Zdravím, teď o víkendu jsem byla s našimi pesany na procházce na kraji lesa, už se trošku šeřilo a asi 15 m od nás jsem zahlídla divočáka, vzala jsem i se psama nohy na ramena a tradá pryč. Je to místo, kam často jezdím i s koňousem, potkali jste někdo v lese divočáka? Jak se zachovat? Mají divočáci tendenci nějak koně napadat? A co se psíky? Těžko posbírám všechny tři psy a vyškrábu se s nima na strom...co doporučujete? Myslíte, že by např pepřový sprej v krajním případě k něčemu byl? Ujet s koněm do kšá nebo pustit koňa ať se stará sám a vyšjkrabat se na strom a nechat psy svému osudu by pro dva z nich bylo asi konečnou stanicí - pochybuju, že by maličký jorkšír a starý malamut utekli divočákovi. Jediný, kdo by se útěkem spasil je prostřední tempramentní kříženec. Všichni běhají navolno. Díky za vaše postřehy, rady a zkušenosti.
hancus
napsal(a):
Zdravím, teď o víkendu jsem byla s našimi pesany na procházce na kraji lesa, už se trošku šeřilo a asi 15 m od nás jsem zahlídla divočáka, vzala jsem i se psama nohy na ramena a tradá pryč. Je to místo, kam často jezdím i s koňousem, potkali jste někdo v lese divočáka? Jak se zachovat? Mají divočáci tendenci nějak koně napadat? A co se psíky? Těžko posbírám všechny tři psy a vyškrábu se s nima na strom...co doporučujete? Myslíte, že by např pepřový sprej v krajním případě k něčemu byl? Ujet s koněm do kšá nebo pustit koňa ať se stará sám a vyšjkrabat se na strom a nechat psy svému osudu by pro dva z nich bylo asi konečnou stanicí - pochybuju, že by maličký jorkšír a starý malamut utekli divočákovi. Jediný, kdo by se útěkem spasil je prostřední tempramentní kříženec. Všichni běhají navolno. Díky za vaše postřehy, rady a zkušenosti.
Psy bych sebou nebrala, rodí se teď mláďata a psi by zbytečně zvěř plašili, to přinejmenším. Vloni jsem na vyjížďce taky potkala dvě svině a i s malými. Malých bylo tak snad celkem 16. Fakt mrňouskové, ale nádherní. Jsem krátkozraká, ale ne tak moc a na vyjížďky jezdím bez brýlí. Svině nejdřív stála čelem ke mě a já myslela, že je to snad nějaký chlupatější vlčák a jela jsem dál. Kůň špicloval uši, on čumí na kde co. A ono se to rozběhlo, tak teprve z boku jsme poznala, že je to svině a ne pes. Utekly pryč. Já obyvkle, když vidím nějaké zvíře a zbytečně blízko, tak zastavím nebo mírně změním směr a snažím se tak dát najevo, že nechci hodnit, aby zvěř zbytečně nazpanikařila. Obvykle utečou opodál a pak se dívají co bude, tak se rozejdu kam potřebuju a oni utečou. Utekly i ty svině, ale to jsem si už říkala, že bych prostě vzala nohy na ramena kdyby něco, kůň by byl určitě pro, říká se, že jsou dost odvážné a připravené svá mláďat bránit a jsou taky velice rychlé. Ale žádné zvíře není natolik agresivní, že by tě muselo pronásledovat až nevím kam, s koněm bys určitě utekla.
Přiznávám, jednou jsem honila lišku. Přibližovali jsme se k ní, ale schovala se do nory.
hancus
napsal(a):
Zdravím, teď o víkendu jsem byla s našimi pesany na procházce na kraji lesa, už se trošku šeřilo a asi 15 m od nás jsem zahlídla divočáka, vzala jsem i se psama nohy na ramena a tradá pryč. Je to místo, kam často jezdím i s koňousem, potkali jste někdo v lese divočáka? Jak se zachovat? Mají divočáci tendenci nějak koně napadat? A co se psíky? Těžko posbírám všechny tři psy a vyškrábu se s nima na strom...co doporučujete? Myslíte, že by např pepřový sprej v krajním případě k něčemu byl? Ujet s koněm do kšá nebo pustit koňa ať se stará sám a vyšjkrabat se na strom a nechat psy svému osudu by pro dva z nich bylo asi konečnou stanicí - pochybuju, že by maličký jorkšír a starý malamut utekli divočákovi. Jediný, kdo by se útěkem spasil je prostřední tempramentní kříženec. Všichni běhají navolno. Díky za vaše postřehy, rady a zkušenosti.
