Ahoj,
někdo mě zná, někdo ne. Vlastním dva koně a jednoho poníka. Studuji, takže ke koním jen na víkendy a prázdniny, zbytek jsou na pastvě. Mají nonstop seno, kopyta trimuji. S jedním koněm závodím, druhý byl dlouhodobě týrán, takže jsme ho dávali do kupy fyz. i psych., nyní ježděn rekre a poník na blbůstky a na vožení dětí, spíše jako společník pro koníky.
Zabývám se přir. komunikací. Koně jsou našlapaní, chodí radostně i těžké terény. Pracujeme i na jízdárně, často pracuji ve volnosti či na laně.
Nyní (přesně uvidím ve středu) mi bylo v podstatě zcela zakázáno jezdit - mám oddělaná záda - nenávratné, neléčitelné, bolesti neustoupí. Neměla bych kolem těch koní ani makat (těžká práce).
Samozřejmě to tak má být už měsíc, ale i přesto si koně dělám a sem tam si vyjedu. Ale cítím bolest a nechci si zahrávat.
Zajímalo by mne, jaký máte názor na to, že bych koně jezdila pouze výjimečně a zbytek trávila procházkami na ruce a prácí ze země. Zbytek času by nadále slídili po pastvě, prostě jako do teď.
Spousta lidí (možná mi to jen nepřejí) radí koně prodat, že je budu týrat, že potřebují makat. Ověřilo se mi, že pokud před závody makám, tak koník je na nich natolik znuděn, že nedává pozor na nohy a nebaví ho to tolik, jako když si měsíc před závody dáme jen terének. Nemyslím si tedy, že by nepracováním trpěli, ale můžu se mýlit.
Klidně se na cokoliv doptejte, nechce se mi tady vypisovat vše, co dělám a nedělám. Každopádně koně jsou můj život, dokázali mě postavit na nohy (a to doslovně, díky jednomu se mi vrátila chuť začít žít a znovu se učit chodit).... Navív vím, že dlouhé články nejsou čtivé, takže raděj budu konkrétně dopisovat na otázky, než napsat tři A4, které nikdo nedočte...
Díky za rady, kritiky, cokoliv
olga visnakova

XXX.XXX.79.90
kikuska
napsal(a):
Ahoj,
někdo mě zná, někdo ne. Vlastním dva koně a jednoho poníka. Studuji, takže ke koním jen na víkendy a prázdniny, zbytek jsou na pastvě. Mají nonstop seno, kopyta trimuji. S jedním koněm závodím, druhý byl dlouhodobě týrán, takže jsme ho dávali do kupy fyz. i psych., nyní ježděn rekre a poník na blbůstky a na vožení dětí, spíše jako společník pro koníky.
Zabývám se přir. komunikací. Koně jsou našlapaní, chodí radostně i těžké terény. Pracujeme i na jízdárně, často pracuji ve volnosti či na laně.
Nyní (přesně uvidím ve středu) mi bylo v podstatě zcela zakázáno jezdit - mám oddělaná záda - nenávratné, neléčitelné, bolesti neustoupí. Neměla bych kolem těch koní ani makat (těžká práce).
Samozřejmě to tak má být už měsíc, ale i přesto si koně dělám a sem tam si vyjedu. Ale cítím bolest a nechci si zahrávat.
Zajímalo by mne, jaký máte názor na to, že bych koně jezdila pouze výjimečně a zbytek trávila procházkami na ruce a prácí ze země. Zbytek času by nadále slídili po pastvě, prostě jako do teď.
Spousta lidí (možná mi to jen nepřejí) radí koně prodat, že je budu týrat, že potřebují makat. Ověřilo se mi, že pokud před závody makám, tak koník je na nich natolik znuděn, že nedává pozor na nohy a nebaví ho to tolik, jako když si měsíc před závody dáme jen terének. Nemyslím si tedy, že by nepracováním trpěli, ale můžu se mýlit.
Klidně se na cokoliv doptejte, nechce se mi tady vypisovat vše, co dělám a nedělám. Každopádně koně jsou můj život, dokázali mě postavit na nohy (a to doslovně, díky jednomu se mi vrátila chuť začít žít a znovu se učit chodit).... Navív vím, že dlouhé články nejsou čtivé, takže raděj budu konkrétně dopisovat na otázky, než napsat tři A4, které nikdo nedočte...
Díky za rady, kritiky, cokoliv
Na pastvě i na ruce mají tedy pohybu dostatek? Jezdíš-li občas bereš v potaz klidový režim a vypouštíš zátěž? Pak se nemusíš bát.
olga visnakova
napsal(a):
Na pastvě i na ruce mají tedy pohybu dostatek? Jezdíš-li občas bereš v potaz klidový režim a vypouštíš zátěž? Pak se nemusíš bát.
Na pastvě si chodí, jak se jim zachce, většinou s úsměvem sledujeme, jak se nahání s poníkem a hrají si. Ze země se věnuji, běžně se v létě u toho i zapotíme (sakra, pořád víc já jak ten kůň, ale já se potím i teď v zimě).
Pod sedlem pracuji co nejvíce "odzadu" a v podsazení, aby nedocházelo k přetěžování zad, nasvalení mají si myslím slušné. Zétěž je přiměřená k předešlému tréninku. Jde ovšem o to, že jezdit nebudu moct, proto se ptám... Jestli ty kkoně budou vážně tak týraní, jak mi někteří říkají, nebo budou normální, zdraví a šťastní jako doposud
kikuska
napsal(a):
Ahoj,
někdo mě zná, někdo ne. Vlastním dva koně a jednoho poníka. Studuji, takže ke koním jen na víkendy a prázdniny, zbytek jsou na pastvě. Mají nonstop seno, kopyta trimuji. S jedním koněm závodím, druhý byl dlouhodobě týrán, takže jsme ho dávali do kupy fyz. i psych., nyní ježděn rekre a poník na blbůstky a na vožení dětí, spíše jako společník pro koníky.
Zabývám se přir. komunikací. Koně jsou našlapaní, chodí radostně i těžké terény. Pracujeme i na jízdárně, často pracuji ve volnosti či na laně.
Nyní (přesně uvidím ve středu) mi bylo v podstatě zcela zakázáno jezdit - mám oddělaná záda - nenávratné, neléčitelné, bolesti neustoupí. Neměla bych kolem těch koní ani makat (těžká práce).
Samozřejmě to tak má být už měsíc, ale i přesto si koně dělám a sem tam si vyjedu. Ale cítím bolest a nechci si zahrávat.
Zajímalo by mne, jaký máte názor na to, že bych koně jezdila pouze výjimečně a zbytek trávila procházkami na ruce a prácí ze země. Zbytek času by nadále slídili po pastvě, prostě jako do teď.
Spousta lidí (možná mi to jen nepřejí) radí koně prodat, že je budu týrat, že potřebují makat. Ověřilo se mi, že pokud před závody makám, tak koník je na nich natolik znuděn, že nedává pozor na nohy a nebaví ho to tolik, jako když si měsíc před závody dáme jen terének. Nemyslím si tedy, že by nepracováním trpěli, ale můžu se mýlit.
Klidně se na cokoliv doptejte, nechce se mi tady vypisovat vše, co dělám a nedělám. Každopádně koně jsou můj život, dokázali mě postavit na nohy (a to doslovně, díky jednomu se mi vrátila chuť začít žít a znovu se učit chodit).... Navív vím, že dlouhé články nejsou čtivé, takže raděj budu konkrétně dopisovat na otázky, než napsat tři A4, které nikdo nedočte...
