Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Pokud koníka přátelskou hrou naučíte nebát se různých věcí - tady např. práskání bičem, nemusíte se na vyjížďce bát, že se vám koník splaší, když uslyší ránu - př. myslivce z pušky, nebo petardy před silvestrem.
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Pokud se vám koník někam rozběhne - s vámi na hřbetě, je fajn umět základní věc - slovíčko hooou
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Rozhodně se s horsemanshipem nevylučuje minimální skokový výcvik
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
A skákat můžeme i společně - a klidně i bez otěží
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Na spolehlivém a vychovaném koni se nemusíte bát svézt rodiče, kteří neumí jezdit... Proč by se to na vašem koni nemohli naučit? Koneckonců - bez jejich podpory by většina z nás dost věcí získala o hodně později... A věřte mi že svému koni neublížíte když občas svezete maminku nebo tátu, nestane se z vašeho koně provozák... Divte se nebo ne - tomu koni to vůbec nevadí...
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Nemusím se bát na vyjížďce, že se mi koník zalekne lávky či nestabilního podkladu... Zná to totiž z hraní na kolbišti!
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Na vandru se nemusím bát koníka pustit navolno - vím, že je vyrovnaný, neleká se a drží se svého stáda (žije s nimi ve výběhu, ne na samotce v boxe. kůň je vyrovnaný)
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Jaký to je asi pocit, když přijdete do výběhu a váš koník k vám přijde, nestraní se vás ani vás neignoruje? Netvrdím, že tohoto docílíte jen když začnete s horsemanshipem. Jde o to brát koně jako živého tvora a jednat s ním tak. Určitě je hodně lidí a koní, kteří se mají rádi a jeden druhému věří - ti nemusí hledat novou cestu. Denně mi ale píše hodně lidí, kteří mají problémy. A přesvědčila jsem se vlastní zkušensotí, že často člověk tvrdí, že s koněm problém nemá... Pak je vidím společně a vidím, že má kůň problém s člověkem....
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Rozhodně mít koíkam jako parťáka a kamaráda, nemít sportovní ambice neznamená, že koník bude chodit s hlavou nahoře, rozházený a nepodsazený. Minimum přiježděnosti je samozřejmostí...
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
samozřejmostí také je, že nejsou žádné problémy při storuhání... Máme ve stáji plňasku, co byla pět let storuhaná s fajfkou. Hned první storuhání u nás jsme na ní šli opatrně a pomaličku. Už u nás byla storuhaná asi třikrát a ani jednou jsme neměli problémy. Závěr - nebyl problém v koni...
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Já jezdím tedy parkury, hodně lidí z této branže toto neuznává, nebo spíše nezná.
Měla jsem tu čest třičtvrtě roku pracovat u Toma Zajace. Byla to jedná velká zkušenost a hodně mi to otevřelo oči. Moc se mi líbí, jak vy "ostatní" pracujete s koňmi. Já mám klisnu ustájenou v ryze komerční sportovní stáji. Ale často si ji dopoledne ( když je tady ve stáji klid ) vezmu na parelku ( do haly nebo i na vyjížďku)a jdu jezdit jen tak bez sedla nebo všemožně blbnem. Dneska jsem ráno lonžovala. Klasika ,kobylka vyvázaná na pessoa , ale pak jsem ji pustila a ona za mnou chodila jak ocásek. Pak jsem se ji schovala a to bylo řevu. Řahtala jak pominutá (a to je pro mě dukaz samozdřejmě , že ne jediný, ale dneska ráno mě to moc potěšilo), že mě bere za součást svého stáda a že jsme kamarádky. Ať už s parelkou, nebo obyč uzdečkou.
Myslím, že jsme par´tačky, a popravdě o horsemanshipu moc nevím....
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Když potřebujete rychle někam skočit, do sousední vesnice či nahoru k lesu někomu něco přinést, není problém naskočit na koně a dojet tam... Nemusím se zdržovat ohlávkou či uzdečkou...na menší vzdálenosti ani sedlem. (sedlo ale používám na delší vyjížďky pravidelně)....
Tak - vkládejte podobné fotky... Jak si se svým koněm věříte v každodenních činnostech.... ;)
barletka
napsal(a):
Já jezdím tedy parkury, hodně lidí z této branže toto neuznává, nebo spíše nezná.
Měla jsem tu čest třičtvrtě roku pracovat u Toma Zajace. Byla to jedná velká zkušenost a hodně mi to otevřelo oči. Moc se mi líbí, jak vy "ostatní" pracujete s koňmi. Já mám klisnu ustájenou v ryze komerční sportovní stáji. Ale často si ji dopoledne ( když je tady ve stáji klid ) vezmu na parelku ( do haly nebo i na vyjížďku)a jdu jezdit jen tak bez sedla nebo všemožně blbnem. Dneska jsem ráno lonžovala. Klasika ,kobylka vyvázaná na pessoa , ale pak jsem ji pustila a ona za mnou chodila jak ocásek. Pak jsem se ji schovala a to bylo řevu. Řahtala jak pominutá (a to je pro mě dukaz samozdřejmě , že ne jediný, ale dneska ráno mě to moc potěšilo), že mě bere za součást svého stáda a že jsme kamarádky. Ať už s parelkou, nebo obyč uzdečkou.
Myslím, že jsme par´tačky, a popravdě o horsemanshipu moc nevím....
To je přesně ono... Nebrat koně jako sportovní náčiní, ale jako kamaráda... Pokud se ti sport líbí, proč to nezkombinovat...Trávit spolu víc chvilek než jen tréninky je podle mě dost důležité...
kunicek
napsal(a):
Když potřebujete rychle někam skočit, do sousední vesnice či nahoru k lesu někomu něco přinést, není problém naskočit na koně a dojet tam... Nemusím se zdržovat ohlávkou či uzdečkou...na menší vzdálenosti ani sedlem. (sedlo ale používám na delší vyjížďky pravidelně)....
Tak - vkládejte podobné fotky... Jak si se svým koněm věříte v každodenních činnostech.... ;)
Já jsem se tak rozepsala, ani jsem nevěděla, že to bude takový příběh... Tak se omlouvám
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
.....................................
kunicek
napsal(a):
Když potřebujete rychle někam skočit, do sousední vesnice či nahoru k lesu někomu něco přinést, není problém naskočit na koně a dojet tam... Nemusím se zdržovat ohlávkou či uzdečkou...na menší vzdálenosti ani sedlem. (sedlo ale používám na delší vyjížďky pravidelně)....
Tak - vkládejte podobné fotky... Jak si se svým koněm věříte v každodenních činnostech.... ;)
plně souhlasím. fotky dodám až najdu kábel do foťáku :)
kunicek
napsal(a):
to markemic: copak? nemáš podobné fotky...to je mi líto
ty jo, Míšo, máte fakt krásnej vztah. Už jsme si spolu chvíli psaly po mejlu...Já s PNH začínám a doufám, že nám to pomůže. Můj koník je hroznej nervák. Dneska jsem ho teda vzala za barák na vypuštěnou hráz se sedlem, ale na parellce. V životě jsem ho nejezdila, aby byl takhle v klidu-a to ho znám 8 let-reagoval skvěle na holeně, na sed, na hlas...hrozně mile mě překvapil, jen...prostě když s ním hraju hry, přijdu si u toho jak debil, nemám nápady, co s tím a to že teda "dikobrazí" zvládá skvěle i v boxe, ustupuje skoro na přiblížení ruky k onomu místu. Potřebovala bych vidět ještě nějakej kurz, mít kruhovku a hlavně, mít na to klid, aby na mě nikdo nekoukal, což je u Diega hrozně težký..málokdy jsem na jízdárně sama a když jo, tak se kolem motají lidičky, co u nich diega mám ustájenýho...a to pro mě není klid..on je pak taky rozjívenej, že se tamhle vzadu něco hlo..navíc kruhovka by se mi hrozně hodila, ale neim, kde bych si ji tam mohla provizorně udělat...napadlo mě, že asi hodinu od ustájení v sedle je kruhovka, ale jestli není blbý, tam přijet na "unaveným" koníkoj, dělat si s ním PNH a pak zase jet?! co si o tom myslíš?
Jinak teda ten tvůj vztah s kobylkou u mě vyvolává závist...promin, ale musela jsem to napsat, je to nádhera
jenysimons
napsal(a):
ty jo, Míšo, máte fakt krásnej vztah. Už jsme si spolu chvíli psaly po mejlu...Já s PNH začínám a doufám, že nám to pomůže. Můj koník je hroznej nervák. Dneska jsem ho teda vzala za barák na vypuštěnou hráz se sedlem, ale na parellce. V životě jsem ho nejezdila, aby byl takhle v klidu-a to ho znám 8 let-reagoval skvěle na holeně, na sed, na hlas...hrozně mile mě překvapil, jen...prostě když s ním hraju hry, přijdu si u toho jak debil, nemám nápady, co s tím a to že teda "dikobrazí" zvládá skvěle i v boxe, ustupuje skoro na přiblížení ruky k onomu místu. Potřebovala bych vidět ještě nějakej kurz, mít kruhovku a hlavně, mít na to klid, aby na mě nikdo nekoukal, což je u Diega hrozně težký..málokdy jsem na jízdárně sama a když jo, tak se kolem motají lidičky, co u nich diega mám ustájenýho...a to pro mě není klid..on je pak taky rozjívenej, že se tamhle vzadu něco hlo..navíc kruhovka by se mi hrozně hodila, ale neim, kde bych si ji tam mohla provizorně udělat...napadlo mě, že asi hodinu od ustájení v sedle je kruhovka, ale jestli není blbý, tam přijet na "unaveným" koníkoj, dělat si s ním PNH a pak zase jet?! co si o tom myslíš?
Jinak teda ten tvůj vztah s kobylkou u mě vyvolává závist...promin, ale musela jsem to napsat, je to nádhera
Jojo, je to krása. Jenomže já bohužel říkám, mít jednoho dva koníky doma tak takhle "blbnu" s radostí. Jenomže když člověk musí skákat pomalu kolem 10 koní, do toho VŠ, do toho domácnost, nervy na pochodu, sotva stíhám odjezdit, kolem furt plno jízdárenskejch čumilů s přiblblými ksichty a otazkama "co to dělááš"...tak na to člověk nejenže nemá čas, ale ani sílu a patřičnou trpělivost.
Ale myslím že ty koně tyhle věci maj rádi. Já teď jezdím často bez sedla, jen na parelce (přiznám se, hlavně teda z úspory času), ale doslova jsem byla v šoku jak ten můj králík Energizer, u kterýho bych předpokládala tři sta z místa, krásně spolupracoval a užíval si to. Tak se nám to líbilo, že takhle klidně vyjedem i do terénu nebo skáčem.
Jak píše Míša, jedno s druhým se nevylučuje a takový častý relax od ustavičného drilu a železa v hubě, doporučuju vřele i parkurákům apod.
Ty koně pak o 100% nadšeněji spolupracují když jim trénink zpestříte
janda
napsal(a):
Jojo, je to krása. Jenomže já bohužel říkám, mít jednoho dva koníky doma tak takhle "blbnu" s radostí. Jenomže když člověk musí skákat pomalu kolem 10 koní, do toho VŠ, do toho domácnost, nervy na pochodu, sotva stíhám odjezdit, kolem furt plno jízdárenskejch čumilů s přiblblými ksichty a otazkama "co to dělááš"...tak na to člověk nejenže nemá čas, ale ani sílu a patřičnou trpělivost.
Ale myslím že ty koně tyhle věci maj rádi. Já teď jezdím často bez sedla, jen na parelce (přiznám se, hlavně teda z úspory času), ale doslova jsem byla v šoku jak ten můj králík Energizer, u kterýho bych předpokládala tři sta z místa, krásně spolupracoval a užíval si to. Tak se nám to líbilo, že takhle klidně vyjedem i do terénu nebo skáčem.
Jak píše Míša, jedno s druhým se nevylučuje a takový častý relax od ustavičného drilu a železa v hubě, doporučuju vřele i parkurákům apod.
Ty koně pak o 100% nadšeněji spolupracují když jim trénink zpestříte
no a my jsme právě příklad parkuráka..já jsem si myslela, že můj koník, kterej je nejen nervák a cíta na hubu, ale i hrozně dopřednej, že mi prostě bude utíkat...nejdřív jsem ho vzala na parellce na ruku a zpátky jsem se vracelana hřbětě bez sedla..byla jsem nadšená..dneska jsem zkusila klus, cval a přechody..reagoval tak, jak mi vživotě neregaoval s železem v hubě..musím tohle prostě dávat mezi tréninky..jen prostě do terénu to na parellce asi nerisknu.. bojím se, i když je pravda, že když s tebou kůn chce utýct, tak uteče i na páce..Jinak se mi to dneska fakt líbilo, jak byl v klidu, vůbec se nepotil, nedrbal na prsou(to dělá, když je nervozní) a prostě super...
ty máš skoro 10 koníků a to k tomu stíháš VŠ?? Ty jsi snad superman??
pardooon za kvalitu fota
jenysimons
napsal(a):
ty jo, Míšo, máte fakt krásnej vztah. Už jsme si spolu chvíli psaly po mejlu...Já s PNH začínám a doufám, že nám to pomůže. Můj koník je hroznej nervák. Dneska jsem ho teda vzala za barák na vypuštěnou hráz se sedlem, ale na parellce. V životě jsem ho nejezdila, aby byl takhle v klidu-a to ho znám 8 let-reagoval skvěle na holeně, na sed, na hlas...hrozně mile mě překvapil, jen...prostě když s ním hraju hry, přijdu si u toho jak debil, nemám nápady, co s tím a to že teda "dikobrazí" zvládá skvěle i v boxe, ustupuje skoro na přiblížení ruky k onomu místu. Potřebovala bych vidět ještě nějakej kurz, mít kruhovku a hlavně, mít na to klid, aby na mě nikdo nekoukal, což je u Diega hrozně težký..málokdy jsem na jízdárně sama a když jo, tak se kolem motají lidičky, co u nich diega mám ustájenýho...a to pro mě není klid..on je pak taky rozjívenej, že se tamhle vzadu něco hlo..navíc kruhovka by se mi hrozně hodila, ale neim, kde bych si ji tam mohla provizorně udělat...napadlo mě, že asi hodinu od ustájení v sedle je kruhovka, ale jestli není blbý, tam přijet na "unaveným" koníkoj, dělat si s ním PNH a pak zase jet?! co si o tom myslíš?
Jinak teda ten tvůj vztah s kobylkou u mě vyvolává závist...promin, ale musela jsem to napsat, je to nádhera
Ahojky, myslím že není problém když kruhovku nemáš, já jí neměla rok než jsem změnila ustájení kde kruhovka je (ale kruhovka nebyl důvod stěhování)... Vše můžeš dělat na vodítku a kruhovku nepotřebuješ... Je to lepší, to je jasný, ale ne nutný. Mrkni na www.mujweb.cz/www/horsemanship to jsou moje starý stránky, třeba tam najdeš inspiraci ;)
Jinak nedoporučuju dát koni ohlávku a zkusit jet jestli funguje. Předchází tomu práce ze země...
kunicek
napsal(a):
Ahojky, myslím že není problém když kruhovku nemáš, já jí neměla rok než jsem změnila ustájení kde kruhovka je (ale kruhovka nebyl důvod stěhování)... Vše můžeš dělat na vodítku a kruhovku nepotřebuješ... Je to lepší, to je jasný, ale ne nutný. Mrkni na www.mujweb.cz/www/horsemanship to jsou moje starý stránky, třeba tam najdeš inspiraci ;)
Jinak nedoporučuju dát koni ohlávku a zkusit jet jestli funguje. Předchází tomu práce ze země...
na tenhle webík už jsem koukala, jen nevím, na co konkrétně tam mám hledat tu insipraci?? Je mi jasný, že kruhovka není překážkou, jde to i bez ní, člověk si musí umět poradit, ale...asi jsem hold na tohle moc tele..
jinak neboj se..několikrát jsem si s ním hrála na parellce ze země...prostě jsem to zkoušela..pak jsem si řekla, že ho nejdřív vezmu na procházku no a když to bude dobrý, tak to zkoušet dál...
janda
napsal(a):
Jojo, je to krása. Jenomže já bohužel říkám, mít jednoho dva koníky doma tak takhle "blbnu" s radostí. Jenomže když člověk musí skákat pomalu kolem 10 koní, do toho VŠ, do toho domácnost, nervy na pochodu, sotva stíhám odjezdit, kolem furt plno jízdárenskejch čumilů s přiblblými ksichty a otazkama "co to dělááš"...tak na to člověk nejenže nemá čas, ale ani sílu a patřičnou trpělivost.
