Koupě koně

buggyna napsal(a):
to je vtip???

nezdá se ti snad něco?

jezinka napsal(a):
nezdá se ti snad něco?

nezdá se mi toho teda víc... nemáš korunky na koníška a chceš si koupyt hříbě? Už tady ten vtip začíná....

buggyna napsal(a):
nezdá se mi toho teda víc... nemáš korunky na koníška a chceš si koupyt hříbě? Už tady ten vtip začíná....

Ne,nemám 40 000,abych si koupila čt,které by nemělo žádnou nemoc či nějakou vadu ve stavbě těla,bylo dobře vycvičené apod.Nějakou nemocnou herku(nechci nikoho urazit) za 20 000 opravdu nechci.

jezinka napsal(a):
Ne,nemám 40 000,abych si koupila čt,které by nemělo žádnou nemoc či nějakou vadu ve stavbě těla,bylo dobře vycvičené apod.Nějakou nemocnou herku(nechci nikoho urazit) za 20 000 opravdu nechci.

stejně do toho hříběte než ti doroste do jezditelné podoby ty prachy vrazíš...ba co, vrazíš do něj mnohem víc než je pořizovací cena dospělého koně...pokud si teda nekoupíš nějakého dvouletka za 10 000

jezinka napsal(a):
Ne,nemám 40 000,abych si koupila čt,které by nemělo žádnou nemoc či nějakou vadu ve stavbě těla,bylo dobře vycvičené apod.Nějakou nemocnou herku(nechci nikoho urazit) za 20 000 opravdu nechci.

hmm, asi bych měla změnit své myšlení joo, zdravýho a přiježděnýho koně bez vady...o tom si taky můžu nechat zdát ono i ty hříbátka se prodávají za 40

asi mi tvého hříbátka bude líto

ale jestli chceš opravdu poradit,tak se připrav na : měsíční ustájení, 2x do roka očkování, 3x-4x do roka odčervení a každý měsíc strouhání kopyt.
A pozor,aby sis z toho tvého hříbátka neudělala nemocnou mladou herku.To je totiž mnohem horší než nemocná a stará herka

jezinka napsal(a):
Ne,nemám 40 000,abych si koupila čt,které by nemělo žádnou nemoc či nějakou vadu ve stavbě těla,bylo dobře vycvičené apod.Nějakou nemocnou herku(nechci nikoho urazit) za 20 000 opravdu nechci.

Ahoj, asi nejsem jediná, koho tvůj příspěvek zarazil. Píšeš že je ti 15 a nemáš peníze na koníka - to je mi celkem jasné, určitě ještě nejsi výdělečně činná a bydlíš u rodičů. Každopádně si myslím, že výcvik hříběte je teď pro tebe zcela nepatřišnou otázkou. Nepíšeš nic o rodičích, budou ti koně sponzorovat? Pokud ano, nevidím v tom problém. Ale pokud ne, radši si svého koně nekupuj a už vůbec ne hříbě. Kůň přináší nemalé finanční výdaje, to se dovíš všude. A pokud nemáš ani na pořizovačku koně, budeš mít časem třeba 20.000 v záloze, když by se koníkovi něco stalo? A to nemluvím o obyčejnějších věcech, jako je například kovář, veterinář, krmení, ustájení, kartáče, uzdečku, sedlo, ohlávku, deku, kamašky... prostě i základní věci. Vím že to zní dost povrchně a vypadá to, že málo peněz = žádný kůň, ale bohužel to tak opravdu chodí...

buggyna napsal(a):
hmm, asi bych měla změnit své myšlení joo, zdravýho a přiježděnýho koně bez vady...o tom si taky můžu nechat zdát ono i ty hříbátka se prodávají za 40

asi mi tvého hříbátka bude líto

ale jestli chceš opravdu poradit,tak se připrav na : měsíční ustájení, 2x do roka očkování, 3x-4x do roka odčervení a každý měsíc strouhání kopyt.
A pozor,aby sis z toho tvého hříbátka neudělala nemocnou mladou herku.To je totiž mnohem horší než nemocná a stará herka

Upozorňuju,že se stačí podívat se na inzeráty a hříbátka za 40 jsou ta hříbátka,která mají v původu nějakého \"sportovce\" :),nebo pokud jde o nepříliš časté plemeno.Koník přiježděný a bez vady určitě existuje,do tvých snů ti však kecat nebudu...

Možná jsem se špatně vyjádřila-své dotazy bych brala spíše z pohledu časových důvodů.možná jsem čekala,že mi napíše pár lidí o tom,jak teď mají skvělého dospělého koníka,kterého si sami vychovali a nemůžou si ho vynachválit,i když je to stálo spoustu trpělivosti.Nečekala jsem,že tu do mě ohledně toho někdo bude rýpat a prošťourávat každé mé slovo.Fajn,svoboda názoru,to beru.

A nakonec-díky moc za tu upřímnou soustrast-ta opravdu potěší

ampinka napsal(a):
Ahoj, asi nejsem jediná, koho tvůj příspěvek zarazil. Píšeš že je ti 15 a nemáš peníze na koníka - to je mi celkem jasné, určitě ještě nejsi výdělečně činná a bydlíš u rodičů. Každopádně si myslím, že výcvik hříběte je teď pro tebe zcela nepatřišnou otázkou. Nepíšeš nic o rodičích, budou ti koně sponzorovat? Pokud ano, nevidím v tom problém. Ale pokud ne, radši si svého koně nekupuj a už vůbec ne hříbě. Kůň přináší nemalé finanční výdaje, to se dovíš všude. A pokud nemáš ani na pořizovačku koně, budeš mít časem třeba 20.000 v záloze, když by se koníkovi něco stalo? A to nemluvím o obyčejnějších věcech, jako je například kovář, veterinář, krmení, ustájení, kartáče, uzdečku, sedlo, ohlávku, deku, kamašky... prostě i základní věci. Vím že to zní dost povrchně a vypadá to, že málo peněz = žádný kůň, ale bohužel to tak opravdu chodí...

přesně! Ale pořád je několik lidí kteří to nechápou - bez nějakého útoku na zadavatelku.
Jé krásné,že je 8 let u koní...já skoro 12,ale to neznamená,že si musim koupit koně. Ano koupila sem si ho,ale taky se otáčím co můžu,aby můj kůň měl vše co ON potřebuje a tak jak to potřebuje.
To mi připomíná, že už to bude rok, co se kobyle dělali zuby...

jezinka napsal(a):
Upozorňuju,že se stačí podívat se na inzeráty a hříbátka za 40 jsou ta hříbátka,která mají v původu nějakého \"sportovce\" :),nebo pokud jde o nepříliš časté plemeno.Koník přiježděný a bez vady určitě existuje,do tvých snů ti však kecat nebudu...

Možná jsem se špatně vyjádřila-své dotazy bych brala spíše z pohledu časových důvodů.možná jsem čekala,že mi napíše pár lidí o tom,jak teď mají skvělého dospělého koníka,kterého si sami vychovali a nemůžou si ho vynachválit,i když je to stálo spoustu trpělivosti.Nečekala jsem,že tu do mě ohledně toho někdo bude rýpat a prošťourávat každé mé slovo.Fajn,svoboda názoru,to beru.

A nakonec-díky moc za tu upřímnou soustrast-ta opravdu potěší

nechtěla sem bejt nějak nepříjemná,a upřímně máš u mně + tím,že nejsi vztahovačná, a v klidu vemeš i nemilý příspěvek.
Ale je to tak! Vem si, kolik je lidí,co si koupí koně jen z toho důvodu že je mají rádi. Ale už nevidí ten zbytek okolo,že do něj vrazí měsíčně okolo 6 000 s přehledem a ani nemrkneš
nejdražší položky jsou kůň,sedlo a veterina. Pokud pořádně nemáš na první položku,kde chceš vzít na další? Pak to ve většině případů dopadá tak, že koně jsou začervení,neočkovaní a s příšernýma kopytama

ampinka napsal(a):
Ahoj, asi nejsem jediná, koho tvůj příspěvek zarazil. Píšeš že je ti 15 a nemáš peníze na koníka - to je mi celkem jasné, určitě ještě nejsi výdělečně činná a bydlíš u rodičů. Každopádně si myslím, že výcvik hříběte je teď pro tebe zcela nepatřišnou otázkou. Nepíšeš nic o rodičích, budou ti koně sponzorovat? Pokud ano, nevidím v tom problém. Ale pokud ne, radši si svého koně nekupuj a už vůbec ne hříbě. Kůň přináší nemalé finanční výdaje, to se dovíš všude. A pokud nemáš ani na pořizovačku koně, budeš mít časem třeba 20.000 v záloze, když by se koníkovi něco stalo? A to nemluvím o obyčejnějších věcech, jako je například kovář, veterinář, krmení, ustájení, kartáče, uzdečku, sedlo, ohlávku, deku, kamašky... prostě i základní věci. Vím že to zní dost povrchně a vypadá to, že málo peněz = žádný kůň, ale bohužel to tak opravdu chodí...

Ano,rodiče budou finančně podporovat,myslela jsem i na to,kdyby se něco nedejbože stalo plus nemoci-žádní chudáci nejsme,kdyby něco,penízky by byly.Jenomže pořizovací sumička-to je něco,co k dobrému koníkovi patří.KAždý majitel určitě dostatečně dokáže ocenit cenu dobře vycvičeného a zdravého koně.

Proto jsem měla onen spásný nápad pořídit si hříbě.A jak nejspíš vyznělo z prvního příspěvku-ne jen kvůli penězům,ale také jako vydinu možnosti vlastního výcviku.Při výcviku hříbátka se dá hodně pokazit,ale já bych na to nebyla sama.To je další věc,pomáhala by mi známá,která si takto koně vychovala,trenérka a další zkušenější dospěláci.

A navíc- není-liž pravda,že pokud koupím mladého koně,než abych si kupovala již dobře přiježděného a vychovaného koně,ušetřím dobrých 20 000,a tak oněch 20 000 v záloze mít budu.

jezinka napsal(a):
Ano,rodiče budou finančně podporovat,myslela jsem i na to,kdyby se něco nedejbože stalo plus nemoci-žádní chudáci nejsme,kdyby něco,penízky by byly.Jenomže pořizovací sumička-to je něco,co k dobrému koníkovi patří.KAždý majitel určitě dostatečně dokáže ocenit cenu dobře vycvičeného a zdravého koně.

Proto jsem měla onen spásný nápad pořídit si hříbě.A jak nejspíš vyznělo z prvního příspěvku-ne jen kvůli penězům,ale také jako vydinu možnosti vlastního výcviku.Při výcviku hříbátka se dá hodně pokazit,ale já bych na to nebyla sama.To je další věc,pomáhala by mi známá,která si takto koně vychovala,trenérka a další zkušenější dospěláci.

A navíc- není-liž pravda,že pokud koupím mladého koně,než abych si kupovala již dobře přiježděného a vychovaného koně,ušetřím dobrých 20 000,a tak oněch 20 000 v záloze mít budu.

to máš napsat rovnou! Nezlob se na mně,ale první příspěvek opravdu nezněl příliš vábně

buggyna napsal(a):
hmm, asi bych měla změnit své myšlení joo, zdravýho a přiježděnýho koně bez vady...o tom si taky můžu nechat zdát ono i ty hříbátka se prodávají za 40

asi mi tvého hříbátka bude líto

ale jestli chceš opravdu poradit,tak se připrav na : měsíční ustájení, 2x do roka očkování, 3x-4x do roka odčervení a každý měsíc strouhání kopyt.
A pozor,aby sis z toho tvého hříbátka neudělala nemocnou mladou herku.To je totiž mnohem horší než nemocná a stará herka

Tak já si taky koupila hříbátko, odstávče,klisnu kříženku za 10tis. Letos v květnu to budou dva roky co ji mám. Předtím jsem měla zkušenosti jen s hříbaty malých poníků tak do 120cm. Obávala jsem se toho že ona bude tak jak ti poníci. Byly chvíle kdy jsem myslela že ji snad přerazím nebo někomu daruju. Ta uměla vymyslet pěkné hovadiny, ale nějak jsme tu dobu přečkali a nyní je z ní už mladá dáma, která se chová slušně. Od mala je hodně citlivá a jednou jsem ji praštila a týden mě ignorovala. Momentálně umí dá se říct velký prd. U čištění stojí, strouhat se nechá. Prodělala počínající zápal plic ale chytli jsme to ještě ten den tak se nasadily ATB. Za týden přes 6tis v tahu. Ale je zdravá bez následků. Co mě těší nejvíc z toho že ji mám od mala je to že jsem si dohlížela na úpravu kopyt a momentální stav je perfektní, což se nedá říct o mém 16ti letém valachovi, který býval dlouho kovaný. Momentálně tady mám na ustájení hříbě poníka, bude jí rok a je to hrozný vychcanec a připadá mi že dělá vše opačně než chci, a to po ní chci jen aby ráno vlezla do ohrady a večer do stáje. Nejsem si jistá zda bych ještě někdy šla do odstávčete. Stačilo by kdybych byla na hříbě agresivní když nechápe co chci a mohla jít celá výchova do tahu. Ale musím zaklepat, že to je vyrovnaná kobylka, nestresuje, nekope, nekouše a má ráda přítomnost lidí.

Jestli si chceš fakt hříbě pořídit tak si pořádně promysli na co máš a na co ne a hlavně jaké hříbě. Já měla štěstí že moje kobylka měla dobrý základ jak po mamině tak ze stáje odkud přišla, znala lidi a nebála se. Možná si myslíš že máš hodně zkušeností ale věř mi že to nemá nikdo nikdy. Za 20tis se dá sehnat zdravý, mladý kůň, spíše kříženec než papírák a to i hucul a i větší kůň. Jde jen o to přemýšlet a hledat. Hříbata se věčně někde obíjejí, nikdy nevíš co z něj vyroste. Když si koupíš třeba něco tříletého a víc tak ti odpadne hodně starostí a práce. Aspoň za úvahu to stojí

Tady moje klisna loni v létě, to jí ještě nebyly dva roky

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jezinka napsal(a):
Ano,rodiče budou finančně podporovat,myslela jsem i na to,kdyby se něco nedejbože stalo plus nemoci-žádní chudáci nejsme,kdyby něco,penízky by byly.Jenomže pořizovací sumička-to je něco,co k dobrému koníkovi patří.KAždý majitel určitě dostatečně dokáže ocenit cenu dobře vycvičeného a zdravého koně.

Proto jsem měla onen spásný nápad pořídit si hříbě.A jak nejspíš vyznělo z prvního příspěvku-ne jen kvůli penězům,ale také jako vydinu možnosti vlastního výcviku.Při výcviku hříbátka se dá hodně pokazit,ale já bych na to nebyla sama.To je další věc,pomáhala by mi známá,která si takto koně vychovala,trenérka a další zkušenější dospěláci.

A navíc- není-liž pravda,že pokud koupím mladého koně,než abych si kupovala již dobře přiježděného a vychovaného koně,ušetřím dobrých 20 000,a tak oněch 20 000 v záloze mít budu.

Jsem ráda,že mě na tyto věci,ohledně placení veteriny,kováře,očkování apod. upozorňujete.DOvolte mi k tomu něco říct:).Já o nich mám ponětí.Nebojte se,nejsem malý rozmazlený fracek,který na rodičích již několik let žebrá-kupte mi koně! a milí rodičové se tedy nechají zlomit a koníka holčičce koupí.Ne,tak to vážně není.I proto jsem založila toto téma,protože si UVĚDOMUJI,kolik je to radostí,vlastnit koně,ale hlavně starostí,že?(to byla pouze řečnická otázka:))
Je pravda,že v deseti letech jsem na rodičích takto opravdu loudila,ale záhy mě to přešlo.
TeĎ si pomocí takovéto diskuze chci ujasnit,co by mě čekalo,kdyby se mi splnil sen,který jsem už před dlouhou dobou někam zastrčila a až teď lehce svítá na uskutečnění.Jak jsem již psala,chudá rodina,která žije v polorozpadlém domečku,nejsme.Pro rodiče je přijatelnější,koupit hříbě za 20 000,než dospělého koně za 40 000.20 000,které tím pádem zůstanou na našem účtu,se mouhou využít při nečekaných výdajích.
Já si připadám,jako u soudu,kde bych se měla hájit.Vážně to není moc příjemné,poslouchat,jak moc by bylo moje hříbě velkým chudáčkem.Je to váš názor,ale možná jsem čekala kapku více pochopení,hádat se s vámi nechci.

thesis napsal(a):
Tak já si taky koupila hříbátko, odstávče,klisnu kříženku za 10tis. Letos v květnu to budou dva roky co ji mám. Předtím jsem měla zkušenosti jen s hříbaty malých poníků tak do 120cm. Obávala jsem se toho že ona bude tak jak ti poníci. Byly chvíle kdy jsem myslela že ji snad přerazím nebo někomu daruju. Ta uměla vymyslet pěkné hovadiny, ale nějak jsme tu dobu přečkali a nyní je z ní už mladá dáma, která se chová slušně. Od mala je hodně citlivá a jednou jsem ji praštila a týden mě ignorovala. Momentálně umí dá se říct velký prd. U čištění stojí, strouhat se nechá. Prodělala počínající zápal plic ale chytli jsme to ještě ten den tak se nasadily ATB. Za týden přes 6tis v tahu. Ale je zdravá bez následků. Co mě těší nejvíc z toho že ji mám od mala je to že jsem si dohlížela na úpravu kopyt a momentální stav je perfektní, což se nedá říct o mém 16ti letém valachovi, který býval dlouho kovaný. Momentálně tady mám na ustájení hříbě poníka, bude jí rok a je to hrozný vychcanec a připadá mi že dělá vše opačně než chci, a to po ní chci jen aby ráno vlezla do ohrady a večer do stáje. Nejsem si jistá zda bych ještě někdy šla do odstávčete. Stačilo by kdybych byla na hříbě agresivní když nechápe co chci a mohla jít celá výchova do tahu. Ale musím zaklepat, že to je vyrovnaná kobylka, nestresuje, nekope, nekouše a má ráda přítomnost lidí.

