lukinda
napsal(a):
Máte někdo informace o Zemským hřebčinci v Písku?Kdo je majitel a podobně? Prosím veškeré info sem
chovu koní ve hřebčinci Písek
Novodobější historie chovu koní v Písku začala v roce 1902, kdy byli do současného nově vystavěného hřebčince poprvé umístěni plemenní hřebci, první zmínka o stanovišti hřebců v Písku je již z r. 1811, dříve byl hřebčinec ve “Švantlově dvoře“ ve městě.
Areál současného hřebčince byl řešen s ohledem na požadavky na zdravé ustájení plemenných hřebců, t.zn., vzdušné, prostorné a světlé stáje, součástí areálu je prostorná krytá a otevřená jízdárna, objekt pro potřeby inseminačního střediska, izolační stáj a samozřejmě honosná správní budova s byty, celý areál hřebčince je zahrnut do souboru kulturních památek. Jediným problémem bylo, že k areálu nepřiléhaly žádné další pozemky, kde by bylo možno pracovat se hřebcem v terénu. Slavné písecké jezdecké dny se musely pořádat na pastvinách hříbárny v Novém Dvoře.
V době založení současného hřebčince měla na chov koní rozhodující vliv armáda a proto ještě v té době byli jako ošetřovatelé hřebců vojáci a to až do roku 1924, kdy hřebčinec přechází plně do civilní správy.
Úkolem hřebčince bylo vždy zabezpečovat plemenné hřebce pro potřeby chovatelů, které se měnily dle využití koní, ať to byla armáda, nebo zemědělství. K pokrytí těchto potřeb zajišťoval hřebčinec vhodné plemenné hřebce jednak z domácího chovu, k čemuž sloužily hříbárny, které byly součástí hřebčince, dále pak tyto potřeby byly zabezpečovány dovozem plemenných hřebců a to jak mohutných teplokrevných hřebců oldenburských, hannoverských
anglonormanských, tak chladnokrevných hřebců, provenience belgické a norické.
Dovozy- zde platí staré pravidlo, které znali již naši předkové a to je nutno mít na paměti i v dnešní době : “ Kůň je produkt hroudy “, z tohoto důvodu je jasné proč mnoho dovozů plemenných hřebců se nesetkalo s kladným dopadem v chovu koní v našich podmínkách, docházelo u potomstva ke snižování mohutnosti, tvrdosti, zhoršování kvality kopyt , atd. Tyto záležitosti je nutno mít stále na zřeteli, neboť v dnešní době dochází k dovozům koní a to za účelem zvýšení sportovní výkonnosti, ale již ne tolik pozornosti se věnuje výživě mladých koní a výběru vhodných lokalit, kde by se měl provádět odchov těchto jedinců, rovněž při dovozu dospělých koní by měla být věnována dostatečná pozornost dovezeným koním, hlavně v optimalizaci jejich výživy. Jako jeden kladný příklad můžeme uvést odchov hřebečků ze hřebčínů bývalého Rakouska –Uherska, kdy v roce 1903 – 7 byli na hříbárně Nový Dvůr odchováváni hřebečci z těchto hřebčínů a bylo jednoznačně prokázáno, že hřebečci odchovávaní na N. Dvoře byli v kostře mnohem lépe vyvinuti než jejich vrstevníci odchovávaní ve domovských hřebčínech. Proto již rakouští úředníci věděli, že “novodvorské“ pastviny mají schopnost tvořit kvalitní kostru, a že ne každá půda tuto schopnost má.
Vraťme se však k historii současného hřebčince, který byl svědkem dvou světových válek a mnoha dalších revolučních změn, přesto zůstával samostatným státním podnikem až do konce roku 1960, kdy nastaly následující změny v jeho začlenění:
- od r. 1961 byl začleněn pod Státní plemenářskou správu,
- od roku 1966 byl začleněn do Plemenářského podniku Veselí nad Lužnicí,
- od roku 1973 byl začleněn do Plemenářského podniku Kladruby nad Labem
- od roku 1989 byl začleněn do Plemenářského podniku Netolice
II.
- od roku 1991 se stává samostatným odštěpným závodem Státního plemenářského podniku
Praha
- od roku 1993 se stává opět samostatným státním podnikem.
Přes veškeré tyto změny přečkal Zemský hřebčinec s.p. až do dnešních dnů a hledá si své místo v chovu koní a to nejen v Čechách, ale připravuje se i na předpokládané změny a možnosti po vstupu České republiky do Evropské unie.