Díky za rady, kritiky, cokoliv
zdravím.možná se pletu ale podle toho co píšeš se mají tvoji koně luxusně.Já mám koně u baráku a vyjedu si občas když mi to prostě výjde.jinak jsou od rána do večera venku a jsou spokojení jako blechy prostě zrovna nejsou typ koní keří práci vyžadují a když jí nemají tak jim hrabe a podle toho co píšeš ti tvoji na tom budou podobně.Koně jsou od přírody líná stvoření ,Sledovala bych jestli se neoběví změny chování jako agrese a ničení všeho co je po kuce ,ohrady atd.pak se asi nudí ale jinak si nemyslím že pokud jsi s koněm v kontaktu jen na ruce že bys ho týrala.tak atˇ se daří.
kessi
napsal(a):
zdravím.možná se pletu ale podle toho co píšeš se mají tvoji koně luxusně.Já mám koně u baráku a vyjedu si občas když mi to prostě výjde.jinak jsou od rána do večera venku a jsou spokojení jako blechy prostě zrovna nejsou typ koní keří práci vyžadují a když jí nemají tak jim hrabe a podle toho co píšeš ti tvoji na tom budou podobně.Koně jsou od přírody líná stvoření ,Sledovala bych jestli se neoběví změny chování jako agrese a ničení všeho co je po kuce ,ohrady atd.pak se asi nudí ale jinak si nemyslím že pokud jsi s koněm v kontaktu jen na ruce že bys ho týrala.tak atˇ se daří.
já si myslím, že hodně lidí má koně jako ty a pokud ti tví budou mít dostatek prostoru pro pohyb a nebudou zbytečně překrmováni aby jim to poškozovalo zdraví, nevidím v ničem překážku, i tak se kdyžtak v krizi dá sehnatspolehlivý člověk na ježdění pod dohledem, ale pokud jsou venku, myslím že ti to vůbec nebudou mít za zlé :) a na práci ze země namakaní přeci být nemusí :) hlavně držím palce a nenech se zvyklat názory někoho, kdo má koně jen pro sport
olga visnakova
napsal(a):
Na pastvě i na ruce mají tedy pohybu dostatek? Jezdíš-li občas bereš v potaz klidový režim a vypouštíš zátěž? Pak se nemusíš bát.
Lidi Ti radí nesmysl, přeci by jsi se kvůli nim nevzdala svých miláčků.
Taky si občas říkám, co bych dělala, kdyby se stalo cokoli a já prostě nemohla, kdybych nemohla tělesně, musela bych si ale alespoň jednoho ze svých tří koní nechat, bez nich by už život smysl neměl.
Já jsem na tom v podstatě stejně.
Jsem hodně pracovně vytížený člověk, do toho mám tři koně, psa, kočku....
Třeba teď v zimě, kdy jsou koně na menším výběhu, je znát, že jsou trochu vypruzelí, ale ne utýraní. Vše kolem nich si dělám sama, občas vypomůže přítel. A protože celý den pracuju, tak i v zimě mají koně v podstatě letní režim, ráno krmím brzo, přes den mají sena kolik chtějí, vody taky a pohybu už vůbec. Večer krmím pro změnu pozdě, už se mi asi před měsícem stalo, že jsem tam dorazila v půl 11, což se mi v létě stává hodně často, ale to jsou na pastvě. A že by koně strádali? Ani omylem....
Vyjedu, když mám čas, v létě lítají po pastvině pořád. Když mám víc času, jezdím víc, ale není pro mě problém nechat koně 2-3 měsíce "stát". (samozřejmě nestojí, lítají, jak můžou).
Jezdce nehledám, máme hodně náročný terén, takže by to chtělo fakt šikulu. Teď tu mám kamárádku, kterou ukecávám dlouho, je šikovná, ale je na begany, takže jí můj valach A1/1 x appa připádá jako vyžle nabitá temperamentem, ale přitom je to lenoch a o zásobách pod kůží by se taky dalo polemizovat.
Ale už se těším, až postavím tu mega ohradu a koně už budou somrovat a podupávat kolem mě, abych je tam pustila, to máš vidět ten úprk. Jsou si sami svými pány, nemají absolutně žádný problém. Takže pokud Ti záda jen malinko dovolí udělat si práci kolem nich a občas vyjít na ruce, neřeš to a koníky si užívej dál.
A co léčba? Není?
ladys
napsal(a):
Lidi Ti radí nesmysl, přeci by jsi se kvůli nim nevzdala svých miláčků.
Taky si občas říkám, co bych dělala, kdyby se stalo cokoli a já prostě nemohla, kdybych nemohla tělesně, musela bych si ale alespoň jednoho ze svých tří koní nechat, bez nich by už život smysl neměl.
Já jsem na tom v podstatě stejně.
Jsem hodně pracovně vytížený člověk, do toho mám tři koně, psa, kočku....
Třeba teď v zimě, kdy jsou koně na menším výběhu, je znát, že jsou trochu vypruzelí, ale ne utýraní. Vše kolem nich si dělám sama, občas vypomůže přítel. A protože celý den pracuju, tak i v zimě mají koně v podstatě letní režim, ráno krmím brzo, přes den mají sena kolik chtějí, vody taky a pohybu už vůbec. Večer krmím pro změnu pozdě, už se mi asi před měsícem stalo, že jsem tam dorazila v půl 11, což se mi v létě stává hodně často, ale to jsou na pastvě. A že by koně strádali? Ani omylem....
Vyjedu, když mám čas, v létě lítají po pastvině pořád. Když mám víc času, jezdím víc, ale není pro mě problém nechat koně 2-3 měsíce "stát". (samozřejmě nestojí, lítají, jak můžou).
Jezdce nehledám, máme hodně náročný terén, takže by to chtělo fakt šikulu. Teď tu mám kamárádku, kterou ukecávám dlouho, je šikovná, ale je na begany, takže jí můj valach A1/1 x appa připádá jako vyžle nabitá temperamentem, ale přitom je to lenoch a o zásobách pod kůží by se taky dalo polemizovat.
Ale už se těším, až postavím tu mega ohradu a koně už budou somrovat a podupávat kolem mě, abych je tam pustila, to máš vidět ten úprk. Jsou si sami svými pány, nemají absolutně žádný problém. Takže pokud Ti záda jen malinko dovolí udělat si práci kolem nich a občas vyjít na ruce, neřeš to a koníky si užívej dál.
A co léčba? Není?
Začala to jedním koněm, který je výše na fotce. Já 13,5, kůň 4, ideální kombinace na zabití. Půspbiště Zlín. Ale byla jsem jiná, dřela jsem a makala a nyní mám toho nejlepšího koně na světě. Půl roku na to neštastná nehoda - hřebík v noze - 80% šance, že přijdu o nohu. Vše po nemocnici dobrý, do týdne budu chodit a houby. Jen díky koni jsem začala chtít chodit a trvalo mi to 2 měsíce.
V době rekonvalescence jsme koupili areál u Brna, 3,5ha, mlj sen. K tomu se našel týraný hřebec. Nová situace - já, 14 let, 5let týraný hřebec, ustájení 80km daleko (tudíž jen víkendové věnování), pod dohledem táty, tehdy úplného laika, druhý kůň stále ve Zlíně. Ještě horší situace... vypadalo to hrozně, ale přece ho tam nenecháme.
Poté jsem začala více přemýšlet a vyměnila dennodenní ježdění za šťastného koně a svého milíčka odstěhovala 80km za tím druhým, dlouho jsem to nedávala, ale viděla jsem, že jsou šťastnější.
Následné zažrání i táty do koní - chybí něco malého, koupíme poníka. Koupenn poník z "prérie", divoký, nezvyklý. Týden jsem mu v boxe dávala ohlávku, hodiny proležela u něj ve stáji - bál se. Nyní mazel, i když venku ho ještě stále zcela nechytneme.
Život opět chtěl a my museli odejít. Z nouze cnost vesnický domek, 3OOOm zahrada, 40km od mého bydliště. Nechtěla jsem, musela. Všecko se dalo dohromady, obří pastvina mi hrozně chybí (možná víc jak těm koním), ale dá se to.
Další životní rána, v necelých 18 letech se dozvíte, že máte záda totálně v prdeli, že to tak musím napsat. Hroutí se Vám vše po slovech doktora, že na koně ani podívat a práce kolem nepřipadá v úvahu... Nevzdáváte se... Bojujete.... a jako zoufalec píšete sem :(
kikuska
napsal(a):
Ahoj,
někdo mě zná, někdo ne. Vlastním dva koně a jednoho poníka. Studuji, takže ke koním jen na víkendy a prázdniny, zbytek jsou na pastvě. Mají nonstop seno, kopyta trimuji. S jedním koněm závodím, druhý byl dlouhodobě týrán, takže jsme ho dávali do kupy fyz. i psych., nyní ježděn rekre a poník na blbůstky a na vožení dětí, spíše jako společník pro koníky.
Zabývám se přir. komunikací. Koně jsou našlapaní, chodí radostně i těžké terény. Pracujeme i na jízdárně, často pracuji ve volnosti či na laně.
