Měli jste (či máte) problémového koníka? Ráda bych znala příběhy, osudy lidmi zrazených koní, kteří dostali další šanci Nezakládám to proto, abych se chlubila sebou a svým koněm (jinak s tématem máme docela společného
), kdyby někoho zajímalo, napíšu. Zajímá mě, jaký koník byl, díky čemu a jak se měnil...
Ctsisi

XXX.XXX.196.177
Včera přijela s velkou slávou Sisinka. Sisi jsme koupili v dražbě pro dceru, ale je to člen rodiny a velká láska nás všech. Byla zabavena majiteli pro neplacení daní, ale myslím, že si rozhodně nepohoršila. Je to 18ti letá budoucí maminka (za 2 měsíce) čt a je prostě krásná. Majitele se asi bála, v jeho přítomnosti klopila uši, ale má vstřícnou povahu a za to že u nás ji ouška stály jako svíčka by sme ji snesly modré z nebe. Jenže je podvýživená a od veterináře má z pamlsků povoleno jen jedno jabko denně a 1 mrkev, než se dá dohromady. Mrkev tedy vůbec nezná, tak přijmula jen kus jablíčka a pořádně se najedla sena. Tak jsme tedy jen chválily a chválily.
Oba naši dospělí koně by se dali považovat za problémové.
S kobylou (huculka, nyní 8 let stará) nám to trvalo 4 roky, než jsme ji proměnili v jezdeckého koně, se kterým není každá vyjížďka a vkročení do výběhu "o život". Není to ale o život pouze pro nás, u ostatních člověk nikdy neví, jak se zachová - už jsme se smířili s tím, že to tak bude - protože už to,co dokáže teď, je z její strany neuvěřitelný pokrok.
Je to velmi dlouhé povídání, jak z koně, které nebyl nejprve řádně odstaven, do 4 let naprosto nevychováván a nebezpečný lidem, protože nechápal rozdíl mezi člověkem a koněm - za což byl později už jen bit, se stal kůň jezdecký, který s vámi nebojuje o dominanci každý den znovu a znovu kopyty a zuby.
S valachem (holštýnský kůň, 20 let) nám domluva trvala týden - koník problémový vlastně vůbec nebyl a není, jen jsme naprosto nevěděli jak na něj - nemohli jsme se zeptat původních majitelů, na jaké pobídky je naučen, jak s ním zacházeli, co s ním dělali, co po něm chtěli...
Koník absolutně nešel otočit a zastavit, prostě se rozešel a šel a šel, když se nějakého místa bál, otočil se a šel zpět. Nepomohla jakákoli síla na otočení a zastavení. Koník byl naprosto zmaten, co se po něm chce. Když jsme ty správné pobídky našli - je to prostě kůň na heslo - je to naprostá pohoda a je 100% spolehlivý, jednodušší zacházení a domluvu s koněm jsme nikdy nezažila a ani neviděla.
V tomto případě jsme byli problémoví vlastně my - a na to bych asi chtěla upozornit - nehledejme problém vždy v koni, když něco nechce udělat, nemusí to být vždy naschvál, může být vlastně úplně vzorný a vychovaný, jen nám nemusí rozumět.
I to je důvod proč je podle mě tolik problémových koní - dělá to to střídání majitelů - nový majitel to po koni poté chce jinak, kůň tomu nerozumí, je ve stresu, nový majitel je ve stresu a zklamaný, že kůň neposlouchá, co s ním bude dělat, jaká to bude práce... - a nový problémový koník je na světě...
A mě zrovna příběh zadavatelky zajímá :)
Jinak já se problémovým koním věnuji už skoro profesionálně, takže povídání by bylo spousta. Jinak ale moje kobylka byla v klusáckém tréninku, kde se jí primárně zhoršila pozdější jezditelnost pod sedlem a začala se bát o hubu. Pak ji kdosi jaksi obsedl, nevím jak, ale evidentně byla bitá přes zadek a přes uši (možná se vzpínala nebo házela hlavou, nevím). Nakonec z ní udělali koně, který by se radši umlátil, než se nechal chytit, pořád panikařila, všeho se lekala a byla schopná ublížit lidem kolem i sobě.
Dneska je z ní pro mě absolutně spolehlivý kůň, na ostatní bývá taky celkem milá, dokud ji hlídám, ale jelikož cílem výcviku bylo hlavně kobuši zvednout sebevědomí - a podařilo se - tak je dneska schopná jen tak sestřelit jezdce, protože jí nevyhovuje, nebo pokud na ní nesedím nebo s ní nepracuji, tak si i po někom kopne, k cizím je už spíš vlezlá bez respektu, od některých typů lidí se naopak pořád docela distancuje, ale už bez panikaření.
Pod sedlem s přiježděností sice pořád dost bojujeme, ale přece jen na tom ani moc nemakám, žádné velké výkony od ní totiž nepotřebuju
Ahoj taky mám klusačku která prošla klusackým vycvikem.. vicemeně se na ni dá už vylést bez toho aby panikařila , naklusat a přiložit holeně bes toho aby se strašně bála.. problém se zadkem a ušima máme taky , jako slečna v příspěvku před náma. Snad to čas zpraví:)
Moji kobylku jsem poznala jako koně, co na sebe nenechá za žádných okolností ani sáhnout Ale tak nějak si mě vybrala...
Něco víc se dočtete tady: http://horse-man-friendship.wbs.cz/
Asi před dvěma týdny jsem koupila kříženku wpb x paint x hucul, je jí 14 a co přišla k nám začala být problémová, ve stádě je dominantní a lehce tvrdohlavá. Na vyjížďce se mi stalo že když jsem sesedla tak se snažila utéct a dala do toho opravdu všechno, poté ji zajímali cizí koně a znovu se celým tělem opřela do vodítka a utekla, problém je v tom že je v pohodě v pohodě a podle toho jak má náladu se chová, nejhorší je že když sem jí odstrojovala z vyjížďky tak mi přervala uzdečku a utekla a našli sme ji až druhý den, myslíte, že na tohle pomůže být rázný ? Bylo by mi líto jí vracet ale na druhou stranu, na ní chci vozit děti a myslím že tohle by bylo jen o průšvih. Skvělý příklad je ten když sme jí nakládali do přepraváku dokavaď jí to moc nenudilo byla v pohodě a hodná vstřícná ale jakmile jí to přestalo bavit začala s námi zápasit snažit se opět utéct a začala být až lehce agresivní.