Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
1.11.2005 11:59

Před několika měsíci jsem si koupila 15-ti letého hřebce A 1/1. Běhal, pak připouštěl a pak skákal parkury. Byl takový hodně neosobní, myslím, že hlavně tím, že střídal majitele a neměl u sebe po delší dobu toho "svého" člověka.Když jsem zvýšila hlas, nebo prudčeji hnula rukou tak se dost bál, bylo na něm vidět, že byl občas bit. Ne týrán, ale rána jistě přišla. Já ho nebiju, snažím se s ním dost pracovat ze země, trávit co nejvíc času, mluvit, procházet se ....
Stále se mi však nedaří dostat se mu pod kůži ... Lidé z mého okolí říkají, že už není "tak hodný" jako když jsem ho koupila. Chtěla bych, aby byl u mě spokojený, abychom byli partneři, aby mě měl rád ... a nevím co všechno a jak dlouho s ním mám podnikat. Je přece jen dost temperamentní a bývalý plemeník se v něm nezapře :-) Navíc mi připadá, jako by měl více zdravotních problémů - odřeninky, zvrtnuté nohy, praskající kopyta ... Nechávám ho co nejvíce ve výběhu i s valachem. Běhají, krmení je také dost, ječmen, oves, vitamíny ... Jako by to bylo stále málo

16.9.2005 09:25

luciusl napsal(a):
Před několika měsíci jsem si koupila 15-ti letého hřebce A 1/1. Běhal, pak připouštěl a pak skákal parkury. Byl takový hodně neosobní, myslím, že hlavně tím, že střídal majitele a neměl u sebe po delší dobu toho "svého" člověka.Když jsem zvýšila hlas, nebo prudčeji hnula rukou tak se dost bál, bylo na něm vidět, že byl občas bit. Ne týrán, ale rána jistě přišla. Já ho nebiju, snažím se s ním dost pracovat ze země, trávit co nejvíc času, mluvit, procházet se ....
Stále se mi však nedaří dostat se mu pod kůži ... Lidé z mého okolí říkají, že už není "tak hodný" jako když jsem ho koupila. Chtěla bych, aby byl u mě spokojený, abychom byli partneři, aby mě měl rád ... a nevím co všechno a jak dlouho s ním mám podnikat. Je přece jen dost temperamentní a bývalý plemeník se v něm nezapře :-) Navíc mi připadá, jako by měl více zdravotních problémů - odřeninky, zvrtnuté nohy, praskající kopyta ... Nechávám ho co nejvíce ve výběhu i s valachem. Běhají, krmení je také dost, ječmen, oves, vitamíny ... Jako by to bylo stále málo

Jak se jmenuje...U A1/1 se pohybuju, takže podkud připouštěl, měla bych ho znát a možná ti přiblížím jeho povahu...

16.9.2005 11:36

vap napsal(a):
Jak se jmenuje...U A1/1 se pohybuju, takže podkud připouštěl, měla bych ho znát a možná ti přiblížím jeho povahu...

Jmenuje se Rozlet, nechci aby se mnou jen jezdil - to umí dobře, chci aby byl i kamarád.

16.9.2005 11:55

luciusl napsal(a):
Jmenuje se Rozlet, nechci aby se mnou jen jezdil - to umí dobře, chci aby byl i kamarád.

TAkže Rozleta znám jen z doslechu proto, že chvíli působil v chovu A1/1, ale osobně ho neznám. Měla jsem ale možnost vidět jednoho z jeho asi 5 ti potomků, a to byl Celzor. Nebudu tvrdit, že to byl ideální kůň a jeho povaha v tehdejší době taky nebyla 100%, ale nebyl to žádný magor či snad zákeřný kůň, řadila bych ho do průměru chování hřebců...

16.9.2005 12:11

vap napsal(a):
TAkže Rozleta znám jen z doslechu proto, že chvíli působil v chovu A1/1, ale osobně ho neznám. Měla jsem ale možnost vidět jednoho z jeho asi 5 ti potomků, a to byl Celzor. Nebudu tvrdit, že to byl ideální kůň a jeho povaha v tehdejší době taky nebyla 100%, ale nebyl to žádný magor či snad zákeřný kůň, řadila bych ho do průměru chování hřebců...