Nyní (přesně uvidím ve středu) mi bylo v podstatě zcela zakázáno jezdit - mám oddělaná záda - nenávratné, neléčitelné, bolesti neustoupí. Neměla bych kolem těch koní ani makat (těžká práce).
Samozřejmě to tak má být už měsíc, ale i přesto si koně dělám a sem tam si vyjedu. Ale cítím bolest a nechci si zahrávat.
Zajímalo by mne, jaký máte názor na to, že bych koně jezdila pouze výjimečně a zbytek trávila procházkami na ruce a prácí ze země. Zbytek času by nadále slídili po pastvě, prostě jako do teď.
Spousta lidí (možná mi to jen nepřejí) radí koně prodat, že je budu týrat, že potřebují makat. Ověřilo se mi, že pokud před závody makám, tak koník je na nich natolik znuděn, že nedává pozor na nohy a nebaví ho to tolik, jako když si měsíc před závody dáme jen terének. Nemyslím si tedy, že by nepracováním trpěli, ale můžu se mýlit.
Klidně se na cokoliv doptejte, nechce se mi tady vypisovat vše, co dělám a nedělám. Každopádně koně jsou můj život, dokázali mě postavit na nohy (a to doslovně, díky jednomu se mi vrátila chuť začít žít a znovu se učit chodit).... Navív vím, že dlouhé články nejsou čtivé, takže raděj budu konkrétně dopisovat na otázky, než napsat tři A4, které nikdo nedočte...
Díky za rady, kritiky, cokoliv
Podívej Kiki, tyran je úplně to poslední, co budeš..
nějak jsem moc nepostřehla, jak máš teďkom velké pastviny, každopádně to, nad čím se rozhoduješ, by dle mého názoru zaplesalo srdce nejdenoho koníka..:))
Tak nějak moc nechápu lidi, co řeknou, že kůň potřebuje makat...
jasně jsou koně, co je třeba baví skákat, hrát si ze země, běhat atd....ale nikdy bych nepomyslela na to, že by toužili po nějakém systematickém tréninku, který je bude každý den stavět do jakéhosik tělocvičného náčiní:))
vůbec bych neuvažovala o prodeji v současné doběm navíc toto ti sdělil jeden lékař, učitě bych si takovou prognózu nechala potvrdit i dalšími odborníky...
vydrž...:)
takhle jsou ti moji spokojení:)
kukinatost
napsal(a):
Podívej Kiki, tyran je úplně to poslední, co budeš..
nějak jsem moc nepostřehla, jak máš teďkom velké pastviny, každopádně to, nad čím se rozhoduješ, by dle mého názoru zaplesalo srdce nejdenoho koníka..:))
Tak nějak moc nechápu lidi, co řeknou, že kůň potřebuje makat...
jasně jsou koně, co je třeba baví skákat, hrát si ze země, běhat atd....ale nikdy bych nepomyslela na to, že by toužili po nějakém systematickém tréninku, který je bude každý den stavět do jakéhosik tělocvičného náčiní:))
vůbec bych neuvažovala o prodeji v současné doběm navíc toto ti sdělil jeden lékař, učitě bych si takovou prognózu nechala potvrdit i dalšími odborníky...
vydrž...:)
takhle jsou ti moji spokojení:)
Tyran určitě nebudeš. Máme koně v podobném režimu už pár let a jezdíme z časových i rodinných důvodů opravdu pouze občasně (sem tam třeba 2-3 měsíce vůbec ne). A absencí pravidelného tréninku strádáme nanejvýš my , u koní jsem si ničeho takového nevšimla. Úplně nejvíc milují, když je dáváme čas od času ustájit na pastviny o rozloze 30 ha do stáda 20 koní a jezdíme za nimi jen na čumendu, podrbat a dát rohlík. Tvoji koně budou pořád na prázdninách
. Kromě toho diagnóza nemusí být definitivní, tvůj stav se za pár týdnů/měsíců/let klidně může zlepšit a pak si budeš vyčítat, že jsi prodala své koňské kamarády. Jestli máte teď výběh jen 3000 m, jak píšeš výše, zvážila bych větší pastviny (pronajmout, koupit). Nic víc.
kukinatost
napsal(a):
Podívej Kiki, tyran je úplně to poslední, co budeš..
nějak jsem moc nepostřehla, jak máš teďkom velké pastviny, každopádně to, nad čím se rozhoduješ, by dle mého názoru zaplesalo srdce nejdenoho koníka..:))
Tak nějak moc nechápu lidi, co řeknou, že kůň potřebuje makat...
jasně jsou koně, co je třeba baví skákat, hrát si ze země, běhat atd....ale nikdy bych nepomyslela na to, že by toužili po nějakém systematickém tréninku, který je bude každý den stavět do jakéhosik tělocvičného náčiní:))
vůbec bych neuvažovala o prodeji v současné doběm navíc toto ti sdělil jeden lékař, učitě bych si takovou prognózu nechala potvrdit i dalšími odborníky...
vydrž...:)
takhle jsou ti moji spokojení:)
Taky nemyslim, ze bys byla tyran! Co by za to jini kone dali! Holt nebudou tolik v kondici, jak kdyby chodili pravidelne pod sedlo Kiki a nemohla bys koupit vozicek a ucit je v zaprahu? Ja vim, na sulce ty zada taky asi nic moc, ale neslo byto? Nejakej odpruzenej treba?
Kde jste byli u toho Brna? V jakem arealu?
hanzy
napsal(a):
Taky nemyslim, ze bys byla tyran! Co by za to jini kone dali! Holt nebudou tolik v kondici, jak kdyby chodili pravidelne pod sedlo Kiki a nemohla bys koupit vozicek a ucit je v zaprahu? Ja vim, na sulce ty zada taky asi nic moc, ale neslo byto? Nejakej odpruzenej treba?
Kde jste byli u toho Brna? V jakem arealu?
Byli jsme v Hruškách u Slavkova... byli jsme tam chvíli, začali chystat stáje - můj sen, mělo to být středisko a pro koně a jejich lidi, nikoliv pro lidi a jejich zadky. Nicméně závistliví občané nasadili ceny na m2 500kč a výše, a to se jednalo o ronou půdu... ale to je vedlejší. Slz bylo hodně, ale je to pryč, musíme dál.
O odkup dalších pozemků samozřejmě jednáme, jen to není jednoduché v dnešní době...
kikuska
napsal(a):
Byli jsme v Hruškách u Slavkova... byli jsme tam chvíli, začali chystat stáje - můj sen, mělo to být středisko a pro koně a jejich lidi, nikoliv pro lidi a jejich zadky. Nicméně závistliví občané nasadili ceny na m2 500kč a výše, a to se jednalo o ronou půdu... ale to je vedlejší. Slz bylo hodně, ale je to pryč, musíme dál.
O odkup dalších pozemků samozřejmě jednáme, jen to není jednoduché v dnešní době...
A ted jste taky nekde u Brna? Prave porad koukam po nejakycho pozemcich/starem baracku s pozemky tak 40km od brna max... Ale nedari se. Jak pises i orna puda je nekrestansky draha. Navic vsude se cpou developeri...
Co ten vozicek? Myslis, ze by to neslo? Nejaka sulka?
elisabeth
napsal(a):
Tyran určitě nebudeš. Máme koně v podobném režimu už pár let a jezdíme z časových i rodinných důvodů opravdu pouze občasně (sem tam třeba 2-3 měsíce vůbec ne). A absencí pravidelného tréninku strádáme nanejvýš my , u koní jsem si ničeho takového nevšimla. Úplně nejvíc milují, když je dáváme čas od času ustájit na pastviny o rozloze 30 ha do stáda 20 koní a jezdíme za nimi jen na čumendu, podrbat a dát rohlík. Tvoji koně budou pořád na prázdninách
. Kromě toho diagnóza nemusí být definitivní, tvůj stav se za pár týdnů/měsíců/let klidně může zlepšit a pak si budeš vyčítat, že jsi prodala své koňské kamarády. Jestli máte teď výběh jen 3000 m, jak píšeš výše, zvážila bych větší pastviny (pronajmout, koupit). Nic víc.
Jinak zdeformované obratle bohužel dle slov ortopeda nezpravím ničím, nejde to ani operativně.
