Ahojte všichhni! Koupila jsem skoro čtyřletou kobču, obsedlou a do té doby sporadicky ježděnou na parelce. Já vždy jezdila s udidlem a nedovedu si to jinak představit, ale přesto mě to láká. Kobylce jsem udidlo ihned začala dávat a vše je bez problémů, ale je to mladé zvíře, na váhu nic moc převratného a nevím, jestli je vhodné pokoušet osud, když ji budu zkoušet občat jezdit bez udidla a zbavit se svého zvyku a obav. Je vhodnější ji napřed naučit jezdit na váhu a zastavovat s udidlem (jistota pro mě a možnost zásahu v případě nebezpečné situace) nebo jí mám udidlo přestat dávat a pokračovat ve výcviku bez něj? Jaké máte vlastní zkušenosti? Pro mě je šílená představa, že mi vezme na parelce čáru někde v poli a přes silnice se řítíme domů do stáje. Má smysl překonávat vlastní strach kvůli "hokuspokusům" (pro mě jako klasického jezdce, co chce v budoucnu jezdit ofiko závody, to pořád trochu hokus pokus je) a riskovat malér kvůli vlastní i kobyly nezkušenosti, aby se třeba ona cítila lépe a nebo mám dále předělávat ji ze "svobodné" parelky na to ošklivé udidlo a zapomenout na dvojí ježdění, protože by ji to zmátlo? Hrozně se mi líbí představa, že si jen tak cválám na spolehlivém koni bez kusu kovu v hubě, ale nevím, jestli je vhodné a reálné to chtít po mladé kobylce, když sama s tímto typem výcviku a ježdění nemám zkušenosti... Díky za názory a zkušenosti!
sanulka
napsal(a):
Ahojte všichhni! Koupila jsem skoro čtyřletou kobču, obsedlou a do té doby sporadicky ježděnou na parelce. Já vždy jezdila s udidlem a nedovedu si to jinak představit, ale přesto mě to láká. Kobylce jsem udidlo ihned začala dávat a vše je bez problémů, ale je to mladé zvíře, na váhu nic moc převratného a nevím, jestli je vhodné pokoušet osud, když ji budu zkoušet občat jezdit bez udidla a zbavit se svého zvyku a obav. Je vhodnější ji napřed naučit jezdit na váhu a zastavovat s udidlem (jistota pro mě a možnost zásahu v případě nebezpečné situace) nebo jí mám udidlo přestat dávat a pokračovat ve výcviku bez něj? Jaké máte vlastní zkušenosti? Pro mě je šílená představa, že mi vezme na parelce čáru někde v poli a přes silnice se řítíme domů do stáje. Má smysl překonávat vlastní strach kvůli "hokuspokusům" (pro mě jako klasického jezdce, co chce v budoucnu jezdit ofiko závody, to pořád trochu hokus pokus je) a riskovat malér kvůli vlastní i kobyly nezkušenosti, aby se třeba ona cítila lépe a nebo mám dále předělávat ji ze "svobodné" parelky na to ošklivé udidlo a zapomenout na dvojí ježdění, protože by ji to zmátlo? Hrozně se mi líbí představa, že si jen tak cválám na spolehlivém koni bez kusu kovu v hubě, ale nevím, jestli je vhodné a reálné to chtít po mladé kobylce, když sama s tímto typem výcviku a ježdění nemám zkušenosti... Díky za názory a zkušenosti!