Ahojky, no jelikož u nás je les kam se podíváš a prasátek je v něm přeci jen dost. S koněm jsem je už párkrát potkala, nikdy si nás moc nevšímala, jen přeběhla přez cestu a nic. Na vyjížďku psiska neberu,ale když už s nima do lesa jdu, tak je radši mám na vodítku. Ona taková prasečí mamina se selatama by si se psem hravě poradila. Táta je myslivec, tak i od něho z vyprávění vím, co prasátka dokážou ;-)
hancus
napsal(a):
Zdravím, teď o víkendu jsem byla s našimi pesany na procházce na kraji lesa, už se trošku šeřilo a asi 15 m od nás jsem zahlídla divočáka, vzala jsem i se psama nohy na ramena a tradá pryč. Je to místo, kam často jezdím i s koňousem, potkali jste někdo v lese divočáka? Jak se zachovat? Mají divočáci tendenci nějak koně napadat? A co se psíky? Těžko posbírám všechny tři psy a vyškrábu se s nima na strom...co doporučujete? Myslíte, že by např pepřový sprej v krajním případě k něčemu byl? Ujet s koněm do kšá nebo pustit koňa ať se stará sám a vyšjkrabat se na strom a nechat psy svému osudu by pro dva z nich bylo asi konečnou stanicí - pochybuju, že by maličký jorkšír a starý malamut utekli divočákovi. Jediný, kdo by se útěkem spasil je prostřední tempramentní kříženec. Všichni běhají navolno. Díky za vaše postřehy, rady a zkušenosti.
No já zkušenost nemám unás naštěstí divoká prasata nejsou. Pouze srny, ke kterým se s koněm lze dostat i na méně než 20m při troše štěstí. A pak tu máme lišky a jednu jsem cca před rokem sledovala ze vzdálenosti asi 50-60m od koní v klidu si šmuchala pobíhala po poli a pak se ztratila v lese.
Ale osobně bych ti doporučila konzultovat chování při setkání s divočáky s myslivci. Ti by měli nejlépe vědět co dělat, když by ses náhodou s divočákem setkala a myslím, že oblasti kde jsou to nemusí být jenom na kraji lesa. Ale i třeba v polích. Osobně jsem slyšela, že nejnebezpečnější je bachyně se selaty, která je brání.
Možná ti poradí i někdo zkušenějí zde. Osobně bych se ale s divočákem nechtěla setkat.
remonek
napsal(a):
Ahojky, no jelikož u nás je les kam se podíváš a prasátek je v něm přeci jen dost. S koněm jsem je už párkrát potkala, nikdy si nás moc nevšímala, jen přeběhla přez cestu a nic. Na vyjížďku psiska neberu,ale když už s nima do lesa jdu, tak je radši mám na vodítku. Ona taková prasečí mamina se selatama by si se psem hravě poradila. Táta je myslivec, tak i od něho z vyprávění vím, co prasátka dokážou ;-)
Tak co se koně týče, jsem snad v klidu, ale co pesani? Chodíme s nimi do lesa každý den, prcek a dědek se drží většinou na dohled, málokdy sejdou z cesty, ale ten temperamentní mlaďoch poletuje všude možně. Zveř nehoní, neštěká na ni. Může i tak naštvat čuníka, když mu nic nedělá? Je jen zvědavej, kdyby se proti němu něco obrátilo, hned uteče.
hancus
napsal(a):
Tak co se koně týče, jsem snad v klidu, ale co pesani? Chodíme s nimi do lesa každý den, prcek a dědek se drží většinou na dohled, málokdy sejdou z cesty, ale ten temperamentní mlaďoch poletuje všude možně. Zveř nehoní, neštěká na ni. Může i tak naštvat čuníka, když mu nic nedělá? Je jen zvědavej, kdyby se proti němu něco obrátilo, hned uteče.
Myslím,že pokud čuník nebo spíš čuníková nebude mít selata a bránit si je,tak před hafanem utečou
hancus
napsal(a):
Tak co se koně týče, jsem snad v klidu, ale co pesani? Chodíme s nimi do lesa každý den, prcek a dědek se drží většinou na dohled, málokdy sejdou z cesty, ale ten temperamentní mlaďoch poletuje všude možně. Zveř nehoní, neštěká na ni. Může i tak naštvat čuníka, když mu nic nedělá? Je jen zvědavej, kdyby se proti němu něco obrátilo, hned uteče.
Tak jsem se ještě pro jistotu ještě optala a bylo mi řečeno,že pokud má prase prostor kam utéct, tak na psa nezaútočí, ale pokud nemá kam tak že se začne bránit. A v rákosí prý pes moc šancí nemá.
remonek
napsal(a):
Tak jsem se ještě pro jistotu ještě optala a bylo mi řečeno,že pokud má prase prostor kam utéct, tak na psa nezaútočí, ale pokud nemá kam tak že se začne bránit. A v rákosí prý pes moc šancí nemá.