Ale myslím že ty koně tyhle věci maj rádi. Já teď jezdím často bez sedla, jen na parelce (přiznám se, hlavně teda z úspory času), ale doslova jsem byla v šoku jak ten můj králík Energizer, u kterýho bych předpokládala tři sta z místa, krásně spolupracoval a užíval si to. Tak se nám to líbilo, že takhle klidně vyjedem i do terénu nebo skáčem.
Jak píše Míša, jedno s druhým se nevylučuje a takový častý relax od ustavičného drilu a železa v hubě, doporučuju vřele i parkurákům apod.
Ty koně pak o 100% nadšeněji spolupracují když jim trénink zpestříte
Vidíš, já to beru hodně podobně, jen nemám těch koní na starost 10, ale 30 Pak je docela těžký věnovat se každému koni každý den několik hodin a hrát si s ním.... Zvlášť když máme i koně, kteří potřebují pozornost naléhavěji - hříbata (teda už spíš remonty), apod.
Myslím, že je to hodně o přístupu a už míň záleží na tom, jestli jste na koni bez sedla nebo se sedlem a jestli je "jen" na parelce nebo na udidle. Ona totiž parelka, se správně usazenými akupunkturními body je nástroj taky značně ostrý, proto se nelze moc divit, že na ní většinou koníci pěkně chodí. Taky jezdím občas bez sedla a na ohlávce, když mám náladu. Ale taky jezdím se sedlem a udidlem po jízdárně a trenuju (teda když je počasí) a kůň mi chodí na přilnutí a podsazený, takže žádná zahozená otěž.... A kůň za mnou ve výběhu běží, podívat se, co se bude zase dneska dít nového, zajímavého.... On totiž ten "kus kovu" v tlamě s jemným jezdcem je někdy lepší než kůň na parelce s jezdcem, který se za ni drží nebo škube. Měli jsme u nás jednu slečnu, která jezdila na hackamore s tím, že je po velmi jemné uždění, protože přece kůň nemá nic v tlamě....
Tím nechci nikoho napadat (a nejméně pak kuníčka), jen prostě říkám svůj názor. Obdivuji, co s koníkem děláte.
Fotek sem moc nedám, většinou mám jen ty závodní, tam se mnou jezdí fotograf. Doma si můžu fotit koně leda sama, ale při blbnutí v kruhovce nebo když vyrážím ven na ohlávce mě nikdo nevyfotí.... Takže jen tahle jedna....
janda
napsal(a):
Jojo, je to krása. Jenomže já bohužel říkám, mít jednoho dva koníky doma tak takhle "blbnu" s radostí. Jenomže když člověk musí skákat pomalu kolem 10 koní, do toho VŠ, do toho domácnost, nervy na pochodu, sotva stíhám odjezdit, kolem furt plno jízdárenskejch čumilů s přiblblými ksichty a otazkama "co to dělááš"...tak na to člověk nejenže nemá čas, ale ani sílu a patřičnou trpělivost.
Ale myslím že ty koně tyhle věci maj rádi. Já teď jezdím často bez sedla, jen na parelce (přiznám se, hlavně teda z úspory času), ale doslova jsem byla v šoku jak ten můj králík Energizer, u kterýho bych předpokládala tři sta z místa, krásně spolupracoval a užíval si to. Tak se nám to líbilo, že takhle klidně vyjedem i do terénu nebo skáčem.
Jak píše Míša, jedno s druhým se nevylučuje a takový častý relax od ustavičného drilu a železa v hubě, doporučuju vřele i parkurákům apod.
Ty koně pak o 100% nadšeněji spolupracují když jim trénink zpestříte
janda: no obdivuju Tě, takovejch koní a vejšku do toho... Jaktože jich máš tolik? Někde pracuješ? Plánuju za rok jestli se dostanu do Prahy na vejšku, že najdu nějakou stáj kde bych pracovala vedle školy... Proto se ptám...
Často mě pobaví lidi co právě nemají moc času, proto nedělají tyhle věci... Divím se, že mají čas dělat vše tak složitě. Vždycky nakládat koně půl hodiny, místo aby si jednou udělali čas a koníka to pořádně naučili a pak by jim tam chodil okamžitě. To samý na vyjížďce třeba potok - často slyšim, že nemají čas si s tim koněm tak vyhrát aby byl úplně v klídku, ale mají čas nutit ho tam každou vyjížďku znovu a obrat se tím o hodně víc času a nervů.....
Uživatel s deaktivovaným účtem

kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
ale Kunicek,to nie je len horsemanship,to celkovy pristup,vycvik,vychova.mame dostihove kone a pritom sa na nich vozia decka.na fotke je 9 rocny zrebec,ktoreho v pohode do vybehu odvedie mala 8 rocna dievcina(uz to robi snad 4 roky,mozno 5)-pritom je v dostihovom treningu.jeden cas sme dokonca na den deti chodievali na blizke kupalisko vozit decka,dve kobyly z treningu a ziaden problem.jeden z nasich byvalych koni teraz robi hipoterapiu,na dalsich dvoch sa ucia skakat decka,jeden sa uspesne ucastni vytrvalostnych pretekov... a nikto s nimi nemusel nikdy saskovat v kruhovke,ani "budovat respekt" a ucit verit ludom...mimochodom,su to vsetko klusaci. Moje slova urcite potrvdi Iva,ktora ma sama doma stado zcasti dostihovych klusakov,ktori su omnoho vyrovanejsi ako mnohe "sportovo-rekreacne" kone,ktore som mala tu cest poznat.
janulka
napsal(a):
Vidíš, já to beru hodně podobně, jen nemám těch koní na starost 10, ale 30 Pak je docela těžký věnovat se každému koni každý den několik hodin a hrát si s ním.... Zvlášť když máme i koně, kteří potřebují pozornost naléhavěji - hříbata (teda už spíš remonty), apod.
Myslím, že je to hodně o přístupu a už míň záleží na tom, jestli jste na koni bez sedla nebo se sedlem a jestli je "jen" na parelce nebo na udidle. Ona totiž parelka, se správně usazenými akupunkturními body je nástroj taky značně ostrý, proto se nelze moc divit, že na ní většinou koníci pěkně chodí. Taky jezdím občas bez sedla a na ohlávce, když mám náladu. Ale taky jezdím se sedlem a udidlem po jízdárně a trenuju (teda když je počasí) a kůň mi chodí na přilnutí a podsazený, takže žádná zahozená otěž.... A kůň za mnou ve výběhu běží, podívat se, co se bude zase dneska dít nového, zajímavého.... On totiž ten "kus kovu" v tlamě s jemným jezdcem je někdy lepší než kůň na parelce s jezdcem, který se za ni drží nebo škube. Měli jsme u nás jednu slečnu, která jezdila na hackamore s tím, že je po velmi jemné uždění, protože přece kůň nemá nic v tlamě....
Tím nechci nikoho napadat (a nejméně pak kuníčka), jen prostě říkám svůj názor. Obdivuji, co s koníkem děláte.
Fotek sem moc nedám, většinou mám jen ty závodní, tam se mnou jezdí fotograf. Doma si můžu fotit koně leda sama, ale při blbnutí v kruhovce nebo když vyrážím ven na ohlávce mě nikdo nevyfotí.... Takže jen tahle jedna....
30?? a to máš doma?? jsou opravdu tví? To asi lítáš jen kolem koní, ne?! Nebo děláš ještě něco jinýho?? šmarjá, to je otázek najednou, coo? taky bych jednou chtěla tolik koníků a dělta třeba agroturistiku, ale to taky nemusí dopadnout.
jenysimons
napsal(a):
na tenhle webík už jsem koukala, jen nevím, na co konkrétně tam mám hledat tu insipraci?? Je mi jasný, že kruhovka není překážkou, jde to i bez ní, člověk si musí umět poradit, ale...asi jsem hold na tohle moc tele..
jinak neboj se..několikrát jsem si s ním hrála na parellce ze země...prostě jsem to zkoušela..pak jsem si řekla, že ho nejdřív vezmu na procházku no a když to bude dobrý, tak to zkoušet dál...
no třeba v odkazu 7 her.... je u každé hry napsaný princip, co obnáší a fotky příkladů té hry.... taky je super zaregistrovat se na www.horseman.cz na diskusi se řeší fakt zajímavý věci občas;)
jenysimons
napsal(a):
no a my jsme právě příklad parkuráka..já jsem si myslela, že můj koník, kterej je nejen nervák a cíta na hubu, ale i hrozně dopřednej, že mi prostě bude utíkat...nejdřív jsem ho vzala na parellce na ruku a zpátky jsem se vracelana hřbětě bez sedla..byla jsem nadšená..dneska jsem zkusila klus, cval a přechody..reagoval tak, jak mi vživotě neregaoval s železem v hubě..musím tohle prostě dávat mezi tréninky..jen prostě do terénu to na parellce asi nerisknu.. bojím se, i když je pravda, že když s tebou kůn chce utýct, tak uteče i na páce..Jinak se mi to dneska fakt líbilo, jak byl v klidu, vůbec se nepotil, nedrbal na prsou(to dělá, když je nervozní) a prostě super...
ty máš skoro 10 koníků a to k tomu stíháš VŠ?? Ty jsi snad superman??
pardooon za kvalitu fota
Ne 10 koní nemám, ale bohužel u nás na jízdárně jsou všichni tak lenivý a je jim práce tak zatěžko, že ve finále třebas takový počet musím obstarat, páč mi jich je líto. Někteří majitelé to mají na háku a na koně se třebas nepříjdou podívat jak je měsíc dlouhý. Děcka s kterýma se domluví na péči se na to taky vy.... když je nikdo nepéruje za zadkem, a kór když je zima, to je lepší za pecí. Vylézají pravidelně s teplem, páč to zavání ZZVJ a veřejňáky a to stojí každej první ve frontě
A že stíhám VŠ? No spíš nestíhám. Už mě jednou vylili, páč mi koně byli milejší něž studium. Tohle je druhý pokus, tak jsem sama zvědavá jestli se dopracuju dál než prve......
jenysimons
napsal(a):
na tenhle webík už jsem koukala, jen nevím, na co konkrétně tam mám hledat tu insipraci?? Je mi jasný, že kruhovka není překážkou, jde to i bez ní, člověk si musí umět poradit, ale...asi jsem hold na tohle moc tele..
jinak neboj se..několikrát jsem si s ním hrála na parellce ze země...prostě jsem to zkoušela..pak jsem si řekla, že ho nejdřív vezmu na procházku no a když to bude dobrý, tak to zkoušet dál...
Míšo, kam se chystáš na VŠ??
kunicek
napsal(a):
janda: no obdivuju Tě, takovejch koní a vejšku do toho... Jaktože jich máš tolik? Někde pracuješ? Plánuju za rok jestli se dostanu do Prahy na vejšku, že najdu nějakou stáj kde bych pracovala vedle školy... Proto se ptám...
Často mě pobaví lidi co právě nemají moc času, proto nedělají tyhle věci... Divím se, že mají čas dělat vše tak složitě. Vždycky nakládat koně půl hodiny, místo aby si jednou udělali čas a koníka to pořádně naučili a pak by jim tam chodil okamžitě. To samý na vyjížďce třeba potok - často slyšim, že nemají čas si s tim koněm tak vyhrát aby byl úplně v klídku, ale mají čas nutit ho tam každou vyjížďku znovu a obrat se tím o hodně víc času a nervů.....
Víš, pokud máš málo času, tak se musíš rozhodnout, kam to dát. Tzn. že pokud mám problém přejít potok, tak obětuju ten den hodinu práce na jízdárně nebo v lese a jdu "překonat potok". On z toho ten kůň bude mít víc, než kdyby strávil tu hodinu běháním do kopečků....
Stejně tak u nakládání. Všichni koně (včetně hříbat) nám chodí do přepraváku na první pokus na prověšeném vodítku, protože tohle je věc, na kterou by se čas udělat měl. Stejně tak jako na základní návyky ohledně kování, ošetřování,.... Jde jen o to vzít ten čas někde jinde. Do lesa nebo na jízdárnu může jít zítra....
I já mám za sebou dvě VŠ a k tomu starost tehdy o 20 koní (půl naši a půl soukromí), a úspěšné promoce, takže doufám, že už vím, jak hospodařit s časem a rozlišovat důležité věci od méně nutných
janulka
napsal(a):
Víš, pokud máš málo času, tak se musíš rozhodnout, kam to dát. Tzn. že pokud mám problém přejít potok, tak obětuju ten den hodinu práce na jízdárně nebo v lese a jdu "překonat potok". On z toho ten kůň bude mít víc, než kdyby strávil tu hodinu běháním do kopečků....
Stejně tak u nakládání. Všichni koně (včetně hříbat) nám chodí do přepraváku na první pokus na prověšeném vodítku, protože tohle je věc, na kterou by se čas udělat měl. Stejně tak jako na základní návyky ohledně kování, ošetřování,.... Jde jen o to vzít ten čas někde jinde. Do lesa nebo na jízdárnu může jít zítra....
I já mám za sebou dvě VŠ a k tomu starost tehdy o 20 koní (půl naši a půl soukromí), a úspěšné promoce, takže doufám, že už vím, jak hospodařit s časem a rozlišovat důležité věci od méně nutných
janulka: no ty jo, klobouk dolů..ty musíš bejt neskutečně chytrá, když máš 2 vejšky a ke všemu jsi k tomu stíhala dělat tolik koní...jako nemám k tomu co jinho dodat...prostě mi jen spadla huba...obdivuju tě a moc...
jenysimons
napsal(a):
30?? a to máš doma?? jsou opravdu tví? To asi lítáš jen kolem koní, ne?! Nebo děláš ještě něco jinýho?? šmarjá, to je otázek najednou, coo? taky bych jednou chtěla tolik koníků a dělta třeba agroturistiku, ale to taky nemusí dopadnout.
Našich je naštěstí jen 10, zbytek jsou soukromí - takže u těch jen krmení, kydání a pouštění do výběhu Provozujeme agroturistiku, takže 5 provozáků, kteří potřebují výchovu, 2 hřítata (ty taky, ale naštěstí zatím jen ze země
), 2 sporťáci a jedna přítelova kobča.
Stíhat se to dá, i když je pravda, že toho teď moc jinýho nedělám. Ale už při koních jsem zvládla 2 VŠ.
Teď vlastně nedělám nic - mám otřes mozku narazil do mě slepý kůň v boxe - prostě mě neviděl
jenysimons
napsal(a):
janulka: no ty jo, klobouk dolů..ty musíš bejt neskutečně chytrá, když máš 2 vejšky a ke všemu jsi k tomu stíhala dělat tolik koní...jako nemám k tomu co jinho dodat...prostě mi jen spadla huba...obdivuju tě a moc...
Nejsem ani tak chytrá, jako je to spíš o organizaci času, jak už jsem psala výš. V semestru koníci makali, to jsem měla spoustu času, ale když přišlo zkouškový, měli prostě pohov, protože jsem nestíhala - o tom to je
janulka
napsal(a):
Našich je naštěstí jen 10, zbytek jsou soukromí - takže u těch jen krmení, kydání a pouštění do výběhu Provozujeme agroturistiku, takže 5 provozáků, kteří potřebují výchovu, 2 hřítata (ty taky, ale naštěstí zatím jen ze země
), 2 sporťáci a jedna přítelova kobča.
Stíhat se to dá, i když je pravda, že toho teď moc jinýho nedělám. Ale už při koních jsem zvládla 2 VŠ.
Teď vlastně nedělám nic - mám otřes mozku narazil do mě slepý kůň v boxe - prostě mě neviděl
no ono teda rozhodně není "jen" kydání..odkud jsi?? Fakt tě moc obdivuju..co máš za vejšky?? Agroturistika je můj sen, ale člověk k tomu musí mít do začátku dost peněz, coo? Kolik vás v tom dělá??
kunicek
napsal(a):
janda: no obdivuju Tě, takovejch koní a vejšku do toho... Jaktože jich máš tolik? Někde pracuješ? Plánuju za rok jestli se dostanu do Prahy na vejšku, že najdu nějakou stáj kde bych pracovala vedle školy... Proto se ptám...