Zákeřný není jen takový svůj .... Mám ho ráda a chtěla bych, aby u mě v klidu dosloužil. Je šikovný, ví jak se má chovat a co se po něm požaduje.... ale práci ze země jako by nerespektoval. Nevíš proč připouštěl tak málo ? Moc toho o něm nevím

16.9.2005 12:44

luciusl napsal(a):
Zákeřný není jen takový svůj .... Mám ho ráda a chtěla bych, aby u mě v klidu dosloužil. Je šikovný, ví jak se má chovat a co se po něm požaduje.... ale práci ze země jako by nerespektoval. Nevíš proč připouštěl tak málo ? Moc toho o něm nevím

Možná to bude znít trošku tvrdě, ale napíšu ti to reálně, tak, jak to je...Byť má celkem dobrý a zajímavý původ na dnešní poměry je to těžce nedostačující...čeští koně nikdy nebyli úspěšní v chovu, je to tak trochu dáno i tím, že oproti zahraničním nemají potřebnou příležitost, ale jeho dostihová kariéra není pro dnešní dobu nijak oslnivá a potomci nemají v podstatě žádnou šanci prosadit se mezi současnými nebo i pár let zpět dovezenými importy, když pominu, že se zvyšuje i kvalita dostihů...Lépe by mu bylo v teplokrevném chovu...Co se týče povahy, tak já to vidím tak, že už je to starší dědek, který má své mouchy, a ty už asi neodstraníš...POkud nemá zájem o práci se země, tak si myslím, že na stará kolena už ho nezíská...Být tebou nechám ho být, beru pod sedlo na procházky a dopřeju mu pastvu a klidný život...novinkama ho už v tomto věku neoslníš, chce mít svůj klid...Doufám, že tě to nijak neurazí, je to jen čistě můj názor...

16.9.2005 12:52

vap napsal(a):
Možná to bude znít trošku tvrdě, ale napíšu ti to reálně, tak, jak to je...Byť má celkem dobrý a zajímavý původ na dnešní poměry je to těžce nedostačující...čeští koně nikdy nebyli úspěšní v chovu, je to tak trochu dáno i tím, že oproti zahraničním nemají potřebnou příležitost, ale jeho dostihová kariéra není pro dnešní dobu nijak oslnivá a potomci nemají v podstatě žádnou šanci prosadit se mezi současnými nebo i pár let zpět dovezenými importy, když pominu, že se zvyšuje i kvalita dostihů...Lépe by mu bylo v teplokrevném chovu...Co se týče povahy, tak já to vidím tak, že už je to starší dědek, který má své mouchy, a ty už asi neodstraníš...POkud nemá zájem o práci se země, tak si myslím, že na stará kolena už ho nezíská...Být tebou nechám ho být, beru pod sedlo na procházky a dopřeju mu pastvu a klidný život...novinkama ho už v tomto věku neoslníš, chce mít svůj klid...Doufám, že tě to nijak neurazí, je to jen čistě můj názor...

Ne, to je v pohodě, stojím oběma nohama na zemi Jsem s ním v celku spokojená, jen jsem ženská - podej prst a sežere celou ruku. Chtěla bych víc a líp, ale počkám si ...
Chtěla jsem o něm vědět jen něco víc, když už jsem na někoho narazila. Díky

17.9.2005 14:07

luciusl napsal(a):
Ne, to je v pohodě, stojím oběma nohama na zemi Jsem s ním v celku spokojená, jen jsem ženská - podej prst a sežere celou ruku. Chtěla bych víc a líp, ale počkám si ...
Chtěla jsem o něm vědět jen něco víc, když už jsem na někoho narazila. Díky

myslím že lze pracovat ze země i takovýmto koníkem. Taky se mi dostal pod ruku plemeník A1/1 sic je středního věku, ale práce ze země mu jde myslím docela dobře. Je fakt že starým koním trvá trochu déle než je něco naučíš ale to neznamená že to nejde. Chce to jen mít dostatek trpělivosti, dát koni více času a nespěchat na něj a hlavně chtít. Taky si myslím že to není moc o tom koni ale o lidech. Je to o tvých schopnostech. tak hodně štěstí a nevzdávej to