Ahoj. Tak já bych to zkusila. Taky jsem koupila valacha 4 letého, ale ježděného jen na uzdečce,ale už jsem to kdysi skoušela na ohlávce na jiném koni a šlo to, tak jsem si ho nejdřív zvykala na sebe a na norální ježdění na uzdečce,a až jsemsi byla jistá v terénu,tak jsem dala ohlávku pod uzdečku-jistota- a ovládala ho jen za ohlávku a pak jsem vyjela i jen na ohlávce a v pohodě. Dokonce přejde i parkur jen na ohlávce,jen ne oficiální,protože tam to není dovoleno. Ale řeknu ti to takhle,když s ebou bude chtít zdrhnout,zdrhne ak na ohlávce,tak na uzdečce,tak s pákou. Ale doporučuju nedat ohlávku a vyjet jen tak ven, dokud ji nemáš zvládlou třeba na jízdárně. Hodně štěstí
tango
napsal(a):
Ahoj. Tak já bych to zkusila. Taky jsem koupila valacha 4 letého, ale ježděného jen na uzdečce,ale už jsem to kdysi skoušela na ohlávce na jiném koni a šlo to, tak jsem si ho nejdřív zvykala na sebe a na norální ježdění na uzdečce,a až jsemsi byla jistá v terénu,tak jsem dala ohlávku pod uzdečku-jistota- a ovládala ho jen za ohlávku a pak jsem vyjela i jen na ohlávce a v pohodě. Dokonce přejde i parkur jen na ohlávce,jen ne oficiální,protože tam to není dovoleno. Ale řeknu ti to takhle,když s ebou bude chtít zdrhnout,zdrhne ak na ohlávce,tak na uzdečce,tak s pákou. Ale doporučuju nedat ohlávku a vyjet jen tak ven, dokud ji nemáš zvládlou třeba na jízdárně. Hodně štěstí
Jed až si koníka připravíš perfektně ze země a na pomůcky ze sedla
sanulka
napsal(a):
Ahojte všichhni! Koupila jsem skoro čtyřletou kobču, obsedlou a do té doby sporadicky ježděnou na parelce. Já vždy jezdila s udidlem a nedovedu si to jinak představit, ale přesto mě to láká. Kobylce jsem udidlo ihned začala dávat a vše je bez problémů, ale je to mladé zvíře, na váhu nic moc převratného a nevím, jestli je vhodné pokoušet osud, když ji budu zkoušet občat jezdit bez udidla a zbavit se svého zvyku a obav. Je vhodnější ji napřed naučit jezdit na váhu a zastavovat s udidlem (jistota pro mě a možnost zásahu v případě nebezpečné situace) nebo jí mám udidlo přestat dávat a pokračovat ve výcviku bez něj? Jaké máte vlastní zkušenosti? Pro mě je šílená představa, že mi vezme na parelce čáru někde v poli a přes silnice se řítíme domů do stáje. Má smysl překonávat vlastní strach kvůli "hokuspokusům" (pro mě jako klasického jezdce, co chce v budoucnu jezdit ofiko závody, to pořád trochu hokus pokus je) a riskovat malér kvůli vlastní i kobyly nezkušenosti, aby se třeba ona cítila lépe a nebo mám dále předělávat ji ze "svobodné" parelky na to ošklivé udidlo a zapomenout na dvojí ježdění, protože by ji to zmátlo? Hrozně se mi líbí představa, že si jen tak cválám na spolehlivém koni bez kusu kovu v hubě, ale nevím, jestli je vhodné a reálné to chtít po mladé kobylce, když sama s tímto typem výcviku a ježdění nemám zkušenosti... Díky za názory a zkušenosti!
Já opravdu nechci rýpat, ale občas i s tím udidlem nemáš jistotu, že koníka zastavíš (tvůj případ to asi nebude, ale pár takových znám...). Například dneska jsem jela na koníkovi, který jezdí jen na nánosáku. A na to že hodně chodil proti udidlu a např. na parkuru hrozně utíkal... To dneska byla úplná pohodička. Zase druhý příklad je že moje kamarádka má bývalého dostiháka. Teď je 9letý a běhal 4 roky... Když přijel každá louka byla velmi rychlá a pokud si použila udidlo, tak si horko těžko zastavila na konci té louky. Nemluvě o tom když jezdil s několika dalšími koňmi... A teď po roce na parelce ho může předjíždět kdokoli a nehne ani brvou. Pokud je na to kobylka zvyklá, tak bych to vyzkoušela. třeba nejdříve v nějakym uzavřenym prostoru - jízdárna nebo výběh... Všechny chody a zastavování. A když to půjde můžeš to zkusit i ven. Když chceš závodit, tak si ber udidlo na jízdárnu. Myslím si že i pro koníka je to příjemný, když si občas vyjede bez udidla v hubě. Já mám mlaďocha, teď bude tříletý a protože závodní ambice posouvám o nějaký ten rok dál, tak udidlo přijde až bude nějaká příprava na závody. Jinak připomínám že je to jen můj názor a nikomu jeho neberu (aby to nedopadlo jako dneska ve stáji...)