Často mě pobaví lidi co právě nemají moc času, proto nedělají tyhle věci... Divím se, že mají čas dělat vše tak složitě. Vždycky nakládat koně půl hodiny, místo aby si jednou udělali čas a koníka to pořádně naučili a pak by jim tam chodil okamžitě. To samý na vyjížďce třeba potok - často slyšim, že nemají čas si s tim koněm tak vyhrát aby byl úplně v klídku, ale mají čas nutit ho tam každou vyjížďku znovu a obrat se tím o hodně víc času a nervů.....
No Míšo, všichni nejsou mí, viz výše, ale když se o ně majitel nebo jezdec nepostará, tak je hold hlady nechat nemůžu.
S výškou je to náročný - brigošku si nemůžu dovolit, protože bych na koně neměla čas vůbec a to nechci. Naštěstí mě podporuje přítel, který je zároveň majitelem několika koní.
Ani nevím, jestli by se dala sehnat nějaká u koní, ale jestli se chystáš do Prahy, třeba budeš mít štěstí. Třeba tady v hřebčíně kousek od nás berou brigádníky jenom nárazově, když se chystaj koně na ZZV. Ale to zas nevím jestli by to bylo něco pro člověka jako jsi ty. To víš, když máš koně svý nebo svěřený a můžeš dělat po svým, nikdo ti do toho nekecá - tak to je potom práce radost, kór když ti za ni ještě platí. Ale bohužel se obávám že v těch hřebčínech nebo nájemních stájích to tak nefunguje. Víš jak, blbci jsou všude a bohužel mají pro takové "volnomyšlenkářství" pramálo pochopení.
A s tím co píšeš dál - nakládání,potoky - naprosto souhlasím. Času nazbyt nemám, ale zas tak blbě abych s koněm nepopracovala ze země na úkor ježdění na tom nejsem. A nejvíc mě vytáčí lidi, kteří mají přepravník na dvorku a místo aby denně kolem chvilku "poblbli", tak čekaj až příjde den D s tím že ho tam nějak nacpou. O to škodolibější je pak můj výraz, když nenacpou. Bohužel ani to nepřinutí některé přemýšlet o svých činech, byť jim to ještě vysvětlíte.....
Lidská blbost je bohužel nesmrtelná.....
janda
napsal(a):
No Míšo, všichni nejsou mí, viz výše, ale když se o ně majitel nebo jezdec nepostará, tak je hold hlady nechat nemůžu.
S výškou je to náročný - brigošku si nemůžu dovolit, protože bych na koně neměla čas vůbec a to nechci. Naštěstí mě podporuje přítel, který je zároveň majitelem několika koní.
Ani nevím, jestli by se dala sehnat nějaká u koní, ale jestli se chystáš do Prahy, třeba budeš mít štěstí. Třeba tady v hřebčíně kousek od nás berou brigádníky jenom nárazově, když se chystaj koně na ZZV. Ale to zas nevím jestli by to bylo něco pro člověka jako jsi ty. To víš, když máš koně svý nebo svěřený a můžeš dělat po svým, nikdo ti do toho nekecá - tak to je potom práce radost, kór když ti za ni ještě platí. Ale bohužel se obávám že v těch hřebčínech nebo nájemních stájích to tak nefunguje. Víš jak, blbci jsou všude a bohužel mají pro takové "volnomyšlenkářství" pramálo pochopení.
A s tím co píšeš dál - nakládání,potoky - naprosto souhlasím. Času nazbyt nemám, ale zas tak blbě abych s koněm nepopracovala ze země na úkor ježdění na tom nejsem. A nejvíc mě vytáčí lidi, kteří mají přepravník na dvorku a místo aby denně kolem chvilku "poblbli", tak čekaj až příjde den D s tím že ho tam nějak nacpou. O to škodolibější je pak můj výraz, když nenacpou. Bohužel ani to nepřinutí některé přemýšlet o svých činech, byť jim to ještě vysvětlíte.....
Lidská blbost je bohužel nesmrtelná.....
my jsme právě ty, kteří maj problém s nakládáním, ale hlavně s vycouváním ven. Jenže nám na dvoře přepravák nestojí...zkusila jsem se optat známých, co bydlí kousek...bohužel to nedopadlo, protože jim ho koník rozbil a majitelka ho nerada půjčuje..ted už mám ale domluvený, že na jaře si pučím přepravák od trenérky kamarádky adušky a budu to pilovat, dokud to nepůjde...zkoušeli jsme i s jarčou, co u ní mám diega ustájenýho, udělat z překážek a dek provizorní přepravák...do toho šel jak pán a ven couval taky..asi mu vadí ta rampa...ale vím, že to se naučí, diego je učenlivej a chápavej a pokud mi něco nechce přejít?, nepřipadá v úvahu, že bych se otočila a jela pryč..ne...dokud to nepřejde, nejdu...klidně slezu a zkouším to ze země, ale nikdy nedopustím, aby si myslel, že když si umane, že nepůjde, tak že nebude muset...
jenysimons
napsal(a):
no ono teda rozhodně není "jen" kydání..odkud jsi?? Fakt tě moc obdivuju..co máš za vejšky?? Agroturistika je můj sen, ale člověk k tomu musí mít do začátku dost peněz, coo? Kolik vás v tom dělá??
Mám práva a ekonomku, takže nic v oboru
Jsme na to dva - já a přítel a občas brigádníci. Teď máme docela spolehlivou slečnu, co jezdí se zákazníkama, takže momentálně jsme 3
Na agroturistiku jsou docel vyskoé počáteční náklady (koupě koní. sedel,....) Koně musí být 200% spolehliví, pokud to nechceš dělat jako spouata lidí, že ti za vyjížďku všichni několikrát popadakoně jí, a sedla kvalitní, pokud nahodláš odřít, otlačit apod.
Další problém je, že je to sezónní záležitost - v létě chodí hodně lidí, v zimě hodně málo, pkud ti o víkendu prší, tak nevyděláš ani korunu, pokud je moc pěkně a teplo, tak taky ne, všichni jsou na koupáku.... Prostě je to hodně závislý na počasí
Jsme na kraji velkého města, takže nemáme ubytování ani nic takového, takže jsme závislí opravdu jen na lidech, kteří neví, co dělat v neděli po obědě
janulka
napsal(a):
Mám práva a ekonomku, takže nic v oboru
Jsme na to dva - já a přítel a občas brigádníci. Teď máme docela spolehlivou slečnu, co jezdí se zákazníkama, takže momentálně jsme 3
Na agroturistiku jsou docel vyskoé počáteční náklady (koupě koní. sedel,....) Koně musí být 200% spolehliví, pokud to nechceš dělat jako spouata lidí, že ti za vyjížďku všichni několikrát popadakoně jí, a sedla kvalitní, pokud nahodláš odřít, otlačit apod.
Další problém je, že je to sezónní záležitost - v létě chodí hodně lidí, v zimě hodně málo, pkud ti o víkendu prší, tak nevyděláš ani korunu, pokud je moc pěkně a teplo, tak taky ne, všichni jsou na koupáku.... Prostě je to hodně závislý na počasí
Jsme na kraji velkého města, takže nemáme ubytování ani nic takového, takže jsme závislí opravdu jen na lidech, kteří neví, co dělat v neděli po obědě
no a uživíte tím sebe i koníky?? A co třeba rodina, plánujete?? O to to pak bude asi náročnější, coo? No je mi to jasný, že počáteční kapitál bude vysoký, jde i o pozemky, stodolu, slušný koně a výbava...to je hrozných peněz, ale když je člověk na místě, kde je to vhodný a možný a je kolem hodně dětí a lidí, co to chtějí dělat..Nevím, jestli znáš farmu Heroutice. Tam je to super, pokud člověk neřeší to, jaký jsou majitelé povahově...krásný místo, mají halu, jsou dobří, rozumí oboru, pořádají závody jak purkur, tak drezuru, pořádají všelijaké soustředění a letní tábory nejen konské, ale i se zaměřením na jazyky..je to super, ale je to předražené..je taky ale znát, že se mají dobře a nikde nestrádají oni ani koně...jejich dcera jezdí závodně a mají ji velice vypiplanou...je to super středisko, jen jak říkám, ti majitelé jsou protivní..
janda
napsal(a):
Ne 10 koní nemám, ale bohužel u nás na jízdárně jsou všichni tak lenivý a je jim práce tak zatěžko, že ve finále třebas takový počet musím obstarat, páč mi jich je líto. Někteří majitelé to mají na háku a na koně se třebas nepříjdou podívat jak je měsíc dlouhý. Děcka s kterýma se domluví na péči se na to taky vy.... když je nikdo nepéruje za zadkem, a kór když je zima, to je lepší za pecí. Vylézají pravidelně s teplem, páč to zavání ZZVJ a veřejňáky a to stojí každej první ve frontě
A že stíhám VŠ? No spíš nestíhám. Už mě jednou vylili, páč mi koně byli milejší něž studium. Tohle je druhý pokus, tak jsem sama zvědavá jestli se dopracuju dál než prve......
tak kdybych to měla brát takhle, mám já na starosti 8 koní..... 5 našich a odnaproti tři. Majitelka stáje má mimino, takže je ráda že koně nakrmí večer a zkontroluje, nepracujou vůbec, to je na mě:o) Nevadí mi to, ale občas je to náročný na čas. Občas třebas dva, tři týdny si na svýho koně nesednu, protože musim s ostatníma něco dělat-jednou se někdo strouhá, pak je poník dost tlustej tak musí přednostně makat poník..... pak má jeden kůň blbý kopyta a musí chodit po tvrdym pravidelně, tak chodim na procházky a tak..... u koní jsem kvůli blbejm odpoledkám jenom ve středu, pátek a o víkendu a to dělám i další koně. Takže to tak žhavý se Sárou nenineni to o tom čase, ale o trpělivosti.... nemusí makat denně, ale když už tak a´t to má význam
jenysimons
napsal(a):
no a uživíte tím sebe i koníky?? A co třeba rodina, plánujete?? O to to pak bude asi náročnější, coo? No je mi to jasný, že počáteční kapitál bude vysoký, jde i o pozemky, stodolu, slušný koně a výbava...to je hrozných peněz, ale když je člověk na místě, kde je to vhodný a možný a je kolem hodně dětí a lidí, co to chtějí dělat..Nevím, jestli znáš farmu Heroutice. Tam je to super, pokud člověk neřeší to, jaký jsou majitelé povahově...krásný místo, mají halu, jsou dobří, rozumí oboru, pořádají závody jak purkur, tak drezuru, pořádají všelijaké soustředění a letní tábory nejen konské, ale i se zaměřením na jazyky..je to super, ale je to předražené..je taky ale znát, že se mají dobře a nikde nestrádají oni ani koně...jejich dcera jezdí závodně a mají ji velice vypiplanou...je to super středisko, jen jak říkám, ti majitelé jsou protivní..
V létě živí koně nás, v zimě živíme mi koně
V herouticích jsem na kamarádčiným valachovi asi před 10 lety skládala ZZVJ. Je z tam těch krajin, tak mi kluka půjčila.
Majitele bych raději nerozebírala, s tou protivností souhlasím, absolvovala jsem tam pod vedením majitelky 2 denní kurz před ZZVJ - na jejich koních, aby to na valacha nebylo moc. Jako zážitek mi to stačilo a už bych tam nerada někdy na nějakou podobnou akci jela.....
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
ale Kunicek,to nie je len horsemanship,to celkovy pristup,vycvik,vychova.mame dostihove kone a pritom sa na nich vozia decka.na fotke je 9 rocny zrebec,ktoreho v pohode do vybehu odvedie mala 8 rocna dievcina(uz to robi snad 4 roky,mozno 5)-pritom je v dostihovom treningu.jeden cas sme dokonca na den deti chodievali na blizke kupalisko vozit decka,dve kobyly z treningu a ziaden problem.jeden z nasich byvalych koni teraz robi hipoterapiu,na dalsich dvoch sa ucia skakat decka,jeden sa uspesne ucastni vytrvalostnych pretekov... a nikto s nimi nemusel nikdy saskovat v kruhovke,ani "budovat respekt" a ucit verit ludom...mimochodom,su to vsetko klusaci. Moje slova urcite potrvdi Iva,ktora ma sama doma stado zcasti dostihovych klusakov,ktori su omnoho vyrovanejsi ako mnohe "sportovo-rekreacne" kone,ktore som mala tu cest poznat.
Přítel má L parkuráka a je to taky správnej "kámoš". Když vidím spousty ostatních, jak mají problém dojít s koněm k ohradě, tak se divím.... i když, vlastně teď v zimě na ledu se směju krasobruslařským výkonům . A já připnu úňovi vodítko a jdem na procházku do lesa, občas i zapomenu, že ho mám sebou, umím si to v lese po svých užít a on jde v klídku za mnou na prověšeným vodítku, když se lekne, tak jen zvedne hlavu, aby se podíval, protože už ví, že utíkat nemusí.
Před několika lety jsem absolvovala základní kurz parelliho, musím říct, že mi to hodně dalo a dost toho používám dodnes, ale myslím, že tyhle základy jsou prostě základy "vycházení" s koněm. Ten náš bambula by pro dítě nebyl - na pastvinách vedl stádo, tak je hodně dominantní, i když na nás, "páníčky" si nedovolí a bere nás. Řehtání jako vítání je samozřejmostí, na zavolání příchod v ohradě taky.
Ze země pracujeme hlavně kvůli výcviku (poslušnost, ohýbání, uvolnění,...), ale i to podle mě pro nás stačí. Bez sedla se semtam svezu, na ohlávce zatím proběhly je "pokusy" k ohradě a z ohrady , ale chystám se zkusit parelku, nejdřív samo v hale.... ale koník je přiježděnej hodně na váhu, takže nečekám problémy....
jsem se taky pěkně rozepsala
jenysimons
napsal(a):
no a uživíte tím sebe i koníky?? A co třeba rodina, plánujete?? O to to pak bude asi náročnější, coo? No je mi to jasný, že počáteční kapitál bude vysoký, jde i o pozemky, stodolu, slušný koně a výbava...to je hrozných peněz, ale když je člověk na místě, kde je to vhodný a možný a je kolem hodně dětí a lidí, co to chtějí dělat..Nevím, jestli znáš farmu Heroutice. Tam je to super, pokud člověk neřeší to, jaký jsou majitelé povahově...krásný místo, mají halu, jsou dobří, rozumí oboru, pořádají závody jak purkur, tak drezuru, pořádají všelijaké soustředění a letní tábory nejen konské, ale i se zaměřením na jazyky..je to super, ale je to předražené..je taky ale znát, že se mají dobře a nikde nestrádají oni ani koně...jejich dcera jezdí závodně a mají ji velice vypiplanou...je to super středisko, jen jak říkám, ti majitelé jsou protivní..
Jo rodinu doufám neplánujeme, nestraš
Já totiž děti moc nemusím.....
janulka
napsal(a):
Jo rodinu doufám neplánujeme, nestraš
Já totiž děti moc nemusím.....
aha, no tak mám taky kamarádku, která děti nechce...nemá je prostě ráda...
jinak já sem v herouticích byla 2krát na soustředěnís panem Hanulayem..on byl super, ale vždycky jsem domů přijela úplně hotová a to fyzicky i psychicky...jako nechci to tu taky moc rozebírat, ale zařekla jsem se, že tam už fakt ne a to jen kvůli tej atmosféře, jaká tam panuje...
a tak v zimě děláte ještě nějakej vedlejšák, abyste uživili koníky,?
janda
napsal(a):
No Míšo, všichni nejsou mí, viz výše, ale když se o ně majitel nebo jezdec nepostará, tak je hold hlady nechat nemůžu.
S výškou je to náročný - brigošku si nemůžu dovolit, protože bych na koně neměla čas vůbec a to nechci. Naštěstí mě podporuje přítel, který je zároveň majitelem několika koní.
