Westernové plemena a jezdci kochači 209

jani já jsem iva a bydlím kousek od pardubic. fotky mi nešli vkládat v exploreru, ale v mozile úplně v pohodě. řešila jsem to po vánocích
míšo joo! jsou to zbytky po vánočním prodeji. jsem hodně zadobře s majitelem místních stavebnin. letos poprvé prodával stromky a zbylo mu jich asi 20, tak mi je dovezl pro koně. jardova holka u mě jezdila dostihy a jeho přítelkyně u mě jezdí teď dovezli mi teď nedavno seno, co se ho potřebovali zbavit a navezli mi tašky po přeložení střechy

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jarko, díky, přesně tak to dělám, ale pořád nic ještě to zkusím přehodit na tu mozilu, snad se pak nějaké fotky dočkáte
Moruš ksichty jsou boží, Mates taky umí něco podobnýho, ale málokdy mám při sobě foťák, tak to moc nemám zdokumentovaný...
Jinak Vaška Bořánka znám, u jeho kamaráda jsem se právě dostala k ježdění, tak jsem se to rovnou učila podle jeho metod. Problém vznikl v tom, že jsem se to všechno učila na moc moc hodnejch koníkách a pak byl najednou Matěj hodně tvrdej oříšek. Dohnal mě až k tomu, že jsem se ho začala bát Trvalo mi skoro rok, než jsem dokázala reagovat na jeho lumpárny beze strachu a paniky. On potřebuje trochu tvrdší a hlavně důrazné zacházení, jak bych na něj šla moc jemně, tak mě převálcuje. Ze začátku vůbec nerespektoval člověka, když si usmyslel, tak prostě šel. Nejzajímavější je, že nám paní od které jsme ho kupovali řekla, že nesnáší chlapy a první kdo si získal u něj respekt, byl můj muž. On cvičíval problémové psi a má úžasný cit pro zvířata, takže ač nekoňák, nakonec je můj největší rádce
Jinak Matěj si asi zažil své. Já ho mám skoro dva roky, bude mu 9 a má roztrženej jazyk. Je to na levé straně jizva možná 4cm dlouhá, a na konci má ten jazyk jako mírně rozdvojený. Paní ho prodávala asi po roce u ní, s tím, že dcera už jezdit nechce a že má vadu, že se nedá nauzdit. No byli to parádní souboje, ale začala jsem ho uzdit z prava a už je to v klidu
Ježišmarjá, já jsem ale pisálek ...to z radosti, že jste mě vzaly mezi sebe
Tak pokračování příště...

Fuj teda to propadnutí s Punťou musel být pěkně hnusný zážitek. Stát se to Sobistovi, tak ten by to vzal přes to roští, on je na tohle hrozný panikář. Jinak tu Miuchu jsme kupovali ze špatných podmínek a tenkrát ty kopyta fakt přichvácený měla, ale to už za chvilku bude pomalu 1,5 roku. A teď to tím nebude, kovář by to 100% poznal, spíš si myslím jestli tam třeba fakt neměla nějak zaseklej takovej ten maličkej kamínek a pak jí to cestou domů nevypadlo.
Jaru ty Morušiny ksichtíky fakt nemají chybu .
Jinak taky vítám novou kochačku . Já jsem od Mladé Boleslavi, mám valáška - čistokrevnou pastevní směs (tatínek welš, máma ČT už kříženec s arabskýma předkama) takže tvrdohlavosti si taky občas užiju až až, ale už bych neměnila, nějak jsme se spolu naučili fungovat . Pak máme ještě chlaďasku Miu, tu jsme kupovali ze špatných podmínek, tak snad se jí u nás líbí.
O víkendu jsme konečně udělali nějaký nový fotky, tak až je budu mít v PC, tak je sem musím hodit.

jupííí manžel nainstaloval mozilu a už to funguje
tak se představuju ještě jednou: já a Matěj

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já makat nepudu, prudíš...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

a moje zlatíčka

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ivčo, to se vždycky vyplatí mít takové známé a kamarády Koně si pochutnají a ze zbytku je teplo
Šárko, tak to je asi možný, že to byl ten kamínek
Jani, huculík je pěknej I děti samozdřejmně Já mám slezského norika Punťu( Neuberga) a jednu dceru Lucinku(3 roky). Jinak v rodině máme spoustu dalších koní, ale jsou tchána, tak nejmenuji