sanulka
napsal(a):
Ahojte všichhni! Koupila jsem skoro čtyřletou kobču, obsedlou a do té doby sporadicky ježděnou na parelce. Já vždy jezdila s udidlem a nedovedu si to jinak představit, ale přesto mě to láká. Kobylce jsem udidlo ihned začala dávat a vše je bez problémů, ale je to mladé zvíře, na váhu nic moc převratného a nevím, jestli je vhodné pokoušet osud, když ji budu zkoušet občat jezdit bez udidla a zbavit se svého zvyku a obav. Je vhodnější ji napřed naučit jezdit na váhu a zastavovat s udidlem (jistota pro mě a možnost zásahu v případě nebezpečné situace) nebo jí mám udidlo přestat dávat a pokračovat ve výcviku bez něj? Jaké máte vlastní zkušenosti? Pro mě je šílená představa, že mi vezme na parelce čáru někde v poli a přes silnice se řítíme domů do stáje. Má smysl překonávat vlastní strach kvůli "hokuspokusům" (pro mě jako klasického jezdce, co chce v budoucnu jezdit ofiko závody, to pořád trochu hokus pokus je) a riskovat malér kvůli vlastní i kobyly nezkušenosti, aby se třeba ona cítila lépe a nebo mám dále předělávat ji ze "svobodné" parelky na to ošklivé udidlo a zapomenout na dvojí ježdění, protože by ji to zmátlo? Hrozně se mi líbí představa, že si jen tak cválám na spolehlivém koni bez kusu kovu v hubě, ale nevím, jestli je vhodné a reálné to chtít po mladé kobylce, když sama s tímto typem výcviku a ježdění nemám zkušenosti... Díky za názory a zkušenosti!
Ahoj, já myslím, že "dvojí" ježdění není žádný problém. Já jezdila kobylu jen na parelce, pak jsem si našla trenérku, tak teď na jízdárně trénujem na udidle a ven jezdíme jen na parelce. A taky si myslím, že když bude chtít zdrhnout, tak zdrhne na čemkoliv. Větší problém by byl určitě tvůj strach a nejistota, tak bych si parelku vyzkoušela na jízdárně případně v ohradě, pak na kratší vyjížďce, spíš kvůli tvému pocitu, aby sis zvykla. Ale tvé pocity a zkušenosti s kobylou jsou samozřejmě hlavní.
luckai
napsal(a):
Ahoj, já myslím, že "dvojí" ježdění není žádný problém. Já jezdila kobylu jen na parelce, pak jsem si našla trenérku, tak teď na jízdárně trénujem na udidle a ven jezdíme jen na parelce. A taky si myslím, že když bude chtít zdrhnout, tak zdrhne na čemkoliv. Větší problém by byl určitě tvůj strach a nejistota, tak bych si parelku vyzkoušela na jízdárně případně v ohradě, pak na kratší vyjížďce, spíš kvůli tvému pocitu, aby sis zvykla. Ale tvé pocity a zkušenosti s kobylou jsou samozřejmě hlavní.
Ahoj!
Přesto že nepatřím k mládeži a mám tak opravdu velký pud zachování si zdraví a života, obsedala jsem na podzim mlaďocha - tříletka, valacha ČT na ohlávce. Jezdím na něm stále na ohlávce (stájovce, ne parelce) a teď jsem si objednávala side pull a budu bez udidla jezdit zatím stále. Opravdu to není žádný problém. Pokud ti bude chtít vzít dráhu, vezme ti ji, ať má v hubě třeba ostnáč. Myslím, že u mladého koníka, který ještě není ve váze je tato forma ježdění lepší. Ostatně spousta profíků takto malďochy přiježďuje, aby je nekazili v hubě.