Ke hřebčinci vždy patřily hříbárny, kde se prováděl odchov hřebečků ze kterých se po úspěšném odchovu stali plemenní hřebci, např. v létech 1880 – 1954 bylo do chovu zařazeno 2233 plemenných hřebců, z toho je patrno, že hříbárny odchovaly tisíce hřebců kteří působili hlavně v Čechách, z těchto důvodů je nutno znovu se zmínit o hříbárnách, které byly součástí hřebčince a tak ovlivňovaly jeho činnost.
Hříbárna Nový Dvůr: je starší než současný hřebčinec Písek, byla založena v roce 1878, k ní byl v roce 1923-1955 najmut objekt v Čihovicích u Týna nad Vltavou, v roce 1946 byl přičleněn objekt v Humňanech , kde byly v roce 1948 dány do provozu současné objekty sloužící pro odchov hříbat.
Plemenní hřebci v přirozené plemenitbě.
Přes značný rozvoj moderních metod v rozmnožování koní, t.j. inseminace, stále se používá tradiční způsob, což je zapouštění klisen přirozenou cestou. Tento tradiční se používá proto, že sperma některých hřebců není možné z různých důvodů distribuovat jak v podobě čerstvého spermatu, tak i v mražených dávkách,
dále i v případech, kdy klisnu není možno inseminovat, se používá přirozená plemenitba. Zemský hřebčinec s.p. Písek má z těchto důvodů síť připouštěcích stanic v rámci Čech, kde jsou hřebci u různých držitelů používaní v přirozené plemenitbě.
Odchov hříbat.
Odchov hříbat je prováděn na hříbárně Nový Dvůr (1878) a Humňany (1948), obě hříbárny byly zřízeny, aby prováděly odchov hřebečků pro doplňování stavů plemenných hřebců v Čechách. V současné době a i nadále by měly obě hříbárny sloužit k ranné testaci hřebečků a při volné kapacitě i k odchovu hříbat pro další chovatele.
Testační zařízení.
Testační zařízení se dělí na: 1) “Rannou testaci hřebečků“
2) “Testaci mladých hřebců“
Ranná testace hřebečků – tato testace vychází ze schváleného “Šlechtitelského programu“ českého teplokrevníka. Testace bude sloužit k získávání včasných informací o kvalitě plemenných hřebců, kteří jsou používáni k chovu, zejména by měly sloužit k získávání informací o hřebcích, kteří jsou využíváni v “Akceleračním programu“, odchovny by měly sloužit k odchovu vybraných jedinců ve srovnatelných podmínkách. Ukončení ranné testace je na základě zkoušky stanovené “Zkušebním řádem“ ČT. Testace mladých hřebců – do této testace jsou zařazováni 3-letí hřebci, po dvou předvý-
běrech, testace mladých teplokrevných hřebců probíhá po dobu 100 dnů a je zakončena výkonnostními zkouškami, jejichž podmínky jsou pevně stanoveny “Zkušebním řádem“ ČT.
Nákup a prodej koní.
Nákup koní je omezen na nákup hřebečků do odchovných zařízení a nákup plemenných hřebců.
Prodej koní je soustředěn na prodej koní z vlastního odchovu, kteří prošli různou délkou výcviku pod sedlem, nebo ve voze. Obchodní činnost je omezena, neboť do obchodní stáje přicházeli koně horší kvality, tak se tato činnost omezila na soustřeďování nabídek a poptávky, zde se Zemský hřebčinec omezuje pouze na zprostředkování prodeje.
Jízda na koni.
Jízdu na koni, popř. výcvik jezdců a koní je možno realizovat po předběžné dohodě s vedením hřebčince. V letošním roce je možno v měsíci srpnu dohodnout výcvik omezeného počtu jezdců, kteří mají složenou zkoušku základního výcviku, formou brigády, podmín.
JINAK MRKNI NA WWW.ZEMSKYHREBCINECPISEK.CZ
ladyboss
napsal(a):
chovu koní ve hřebčinci Písek
Novodobější historie chovu koní v Písku začala v roce 1902, kdy byli do současného nově vystavěného hřebčince poprvé umístěni plemenní hřebci, první zmínka o stanovišti hřebců v Písku je již z r. 1811, dříve byl hřebčinec ve “Švantlově dvoře“ ve městě.