Jestli si chceš fakt hříbě pořídit tak si pořádně promysli na co máš a na co ne a hlavně jaké hříbě. Já měla štěstí že moje kobylka měla dobrý základ jak po mamině tak ze stáje odkud přišla, znala lidi a nebála se. Možná si myslíš že máš hodně zkušeností ale věř mi že to nemá nikdo nikdy. Za 20tis se dá sehnat zdravý, mladý kůň, spíše kříženec než papírák a to i hucul a i větší kůň. Jde jen o to přemýšlet a hledat. Hříbata se věčně někde obíjejí, nikdy nevíš co z něj vyroste. Když si koupíš třeba něco tříletého a víc tak ti odpadne hodně starostí a práce. Aspoň za úvahu to stojí

Tady moje klisna loni v létě, to jí ještě nebyly dva roky

díky mocUrčitě,ještě to zvažuju,právě proto jsem potřebovala slyšet něco na tenhle způsobDík

buggyna napsal(a):
to máš napsat rovnou! Nezlob se na mně,ale první příspěvek opravdu nezněl příliš vábně

Ano,ale bohužel,v první chvíli to člověka vážně nenapadne:)JAk tak koukám,tak jsem se ale obhájila

jezinka napsal(a):
Jsem ráda,že mě na tyto věci,ohledně placení veteriny,kováře,očkování apod. upozorňujete.DOvolte mi k tomu něco říct:).Já o nich mám ponětí.Nebojte se,nejsem malý rozmazlený fracek,který na rodičích již několik let žebrá-kupte mi koně! a milí rodičové se tedy nechají zlomit a koníka holčičce koupí.Ne,tak to vážně není.I proto jsem založila toto téma,protože si UVĚDOMUJI,kolik je to radostí,vlastnit koně,ale hlavně starostí,že?(to byla pouze řečnická otázka:))
Je pravda,že v deseti letech jsem na rodičích takto opravdu loudila,ale záhy mě to přešlo.
TeĎ si pomocí takovéto diskuze chci ujasnit,co by mě čekalo,kdyby se mi splnil sen,který jsem už před dlouhou dobou někam zastrčila a až teď lehce svítá na uskutečnění.Jak jsem již psala,chudá rodina,která žije v polorozpadlém domečku,nejsme.Pro rodiče je přijatelnější,koupit hříbě za 20 000,než dospělého koně za 40 000.20 000,které tím pádem zůstanou na našem účtu,se mouhou využít při nečekaných výdajích.
Já si připadám,jako u soudu,kde bych se měla hájit.Vážně to není moc příjemné,poslouchat,jak moc by bylo moje hříbě velkým chudáčkem.Je to váš názor,ale možná jsem čekala kapku více pochopení,hádat se s vámi nechci.

poslední odstaveček je na mě... ve 3 příspěvcích sem se ti omluvila,chceš to snad po 4.? jestli se nechceš "hájit" uváděj věci rovnou na pravou míru
tvůj 1.příspěvěk vyzněl jak od puberťačky s hormonama v hlavě

A téma hříbě? No prosím...
svou kobylu budu příští rok připouštět...po narození hříběte se k hříběti budu chovat jako ke koni (venku venku venku) po odstavu půjde na odchov do stáda vrstevníků. Bude mít všechnu potřebnou péči. Ve 3 letech bude umět dávat nohy,nechat se vyčistit,šáhnout všude a chodit na vodítku. Nic víc nic míň. Až pak se pomalu začne pracovat

jezinka napsal(a):
Jsem ráda,že mě na tyto věci,ohledně placení veteriny,kováře,očkování apod. upozorňujete.DOvolte mi k tomu něco říct:).Já o nich mám ponětí.Nebojte se,nejsem malý rozmazlený fracek,který na rodičích již několik let žebrá-kupte mi koně! a milí rodičové se tedy nechají zlomit a koníka holčičce koupí.Ne,tak to vážně není.I proto jsem založila toto téma,protože si UVĚDOMUJI,kolik je to radostí,vlastnit koně,ale hlavně starostí,že?(to byla pouze řečnická otázka:))
Je pravda,že v deseti letech jsem na rodičích takto opravdu loudila,ale záhy mě to přešlo.
TeĎ si pomocí takovéto diskuze chci ujasnit,co by mě čekalo,kdyby se mi splnil sen,který jsem už před dlouhou dobou někam zastrčila a až teď lehce svítá na uskutečnění.Jak jsem již psala,chudá rodina,která žije v polorozpadlém domečku,nejsme.Pro rodiče je přijatelnější,koupit hříbě za 20 000,než dospělého koně za 40 000.20 000,které tím pádem zůstanou na našem účtu,se mouhou využít při nečekaných výdajích.
Já si připadám,jako u soudu,kde bych se měla hájit.Vážně to není moc příjemné,poslouchat,jak moc by bylo moje hříbě velkým chudáčkem.Je to váš názor,ale možná jsem čekala kapku více pochopení,hádat se s vámi nechci.

Popravdě-k tomuto uvažování mě vedla hlavně kamarádka-i když tedy nevědomky,která má ustájeného svého čerstvě čtyřletého koníka u nás ve stáji,kam chodím jezdit soukromé koníky:)
Sama si ho vychovala,tenkrát zhruba v mém věku,což je ještě provokativnější(pro mě:))
Teď je z něj suprový mladý koník,koupila ho jako odstávče za 15.tis. a i tak má dobrý původ:)
Pomáhám jí s ním,když tam není,tak ho jezdím:)


fotečka Otíka

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

buggyna napsal(a):
poslední odstaveček je na mě... ve 3 příspěvcích sem se ti omluvila,chceš to snad po 4.? jestli se nechceš "hájit" uváděj věci rovnou na pravou míru
tvůj 1.příspěvěk vyzněl jak od puberťačky s hormonama v hlavě

A téma hříbě? No prosím...
svou kobylu budu příští rok připouštět...po narození hříběte se k hříběti budu chovat jako ke koni (venku venku venku) po odstavu půjde na odchov do stáda vrstevníků. Bude mít všechnu potřebnou péči. Ve 3 letech bude umět dávat nohy,nechat se vyčistit,šáhnout všude a chodit na vodítku. Nic víc nic míň. Až pak se pomalu začne pracovat

ne,pochopila jsem to jasně-ale tenhle jsem psala předtím,než jsem si všimla těch vašich reakcí:)

jinak-pěkný plán:)

jezinka napsal(a):
Popravdě-k tomuto uvažování mě vedla hlavně kamarádka-i když tedy nevědomky,která má ustájeného svého čerstvě čtyřletého koníka u nás ve stáji,kam chodím jezdit soukromé koníky:)
Sama si ho vychovala,tenkrát zhruba v mém věku,což je ještě provokativnější(pro mě:))
Teď je z něj suprový mladý koník,koupila ho jako odstávče za 15.tis. a i tak má dobrý původ:)
Pomáhám jí s ním,když tam není,tak ho jezdím:)


fotečka Otíka

Nevím, já jsem dostala půlročního hřebečka, když mi bylo šestnáct. Můj názor na věc je, že patnáctiletejm pezetkám hříbě do ruky nepatří, stejně tak někdo může mít názor, že kůň nepatří do ruky mně. Důvodů pro toto tvrzení mám několik, ale to není podstatný. Co k tomu říct - máš nádhernej, dlouholetej sen, já koně chtěla už ve svých pěti letech, a řekla bych, že nebylo příležotosti, abych to nedala komukoliv najevo. Jsem "u koní" 17 let, ale myslím si, že v tom podstata netkví. V té době jsem neuměla nic, nevěděla nic, rostli jsme s hříbětem společně. Když si uvědomuješ náklady (nepostřehla jsem, jeslti budeš mít koně doma, nebo ustájenýho v nájemní stáji) přemýšlela jsi o čase? O tom, co budeš dělat za pět, deset let? Co přijde, až skončíš skolu, nastoupíš do práce, najdeš si partnera, přijdou děti..... Prachy budou, my nebudem. S tvrzením, že musíš být v těškým balíku, abys mohla vlastnit koně, s tím taky moc nesouhlasím, byť výdaje na vlastnictví tohoto tvora jsou značné. Je krásné, že víš, že když si pořídíš hříbě, že u tebe zůstane do konce života. Pokud možno jeho. Co když to nepůjde? Jo, je mi jasný - teď máš čas, teď jsi ochotná objetovat cokoliv, neboli všechno, jen abys si splnila sen. Já koně tahala sebou přes celou republiku, několikrát. Život to tak chtěl. V šestnácti - puberta u mně nejvyšší - jsem přišla o dovolený, kino, kamarády, známky ve škole škoda mluvit. Stal se ze mně díky koni, ale nejen díky němu, člověk, kterej lidi zas tak nemusí, z mnoha důvodů. Pokud tohle vše máš promyšlený, pokud jsi ochotna tohle podstoupit, a pokud dodržíš, že přes všechny pády a problémy, kterých bude mraky a mraky, u tebe kůň zůstane, pokud máš, jako já, ochotný a chápající rodiče kteří tě podrží, lidi kolem sebe, kteří ti v nesnázích pomůžou, pak si hříbě kup. Ale pamatuj si, že jen a jedině ty jsi zodpovědná za to, co z toho koně bude. A to teď vědět nemůže nikdo. Aby jen nepřibyla další chuděra, co půjde pro svou nezvladatelnost či zdravotní stav z ruky do ruky.
Klidně si mně odsuď, ale tohle je jen můj názor.
Kayeček

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, já jsem dostala půlročního hřebečka, když mi bylo šestnáct. Můj názor na věc je, že patnáctiletejm pezetkám hříbě do ruky nepatří, stejně tak někdo může mít názor, že kůň nepatří do ruky mně. Důvodů pro toto tvrzení mám několik, ale to není podstatný. Co k tomu říct - máš nádhernej, dlouholetej sen, já koně chtěla už ve svých pěti letech, a řekla bych, že nebylo příležotosti, abych to nedala komukoliv najevo. Jsem "u koní" 17 let, ale myslím si, že v tom podstata netkví. V té době jsem neuměla nic, nevěděla nic, rostli jsme s hříbětem společně. Když si uvědomuješ náklady (nepostřehla jsem, jeslti budeš mít koně doma, nebo ustájenýho v nájemní stáji) přemýšlela jsi o čase? O tom, co budeš dělat za pět, deset let? Co přijde, až skončíš skolu, nastoupíš do práce, najdeš si partnera, přijdou děti..... Prachy budou, my nebudem. S tvrzením, že musíš být v těškým balíku, abys mohla vlastnit koně, s tím taky moc nesouhlasím, byť výdaje na vlastnictví tohoto tvora jsou značné. Je krásné, že víš, že když si pořídíš hříbě, že u tebe zůstane do konce života. Pokud možno jeho. Co když to nepůjde? Jo, je mi jasný - teď máš čas, teď jsi ochotná objetovat cokoliv, neboli všechno, jen abys si splnila sen. Já koně tahala sebou přes celou republiku, několikrát. Život to tak chtěl. V šestnácti - puberta u mně nejvyšší - jsem přišla o dovolený, kino, kamarády, známky ve škole škoda mluvit. Stal se ze mně díky koni, ale nejen díky němu, člověk, kterej lidi zas tak nemusí, z mnoha důvodů. Pokud tohle vše máš promyšlený, pokud jsi ochotna tohle podstoupit, a pokud dodržíš, že přes všechny pády a problémy, kterých bude mraky a mraky, u tebe kůň zůstane, pokud máš, jako já, ochotný a chápající rodiče kteří tě podrží, lidi kolem sebe, kteří ti v nesnázích pomůžou, pak si hříbě kup. Ale pamatuj si, že jen a jedině ty jsi zodpovědná za to, co z toho koně bude. A to teď vědět nemůže nikdo. Aby jen nepřibyla další chuděra, co půjde pro svou nezvladatelnost či zdravotní stav z ruky do ruky.
Klidně si mně odsuď, ale tohle je jen můj názor.
Kayeček

jé tk to je teda téma mno.. já si pamatuju na koupi svého koníka. rodiče nevěděli o čem to je,co to obnáší, ale peněz bylo dost,tak si řekl táta,proč ne tak ji toho koně teda kupme,škemrá o něj od dob co o koně zavadila,tak prosím. dal mi limit 15 000 za klidného vycvičehého koně!! vůbec nevěděl do čeho jde. mno šly sme se na jedneho podívat, kamarádka dostala pořádnou ránu když mu šáhla na břicho, ale majitelkou sme nebyli upozorněni že kope.. no to je vážně skvělá věc.aspoň si nevzpomínám že by nám to říkala když ho normál čistila,prostě schytla.. tak toho teda ne,byl to hucul,sice hezký,ale povaha teda.. nmo tk další: pak sem narazila na inzerát, a odepsala mi slečna,že stojí 41 000. tatka si s ní popsal, a najkonec ho dala za 30 000, a tak sme tam jeli. no z původní tatkovy meze 15 a ani trochu víc, to je celkem dost.. nad hříbem sme tež uvažovali,ale nakonec ne. Stelču sme teda vzali, a to byl jen jeden výdaj.. ustájení platíme 3000 + oves, ale já myslím že v průměru nám ten kůň za vše co sme do něj všichni investovali sežere dobrých 5000 - 6000 za měsíc. prostě sedlo,vybavení,veterinář,kovář,odčervení, tréninky, závody, no prostě všechno něco stojí... navíc časem nebudeš mít jen ejdnu sadu věcí,ale u mě se třeba sešlo najednou 5 podsedlovek. ani nevím jak.. jednu sem dostala,druhou koupila, třetí k sedlu,další darem a další k uzdečce..Prostě investice k tomu patří,ale je to krásná investice. rodiče občas nadávají že už zase ustájení,ale je důležitý aby každý majitel obstaral koni to co potřebuje k tomu aby se cítil šťastný... ale fandím ti. jen si pořid správnou výšku koně, než bys obsedla nějakého poníka, vyrostla bys..

jezinka napsal(a):
Přemýšlím o koupi koníka.Bohužel ale nejsou korunky na nějakého zdravého a dobře vycvičeného,takže mi na mysl přišla možnost pořídit si hříbátko.Co byste poradili?Některá pro a proti si uvědomuji,chápu,že s hříbětem je spousta práce a chce to notnou dávku trpělivosti.Je mi patnáct let,kolem koní se pohybuji od osmi,teď jezdím soukromé koníky.Nemohli byste mi pomoct svými zkušenostmi s výchovou hříběte,abych alespoň měla nějakou představu,co mě čeká?Přeci jen-takový koník od malička-to je víceméně na celý život:)
Díky moc za každý příspěvek,poznatek,zkušenost,o kteoru se se mnou podělíte

Tak vůbec nechápu, proč jsou někteří na zadavatelku takoví povýšení, každý nějak začínal a tedy na mě ten ptrní příspěvek nepůsobí jako příspěvek naivní rozmazlené slečny!
Já myslím, že plně chápu, o co zadavatelce jde Z mého pohledu bych se tedy také přidala k těm, kteří hříbouna nedoporučují. Já jsem tedy taky jeden z těch, kteří mají koně od 16ti a hříbě mě tedy nikdy nenapadlo, ta tíha zodpovědnosti nad tím malým je dost velká a tenkrát jsem si rozhodně byla jistá,že tahle cesta by měla jistý konec ve š´tastném koni a i majitelce. Limit jsem tenkrát měla stejný, víc bych z brigády a zárověň při všech výdajích za koně neutáhla, takže nevím, co mají někteří s tímto limitem za problém, pokud má rodiče v zádech, kteří případně pomohou, tak nevidím problém.
No a určitě doporučuji koníka již dospělého, v této ceně aby splňoval zdraví a snad nějaký dobrý charakter to bude nejspíš kříženec hucula, ale s těmito koníky se toho dá taky spousta zažít a navíc ti jistě odpadne mnoho návštěv veterináře, kterého tito koně většinou potřebují jen na základní očkování, odčervení a ani kovat nemusíš.

Ikdyž tedy popravdě já si tenkrát pořídila ČT a právě že kobyla se do roka projevila jako k ježdění nevhodná, tak už je jen na hříbátka, naštěstí u původních majitelů... A pak jsem už právě volila cestu přes křížence pony a ty mám dodnes a jsem nadmíru spokojená,loni došlo i na to hříbátko a to tedy u mě zůstane. A jsem ráda že ho mám až nyní, tenkrát by to nebylo ani ono, tolik času jsem tenkrát měla a beztak po dva roky bych se naprcka chodila jen koukat, jak se má a vidina ježdění až někde v dáli, to by člověka mohlo i snadno svést k brzejšímu obsednutí něž je zdrávo.
Tož tak

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

microfon napsal(a):
Tak vůbec nechápu, proč jsou někteří na zadavatelku takoví povýšení, každý nějak začínal a tedy na mě ten ptrní příspěvek nepůsobí jako příspěvek naivní rozmazlené slečny!
Já myslím, že plně chápu, o co zadavatelce jde Z mého pohledu bych se tedy také přidala k těm, kteří hříbouna nedoporučují. Já jsem tedy taky jeden z těch, kteří mají koně od 16ti a hříbě mě tedy nikdy nenapadlo, ta tíha zodpovědnosti nad tím malým je dost velká a tenkrát jsem si rozhodně byla jistá,že tahle cesta by měla jistý konec ve š´tastném koni a i majitelce. Limit jsem tenkrát měla stejný, víc bych z brigády a zárověň při všech výdajích za koně neutáhla, takže nevím, co mají někteří s tímto limitem za problém, pokud má rodiče v zádech, kteří případně pomohou, tak nevidím problém.
No a určitě doporučuji koníka již dospělého, v této ceně aby splňoval zdraví a snad nějaký dobrý charakter to bude nejspíš kříženec hucula, ale s těmito koníky se toho dá taky spousta zažít a navíc ti jistě odpadne mnoho návštěv veterináře, kterého tito koně většinou potřebují jen na základní očkování, odčervení a ani kovat nemusíš.