sanulka
napsal(a):
Ahojte všichhni! Koupila jsem skoro čtyřletou kobču, obsedlou a do té doby sporadicky ježděnou na parelce. Já vždy jezdila s udidlem a nedovedu si to jinak představit, ale přesto mě to láká. Kobylce jsem udidlo ihned začala dávat a vše je bez problémů, ale je to mladé zvíře, na váhu nic moc převratného a nevím, jestli je vhodné pokoušet osud, když ji budu zkoušet občat jezdit bez udidla a zbavit se svého zvyku a obav. Je vhodnější ji napřed naučit jezdit na váhu a zastavovat s udidlem (jistota pro mě a možnost zásahu v případě nebezpečné situace) nebo jí mám udidlo přestat dávat a pokračovat ve výcviku bez něj? Jaké máte vlastní zkušenosti? Pro mě je šílená představa, že mi vezme na parelce čáru někde v poli a přes silnice se řítíme domů do stáje. Má smysl překonávat vlastní strach kvůli "hokuspokusům" (pro mě jako klasického jezdce, co chce v budoucnu jezdit ofiko závody, to pořád trochu hokus pokus je) a riskovat malér kvůli vlastní i kobyly nezkušenosti, aby se třeba ona cítila lépe a nebo mám dále předělávat ji ze "svobodné" parelky na to ošklivé udidlo a zapomenout na dvojí ježdění, protože by ji to zmátlo? Hrozně se mi líbí představa, že si jen tak cválám na spolehlivém koni bez kusu kovu v hubě, ale nevím, jestli je vhodné a reálné to chtít po mladé kobylce, když sama s tímto typem výcviku a ježdění nemám zkušenosti... Díky za názory a zkušenosti!
Ahoj, já mám těsně před obsedáním, a určitě nemohu říct, že jsem nějak statečná či co. A i tak budu obsedat na parelce a dokud nebudu potřebovat začít jezdit víc na přesnost nejspíš na udidle jezdit nebudu. Není to moje prní obsedání, a v předchozích jakožto westerňci jsme postupovali stejně a nebyl problém ani s opravdu bláznivou arabkou.
pokud nemám zvládnutého koně ze země a později na jízdárně ,tak ani udidlo není v terénu žádná jistota. Za tím si stojím
Ovšem naše obsedání se vyvíjela z toho že koníky známe, ty máš mladého a nového.To je horší a v tomto případě bych neviděla žádný problém jet na parelce a i pro tvoji jistotu mít pod tím udidlo. NAši koně tak jezdí normálně třeba na vandrech a rozhodně nejsou pomatení
microfon
napsal(a):
Ahoj, já mám těsně před obsedáním, a určitě nemohu říct, že jsem nějak statečná či co. A i tak budu obsedat na parelce a dokud nebudu potřebovat začít jezdit víc na přesnost nejspíš na udidle jezdit nebudu. Není to moje prní obsedání, a v předchozích jakožto westerňci jsme postupovali stejně a nebyl problém ani s opravdu bláznivou arabkou.
pokud nemám zvládnutého koně ze země a později na jízdárně ,tak ani udidlo není v terénu žádná jistota. Za tím si stojím
Ovšem naše obsedání se vyvíjela z toho že koníky známe, ty máš mladého a nového.To je horší a v tomto případě bych neviděla žádný problém jet na parelce a i pro tvoji jistotu mít pod tím udidlo. NAši koně tak jezdí normálně třeba na vandrech a rozhodně nejsou pomatení
Všem Vám moc děkuji za rady, určitě to pomalu začnu zkoušet. Mějte se a ať Vám koníci jdou podle vašich představ!
sanulka
napsal(a):
Všem Vám moc děkuji za rady, určitě to pomalu začnu zkoušet. Mějte se a ať Vám koníci jdou podle vašich představ!
Ahoj no já zas obsedala svého mladocha-hřebce původně na udidle, ale pak měl zduřelé horní patro a udidlo nebylo možné, bylo to na delší dobu proto jsem byla nucena použít parelku, trochu jsem si ji dotunila kombinaci stajová ohlavky a čelenky a takto jsme čtvrt roku zhruba jezdili do lesa, po čase jsem mohla přejí t na udidlo, ale ovladatelnost na ohlavce a udidle je dle mého opravdu zrovnatelná, tlak na nos je pro mého koníka pochopitelnější, takže bych ráda do budoucna nechala udidlo pouze k treninkovým a závodním učelům a relax v lese a na vyletech bych ráda absolvovala na bezudidlovce, však si to zaslouží a je spokojenější, já se tedy spíše přikloním ke korektním bezdudilovkám jako je bridle či sidepull, protože na parelce musíš mít koníka dobře naučené a navyklého...
Hodně štestí.