Areál současného hřebčince byl řešen s ohledem na požadavky na zdravé ustájení plemenných hřebců, t.zn., vzdušné, prostorné a světlé stáje, součástí areálu je prostorná krytá a otevřená jízdárna, objekt pro potřeby inseminačního střediska, izolační stáj a samozřejmě honosná správní budova s byty, celý areál hřebčince je zahrnut do souboru kulturních památek. Jediným problémem bylo, že k areálu nepřiléhaly žádné další pozemky, kde by bylo možno pracovat se hřebcem v terénu. Slavné písecké jezdecké dny se musely pořádat na pastvinách hříbárny v Novém Dvoře.
V době založení současného hřebčince měla na chov koní rozhodující vliv armáda a proto ještě v té době byli jako ošetřovatelé hřebců vojáci a to až do roku 1924, kdy hřebčinec přechází plně do civilní správy.
Úkolem hřebčince bylo vždy zabezpečovat plemenné hřebce pro potřeby chovatelů, které se měnily dle využití koní, ať to byla armáda, nebo zemědělství. K pokrytí těchto potřeb zajišťoval hřebčinec vhodné plemenné hřebce jednak z domácího chovu, k čemuž sloužily hříbárny, které byly součástí hřebčince, dále pak tyto potřeby byly zabezpečovány dovozem plemenných hřebců a to jak mohutných teplokrevných hřebců oldenburských, hannoverských
anglonormanských, tak chladnokrevných hřebců, provenience belgické a norické.
Dovozy- zde platí staré pravidlo, které znali již naši předkové a to je nutno mít na paměti i v dnešní době : “ Kůň je produkt hroudy “, z tohoto důvodu je jasné proč mnoho dovozů plemenných hřebců se nesetkalo s kladným dopadem v chovu koní v našich podmínkách, docházelo u potomstva ke snižování mohutnosti, tvrdosti, zhoršování kvality kopyt , atd. Tyto záležitosti je nutno mít stále na zřeteli, neboť v dnešní době dochází k dovozům koní a to za účelem zvýšení sportovní výkonnosti, ale již ne tolik pozornosti se věnuje výživě mladých koní a výběru vhodných lokalit, kde by se měl provádět odchov těchto jedinců, rovněž při dovozu dospělých koní by měla být věnována dostatečná pozornost dovezeným koním, hlavně v optimalizaci jejich výživy. Jako jeden kladný příklad můžeme uvést odchov hřebečků ze hřebčínů bývalého Rakouska –Uherska, kdy v roce 1903 – 7 byli na hříbárně Nový Dvůr odchováváni hřebečci z těchto hřebčínů a bylo jednoznačně prokázáno, že hřebečci odchovávaní na N. Dvoře byli v kostře mnohem lépe vyvinuti než jejich vrstevníci odchovávaní ve domovských hřebčínech. Proto již rakouští úředníci věděli, že “novodvorské“ pastviny mají schopnost tvořit kvalitní kostru, a že ne každá půda tuto schopnost má.
Vraťme se však k historii současného hřebčince, který byl svědkem dvou světových válek a mnoha dalších revolučních změn, přesto zůstával samostatným státním podnikem až do konce roku 1960, kdy nastaly následující změny v jeho začlenění:
- od r. 1961 byl začleněn pod Státní plemenářskou správu,
- od roku 1966 byl začleněn do Plemenářského podniku Veselí nad Lužnicí,
- od roku 1973 byl začleněn do Plemenářského podniku Kladruby nad Labem
- od roku 1989 byl začleněn do Plemenářského podniku Netolice
II.
- od roku 1991 se stává samostatným odštěpným závodem Státního plemenářského podniku
Praha
- od roku 1993 se stává opět samostatným státním podnikem.
Přes veškeré tyto změny přečkal Zemský hřebčinec s.p. až do dnešních dnů a hledá si své místo v chovu koní a to nejen v Čechách, ale připravuje se i na předpokládané změny a možnosti po vstupu České republiky do Evropské unie.
Ke hřebčinci vždy patřily hříbárny, kde se prováděl odchov hřebečků ze kterých se po úspěšném odchovu stali plemenní hřebci, např. v létech 1880 – 1954 bylo do chovu zařazeno 2233 plemenných hřebců, z toho je patrno, že hříbárny odchovaly tisíce hřebců kteří působili hlavně v Čechách, z těchto důvodů je nutno znovu se zmínit o hříbárnách, které byly součástí hřebčince a tak ovlivňovaly jeho činnost.