Ikdyž tedy popravdě já si tenkrát pořídila ČT a právě že kobyla se do roka projevila jako k ježdění nevhodná, tak už je jen na hříbátka, naštěstí u původních majitelů... A pak jsem už právě volila cestu přes křížence pony a ty mám dodnes a jsem nadmíru spokojená,loni došlo i na to hříbátko a to tedy u mě zůstane. A jsem ráda že ho mám až nyní, tenkrát by to nebylo ani ono, tolik času jsem tenkrát měla a beztak po dva roky bych se naprcka chodila jen koukat, jak se má a vidina ježdění až někde v dáli, to by člověka mohlo i snadno svést k brzejšímu obsednutí něž je zdrávo.
Tož tak

Tak povýšenecký,negativistický a arogantní přispivatel jako je Buggyna se mi teda čte a stravuje těžce.Hodně mi to připomělo již dávno zapomenutou buzeraci mazáků na vojně..Jezinko,nedej se tím odradit a ptej se a zvídej.Kdo se neptá,nic se nedoví.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, já jsem dostala půlročního hřebečka, když mi bylo šestnáct. Můj názor na věc je, že patnáctiletejm pezetkám hříbě do ruky nepatří, stejně tak někdo může mít názor, že kůň nepatří do ruky mně. Důvodů pro toto tvrzení mám několik, ale to není podstatný. Co k tomu říct - máš nádhernej, dlouholetej sen, já koně chtěla už ve svých pěti letech, a řekla bych, že nebylo příležotosti, abych to nedala komukoliv najevo. Jsem "u koní" 17 let, ale myslím si, že v tom podstata netkví. V té době jsem neuměla nic, nevěděla nic, rostli jsme s hříbětem společně. Když si uvědomuješ náklady (nepostřehla jsem, jeslti budeš mít koně doma, nebo ustájenýho v nájemní stáji) přemýšlela jsi o čase? O tom, co budeš dělat za pět, deset let? Co přijde, až skončíš skolu, nastoupíš do práce, najdeš si partnera, přijdou děti..... Prachy budou, my nebudem. S tvrzením, že musíš být v těškým balíku, abys mohla vlastnit koně, s tím taky moc nesouhlasím, byť výdaje na vlastnictví tohoto tvora jsou značné. Je krásné, že víš, že když si pořídíš hříbě, že u tebe zůstane do konce života. Pokud možno jeho. Co když to nepůjde? Jo, je mi jasný - teď máš čas, teď jsi ochotná objetovat cokoliv, neboli všechno, jen abys si splnila sen. Já koně tahala sebou přes celou republiku, několikrát. Život to tak chtěl. V šestnácti - puberta u mně nejvyšší - jsem přišla o dovolený, kino, kamarády, známky ve škole škoda mluvit. Stal se ze mně díky koni, ale nejen díky němu, člověk, kterej lidi zas tak nemusí, z mnoha důvodů. Pokud tohle vše máš promyšlený, pokud jsi ochotna tohle podstoupit, a pokud dodržíš, že přes všechny pády a problémy, kterých bude mraky a mraky, u tebe kůň zůstane, pokud máš, jako já, ochotný a chápající rodiče kteří tě podrží, lidi kolem sebe, kteří ti v nesnázích pomůžou, pak si hříbě kup. Ale pamatuj si, že jen a jedině ty jsi zodpovědná za to, co z toho koně bude. A to teď vědět nemůže nikdo. Aby jen nepřibyla další chuděra, co půjde pro svou nezvladatelnost či zdravotní stav z ruky do ruky.
Klidně si mně odsuď, ale tohle je jen můj názor.
Kayeček

No,patnáctiletejm pezetkám možná hříbě do ruky nepatří,jenže to samý se dá klíďo říct o 22 letejch lidech,kteří můžou mít naprosto stejné zkušenosti,jako já:)A pokud nikdy žádné hříbě do ruky nedostanu,jak se to pak mám naučit?
Soudit tě určitě nechci,téma jsem založila hlavně proto,že bych ráda slyšela,co si prožili ostatní,abych se mohla rozhodnout na základě faktů a toho,co mě čeká.Koník je zvíře minimálně ještě na půlku mého života a tu chuděru,která by šla kvůli nezvladatelnosti z ruky do ruky určitě z žádného koně nevytvořím.To si myslím už jenom proto,že se o to takhle zajímám a prověřuju si,co mě čeká,plus navíc je v mém okolí spousty zkušenějších lidí,kteří mi jsou schopní mi poradit a halvně já si nechám poradit.Nemyslíš,že kdybych byla něčeho takového schopná,tak bych prostě domluvila s rodiči koupi a potom jen skákala nedočkavostí?
Jinak,moc dík za příspěvek,určitě mi přibyly další pro a proti:)

stalonek napsal(a):
jé tk to je teda téma mno.. já si pamatuju na koupi svého koníka. rodiče nevěděli o čem to je,co to obnáší, ale peněz bylo dost,tak si řekl táta,proč ne tak ji toho koně teda kupme,škemrá o něj od dob co o koně zavadila,tak prosím. dal mi limit 15 000 za klidného vycvičehého koně!! vůbec nevěděl do čeho jde. mno šly sme se na jedneho podívat, kamarádka dostala pořádnou ránu když mu šáhla na břicho, ale majitelkou sme nebyli upozorněni že kope.. no to je vážně skvělá věc.aspoň si nevzpomínám že by nám to říkala když ho normál čistila,prostě schytla.. tak toho teda ne,byl to hucul,sice hezký,ale povaha teda.. nmo tk další: pak sem narazila na inzerát, a odepsala mi slečna,že stojí 41 000. tatka si s ní popsal, a najkonec ho dala za 30 000, a tak sme tam jeli. no z původní tatkovy meze 15 a ani trochu víc, to je celkem dost.. nad hříbem sme tež uvažovali,ale nakonec ne. Stelču sme teda vzali, a to byl jen jeden výdaj.. ustájení platíme 3000 + oves, ale já myslím že v průměru nám ten kůň za vše co sme do něj všichni investovali sežere dobrých 5000 - 6000 za měsíc. prostě sedlo,vybavení,veterinář,kovář,odčervení, tréninky, závody, no prostě všechno něco stojí... navíc časem nebudeš mít jen ejdnu sadu věcí,ale u mě se třeba sešlo najednou 5 podsedlovek. ani nevím jak.. jednu sem dostala,druhou koupila, třetí k sedlu,další darem a další k uzdečce..Prostě investice k tomu patří,ale je to krásná investice. rodiče občas nadávají že už zase ustájení,ale je důležitý aby každý majitel obstaral koni to co potřebuje k tomu aby se cítil šťastný... ale fandím ti. jen si pořid správnou výšku koně, než bys obsedla nějakého poníka, vyrostla bys..

Díky moc za rady,jsem za ně vážně vděčná:)Já si právě myslím,tedy spíš vím,že sehnat vycvičeného nekopajícíhonekousajícíhoneklkajícího zdravého koníka nelze za 15-20 000.RAdši bych nějaké to čt,abych mohla jednou jet i veřejné tréninky,závody,prostě po čem srdce zatoužíJsem taky ráda,že zmiňuješ i ty radosti-viz krásná investice.Já si taky myslím,že to za to stojí

jezinka napsal(a):
Přemýšlím o koupi koníka.Bohužel ale nejsou korunky na nějakého zdravého a dobře vycvičeného,takže mi na mysl přišla možnost pořídit si hříbátko.Co byste poradili?Některá pro a proti si uvědomuji,chápu,že s hříbětem je spousta práce a chce to notnou dávku trpělivosti.Je mi patnáct let,kolem koní se pohybuji od osmi,teď jezdím soukromé koníky.Nemohli byste mi pomoct svými zkušenostmi s výchovou hříběte,abych alespoň měla nějakou představu,co mě čeká?Přeci jen-takový koník od malička-to je víceméně na celý život:)
Díky moc za každý příspěvek,poznatek,zkušenost,o kteoru se se mnou podělíte

chces skusenost? mala som 16 ked som si kupila rocka. nebyt toho, ze som sa po pol roku uvedomila, ze ho viacej kazim ako vychovavam a zacala ho sledovat tak maximalne spoza ohrady, tak mam teraz doma nevychovane, hryzave a cloveka nerespektujuce zviera. nastastie som sa uvedomila a prenechala jeho vychovu skusenejsim, vdaka comu mam dnes vyborneho valacha, na ktorom sa vozia decka. mimochodom, na jesen som ho predavala za 1000 euro-nenasiel sa novy vhodny majitel a rozhodne to nie je ziadna chroma herka, ale zdravy mlady kon, doonca aj vycviceny, akurat ziaden sportak

microfon napsal(a):
Tak vůbec nechápu, proč jsou někteří na zadavatelku takoví povýšení, každý nějak začínal a tedy na mě ten ptrní příspěvek nepůsobí jako příspěvek naivní rozmazlené slečny!
Já myslím, že plně chápu, o co zadavatelce jde Z mého pohledu bych se tedy také přidala k těm, kteří hříbouna nedoporučují. Já jsem tedy taky jeden z těch, kteří mají koně od 16ti a hříbě mě tedy nikdy nenapadlo, ta tíha zodpovědnosti nad tím malým je dost velká a tenkrát jsem si rozhodně byla jistá,že tahle cesta by měla jistý konec ve š´tastném koni a i majitelce. Limit jsem tenkrát měla stejný, víc bych z brigády a zárověň při všech výdajích za koně neutáhla, takže nevím, co mají někteří s tímto limitem za problém, pokud má rodiče v zádech, kteří případně pomohou, tak nevidím problém.
No a určitě doporučuji koníka již dospělého, v této ceně aby splňoval zdraví a snad nějaký dobrý charakter to bude nejspíš kříženec hucula, ale s těmito koníky se toho dá taky spousta zažít a navíc ti jistě odpadne mnoho návštěv veterináře, kterého tito koně většinou potřebují jen na základní očkování, odčervení a ani kovat nemusíš.

Ikdyž tedy popravdě já si tenkrát pořídila ČT a právě že kobyla se do roka projevila jako k ježdění nevhodná, tak už je jen na hříbátka, naštěstí u původních majitelů... A pak jsem už právě volila cestu přes křížence pony a ty mám dodnes a jsem nadmíru spokojená,loni došlo i na to hříbátko a to tedy u mě zůstane. A jsem ráda že ho mám až nyní, tenkrát by to nebylo ani ono, tolik času jsem tenkrát měla a beztak po dva roky bych se naprcka chodila jen koukat, jak se má a vidina ježdění až někde v dáli, to by člověka mohlo i snadno svést k brzejšímu obsednutí něž je zdrávo.
Tož tak

Díky moc moc za podporu,ta po některých příspěvcích potěší:)Já bych si třeba na equichannelu nedovolila nic takového napsat,jedinkrát jsem tam prosila o radu,když jsem si s něčím kolem koní nevěděla rady a pěkně si mě osmažili a potom rozporcovali na kousky

Já to mám v hlavě docela srovnané,ale pořád hledám ta pro a proti,abych měla před tím,než se do něčeho takového vrhnu,co nejvíc informací
A musím se přiznat,že bych si ráda koupila dospělého koníka,se kterým bych neměla tolik práce s výchovou a prostě si ho užívala,momentálně to ale nejspíš není možné.Jednou bych se možná i ráda účastnila nějakých měnších závůdků,nevím,po čem srdíčko zatouží:))A tak abych jednou třeba náhodou s tím huculíkem nelitovala:)(nic proti huculům,koníky mám ráda všechny:))
Díky

reldnis napsal(a):
Tak povýšenecký,negativistický a arogantní přispivatel jako je Buggyna se mi teda čte a stravuje těžce.Hodně mi to připomělo již dávno zapomenutou buzeraci mazáků na vojně..Jezinko,nedej se tím odradit a ptej se a zvídej.Kdo se neptá,nic se nedoví.

Díky,díky,díky,díky,díky moc!Aní nevíš,jak moc taková slůvka potěší,po tom,co mě tu někteří skoro cupovali na kousíčky:)Vážně,díííííky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
chces skusenost? mala som 16 ked som si kupila rocka. nebyt toho, ze som sa po pol roku uvedomila, ze ho viacej kazim ako vychovavam a zacala ho sledovat tak maximalne spoza ohrady, tak mam teraz doma nevychovane, hryzave a cloveka nerespektujuce zviera. nastastie som sa uvedomila a prenechala jeho vychovu skusenejsim, vdaka comu mam dnes vyborneho valacha, na ktorom sa vozia decka. mimochodom, na jesen som ho predavala za 1000 euro-nenasiel sa novy vhodny majitel a rozhodne to nie je ziadna chroma herka, ale zdravy mlady kon, doonca aj vycviceny, akurat ziaden sportak

Pokud narážíš na mé předchozí příspěvky,ve kterých jsem o starých herkách mluvila,myslela jsem to tím stylem,že dobře vycvičeného a zdravého koníka,třeba čt,nebo křížence,za dvacet tisíc nekoupíš,nikoliv,že by se chromá herka měla stát ze všech starších koníků.Těžko se reaguje,protože přesně nevím,co jsi tou narážkou myslela.I tak ale díky moc za příspěvek

jezinka napsal(a):
Díky moc moc za podporu,ta po některých příspěvcích potěší:)Já bych si třeba na equichannelu nedovolila nic takového napsat,jedinkrát jsem tam prosila o radu,když jsem si s něčím kolem koní nevěděla rady a pěkně si mě osmažili a potom rozporcovali na kousky

Já to mám v hlavě docela srovnané,ale pořád hledám ta pro a proti,abych měla před tím,než se do něčeho takového vrhnu,co nejvíc informací
A musím se přiznat,že bych si ráda koupila dospělého koníka,se kterým bych neměla tolik práce s výchovou a prostě si ho užívala,momentálně to ale nejspíš není možné.Jednou bych se možná i ráda účastnila nějakých měnších závůdků,nevím,po čem srdíčko zatouží:))A tak abych jednou třeba náhodou s tím huculíkem nelitovala:)(nic proti huculům,koníky mám ráda všechny:))
Díky

Chápu tvůj postoj nad huculíky,já mám pohled westerńáka a s takovým např.arabohuculem se dá v základech povyhrát mnoho, je mi jasné že ve skokách je to trochu jiné,ač si myslím že ¨zbytečně.
A co chci napsat, že ač mě mnozí možná ukamenují, já nevidím problém v tom být s koníkem po takovou dobu dokud si oba vyhovujeme. Nač trápit koníka a sebe?. Poníci, ze kterých děti vyrostou se prodají jiným malým dětem, a není na tom nic špatného, stejně tak rekereační koník, který nemá na sport ,lze prodat jinému rekreačnímu jezdci, který si bude vážit jeho spolehlivosti,a pak přijde na řadu sportovní koník, který např. nevyhovoval svému úspěšnému jezdci svou výkoností a pro mě bude skvělý partner do nižších soutěží. Nic se nemá lámat přes koleno a ačkoli je hezké mít svého koníka celý život, myslím, že ne vždy je to cesta vedoucí ke štěstí obou.
Anebo to v budoucnu uděláš ještě jinak... já už například dávno nemám koně jen jednoho a to mé malé má právě být jednou tím sportovním koníkem

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
chces skusenost? mala som 16 ked som si kupila rocka. nebyt toho, ze som sa po pol roku uvedomila, ze ho viacej kazim ako vychovavam a zacala ho sledovat tak maximalne spoza ohrady, tak mam teraz doma nevychovane, hryzave a cloveka nerespektujuce zviera. nastastie som sa uvedomila a prenechala jeho vychovu skusenejsim, vdaka comu mam dnes vyborneho valacha, na ktorom sa vozia decka. mimochodom, na jesen som ho predavala za 1000 euro-nenasiel sa novy vhodny majitel a rozhodne to nie je ziadna chroma herka, ale zdravy mlady kon, doonca aj vycviceny, akurat ziaden sportak

Já to řeknu jinak-pro i proti.I v ceně do 30 ti tisírc určitě najdeš dobrého koníka.Já tu mám tlupu haflošů,ti jsou cenově výš-protože jsou modní,jsou všestranní a i pro mně dokonalí,krásní,je jich tu 8 a každý je jiný.Měla jsem štěstí na koně nezkažené,s nepopsanou minulostí,majiteli rozmazlované a zkrátka byli nej.Jediný Rémark přišel ze samoty,bez koní a byl důlouho hřebčák,při první silnější říji nastal problém,kdy zareagoval až agresívně,pod sedlem nebyl hoodně douho a navíc sedlo nesnášel.Nyní je na novém místě a je spokojen,i pod cizími funguje dobře,ale se sedlem má stálé problémy.Výchova od hříběte.pokud máš dost zkušeností,tak fandím a jdi do toho,ale pokud ne,výchova hříběte je náročná a každé mimi je jiné.Přeju hodně štěstí při rozhodování..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

microfon napsal(a):
Chápu tvůj postoj nad huculíky,já mám pohled westerńáka a s takovým např.arabohuculem se dá v základech povyhrát mnoho, je mi jasné že ve skokách je to trochu jiné,ač si myslím že ¨zbytečně.
A co chci napsat, že ač mě mnozí možná ukamenují, já nevidím problém v tom být s koníkem po takovou dobu dokud si oba vyhovujeme. Nač trápit koníka a sebe?. Poníci, ze kterých děti vyrostou se prodají jiným malým dětem, a není na tom nic špatného, stejně tak rekereační koník, který nemá na sport ,lze prodat jinému rekreačnímu jezdci, který si bude vážit jeho spolehlivosti,a pak přijde na řadu sportovní koník, který např. nevyhovoval svému úspěšnému jezdci svou výkoností a pro mě bude skvělý partner do nižších soutěží. Nic se nemá lámat přes koleno a ačkoli je hezké mít svého koníka celý život, myslím, že ne vždy je to cesta vedoucí ke štěstí obou.
Anebo to v budoucnu uděláš ještě jinak... já už například dávno nemám koně jen jednoho a to mé malé má právě být jednou tím sportovním koníkem

NAprosto souhlasím,ovšem já se moc dobře znám a nejsem si jistá,jeslti bych byla schopná prodat svého miláčkaJsem fakticky velká citlivka,byl by to pro mě asi velký problém:)Ale fakt je,že tvé řešení je opravdu rozumné a malinko pootočilo můj pohled na věc
díky

jezinka napsal(a):
Pokud narážíš na mé předchozí příspěvky,ve kterých jsem o starých herkách mluvila,myslela jsem to tím stylem,že dobře vycvičeného a zdravého koníka,třeba čt,nebo křížence,za dvacet tisíc nekoupíš,nikoliv,že by se chromá herka měla stát ze všech starších koníků.Těžko se reaguje,protože přesně nevím,co jsi tou narážkou myslela.I tak ale díky moc za příspěvek

ja som to pochopila presne ako si myslela. Moj kon je patrocny valach s PP, zdravy, vozi decka, bezproblemovy v stade. A predsa som ho za tych 1000 euro nevedela predat. Predvcerom od nas zo stajne odisla kobyla so zribatom, za 900 €(oukej, su bez PP-ma ich byvaly majitel), stoja tam minimalne dalsie 2 kone, ktore su super na rekeracne jazdenie a cena bude rovnaka. Pozerala si niekedy inzerciu? na uvodnej stranke napriklad bazosu su tri kone v cene do 25.000.To je jedna strana, jednej stranky. Takze to Tvoje niekolkorat opakovane, ze zdraveho kona za tolko nekupis az taka pravda nebude, najma nie teraz, pocas krizy...

janiska napsal(a):
Já to řeknu jinak-pro i proti.I v ceně do 30 ti tisírc určitě najdeš dobrého koníka.Já tu mám tlupu haflošů,ti jsou cenově výš-protože jsou modní,jsou všestranní a i pro mně dokonalí,krásní,je jich tu 8 a každý je jiný.Měla jsem štěstí na koně nezkažené,s nepopsanou minulostí,majiteli rozmazlované a zkrátka byli nej.Jediný Rémark přišel ze samoty,bez koní a byl důlouho hřebčák,při první silnější říji nastal problém,kdy zareagoval až agresívně,pod sedlem nebyl hoodně douho a navíc sedlo nesnášel.Nyní je na novém místě a je spokojen,i pod cizími funguje dobře,ale se sedlem má stálé problémy.Výchova od hříběte.pokud máš dost zkušeností,tak fandím a jdi do toho,ale pokud ne,výchova hříběte je náročná a každé mimi je jiné.Přeju hodně štěstí při rozhodování..