Ani nevím, jestli by se dala sehnat nějaká u koní, ale jestli se chystáš do Prahy, třeba budeš mít štěstí. Třeba tady v hřebčíně kousek od nás berou brigádníky jenom nárazově, když se chystaj koně na ZZV. Ale to zas nevím jestli by to bylo něco pro člověka jako jsi ty. To víš, když máš koně svý nebo svěřený a můžeš dělat po svým, nikdo ti do toho nekecá - tak to je potom práce radost, kór když ti za ni ještě platí. Ale bohužel se obávám že v těch hřebčínech nebo nájemních stájích to tak nefunguje. Víš jak, blbci jsou všude a bohužel mají pro takové "volnomyšlenkářství" pramálo pochopení.
A s tím co píšeš dál - nakládání,potoky - naprosto souhlasím. Času nazbyt nemám, ale zas tak blbě abych s koněm nepopracovala ze země na úkor ježdění na tom nejsem. A nejvíc mě vytáčí lidi, kteří mají přepravník na dvorku a místo aby denně kolem chvilku "poblbli", tak čekaj až příjde den D s tím že ho tam nějak nacpou. O to škodolibější je pak můj výraz, když nenacpou. Bohužel ani to nepřinutí některé přemýšlet o svých činech, byť jim to ještě vysvětlíte.....
Lidská blbost je bohužel nesmrtelná.....
No klobouk dolů, jak to všechno zvládáš... Já jsem už teď hotová z předposledního ročníku gymplu - mám tři odpoledky do půl šestý... Nic moc, když mám koně 35 km od baráku(výběh 24/7 nejblíž, navíc fajn lidi), takže se tam nějaké dny vůbec nedostanu.
Na vejšce bych si to asi představovala tak, že bych našla stáj kde hledají výpomoc-jak práce tak práce s koňma, aby mi nechali trošku volnou ruku co se výcviku koní týče... Ale nevim jestli něco tkaovýho najdu, jestli ne, smůla, najdu si jinou práci vedle školy. Kobylku chci nechat až budu v praze(jestli se tam vůbec dostanu...) tam kde je a třeba jí připustit nebo tam nechat kamarádce, nechci jí tahat do cizí stáje. neznám jiné místo kde by o ní bylo tak postaráno jako tam kde je teď... Tam těm lidem prostě věřim.
jenysimons
napsal(a):
Míšo, kam se chystáš na VŠ??
ehm, na hnojárnu :-D zemědělku.. nic jinýho mě nenapadlo, i když jsem na gymplu, nejsem vůbec studijní typ a na zemědělku jsem chtěla už na střdní, ale rodiče byli proti. a se samotným gymplem nejsem nic.... tak buď na zemědělku, nebo když se do té doby něco naskytne...co já vim :-D
kunicek
napsal(a):
No klobouk dolů, jak to všechno zvládáš... Já jsem už teď hotová z předposledního ročníku gymplu - mám tři odpoledky do půl šestý... Nic moc, když mám koně 35 km od baráku(výběh 24/7 nejblíž, navíc fajn lidi), takže se tam nějaké dny vůbec nedostanu.
Na vejšce bych si to asi představovala tak, že bych našla stáj kde hledají výpomoc-jak práce tak práce s koňma, aby mi nechali trošku volnou ruku co se výcviku koní týče... Ale nevim jestli něco tkaovýho najdu, jestli ne, smůla, najdu si jinou práci vedle školy. Kobylku chci nechat až budu v praze(jestli se tam vůbec dostanu...) tam kde je a třeba jí připustit nebo tam nechat kamarádce, nechci jí tahat do cizí stáje. neznám jiné místo kde by o ní bylo tak postaráno jako tam kde je teď... Tam těm lidem prostě věřim.
mám to s ustájením stejný...říkala jsem si, že kdyby se uvolnilo místo ve stáji u soukromníku, co mám 10 min pěšky, že bych šla..ale když jsem potom byla u koní, řekla sem si, že nikdy..nikdy by se tam neměl takhle, jak se má tady..stopro jim věřím, hlídají mi kování, očkování, dávku krmení podle práce a tak...dají ho ven, dají ho domů, vykydají, dají nažrat a dají mu lásku a možnost jim důvěřovat, ale mít k nim respekt..taky si to takhle představuju s tou prací, ale abysme si to nakonec nepředstavovali jako hurvínek válku
ještě jednou se tě ale zeptam, míšo, kam se chystáš na vejšku?? esli nemáme náhodou stejný umysli..
jenysimons
napsal(a):
aha, no tak mám taky kamarádku, která děti nechce...nemá je prostě ráda...
jinak já sem v herouticích byla 2krát na soustředěnís panem Hanulayem..on byl super, ale vždycky jsem domů přijela úplně hotová a to fyzicky i psychicky...jako nechci to tu taky moc rozebírat, ale zařekla jsem se, že tam už fakt ne a to jen kvůli tej atmosféře, jaká tam panuje...
a tak v zimě děláte ještě nějakej vedlejšák, abyste uživili koníky,?
Já ještě tak trochu podnikám v jiných oborech a přítel má přes zimu vedlejšák. Je to krize mít koně jako podnikání a to neberu situaci, když se jim něco stane a jedou na veterinu....
Právě atmosféra se mi v Herouticích nelíbila a hrozně mě překvapili koně - provozáci, kteří byli na kůži vydření asi od holení jezdců. To jsem už pak nikdy nikde jinde neviděla....
Četla jsem po sobě příspěvěk o tom ,jak "mi" živíme koně přes zimu. Takže ještě jednou -"my" živíme....
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
ale Kunicek,to nie je len horsemanship,to celkovy pristup,vycvik,vychova.mame dostihove kone a pritom sa na nich vozia decka.na fotke je 9 rocny zrebec,ktoreho v pohode do vybehu odvedie mala 8 rocna dievcina(uz to robi snad 4 roky,mozno 5)-pritom je v dostihovom treningu.jeden cas sme dokonca na den deti chodievali na blizke kupalisko vozit decka,dve kobyly z treningu a ziaden problem.jeden z nasich byvalych koni teraz robi hipoterapiu,na dalsich dvoch sa ucia skakat decka,jeden sa uspesne ucastni vytrvalostnych pretekov... a nikto s nimi nemusel nikdy saskovat v kruhovke,ani "budovat respekt" a ucit verit ludom...mimochodom,su to vsetko klusaci. Moje slova urcite potrvdi Iva,ktora ma sama doma stado zcasti dostihovych klusakov,ktori su omnoho vyrovanejsi ako mnohe "sportovo-rekreacne" kone,ktore som mala tu cest poznat.
Psala jsem už výš, že nemusíte dělat horsemanship, můžet eklidně sportovat a koně mít právě jako kámoše...to je právě ono, je to o lidech, ne o stylu.... Nevěřím že vám koně takto chodí jak píšeš a "ani "budovat respekt" a ucit verit ludom" jak píšeš. Myslím, že pokud vám takhle koně chodí, rozumíte jim a respekt a důvěru v lidi budujete. Akorát tomu neříkáte stejně....
Učí se ode mě jedna paní, která má pár dostihových plnokrevníků. Učí se věci ze země a hraje si se svými koňmi aby byli bezpeční a ovladatelní. Jeden z jejích koní měl loni i kvalifikaci na Velkou, není to žádná amatérka. nedávno měla s jedním koníkem problém při nasedání-už dávno jezdil atd... ale sedali na něj z výšky, nemohli přes třmen. problém jsme vyřešili během 10 minut. Šlo o to najít chybu a napravit jí. každej má občas nějakej problém, já taky- a v tom momentě poprosim o radu někoho zkušenějšího...
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
janulka
napsal(a):
Já ještě tak trochu podnikám v jiných oborech a přítel má přes zimu vedlejšák. Je to krize mít koně jako podnikání a to neberu situaci, když se jim něco stane a jedou na veterinu....
Právě atmosféra se mi v Herouticích nelíbila a hrozně mě překvapili koně - provozáci, kteří byli na kůži vydření asi od holení jezdců. To jsem už pak nikdy nikde jinde neviděla....
Četla jsem po sobě příspěvěk o tom ,jak "mi" živíme koně přes zimu. Takže ještě jednou -"my" živíme....
jsem pedant na češtinu a ani jsem si toho nevšimla
no provozáci, kteří šli třeba 3krát denně strašně náročnou 60ti minutovou hodinu s hanulayem a to byl jen klus a cval, přes kavalety, překážky...bylo mi jich moc líto, ale člověk s tím neudělá nic...ale zase na druhou stranu mají čisto...jenže ven se třeba nedostanou ani jednou za tejden...
Věřím, že je to krize, pokud člověk opravdu není na urovni jako jsou heroutice-jakože hala, soustředění, dva trenéři k dispozici..podle mě tam mají pořád něco...
jenže sama vůbec nevím, co jednou budu dělat..
cheyenne
napsal(a):
Přítel má L parkuráka a je to taky správnej "kámoš". Když vidím spousty ostatních, jak mají problém dojít s koněm k ohradě, tak se divím.... i když, vlastně teď v zimě na ledu se směju krasobruslařským výkonům . A já připnu úňovi vodítko a jdem na procházku do lesa, občas i zapomenu, že ho mám sebou, umím si to v lese po svých užít a on jde v klídku za mnou na prověšeným vodítku, když se lekne, tak jen zvedne hlavu, aby se podíval, protože už ví, že utíkat nemusí.
Před několika lety jsem absolvovala základní kurz parelliho, musím říct, že mi to hodně dalo a dost toho používám dodnes, ale myslím, že tyhle základy jsou prostě základy "vycházení" s koněm. Ten náš bambula by pro dítě nebyl - na pastvinách vedl stádo, tak je hodně dominantní, i když na nás, "páníčky" si nedovolí a bere nás. Řehtání jako vítání je samozřejmostí, na zavolání příchod v ohradě taky.
Ze země pracujeme hlavně kvůli výcviku (poslušnost, ohýbání, uvolnění,...), ale i to podle mě pro nás stačí. Bez sedla se semtam svezu, na ohlávce zatím proběhly je "pokusy" k ohradě a z ohrady , ale chystám se zkusit parelku, nejdřív samo v hale.... ale koník je přiježděnej hodně na váhu, takže nečekám problémy....
jsem se taky pěkně rozepsala
Ahojte všichni , jen chci říct pár slov možná vět i souvětí :-))
Když jsem začínala s mým sportovním koníkem , který už měl po "karieře" zajela jsem za Míšou a Leničkou ,věděla jsem že nechci pokračovat v tom co se s Allim dělo dřív - uzdečka americkej úsměv od udidla , bič a jedééém .. to jsem nechtěla!!!
Věděla jsem že to jde i jinak a chtěla jsem z něj mít spolehlivého koně .. ale šlo to těžko ... z koně který se nedal uřídit nijak jinak než za hubu a zastavoval jen o křoví jsem dokázala s Míšinou a Leničky pomocí udělat koníka , který má tedka 10letého páníčka a spolu řádí na loukách bez sedla a ohlávky ... !!! A to je pro mě věčí odměna než nějaká ceny ... !
cheyenne
napsal(a):
Přítel má L parkuráka a je to taky správnej "kámoš". Když vidím spousty ostatních, jak mají problém dojít s koněm k ohradě, tak se divím.... i když, vlastně teď v zimě na ledu se směju krasobruslařským výkonům . A já připnu úňovi vodítko a jdem na procházku do lesa, občas i zapomenu, že ho mám sebou, umím si to v lese po svých užít a on jde v klídku za mnou na prověšeným vodítku, když se lekne, tak jen zvedne hlavu, aby se podíval, protože už ví, že utíkat nemusí.
Před několika lety jsem absolvovala základní kurz parelliho, musím říct, že mi to hodně dalo a dost toho používám dodnes, ale myslím, že tyhle základy jsou prostě základy "vycházení" s koněm. Ten náš bambula by pro dítě nebyl - na pastvinách vedl stádo, tak je hodně dominantní, i když na nás, "páníčky" si nedovolí a bere nás. Řehtání jako vítání je samozřejmostí, na zavolání příchod v ohradě taky.
Ze země pracujeme hlavně kvůli výcviku (poslušnost, ohýbání, uvolnění,...), ale i to podle mě pro nás stačí. Bez sedla se semtam svezu, na ohlávce zatím proběhly je "pokusy" k ohradě a z ohrady , ale chystám se zkusit parelku, nejdřív samo v hale.... ale koník je přiježděnej hodně na váhu, takže nečekám problémy....
jsem se taky pěkně rozepsala
ahoj Máte mo krásně vztahy s koníky.já phn nedělám,ale to neznamená že koně neberu jako rovnoceného parnera v životě.před 3lety jsem si od kamaráda koupila zuboženého týraného hucula.dala jsem ho pomalinku dohromady nenechal si na sebe šáhnou půl roku bál se že to bude bolet.miloval deti dělal pro ně cokoliv a na tom jsem začala stavět,chodila kě mě holčina s ferdou si mohla dělat cokoliv koník jí posluchal jak hodinky.chlapa k sobě nepustil.rychlé pohyby a jízda na volném prostranctvý byli o žovot.pomalinku se naučil že pohlazení nemusí bolet a jízda nemusí být rýchla,ale i pomala a pohodová.dala jsem ho dohromady chodil zamnou jak pejsek.byla jsem stastná že zase má chut do života.
to samé jak lavina kobyla čmb zavolám příjde kěmě,chodí zamnou po ohradě z dálky řechtá když mě vidí,zapískám ahledá kde jsem.když jdeme na procházku tak jde bud bez vdítka nebo na prověšeném vodítku.je to miláček.Bez sedla jsem na ni seděla je to jak v křesle.jezdím se sedelm a uzdečku na stihle chtěla bych jezdit bud na ohlávce nebo hacamoore.krásne ráguje na hlasové pobídky i na holeně.
¨olouvám se že jsem se tak rozepsala,ale také jsem trochu chtěla přidat,příkladám otho huculíka na fotce vypadá pěkně ke mě přišel,hubenej,krupalo mu v kloubech,zakovanej,vytáčel nohy do stran.osac moc nic.ale i s něho se stal krásný kůn
kunicek
napsal(a):
ehm, na hnojárnu :-D zemědělku.. nic jinýho mě nenapadlo, i když jsem na gymplu, nejsem vůbec studijní typ a na zemědělku jsem chtěla už na střdní, ale rodiče byli proti. a se samotným gymplem nejsem nic.... tak buď na zemědělku, nebo když se do té doby něco naskytne...co já vim :-D
no tak samozřejmě máš stejný umysly...já dělám stavebku..zemědělka doma taky nepřipadala v úvahu..jsem stejně jako ty ve 3 a po matuře chci jet na rok do německa ke koním a pak na vejšku do phy na hnojárnu.. jsme na to opravdu stejně..
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
a tady moje druhá konská láska
causinka2
napsal(a):
Jak psala Míša je to o spolehlivosti a o přístupu ... Míšu a Sárku jsem viděla naposled před 2 rokama a se Sárkou jsem moc nedělala jen když mě Míša chtěla opravdu potrápit ... Byxla jsem se za nima podívat tedka po Vánocích aniž bych něco tušila Míša mi půjčila Sárku a jak je vidět práce stála za to zablbla jsem si na Sárce bez sedla uzdečky,ohlávky a nákrčáku .. To už o něčem svěčí ne :-)
Míší , psala jsem Ti na ICQ abych se tě zeptala jestli to jsem můžu dát ale nebyla jsi tam tak snad se nebudeš zlobit ... :)
causinka2
napsal(a):
hezoučký fotky;) Je fajn vidět i lidi kteří koupí koníka co na tom neni dobře a nechají si ho... Spíš jsem měla zkušenost s lidmi, co sice koupili koníka "chudáčka" ale jen co ho dali dohromady fyzicky(díky jim za to!) koník neposlouchal a tak se prodal... nevím kde je dvěma huculům co jsem znala konec...
