Prosím o rady. Moje kobylka už dva roky pravidelně a naprosto bez problémů nastupuje do přepraváku. Vždy nastupovala dobrovolně, bez mlácení nebo jinejch praktik. Jezdíme pravidelně trénovat co týden do haly, takže i teď v zimě jezdila 1x týdně. Bohužel jak napadlo hodně sněhu, nemohli jsme s hengrem vyjet a měsíc jsme do haly nejeli. Teď už kobylu nemůžu naložit. Jezdíme pořád tím samým hengrem, při nakládání ani vykládání se jí nic nestalo. Přepraváku se nebojí, klidně si tam stoupne napůl a drbe se či olizuje stěny, prostě jen vysírá. Jakmile jí malinko přitáhnem za vazák nebo se jí opřem rukou do zadku, okamžitě jde na zadní, předníma kope proti hengru apod. Jsem z toho zoufalá. Jak jí naložit???
ampinka
napsal(a):
Prosím o rady. Moje kobylka už dva roky pravidelně a naprosto bez problémů nastupuje do přepraváku. Vždy nastupovala dobrovolně, bez mlácení nebo jinejch praktik. Jezdíme pravidelně trénovat co týden do haly, takže i teď v zimě jezdila 1x týdně. Bohužel jak napadlo hodně sněhu, nemohli jsme s hengrem vyjet a měsíc jsme do haly nejeli. Teď už kobylu nemůžu naložit. Jezdíme pořád tím samým hengrem, při nakládání ani vykládání se jí nic nestalo. Přepraváku se nebojí, klidně si tam stoupne napůl a drbe se či olizuje stěny, prostě jen vysírá. Jakmile jí malinko přitáhnem za vazák nebo se jí opřem rukou do zadku, okamžitě jde na zadní, předníma kope proti hengru apod. Jsem z toho zoufalá. Jak jí naložit???
Mohla mit naposledy nejakou spatnou zkusenost o ktere vy treba ani nevite, neboji to ted klouze a proto se boji, urcite bych ji dala cas a netlacila bych ji do toho...klidne bych ji nechala nastupovat poprve i nekolik hodin (v jiny den nez jedete na trening) at si to poradne ocucha, nevim jestli tusis jak uci nastupovat kone parelisti ale ja tak dostala do voziku nekolik koni, bez pouziti sily, lonze ci jinych necitlivych praktik.Kdyz ji totiz ted udelas na nastupovani spatnou vzpominku bude s tim mit uz porad problem, kdyz si naopak udelas cas a pohrajes si sni bude ti tam dal ochotne nastupovat rada.Urcite si uz nekde videla, nebo slysela ze na takovych show nastupuji kone i v klusu, pozadu nebo dokonce cvalem do jedouciho voziku...toho vseho se da dosahnout ikdyz to urcite neni potreba :-).Nam staci aby tam nase kone nastupovali v klidu, sami a radi.Drzim palce
chema
napsal(a):
Mohla mit naposledy nejakou spatnou zkusenost o ktere vy treba ani nevite, neboji to ted klouze a proto se boji, urcite bych ji dala cas a netlacila bych ji do toho...klidne bych ji nechala nastupovat poprve i nekolik hodin (v jiny den nez jedete na trening) at si to poradne ocucha, nevim jestli tusis jak uci nastupovat kone parelisti ale ja tak dostala do voziku nekolik koni, bez pouziti sily, lonze ci jinych necitlivych praktik.Kdyz ji totiz ted udelas na nastupovani spatnou vzpominku bude s tim mit uz porad problem, kdyz si naopak udelas cas a pohrajes si sni bude ti tam dal ochotne nastupovat rada.Urcite si uz nekde videla, nebo slysela ze na takovych show nastupuji kone i v klusu, pozadu nebo dokonce cvalem do jedouciho voziku...toho vseho se da dosahnout ikdyz to urcite neni potreba :-).Nam staci aby tam nase kone nastupovali v klidu, sami a radi.Drzim palce
Když to je právě taky problém, já bych si s ní klidně pohrála, hodila přívěs do výběhu a věnovala bych se tomu klidně celý den... Akorát že to není náš přívěs, je to přívěs známýho a on je stará škola... Takže neexistuje že by mi ho tam nechal a dělej si co chcdeš, on si rampu podkládá kouskama spešl dřeva aby mu kůň náhodou neohnul ty zavíráky z boku, nenechá koně stát nakřivo na rampě aby čuměl, jelikož by mohl spadnout solů a zlámat si nohu (i když opravdu jen v klidu stála...). Prostě u toho musí být, diriguje to a když se to třeba ani na dvacátý nepovede, pošle mě s kobylou domů že to nemá cenu a vůbec mu nevadí, že tím vlastně kobyla vyhrála... Takže už fakt nevím, dokud nastupovala byl klid, teď jsem v koncích :´( Známej taky říká že je to tím že hodně krmím a kobyla nic nedělá, ale osobně si nemyslím, že by dostávala nějak moc... Ráno jí dávám vitamíny, odměrku slunečnicového oleje a 3/4 litru ovsa, večer dostává 300g otrub a půl litru ječmene... K tomu 4-5x v týdnu hodinu pod sedlem dělá, je pravda že teď jak je ten sníh tak převážně jen v kroku a klusu, ale zase musí vynaložit síli na to se v tom brodit že... A ještě je od rána do večera ve výběhu, takže i tam nějakou energii na zateplení vydá...