Ano,za třicet tisíc jo,ale mé možnosti končí na dvacetiAno,výchova hříběte je opravdu fuška,zkušenosti s tím mám nulové a nejblíže jsem se k výcviku dostala u toho,že pomáhám jezdit skoro čtyřletého koníka:)
díky moc za štěstíčkohafošci jsou krásní

jezinka napsal(a):
NAprosto souhlasím,ovšem já se moc dobře znám a nejsem si jistá,jeslti bych byla schopná prodat svého miláčkaJsem fakticky velká citlivka,byl by to pro mě asi velký problém:)Ale fakt je,že tvé řešení je opravdu rozumné a malinko pootočilo můj pohled na věc
díky

Nepořizuj třeba hříbě...ale určitě se dá sehnat roček...nebo tak něco...bude mít už základní návyky a manipulace je pak jednodužší

Fandím...taky jsem se bezhlavně zamilovala a koupila1,5roku starého hřebce.... v červnu bude mít 3 a nyní je to perfektní...on ten kůň tě sám donutí najít si k němu cestu, pokud o to budeš stát hodně štěstí

taky sem se bála....ale on mě donutil a kamarádky taky..sebrat síly a postavit se problémům....určitě nás ještě problémy potkají....ale myslím, že mám chuť je řešit...takže po uvážení s chutí do toho

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jezinka napsal(a):
Přemýšlím o koupi koníka.Bohužel ale nejsou korunky na nějakého zdravého a dobře vycvičeného,takže mi na mysl přišla možnost pořídit si hříbátko.Co byste poradili?Některá pro a proti si uvědomuji,chápu,že s hříbětem je spousta práce a chce to notnou dávku trpělivosti.Je mi patnáct let,kolem koní se pohybuji od osmi,teď jezdím soukromé koníky.Nemohli byste mi pomoct svými zkušenostmi s výchovou hříběte,abych alespoň měla nějakou představu,co mě čeká?Přeci jen-takový koník od malička-to je víceméně na celý život:)
Díky moc za každý příspěvek,poznatek,zkušenost,o kteoru se se mnou podělíte

A buď jsem to přehlédla, a nebo pořád jsi nenapsala kde koníka budeš mít, to je obzvláš´t pro výchovu malého dost podstatné

microfon napsal(a):
A buď jsem to přehlédla, a nebo pořád jsi nenapsala kde koníka budeš mít, to je obzvláš´t pro výchovu malého dost podstatné

třeba ho bude mít tam, kde to dnes navštěvuje...pokud bude schopna si při problému přivolat odborníka, kterej jim ukáže směr...a poradí.... proč ne?

Jen jde o to jak to máš s penězi, rodiče, nebo se spoléhat na brigády, jde taky o to, aby jsi měla někoho v záloze, pokud se přihodí nějaké nehezké zranění, nebo tak....

tohle zvážit...a pokud jsi schopna vše koni dát...tak to zkus.

jezinka napsal(a):
Ano,za třicet tisíc jo,ale mé možnosti končí na dvacetiAno,výchova hříběte je opravdu fuška,zkušenosti s tím mám nulové a nejblíže jsem se k výcviku dostala u toho,že pomáhám jezdit skoro čtyřletého koníka:)
díky moc za štěstíčkohafošci jsou krásní

Ahojki Ptáš se na radu... já bych Ti hříbátko nedoporučovala. Aby si s ním neměla pak víc starostí než radostí. Ale kdo ví třeba se mýlím a zvládla bys vše na výbornou. Nechci ti křivdit. Jenže je ti 15-náct....střední škola není žádný med, pak tě čeká maturita, třeba vysoká, kluci, kámoši, výlety. Zvládneš to? Měl by se ti kdo o koníka postarat?
Já si koně koupila v 19, taky jsem si říkala jak to bude fajn...Ale realita je trošku jiná. Učení na maturu ti zabere hafo času, pak ona zmíněná vysoká, přítel....Makám abych si na koníka vydělala, od rodiny nevidím ani halíř(ty máš to štěstí, že tě rodiče hodlají podporovat). Ano jsem ráda, že koníka mám....ale je to práce,práce a práce.
A jen tak mimochodem ta moje "hajtra" stála 22tisíc a je to šikovný a zdravý koník.
Hodně štěstí

jezinka napsal(a):
Přemýšlím o koupi koníka.Bohužel ale nejsou korunky na nějakého zdravého a dobře vycvičeného,takže mi na mysl přišla možnost pořídit si hříbátko.Co byste poradili?Některá pro a proti si uvědomuji,chápu,že s hříbětem je spousta práce a chce to notnou dávku trpělivosti.Je mi patnáct let,kolem koní se pohybuji od osmi,teď jezdím soukromé koníky.Nemohli byste mi pomoct svými zkušenostmi s výchovou hříběte,abych alespoň měla nějakou představu,co mě čeká?Přeci jen-takový koník od malička-to je víceméně na celý život:)
Díky moc za každý příspěvek,poznatek,zkušenost,o kteoru se se mnou podělíte

Jestli chceš vědět moji skušenost tak není zrovna moc dobrá. Ve 14 jsem taky dostala hříbátko které jsem si tak nějak vyprosila. Měla jsem už svého poníka od 8 let a po něm jsem měla ještě jednu velkou kobylky..chodila jsem nějakou dobu na ranč kde jsem se hodně naučila. Jezdila jsem taky dobře..prostě jsem si tak nějak řekla že mám dost zkušeností a že hříbátko zvládnu a vychovám si ho přesně podle mých představ a budu mít skvělého kámoše...no prostě nádherný sen. Našla jsem si 10měsíčního hřebečka..opravdu krasavec a naši mi ho tedy pořídili. Stáj mám svou vlastní a tak se o koníky starám sama. Jenže už asik po 2 měsících se z toho hříbátka začalo trořit naprosto nevychované monstrum.. začal kousat, stavět se na zadní při vodění, utočil na lidi.. naprosto jsme se ho bála a do výběhu bych k němu nevlezla..jen do boxu tam se chovat naprosto vzorově..a tak nějak měsíce ubíhali..koník nabíral na váze a na síle.. více si dovoloval..pak když jsem ho chtěla dovést do ohrady a neutržit pár ran předníma kopytama jsme ho celou dobu cpala chlebem. Jediný taťka z nějak moc strach neměl a tak ho vodil místo mě..ale já se koníka stejně nechtěla vzdát a nějak jsme s polu bojovali. Ve dvou letech nám řekli až ho vykastrujem že se zklidní..a tak jsme do toho šli.. kastrace proběhla uspěšně..ale že by se koník sklidnil to se fakt říct nedalo..bylo to pořád stejné někdy i horší. Pár měsíců před třetím rokem jsem už začala pomalu jezdit.. měl více práce která ho sice moc neznavila ale už se začal lépe chovat..jen o trošku ale i tak to byl pokrok. Bála jsem se ho a jen na jeho hřbetě jsem se cítila bezpečně protože mě jen tak nesundá i když házel kozly. Pak jsem s ním o prázdninách jela na jeden ranč kde jsem se chtěla naučit lépe western protože doteď jsem jezdila jen anglii. Měla jsem to štěstí že paní se zabývala přirozenou komunikací a já se svým valáškem kterému nikdo nechtěl veřit že je valach protože se choval jak divoký hřebec začala pořádně pracovat. Ani nevím jak ale po měsící jsme od tama odjížděli každý uplně jiný..chodil za mnou jak pejsek.. nekousal..nestavěl se na zadní.. snažil se mi ve všem vyhovět.. pod sedlem totální zlatíčko..přešli jsme na bezudidlovku a já jsem konečně dosáhla svého snu..konečně mám to svoje vysněný zvířátko který mi hodně lidí závidí. Když vidím ty pohledy jak někteří čumí jaký máme s polu vztah..jak se dokážeme nádherně doplnovat a jsme jak jedno tělo. Na procházky chodí na volno.. pod sedlem někdy už nepoužívám ani nákrčák prostě si jen tak jedeme bez ničeho. Když přicházím k ohradě tak zařehtá..no prostě něco nádherného..připadám si jak ve snu a nechci se z něj probudit. Když si představím že před rokem to byl kůň který mě chtěl snad zabít tak se tomu spíš jen směju..ale už jsem se zařekla hříbě už nikdy. Bohuže život tak nepřál a mám tu další hříbě na výchovu.. jenže už vím jak na něj a teď je z kobylky která se bála lidi naprosto důvěřivý koník pro děti.. hodně práce a trpělivosti a já jsem ráda že už nedělám ty chyby co jsem dělala.
Vím je to šílený příběh..naštěstí s dobrým koncem. Né každý koník se dokáže vzepřít svému majiteli jak to dokázal ten můj..vidím okolo sebe tolik koní co se lidí bojí ale přitom radši utečou než že by se jim vzepřeli. Ten můj mi ukázal co to je vychovávat hříbě. A je mi jasné že když kolem sebe má člověk lidi co mají zkušenosti s výchovou hříbat tak to může být suprový si s mladým koníkem navázat nádherný a pevný vztah..a všem to moc přeju. Jen mi to nedalo nenapsat ten můj strašný příběh na který docela nerada vzpomínám.
Jo ale jinak musím říct že se teď musím vzdávat hodně věcí..většinou jsem z koní totálně unavená a už nemám ani chuť někam jít. Přes leto každý jezdi na prázdniny a já trčím doma a starám se o koně. Koně jsem pro mě všechno ale stratila jsem kvůli nim plno kamarádů..ale ti nejlepší zůstali. Ovšem nikdy bych neřekla že bych koně nechtěla jen proto že si nemůžu užívat tak jak všichni ostatní, naprosto mi to nevadí a většina lidí už mě bere taková jaká jsem.
Prosím hrubky nekontrolovat už skoro spím

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

sabina napsal(a):
třeba ho bude mít tam, kde to dnes navštěvuje...pokud bude schopna si při problému přivolat odborníka, kterej jim ukáže směr...a poradí.... proč ne?

Jen jde o to jak to máš s penězi, rodiče, nebo se spoléhat na brigády, jde taky o to, aby jsi měla někoho v záloze, pokud se přihodí nějaké nehezké zranění, nebo tak....

tohle zvážit...a pokud jsi schopna vše koni dát...tak to zkus.

ahoj určitě to hodně zvaž vím o čem mluvím sice nemám žádné zkušenosti z hříbaty ale nedávno jsem přišla k valachovi je mu asi 14 jediný co uměl bylo to že za sebou tahal klády. Obsedlí asi byl ale přijezdila jsem ho sama a to jen proto aby se neflákal v ohradě atd.. neuměl nic když se koval tak původní majitel dělal vše násilím a nedal ani nohu. Byl to hrozný hromotluk takže všechno jsem ho musela naučit, samozdřejmě že jsem neměla žádné zkušenosti s vychováním koně ale nějak jsme to spolu zvládli před týdnem začal konečně dávat nohy úspěch. To nejsme u konce.... Do toho vydělávám peníze a letos budu dělat maturitu fakt peklo , nestěžuji si moc mě to baví jen tím chci říc že to není sranda hlavně jsem netušila do čeho jdu pač jsem o tom nic nevěděla asi jako ty, ale kdybych si ho nevzala tak by si ho bývalí majitel teď dával k večeři. Jinak přeji hodně štěstí

jezinka napsal(a):
Ano,za třicet tisíc jo,ale mé možnosti končí na dvacetiAno,výchova hříběte je opravdu fuška,zkušenosti s tím mám nulové a nejblíže jsem se k výcviku dostala u toho,že pomáhám jezdit skoro čtyřletého koníka:)
díky moc za štěstíčkohafošci jsou krásní

Díky.Je třeba koukat na inzeráty,je možná i dohoda s majitelem na splátky,je hodně možností.Někdy se vyskytne i starší koník,učitel,bez původu,ale perfekt povaha,já měla kromě poníka Honzíka štěstí.Budu držet palečky.A z lidí jako buggynna si nic nedělej,to nemá smysl...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

sabina napsal(a):
Nepořizuj třeba hříbě...ale určitě se dá sehnat roček...nebo tak něco...bude mít už základní návyky a manipulace je pak jednodužší

Fandím...taky jsem se bezhlavně zamilovala a koupila1,5roku starého hřebce.... v červnu bude mít 3 a nyní je to perfektní...on ten kůň tě sám donutí najít si k němu cestu, pokud o to budeš stát hodně štěstí

taky sem se bála....ale on mě donutil a kamarádky taky..sebrat síly a postavit se problémům....určitě nás ještě problémy potkají....ale myslím, že mám chuť je řešit...takže po uvážení s chutí do toho

Díky moc za podporu,takové si opravdu vážím
Jinak,pokud píšeš o koníkovi na fotce,napadá mě jediné slovo-nádherný

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ja som to pochopila presne ako si myslela. Moj kon je patrocny valach s PP, zdravy, vozi decka, bezproblemovy v stade. A predsa som ho za tych 1000 euro nevedela predat. Predvcerom od nas zo stajne odisla kobyla so zribatom, za 900 €(oukej, su bez PP-ma ich byvaly majitel), stoja tam minimalne dalsie 2 kone, ktore su super na rekeracne jazdenie a cena bude rovnaka. Pozerala si niekedy inzerciu? na uvodnej stranke napriklad bazosu su tri kone v cene do 25.000.To je jedna strana, jednej stranky. Takze to Tvoje niekolkorat opakovane, ze zdraveho kona za tolko nekupis az taka pravda nebude, najma nie teraz, pocas krizy...

Nic bych ti tu netvrdila,pokud bych to neměla podložené fakty.NA inzerci jsem se samozřejmě dívala,na bazoš tedy zrovna ne,plus zkušenosti od známých.Koně můžou být za 25.000,ale ani já,ani ty nemůžeme vědět,v jakém jsou stavu-protože podle mě si každý majitel dobře vychovaného a zdravého koně ocení minimálně na 30 000,s ohledem na plemeno.

regata napsal(a):
Ahojki Ptáš se na radu... já bych Ti hříbátko nedoporučovala. Aby si s ním neměla pak víc starostí než radostí. Ale kdo ví třeba se mýlím a zvládla bys vše na výbornou. Nechci ti křivdit. Jenže je ti 15-náct....střední škola není žádný med, pak tě čeká maturita, třeba vysoká, kluci, kámoši, výlety. Zvládneš to? Měl by se ti kdo o koníka postarat?
Já si koně koupila v 19, taky jsem si říkala jak to bude fajn...Ale realita je trošku jiná. Učení na maturu ti zabere hafo času, pak ona zmíněná vysoká, přítel....Makám abych si na koníka vydělala, od rodiny nevidím ani halíř(ty máš to štěstí, že tě rodiče hodlají podporovat). Ano jsem ráda, že koníka mám....ale je to práce,práce a práce.
A jen tak mimochodem ta moje "hajtra" stála 22tisíc a je to šikovný a zdravý koník.
Hodně štěstí

TAk to jsi měla opravdu štěstí na majiteleJá mám pocit,že jde spíše o vzácnost
Jinak,právě proto to všechno zjišťuji,ptám se na to,jak to zvládali jiní,abych sama věděla,co mě čeká:)Tvůj příspěvek určo pomohl,díky moc

kovbojka napsal(a):
Jestli chceš vědět moji skušenost tak není zrovna moc dobrá. Ve 14 jsem taky dostala hříbátko které jsem si tak nějak vyprosila. Měla jsem už svého poníka od 8 let a po něm jsem měla ještě jednu velkou kobylky..chodila jsem nějakou dobu na ranč kde jsem se hodně naučila. Jezdila jsem taky dobře..prostě jsem si tak nějak řekla že mám dost zkušeností a že hříbátko zvládnu a vychovám si ho přesně podle mých představ a budu mít skvělého kámoše...no prostě nádherný sen. Našla jsem si 10měsíčního hřebečka..opravdu krasavec a naši mi ho tedy pořídili. Stáj mám svou vlastní a tak se o koníky starám sama. Jenže už asik po 2 měsících se z toho hříbátka začalo trořit naprosto nevychované monstrum.. začal kousat, stavět se na zadní při vodění, utočil na lidi.. naprosto jsme se ho bála a do výběhu bych k němu nevlezla..jen do boxu tam se chovat naprosto vzorově..a tak nějak měsíce ubíhali..koník nabíral na váze a na síle.. více si dovoloval..pak když jsem ho chtěla dovést do ohrady a neutržit pár ran předníma kopytama jsme ho celou dobu cpala chlebem. Jediný taťka z nějak moc strach neměl a tak ho vodil místo mě..ale já se koníka stejně nechtěla vzdát a nějak jsme s polu bojovali. Ve dvou letech nám řekli až ho vykastrujem že se zklidní..a tak jsme do toho šli.. kastrace proběhla uspěšně..ale že by se koník sklidnil to se fakt říct nedalo..bylo to pořád stejné někdy i horší. Pár měsíců před třetím rokem jsem už začala pomalu jezdit.. měl více práce která ho sice moc neznavila ale už se začal lépe chovat..jen o trošku ale i tak to byl pokrok. Bála jsem se ho a jen na jeho hřbetě jsem se cítila bezpečně protože mě jen tak nesundá i když házel kozly. Pak jsem s ním o prázdninách jela na jeden ranč kde jsem se chtěla naučit lépe western protože doteď jsem jezdila jen anglii. Měla jsem to štěstí že paní se zabývala přirozenou komunikací a já se svým valáškem kterému nikdo nechtěl veřit že je valach protože se choval jak divoký hřebec začala pořádně pracovat. Ani nevím jak ale po měsící jsme od tama odjížděli každý uplně jiný..chodil za mnou jak pejsek.. nekousal..nestavěl se na zadní.. snažil se mi ve všem vyhovět.. pod sedlem totální zlatíčko..přešli jsme na bezudidlovku a já jsem konečně dosáhla svého snu..konečně mám to svoje vysněný zvířátko který mi hodně lidí závidí. Když vidím ty pohledy jak někteří čumí jaký máme s polu vztah..jak se dokážeme nádherně doplnovat a jsme jak jedno tělo. Na procházky chodí na volno.. pod sedlem někdy už nepoužívám ani nákrčák prostě si jen tak jedeme bez ničeho. Když přicházím k ohradě tak zařehtá..no prostě něco nádherného..připadám si jak ve snu a nechci se z něj probudit. Když si představím že před rokem to byl kůň který mě chtěl snad zabít tak se tomu spíš jen směju..ale už jsem se zařekla hříbě už nikdy. Bohuže život tak nepřál a mám tu další hříbě na výchovu.. jenže už vím jak na něj a teď je z kobylky která se bála lidi naprosto důvěřivý koník pro děti.. hodně práce a trpělivosti a já jsem ráda že už nedělám ty chyby co jsem dělala.
Vím je to šílený příběh..naštěstí s dobrým koncem. Né každý koník se dokáže vzepřít svému majiteli jak to dokázal ten můj..vidím okolo sebe tolik koní co se lidí bojí ale přitom radši utečou než že by se jim vzepřeli. Ten můj mi ukázal co to je vychovávat hříbě. A je mi jasné že když kolem sebe má člověk lidi co mají zkušenosti s výchovou hříbat tak to může být suprový si s mladým koníkem navázat nádherný a pevný vztah..a všem to moc přeju. Jen mi to nedalo nenapsat ten můj strašný příběh na který docela nerada vzpomínám.
Jo ale jinak musím říct že se teď musím vzdávat hodně věcí..většinou jsem z koní totálně unavená a už nemám ani chuť někam jít. Přes leto každý jezdi na prázdniny a já trčím doma a starám se o koně. Koně jsem pro mě všechno ale stratila jsem kvůli nim plno kamarádů..ale ti nejlepší zůstali. Ovšem nikdy bych neřekla že bych koně nechtěla jen proto že si nemůžu užívat tak jak všichni ostatní, naprosto mi to nevadí a většina lidí už mě bere taková jaká jsem.
Prosím hrubky nekontrolovat už skoro spím