Moc lidí neví, jak jsem na tom byla s mojí strakaticí dřív já...Když jsem jí koupila... Byla schopná vláčet z výběhu na vodítku i dospělýho chlapa. Stavěla se na zadní, ve výběhu se asi dva až tři měsíce nenechala chytit.... Hodiny sezení v evýběhu z ní udělali důvěřující hříbě... A postupné hry a procházky z ní udělaly to co je teď... Taky jsme to neměly lehké, i když teď se tomu směju, představa že se ta moje hemela nenechá chytit je směšná. Ve stáji má přezdívku OSLÍK ZE SHREKA. Toho vyhodíte dveřma a přijde oknem. To je přesně ona, desetkrát jí někdo ukáže že jí nechce že je tam jen tak a třeba něco spravuje a ona stejně přileze jinou stranou.... Prostě vtěrka
causinka2
napsal(a):
Konečně zase jedna pěkná diskuze... Kuníčku co k Tobě dodat :) I já jsem se vydala touto cestou. Mám teď čerstvě čtyřletou kobylku. Myslím si, že ze země už jsme udělaly nějaký ten kus práce. Pokoušíme se i ze sedla,ale tam to zatím trošku vázne. Ale pevně věřím, že všechno půjde. Dycky mě tak trochu překvapí, když tady čtu jací jsou parellisti a jak člověk po nějaké špatné zkušenosti háže všechny do jednoho pytle. A jak je to o cirkusových kouskách a ..prostě asi to každý z nás už pár krát četl. Těch řečí je! Kdybych neznala tento systém, mám pocit, že bych si nedokázala poradit s ničím. Tím netvrdím, že to nejde, samozřejmě, že je všechno o přístupu,jak už bylo řečeno a spousta lidí dělá to samé,jen tomu říají jinak.. prostě mi to pomohlo a dokážu si teď poradit a myslím si, že jsme s kobylkou parťáci, jen doufám, že se budu dál rozvíjet!
causinka2
napsal(a):
a tady moje druhá konská láska
A tedka je tady Bonettka , zatím vše pilujem , ale doufám že vše půjde hladce zatím je nám 1,5 roku ale na můj věk toho umim až až ... :-))
Uživatel s deaktivovaným účtem

kunicek
napsal(a):
Psala jsem už výš, že nemusíte dělat horsemanship, můžet eklidně sportovat a koně mít právě jako kámoše...to je právě ono, je to o lidech, ne o stylu.... Nevěřím že vám koně takto chodí jak píšeš a "ani "budovat respekt" a ucit verit ludom" jak píšeš. Myslím, že pokud vám takhle koně chodí, rozumíte jim a respekt a důvěru v lidi budujete. Akorát tomu neříkáte stejně....
Učí se ode mě jedna paní, která má pár dostihových plnokrevníků. Učí se věci ze země a hraje si se svými koňmi aby byli bezpeční a ovladatelní. Jeden z jejích koní měl loni i kvalifikaci na Velkou, není to žádná amatérka. nedávno měla s jedním koníkem problém při nasedání-už dávno jezdil atd... ale sedali na něj z výšky, nemohli přes třmen. problém jsme vyřešili během 10 minut. Šlo o to najít chybu a napravit jí. každej má občas nějakej problém, já taky- a v tom momentě poprosim o radu někoho zkušenějšího...
s tym repsektom a doverou to bolo myslene v zmysle NHS a podobne.nase kone nikdy nevideli kruhovku,nikdo s nimi netravil hodiny hranim,pristupuje sa k nim s rozumom a s ohladom na ich konske potreby-t.j vybeh,zradlo,spolocnost, k tomu nejaky ten trening. stajnou nam preslo mnozstvo koni,mozno stovka,ale nikdy sme nemali problem dostat kona do auta,nikdy sme nepotrebovali sedalin a nebolo treba nasilie.ked mame problem,riesime ho na mieste.naproti tomu,mnoho naturalistov berie kona do kruhovky aby si tam s nim vysvetlio hierarchiu.svojim prispevkom som v podstate chcela povedat len tolko,ze sa to da aj inak-bez kruhovky a mrkvovej hulky.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
s tym repsektom a doverou to bolo myslene v zmysle NHS a podobne.nase kone nikdy nevideli kruhovku,nikdo s nimi netravil hodiny hranim,pristupuje sa k nim s rozumom a s ohladom na ich konske potreby-t.j vybeh,zradlo,spolocnost, k tomu nejaky ten trening. stajnou nam preslo mnozstvo koni,mozno stovka,ale nikdy sme nemali problem dostat kona do auta,nikdy sme nepotrebovali sedalin a nebolo treba nasilie.ked mame problem,riesime ho na mieste.naproti tomu,mnoho naturalistov berie kona do kruhovky aby si tam s nim vysvetlio hierarchiu.svojim prispevkom som v podstate chcela povedat len tolko,ze sa to da aj inak-bez kruhovky a mrkvovej hulky.
to každopádně jde, máš pravdu. stačí k tomu rozumný člověk;)
jurasek
napsal(a):
schovej si zadek
ještě jednu fotečku přihodím,asi to nepůjde vidět,ale ta ruka je pod kopytem.tohodle koníka vlastním asi cca 3,5 měsíce a když jsme si ho přivezly,tak to byl koník kterej se strašně bál,v ohradě se nenechal chytit,schovával se za druhého koně,nenechal si ani nasadit ohlávku,prostě chudák koníkjinak kruhovku nevedeme a koníci jsou taky parkuráci.
jurasek
napsal(a):
schovej si zadek
příprava ze země ,couvání které bude fungovat i ze sedla
matla
napsal(a):
A tedka je tady Bonettka , zatím vše pilujem , ale doufám že vše půjde hladce zatím je nám 1,5 roku ale na můj věk toho umim až až ... :-))
jurasek
napsal(a):
Tady moje největší kamarádka, učitelka a teď parťačka u koníků Lenka
matla
napsal(a):
A tedka je tady Bonettka , zatím vše pilujem , ale doufám že vše půjde hladce zatím je nám 1,5 roku ale na můj věk toho umim až až ... :-))
Tak také přidávám svoje zkušenosti s PNH. Koupila jsem si mladého valáška, hodně vynervovaného, se sádrou na noze. Neznal lidi, ošetřování, nic. Obsedla jsem ho, klasicky, bez hraní na parelce a až po čase otloukání si řekla, že musím zkusit i něco jiného. Kování, doktor, někdy i běžné očetřování, problém. Fajfky, sedalin, nervy, vyvalené bělmo. Nechtěla jsem si přpustit, že tohohle zmetka nezvládnu
Dnes jsme na tom tak, že vvjedeme ven jen na parelce (se sedlem i bez) s dalšími koníky, cváláme, hrajeme se... Umíme i zamakat. Pod sedlem a na klasik uzdečce si rozumíme víc než před hracím období Nedávno jsem konstatovala, že i poslední známky strachu a netykavosti jsou po zimní přestávce a dovádění na pastvině úplně pryč. Necháme si šáhnout všude, ošetřit boláčky, okovat na ohlávce....
Jsem moc ráda, že jsem si tenkrát oněch sedm her vytiskla a začala zkoušet nemožné .
Takže i jako klasik jezdec se moc ráda zůčastním nějakého kurzu. Takže pokud budete o něčem ve VČ vědět, určitě tu přilepte
matla
napsal(a):
A tedka je tady Bonettka , zatím vše pilujem , ale doufám že vše půjde hladce zatím je nám 1,5 roku ale na můj věk toho umim až až ... :-))
já se Sajmim, bohužel při obdobných věcech nemám foťák nebo spíše mě nemá kdo fotit...i já si zažila dlouhou cestu, kdy jako hřebec byl pomalu nezvladatelný, v terénu k neudržení...práce a poznání nám hooodně pomohlo, dnes jezdíme pouze na ohlávce, kousek od stáje nebo jízdárnu dokonce i bez ohlávky, jen se prostě vyšvihnu na koně...nemám lepšího přítele jako je můj kůň, tady pár fotek omlouvám se za kvalitu
tecos
napsal(a):
Tak také přidávám svoje zkušenosti s PNH. Koupila jsem si mladého valáška, hodně vynervovaného, se sádrou na noze. Neznal lidi, ošetřování, nic. Obsedla jsem ho, klasicky, bez hraní na parelce a až po čase otloukání si řekla, že musím zkusit i něco jiného. Kování, doktor, někdy i běžné očetřování, problém. Fajfky, sedalin, nervy, vyvalené bělmo. Nechtěla jsem si přpustit, že tohohle zmetka nezvládnu
Dnes jsme na tom tak, že vvjedeme ven jen na parelce (se sedlem i bez) s dalšími koníky, cváláme, hrajeme se... Umíme i zamakat. Pod sedlem a na klasik uzdečce si rozumíme víc než před hracím období Nedávno jsem konstatovala, že i poslední známky strachu a netykavosti jsou po zimní přestávce a dovádění na pastvině úplně pryč. Necháme si šáhnout všude, ošetřit boláčky, okovat na ohlávce....
Jsem moc ráda, že jsem si tenkrát oněch sedm her vytiskla a začala zkoušet nemožné .
Takže i jako klasik jezdec se moc ráda zůčastním nějakého kurzu. Takže pokud budete o něčem ve VČ vědět, určitě tu přilepte
jee Aduuuš....jakotže nejsi na icq? ani ve snu by mě nenapadlo, že nám přijdeš přispět...
sajma
napsal(a):
já se Sajmim, bohužel při obdobných věcech nemám foťák nebo spíše mě nemá kdo fotit...i já si zažila dlouhou cestu, kdy jako hřebec byl pomalu nezvladatelný, v terénu k neudržení...práce a poznání nám hooodně pomohlo, dnes jezdíme pouze na ohlávce, kousek od stáje nebo jízdárnu dokonce i bez ohlávky, jen se prostě vyšvihnu na koně...nemám lepšího přítele jako je můj kůň, tady pár fotek omlouvám se za kvalitu
...
tecos
napsal(a):
Tak také přidávám svoje zkušenosti s PNH. Koupila jsem si mladého valáška, hodně vynervovaného, se sádrou na noze. Neznal lidi, ošetřování, nic. Obsedla jsem ho, klasicky, bez hraní na parelce a až po čase otloukání si řekla, že musím zkusit i něco jiného. Kování, doktor, někdy i běžné očetřování, problém. Fajfky, sedalin, nervy, vyvalené bělmo. Nechtěla jsem si přpustit, že tohohle zmetka nezvládnu
Dnes jsme na tom tak, že vvjedeme ven jen na parelce (se sedlem i bez) s dalšími koníky, cváláme, hrajeme se... Umíme i zamakat. Pod sedlem a na klasik uzdečce si rozumíme víc než před hracím období Nedávno jsem konstatovala, že i poslední známky strachu a netykavosti jsou po zimní přestávce a dovádění na pastvině úplně pryč. Necháme si šáhnout všude, ošetřit boláčky, okovat na ohlávce....
Jsem moc ráda, že jsem si tenkrát oněch sedm her vytiskla a začala zkoušet nemožné .
Takže i jako klasik jezdec se moc ráda zůčastním nějakého kurzu. Takže pokud budete o něčem ve VČ vědět, určitě tu přilepte
tecos: 23.-24.2. dělám kurzík u Ústí nad labem. Info na mailu - ceridwen1@seznam.cz
sajma
napsal(a):
...
Paráda, jsem ráda že se tenhle příspěvek nezvrtl v další hádku ale v pěkné příběhy...
jenysimons
napsal(a):
žejo?? taky si říkám, že je to zatím nějak moc o pohodě..
jojo, ale je to pouze otázka času kdy zase někdo napíše..,,je velmi nezodpovědné jezdit na koni bez sedla či uzdečky, kdyš se splaší..." a opět se bude vysvětlovat že kůň který se splaší tak jen proto že nevěří a utekl by i s dvěma pákami v "hubě"a bala bala bla....kůň kdyby si uvědomoval svou sílu tak nurčitě vetšinu z náz "jezdů " na zádech nenosí...myslím že není nic hezčiho než porozumění...
Neregistrovaný uživatel

matla
napsal(a):
A tedka je tady Bonettka , zatím vše pilujem , ale doufám že vše půjde hladce zatím je nám 1,5 roku ale na můj věk toho umim až až ... :-))
Tak taky něco připíšu..
Kdysi jsem se o PNH zajímala..Líbil se mi přístup lidí ke koni a jak si dokážou najít společnou cestu..Ale to je už fakt dlouho..
Mám sporťáka na závody..Takže podle někoho to je magor, kterej je nezvladatelnej ze země a ze sedla maximálně s pákou..Blbost..!
Jezdíme jen na ohlávce..Bez ostatních cajků..Pokud teda nemáme trénink - máme páku kvůli pravidlům.. Jinak spíš různě blbneme - podlejzám ho, lehám si pod něj, atd,..
Prostě blbneme..
Byly jsme už na prochajdě bez vodítka ( měla sem ho sice sebou, ale byl na volno..)..
Když jsme byly v hale, tak za mnou na volno cválal, když jsem se od něj vzdálila..Takže to bylo celkem vtipný, když jsem se otočila a on ten obrat za mnou..
Myslim si že důvěra jde vybudovat i jinak..Ne jen PNH.. On ke mě přišel ze země "nedotčenej", takže teď si ho dělám dle obrazu svého..
Fotka z prochajdy - bez vodítka..
sajma
napsal(a):
jojo, ale je to pouze otázka času kdy zase někdo napíše..,,je velmi nezodpovědné jezdit na koni bez sedla či uzdečky, kdyš se splaší..." a opět se bude vysvětlovat že kůň který se splaší tak jen proto že nevěří a utekl by i s dvěma pákami v "hubě"a bala bala bla....kůň kdyby si uvědomoval svou sílu tak nurčitě vetšinu z náz "jezdů " na zádech nenosí...myslím že není nic hezčiho než porozumění...
Zajímalo by mě, jak jsou na tom vaši koníci s temperamentem!?Určitě bude rozdíl jezdit ven bez ohlávky na téměř se plazícím "ťuldovi" nebo s prchajícím arabem který má v hlavě díky špatným zkušenostem zmatek.Jinak Ahojky:))
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak taky něco připíšu..
Kdysi jsem se o PNH zajímala..Líbil se mi přístup lidí ke koni a jak si dokážou najít společnou cestu..Ale to je už fakt dlouho..
Mám sporťáka na závody..Takže podle někoho to je magor, kterej je nezvladatelnej ze země a ze sedla maximálně s pákou..Blbost..!
Jezdíme jen na ohlávce..Bez ostatních cajků..Pokud teda nemáme trénink - máme páku kvůli pravidlům.. Jinak spíš různě blbneme - podlejzám ho, lehám si pod něj, atd,..
Prostě blbneme..
Byly jsme už na prochajdě bez vodítka ( měla sem ho sice sebou, ale byl na volno..)..
Když jsme byly v hale, tak za mnou na volno cválal, když jsem se od něj vzdálila..Takže to bylo celkem vtipný, když jsem se otočila a on ten obrat za mnou..
Myslim si že důvěra jde vybudovat i jinak..Ne jen PNH.. On ke mě přišel ze země "nedotčenej", takže teď si ho dělám dle obrazu svého..
Fotka z prochajdy - bez vodítka..
to co tady lae popisujes je to samé co děláme my, jen my to máme pojmenované jinak.
santosek
napsal(a):
to co tady lae popisujes je to samé co děláme my, jen my to máme pojmenované jinak.
To směřuje na mě..?
Já s snim dělám prostě blbosti..A nijak tomu neřikám a podle mě to asi ani nic nebude.. Nedělám PNH (parellku ani carrot stick nikdy neviděl..
) - prostě s nim zkoušim co mě napadne..
santosek
napsal(a):
to co tady lae popisujes je to samé co děláme my, jen my to máme pojmenované jinak.
můj oř je arab, svého času hřebec, chodil mi po zadních...na závodech jsme ho drželi3 a měli jsme co dělat....než jsem na něj sedla dělala jsem s ním ze země-jasný, byl supr, ale pak mi zvlčel na pastvinách, připouštěl(podotýkám bez mého vědomí...) takže....ale i jako s hřebcem sem s ním jezdila ke konci na ohlávce, chodil mi na ruce vedle kobyly takže pohoda, vykastrovala jsem jen a pouze aby mohl být ve stádě s ostatními konmi kobylami, jelikož kůň bez stáda je podle mě nešťastný, je pěkné že má svého člověka, který by s ním trávil 24hod denně ale nikdy mu nenahradí koně-podle mě!! a já chci aby můj kůň byl maximálně spokojený
sajma
napsal(a):
můj oř je arab, svého času hřebec, chodil mi po zadních...na závodech jsme ho drželi3 a měli jsme co dělat....než jsem na něj sedla dělala jsem s ním ze země-jasný, byl supr, ale pak mi zvlčel na pastvinách, připouštěl(podotýkám bez mého vědomí...) takže....ale i jako s hřebcem sem s ním jezdila ke konci na ohlávce, chodil mi na ruce vedle kobyly takže pohoda, vykastrovala jsem jen a pouze aby mohl být ve stádě s ostatními konmi kobylami, jelikož kůň bez stáda je podle mě nešťastný, je pěkné že má svého člověka, který by s ním trávil 24hod denně ale nikdy mu nenahradí koně-podle mě!! a já chci aby můj kůň byl maximálně spokojený
Pro lexw. Přijde Ti mladý vystresovaný kůň plazící se ťulda? No, nevím. Taky by mě to dřív nenapadlo. Spoustu mladých koní jsem jezdila prostě tak jak mě to učili trenéři na soutř a jak bylo doma vžito. Až Roj mě přiměl přemýšlet...