1.11.2005 11:59

luciusl napsal(a):
Před několika měsíci jsem si koupila 15-ti letého hřebce A 1/1. Běhal, pak připouštěl a pak skákal parkury. Byl takový hodně neosobní, myslím, že hlavně tím, že střídal majitele a neměl u sebe po delší dobu toho "svého" člověka.Když jsem zvýšila hlas, nebo prudčeji hnula rukou tak se dost bál, bylo na něm vidět, že byl občas bit. Ne týrán, ale rána jistě přišla. Já ho nebiju, snažím se s ním dost pracovat ze země, trávit co nejvíc času, mluvit, procházet se ....
Stále se mi však nedaří dostat se mu pod kůži ... Lidé z mého okolí říkají, že už není "tak hodný" jako když jsem ho koupila. Chtěla bych, aby byl u mě spokojený, abychom byli partneři, aby mě měl rád ... a nevím co všechno a jak dlouho s ním mám podnikat. Je přece jen dost temperamentní a bývalý plemeník se v něm nezapře :-) Navíc mi připadá, jako by měl více zdravotních problémů - odřeninky, zvrtnuté nohy, praskající kopyta ... Nechávám ho co nejvíce ve výběhu i s valachem. Běhají, krmení je také dost, ječmen, oves, vitamíny ... Jako by to bylo stále málo

Ahoj i já jsem si před dvěmi lety koupila kobylu A1/1 a i ona dlouho běhala a pak byla v chovu. odsud přešla do jedné stáje. Její majitelé ji milovali, pod palbou jejich otázek jsem pochybovala, jestli vůbec vím co je kůň. Jejich péče byla vskutku úžasná, nic co by evidentně nasvědčovalo nějakému týrání, až na spoustu maličkostí a slepé oko (po čase mi kobyla řekla, že na ní lopata zaútočila, když jsem se pokusila lopatou odehnat sršně). Trvalo mi 7 měsíců, než kobyla pochopila, že žádné nebezpečí u nás nehrozí. Práce ze země neměla moc smyslu, maximálně jí nechat lítat podle chuti a pak jí odměnit, po čase si z toho udělala rituál. Na první kontakt aby pochopila, že moje dotyky jsou příjemné, jsem použila techniku t-touche (nebo jak se to píše), to neznala a byla tím zaskočená, ale líbilo se jí to a snažila se vyhlédávat je. Pak mi hodně pomohlo, když jsem jí dala co její jest - byla steeplerka a když tohle dostala byla moc spokojená a snažila se mi vyhovět. Sice to byl slabý odvar, ale to jí nevadilo... Prostě jsem se časem naučila, že když jí vyhovím, ona mi to oplatí. Nevím nakolik je toto správné, knihy jsem zavrhla hned jak jsem zjistila, že v každé je něco jiné. Já jsem si udělala jednoduché pravidlo: co ptřebuje to umí, nebudu jí blbnout hlavu novotama, vyjdu z jejích zkušeností a když bude hodná tak jí dovolím běžet a když se pak vydýchá, tak slezu a jdu s ní pěšky a je to úplně odevzdaný koníček. Jinak chválit, pořád chválit. Ale co mne tak trochu mrzí, že si neumí hrát, zkouším jí to učit přes jiné koně a tam to vzbuzuje její zájem, ale hlavně zareaguje opět během.
Dnes je to tak, že když nejsem doma, nežebrá, sice ostatní lidi poslouchá, ale ví, že její jsem já a když se vrátím, má to světýlko v oku a ptá se: " Jdeme běhat?".

Přidejte reakci

Přidat smajlík