Díky moc,věřím,že tohle musel být zezačátku opravdu boj,ale zvládnutý na jedničku.JAk už jsem psala,ráda bych si dopřála vychovaného dospěláka,ale dospělé čt je nad momentální finance:)
Díky za příspěvěk,pomohl

michel napsal(a):
ahoj určitě to hodně zvaž vím o čem mluvím sice nemám žádné zkušenosti z hříbaty ale nedávno jsem přišla k valachovi je mu asi 14 jediný co uměl bylo to že za sebou tahal klády. Obsedlí asi byl ale přijezdila jsem ho sama a to jen proto aby se neflákal v ohradě atd.. neuměl nic když se koval tak původní majitel dělal vše násilím a nedal ani nohu. Byl to hrozný hromotluk takže všechno jsem ho musela naučit, samozdřejmě že jsem neměla žádné zkušenosti s vychováním koně ale nějak jsme to spolu zvládli před týdnem začal konečně dávat nohy úspěch. To nejsme u konce.... Do toho vydělávám peníze a letos budu dělat maturitu fakt peklo , nestěžuji si moc mě to baví jen tím chci říc že to není sranda hlavně jsem netušila do čeho jdu pač jsem o tom nic nevěděla asi jako ty, ale kdybych si ho nevzala tak by si ho bývalí majitel teď dával k večeři. Jinak přeji hodně štěstí

mylsím,že převychovat koně se starými špatnými náviky je mnohem těžší,než s mladým,ještě nijak nezformovaným koníkem.tiše obdivuji...

sabina napsal(a):
třeba ho bude mít tam, kde to dnes navštěvuje...pokud bude schopna si při problému přivolat odborníka, kterej jim ukáže směr...a poradí.... proč ne?

Jen jde o to jak to máš s penězi, rodiče, nebo se spoléhat na brigády, jde taky o to, aby jsi měla někoho v záloze, pokud se přihodí nějaké nehezké zranění, nebo tak....

tohle zvážit...a pokud jsi schopna vše koni dát...tak to zkus.

No,jak jsem psala na začátku,ještě se rozhoduji já sama,až když se naplno ujistím o tom,co chci a nashromáždím všechna fakta,důkazy:) a pro a proti,pak teprv se to dá nejspíš do běhu.Ustájko,zatím předběžné,by bylo hned ve vedlejší vesnici,sice kapku dražší,ale za výpomoc by se to nejspíš dalo trochu stáhnout:)Jinak,nachází se tam spousta lidí,co by byli schopni mi pomoct,což je pro mě nejdůležitější,a jelikož tam teď chodím jezdit soukromé koníky,se všemi se tam už i znám.

jezinka napsal(a):
TAk to jsi měla opravdu štěstí na majiteleJá mám pocit,že jde spíše o vzácnost
Jinak,právě proto to všechno zjišťuji,ptám se na to,jak to zvládali jiní,abych sama věděla,co mě čeká:)Tvůj příspěvek určo pomohl,díky moc

Ahoj. Bude mi 16, mám už letos čtvrtým rokem kobylku. Koupila jsem si ji se ségrou asi JEN! po 1-2 letech zkušeností. Byl jí rok, byla to mrcha, totálně nás tahala na ohlávce. Kolikrát jsme váhali a chtěly ji prodat, když byla hodně protivná a třeba jednu z nás vykopala. Byla sama, ale skoro každý den jsme chodily na procházky s kamarádkou, která měla jen o měsíc mladšího hřebečka (co nejrychleji ho ale vykastrovala).. Byl hodný, nechal se v klidu vést a ta naše mrcha nás totálně ignorovala.. Když jsme šli kolem cizích koní, tak zastavila, nechtěla jít, snažila se zdrhnout. (taky se jí to většinou povedlo). No ale nějak jsme to zmákly, teď je z ní šikovná v květnu 5 letá kobylka, vhodná na skoky i do saní :D, taky na tůry a všechno možné. S ní můžeme zkusit v podstatě cokoli. Sem tam si zkusí, když se jí to povede, dělá to pořád, ale vždycky to nějak zmáknem. Když jsme ji ustájily ke koním, dost se zklidnila. No teď prostě mazlík.. Je to na tobě. Myslím, že bys to mohla zmáknout. S našimi kamarády nemáme problém , s časem taky ne. Všechen věnujeme koním. Jsme obě v prváku. Zvládáme. I když, jsme na to zase dvě.. Takže, hodně štěstí s vybíráním kokníka.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

annetka napsal(a):
Ahoj. Bude mi 16, mám už letos čtvrtým rokem kobylku. Koupila jsem si ji se ségrou asi JEN! po 1-2 letech zkušeností. Byl jí rok, byla to mrcha, totálně nás tahala na ohlávce. Kolikrát jsme váhali a chtěly ji prodat, když byla hodně protivná a třeba jednu z nás vykopala. Byla sama, ale skoro každý den jsme chodily na procházky s kamarádkou, která měla jen o měsíc mladšího hřebečka (co nejrychleji ho ale vykastrovala).. Byl hodný, nechal se v klidu vést a ta naše mrcha nás totálně ignorovala.. Když jsme šli kolem cizích koní, tak zastavila, nechtěla jít, snažila se zdrhnout. (taky se jí to většinou povedlo). No ale nějak jsme to zmákly, teď je z ní šikovná v květnu 5 letá kobylka, vhodná na skoky i do saní :D, taky na tůry a všechno možné. S ní můžeme zkusit v podstatě cokoli. Sem tam si zkusí, když se jí to povede, dělá to pořád, ale vždycky to nějak zmáknem. Když jsme ji ustájily ke koním, dost se zklidnila. No teď prostě mazlík.. Je to na tobě. Myslím, že bys to mohla zmáknout. S našimi kamarády nemáme problém , s časem taky ne. Všechen věnujeme koním. Jsme obě v prváku. Zvládáme. I když, jsme na to zase dvě.. Takže, hodně štěstí s vybíráním kokníka.

TAk to taky tleskám,vážně,po roce a půl zkušeností,parádaJá jsem ráda,žes mluvila o tom čase,je fajn poslouchat,jak je to v poho:)
Díky moc za příspěvek!

jezinka napsal(a):
TAk to taky tleskám,vážně,po roce a půl zkušeností,parádaJá jsem ráda,žes mluvila o tom čase,je fajn poslouchat,jak je to v poho:)
Díky moc za příspěvek!

Je to v poho.. ted mozna jo,...... ale nebyla to takova sranda .. ale jinak jsem fakt rada ze ji mame :) V té době jsem vůbec netušila, co se kolem koní děje, teprve ted přicházím na ty nejzásadnější věci, o kterých jsem nevěděla.., Holt člověk se pořád učí a já ještě zdaleka nic nevím .:)

annetka napsal(a):
Je to v poho.. ted mozna jo,...... ale nebyla to takova sranda .. ale jinak jsem fakt rada ze ji mame :) V té době jsem vůbec netušila, co se kolem koní děje, teprve ted přicházím na ty nejzásadnější věci, o kterých jsem nevěděla.., Holt člověk se pořád učí a já ještě zdaleka nic nevím .:)

P.S.: A živí nás jenom mamka, nás dvě + koně, no někdy teda nic příjemného, ale dá se to zmáknout!

annetka napsal(a):
P.S.: A živí nás jenom mamka, nás dvě + koně, no někdy teda nic příjemného, ale dá se to zmáknout!

Díky,to potřebuju slyšet,dodává mi to odvahy:)))

jezinka napsal(a):
Nic bych ti tu netvrdila,pokud bych to neměla podložené fakty.NA inzerci jsem se samozřejmě dívala,na bazoš tedy zrovna ne,plus zkušenosti od známých.Koně můžou být za 25.000,ale ani já,ani ty nemůžeme vědět,v jakém jsou stavu-protože podle mě si každý majitel dobře vychovaného a zdravého koně ocení minimálně na 30 000,s ohledem na plemeno.

TAk to musím trochu přehodnotit.Na bazoš jsem se koukala,těch inzerátů je tam opravdu hodně,ale opravu se tam něteří na pohled slušní koníci nabízejí kolem 20 000.úplně to do mě nalilo optimismus-teď koukám tak po dvouletém,tříletém:)))

jezinka napsal(a):
Díky moc,věřím,že tohle musel být zezačátku opravdu boj,ale zvládnutý na jedničku.JAk už jsem psala,ráda bych si dopřála vychovaného dospěláka,ale dospělé čt je nad momentální finance:)
Díky za příspěvěk,pomohl

Také se přikláním k názoru, že do 20 tisíc se dá sehnat menší kříženec. Být tebou, pořídila bych si něco takového. I starší čt se dá do 20 tisíc pořídit, třeba i 16-letý koník, co tě ještě hodně naučí. Kámoška si koupila 16-letou zdravou kobylku čt za
22 tisíc, takže sehnat se určitě dá, jen koukat po inzerátech.

marketka napsal(a):
Také se přikláním k názoru, že do 20 tisíc se dá sehnat menší kříženec. Být tebou, pořídila bych si něco takového. I starší čt se dá do 20 tisíc pořídit, třeba i 16-letý koník, co tě ještě hodně naučí. Kámoška si koupila 16-letou zdravou kobylku čt za
22 tisíc, takže sehnat se určitě dá, jen koukat po inzerátech.

Ahoj,tak já přidám svou zkušennost. Je mi 15 let. Koníka jsem dostala k Vánocům ve 12-ti letech. Ale abych začala od začátku - v mých asi 3 letech děda koupil bráchovi poníka.Hřebce.Asi dvouletého.S koňmi u nás zkušennosti neměl nikdo,jedině děda,a to jen málo.Koník,Ferda se jmenoval,začal kopat,kousat,rozkopal stáj,vymýšlel hlouposti.Tak to dopadlo tak že asi o 4 roky později Ferdu děda dal vzdálenějším sestřenicím,které za Ferdou k dědovi na statek o prázdninách pravidelně jezdili a učili ho. Já od té doby co byl Ferda pryč,škemrala o koníka.Šetřili jsme ve druhé třídě s kámoškou na poníka,malý a naivní holky holky Asi od 8mi let k Ferdovi občas jezdila.Potom jsme s rodičema začali hledat nějakou jízdárnu,kam bych se mohla chodit učit.Od 10ti let,asi 2 roky jsem chodila do jízdárny,ale,jak třeba někdo z vás z vlastní zkušennosti ví,ne vždy jsou u koní ti nejpřijemnější lidé a ne vždy vás ostatní vezmou do party... A přesně tak to bylo se mnou.Prostě jsem mezi ně nezapadla.Možná tím že jsem byla mladší než oni.Oni 16ti leté slečny a já 10ti letá malá holka která nic neumí Ale každý se jednou učí.... A tak to dopadlo tak že jsem,někdy s kamarádkou,jindy se sestřenkou,obě mají rádi koně,chodili k soukromníkovi,který měl asi 15 poníků a 3 velké koně.Koníci nebyli v nejlepším stavu.Nyní se to ani takto říct nedá,teď musím říct že jsou ve stavu - skoro otřesném. Dědu jsem přemlouvala,jestli by nám sestřenice nemohli Ferdu vrátit,nebo jestli by mi nesehnal jiného poníka.Škemrala jsem a škemrala,až mi řekl že ho dostanu na Štědrý den. O 2 měsíce později,na Štědrý den, to mi bylo necelích 12 let,jsem ho teda dostala. Snila jsem o hucul nebo hafling,menší mohutnější postavy,hodnou kobylku na které bych mohla jezdit a užívat si chvíle strávené s ní,někde na dlouhých vyjížďkách. Ale děda (spíš osud ) chtěl jinak. Vešla jsem do stáje a tam stál mladý koník,strakatej,1 a půl roku,takové nenasvalené skorohříbě - Majk. Byla jsem nadšená,i když to nebyl ani hucul ani hafling,ani starší vycvičený a ani kobylka nýbrž - hřebeček. Teď se mi to zdá jako šílené. Malá 12ti letá holka,téměř bez zkušenností,zkušennosti jen s ježděním a péčí o koně,ale s výcvikem mladýho koně totálně nulových. To jsem si v tu dobu samozřejmě neuvědomila. Navíc mi bylo řečeno,že Majk je vychovaný,obsedlí,že na něm u bývalích majitelů jezdili děti... A tak jsme během pár dnů s kámoškou začali na něm jezdit. V jeho 2 letech jsem na ifaunu zvěřejnila fotku,jak na něm,jako na dvouletkovi,sedím. Okamžitě mě všiíchni málem ukamenovali,a já si zatvrzele stála za svým. Pouze na ifauně. Ve skutečnosti jsem s ježděním přestala,a dělala s Majkym ze země,chodila na procházky. V jeho 2 letech a 8 měsících ho ke mě jezdila zajíždět slečna která jezdí závody a zajíždí koně. Já začala snít o horsemanshipu.Jaké by to bylo mít s Majkym takový nádherný vztah jako vidím na videích na internetu,kdy kůň následuje člověka kamkoliv,udělá člověku vše co je v jeho silách a jezdec na koni jezdí bez ničeho...Jen tak třeba jen s vodítkem kolem krku.........Jezdila ke mě Majka zajíždět asi 3 měsíce.Do té doby než jsem na internetu narazila na Verču,která dělá přirozenou komunikaci. V říjnu jsem si přivedla druhého koníka,poničku Lusinku. Oba jsou ustájení u dědy na statku,8 km od vesnice kde bydlím. Téměř každý den po škole jedu ke koním,domů se vracím večer,obvykle utahaná,upajdaná,zralá na sprchu a postel. Známky ve škole stojí za velký prd,a to se za chvíli podvávají přihlášky. Když se najde škola,která by mě bavila ,tak je dál,což by znamenalo intr,a to já hned zavrhnu kvuli koním. Sice mi rodiče i děda s babičkou říkají,že o koně bude postaráno,ale já vím,že nikdy ne tak jako když bych tam byla já,navíc si myslím,že by jsme se s Majkem vzdálili a ten vztah mezi námi by nebyl takový. Teď na jaře nejspíš budeme kupovat pozemek za barákem za naši zahradou,takže času bude konečně víc. Kamarádi na mě občas koukají jak na blázna a ťukají si na čelo,že pořád jezdím ke koním,celí dny jsem u koní,ale už si zvykli. Já mám občas volný úterý a čtvrtek,kdy mi rodiče zakázali ke koním jezdit,abych se učila,ale často stejně ke koním jedu i v tyto dny. Když se podívám na holky z naši větší vesnice (ted už se téhle "prdeli světa" :-) oficiálně říká město) jak celí den chodí od ničeho k ničemu a jejich jedninými koničky jsou natřásání před klukama,toulání po vesnici,diskotéky,kouření,hulení a chlast ... jsem ráda že mám koníček koně Snad ti můj příběh něco málo dá Držim palečky,je to krásné vyrůstat s hříbetem,ale pro někoho kdo s tím nemá zkušennosti je občas hrozné. I já měla kolem sebe lidi,kteří mi pomáhali... A i přeto to bylo jak to bylo...... Ale pokud ty lidi tam máš,tak si myslím že není co řešit... Ale pozor,je to jedno velké rozhodnutí,možná až na polovinu tvého života.Já osobně bych koně prodat nedovedla. Za ty 2 roky mi přirostl k srdci tolik jako nikdy žádný člověk