Pod sedlem je to ďábel, Jenysimons může potvrdit , ale na parelce zlatíčko...
tecos
napsal(a):
Pro lexw. Přijde Ti mladý vystresovaný kůň plazící se ťulda? No, nevím. Taky by mě to dřív nenapadlo. Spoustu mladých koní jsem jezdila prostě tak jak mě to učili trenéři na soutř a jak bylo doma vžito. Až Roj mě přiměl přemýšlet...
Pod sedlem je to ďábel, Jenysimons může potvrdit , ale na parelce zlatíčko...
pro Týnu -ty blbko Píšu Ti od Míši (Majkl) na ICQ a Ty nic........
Pro Kuníčka - moc díky, určitě se ozvu. Dnes ale asi už nestíhám.... Jen pro ukojení zvědavosti - je možné se účastnit i s vlastním koněm? Toho svého považuji za dost problematického, i díky tomu co si vytrpěl, a celkem by mě zajímalo, co s ním udělá někdo jiný....
tecos
napsal(a):
pro Týnu -ty blbko Píšu Ti od Míši (Majkl) na ICQ a Ty nic........
Pro Kuníčka - moc díky, určitě se ozvu. Dnes ale asi už nestíhám.... Jen pro ukojení zvědavosti - je možné se účastnit i s vlastním koněm? Toho svého považuji za dost problematického, i díky tomu co si vytrpěl, a celkem by mě zajímalo, co s ním udělá někdo jiný....
tecos:Příjde nepříjde je mi to jedno!Otázka byla jaký má váš kůň temperament?Celkově se ptám všech
tecos
napsal(a):
pro Týnu -ty blbko Píšu Ti od Míši (Majkl) na ICQ a Ty nic........
Pro Kuníčka - moc díky, určitě se ozvu. Dnes ale asi už nestíhám.... Jen pro ukojení zvědavosti - je možné se účastnit i s vlastním koněm? Toho svého považuji za dost problematického, i díky tomu co si vytrpěl, a celkem by mě zajímalo, co s ním udělá někdo jiný....
Ahoj holky, tak jsem zhltla všechny vaše články a super, moc vás obdivuju
Kuníčku, o tobě jsem slyšela od mého kopytáře Jirky P
Potřebovala bych poradit jak na svého čerstvě 4letého valacha. Je dost temperamentní, ale k lidem hodný. Jen na ostatní dva valachy si začal dost vyskakovat má roupy, máme jen malou ohrádku a koník se nudí. Ven jezdím na pravé BB, ale koník jde dost dopředu, pospíchá.Chtěla by jsem si u něj také vydobít respekt a důvěru, ale nevím jak na to. Asi bych si měla v první řadě pořádně pročíst 7her,co?
Kuníčku, kolik bude stát ten kurz v Ústí?
Děkuju a brzo se uzdrav
jenysimons
napsal(a):
no hezký...to jsem ráda, že jsi to sem napsala...třeba s tecos dorazíme?!
všechno možný mám v akcích na stránkách - www.kunicek.wz.cz
lexe
napsal(a):
Zajímalo by mě, jak jsou na tom vaši koníci s temperamentem!?Určitě bude rozdíl jezdit ven bez ohlávky na téměř se plazícím "ťuldovi" nebo s prchajícím arabem který má v hlavě díky špatným zkušenostem zmatek.Jinak Ahojky:))
Tak - úplně bez ohlávky jezdím ven jen na své kobylce, která není ani líná, ani extrémně temperamentní-je prostě poslušná-když má, lítá jako trdlo a když má, chodí pleasurovými chody pomaličku ale dodržuje chod... Na našich ostatních koních jezdím ven na ohlávce a to jsou - jeden ČT bývalý kočárák(7 let tahal), ČTxA1/1 dříve skákala parkury(kvalifikace na mistrák), pak máme A1/1 loni ještě běhala, tu máme krátce a zatím spíš chodí ven vedle koně, aby si udělala svaly, a pak máme ponclíky na hraní, s těma řádíme i bez ohlávek to jsou trdýlka. Ale nikam daleko, jen kolem stáje. Daleko jezdí na odhlávce nebo udidle.
tecos
napsal(a):
pro Týnu -ty blbko Píšu Ti od Míši (Majkl) na ICQ a Ty nic........
Pro Kuníčka - moc díky, určitě se ozvu. Dnes ale asi už nestíhám.... Jen pro ukojení zvědavosti - je možné se účastnit i s vlastním koněm? Toho svého považuji za dost problematického, i díky tomu co si vytrpěl, a celkem by mě zajímalo, co s ním udělá někdo jiný....
TO myslím že nepůjde, už máme dva koníky na programu a určitě (jako poslední dva kurzíky v téhle stáji) se zase najde někdo kdo bude chtít taky něco... Spíš bych se domluvila na individuálním tréninku přímo u vás, pokud není problém. To je vždycky nejlepší;)
tecos
napsal(a):
pro Týnu -ty blbko Píšu Ti od Míši (Majkl) na ICQ a Ty nic........
Pro Kuníčka - moc díky, určitě se ozvu. Dnes ale asi už nestíhám.... Jen pro ukojení zvědavosti - je možné se účastnit i s vlastním koněm? Toho svého považuji za dost problematického, i díky tomu co si vytrpěl, a celkem by mě zajímalo, co s ním udělá někdo jiný....
super téma a můj příběh... ve 14 letech jsem dostala - Gaspíka( čt ) chodila jsem 3 roky ke koním a myslela si, že jsem expert a koně v pohodě ,,zvládnu":) no jenže jak to tak chodí Gaspík byl mladej nevylítanej ,,skoro hřebec" a při první procházce mě skopnul tak, že jsem fakt přemejšlela že ho prodám. a pak jsem potkala Míšu a i jiný lidi z tohoto oboru a začala jsem se horsmanship zajímat...přečetla jsem a skoukla snad všechno možný týkající se horsmanshipu ... a teď po dvouch letech? je to moje zlato, kterýmu naprosto důvěřuju a myslím že i on mě....
a pár fotek na konec... ( fotky moc nemám spíš videa ale i tak něco...)
verca11
napsal(a):
super téma a můj příběh... ve 14 letech jsem dostala - Gaspíka( čt ) chodila jsem 3 roky ke koním a myslela si, že jsem expert a koně v pohodě ,,zvládnu":) no jenže jak to tak chodí Gaspík byl mladej nevylítanej ,,skoro hřebec" a při první procházce mě skopnul tak, že jsem fakt přemejšlela že ho prodám. a pak jsem potkala Míšu a i jiný lidi z tohoto oboru a začala jsem se horsmanship zajímat...přečetla jsem a skoukla snad všechno možný týkající se horsmanshipu ... a teď po dvouch letech? je to moje zlato, kterýmu naprosto důvěřuju a myslím že i on mě....
a pár fotek na konec... ( fotky moc nemám spíš videa ale i tak něco...)
rodina chci lééétoo
leennyy
napsal(a):
Ahoj holky, tak jsem zhltla všechny vaše články a super, moc vás obdivuju
Kuníčku, o tobě jsem slyšela od mého kopytáře Jirky P
Potřebovala bych poradit jak na svého čerstvě 4letého valacha. Je dost temperamentní, ale k lidem hodný. Jen na ostatní dva valachy si začal dost vyskakovat má roupy, máme jen malou ohrádku a koník se nudí. Ven jezdím na pravé BB, ale koník jde dost dopředu, pospíchá.Chtěla by jsem si u něj také vydobít respekt a důvěru, ale nevím jak na to. Asi bych si měla v první řadě pořádně pročíst 7her,co?
Kuníčku, kolik bude stát ten kurz v Ústí?
Děkuju a brzo se uzdrav
pro leennyy:
Tééda, Jirka mě takhle pomlouvá mezi cizíma jo? ... ten je hodnej Mám ho moc ráda, je to člověk co ví co dělá a nám srovnal kopýtko...
Co píšeš o svém valáškovi... To jak se chová k ostatním koním je věc jedna, to jaký je s člověkem věc druhá. kdybys viděla tu mou stračenu, jak si vyskakuje ve výběhu na koně... Je druhá v žebříčku mezi 6 koňma, a na ty pod sebou je dost hnusná, honí je, kouše, nepustí k vodě ani k balíku. Je to opravdu dominantní potvora, co se ostatních koní týče. To, jak se chová u člověka je věc druhá. Možná má víc sebevědomí a zkusí to, ale to neznamená že se tak bude chovat. Zkusit to znamená zeptat se a je na Tobě, jestli to koni projde, nebo ne.
Taky píšeš že máte malou ohradu, to myslim že má taky něco do sebe... aby koník ze sebe mohl vydat maximum, měl by mít ideální podmínky chovu-tedy prostor, stádo... (co se psychiky týče).
Kurzík u Ústí bude u Skippky (chodí sem na ifaunu, má hřebečka Skippyho) v Čeřeništi, na stránkách mám odkaz na stáj. S cenou - diváci 200Kč za den. Jedu tam už potřetí, takže bude trochu pokročilejší. Budu tam v sobotu a neděli a budeme pracovat se Skippym a jedním plnokrevníkem. Možná s někým dalším když bude čas a chuť(poslední kurz tam jsme vytáhli asi 6 koní :-))
Bylo by fajn domluvit nějakej kurzík u někoho z vás - pokud je vás víc a máte chuť, napište maila a domluvíme se. Do března toho mám hodně ale od dubna můžeme domlouvat termíny ;)
kunicek
napsal(a):
TO myslím že nepůjde, už máme dva koníky na programu a určitě (jako poslední dva kurzíky v téhle stáji) se zase najde někdo kdo bude chtít taky něco... Spíš bych se domluvila na individuálním tréninku přímo u vás, pokud není problém. To je vždycky nejlepší;)
Pokud to nebude vadit, domluvíme se na emailu. vím o spoustě lidí co by určitě také rádi přijeli nebo se jen zůčastnili. Ústí je přece jen od HK kousek z ruky a ne pro každého přístupné. Určitě dám vědět
jenysimons
napsal(a):
mám to s ustájením stejný...říkala jsem si, že kdyby se uvolnilo místo ve stáji u soukromníku, co mám 10 min pěšky, že bych šla..ale když jsem potom byla u koní, řekla sem si, že nikdy..nikdy by se tam neměl takhle, jak se má tady..stopro jim věřím, hlídají mi kování, očkování, dávku krmení podle práce a tak...dají ho ven, dají ho domů, vykydají, dají nažrat a dají mu lásku a možnost jim důvěřovat, ale mít k nim respekt..taky si to takhle představuju s tou prací, ale abysme si to nakonec nepředstavovali jako hurvínek válku
ještě jednou se tě ale zeptam, míšo, kam se chystáš na vejšku?? esli nemáme náhodou stejný umysli..
už jsem to psala ale nevim kam:-D někde to tu bude - ale chci na zemědělku do Prahy... holt koně jsou koněa ani po gymplu se toho nevzdám
kunicek
napsal(a):
pro leennyy:
Tééda, Jirka mě takhle pomlouvá mezi cizíma jo? ... ten je hodnej Mám ho moc ráda, je to člověk co ví co dělá a nám srovnal kopýtko...
Co píšeš o svém valáškovi... To jak se chová k ostatním koním je věc jedna, to jaký je s člověkem věc druhá. kdybys viděla tu mou stračenu, jak si vyskakuje ve výběhu na koně... Je druhá v žebříčku mezi 6 koňma, a na ty pod sebou je dost hnusná, honí je, kouše, nepustí k vodě ani k balíku. Je to opravdu dominantní potvora, co se ostatních koní týče. To, jak se chová u člověka je věc druhá. Možná má víc sebevědomí a zkusí to, ale to neznamená že se tak bude chovat. Zkusit to znamená zeptat se a je na Tobě, jestli to koni projde, nebo ne.
Taky píšeš že máte malou ohradu, to myslim že má taky něco do sebe... aby koník ze sebe mohl vydat maximum, měl by mít ideální podmínky chovu-tedy prostor, stádo... (co se psychiky týče).
Kurzík u Ústí bude u Skippky (chodí sem na ifaunu, má hřebečka Skippyho) v Čeřeništi, na stránkách mám odkaz na stáj. S cenou - diváci 200Kč za den. Jedu tam už potřetí, takže bude trochu pokročilejší. Budu tam v sobotu a neděli a budeme pracovat se Skippym a jedním plnokrevníkem. Možná s někým dalším když bude čas a chuť(poslední kurz tam jsme vytáhli asi 6 koní :-))
Bylo by fajn domluvit nějakej kurzík u někoho z vás - pokud je vás víc a máte chuť, napište maila a domluvíme se. Do března toho mám hodně ale od dubna můžeme domlouvat termíny ;)
Čeřeniště mam 30min od baráku autem. Míšo, myslíš, že má cenu abych na ten kurzík jela, když jsem neviděla ty důležité začátky?
NO jo, my máme v ohradě 3valachy, 22let, 15let a mladocha. Mladocha mam půl roku a poslední týden si začal na ostatní kluky dost vyskakovat. Pastvina bohužel k dispozici není, takže je jen ta ohrádka a taky beru kluky na volno. Nejstaršího vedu a ostatní dva jsou na volno. Lítají, dělají na sebe nálety, mladoch dost na poncla útočí, ale myslím že je to součást hry.
Ráda bych si s koníkem vytvořila hezký vztah. koník je komunikativní, kruhovku teda nemáme. Včera jsem šla zrovna na vodítku na procházku, koník se leknul, poprvé okolo mě udělal půl kolečko a podruhé už do mě vrazil až jsme spadla Občas se snaží štípnout do bundy, tak dostane přes čumec a když s ním chci něco v ohradě dělat, nevěnuje mi pořádně pozornost, ožužlává vodítko, provazovku.
Já vím, takhle moc poradit nejde, asi vyrazím na ten tvůj kurzík a uvidíme.
leennyy
napsal(a):
Čeřeniště mam 30min od baráku autem. Míšo, myslíš, že má cenu abych na ten kurzík jela, když jsem neviděla ty důležité začátky?
NO jo, my máme v ohradě 3valachy, 22let, 15let a mladocha. Mladocha mam půl roku a poslední týden si začal na ostatní kluky dost vyskakovat. Pastvina bohužel k dispozici není, takže je jen ta ohrádka a taky beru kluky na volno. Nejstaršího vedu a ostatní dva jsou na volno. Lítají, dělají na sebe nálety, mladoch dost na poncla útočí, ale myslím že je to součást hry.
Ráda bych si s koníkem vytvořila hezký vztah. koník je komunikativní, kruhovku teda nemáme. Včera jsem šla zrovna na vodítku na procházku, koník se leknul, poprvé okolo mě udělal půl kolečko a podruhé už do mě vrazil až jsme spadla Občas se snaží štípnout do bundy, tak dostane přes čumec a když s ním chci něco v ohradě dělat, nevěnuje mi pořádně pozornost, ožužlává vodítko, provazovku.
Já vím, takhle moc poradit nejde, asi vyrazím na ten tvůj kurzík a uvidíme.
JO Míšo, ted mi došlo, že ty vlastně znář Irču Minaříkovou, vid? Ta se mi chvíli starala o toho mladocha Lipa, to ona mi ho prodávala. Irča říkala, že je to velice vnímavý koník, který se rychle napojuje. Jen já to prostě neumím
leennyy
napsal(a):
Čeřeniště mam 30min od baráku autem. Míšo, myslíš, že má cenu abych na ten kurzík jela, když jsem neviděla ty důležité začátky?
NO jo, my máme v ohradě 3valachy, 22let, 15let a mladocha. Mladocha mam půl roku a poslední týden si začal na ostatní kluky dost vyskakovat. Pastvina bohužel k dispozici není, takže je jen ta ohrádka a taky beru kluky na volno. Nejstaršího vedu a ostatní dva jsou na volno. Lítají, dělají na sebe nálety, mladoch dost na poncla útočí, ale myslím že je to součást hry.