Ve středu jdu k vyhlášené fyzioterapeutce, takže ta mi přesně určí můj režim. Dělá trošku i do koní, takže bude mít větší přehled na vliv. Problém je ten, že mě ty záda bolej právě při ježdění, což asi není nejlepší znamení. Uvidím. Především stanoví cviky, aby se záda dál nedeformovala, ale napravit to již nepůjde, bohužel.
hanzy
napsal(a):
A ted jste taky nekde u Brna? Prave porad koukam po nejakycho pozemcich/starem baracku s pozemky tak 40km od brna max... Ale nedari se. Jak pises i orna puda je nekrestansky draha. Navic vsude se cpou developeri...
Co ten vozicek? Myslis, ze by to neslo? Nejaka sulka?
Ne, jsme mezi Hipocentrem Koryčany a areálem Kostelan. Okres Kroměříž. Náš plán se strašně chytil, nikde jsem nic necekla o tom, co tam chceme mít, teprv se rovnaly haly a během 3 měsíců jsem měla 16 zájemců o ustájení a že nekecám. Ale to je vedlejší.
S tím taháním nevím. Když jsem zkoušela toho týraného jen na dvě lonže, tak se stavěl na zadní a byl v pěně, zřejmě ho někdo učil Je pravda, že jsem dlouho nezkoušela.... Druhej koník mi občas tahá kavaletku, i když na to kouká dost udiveně, ale zase věřím, že on by se naučil, je takový splachovací. No o poníkovi zatím neuvažuji, ikdyž už je milionkrát lepší. Nicméně sezení je pro mě také bolestivé, snad že bych na vozíku stála
kikuska
napsal(a):
Ne, jsme mezi Hipocentrem Koryčany a areálem Kostelan. Okres Kroměříž. Náš plán se strašně chytil, nikde jsem nic necekla o tom, co tam chceme mít, teprv se rovnaly haly a během 3 měsíců jsem měla 16 zájemců o ustájení a že nekecám. Ale to je vedlejší.
S tím taháním nevím. Když jsem zkoušela toho týraného jen na dvě lonže, tak se stavěl na zadní a byl v pěně, zřejmě ho někdo učil Je pravda, že jsem dlouho nezkoušela.... Druhej koník mi občas tahá kavaletku, i když na to kouká dost udiveně, ale zase věřím, že on by se naučil, je takový splachovací. No o poníkovi zatím neuvažuji, ikdyž už je milionkrát lepší. Nicméně sezení je pro mě také bolestivé, snad že bych na vozíku stála
Tak takovej ten vozik co mivali gladiatori, ti tam taky stali Ale tak jsi sikovna a aspon budes mit co koniky ucit...
hanzy
napsal(a):
Tak takovej ten vozik co mivali gladiatori, ti tam taky stali Ale tak jsi sikovna a aspon budes mit co koniky ucit...
Taky mě to napadlo ,určitě by se našel někdo šikovný kdo by ti ho udělal,třeba by to šlo.Každopádně držím palce zdáš se být bojovnice tak se nevzdávej,jedna věc je jistá Vše se vyřeší tak se drž
kessi
napsal(a):
Taky mě to napadlo ,určitě by se našel někdo šikovný kdo by ti ho udělal,třeba by to šlo.Každopádně držím palce zdáš se být bojovnice tak se nevzdávej,jedna věc je jistá Vše se vyřeší tak se drž
Dříve jsem měla sen, vychovat si hříbě am. plemene a jezdit závodně. Po životních zkušenostech mám sen jiný, ale ten se nepíše. Jedno však vím jistě... Jde mi o ty koně mnohem víc než pro sebe a kdybych věděla, že jim ubližuji, nechám vykrvácet své srdce smutkem, ale těm koním zajistím nový domov. Stále však doufám v lepší zítřky, přeci ten život nemůže vybíjet svou krutost stále na jednom místě...
kikuska
napsal(a):
Ahoj,
někdo mě zná, někdo ne. Vlastním dva koně a jednoho poníka. Studuji, takže ke koním jen na víkendy a prázdniny, zbytek jsou na pastvě. Mají nonstop seno, kopyta trimuji. S jedním koněm závodím, druhý byl dlouhodobě týrán, takže jsme ho dávali do kupy fyz. i psych., nyní ježděn rekre a poník na blbůstky a na vožení dětí, spíše jako společník pro koníky.
Zabývám se přir. komunikací. Koně jsou našlapaní, chodí radostně i těžké terény. Pracujeme i na jízdárně, často pracuji ve volnosti či na laně.
Nyní (přesně uvidím ve středu) mi bylo v podstatě zcela zakázáno jezdit - mám oddělaná záda - nenávratné, neléčitelné, bolesti neustoupí. Neměla bych kolem těch koní ani makat (těžká práce).
Samozřejmě to tak má být už měsíc, ale i přesto si koně dělám a sem tam si vyjedu. Ale cítím bolest a nechci si zahrávat.
Zajímalo by mne, jaký máte názor na to, že bych koně jezdila pouze výjimečně a zbytek trávila procházkami na ruce a prácí ze země. Zbytek času by nadále slídili po pastvě, prostě jako do teď.
Spousta lidí (možná mi to jen nepřejí) radí koně prodat, že je budu týrat, že potřebují makat. Ověřilo se mi, že pokud před závody makám, tak koník je na nich natolik znuděn, že nedává pozor na nohy a nebaví ho to tolik, jako když si měsíc před závody dáme jen terének. Nemyslím si tedy, že by nepracováním trpěli, ale můžu se mýlit.
Klidně se na cokoliv doptejte, nechce se mi tady vypisovat vše, co dělám a nedělám. Každopádně koně jsou můj život, dokázali mě postavit na nohy (a to doslovně, díky jednomu se mi vrátila chuť začít žít a znovu se učit chodit).... Navív vím, že dlouhé články nejsou čtivé, takže raděj budu konkrétně dopisovat na otázky, než napsat tři A4, které nikdo nedočte...
Díky za rady, kritiky, cokoliv
mila Kikuska, koni sa nevzdavaj, podla mna tvoje kone sa maju kralovsky a kto tvrdi, ze kone musia makat, tak ano, musia, ale len tie, co su stale zatvorene v boxoch a od nudy skratka zmagoria, Bohuzial...
Mam priatela v zahranici, ktory chova rozne plemena koni, ma pastviny, na nich stada chovnych kobyl a k nim vzdy jedneho zrebca, kone su krotke, priatelske, bez zlozvykov, mozno nemaju az take svaly, ako keby makali kazdy den sustavne pod sedlom, ale nie su to ani ziadne chcipotinky, daju sa kedykolvek odviest-ano aj od stada, lebo ich pravidelne trimuje, odcervuje a ockuje, a to musi kazdeho konika robit zvlast, ani tie prechadzky im nechybaju, i ked by sa novemu prostrediu sem-tam potesili, ale zasa on meni 2-3 x do roka pastviny, takze nejaka ta zmena tam predsa len jemy mame dvoch chladasov a ti su tiez povestni tym, ze su iba na drinu, nuz tym nasim sa o drine ani nesnivalo, sem-tam ich zoberiem na prechazdku, ale vacsinou si robia lazo-plazo vo vybehu, rano ma vitaju zaerdzanim, vecer tiez, radi sa mazlinkuju a i ked trebars pol roka neboli pod sedlom, tak po tom pol roku ani okom nemrknu, ak sa da nich sedlo a ide sa von. Drzim ti palce, aby si mala lepsie vysledky, a ked uz nemas 100% zdravie, mala by si sa vzdavat i blaha na dusi? Ja tvdim, Nikdy!
bonita
napsal(a):
mila Kikuska, koni sa nevzdavaj, podla mna tvoje kone sa maju kralovsky a kto tvrdi, ze kone musia makat, tak ano, musia, ale len tie, co su stale zatvorene v boxoch a od nudy skratka zmagoria, Bohuzial...