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ponyka napsal(a):
Ahoj,tak já přidám svou zkušennost. Je mi 15 let. Koníka jsem dostala k Vánocům ve 12-ti letech. Ale abych začala od začátku - v mých asi 3 letech děda koupil bráchovi poníka.Hřebce.Asi dvouletého.S koňmi u nás zkušennosti neměl nikdo,jedině děda,a to jen málo.Koník,Ferda se jmenoval,začal kopat,kousat,rozkopal stáj,vymýšlel hlouposti.Tak to dopadlo tak že asi o 4 roky později Ferdu děda dal vzdálenějším sestřenicím,které za Ferdou k dědovi na statek o prázdninách pravidelně jezdili a učili ho. Já od té doby co byl Ferda pryč,škemrala o koníka.Šetřili jsme ve druhé třídě s kámoškou na poníka,malý a naivní holky holky Asi od 8mi let k Ferdovi občas jezdila.Potom jsme s rodičema začali hledat nějakou jízdárnu,kam bych se mohla chodit učit.Od 10ti let,asi 2 roky jsem chodila do jízdárny,ale,jak třeba někdo z vás z vlastní zkušennosti ví,ne vždy jsou u koní ti nejpřijemnější lidé a ne vždy vás ostatní vezmou do party... A přesně tak to bylo se mnou.Prostě jsem mezi ně nezapadla.Možná tím že jsem byla mladší než oni.Oni 16ti leté slečny a já 10ti letá malá holka která nic neumí Ale každý se jednou učí.... A tak to dopadlo tak že jsem,někdy s kamarádkou,jindy se sestřenkou,obě mají rádi koně,chodili k soukromníkovi,který měl asi 15 poníků a 3 velké koně.Koníci nebyli v nejlepším stavu.Nyní se to ani takto říct nedá,teď musím říct že jsou ve stavu - skoro otřesném. Dědu jsem přemlouvala,jestli by nám sestřenice nemohli Ferdu vrátit,nebo jestli by mi nesehnal jiného poníka.Škemrala jsem a škemrala,až mi řekl že ho dostanu na Štědrý den. O 2 měsíce později,na Štědrý den, to mi bylo necelích 12 let,jsem ho teda dostala. Snila jsem o hucul nebo hafling,menší mohutnější postavy,hodnou kobylku na které bych mohla jezdit a užívat si chvíle strávené s ní,někde na dlouhých vyjížďkách. Ale děda (spíš osud ) chtěl jinak. Vešla jsem do stáje a tam stál mladý koník,strakatej,1 a půl roku,takové nenasvalené skorohříbě - Majk. Byla jsem nadšená,i když to nebyl ani hucul ani hafling,ani starší vycvičený a ani kobylka nýbrž - hřebeček. Teď se mi to zdá jako šílené. Malá 12ti letá holka,téměř bez zkušenností,zkušennosti jen s ježděním a péčí o koně,ale s výcvikem mladýho koně totálně nulových. To jsem si v tu dobu samozřejmě neuvědomila. Navíc mi bylo řečeno,že Majk je vychovaný,obsedlí,že na něm u bývalích majitelů jezdili děti... A tak jsme během pár dnů s kámoškou začali na něm jezdit. V jeho 2 letech jsem na ifaunu zvěřejnila fotku,jak na něm,jako na dvouletkovi,sedím. Okamžitě mě všiíchni málem ukamenovali,a já si zatvrzele stála za svým. Pouze na ifauně. Ve skutečnosti jsem s ježděním přestala,a dělala s Majkym ze země,chodila na procházky. V jeho 2 letech a 8 měsících ho ke mě jezdila zajíždět slečna která jezdí závody a zajíždí koně. Já začala snít o horsemanshipu.Jaké by to bylo mít s Majkym takový nádherný vztah jako vidím na videích na internetu,kdy kůň následuje člověka kamkoliv,udělá člověku vše co je v jeho silách a jezdec na koni jezdí bez ničeho...Jen tak třeba jen s vodítkem kolem krku.........Jezdila ke mě Majka zajíždět asi 3 měsíce.Do té doby než jsem na internetu narazila na Verču,která dělá přirozenou komunikaci. V říjnu jsem si přivedla druhého koníka,poničku Lusinku. Oba jsou ustájení u dědy na statku,8 km od vesnice kde bydlím. Téměř každý den po škole jedu ke koním,domů se vracím večer,obvykle utahaná,upajdaná,zralá na sprchu a postel. Známky ve škole stojí za velký prd,a to se za chvíli podvávají přihlášky. Když se najde škola,která by mě bavila ,tak je dál,což by znamenalo intr,a to já hned zavrhnu kvuli koním. Sice mi rodiče i děda s babičkou říkají,že o koně bude postaráno,ale já vím,že nikdy ne tak jako když bych tam byla já,navíc si myslím,že by jsme se s Majkem vzdálili a ten vztah mezi námi by nebyl takový. Teď na jaře nejspíš budeme kupovat pozemek za barákem za naši zahradou,takže času bude konečně víc. Kamarádi na mě občas koukají jak na blázna a ťukají si na čelo,že pořád jezdím ke koním,celí dny jsem u koní,ale už si zvykli. Já mám občas volný úterý a čtvrtek,kdy mi rodiče zakázali ke koním jezdit,abych se učila,ale často stejně ke koním jedu i v tyto dny. Když se podívám na holky z naši větší vesnice (ted už se téhle "prdeli světa" :-) oficiálně říká město) jak celí den chodí od ničeho k ničemu a jejich jedninými koničky jsou natřásání před klukama,toulání po vesnici,diskotéky,kouření,hulení a chlast ... jsem ráda že mám koníček koně Snad ti můj příběh něco málo dá Držim palečky,je to krásné vyrůstat s hříbetem,ale pro někoho kdo s tím nemá zkušennosti je občas hrozné. I já měla kolem sebe lidi,kteří mi pomáhali... A i přeto to bylo jak to bylo...... Ale pokud ty lidi tam máš,tak si myslím že není co řešit... Ale pozor,je to jedno velké rozhodnutí,možná až na polovinu tvého života.Já osobně bych koně prodat nedovedla. Za ty 2 roky mi přirostl k srdci tolik jako nikdy žádný člověk

Ještě přidávám fotečku Mezi mnou a Majkym je to díky přirozené komunikaci lepší a lepší,ale stále řešíme problémy,leká se,staví se na zadní,občas by se mi ještě rád vytrhával. Nyní nejezdíme,děláme ze země,nechci jezdit dřív než bude ze země uplně spolehlivý a připravený na práci ze hřbetu

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ponyka napsal(a):
Ještě přidávám fotečku Mezi mnou a Majkym je to díky přirozené komunikaci lepší a lepší,ale stále řešíme problémy,leká se,staví se na zadní,občas by se mi ještě rád vytrhával. Nyní nejezdíme,děláme ze země,nechci jezdit dřív než bude ze země uplně spolehlivý a připravený na práci ze hřbetu

A Lusinka se sestřenkou

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ponyka napsal(a):
A Lusinka se sestřenkou

A naposled Lusa a děcka. Lusinku bývalí majitelé chtěli dát na jatka proto že byla zlá na děti,napadala jeji 3 letou dcerku. U nás to nevypadá že by vůbc dokázala děcku ublížit,je to zlattičko

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jezinka napsal(a):
Přemýšlím o koupi koníka.Bohužel ale nejsou korunky na nějakého zdravého a dobře vycvičeného,takže mi na mysl přišla možnost pořídit si hříbátko.Co byste poradili?Některá pro a proti si uvědomuji,chápu,že s hříbětem je spousta práce a chce to notnou dávku trpělivosti.Je mi patnáct let,kolem koní se pohybuji od osmi,teď jezdím soukromé koníky.Nemohli byste mi pomoct svými zkušenostmi s výchovou hříběte,abych alespoň měla nějakou představu,co mě čeká?Přeci jen-takový koník od malička-to je víceméně na celý život:)
Díky moc za každý příspěvek,poznatek,zkušenost,o kteoru se se mnou podělíte

A ještě mě napadl v té tvé cenové relaci A1/1, chce to dobře hledat a mít štěstí, ale známá má klisnu, zdravou , mladou a klidnou, že by jí dostihovou minulost nikdo neřekl. Ale to chce opravdu hledat

Ponyka: Z Majka vyrostl nádherný koník

microfon napsal(a):
A ještě mě napadl v té tvé cenové relaci A1/1, chce to dobře hledat a mít štěstí, ale známá má klisnu, zdravou , mladou a klidnou, že by jí dostihovou minulost nikdo neřekl. Ale to chce opravdu hledat

Ponyka: Z Majka vyrostl nádherný koník

Microgon : Děkuji dřív to bylo takové ošklivé káčátko oproti ostatním koním.Měla bych ho ráda i kdyby byl nejošklivější koník v okolí

ponyka napsal(a):
Ahoj,tak já přidám svou zkušennost. Je mi 15 let. Koníka jsem dostala k Vánocům ve 12-ti letech. Ale abych začala od začátku - v mých asi 3 letech děda koupil bráchovi poníka.Hřebce.Asi dvouletého.S koňmi u nás zkušennosti neměl nikdo,jedině děda,a to jen málo.Koník,Ferda se jmenoval,začal kopat,kousat,rozkopal stáj,vymýšlel hlouposti.Tak to dopadlo tak že asi o 4 roky později Ferdu děda dal vzdálenějším sestřenicím,které za Ferdou k dědovi na statek o prázdninách pravidelně jezdili a učili ho. Já od té doby co byl Ferda pryč,škemrala o koníka.Šetřili jsme ve druhé třídě s kámoškou na poníka,malý a naivní holky holky Asi od 8mi let k Ferdovi občas jezdila.Potom jsme s rodičema začali hledat nějakou jízdárnu,kam bych se mohla chodit učit.Od 10ti let,asi 2 roky jsem chodila do jízdárny,ale,jak třeba někdo z vás z vlastní zkušennosti ví,ne vždy jsou u koní ti nejpřijemnější lidé a ne vždy vás ostatní vezmou do party... A přesně tak to bylo se mnou.Prostě jsem mezi ně nezapadla.Možná tím že jsem byla mladší než oni.Oni 16ti leté slečny a já 10ti letá malá holka která nic neumí Ale každý se jednou učí.... A tak to dopadlo tak že jsem,někdy s kamarádkou,jindy se sestřenkou,obě mají rádi koně,chodili k soukromníkovi,který měl asi 15 poníků a 3 velké koně.Koníci nebyli v nejlepším stavu.Nyní se to ani takto říct nedá,teď musím říct že jsou ve stavu - skoro otřesném. Dědu jsem přemlouvala,jestli by nám sestřenice nemohli Ferdu vrátit,nebo jestli by mi nesehnal jiného poníka.Škemrala jsem a škemrala,až mi řekl že ho dostanu na Štědrý den. O 2 měsíce později,na Štědrý den, to mi bylo necelích 12 let,jsem ho teda dostala. Snila jsem o hucul nebo hafling,menší mohutnější postavy,hodnou kobylku na které bych mohla jezdit a užívat si chvíle strávené s ní,někde na dlouhých vyjížďkách. Ale děda (spíš osud ) chtěl jinak. Vešla jsem do stáje a tam stál mladý koník,strakatej,1 a půl roku,takové nenasvalené skorohříbě - Majk. Byla jsem nadšená,i když to nebyl ani hucul ani hafling,ani starší vycvičený a ani kobylka nýbrž - hřebeček. Teď se mi to zdá jako šílené. Malá 12ti letá holka,téměř bez zkušenností,zkušennosti jen s ježděním a péčí o koně,ale s výcvikem mladýho koně totálně nulových. To jsem si v tu dobu samozřejmě neuvědomila. Navíc mi bylo řečeno,že Majk je vychovaný,obsedlí,že na něm u bývalích majitelů jezdili děti... A tak jsme během pár dnů s kámoškou začali na něm jezdit. V jeho 2 letech jsem na ifaunu zvěřejnila fotku,jak na něm,jako na dvouletkovi,sedím. Okamžitě mě všiíchni málem ukamenovali,a já si zatvrzele stála za svým. Pouze na ifauně. Ve skutečnosti jsem s ježděním přestala,a dělala s Majkym ze země,chodila na procházky. V jeho 2 letech a 8 měsících ho ke mě jezdila zajíždět slečna která jezdí závody a zajíždí koně. Já začala snít o horsemanshipu.Jaké by to bylo mít s Majkym takový nádherný vztah jako vidím na videích na internetu,kdy kůň následuje člověka kamkoliv,udělá člověku vše co je v jeho silách a jezdec na koni jezdí bez ničeho...Jen tak třeba jen s vodítkem kolem krku.........Jezdila ke mě Majka zajíždět asi 3 měsíce.Do té doby než jsem na internetu narazila na Verču,která dělá přirozenou komunikaci. V říjnu jsem si přivedla druhého koníka,poničku Lusinku. Oba jsou ustájení u dědy na statku,8 km od vesnice kde bydlím. Téměř každý den po škole jedu ke koním,domů se vracím večer,obvykle utahaná,upajdaná,zralá na sprchu a postel. Známky ve škole stojí za velký prd,a to se za chvíli podvávají přihlášky. Když se najde škola,která by mě bavila ,tak je dál,což by znamenalo intr,a to já hned zavrhnu kvuli koním. Sice mi rodiče i děda s babičkou říkají,že o koně bude postaráno,ale já vím,že nikdy ne tak jako když bych tam byla já,navíc si myslím,že by jsme se s Majkem vzdálili a ten vztah mezi námi by nebyl takový. Teď na jaře nejspíš budeme kupovat pozemek za barákem za naši zahradou,takže času bude konečně víc. Kamarádi na mě občas koukají jak na blázna a ťukají si na čelo,že pořád jezdím ke koním,celí dny jsem u koní,ale už si zvykli. Já mám občas volný úterý a čtvrtek,kdy mi rodiče zakázali ke koním jezdit,abych se učila,ale často stejně ke koním jedu i v tyto dny. Když se podívám na holky z naši větší vesnice (ted už se téhle "prdeli světa" :-) oficiálně říká město) jak celí den chodí od ničeho k ničemu a jejich jedninými koničky jsou natřásání před klukama,toulání po vesnici,diskotéky,kouření,hulení a chlast ... jsem ráda že mám koníček koně Snad ti můj příběh něco málo dá Držim palečky,je to krásné vyrůstat s hříbetem,ale pro někoho kdo s tím nemá zkušennosti je občas hrozné. I já měla kolem sebe lidi,kteří mi pomáhali... A i přeto to bylo jak to bylo...... Ale pokud ty lidi tam máš,tak si myslím že není co řešit... Ale pozor,je to jedno velké rozhodnutí,možná až na polovinu tvého života.Já osobně bych koně prodat nedovedla. Za ty 2 roky mi přirostl k srdci tolik jako nikdy žádný člověk

Ještě jsem zapomněla dodat- Majk je od července 2007 valach

buggyna napsal(a):
nezdá se mi toho teda víc... nemáš korunky na koníška a chceš si koupyt hříbě? Už tady ten vtip začíná....

buggyno, slečna se slušně ptala a na rozdíl od tebe umí alespoň pravopis!

ponyka napsal(a):
Ahoj,tak já přidám svou zkušennost. Je mi 15 let. Koníka jsem dostala k Vánocům ve 12-ti letech. Ale abych začala od začátku - v mých asi 3 letech děda koupil bráchovi poníka.Hřebce.Asi dvouletého.S koňmi u nás zkušennosti neměl nikdo,jedině děda,a to jen málo.Koník,Ferda se jmenoval,začal kopat,kousat,rozkopal stáj,vymýšlel hlouposti.Tak to dopadlo tak že asi o 4 roky později Ferdu děda dal vzdálenějším sestřenicím,které za Ferdou k dědovi na statek o prázdninách pravidelně jezdili a učili ho. Já od té doby co byl Ferda pryč,škemrala o koníka.Šetřili jsme ve druhé třídě s kámoškou na poníka,malý a naivní holky holky Asi od 8mi let k Ferdovi občas jezdila.Potom jsme s rodičema začali hledat nějakou jízdárnu,kam bych se mohla chodit učit.Od 10ti let,asi 2 roky jsem chodila do jízdárny,ale,jak třeba někdo z vás z vlastní zkušennosti ví,ne vždy jsou u koní ti nejpřijemnější lidé a ne vždy vás ostatní vezmou do party... A přesně tak to bylo se mnou.Prostě jsem mezi ně nezapadla.Možná tím že jsem byla mladší než oni.Oni 16ti leté slečny a já 10ti letá malá holka která nic neumí Ale každý se jednou učí.... A tak to dopadlo tak že jsem,někdy s kamarádkou,jindy se sestřenkou,obě mají rádi koně,chodili k soukromníkovi,který měl asi 15 poníků a 3 velké koně.Koníci nebyli v nejlepším stavu.Nyní se to ani takto říct nedá,teď musím říct že jsou ve stavu - skoro otřesném. Dědu jsem přemlouvala,jestli by nám sestřenice nemohli Ferdu vrátit,nebo jestli by mi nesehnal jiného poníka.Škemrala jsem a škemrala,až mi řekl že ho dostanu na Štědrý den. O 2 měsíce později,na Štědrý den, to mi bylo necelích 12 let,jsem ho teda dostala. Snila jsem o hucul nebo hafling,menší mohutnější postavy,hodnou kobylku na které bych mohla jezdit a užívat si chvíle strávené s ní,někde na dlouhých vyjížďkách. Ale děda (spíš osud ) chtěl jinak. Vešla jsem do stáje a tam stál mladý koník,strakatej,1 a půl roku,takové nenasvalené skorohříbě - Majk. Byla jsem nadšená,i když to nebyl ani hucul ani hafling,ani starší vycvičený a ani kobylka nýbrž - hřebeček. Teď se mi to zdá jako šílené. Malá 12ti letá holka,téměř bez zkušenností,zkušennosti jen s ježděním a péčí o koně,ale s výcvikem mladýho koně totálně nulových. To jsem si v tu dobu samozřejmě neuvědomila. Navíc mi bylo řečeno,že Majk je vychovaný,obsedlí,že na něm u bývalích majitelů jezdili děti... A tak jsme během pár dnů s kámoškou začali na něm jezdit. V jeho 2 letech jsem na ifaunu zvěřejnila fotku,jak na něm,jako na dvouletkovi,sedím. Okamžitě mě všiíchni málem ukamenovali,a já si zatvrzele stála za svým. Pouze na ifauně. Ve skutečnosti jsem s ježděním přestala,a dělala s Majkym ze země,chodila na procházky. V jeho 2 letech a 8 měsících ho ke mě jezdila zajíždět slečna která jezdí závody a zajíždí koně. Já začala snít o horsemanshipu.Jaké by to bylo mít s Majkym takový nádherný vztah jako vidím na videích na internetu,kdy kůň následuje člověka kamkoliv,udělá člověku vše co je v jeho silách a jezdec na koni jezdí bez ničeho...Jen tak třeba jen s vodítkem kolem krku.........Jezdila ke mě Majka zajíždět asi 3 měsíce.Do té doby než jsem na internetu narazila na Verču,která dělá přirozenou komunikaci. V říjnu jsem si přivedla druhého koníka,poničku Lusinku. Oba jsou ustájení u dědy na statku,8 km od vesnice kde bydlím. Téměř každý den po škole jedu ke koním,domů se vracím večer,obvykle utahaná,upajdaná,zralá na sprchu a postel. Známky ve škole stojí za velký prd,a to se za chvíli podvávají přihlášky. Když se najde škola,která by mě bavila ,tak je dál,což by znamenalo intr,a to já hned zavrhnu kvuli koním. Sice mi rodiče i děda s babičkou říkají,že o koně bude postaráno,ale já vím,že nikdy ne tak jako když bych tam byla já,navíc si myslím,že by jsme se s Majkem vzdálili a ten vztah mezi námi by nebyl takový. Teď na jaře nejspíš budeme kupovat pozemek za barákem za naši zahradou,takže času bude konečně víc. Kamarádi na mě občas koukají jak na blázna a ťukají si na čelo,že pořád jezdím ke koním,celí dny jsem u koní,ale už si zvykli. Já mám občas volný úterý a čtvrtek,kdy mi rodiče zakázali ke koním jezdit,abych se učila,ale často stejně ke koním jedu i v tyto dny. Když se podívám na holky z naši větší vesnice (ted už se téhle "prdeli světa" :-) oficiálně říká město) jak celí den chodí od ničeho k ničemu a jejich jedninými koničky jsou natřásání před klukama,toulání po vesnici,diskotéky,kouření,hulení a chlast ... jsem ráda že mám koníček koně Snad ti můj příběh něco málo dá Držim palečky,je to krásné vyrůstat s hříbetem,ale pro někoho kdo s tím nemá zkušennosti je občas hrozné. I já měla kolem sebe lidi,kteří mi pomáhali... A i přeto to bylo jak to bylo...... Ale pokud ty lidi tam máš,tak si myslím že není co řešit... Ale pozor,je to jedno velké rozhodnutí,možná až na polovinu tvého života.Já osobně bych koně prodat nedovedla. Za ty 2 roky mi přirostl k srdci tolik jako nikdy žádný člověk