Ráda bych si s koníkem vytvořila hezký vztah. koník je komunikativní, kruhovku teda nemáme. Včera jsem šla zrovna na vodítku na procházku, koník se leknul, poprvé okolo mě udělal půl kolečko a podruhé už do mě vrazil až jsme spadla Občas se snaží štípnout do bundy, tak dostane přes čumec a když s ním chci něco v ohradě dělat, nevěnuje mi pořádně pozornost, ožužlává vodítko, provazovku.
Já vím, takhle moc poradit nejde, asi vyrazím na ten tvůj kurzík a uvidíme.
leennyy: Myslím, že není problém, na začátku chci zopáknout základy a když něco nebude jasný, ptej se, ptej se, ptej se. :-) Myslim že kurzík prospěje, co píšeš je prostě to co tam budeme řešit-aby tě koník začal brát ;)
causinka2
napsal(a):
Pro Kuníček:Míšo a ty dojedeš kamkoliv?určitě bych od tebe nějaké rady brala,jen jsi ode mě moc daleko,jelikož bydlím kousek od Ostravy
u Ostravy myslím najdu pár lidí, kteří by se s tebou spojili. To není problém dojedu kamkoliv. Kdybys měla stáj a koníky minimálně dva, se kterými by se dalo pracovat, roztroubim že tam jedu a tak 5-10 lidí dohromady dáme. Cenu atd na mailu prosím
kunicek
napsal(a):
leennyy: Myslím, že není problém, na začátku chci zopáknout základy a když něco nebude jasný, ptej se, ptej se, ptej se. :-) Myslim že kurzík prospěje, co píšeš je prostě to co tam budeme řešit-aby tě koník začal brát ;)
O.K. Míšo, mam se někde přihlásit nebo můžu prostě jen dorazit? bude to pro omezený počet lidí?
kunicek
napsal(a):
u Ostravy myslím najdu pár lidí, kteří by se s tebou spojili. To není problém dojedu kamkoliv. Kdybys měla stáj a koníky minimálně dva, se kterými by se dalo pracovat, roztroubim že tam jedu a tak 5-10 lidí dohromady dáme. Cenu atd na mailu prosím
ahojky, tak se taky přidám...Míšo ty marodíš? je toho teďko nějak moc...já se zatím statečně držím, ale nevím jak dlouho vydržím :) Každopádně super téma. A zatím bez hádek, to mě překvapuje...No, já jsem chtěla mít v koni parťáka vždycky..ale nějak jsem nevěděla jak na to. Docela dlouho jsem v tom všem tak nějak tápala a nevěděla co dělat. problémy s koníkama mě však donutily se konečně pořádně zamyslet a začít pro ten vztah něco dělat. je to super pocit, když přijdu ze školy až někdy pozdě odpoledne, je už skoro tma, převleču se, jdu ke koníkům, přijdu dolů na pastvu a vidím pasoucí tmavé fleky někde v dálce. Zavolám a za chvíli slyším dupot teď už tří utíkajících koní. Vím, že jsou se mnou rádi a já s nimi taky. Už to není jednostranné. Vím, že nepotřebuju x milion různých udělátek, bez kterých někteří ani nesednou na koně k tomu, abych mohla na svém koni bezpečně jet. Vidím na těch koních, jak jsou spokojení, vyrovnaní a v pohodě. Předměty, kterých se dříve tak šíleně bály jim už nic neříkají, ve všem krásně spolupracují...i tak se však máme společně ještě co učit, ale snad se bude dařit a nadále..a vám všem ostatním taky :)
ettelwen
napsal(a):
ahojky, tak se taky přidám...Míšo ty marodíš? je toho teďko nějak moc...já se zatím statečně držím, ale nevím jak dlouho vydržím :) Každopádně super téma. A zatím bez hádek, to mě překvapuje...No, já jsem chtěla mít v koni parťáka vždycky..ale nějak jsem nevěděla jak na to. Docela dlouho jsem v tom všem tak nějak tápala a nevěděla co dělat. problémy s koníkama mě však donutily se konečně pořádně zamyslet a začít pro ten vztah něco dělat. je to super pocit, když přijdu ze školy až někdy pozdě odpoledne, je už skoro tma, převleču se, jdu ke koníkům, přijdu dolů na pastvu a vidím pasoucí tmavé fleky někde v dálce. Zavolám a za chvíli slyším dupot teď už tří utíkajících koní. Vím, že jsou se mnou rádi a já s nimi taky. Už to není jednostranné. Vím, že nepotřebuju x milion různých udělátek, bez kterých někteří ani nesednou na koně k tomu, abych mohla na svém koni bezpečně jet. Vidím na těch koních, jak jsou spokojení, vyrovnaní a v pohodě. Předměty, kterých se dříve tak šíleně bály jim už nic neříkají, ve všem krásně spolupracují...i tak se však máme společně ještě co učit, ale snad se bude dařit a nadále..a vám všem ostatním taky :)
přidám ještě pár foteček, snad se nikdo nebude zlobit :)
ettelwen
napsal(a):
přidám ještě pár foteček, snad se nikdo nebude zlobit :)
z podzimu
ettelwen
napsal(a):
...
ještě ivánek, aby mu to nebylo líto a už končím :)
kunicek
napsal(a):
Marodim doma, tak se nudim a našla jsem pár foteček...
Hodně lidí, odsuzujících horsemanship tvrdí, že ty šaškárny nemají důvod dělat. Jasně, taky koně vzpínám, pokládám, hrabe..... to jsou věci k ničemu(až na to lehání to je někdy docela praktický...), já je s kobylkou umím, protože děláme show. Stejně jako já nepotřebuju koně, který bude závodit a táhnout dopředu, jako potřebují dostihoví trenéři, oni nepotřebují koně co se vzpíná a lehá na povel. To je jasné-nikoho nenutím tyto cviky dělat - ba naopak.
Co ale hodně lidí nechápe je fakt, že pod slovo horsemanship také spadá to, jak se svým koněm jednáme, jak k němu přistupujeme - a jak on následně bere nás.
Vkládejte sem fotky vašich koníků, kteří jsou vaši přátelé a různými způsoby se o tom můžete přesvědčit...Například jejich spolehlivostí, tím co vše jim můžete říct a oni vám vyhoví.... Některé tyto věci mohou najít své uplatnění....
Například - pokud svého koníka naučíte věřit lidem, mít je rád, respektovat je, nemusíte se bát, že ublíží dětem kteří budou v jeho okolí
Je fajn, že se tu objevilo tohle téma, bohužel zatím nemám, čím bych přispěla, nicméně bych potřebovala pár cenných rad. Na jaro chci začít s valachem pracovat aspoň z části podle pnh a dopracovat se k pohodovému a přátelskému vztahu, jenže náš nynější vztah je založený na absolutní nedůvěře především z mojí strany, ale od toho se odvíjí pak i spolupráce ze strany koně. Pramení to od toho, že valach se jeví jako nevyrovnaný sám se sebou, tváří se naprosto klidně a uvolněně a z toho najednou vyletí a lekne se naprosto známé věci, které se jinak už nebojí - jeho reakce bývá bohužel i taková, že švihne zadní nohou - ne záměrně po člověku, ale kdybych zrovna stála v cestě, mohl by mě chytnout...Potřebovala bych poradit, jak se dostat přes tohle, abysme mohli začít např. 7 her...vím, že musím začít budovat důvěru, ale nevím jak, když takhle nečekaně reaguje a já proto musím být pořád ve střehu, to se pak přenáší i na něj atd...
vap
napsal(a):
Je fajn, že se tu objevilo tohle téma, bohužel zatím nemám, čím bych přispěla, nicméně bych potřebovala pár cenných rad. Na jaro chci začít s valachem pracovat aspoň z části podle pnh a dopracovat se k pohodovému a přátelskému vztahu, jenže náš nynější vztah je založený na absolutní nedůvěře především z mojí strany, ale od toho se odvíjí pak i spolupráce ze strany koně. Pramení to od toho, že valach se jeví jako nevyrovnaný sám se sebou, tváří se naprosto klidně a uvolněně a z toho najednou vyletí a lekne se naprosto známé věci, které se jinak už nebojí - jeho reakce bývá bohužel i taková, že švihne zadní nohou - ne záměrně po člověku, ale kdybych zrovna stála v cestě, mohl by mě chytnout...Potřebovala bych poradit, jak se dostat přes tohle, abysme mohli začít např. 7 her...vím, že musím začít budovat důvěru, ale nevím jak, když takhle nečekaně reaguje a já proto musím být pořád ve střehu, to se pak přenáší i na něj atd...
AHojte!
Vzhledem k tomu, že též sedím doma, tak se připojím. Nechci se rozepisovat, psala jsem zde několikrát na toto téma, i do nemoderky, ale jak se znám...
Už od mala se mi nelíbilo, jak lidé kolem mě zacházeli s koňmi, a tak jsem s nimi nějak tak vycházela jinak. Ze stáje jsem měla nejradši nejproblémovější koně, protože ostatní se k nim neměli a já si s nimi rozuměla...
Nyní rozeberu trošku každého z mých koní.
Takže Nepál, Pro LEX zrovna píšu, že se jedná o huculoaraba, který má opravdu temperametn, který mi ze začátku taky vysoce dokazoval. Bez koní chodil po zadních, plašil se, vytrhával se, pod sedlem vyhazoval a dělal bordel. Byla jsem v angl. stáji jediná na wr, takže do mě každý trošku šťoural aradil fígle, které mi neseděli... Po půl roce byl mezi námi takový vztah, že když jsem náhle po zranění byla 2 měsíce neschopná s ním dělat a pověřila jsem kámošku, kterou znal, neustále mi volala, že to není možný, že koník, co chodil na lonži a všechno naráz kouše, utíká, kope apod.
Pomohl mi postavit se znovu na nohy, docela jsem to sama vzdávala a tak mě táta, za to mu moc děkuji, každé ráno vozil do stáje. Uprostřed dvora už byla nachystána židle, na kterou jsem o berlích doskákala a dovedli mi Nepála na lonži. A hráli jsme si, byl senzační... Portsě byl na mě tak upnutý, že ostatní nebral...
Pak jsme se přestěhovali a já se, díky Pavlovi, který mi vše spojil dohromady a dokázal pojmenovat, dostali o moc dál. V nynější době, po dalším stěhování jsme dospěli k úžasnému vztahu (tedy už dříve, ale pořád propracováváme). Můžu ho postavit na zadní a vím, že to nezneužije, vyjížďka na ohlávce s jedním lanem, závody totéž, lehání pod koně, přecházení mé osoby koněm, motání do igelitu (extra šustivého, že já být jím, utíkám hned a to doslova)... Je toho strašně moc. Teď je bez podkovy a strašně trpí, že dělám jen s ostatními a ho nechávám odpočívat. Dávám ohlávku Dartymu a on mu ji sundává a cpe se do ní... Je stále co zdokonalovat, ale prostě vím, že je to to, co chci, i když se věnuji i závodům...
Navíc, když mi není fajn, dokáže mě strašně rozveselit, prostě dělá všechno možné, abych se začala smát... ( o tom, že mi uštípne sluchátko a uteče s ním, počká, až k němu dojdu a odcválá zase pryč, sluchátko plivne do sněhu a pak se jakoby nic vrátí a chce si dál ve volnosti hrát...) apod. A ač je to opravdu dělo, skoro nikdo by to do něj neřekl. Každý říká, ježiši, ten je lííínej. ALe v životě ho neviděli v akci... neuvěřitelně temperamentní, zrychlení ze zastavení doplného trysku během dvou vteřin není nic nového, ale zastavit ho během těch dvou vteřin z plného trysku je harmonie
Tady fotka ze závodů v červnu loňského roku, jen na stájovce s jednou otěží...
kikuska
napsal(a):
AHojte!
Vzhledem k tomu, že též sedím doma, tak se připojím. Nechci se rozepisovat, psala jsem zde několikrát na toto téma, i do nemoderky, ale jak se znám...
Už od mala se mi nelíbilo, jak lidé kolem mě zacházeli s koňmi, a tak jsem s nimi nějak tak vycházela jinak. Ze stáje jsem měla nejradši nejproblémovější koně, protože ostatní se k nim neměli a já si s nimi rozuměla...
Nyní rozeberu trošku každého z mých koní.
Takže Nepál, Pro LEX zrovna píšu, že se jedná o huculoaraba, který má opravdu temperametn, který mi ze začátku taky vysoce dokazoval. Bez koní chodil po zadních, plašil se, vytrhával se, pod sedlem vyhazoval a dělal bordel. Byla jsem v angl. stáji jediná na wr, takže do mě každý trošku šťoural aradil fígle, které mi neseděli... Po půl roce byl mezi námi takový vztah, že když jsem náhle po zranění byla 2 měsíce neschopná s ním dělat a pověřila jsem kámošku, kterou znal, neustále mi volala, že to není možný, že koník, co chodil na lonži a všechno naráz kouše, utíká, kope apod.
Pomohl mi postavit se znovu na nohy, docela jsem to sama vzdávala a tak mě táta, za to mu moc děkuji, každé ráno vozil do stáje. Uprostřed dvora už byla nachystána židle, na kterou jsem o berlích doskákala a dovedli mi Nepála na lonži. A hráli jsme si, byl senzační... Portsě byl na mě tak upnutý, že ostatní nebral...
Pak jsme se přestěhovali a já se, díky Pavlovi, který mi vše spojil dohromady a dokázal pojmenovat, dostali o moc dál. V nynější době, po dalším stěhování jsme dospěli k úžasnému vztahu (tedy už dříve, ale pořád propracováváme). Můžu ho postavit na zadní a vím, že to nezneužije, vyjížďka na ohlávce s jedním lanem, závody totéž, lehání pod koně, přecházení mé osoby koněm, motání do igelitu (extra šustivého, že já být jím, utíkám hned a to doslova)... Je toho strašně moc. Teď je bez podkovy a strašně trpí, že dělám jen s ostatními a ho nechávám odpočívat. Dávám ohlávku Dartymu a on mu ji sundává a cpe se do ní... Je stále co zdokonalovat, ale prostě vím, že je to to, co chci, i když se věnuji i závodům...
Navíc, když mi není fajn, dokáže mě strašně rozveselit, prostě dělá všechno možné, abych se začala smát... ( o tom, že mi uštípne sluchátko a uteče s ním, počká, až k němu dojdu a odcválá zase pryč, sluchátko plivne do sněhu a pak se jakoby nic vrátí a chce si dál ve volnosti hrát...) apod. A ač je to opravdu dělo, skoro nikdo by to do něj neřekl. Každý říká, ježiši, ten je lííínej. ALe v životě ho neviděli v akci... neuvěřitelně temperamentní, zrychlení ze zastavení doplného trysku během dvou vteřin není nic nového, ale zastavit ho během těch dvou vteřin z plného trysku je harmonie
Tady fotka ze závodů v červnu loňského roku, jen na stájovce s jednou otěží...
Míšo díky za toto příjemné téma....myslím že velkou inspirací pro všechny začínající jsi TY!!!když to tu člověk sleduje, vždy radíš s rozumem a citem...i mě jsi ovlivnila, neříkám že bych se pustila do studování horsemanshipu, ale začala jsem více naslouchat koni...a o tom to je parťaci mohou být i sporťáci o to víc mi je líto koně který je zavřený v boxe řve a evidentně chce ven a chce být s kamarádam v ohradě ale majitelka mu to nedovolí protože je tam bláto a ona ho pak přeci nebude dvě hodiny čistit...tak to je holt přesný opak toho o co se tu snažíš ty a jiní co jim na svých koních zaleží a tu praci s tím dají hlavně že je koník spokojený...víš mým snem je chodit s koníkem na volno, vedět že přijde když zavolám...je to krásný ale je za tím spousta prace...které se klaním...s mým koníkem jsme ve fazi že mě naslouchá, vím že by do mě nikdy nestrčil ani mi nikdy neublížil naopak často je pozornější než já, pokud se lekne schová se za mě, na procházky chodíme na lonži,takže mu davám osm metru svobody kterou toleruje...mohu se ho dotnout kdekoliv se mi zalíbí a jiné....občas mi pomáha -rozhrabuje slámu či mi nosí bič ale vím že s ním mohu jít beze strachu....pokud mu neukřivdím já bude se mnou! největší potěchou je když se koník odpojí od stáda a jde si pro mě když stojí u ohrady, nebo když žárlí a odhání ostatní abych byla jen jeho, nejsou to okamžiky každodení ale o to jsou cenější...bavího skákat a tak to zkusíme, nemusíme být nejlepší...a až nebudou závody pro nás budem si jednou užívat duchod spolu...má budoucnost je spjata s jeho a já doufám, že na tom nic na světě nezmění. Tohle si mi ukázala ty a to je moje poděkování tobě a tvému přístupu!
kikuska
napsal(a):
AHojte!