Mam priatela v zahranici, ktory chova rozne plemena koni, ma pastviny, na nich stada chovnych kobyl a k nim vzdy jedneho zrebca, kone su krotke, priatelske, bez zlozvykov, mozno nemaju az take svaly, ako keby makali kazdy den sustavne pod sedlom, ale nie su to ani ziadne chcipotinky, daju sa kedykolvek odviest-ano aj od stada, lebo ich pravidelne trimuje, odcervuje a ockuje, a to musi kazdeho konika robit zvlast, ani tie prechadzky im nechybaju, i ked by sa novemu prostrediu sem-tam potesili, ale zasa on meni 2-3 x do roka pastviny, takze nejaka ta zmena tam predsa len jemy mame dvoch chladasov a ti su tiez povestni tym, ze su iba na drinu, nuz tym nasim sa o drine ani nesnivalo, sem-tam ich zoberiem na prechazdku, ale vacsinou si robia lazo-plazo vo vybehu, rano ma vitaju zaerdzanim, vecer tiez, radi sa mazlinkuju a i ked trebars pol roka neboli pod sedlom, tak po tom pol roku ani okom nemrknu, ak sa da nich sedlo a ide sa von. Drzim ti palce, aby si mala lepsie vysledky, a ked uz nemas 100% zdravie, mala by si sa vzdavat i blaha na dusi? Ja tvdim, Nikdy!
Hehe Kikuško, ty a tyran? naopak dáš koním to nejpřirozenější,oni jistě nestojí o sedlo a uzdečku...pohyb a žrádlo víc po tobě chtít nebudou a samozřejmě tebe jako kamaráda, věřím, že ze země jim budeš blíž než ze sedla a když si občas vyhouneš na hřbetm tím neublížíš ani koni ani sobě, samozřejmě když koníkovi opadne zádové svalstvo chce to brát ohledy a to posezení aplikovat jen na krátkou dobu...ale prosím tě klid za tyrana tě nikdo považovat nebude jen lidi neznalý...a co takhle zkusit zápřah, třeba některý z tvých koníků by byl ochotný tahnout lehký dvoukolák či vozík...takže klid a nohy v teple...
třeba valach raději se mnou šmajdá na ruce...to poslouchá jak pes
klawdie
napsal(a):
Hehe Kikuško, ty a tyran? naopak dáš koním to nejpřirozenější,oni jistě nestojí o sedlo a uzdečku...pohyb a žrádlo víc po tobě chtít nebudou a samozřejmě tebe jako kamaráda, věřím, že ze země jim budeš blíž než ze sedla a když si občas vyhouneš na hřbetm tím neublížíš ani koni ani sobě, samozřejmě když koníkovi opadne zádové svalstvo chce to brát ohledy a to posezení aplikovat jen na krátkou dobu...ale prosím tě klid za tyrana tě nikdo považovat nebude jen lidi neznalý...a co takhle zkusit zápřah, třeba některý z tvých koníků by byl ochotný tahnout lehký dvoukolák či vozík...takže klid a nohy v teple...
třeba valach raději se mnou šmajdá na ruce...to poslouchá jak pes
Děkuji za každé slovo, co zde bylo napsáno. Dodává mi to odvahu a taky nadhled. Neumíte si představit, jak čekám nato, jak ve středu dopadnu. Bude-li zájem, tak sem potom napíšu. Docela se klepu, ale doufám v to, že to tak černé snad být nemůže, i když jak jsem viděla ten rtg snímek, měla jsem slzy v očích ještě v ordinaci.
kikuska
napsal(a):
Ahoj,
někdo mě zná, někdo ne. Vlastním dva koně a jednoho poníka. Studuji, takže ke koním jen na víkendy a prázdniny, zbytek jsou na pastvě. Mají nonstop seno, kopyta trimuji. S jedním koněm závodím, druhý byl dlouhodobě týrán, takže jsme ho dávali do kupy fyz. i psych., nyní ježděn rekre a poník na blbůstky a na vožení dětí, spíše jako společník pro koníky.
Zabývám se přir. komunikací. Koně jsou našlapaní, chodí radostně i těžké terény. Pracujeme i na jízdárně, často pracuji ve volnosti či na laně.
Nyní (přesně uvidím ve středu) mi bylo v podstatě zcela zakázáno jezdit - mám oddělaná záda - nenávratné, neléčitelné, bolesti neustoupí. Neměla bych kolem těch koní ani makat (těžká práce).
Samozřejmě to tak má být už měsíc, ale i přesto si koně dělám a sem tam si vyjedu. Ale cítím bolest a nechci si zahrávat.
Zajímalo by mne, jaký máte názor na to, že bych koně jezdila pouze výjimečně a zbytek trávila procházkami na ruce a prácí ze země. Zbytek času by nadále slídili po pastvě, prostě jako do teď.
Spousta lidí (možná mi to jen nepřejí) radí koně prodat, že je budu týrat, že potřebují makat. Ověřilo se mi, že pokud před závody makám, tak koník je na nich natolik znuděn, že nedává pozor na nohy a nebaví ho to tolik, jako když si měsíc před závody dáme jen terének. Nemyslím si tedy, že by nepracováním trpěli, ale můžu se mýlit.
Klidně se na cokoliv doptejte, nechce se mi tady vypisovat vše, co dělám a nedělám. Každopádně koně jsou můj život, dokázali mě postavit na nohy (a to doslovně, díky jednomu se mi vrátila chuť začít žít a znovu se učit chodit).... Navív vím, že dlouhé články nejsou čtivé, takže raděj budu konkrétně dopisovat na otázky, než napsat tři A4, které nikdo nedočte...
Díky za rady, kritiky, cokoliv
Kiki, koní se určitě nevzdávej, pokud nechceš. To , že Ti nějaký omezený člověk tvrdí, že tím koně budeš týrat je hovadina, koně si osedlal člověk, ale příroda ho nevytvořila jako dopravní prostředek...
Já měla těžkou nehodu na koni, páteř po dvou těžkých operacích, jsem ráda vlastně že chodím, natož že mohu jezdit na koni. Mnoho lidí v okolí si ze mě roky dělá srandu, že jsem si koupila psa a ne koně, protože s ní věčně chodím pěšky....zaprvé jsem ji kupovala jako mimi a rozhodně jsem nehodlala spěchat. Vzhledem k tomu, že se bojím znovu spadnout z koně, jsem si ji na obsedání fakt dobře připravila a navíc je i charakter, takže se mě nikdy sundat nesnažila. Ale i tak dnes ráda chodím pěšky, někdy jezdíme dva tři dny, někdy špacírujeme po okolí, nachodíme toho spoustu a abych se přiznala, tak je pro mě větší zážitek se procházet po horách a hrát si s koněm na schovávanou mezi stromy, vymýšlet blbůstky a pobíhat po loukách na volno, než cválat po louce na ni..i když to mám ráda.
Páteř mě někdy řádně bolí, vlastně až se jednou ráno probudím a nebude mě nic bolet, tak asi budu vědět, že už jsem v rakvi
koně mohou běhat po pastvinách, mohou chodit s tebou na procházky, je tolik věcí přece , které můžete dělat ze země, navíc je můžeš naučit tahat a jezdit v sulce nebo něčem podobném. Já kdysi, když jsem ještě v nemocnici nevěděla, zda vůbec budu moci ještě na koně kdy vylézt věděla, že si toho svého koně stejně pořídím. A když nebduu moci jezdit, budeme zapřahat
Takže hlavu vzhůru a nevzdávej to!
Foto Zuzka Buráňová
kikuska
napsal(a):
Ahoj,
někdo mě zná, někdo ne. Vlastním dva koně a jednoho poníka. Studuji, takže ke koním jen na víkendy a prázdniny, zbytek jsou na pastvě. Mají nonstop seno, kopyta trimuji. S jedním koněm závodím, druhý byl dlouhodobě týrán, takže jsme ho dávali do kupy fyz. i psych., nyní ježděn rekre a poník na blbůstky a na vožení dětí, spíše jako společník pro koníky.
Zabývám se přir. komunikací. Koně jsou našlapaní, chodí radostně i těžké terény. Pracujeme i na jízdárně, často pracuji ve volnosti či na laně.
Nyní (přesně uvidím ve středu) mi bylo v podstatě zcela zakázáno jezdit - mám oddělaná záda - nenávratné, neléčitelné, bolesti neustoupí. Neměla bych kolem těch koní ani makat (těžká práce).
Samozřejmě to tak má být už měsíc, ale i přesto si koně dělám a sem tam si vyjedu. Ale cítím bolest a nechci si zahrávat.
Zajímalo by mne, jaký máte názor na to, že bych koně jezdila pouze výjimečně a zbytek trávila procházkami na ruce a prácí ze země. Zbytek času by nadále slídili po pastvě, prostě jako do teď.