Do rákosí naši pesani moc nechodí, i když ho tady taky máme, tak snad žádný konflikt nebude. Fakt ale je, že je to už druhé čunisko, které jsem v posledních 2 měsících zahlídla, jedno 200 m od našeho domu, druhé jen na druhé straně nijak velkého údolí, tak mě to poněkud vyplašilo. Díky.
ambra
napsal(a):
No já zkušenost nemám unás naštěstí divoká prasata nejsou. Pouze srny, ke kterým se s koněm lze dostat i na méně než 20m při troše štěstí. A pak tu máme lišky a jednu jsem cca před rokem sledovala ze vzdálenosti asi 50-60m od koní v klidu si šmuchala pobíhala po poli a pak se ztratila v lese.
Ale osobně bych ti doporučila konzultovat chování při setkání s divočáky s myslivci. Ti by měli nejlépe vědět co dělat, když by ses náhodou s divočákem setkala a myslím, že oblasti kde jsou to nemusí být jenom na kraji lesa. Ale i třeba v polích. Osobně jsem slyšela, že nejnebezpečnější je bachyně se selaty, která je brání.
Možná ti poradí i někdo zkušenějí zde. Osobně bych se ale s divočákem nechtěla setkat.
Poslední dobou je bohužel černé zvěře přemnoženo (nic proti nim) a tak se nerozpakují poflakovat se i okolo vesnic a hodně blízko lidských obydlí. Konkrétně u nás v noci klíďo u kamaráda na zahradě, která je na kraji vsi, nebyl problém. Jak otevřel dveře vzali nohy na ramena. Aby jsi vyprovokovala bachyni musela by jsi ji překvapit a nebo honit mladé. To pak je boj o život, jelikož takové divoké prase má zuby poměrně dlouhý a čelisti silný tak, že dokáže rozkousat kost v průměru 2 cm (viděla jsem na vlastní oči). Ale aby tě začalo samo jen tak bez důvodu pronásledovat muselo by být raněné a nebo nemocné.
zazika
napsal(a):
Poslední dobou je bohužel černé zvěře přemnoženo (nic proti nim) a tak se nerozpakují poflakovat se i okolo vesnic a hodně blízko lidských obydlí. Konkrétně u nás v noci klíďo u kamaráda na zahradě, která je na kraji vsi, nebyl problém. Jak otevřel dveře vzali nohy na ramena. Aby jsi vyprovokovala bachyni musela by jsi ji překvapit a nebo honit mladé. To pak je boj o život, jelikož takové divoké prase má zuby poměrně dlouhý a čelisti silný tak, že dokáže rozkousat kost v průměru 2 cm (viděla jsem na vlastní oči). Ale aby tě začalo samo jen tak bez důvodu pronásledovat muselo by být raněné a nebo nemocné.
my jich tu máme habaděj a to jsme kousek za Prahou. díky nim jsou rozryté louky a každé jim milé místo v lesích. Pokud nemají mladé, jsou plachá a utečou, na koni bych se ani tak nebála, ale jak tu kdosi říkal, teď se rodí mladý a to se bojim aj já, nikdy nevíš kdy na ně narazíš, náhodou jí vjedeš do náruče, pak se může bránit a zaútočit, rychlý jsou jako sviň, sama jsem to zažila. se psama bych se bála a raději ted chvíli procházky do lesa oželela, sama obdivuju lidi, co se chodí do našich lesů procházet a nebojí se jich. jsou přemnožená a myslivci můžou střílet jen mladé kusy.
jednou se mi podařilo blejsknout takovou pěknou rodinku na poli před stájí :)
nikootin
napsal(a):
my jich tu máme habaděj a to jsme kousek za Prahou. díky nim jsou rozryté louky a každé jim milé místo v lesích. Pokud nemají mladé, jsou plachá a utečou, na koni bych se ani tak nebála, ale jak tu kdosi říkal, teď se rodí mladý a to se bojim aj já, nikdy nevíš kdy na ně narazíš, náhodou jí vjedeš do náruče, pak se může bránit a zaútočit, rychlý jsou jako sviň, sama jsem to zažila. se psama bych se bála a raději ted chvíli procházky do lesa oželela, sama obdivuju lidi, co se chodí do našich lesů procházet a nebojí se jich. jsou přemnožená a myslivci můžou střílet jen mladé kusy.
jednou se mi podařilo blejsknout takovou pěknou rodinku na poli před stájí :)
svým způsobem jsou roztomilí
nikootin
napsal(a):
svým způsobem jsou roztomilí
Hm mi se stalo jen to že kdysi s mamkou na kolech jsme sjely na polňačku a asi 15metrů od nás stál ve vysoké trávě obrovský kanec, otočily jsme kola a uháněly nazpátek co to dalo, to byl teda obr! A o pár roků později jsme šli vedlejšího městečka v noci pěšky domů s omladinou z akce a v té šílené tmě kolem nás proskočilo obr prase, mysleli jsme že se pos***... Bylo to jak v hororu, holky vřískaly jak o život, chudák prase muselo dostat infarkt