Vzhledem k tomu, že též sedím doma, tak se připojím. Nechci se rozepisovat, psala jsem zde několikrát na toto téma, i do nemoderky, ale jak se znám...
Už od mala se mi nelíbilo, jak lidé kolem mě zacházeli s koňmi, a tak jsem s nimi nějak tak vycházela jinak. Ze stáje jsem měla nejradši nejproblémovější koně, protože ostatní se k nim neměli a já si s nimi rozuměla...
Nyní rozeberu trošku každého z mých koní.
Takže Nepál, Pro LEX zrovna píšu, že se jedná o huculoaraba, který má opravdu temperametn, který mi ze začátku taky vysoce dokazoval. Bez koní chodil po zadních, plašil se, vytrhával se, pod sedlem vyhazoval a dělal bordel. Byla jsem v angl. stáji jediná na wr, takže do mě každý trošku šťoural aradil fígle, které mi neseděli... Po půl roce byl mezi námi takový vztah, že když jsem náhle po zranění byla 2 měsíce neschopná s ním dělat a pověřila jsem kámošku, kterou znal, neustále mi volala, že to není možný, že koník, co chodil na lonži a všechno naráz kouše, utíká, kope apod.
Pomohl mi postavit se znovu na nohy, docela jsem to sama vzdávala a tak mě táta, za to mu moc děkuji, každé ráno vozil do stáje. Uprostřed dvora už byla nachystána židle, na kterou jsem o berlích doskákala a dovedli mi Nepála na lonži. A hráli jsme si, byl senzační... Portsě byl na mě tak upnutý, že ostatní nebral...
Pak jsme se přestěhovali a já se, díky Pavlovi, který mi vše spojil dohromady a dokázal pojmenovat, dostali o moc dál. V nynější době, po dalším stěhování jsme dospěli k úžasnému vztahu (tedy už dříve, ale pořád propracováváme). Můžu ho postavit na zadní a vím, že to nezneužije, vyjížďka na ohlávce s jedním lanem, závody totéž, lehání pod koně, přecházení mé osoby koněm, motání do igelitu (extra šustivého, že já být jím, utíkám hned a to doslova)... Je toho strašně moc. Teď je bez podkovy a strašně trpí, že dělám jen s ostatními a ho nechávám odpočívat. Dávám ohlávku Dartymu a on mu ji sundává a cpe se do ní... Je stále co zdokonalovat, ale prostě vím, že je to to, co chci, i když se věnuji i závodům...
Navíc, když mi není fajn, dokáže mě strašně rozveselit, prostě dělá všechno možné, abych se začala smát... ( o tom, že mi uštípne sluchátko a uteče s ním, počká, až k němu dojdu a odcválá zase pryč, sluchátko plivne do sněhu a pak se jakoby nic vrátí a chce si dál ve volnosti hrát...) apod. A ač je to opravdu dělo, skoro nikdo by to do něj neřekl. Každý říká, ježiši, ten je lííínej. ALe v životě ho neviděli v akci... neuvěřitelně temperamentní, zrychlení ze zastavení doplného trysku během dvou vteřin není nic nového, ale zastavit ho během těch dvou vteřin z plného trysku je harmonie
Tady fotka ze závodů v červnu loňského roku, jen na stájovce s jednou otěží...
Ahojky všem! Hrozně krásně se na vás kouká, jak si s koníkama hrajete a při tom mezi váma vzniká takovýhle partnerství!!! Je to super, hrozně vám všem fandim a máte můj obdiv!!!
kikuska
napsal(a):
AHojte!
Vzhledem k tomu, že též sedím doma, tak se připojím. Nechci se rozepisovat, psala jsem zde několikrát na toto téma, i do nemoderky, ale jak se znám...
Už od mala se mi nelíbilo, jak lidé kolem mě zacházeli s koňmi, a tak jsem s nimi nějak tak vycházela jinak. Ze stáje jsem měla nejradši nejproblémovější koně, protože ostatní se k nim neměli a já si s nimi rozuměla...
Nyní rozeberu trošku každého z mých koní.
Takže Nepál, Pro LEX zrovna píšu, že se jedná o huculoaraba, který má opravdu temperametn, který mi ze začátku taky vysoce dokazoval. Bez koní chodil po zadních, plašil se, vytrhával se, pod sedlem vyhazoval a dělal bordel. Byla jsem v angl. stáji jediná na wr, takže do mě každý trošku šťoural aradil fígle, které mi neseděli... Po půl roce byl mezi námi takový vztah, že když jsem náhle po zranění byla 2 měsíce neschopná s ním dělat a pověřila jsem kámošku, kterou znal, neustále mi volala, že to není možný, že koník, co chodil na lonži a všechno naráz kouše, utíká, kope apod.
Pomohl mi postavit se znovu na nohy, docela jsem to sama vzdávala a tak mě táta, za to mu moc děkuji, každé ráno vozil do stáje. Uprostřed dvora už byla nachystána židle, na kterou jsem o berlích doskákala a dovedli mi Nepála na lonži. A hráli jsme si, byl senzační... Portsě byl na mě tak upnutý, že ostatní nebral...
Pak jsme se přestěhovali a já se, díky Pavlovi, který mi vše spojil dohromady a dokázal pojmenovat, dostali o moc dál. V nynější době, po dalším stěhování jsme dospěli k úžasnému vztahu (tedy už dříve, ale pořád propracováváme). Můžu ho postavit na zadní a vím, že to nezneužije, vyjížďka na ohlávce s jedním lanem, závody totéž, lehání pod koně, přecházení mé osoby koněm, motání do igelitu (extra šustivého, že já být jím, utíkám hned a to doslova)... Je toho strašně moc. Teď je bez podkovy a strašně trpí, že dělám jen s ostatními a ho nechávám odpočívat. Dávám ohlávku Dartymu a on mu ji sundává a cpe se do ní... Je stále co zdokonalovat, ale prostě vím, že je to to, co chci, i když se věnuji i závodům...
Navíc, když mi není fajn, dokáže mě strašně rozveselit, prostě dělá všechno možné, abych se začala smát... ( o tom, že mi uštípne sluchátko a uteče s ním, počká, až k němu dojdu a odcválá zase pryč, sluchátko plivne do sněhu a pak se jakoby nic vrátí a chce si dál ve volnosti hrát...) apod. A ač je to opravdu dělo, skoro nikdo by to do něj neřekl. Každý říká, ježiši, ten je lííínej. ALe v životě ho neviděli v akci... neuvěřitelně temperamentní, zrychlení ze zastavení doplného trysku během dvou vteřin není nic nového, ale zastavit ho během těch dvou vteřin z plného trysku je harmonie
Tady fotka ze závodů v červnu loňského roku, jen na stájovce s jednou otěží...
Jejda to je sloh, se omlouvám...
Ale ještě zbývají dva příběhy, opravdu zkracvuji jak můžu, kdo má zájem, napište na mail, já se klidně rozepíšu :)
Druhý příběh je Darty. V době, kdy jsem nemohla chodit jsem se jela léčit na náš ranč u Brna. (mimochodem je toto rozepsáno v prosincovém Koně a Hříbata).
Opravdu hodně zrkátím.
Našli jsme a odkoupili 5 let starého týraného hřebce s neuvěřitelným charakterem, který se těžko popisuje. Počáteční problémy, kdy byl prostě senzační, ale jak jsme chtěli po něm činnost, tak začal být nevrlý přešli do blaha. To se však střídavě měnilo opět v peklo, v dobu, kdy jsem několikrát, kvůli koni, který nám bral jednak sílu, ale i peníze, brečela na kolenách a prosila, aby se neprodal.
S pomocí Pavla ( moc si nám pomohl a doufám, že bude pokračování) jsme se začli sunout vpřed. Sem tam jsem zazmatkovala a zase hezky šupajdila ve vztahu na začátek, ale dotáhli jsme to daleko. Nyní je z něj pohodový koník, na kterém učím jezdit děti a chystáme ho na parkury.
Bohužel nemám teď na kompu žádnou jeho "hrací"fotografii, tak přidávám dalšího Nepála
kikuska
napsal(a):
Jejda to je sloh, se omlouvám...
Ale ještě zbývají dva příběhy, opravdu zkracvuji jak můžu, kdo má zájem, napište na mail, já se klidně rozepíšu :)
Druhý příběh je Darty. V době, kdy jsem nemohla chodit jsem se jela léčit na náš ranč u Brna. (mimochodem je toto rozepsáno v prosincovém Koně a Hříbata).
Opravdu hodně zrkátím.
Našli jsme a odkoupili 5 let starého týraného hřebce s neuvěřitelným charakterem, který se těžko popisuje. Počáteční problémy, kdy byl prostě senzační, ale jak jsme chtěli po něm činnost, tak začal být nevrlý přešli do blaha. To se však střídavě měnilo opět v peklo, v dobu, kdy jsem několikrát, kvůli koni, který nám bral jednak sílu, ale i peníze, brečela na kolenách a prosila, aby se neprodal.
S pomocí Pavla ( moc si nám pomohl a doufám, že bude pokračování) jsme se začli sunout vpřed. Sem tam jsem zazmatkovala a zase hezky šupajdila ve vztahu na začátek, ale dotáhli jsme to daleko. Nyní je z něj pohodový koník, na kterém učím jezdit děti a chystáme ho na parkury.
Bohužel nemám teď na kompu žádnou jeho "hrací"fotografii, tak přidávám dalšího Nepála
A do třetice poníček Beauty, stáhlý z pastvin jako naprostý divoch - z vlachovického chovu, to mluví za své...
klawdie
napsal(a):
Míšo díky za toto příjemné téma....myslím že velkou inspirací pro všechny začínající jsi TY!!!když to tu člověk sleduje, vždy radíš s rozumem a citem...i mě jsi ovlivnila, neříkám že bych se pustila do studování horsemanshipu, ale začala jsem více naslouchat koni...a o tom to je parťaci mohou být i sporťáci o to víc mi je líto koně který je zavřený v boxe řve a evidentně chce ven a chce být s kamarádam v ohradě ale majitelka mu to nedovolí protože je tam bláto a ona ho pak přeci nebude dvě hodiny čistit...tak to je holt přesný opak toho o co se tu snažíš ty a jiní co jim na svých koních zaleží a tu praci s tím dají hlavně že je koník spokojený...víš mým snem je chodit s koníkem na volno, vedět že přijde když zavolám...je to krásný ale je za tím spousta prace...které se klaním...s mým koníkem jsme ve fazi že mě naslouchá, vím že by do mě nikdy nestrčil ani mi nikdy neublížil naopak často je pozornější než já, pokud se lekne schová se za mě, na procházky chodíme na lonži,takže mu davám osm metru svobody kterou toleruje...mohu se ho dotnout kdekoliv se mi zalíbí a jiné....občas mi pomáha -rozhrabuje slámu či mi nosí bič ale vím že s ním mohu jít beze strachu....pokud mu neukřivdím já bude se mnou! největší potěchou je když se koník odpojí od stáda a jde si pro mě když stojí u ohrady, nebo když žárlí a odhání ostatní abych byla jen jeho, nejsou to okamžiky každodení ale o to jsou cenější...bavího skákat a tak to zkusíme, nemusíme být nejlepší...a až nebudou závody pro nás budem si jednou užívat duchod spolu...má budoucnost je spjata s jeho a já doufám, že na tom nic na světě nezmění. Tohle si mi ukázala ty a to je moje poděkování tobě a tvému přístupu!
přihodím taky nějaké foto
kikuska
napsal(a):
A do třetice poníček Beauty, stáhlý z pastvin jako naprostý divoch - z vlachovického chovu, to mluví za své...
Již top tak nějak nechci rozepisovat, jsou to ohromě dlouhé a složité příběhy, přikládám ještě jednu fotografii, opět Nepál. Nyní nemám jiné, vše jsem již vypálila a notebook mi dvdčka nebere.
Je to úžasný pocit, když můžete věřit a i vám je "věřeno"(či jak se to vlastně píše správně )
Všem přeji to jednou zažít a zažívat to potom stále, ať s koníkem sportujete nebo ne, ať děláte přirozené komunikace nebo ne, záleží především na tom vztahu a je na každém, jakou cestu si k němu vybere...
kikuska
napsal(a):
Již top tak nějak nechci rozepisovat, jsou to ohromě dlouhé a složité příběhy, přikládám ještě jednu fotografii, opět Nepál. Nyní nemám jiné, vše jsem již vypálila a notebook mi dvdčka nebere.
Je to úžasný pocit, když můžete věřit a i vám je "věřeno"(či jak se to vlastně píše správně )
Všem přeji to jednou zažít a zažívat to potom stále, ať s koníkem sportujete nebo ne, ať děláte přirozené komunikace nebo ne, záleží především na tom vztahu a je na každém, jakou cestu si k němu vybere...
Holky, chtěla jsem se zeptat, jestli jste všechny prošli kurzama nebo to některá jen vystudovala z knížek, časopisů či internetu?
Opravdu bych ráda se svým koníkem taky začala,ale vůbec netuším jak do toho. Peněz moc nemam, proto si nemůžu vyjet někam na dvoudenní kurz, ale ráda bych o tom věděla víc.
leennyy
napsal(a):
Holky, chtěla jsem se zeptat, jestli jste všechny prošli kurzama nebo to některá jen vystudovala z knížek, časopisů či internetu?
Opravdu bych ráda se svým koníkem taky začala,ale vůbec netuším jak do toho. Peněz moc nemam, proto si nemůžu vyjet někam na dvoudenní kurz, ale ráda bych o tom věděla víc.
já teda nic nestudovala, ale na internetu je rozhodně hodně informací
klawdie
napsal(a):
já teda nic nestudovala, ale na internetu je rozhodně hodně informací
A čím jste začínali?je to těch 7her? To je fajn, že to jde i z článků na internetu. Zkusím si něco pročíst a uvidím.
U mě je problém, že mi chce koník pořád někam cestovat. Mam ho na parelce, vodítku, hladim ho po celym těle, pak třeba bičíkem a on šup, kouše vodítko, šup, kouče provazovku, chce pochodovat. jak ho mam tady za to potrestat?
kikuska
napsal(a):
Jejda to je sloh, se omlouvám...
Ale ještě zbývají dva příběhy, opravdu zkracvuji jak můžu, kdo má zájem, napište na mail, já se klidně rozepíšu :)
Druhý příběh je Darty. V době, kdy jsem nemohla chodit jsem se jela léčit na náš ranč u Brna. (mimochodem je toto rozepsáno v prosincovém Koně a Hříbata).
Opravdu hodně zrkátím.
Našli jsme a odkoupili 5 let starého týraného hřebce s neuvěřitelným charakterem, který se těžko popisuje. Počáteční problémy, kdy byl prostě senzační, ale jak jsme chtěli po něm činnost, tak začal být nevrlý přešli do blaha. To se však střídavě měnilo opět v peklo, v dobu, kdy jsem několikrát, kvůli koni, který nám bral jednak sílu, ale i peníze, brečela na kolenách a prosila, aby se neprodal.
S pomocí Pavla ( moc si nám pomohl a doufám, že bude pokračování) jsme se začli sunout vpřed. Sem tam jsem zazmatkovala a zase hezky šupajdila ve vztahu na začátek, ale dotáhli jsme to daleko. Nyní je z něj pohodový koník, na kterém učím jezdit děti a chystáme ho na parkury.
Bohužel nemám teď na kompu žádnou jeho "hrací"fotografii, tak přidávám dalšího Nepála
Rádo se stalo Kiki & Tetko, bylo mi ctí pracovat s Dartym i s tak pilnou studentkou - jak bude chvilka přijedu se na vás podívat.