Spousta lidí (možná mi to jen nepřejí) radí koně prodat, že je budu týrat, že potřebují makat. Ověřilo se mi, že pokud před závody makám, tak koník je na nich natolik znuděn, že nedává pozor na nohy a nebaví ho to tolik, jako když si měsíc před závody dáme jen terének. Nemyslím si tedy, že by nepracováním trpěli, ale můžu se mýlit.
Klidně se na cokoliv doptejte, nechce se mi tady vypisovat vše, co dělám a nedělám. Každopádně koně jsou můj život, dokázali mě postavit na nohy (a to doslovně, díky jednomu se mi vrátila chuť začít žít a znovu se učit chodit).... Navív vím, že dlouhé články nejsou čtivé, takže raděj budu konkrétně dopisovat na otázky, než napsat tři A4, které nikdo nedočte...
Díky za rady, kritiky, cokoliv
Ahoj, nevím jestli ti to pomůže - asi moc ne, ale jsem na tom stejně, jen je mi o 11let víc.. V 16ti letech na mě spadl kůň, skopal mě a pošlapal a ve 22ti mi lidi poslali psa proti koni a nebýt kamarádky, která mě našla, tak jsem v tom lese skončila... Od té doby páteř v háji... dělala jsem závodně drezuru, živila se výcvikem koní, mnoho let denně 4-8hod na koni... Teď mám 5ti letého syna kterého jsem se už jako miminko bála nosit, protože mi díky páteři \"vynechávají\" nohy a bála jsem se že s ním upadnu... Dnes nesmím nic těžkého dělat, mám velkou starou chalupu, dítě, koně, ovce, psy a ostatní zvěř a občas od pasu dolů ochrnu.... na pár hodin, prostě se v noci vzbudím a nedostanu se z postele, je to hnus...... Hodně jsem si ujasnila na JIPce, ale teprve narození syna mi dalo "lekci" ....takže je to tvoje věc, ale moje rada je - dělej vše pro své zdraví..... :-)
lucky
napsal(a):
Kiki, koní se určitě nevzdávej, pokud nechceš. To , že Ti nějaký omezený člověk tvrdí, že tím koně budeš týrat je hovadina, koně si osedlal člověk, ale příroda ho nevytvořila jako dopravní prostředek...
Já měla těžkou nehodu na koni, páteř po dvou těžkých operacích, jsem ráda vlastně že chodím, natož že mohu jezdit na koni. Mnoho lidí v okolí si ze mě roky dělá srandu, že jsem si koupila psa a ne koně, protože s ní věčně chodím pěšky....zaprvé jsem ji kupovala jako mimi a rozhodně jsem nehodlala spěchat. Vzhledem k tomu, že se bojím znovu spadnout z koně, jsem si ji na obsedání fakt dobře připravila a navíc je i charakter, takže se mě nikdy sundat nesnažila. Ale i tak dnes ráda chodím pěšky, někdy jezdíme dva tři dny, někdy špacírujeme po okolí, nachodíme toho spoustu a abych se přiznala, tak je pro mě větší zážitek se procházet po horách a hrát si s koněm na schovávanou mezi stromy, vymýšlet blbůstky a pobíhat po loukách na volno, než cválat po louce na ni..i když to mám ráda.
Páteř mě někdy řádně bolí, vlastně až se jednou ráno probudím a nebude mě nic bolet, tak asi budu vědět, že už jsem v rakvi
koně mohou běhat po pastvinách, mohou chodit s tebou na procházky, je tolik věcí přece , které můžete dělat ze země, navíc je můžeš naučit tahat a jezdit v sulce nebo něčem podobném. Já kdysi, když jsem ještě v nemocnici nevěděla, zda vůbec budu moci ještě na koně kdy vylézt věděla, že si toho svého koně stejně pořídím. A když nebduu moci jezdit, budeme zapřahat
Takže hlavu vzhůru a nevzdávej to!
Foto Zuzka Buráňová
Kiku, taky mám dost problém se zády, doktorva vždycky na mě, že když budu dál padat, skákat, cválat, že mi koně zakáže navždy... A já tam každý měsíc s jiným zraněním (teda už jenom se zprávou z ambulance ).
Pak jsem měla taky nehodu, kdy mě sestřelilo zezadu auto (Lada Niva, žádná nákupní taška), když jsem jela s kobylama po silnici na kočáře, kobyly v pohodě, ale od té doby záda horší a horší, ale chodím a dokud na tom nebudu hůř (což ty asi jsi), tak koně prostě budou....
Ale jedna věc, kterou Ti chci napsat. Mám kamarádku, která má OOObrovské problémy s klouby, no nepřála bych Ti jí vidět, když je jí nejhůř. Od jejího mládí (teď je jí lehce přes 30) jí léčil jeden doktor, klouby pořád stejné, skoro nechodila, prostě totálně nepohiblivý člověk...
A loni na jaře sehnala doktorku, která jí řekla, že toto se léčit dá a taky se léčí. Neumíš si představit, jaký je z ní teď veselý človék plný života, už se chystá na lyže, na které se nějaké to desetiletí jenom koukala z postele. Hodně se jí ulevilo a tobě by mohlo taky. Mohla bych Ti na ní třeba sehnat kontakt ( na tu doktorku), jestli je to ortopedka, což asi je, tak by Ti mohla hodně pomoct a to by za to stálo, ne???
ladys
napsal(a):
Kiku, taky mám dost problém se zády, doktorva vždycky na mě, že když budu dál padat, skákat, cválat, že mi koně zakáže navždy... A já tam každý měsíc s jiným zraněním (teda už jenom se zprávou z ambulance ).
Pak jsem měla taky nehodu, kdy mě sestřelilo zezadu auto (Lada Niva, žádná nákupní taška), když jsem jela s kobylama po silnici na kočáře, kobyly v pohodě, ale od té doby záda horší a horší, ale chodím a dokud na tom nebudu hůř (což ty asi jsi), tak koně prostě budou....
Ale jedna věc, kterou Ti chci napsat. Mám kamarádku, která má OOObrovské problémy s klouby, no nepřála bych Ti jí vidět, když je jí nejhůř. Od jejího mládí (teď je jí lehce přes 30) jí léčil jeden doktor, klouby pořád stejné, skoro nechodila, prostě totálně nepohiblivý člověk...
A loni na jaře sehnala doktorku, která jí řekla, že toto se léčit dá a taky se léčí. Neumíš si představit, jaký je z ní teď veselý človék plný života, už se chystá na lyže, na které se nějaké to desetiletí jenom koukala z postele. Hodně se jí ulevilo a tobě by mohlo taky. Mohla bych Ti na ní třeba sehnat kontakt ( na tu doktorku), jestli je to ortopedka, což asi je, tak by Ti mohla hodně pomoct a to by za to stálo, ne???
Pro Ládys:
Pokud bys byla hodná, mohla bys mi poslat kontakt na mail, co mám pod nickem.
A pro ostatní. Věřím tomu, že může být hůř a kdo ví, třeba to bude "docela dobrý", a nějak budu válčit dál.
Ale taky se právě bojím toho, že se budu dál a dál jen ničit až ze mě bude v nízkém věku úplná troska. Toho se bojím snad nejvíc. Studuji, i sezení na židli se někdy stává hororem, sedím různě pokrouceně, různě přeně, abych se vyhla bolesti. Občas, když jedu, či háži např. seno se mi něco skřípne a nemůžu se nadechnout. Pořád se bojím toho, že se mi to stane, když budu někde venku a nebude nikdo, kdo by mi pomohl. Všechno se ve mě mísí a já jen čekám, co bude. Mám hrozný strach spadnout, proto odmítám nabídky různých známých na príci s jejich koňmi. A to normálně skáči radostí. Za život u koní jsem mockrát nespadla, když padám, tak už i s koněm, moc mě nesundávají, ale především teď mám koně své a naučené.
Už jsem se skoro úplně vzdala druhé vášně - tance. Od tří let - taneční gymnastika, balet, disco dance formace a sólo, aerobik, step aerobik, scénický tanec, orientální tance, flamenco, společenské a latinsko americké. Je to hodně, ale pořád jsem chtěla víc... a nyní nemůžu (ještě mám půl roku špatný koleno od kopnutí hříbětem od známých, půjdu zřejmě na operaci)...