Hříbárna Nový Dvůr: je starší než současný hřebčinec Písek, byla založena v roce 1878, k ní byl v roce 1923-1955 najmut objekt v Čihovicích u Týna nad Vltavou, v roce 1946 byl přičleněn objekt v Humňanech , kde byly v roce 1948 dány do provozu současné objekty sloužící pro odchov hříbat.
Plemenní hřebci v přirozené plemenitbě.
Přes značný rozvoj moderních metod v rozmnožování koní, t.j. inseminace, stále se používá tradiční způsob, což je zapouštění klisen přirozenou cestou. Tento tradiční se používá proto, že sperma některých hřebců není možné z různých důvodů distribuovat jak v podobě čerstvého spermatu, tak i v mražených dávkách,
dále i v případech, kdy klisnu není možno inseminovat, se používá přirozená plemenitba. Zemský hřebčinec s.p. Písek má z těchto důvodů síť připouštěcích stanic v rámci Čech, kde jsou hřebci u různých držitelů používaní v přirozené plemenitbě.
Odchov hříbat.
Odchov hříbat je prováděn na hříbárně Nový Dvůr (1878) a Humňany (1948), obě hříbárny byly zřízeny, aby prováděly odchov hřebečků pro doplňování stavů plemenných hřebců v Čechách. V současné době a i nadále by měly obě hříbárny sloužit k ranné testaci hřebečků a při volné kapacitě i k odchovu hříbat pro další chovatele.
Testační zařízení.
Testační zařízení se dělí na: 1) “Rannou testaci hřebečků“
2) “Testaci mladých hřebců“
Ranná testace hřebečků – tato testace vychází ze schváleného “Šlechtitelského programu“ českého teplokrevníka. Testace bude sloužit k získávání včasných informací o kvalitě plemenných hřebců, kteří jsou používáni k chovu, zejména by měly sloužit k získávání informací o hřebcích, kteří jsou využíváni v “Akceleračním programu“, odchovny by měly sloužit k odchovu vybraných jedinců ve srovnatelných podmínkách. Ukončení ranné testace je na základě zkoušky stanovené “Zkušebním řádem“ ČT. Testace mladých hřebců – do této testace jsou zařazováni 3-letí hřebci, po dvou předvý-
běrech, testace mladých teplokrevných hřebců probíhá po dobu 100 dnů a je zakončena výkonnostními zkouškami, jejichž podmínky jsou pevně stanoveny “Zkušebním řádem“ ČT.
Nákup a prodej koní.
Nákup koní je omezen na nákup hřebečků do odchovných zařízení a nákup plemenných hřebců.
Prodej koní je soustředěn na prodej koní z vlastního odchovu, kteří prošli různou délkou výcviku pod sedlem, nebo ve voze. Obchodní činnost je omezena, neboť do obchodní stáje přicházeli koně horší kvality, tak se tato činnost omezila na soustřeďování nabídek a poptávky, zde se Zemský hřebčinec omezuje pouze na zprostředkování prodeje.
Jízda na koni.
Jízdu na koni, popř. výcvik jezdců a koní je možno realizovat po předběžné dohodě s vedením hřebčince. V letošním roce je možno v měsíci srpnu dohodnout výcvik omezeného počtu jezdců, kteří mají složenou zkoušku základního výcviku, formou brigády, podmín.
JINAK MRKNI NA WWW.ZEMSKYHREBCINECPISEK.CZ
layboss : Dík moc to já vím ale myslela sem jestly někdeo nezná majitele nebo tak něco o tomhle hřebčinci toho vím spousty v Písku sem se totiž narodila a učila sem se v tom hřebčinci když sem přišla o svího koníka jezdit ale to je pár let na zpátek a tak protože se všechno mnění tak se tam asi i zmněnil majitel nebo vedoucí nebo tak něco a právě na to sem se ptala,protože sem se přestěhovala do Prahy a o tom hřebčinci nevím nic už asi 5 let :o) ale jinak díky :o)
hasanek
napsal(a):
Ahojky
Asi to sem nepatří ale přece se zeptám. V hřebčíně byl plemený hafling Norek ale prý ho prodali asi prosím vás nemáte nějaké fotky je to tatka mého koníka a marně scháním aspon jeden obrázek. nebo aspon něco o tomto koníkovy. Děkuji moc
nevím,jestly v tomdle hřebčinci mněly Haflinga,ty spíš chovají ve štěticích a jak by ten koník mněl být starý a jak se jmenuje popřípadě po kom je?