Díkdy,díky ,příběh mi toho dal určitě mocJenom tiše obdivuju,žes to takhle zmákla:)Díky ještě jednou,že jsi obětovala trošku času a napsala mi to semKoník nádherný:)

ponyka napsal(a):
Microgon : Děkuji dřív to bylo takové ošklivé káčátko oproti ostatním koním.Měla bych ho ráda i kdyby byl nejošklivější koník v okolí

Jak se to máš naučit? Co třeba tak, že někomu, kdo je zkušenej a hříbě si koupí budeš pomáhat? Učit se na "cizích" koních a pak si koupit vlastního? Kůň je především zodpovědnost, pokud se cítíš natolik zodpovědná, že to zvládneš, prosím. Já si prostě nemyslím, že 15-ti letej člověk tuhle zodpovědnost dokáže pochopit a má ji. Tím nenarážím na tebe, ty neznáš mně, já neznám tebe. A jen to, že někomu pomáháš s ježděním... Jezdit se naučí časem každej. Starost o koně je něco úplně jinýho. A nejde jen o hříbě, u toho ke starosti přibývá ještě výchova.Takže asi tak.
K.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak se to máš naučit? Co třeba tak, že někomu, kdo je zkušenej a hříbě si koupí budeš pomáhat? Učit se na "cizích" koních a pak si koupit vlastního? Kůň je především zodpovědnost, pokud se cítíš natolik zodpovědná, že to zvládneš, prosím. Já si prostě nemyslím, že 15-ti letej člověk tuhle zodpovědnost dokáže pochopit a má ji. Tím nenarážím na tebe, ty neznáš mně, já neznám tebe. A jen to, že někomu pomáháš s ježděním... Jezdit se naučí časem každej. Starost o koně je něco úplně jinýho. A nejde jen o hříbě, u toho ke starosti přibývá ještě výchova.Takže asi tak.
K.

ne každému se podaří sehnat človíčka,který by mu tohle dovolil.Prosím,jestli by sis příště odpustila to rýpnutí,myslím,že jsem již několikrát psala,jak moc si uvědomuju zodpovědnost.KDyby ne,tak bych to tu asi neřešila,že?

jezinka napsal(a):
Přemýšlím o koupi koníka.Bohužel ale nejsou korunky na nějakého zdravého a dobře vycvičeného,takže mi na mysl přišla možnost pořídit si hříbátko.Co byste poradili?Některá pro a proti si uvědomuji,chápu,že s hříbětem je spousta práce a chce to notnou dávku trpělivosti.Je mi patnáct let,kolem koní se pohybuji od osmi,teď jezdím soukromé koníky.Nemohli byste mi pomoct svými zkušenostmi s výchovou hříběte,abych alespoň měla nějakou představu,co mě čeká?Přeci jen-takový koník od malička-to je víceméně na celý život:)
Díky moc za každý příspěvek,poznatek,zkušenost,o kteoru se se mnou podělíte

No nevím já si pořídila hříbouna ve 14 měla jsem našetřeno asi 15000 ... Chtěla jsem od začátku hříbě a myslím si že jsem blbost neudělala. Kůň je super a jsem ráda že ho mám, nikdy bych ho neprodala. Máme spolu zvláštní vztah není to jako u jiných lidí s jejich konma nebo jiných lidí s mojim koněm prostě oba víme co smíme a co ne a navzájem se respektujeme a myslím si že se máme i oba rádi. Pokud si myslíš že z hříbátka vychováš dobrého koně tak směle do toho ale pokud máš obavy nechala bych to spíše na později... Vždycky ti s ním někdo pomůže pokud ho nebudeš mít samotného doma...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

pilgrisek napsal(a):
No nevím já si pořídila hříbouna ve 14 měla jsem našetřeno asi 15000 ... Chtěla jsem od začátku hříbě a myslím si že jsem blbost neudělala. Kůň je super a jsem ráda že ho mám, nikdy bych ho neprodala. Máme spolu zvláštní vztah není to jako u jiných lidí s jejich konma nebo jiných lidí s mojim koněm prostě oba víme co smíme a co ne a navzájem se respektujeme a myslím si že se máme i oba rádi. Pokud si myslíš že z hříbátka vychováš dobrého koně tak směle do toho ale pokud máš obavy nechala bych to spíše na později... Vždycky ti s ním někdo pomůže pokud ho nebudeš mít samotného doma...

A vyrostl z něj takovejhle krasavec

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

pilgrisek napsal(a):
A vyrostl z něj takovejhle krasavec

Já ani vlastně nevím,zda se tomu mému přemýšlení dá říkat obavy-také proto tu takhle se všemi řešímJinak,koník úchvatný,díky moc za příspěvek:)

na fotečce je navztekanej angličák při nacválání

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jezinka napsal(a):
Já ani vlastně nevím,zda se tomu mému přemýšlení dá říkat obavy-také proto tu takhle se všemi řešímJinak,koník úchvatný,díky moc za příspěvek:)

na fotečce je navztekanej angličák při nacválání

a co vlastně chceš koupit za konoucha?? už máš vybráno nebo podle inzerátů až se rozhodneš?? Omlouvám se jestli už si to psala ale nechtělo se mi to celé čístTaky máme plnasku doma tu sem koupila ale až ve třech.... Ale fakt to není jako když máš hříbouše...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

pilgrisek napsal(a):
a co vlastně chceš koupit za konoucha?? už máš vybráno nebo podle inzerátů až se rozhodneš?? Omlouvám se jestli už si to psala ale nechtělo se mi to celé čístTaky máme plnasku doma tu sem koupila ale až ve třech.... Ale fakt to není jako když máš hříbouše...

No,po inzerátech koukám a u některých vážně slintámAle ještě než si začnu psát těm majitelům koní,kteří nabízejí,musím posbírat co nejvíc informací,něco načíst o výcviku,pozaptat se všude,kde to jde,definitivně domluvit ustájko apod.To všechno mi zabere ještě hooodně času:)Jinak mě osobně by se moc líbilo čt,plňásek či něco na ten způsobek:)možná i nějaký kříženec,sama ještě nevím:)

jezinka napsal(a):
No,po inzerátech koukám a u některých vážně slintámAle ještě než si začnu psát těm majitelům koní,kteří nabízejí,musím posbírat co nejvíc informací,něco načíst o výcviku,pozaptat se všude,kde to jde,definitivně domluvit ustájko apod.To všechno mi zabere ještě hooodně času:)Jinak mě osobně by se moc líbilo čt,plňásek či něco na ten způsobek:)možná i nějaký kříženec,sama ještě nevím:)

no vidíš,určitě si vybereš.. já sem si taky myslela že sem udělala blbost,když sem si koupila koníka po mých opravdu chabých zkušenostech,sice staršáho,ale kolikrát sem to nedávala ani tk.. mno a ted? sme spolu 2 roky, a 2.2. měl můj kamarád 10 let..držím palečky at si vybereš koníka s kterým budeš šťastná..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

stalonek napsal(a):
no vidíš,určitě si vybereš.. já sem si taky myslela že sem udělala blbost,když sem si koupila koníka po mých opravdu chabých zkušenostech,sice staršáho,ale kolikrát sem to nedávala ani tk.. mno a ted? sme spolu 2 roky, a 2.2. měl můj kamarád 10 let..držím palečky at si vybereš koníka s kterým budeš šťastná..

15 leté slečně nedoporučuji...za rok přijde puberta a kun pujde stranou, není to morče...nemluvě o tom, že koupě je ta nejmenší investice do koně, v žádném případě nedoporučiji hříbě, ježdění někde na jízdárně je sice fajn, ale moc zkušeností s výchovou koně ti nedá...není to žádná legrace a je za potřebí trpělivosti, nedočkovách sleen co se mladým konum hrnou na hřbet už tu bylo dost..doporučila bych ještě chvilku šetřit a pak vybrat koěn vychovaného, bezproblémového a zkušeného, který může naučit i tebe...ale samozřejmě můžeš být jedna ze světlých vyjímek, která se k tomu psotaví zodpovědně a dá koni vše potřebné, ale i přesto nedoporučuji hříbě a ani zminované A1/1.....

klawdie napsal(a):
15 leté slečně nedoporučuji...za rok přijde puberta a kun pujde stranou, není to morče...nemluvě o tom, že koupě je ta nejmenší investice do koně, v žádném případě nedoporučiji hříbě, ježdění někde na jízdárně je sice fajn, ale moc zkušeností s výchovou koně ti nedá...není to žádná legrace a je za potřebí trpělivosti, nedočkovách sleen co se mladým konum hrnou na hřbet už tu bylo dost..doporučila bych ještě chvilku šetřit a pak vybrat koěn vychovaného, bezproblémového a zkušeného, který může naučit i tebe...ale samozřejmě můžeš být jedna ze světlých vyjímek, která se k tomu psotaví zodpovědně a dá koni vše potřebné, ale i přesto nedoporučuji hříbě a ani zminované A1/1.....

tk hrozné to určitě zas nebude klawdie.... sicer je dobré myslet i na tyto věci,ale akorát to kazí náladu takové pesimistické myšlenky.. mno A1/1 nedoporučuji už jen z toho důvodu,že to je kůň,kterého by měli vychovávat lidé,kteří už takové koně někdy v ruce měli.. tím myslím opravdu zkušené lidi..zkazí se to, a pak když se jednou mladý kůň zkazí,už to nejde jen tak lehce zpátky,to je základ. a ten se musí pořádně,proto je to obrovská zodpovědnost,jinak hříbě proč ne..

stalonek napsal(a):
tk hrozné to určitě zas nebude klawdie.... sicer je dobré myslet i na tyto věci,ale akorát to kazí náladu takové pesimistické myšlenky.. mno A1/1 nedoporučuji už jen z toho důvodu,že to je kůň,kterého by měli vychovávat lidé,kteří už takové koně někdy v ruce měli.. tím myslím opravdu zkušené lidi..zkazí se to, a pak když se jednou mladý kůň zkazí,už to nejde jen tak lehce zpátky,to je základ. a ten se musí pořádně,proto je to obrovská zodpovědnost,jinak hříbě proč ne..

jinak si to neber jako křivdy tyhle rady,některé jsou docela podstatné..mno neboj,ale když mě rodiče vedli ke koním,taky nevěřili že i po 4 letech budu takhle z těch tvorečků nadšená.. pořád stejně..

stalonek napsal(a):
jinak si to neber jako křivdy tyhle rady,některé jsou docela podstatné..mno neboj,ale když mě rodiče vedli ke koním,taky nevěřili že i po 4 letech budu takhle z těch tvorečků nadšená.. pořád stejně..

Tímto se zadavatelce veřejně omlouvám, , že tak hnusně útočím na puberťáky, a že jsem napsala svůj názor a ne to, co ona chtěla slyšet. Proto mně nesnáší spousta lidí. Svůj příběh nenapíšu, nevešel by se sem. Znám jednu holku, která si v osmnácti, za vlastní peníze, koupila dvouletou klisnu, protože mermomocí chtěla koníčka a že si ho sama vychová, že žádnou starou herku nechce. Vychovala z ní koně, který kousal, kopal, byl téměř nezvladatelnej, o ježdění nemluvím. Po roce či dvou se na něj vyprdla, neboť jí víc začali zajímat chlapi, kobylu prodala a odstěhovala se. Je to sedm let. Za sedm let kobyla skončila u několika majitelů, v útulku, a bůh ví kde jí je dnes konec... I takový jsou bohužel příběhy, a to mluvím o osmnáctiletém, pracujícím člověku, který se měl vdávat a byl téměř dospělej.
Takže si mně klidně nenáviď, chtěla jsi příběhy, tady je jeden z nich. Ne každej ti řekne"jistě, kup si třeba hříbě, protože to je úplně v pohodě a je to perfektní, jakýho koně si z něj uděláš a jakej budete mít super vztah". Život není romanticekj film, kde si holčičky plní své sny. Každýmu to přeju, ze srdce, aby se jeho sny splnili. Jenže někdy je to hodně dlouhá a těžká cesta. Ale proč děti děsit... maj život před sebou....
Káťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tímto se zadavatelce veřejně omlouvám, , že tak hnusně útočím na puberťáky, a že jsem napsala svůj názor a ne to, co ona chtěla slyšet. Proto mně nesnáší spousta lidí. Svůj příběh nenapíšu, nevešel by se sem. Znám jednu holku, která si v osmnácti, za vlastní peníze, koupila dvouletou klisnu, protože mermomocí chtěla koníčka a že si ho sama vychová, že žádnou starou herku nechce. Vychovala z ní koně, který kousal, kopal, byl téměř nezvladatelnej, o ježdění nemluvím. Po roce či dvou se na něj vyprdla, neboť jí víc začali zajímat chlapi, kobylu prodala a odstěhovala se. Je to sedm let. Za sedm let kobyla skončila u několika majitelů, v útulku, a bůh ví kde jí je dnes konec... I takový jsou bohužel příběhy, a to mluvím o osmnáctiletém, pracujícím člověku, který se měl vdávat a byl téměř dospělej.
Takže si mně klidně nenáviď, chtěla jsi příběhy, tady je jeden z nich. Ne každej ti řekne"jistě, kup si třeba hříbě, protože to je úplně v pohodě a je to perfektní, jakýho koně si z něj uděláš a jakej budete mít super vztah". Život není romanticekj film, kde si holčičky plní své sny. Každýmu to přeju, ze srdce, aby se jeho sny splnili. Jenže někdy je to hodně dlouhá a těžká cesta. Ale proč děti děsit... maj život před sebou....
Káťa

Ve tvým věku bych si raději našetřeila a koupila spolehlivého staršího koníka - ne starou herku - třeba 8let není stará herka - je to zkušený kůň. Pokud nebudeš umět vychovávat hříbě, může se to vymstít. Navíc je to hodně drahá záležitost, k tomu by sis měla zaplatit aspoň někodho, kdo by ti poradil - pokud nemáš nějakou zkušenou kamarádku nebo kamaráda. Navíc - stejně ti to budou platit rodiče. Navíc musíš myslet na to, že půjdeš někam na školu a na hříbě bys stejně neměla čas. Taky počítej výbavu na koně, a jak tady někdo psal - kovář, veterinář a pkudu budeš někde platit ustájení.......

mari napsal(a):
Ve tvým věku bych si raději našetřeila a koupila spolehlivého staršího koníka - ne starou herku - třeba 8let není stará herka - je to zkušený kůň. Pokud nebudeš umět vychovávat hříbě, může se to vymstít. Navíc je to hodně drahá záležitost, k tomu by sis měla zaplatit aspoň někodho, kdo by ti poradil - pokud nemáš nějakou zkušenou kamarádku nebo kamaráda. Navíc - stejně ti to budou platit rodiče. Navíc musíš myslet na to, že půjdeš někam na školu a na hříbě bys stejně neměla čas. Taky počítej výbavu na koně, a jak tady někdo psal - kovář, veterinář a pkudu budeš někde platit ustájení.......