Jsem z toho prostě nesvá, nevím na čem jsem a netuším, co si mohu dovolit. Všichni říkají, ať tak nezoufám, že to nebude tak zlí, jak si myslím... ale... prostě tomu nějak nevěřím.
havana
napsal(a):
Ahoj, nevím jestli ti to pomůže - asi moc ne, ale jsem na tom stejně, jen je mi o 11let víc.. V 16ti letech na mě spadl kůň, skopal mě a pošlapal a ve 22ti mi lidi poslali psa proti koni a nebýt kamarádky, která mě našla, tak jsem v tom lese skončila... Od té doby páteř v háji... dělala jsem závodně drezuru, živila se výcvikem koní, mnoho let denně 4-8hod na koni... Teď mám 5ti letého syna kterého jsem se už jako miminko bála nosit, protože mi díky páteři \"vynechávají\" nohy a bála jsem se že s ním upadnu... Dnes nesmím nic těžkého dělat, mám velkou starou chalupu, dítě, koně, ovce, psy a ostatní zvěř a občas od pasu dolů ochrnu.... na pár hodin, prostě se v noci vzbudím a nedostanu se z postele, je to hnus...... Hodně jsem si ujasnila na JIPce, ale teprve narození syna mi dalo "lekci" ....takže je to tvoje věc, ale moje rada je - dělej vše pro své zdraví..... :-)
Ahoj,myslím,že Ti tady koňáci napsali ty správné rady.Já se mohu jenom přidat,jelikož tyran opravdu nebudeš,pokud koním poskytneš dostatek volného pohybu ve výběhu v rovnováze se správnou výživou a ježdění?Pokud se věnuješ přirozeným metodám,určitě sama víš,že koníci ježdění nepotřebujou...Jak už tady někdo napsal,budou opravdu nejradši s hlavou v trávě,Tebe zbývá jen se soustředit na své zdravíčko.Já mám sice taky nějaké problémy s páteří,ovšem není to tak vážné,abych na koni jezdit nemohla,ale většina týdne jsem na škole a tím pádem se můj kůň stává už postupně "jen" rodinným miláčkem,ikdyž vím,že by se našel i na nějakých závodech,pro které jsem si ho původně vlastně kupovala,ale pořád je to můj největší relax ve volných chvílích a myslím,že jsem ho nikdy neobtěžovala žádným tréninkem a mám vyzkoušené-čím míň tréninku,tím lepší výsledky...
Měj se krásně a hodně štěstí...
pizneta
napsal(a):
Ahoj,myslím,že Ti tady koňáci napsali ty správné rady.Já se mohu jenom přidat,jelikož tyran opravdu nebudeš,pokud koním poskytneš dostatek volného pohybu ve výběhu v rovnováze se správnou výživou a ježdění?Pokud se věnuješ přirozeným metodám,určitě sama víš,že koníci ježdění nepotřebujou...Jak už tady někdo napsal,budou opravdu nejradši s hlavou v trávě,Tebe zbývá jen se soustředit na své zdravíčko.Já mám sice taky nějaké problémy s páteří,ovšem není to tak vážné,abych na koni jezdit nemohla,ale většina týdne jsem na škole a tím pádem se můj kůň stává už postupně "jen" rodinným miláčkem,ikdyž vím,že by se našel i na nějakých závodech,pro které jsem si ho původně vlastně kupovala,ale pořád je to můj největší relax ve volných chvílích a myslím,že jsem ho nikdy neobtěžovala žádným tréninkem a mám vyzkoušené-čím míň tréninku,tím lepší výsledky...
Měj se krásně a hodně štěstí...
Děkuji všem, co zde zatím vyjádřili. Zítra v deset hodin klepu na dveře a nyní, x hodin předem, se klepu celá.... Bojím se. A moc.
hanzy
napsal(a):
Tak hodne stesti at to dopadne aspon trosku pozitivne! A pak napis...
Ahoj Kikuško!
Přečetla jsem si všechny příspěvky co tady jsou.
1) Neboj, tyran určitě nebudeš, když na koních nebudeš jezdit. Tak jak píše Lucky - koně příroda stvořila bez sedla a uzdy.
2)Snaž se si vše zařídit tak, abys užívala co nejméně fyzické síly při práci kolem koní. Např. krmelec pro koně do výběhu. Traktorista Ti doveze velký balík sena, položí Ti ho přímo na místa a tím pádem Ti odpadá nošení sena. Já mám stáje ze stodoly a tam si také nechám takto přivézt balík sena. Koně ho žerou přímo. Odpadá veškerá manipulace se senem. Napaječky. Koně mívat hodně venku, at´se nenudí a Ty nebudeš mít ve stáji moc hnoje. Pokud bys měla nějaké nenáročné plemeno- hucul, hafling... Můžeš mít koně převážně venku jen s přístřeškem.
Ted´budu asi ošklivá - ale koníky mít jen dva- jednomu by bylo smuno. A nebo někomu ustájit koníka za výpomoc. Takže by obstarával i ty Tvoje.
Přeji Ti, aby Ti to u doktorů dopodlo dobře. M
monikafris
napsal(a):
Ahoj Kikuško!
Přečetla jsem si všechny příspěvky co tady jsou.
1) Neboj, tyran určitě nebudeš, když na koních nebudeš jezdit. Tak jak píše Lucky - koně příroda stvořila bez sedla a uzdy.
2)Snaž se si vše zařídit tak, abys užívala co nejméně fyzické síly při práci kolem koní. Např. krmelec pro koně do výběhu. Traktorista Ti doveze velký balík sena, položí Ti ho přímo na místa a tím pádem Ti odpadá nošení sena. Já mám stáje ze stodoly a tam si také nechám takto přivézt balík sena. Koně ho žerou přímo. Odpadá veškerá manipulace se senem. Napaječky. Koně mívat hodně venku, at´se nenudí a Ty nebudeš mít ve stáji moc hnoje. Pokud bys měla nějaké nenáročné plemeno- hucul, hafling... Můžeš mít koně převážně venku jen s přístřeškem.
Ted´budu asi ošklivá - ale koníky mít jen dva- jednomu by bylo smuno. A nebo někomu ustájit koníka za výpomoc. Takže by obstarával i ty Tvoje.
Přeji Ti, aby Ti to u doktorů dopodlo dobře. M
Ahoj Moni,
možná jen už špatně vnímám, ale zcela dobře nechápu, co jsi chtěla říct tím, co máš za slovy, že nechceš být ošklivá.
Koně jsou tři, není jeden, nejsou dva, proto tápu, jak to bylo myšleno, omlouvám se, ale poslední dny jsem myšlenkama hodně vdálená realitě.
Jinak koně mám venku, na noc chodí do boxu a to jen přes zimu, zatím nemáme přístřešek. Seno mají venku nonstop, se senem sice manipuluji, ale většinou vždy seženu někoho k ruce (i když nyní o víkendu jsem velký kulatý balík celý vyházela na půdu a tam to ještě přeskládávala). Napaječky jsou i v boxe i venku, jenže nyní přes zimu je venkovní zamrzlá, takže kýblujeme a v létě sem tam klesne hladina studny tak, že napaječka vodu nebere - zase kýble. Ale věřím, že toto se dá nějak zvládnout. Ustájení cizího koníka zatím, kvůli pozemkům není reálné.
kikuska
napsal(a):
Ahoj Moni,
možná jen už špatně vnímám, ale zcela dobře nechápu, co jsi chtěla říct tím, co máš za slovy, že nechceš být ošklivá.
Koně jsou tři, není jeden, nejsou dva, proto tápu, jak to bylo myšleno, omlouvám se, ale poslední dny jsem myšlenkama hodně vdálená realitě.
Jinak koně mám venku, na noc chodí do boxu a to jen přes zimu, zatím nemáme přístřešek. Seno mají venku nonstop, se senem sice manipuluji, ale většinou vždy seženu někoho k ruce (i když nyní o víkendu jsem velký kulatý balík celý vyházela na půdu a tam to ještě přeskládávala). Napaječky jsou i v boxe i venku, jenže nyní přes zimu je venkovní zamrzlá, takže kýblujeme a v létě sem tam klesne hladina studny tak, že napaječka vodu nebere - zase kýble. Ale věřím, že toto se dá nějak zvládnout. Ustájení cizího koníka zatím, kvůli pozemkům není reálné.