ampinka
napsal(a):
Když to je právě taky problém, já bych si s ní klidně pohrála, hodila přívěs do výběhu a věnovala bych se tomu klidně celý den... Akorát že to není náš přívěs, je to přívěs známýho a on je stará škola... Takže neexistuje že by mi ho tam nechal a dělej si co chcdeš, on si rampu podkládá kouskama spešl dřeva aby mu kůň náhodou neohnul ty zavíráky z boku, nenechá koně stát nakřivo na rampě aby čuměl, jelikož by mohl spadnout solů a zlámat si nohu (i když opravdu jen v klidu stála...). Prostě u toho musí být, diriguje to a když se to třeba ani na dvacátý nepovede, pošle mě s kobylou domů že to nemá cenu a vůbec mu nevadí, že tím vlastně kobyla vyhrála... Takže už fakt nevím, dokud nastupovala byl klid, teď jsem v koncích :´( Známej taky říká že je to tím že hodně krmím a kobyla nic nedělá, ale osobně si nemyslím, že by dostávala nějak moc... Ráno jí dávám vitamíny, odměrku slunečnicového oleje a 3/4 litru ovsa, večer dostává 300g otrub a půl litru ječmene... K tomu 4-5x v týdnu hodinu pod sedlem dělá, je pravda že teď jak je ten sníh tak převážně jen v kroku a klusu, ale zase musí vynaložit síli na to se v tom brodit že... A ještě je od rána do večera ve výběhu, takže i tam nějakou energii na zateplení vydá...
Napíši, jak jsem učila já... Moje kobča taky tak nějak, do půl těla a pak ani krok, nebo když už vlezla celá, tak okamžitě couvala i když měla ve předu tvrdej chleba, mrkvu, jablka atd v kýblíku ( nabrala si a šup ven). Když to udělala asi po 10, ale nebylo to z bázlivoszi, prostě jen tak, tak vždycky když couvla musela couvat ještě dalších 5-10 metrů od vozíku dokud jsem já neřekla dost. Pak opět rozejítí do vozíku, po pár pokusech ji to přestalo bavit, svůj pobyt prodlužovala sama a já jsem nešetřila chválením. Vždycky, když jsem chtěla aby vylezla stačilo nahlas "curyk curyk"..Nakonec to dopadlo tak, že už ten den asi po 30ti minutách nastupovala naprosto sama. Navedla jsem ji k rampě a pustila a kobyla skoro vklusávala do vozíku sama, počkala až dám povel curyk a sama vylezla, samozřejmě venku čekalo další kokynko...
Vozík stál na pravé straně u stěny, střední příčka co nejvíce otevřená a pak jsem ji postupně zavírala, takže nakonec nastupovala jen do "svojí půlky".
Vše probíhalo v klidu a důslednosti a jen já a kobyla nikdo jiný! A samozřejmě den před převozem.
Na druhý den to zkusila opět s couváním, ale stejná písnička s "mojím" dalším couváním 5 metrů... Stačil jeden pokus a věděla která bije.
Od té doby se vezla asi 4x a vždy bez problémů a nakládala jsem si ji úplně sama. Když jsem sní dorazila ke kámošce doložit koníka, vždy musela vystoupit a vejít znovu a také bez problémů....
Určitě tento dopravce není v tvém okolí jediný, takže bych se obrátila na někoho, kdo vozík zapůjčí třeba den předem. Já osobně bych někomu takovému neochotnému vydělat nenechávala.... toť můj názor.