Bohužel se setkávám spíše s špatnými zkušenostmi, tudíž budu raději skeptická a radím počkat nebo zvolit koně učitele který už je řádně vycvičen,nebo najít si koníka do pronájmu či do poloviční péče, v patnácti se neumí člověk ani rozhodnout jakou prácí si zvolí natož jestli mu vydrží láska ke koním...pro mě je kun jako dítě velká zodpovědnost a závazek, težko za něj může plnohodnotně přijmout zoodpovědnost dítě... konečné rozhodnutí je samozřejmě ale na rodičích, ti především musí vědět jak je jejich dítě připravené přijmout zodopovědnost za živého tvora...ale určitě apeluji za nepořizování si hříběte či mladého koně...jinak zadavatelce přeji splnění jejího snu, každej z nás jsme ho měli, já prvního koně pořídila ve svých 22...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tímto se zadavatelce veřejně omlouvám, , že tak hnusně útočím na puberťáky, a že jsem napsala svůj názor a ne to, co ona chtěla slyšet. Proto mně nesnáší spousta lidí. Svůj příběh nenapíšu, nevešel by se sem. Znám jednu holku, která si v osmnácti, za vlastní peníze, koupila dvouletou klisnu, protože mermomocí chtěla koníčka a že si ho sama vychová, že žádnou starou herku nechce. Vychovala z ní koně, který kousal, kopal, byl téměř nezvladatelnej, o ježdění nemluvím. Po roce či dvou se na něj vyprdla, neboť jí víc začali zajímat chlapi, kobylu prodala a odstěhovala se. Je to sedm let. Za sedm let kobyla skončila u několika majitelů, v útulku, a bůh ví kde jí je dnes konec... I takový jsou bohužel příběhy, a to mluvím o osmnáctiletém, pracujícím člověku, který se měl vdávat a byl téměř dospělej.
Takže si mně klidně nenáviď, chtěla jsi příběhy, tady je jeden z nich. Ne každej ti řekne"jistě, kup si třeba hříbě, protože to je úplně v pohodě a je to perfektní, jakýho koně si z něj uděláš a jakej budete mít super vztah". Život není romanticekj film, kde si holčičky plní své sny. Každýmu to přeju, ze srdce, aby se jeho sny splnili. Jenže někdy je to hodně dlouhá a těžká cesta. Ale proč děti děsit... maj život před sebou....
Káťa

Spíš teĎ jsem se opravdu urazila.Tohle byl útok na moji osobu,před tím jsem to brala jako tvůj názor a uznávala jsem ho.
Jinak,děkuju za příběh

klawdie napsal(a):
15 leté slečně nedoporučuji...za rok přijde puberta a kun pujde stranou, není to morče...nemluvě o tom, že koupě je ta nejmenší investice do koně, v žádném případě nedoporučiji hříbě, ježdění někde na jízdárně je sice fajn, ale moc zkušeností s výchovou koně ti nedá...není to žádná legrace a je za potřebí trpělivosti, nedočkovách sleen co se mladým konum hrnou na hřbet už tu bylo dost..doporučila bych ještě chvilku šetřit a pak vybrat koěn vychovaného, bezproblémového a zkušeného, který může naučit i tebe...ale samozřejmě můžeš být jedna ze světlých vyjímek, která se k tomu psotaví zodpovědně a dá koni vše potřebné, ale i přesto nedoporučuji hříbě a ani zminované A1/1.....

No,puberta už je a u koní jsem stále-není nikde psáno,že každý puberťák si zákonitě musí koní přestat všímat,protože má co dělat sám se sebou...Já stíhám řešit i pupínky před zrcadlem,i aktivně jezdit:)))
Pokud bych si hodlala kupovat A1/1,za žádnou cenu bych si určitě nepořídila bývalého dostihákaJinak u koní jsem šest let,pořád se mám ještě hodně co učit,s výchovou koně zkušenost nemám,ale kdo říká,že musí vše dopadnout špatně...když se člověk zajímá,nechá si poradit a pomoct,nemůže to dopadnout špatně

mari napsal(a):
Ve tvým věku bych si raději našetřeila a koupila spolehlivého staršího koníka - ne starou herku - třeba 8let není stará herka - je to zkušený kůň. Pokud nebudeš umět vychovávat hříbě, může se to vymstít. Navíc je to hodně drahá záležitost, k tomu by sis měla zaplatit aspoň někodho, kdo by ti poradil - pokud nemáš nějakou zkušenou kamarádku nebo kamaráda. Navíc - stejně ti to budou platit rodiče. Navíc musíš myslet na to, že půjdeš někam na školu a na hříbě bys stejně neměla čas. Taky počítej výbavu na koně, a jak tady někdo psal - kovář, veterinář a pkudu budeš někde platit ustájení.......

O osmiletém koníkovi tu jako o staré herce vůbec nebyla řeč-mám pocit,že mě tu někteří chytají za slovíčka.Po nahlédnutí do inzerce na bazos.cz jsem zjistila,že i za 20 000 se dá pořídit slušný koník....ale to u jsem zde psala:)A také jsem zde psala,že mám kolem sebe spoustu zkušených lidí,kteří mi mohou poradit a pomoct.Díky moc za příspěvek

klawdie napsal(a):
Bohužel se setkávám spíše s špatnými zkušenostmi, tudíž budu raději skeptická a radím počkat nebo zvolit koně učitele který už je řádně vycvičen,nebo najít si koníka do pronájmu či do poloviční péče, v patnácti se neumí člověk ani rozhodnout jakou prácí si zvolí natož jestli mu vydrží láska ke koním...pro mě je kun jako dítě velká zodpovědnost a závazek, težko za něj může plnohodnotně přijmout zoodpovědnost dítě... konečné rozhodnutí je samozřejmě ale na rodičích, ti především musí vědět jak je jejich dítě připravené přijmout zodopovědnost za živého tvora...ale určitě apeluji za nepořizování si hříběte či mladého koně...jinak zadavatelce přeji splnění jejího snu, každej z nás jsme ho měli, já prvního koně pořídila ve svých 22...

Tenhle text není moc příjemný,uznávám tvůj názor,to samozřejmě,ale já si teĎ připadám jako méněcenná.Děkuju za přání

jezinka napsal(a):
No,puberta už je a u koní jsem stále-není nikde psáno,že každý puberťák si zákonitě musí koní přestat všímat,protože má co dělat sám se sebou...Já stíhám řešit i pupínky před zrcadlem,i aktivně jezdit:)))
Pokud bych si hodlala kupovat A1/1,za žádnou cenu bych si určitě nepořídila bývalého dostihákaJinak u koní jsem šest let,pořád se mám ještě hodně co učit,s výchovou koně zkušenost nemám,ale kdo říká,že musí vše dopadnout špatně...když se člověk zajímá,nechá si poradit a pomoct,nemůže to dopadnout špatně

My si koupili bývalého dostiháka. Bylo mu deset let, když jsme si ho přivezli. 4 roky předtím působil v jedné parkurové stáji, potom ho dali na pokusy na zvířatech. Hrůza.
Je fakt, že i když nevypadal nejlépe, dal se dokupy a někdy bylo horší ho zastavit. Ale nás začátečníky naučil spoustě věcí. Je to miláček rodiny a nyní si užívá důchodu na naší zahradě spolu s dalšími koníky-
Hele, chodila k nám jedna na něj jezdila, velice šikovná, pak skončila v parkurové stáji, slibně rozjetá kariera, poté se zamilovala a koně šli stranou. Ale tím nechci říct, že to dělá každý. Třeba o Zuzce Zelinkové je slyšet stále co se týče koní. Myslím, že to je v lidech, ne ve sféře pubertˇáků atd. I takoví dospěláci dovedou koně týrat a nezabezpečí jim to nejdůležitější, viz různé hrůzy, co se občas vyskytnou v inzerci.
Tím ale chci říct, že pokud nemáš vlastní příjem, určitě bych s vlastním koníkem natolik nespěchala. Pokud máš možnost chodit někam ke koním, určitě bych toho využila. Pokud ne, třeba bych to řešila i tím pronájmem s možností dalšího odkupu. Koníků na pronájem je plná inzerce.

marketka napsal(a):
My si koupili bývalého dostiháka. Bylo mu deset let, když jsme si ho přivezli. 4 roky předtím působil v jedné parkurové stáji, potom ho dali na pokusy na zvířatech. Hrůza.
Je fakt, že i když nevypadal nejlépe, dal se dokupy a někdy bylo horší ho zastavit. Ale nás začátečníky naučil spoustě věcí. Je to miláček rodiny a nyní si užívá důchodu na naší zahradě spolu s dalšími koníky-
Hele, chodila k nám jedna na něj jezdila, velice šikovná, pak skončila v parkurové stáji, slibně rozjetá kariera, poté se zamilovala a koně šli stranou. Ale tím nechci říct, že to dělá každý. Třeba o Zuzce Zelinkové je slyšet stále co se týče koní. Myslím, že to je v lidech, ne ve sféře pubertˇáků atd. I takoví dospěláci dovedou koně týrat a nezabezpečí jim to nejdůležitější, viz různé hrůzy, co se občas vyskytnou v inzerci.
Tím ale chci říct, že pokud nemáš vlastní příjem, určitě bych s vlastním koníkem natolik nespěchala. Pokud máš možnost chodit někam ke koním, určitě bych toho využila. Pokud ne, třeba bych to řešila i tím pronájmem s možností dalšího odkupu. Koníků na pronájem je plná inzerce.

Jezinko, sleduji toto téma, můj názor si četla, ano jsem spíše pesimistější, ale dle toho jak sleduji tvé reakce, zájem o názor druhých, slušný a rozumný přístup tak přeci jen pokud přehodnotím názor na tebe jako mladou slečnu a budu držet palec, málo kdo i z mnohem starších přispivatelů se neumí takto přijmat názory druhých zvlášt těch nepříjemných...líbí se mi tvůj přístup a máš moje sympatie za svoje vystupovaní věřím tedy, že koník který přijde do tvých rukou se bude mít dobře...určitě bude lepší volba staršího koníka...nemyslím starého, ale hříbě bych zatím nevolila...tak snad sis vzala naše názory k srdci a uvidíme tě tu později i s tvým novým koníkem...hodně štestí...

klawdie napsal(a):
Jezinko, sleduji toto téma, můj názor si četla, ano jsem spíše pesimistější, ale dle toho jak sleduji tvé reakce, zájem o názor druhých, slušný a rozumný přístup tak přeci jen pokud přehodnotím názor na tebe jako mladou slečnu a budu držet palec, málo kdo i z mnohem starších přispivatelů se neumí takto přijmat názory druhých zvlášt těch nepříjemných...líbí se mi tvůj přístup a máš moje sympatie za svoje vystupovaní věřím tedy, že koník který přijde do tvých rukou se bude mít dobře...určitě bude lepší volba staršího koníka...nemyslím starého, ale hříbě bych zatím nevolila...tak snad sis vzala naše názory k srdci a uvidíme tě tu později i s tvým novým koníkem...hodně štestí...

Souhlasím s Jezinkou,o té pubertě taky v té pubertě jsem (každý kdo je se mnou alespoň chvíli,to pozná ) a jak jsem již psala,u koní jsem,skoro denno a denně,a i když bych sebevíc chtěla třeba někdy někam jet,mít jiný plán,vyrazit na výlet nebo snad na nákupy , sice bych mohla,o koníky by postaráno bylo,ale nikdo mě nepřesvědčí že by bylo postaráno tak jako když tam já jsem. Asi hodně záleží na lidech okolo koní,pokud máš někoho kdo se ti o koníka postará,a ty tak můžeš kdykoliv koníka vynechat,tak je větší pravděpodobnost že tě puberta opravdu hodně chytí a budeš více pryč než u koníka.. Tak to bylo chvíli u mě,že když jsem o prázdninách měla jen jednoho,který byl u kobylky přes celé léto na pastvě,a staral se mi o něj strejda když jsem tam nebyla,majitel kobylky,tak jsem si třeba jeden den zůstala doma a prožila den v klidu a pohodě v bazénu,a druhý den se mi ke koním zrovna moc nechtělo,když jsem si představila to vedro,a práce,místo které bych mohla ležet doma u bazénu.... Ale je fakt že teď už mám na to zase pohled jiný,teď už jsou pro mě od té doby koně zase víc,a taky už mám dva takže to není tak jednoduché,a jsou ve své stáji,ne na pastvině..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ponyka napsal(a):
Souhlasím s Jezinkou,o té pubertě taky v té pubertě jsem (každý kdo je se mnou alespoň chvíli,to pozná ) a jak jsem již psala,u koní jsem,skoro denno a denně,a i když bych sebevíc chtěla třeba někdy někam jet,mít jiný plán,vyrazit na výlet nebo snad na nákupy , sice bych mohla,o koníky by postaráno bylo,ale nikdo mě nepřesvědčí že by bylo postaráno tak jako když tam já jsem. Asi hodně záleží na lidech okolo koní,pokud máš někoho kdo se ti o koníka postará,a ty tak můžeš kdykoliv koníka vynechat,tak je větší pravděpodobnost že tě puberta opravdu hodně chytí a budeš více pryč než u koníka.. Tak to bylo chvíli u mě,že když jsem o prázdninách měla jen jednoho,který byl u kobylky přes celé léto na pastvě,a staral se mi o něj strejda když jsem tam nebyla,majitel kobylky,tak jsem si třeba jeden den zůstala doma a prožila den v klidu a pohodě v bazénu,a druhý den se mi ke koním zrovna moc nechtělo,když jsem si představila to vedro,a práce,místo které bych mohla ležet doma u bazénu.... Ale je fakt že teď už mám na to zase pohled jiný,teď už jsou pro mě od té doby koně zase víc,a taky už mám dva takže to není tak jednoduché,a jsou ve své stáji,ne na pastvině..

tak asi tak a ještě,být tebou,vyhýbala bych se hřebčákům

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ponyka napsal(a):
tak asi tak a ještě,být tebou,vyhýbala bych se hřebčákům

při koupi koně

ponyka napsal(a):
při koupi koně

ahoj Jezinko, pokud chceš, písni mi na mail, mohu ti levně na splátky prodat kobylku, je moc pěkná a má už přes rok, je celá černá mohutný typ

ponyka napsal(a):
tak asi tak a ještě,být tebou,vyhýbala bych se hřebčákům

Náhodou, já si myslím že puberta je dobrá věc, mezi koňaři to pěkně zředí a tam se ukáže kdo ty koně má fakt rád a kdo je chtěl jen jako trend. Jen až si budeš koně vybírat tak si dávej velký pozor ať nekoupíš "nalakovanou hajtru". Radši se vyhni pochybným lidem a kdejakým překupníkům co jim koně stájí proudí jak voda v řece - tam je průšvih že ani oni sami nemusí vědět v jakém stavu ten kůň je a jakou má povahu. Donedávna se u nás prodával hřebeček, nádherný ryzák bez PP, matka A 1/1 a otec po APH, měl odznaky a chtěl za něj 15tis a fakt krasavec. Měl už dva roky. Takže pokud ti zrovna až tak nezáleží na PP pak seženeš koně i za méně než 20tis a zbytek ti může zůstat na dopravu, veta nebo na co bude třeba. Často ti mladí koníci bývají dost levní i kvůli tomu že nejsou registrovaní, což je otázka max 2tis, ale většinou se člověk s pálením vejde do tisíce.

thesis napsal(a):
Náhodou, já si myslím že puberta je dobrá věc, mezi koňaři to pěkně zředí a tam se ukáže kdo ty koně má fakt rád a kdo je chtěl jen jako trend. Jen až si budeš koně vybírat tak si dávej velký pozor ať nekoupíš "nalakovanou hajtru". Radši se vyhni pochybným lidem a kdejakým překupníkům co jim koně stájí proudí jak voda v řece - tam je průšvih že ani oni sami nemusí vědět v jakém stavu ten kůň je a jakou má povahu. Donedávna se u nás prodával hřebeček, nádherný ryzák bez PP, matka A 1/1 a otec po APH, měl odznaky a chtěl za něj 15tis a fakt krasavec. Měl už dva roky. Takže pokud ti zrovna až tak nezáleží na PP pak seženeš koně i za méně než 20tis a zbytek ti může zůstat na dopravu, veta nebo na co bude třeba. Často ti mladí koníci bývají dost levní i kvůli tomu že nejsou registrovaní, což je otázka max 2tis, ale většinou se člověk s pálením vejde do tisíce.

Proč by si nemohla koupit hřebce? Je přeci šest let u koní, jezdí pravidelně, tak to určitě zvládne. Útok na tebe, jezinko, to nebyl, protože tě neznám, vycházela jsem jen z toho, co jsi psala. Chtěla jsi slyšet, jak maj lidi, co si pořídili hříbě bezvadnej vztah s koněm a co je to stálo času. Mám bezvadnýho koně, suprovýho, perfektní vztah, ale ten tady na ifauně pochopí jen málo lidí. Utýrala jsem ho, protože jsem na něj v roce a půl sedla poprvé, a musím se všem tady omlouvat, jaká jak jsem hloupá a slíbit, že už to nikdy neudělám. A úsilí a trpělivost a čas co mně to stálo? Denně 10km na kole tam, postarat se o hříbě, procházka, čištění, krmení...většinou po tmě 10 km na kole zpátky. Když táta nemohl ráno, tak ráno před školou 10 km tam, nakrmit, 10 km zpátky.V zimě, ve sněhu, v dešti.... Do toho škola, nemoci.... NA štědrý den vynadáno, protože se nevěnuji pomoci v domácnosti ale raději koňovi... Po půl roce jsme si ho z provizoria vzali "domů", takže opět 7 km tam, postarat se o koníka, 7 km zpátky, déšť, sníh, parno... do toho dělat seno, aby měl koníček co hamat, starat se o výběh, domeček, zahradu, v zimě víkendy o samotě na ranči, kolikrát jsem zapomínala mluvit, protože když jsem v pátek odpoledne odjela a v neděli večer se vrátila, neviděla jsem živáčka. S postupujícím věkem to mělo své výhody samozřejmě, naučila jsem se o sebe postarat a tak. Ke koni do ohrady jsem po čase mohla jen já, protože se ho ostatní báli, byl hodnej jen ve stáji, pak se rozmazlil, protože to byl miláček rodiny, naučil se kousat, kopat... Když mně kopnul do hlavy, mamka se naštvala a chtěli koně prodat, ukecala sjem to "jen" na vykastrování, že se pak uklidní a bude líp... O ježdění mluvit nebudu, zaježďovala jsem si ho taky sama, zlomenej kotník a tak... A nebylo to žádný chcíplý hříbátko, už ve dvou letech měl úspěšně hodně v kohoutku, takže než se mi ho podařilo růzýma vyhcytávkama udržet u sebe, rval se mi z ruky, běhal sousedům mezi krávama, po poli a tak. A přirozená komunikace? V té době to bylo sprosté slovo, teprve se s tím začínalo, do módy přišla o pár let později. Ale jinak teď po 13 ti letech na to vzpomínám v dobrém, koník je perfektní, furt je nějak nemocnej, spousta lidí mi řeklo ať ho prodám, když chce, je protivnej jak noc, to má po mně, když chce, poslechne na slovo. A to je ten perfektní vztah, založenej na tom, co chceme, ne na tom, co musíme.
Jinak samozřejmě ať si slečna koupí koníka, jakýho chce. Je to její život, její rozhodnutí. Já to nějak nedokážu pochopit, na co v dnešní době milionů jízdáren, klubů, soukromníků, kteří mají koně, potřebuje 15ti letý dítě vlastního koně, ale ona to ví jistě moc dobře. Rodičům držím pěsti a přeji hodně trpělivosti. Jinak samozřejmě není puberťák jako puberťák. Taky jsem kdysi byla, a asi mi to zůstalo dodnes. Tímto se loučím, já na některý témata opravdu nemám.
Jezinko, pokud mi chceš ty, nebo kdokoliv něco sdělit, tak prosím na mail, já ifaunu opouštím.
KáŤa