Ahojky Kiki,
zítra budu moc držet pěstičky, ať jsou výsledky co nejlepší.
Monika myslela nejspíše omezit počet koníků na dva (nebo na jednoho a k němu ustájit cizího), aby jsi s nimi měla méně práce....
lerry
napsal(a):
Ahojky Kiki,
zítra budu moc držet pěstičky, ať jsou výsledky co nejlepší.
Monika myslela nejspíše omezit počet koníků na dva (nebo na jednoho a k němu ustájit cizího), aby jsi s nimi měla méně práce....
Ahoj Reni,
taky mě to napadlo, když jsem si to asi po desáté četla. Bohužel, jediný kůň, který by zřejmě po čase snesl cizího vlastníka je Nepál, a to radši budu mrzák už ve třiceti.
V nejhorším zatnu zuby, koně přestěhuji do hor či na vysočinu na velké pastviny, budu platit jejich ustájení a uvidím je jednou za uherák... Budu ale vědět, že nic lepšího jsem pro ně udělat nemohla..
kikuska
napsal(a):
Ahoj Reni,
taky mě to napadlo, když jsem si to asi po desáté četla. Bohužel, jediný kůň, který by zřejmě po čase snesl cizího vlastníka je Nepál, a to radši budu mrzák už ve třiceti.
V nejhorším zatnu zuby, koně přestěhuji do hor či na vysočinu na velké pastviny, budu platit jejich ustájení a uvidím je jednou za uherák... Budu ale vědět, že nic lepšího jsem pro ně udělat nemohla..
Ahoj Kiki!
Právě tak nějak jsem to myslela. Snížit počet koní. Třeba na velkého + poníka a nebo ještě přibrat k tomu nějakého na ustájení. Já vím, že se to lehčeji mně píše než Tobě tento krok udělat, ale zase zdraví je opravdu důležité. Monika
monikafris
napsal(a):
Ahoj Kiki!
Právě tak nějak jsem to myslela. Snížit počet koní. Třeba na velkého + poníka a nebo ještě přibrat k tomu nějakého na ustájení. Já vím, že se to lehčeji mně píše než Tobě tento krok udělat, ale zase zdraví je opravdu důležité. Monika
Já vím.. ovšem taky vím, jaké koňské případy mám doma. Týraný Darty by asi nikomu moc radost nedělal a díky jeho povaze a nepracovitosti a občas nepřiměřenosti (kterou ale dělá okolí, ne mě) by byl bit a nebo by šel dům od domu. To si zažil pět let svého života. Již kolikrát sem za něj doma bojovala, probrečela nocí... Ano, i potom, co na mě 2x zaútočil, věděla jsem, že prostě začíná přemýšlet jako kůň... Poník z divočiny se nechá ošetřovat plně také jen mnou, je to prostě divoch. Na ježdění nic moc, klidné a šikovné dítko lehké váhy neexistuje a já ho huntovat nemůžu... No a Nepál... to je... to prostě nejde... V nejhorším opravdu všechny koně umístím na nějaké obrovské pláně, kde na ně nikdo nebude sahat, nikdo je nebude vychovávat, nikdo nebude už ničit jejich duše. A ta má si prostě jednou na tu samotu zvykne...
Prodat je prostě nedokáži, jen chci, aby se měli co nejlépe... achjo. :(
Musím doufat, že to nebude tak hrozné, jak to líčil pan ortoped, že zítra se dozvím více pozitivní závěry.
kikuska
napsal(a):
Já vím.. ovšem taky vím, jaké koňské případy mám doma. Týraný Darty by asi nikomu moc radost nedělal a díky jeho povaze a nepracovitosti a občas nepřiměřenosti (kterou ale dělá okolí, ne mě) by byl bit a nebo by šel dům od domu. To si zažil pět let svého života. Již kolikrát sem za něj doma bojovala, probrečela nocí... Ano, i potom, co na mě 2x zaútočil, věděla jsem, že prostě začíná přemýšlet jako kůň... Poník z divočiny se nechá ošetřovat plně také jen mnou, je to prostě divoch. Na ježdění nic moc, klidné a šikovné dítko lehké váhy neexistuje a já ho huntovat nemůžu... No a Nepál... to je... to prostě nejde... V nejhorším opravdu všechny koně umístím na nějaké obrovské pláně, kde na ně nikdo nebude sahat, nikdo je nebude vychovávat, nikdo nebude už ničit jejich duše. A ta má si prostě jednou na tu samotu zvykne...
Prodat je prostě nedokáži, jen chci, aby se měli co nejlépe... achjo. :(
Musím doufat, že to nebude tak hrozné, jak to líčil pan ortoped, že zítra se dozvím více pozitivní závěry.
Tak jsem byla u doktorky...
Záda mám celá zablokovaná, na levé straně těla i svaly. Položila si mě na lůžko a dost drsně mi záda prokřupala, myslela jsem, že nevstanu a ono né. Bylo to a je o dost lepší. Nesmím tahat těžká břemena, nemám nic nosit, nemám skákat. Ptala jsem se na koně a řekla, že můžu, pokud to nebude bolestivé. Nadchlo mě to, ale zároveń zavrtalo spoustou myšlenek. Je to takové nejisté, když jeden Vám řekne vůbec ne a druhý klidně ano. Takže jsem pořád docela nejistá.
Takže snad to nebude tak moc hrozné, jak se to zdá, snad se to správným cvičením srovná. Mám naordinováno 6 rehabilitací, u více fyzioterapeutů, tak uvidím.
Moc děkuji všem za podporu a budu zde dávat info, minimálně po skončení všech rehabilitací.
kikuska
napsal(a):
Tak jsem byla u doktorky...
Záda mám celá zablokovaná, na levé straně těla i svaly. Položila si mě na lůžko a dost drsně mi záda prokřupala, myslela jsem, že nevstanu a ono né. Bylo to a je o dost lepší. Nesmím tahat těžká břemena, nemám nic nosit, nemám skákat. Ptala jsem se na koně a řekla, že můžu, pokud to nebude bolestivé. Nadchlo mě to, ale zároveń zavrtalo spoustou myšlenek. Je to takové nejisté, když jeden Vám řekne vůbec ne a druhý klidně ano. Takže jsem pořád docela nejistá.
Takže snad to nebude tak moc hrozné, jak se to zdá, snad se to správným cvičením srovná. Mám naordinováno 6 rehabilitací, u více fyzioterapeutů, tak uvidím.
Moc děkuji všem za podporu a budu zde dávat info, minimálně po skončení všech rehabilitací.
Tak to je super
Moc gratuluju. Ja si myslim, ze co doktor to nazor (obrazne)... Ale nez nejake zavery, je podle me lepsi konzultovat klidne s nekolika doktory. Treba to nebude ve vysledku tak cerne, jak jsi to jeste pred 2 dny videla
hanzy
napsal(a):
Tak to je super
Moc gratuluju. Ja si myslim, ze co doktor to nazor (obrazne)... Ale nez nejake zavery, je podle me lepsi konzultovat klidne s nekolika doktory. Treba to nebude ve vysledku tak cerne, jak jsi to jeste pred 2 dny videla
No vidíš, třeba to nebude tak hrozné. Hlavně dávej na sebe pozor a hledej si někoho k ruce. Někteř doktoři, kteří nemají s koňmi žádné zkušenosti, tak raději ty koně zatrhnou, než aby něco riskovali. Třeba by Ti to mohlo naopak i pomoci, kdybys dělala nějakou hipoterapii. Přeji Ti brzské uzdravení a potom dej vědět, jak to vypadá. Monika
monikafris
napsal(a):
No vidíš, třeba to nebude tak hrozné. Hlavně dávej na sebe pozor a hledej si někoho k ruce. Někteř doktoři, kteří nemají s koňmi žádné zkušenosti, tak raději ty koně zatrhnou, než aby něco riskovali. Třeba by Ti to mohlo naopak i pomoci, kdybys dělala nějakou hipoterapii. Přeji Ti brzské uzdravení a potom dej vědět, jak to vypadá. Monika
Ahojky,taky moc gratuluju a drzim pesticky.Moje dcerka ma dve kobylky a strasne rada s nima pracuje ze zeme.Pracuje na lane i ve volnosti.Moc Ti fandime