Hodně štěstí.
janavar
napsal(a):
Napíši, jak jsem učila já... Moje kobča taky tak nějak, do půl těla a pak ani krok, nebo když už vlezla celá, tak okamžitě couvala i když měla ve předu tvrdej chleba, mrkvu, jablka atd v kýblíku ( nabrala si a šup ven). Když to udělala asi po 10, ale nebylo to z bázlivoszi, prostě jen tak, tak vždycky když couvla musela couvat ještě dalších 5-10 metrů od vozíku dokud jsem já neřekla dost. Pak opět rozejítí do vozíku, po pár pokusech ji to přestalo bavit, svůj pobyt prodlužovala sama a já jsem nešetřila chválením. Vždycky, když jsem chtěla aby vylezla stačilo nahlas "curyk curyk"..Nakonec to dopadlo tak, že už ten den asi po 30ti minutách nastupovala naprosto sama. Navedla jsem ji k rampě a pustila a kobyla skoro vklusávala do vozíku sama, počkala až dám povel curyk a sama vylezla, samozřejmě venku čekalo další kokynko...
Vozík stál na pravé straně u stěny, střední příčka co nejvíce otevřená a pak jsem ji postupně zavírala, takže nakonec nastupovala jen do "svojí půlky".
Vše probíhalo v klidu a důslednosti a jen já a kobyla nikdo jiný! A samozřejmě den před převozem.
Na druhý den to zkusila opět s couváním, ale stejná písnička s "mojím" dalším couváním 5 metrů... Stačil jeden pokus a věděla která bije.
Od té doby se vezla asi 4x a vždy bez problémů a nakládala jsem si ji úplně sama. Když jsem sní dorazila ke kámošce doložit koníka, vždy musela vystoupit a vejít znovu a také bez problémů....
Určitě tento dopravce není v tvém okolí jediný, takže bych se obrátila na někoho, kdo vozík zapůjčí třeba den předem. Já osobně bych někomu takovému neochotnému vydělat nenechávala.... toť můj názor.
Hodně štěstí.
Souhlasim s Janavar...vzdyt je v dnesni dobe spousta lidi co pujcuje privesy...nenechala bych si nekym diktovat jak mam pracovat se svym konem...je to tvuj kun a tohle je hodne dulezita zkouska jestli s nim chces sportovat...mozna by pomohlo pracovat na respektu a duvere prvne bez privesu...pak by to s privesem trvalo o dost kratsi dobu.Nejsem primo parelista ale hodne myslenek (her) a cviceni maji hodne dobrych, pouzivam je a mohu jen doporucit.Kdyz tak se koukni na www.horseman.cz nebo mi pisni maila...rada pomuzu jestli budu moct.
janavar
napsal(a):
Napíši, jak jsem učila já... Moje kobča taky tak nějak, do půl těla a pak ani krok, nebo když už vlezla celá, tak okamžitě couvala i když měla ve předu tvrdej chleba, mrkvu, jablka atd v kýblíku ( nabrala si a šup ven). Když to udělala asi po 10, ale nebylo to z bázlivoszi, prostě jen tak, tak vždycky když couvla musela couvat ještě dalších 5-10 metrů od vozíku dokud jsem já neřekla dost. Pak opět rozejítí do vozíku, po pár pokusech ji to přestalo bavit, svůj pobyt prodlužovala sama a já jsem nešetřila chválením. Vždycky, když jsem chtěla aby vylezla stačilo nahlas "curyk curyk"..Nakonec to dopadlo tak, že už ten den asi po 30ti minutách nastupovala naprosto sama. Navedla jsem ji k rampě a pustila a kobyla skoro vklusávala do vozíku sama, počkala až dám povel curyk a sama vylezla, samozřejmě venku čekalo další kokynko...
Vozík stál na pravé straně u stěny, střední příčka co nejvíce otevřená a pak jsem ji postupně zavírala, takže nakonec nastupovala jen do "svojí půlky".
Vše probíhalo v klidu a důslednosti a jen já a kobyla nikdo jiný! A samozřejmě den před převozem.
Na druhý den to zkusila opět s couváním, ale stejná písnička s "mojím" dalším couváním 5 metrů... Stačil jeden pokus a věděla která bije.
Od té doby se vezla asi 4x a vždy bez problémů a nakládala jsem si ji úplně sama. Když jsem sní dorazila ke kámošce doložit koníka, vždy musela vystoupit a vejít znovu a také bez problémů....
Určitě tento dopravce není v tvém okolí jediný, takže bych se obrátila na někoho, kdo vozík zapůjčí třeba den předem. Já osobně bych někomu takovému neochotnému vydělat nenechávala.... toť můj názor.
Hodně štěstí.
No jediný určitě není, ale je to kamarád, který nám půjčuje hengr a vozí koně na závody zadarmo... Bohužel nemám na to, abych si mohla půjčovat vozík za 500 a výše, jak to bohužel ve východních čechách je... Určitě bych zkusila naložit koně pomocí NHS ale jaksi nevím jak na to, kobča ustupování na tlak ovládá, umí vysílání do stran, nechá se celá hladit i bičem a podobně... Jen nevím jak to při nakládání uplatnit???
ampinka
napsal(a):
Prosím o rady. Moje kobylka už dva roky pravidelně a naprosto bez problémů nastupuje do přepraváku. Vždy nastupovala dobrovolně, bez mlácení nebo jinejch praktik. Jezdíme pravidelně trénovat co týden do haly, takže i teď v zimě jezdila 1x týdně. Bohužel jak napadlo hodně sněhu, nemohli jsme s hengrem vyjet a měsíc jsme do haly nejeli. Teď už kobylu nemůžu naložit. Jezdíme pořád tím samým hengrem, při nakládání ani vykládání se jí nic nestalo. Přepraváku se nebojí, klidně si tam stoupne napůl a drbe se či olizuje stěny, prostě jen vysírá. Jakmile jí malinko přitáhnem za vazák nebo se jí opřem rukou do zadku, okamžitě jde na zadní, předníma kope proti hengru apod. Jsem z toho zoufalá. Jak jí naložit???
A co když problém není ve vozíku ani v přepravě?
Nestalo se jí náhodou něco na posledním tréninku v hale? Kobyla jestli jezdila teď vozíkem jen na trénink do haly, tak může mít vozík s tím spojený. Ví , že teď se poveze a vyleze kdesi u haly, kde jí čeká trénink a možná se bojí právě toho. Zkuste zavzpomínat, co se dělo na posledním tréniku, jestli tam klisnu něco nevystresovalo.
dajik
napsal(a):
A co když problém není ve vozíku ani v přepravě?
Nestalo se jí náhodou něco na posledním tréninku v hale? Kobyla jestli jezdila teď vozíkem jen na trénink do haly, tak může mít vozík s tím spojený. Ví , že teď se poveze a vyleze kdesi u haly, kde jí čeká trénink a možná se bojí právě toho. Zkuste zavzpomínat, co se dělo na posledním tréniku, jestli tam klisnu něco nevystresovalo.
Už jsem o tom taky přemýšlela... Nestalo se jí tam nic, dělali jsme to co vždycky, máme super trenéra takže žádný přehnaný nároky ani nemáhání... Spíše jsem přemýšlela, že tam prostě nechce, protože doma běhá po loukách a tam musí pracovat (teď v zimě se jinde pracovat nedá...). Už jsem přemýšlela o tom jí naložit, vyložit někde v lese a jít si na hodinku užívat přírody, ale asi už je pozdě, když jí nemůžu naložit Chybama se člověk učí, až jí naložíme, pojedu s ní jinam... Pokud jí tedy naložíme... :(
ampinka
napsal(a):
Už jsem o tom taky přemýšlela... Nestalo se jí tam nic, dělali jsme to co vždycky, máme super trenéra takže žádný přehnaný nároky ani nemáhání... Spíše jsem přemýšlela, že tam prostě nechce, protože doma běhá po loukách a tam musí pracovat (teď v zimě se jinde pracovat nedá...). Už jsem přemýšlela o tom jí naložit, vyložit někde v lese a jít si na hodinku užívat přírody, ale asi už je pozdě, když jí nemůžu naložit Chybama se člověk učí, až jí naložíme, pojedu s ní jinam... Pokud jí tedy naložíme... :(
Ampinka, ptáš se jak uplatnit?
Tak já třeba dostala koně do přepravníku následovně. Stoupla jsem si přímo před koně, tušírkou ho naučila pobídku ku předu tam, kde pobízíš holeněmi a ejhle koník nasoupil na moji pobídku střídavě na levou a pravou stranu i do vozíku. Já před ním ustupovala dozadu a neusále pobízela a on mě neusále následoval - taková radost...na něm byla vidět. no paráda