Janí,už minule jsem Ti chtěla napsat,že máš super podporu v manželovi,to je príma,když to takhle funguje,a k nezaplacení je,že Ti takhle krásně pomohl s Matesem,je to šikula.
Ale Matesovi se nedivím,že byl takový,páč tu jizvu na tom jazyku někde vzít musel a jestli je to tak,jak si myslím,že ji získal,tak on se jen bránil.Je ale fakt,že toto se může zvrhnout v ošklivý zlozvyk,že i když už se to zvíře třeba po čase nebrání,ale přijde na to,že se ho někdo bojí,tak je zle,a začne toho zneužívat,a to pak ta ženská je slabá,.tak ti chlapi jsou přeci jenom důraznější.Je moc dobře,že jste ho srovnali,i když neplechy on bude vymejšlet pořád,ale zase se s huculama člověk aspoň nenudí.
Když si uvědomím,tak všicí,co mají hucula,nebo aspoň huculoněco,tak většinou řešej to,že ten huculík chce být vehementně nad člověkem,je to prostě jejich nátura,oni jsou takoví bojovníci.
Známá si vzala taky nějákýho huculíka,kterýho majitelé neujezdili,jen stál ve výběhu a když se někdo jel projet,tak dojel max.za barák,pak byl huclem úspěšně sundán,tak známá si počkala,až bylo půl metru sněhu a jela ven,a bylo dobojováno,koník toho měl sám plný brejle,natož aby ještě někde s někým na zádech poskakoval,známá si zase říkala-když spadnu,bude to do měkkýho,nespadla a koník je dneska krásně jezditelnej.Na ně se nesmí silou,když po nich člověk něco chce,ale přijít na to,jak to udělat,aby to vlastně chtěl ten koník udělat sám.
Šárí,to je dobře,že je ta Mia O.K.,tak snad už jí to vydrží.To opravdu mohl být jen nějákej pidikamínek.

Mates je fešák,Jani,já jsem taky zkraje Moruš vracela tomu chlápkovi,páč jsem si říkala-tohle nezvládnu,taky jsem měla do tý doby jen hodný koně,kteří spolupracovali,né žádný stávkující potfory,a nejdnou přišla Moruš a to bylo něco,teda,byla ježdění dětma a jezdcema,se kterýma si ona dělala,co chtěla,takže tady taky pořád,dnes a denně několikrát,zkoušela,kam až může jít,můžu Ti říct,že to bylo něco na mojí trpělivost,hihi,ale ono to člověka právě zdokonalí,je to něco jako když roztěkanýmu člověku doporučej,aby chodil na ryby,tak zkraje mu to nejde,aby se hodil do klidu,ale časem tam ten člověk dokýře dřepět 3 hodiny a ani se nepohne,tak to jsem pak byla já s Moruš,za nějákej čas jsem se naučila jí číst tak dobře,že už jsem dopředu věděla,co bude,a dokázala jsem zůstat v klidu,když třeba nechtěla někam jít,a v klidu jsem jí otáčela tak dlouho,než zjistila,že je asi opravdu lepší jít dopředu,než si umotat celý těleso,sice bylo blbě chvílema i mě,nesnáším kolotoč,ale bylo to ku prospěch věci a dneska bych řekla máme vyhráno,že kdyby Moruš někam náhodou nechtěla jít,tak stačí udělat jedno kolečko a už ví,že já to do toho konce dotáhnu,že nepolevím,a tu jistotu ona dost bych řekla potřebuje a oceňuje,to byla sranda,když kolkrát zezačátku Moruš nechtěla někam jít,tak jsem podávala Oldovi klíče od baráku se slovy-jeďte dom,já to tu musím vyřešit,ono se jim kolikrát nechtělo tam se mnou čekat třeba hodinu,než vyřeším nějákou rokličku,do který se Moruš bála jít,ale nikdy neodjeli,tak prostě třeba sesedli a pásli a chudák Moruš pomaloučku přicházela na to,že by bylo asi lepší do tý rokličky vlézt,že by se pak třeba taky mohla pást.
Ale s tím žraním po cestě bojujeme pořád,ona je chuděrka tak hubaná,že musí pořád někde něco ukusovat,no samozřejmě jí nenechám,ale ona to zkusí skoro pokaždý,jak jí tráva leze k hubě.

Jé,Matěj,já neumím číst,né Mates,pardoon.

Já také moc vítám novou příchozí
Matěj je pěkný kus huculíka

Já jsem Markéta a jsem z východních čech..Broumov. Mám kobylku Rozárku

ženský u nás mrzne až hrůza dnes ráno -13 a v Adršpachu naměřili prý dokonce -18.
fujtajbl...nejhorší jsou ty ledové plotny všude

páničko, v¨ždyť víš jak nemám ráda když mě hladíš na hlavě

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Míšo,koukni,Moruš už se do toho taky dala,a docela fest,nevím,aby jí nebyla v březnu kosa...

http://youtu.be/JVHsKMXKUCs

Holky mě Rozára taky přeukrutně líná a Zuzana to samé...jenže Zuzka a ŠOhaj mají kožich ja lední medvědi a Rozí ma poloviční...doufám že nebudu muset nakonec ještě dekovat....to nechci

Jarko, díky za podporu, to mi vždycky dodá chuť, zase pokračovat, když slyším, že nejsem sama, kdo má potížistu
Matěj nebo Mates nebo taky Maty, to je jedno, jména používám podle nálady, on má v průkazu jméno Matrix, i se k němu hodí, ale od paní byl zvyklej na Matěje, a taky si neumím představit, jak pro něj jdu a volám Matrixi
Jen mi řekni, jak dlouho ti to s Moruš trvalo? Já totiž první půl rok jezdila normálně ven, ale pak se to začalo všechno kazit a Matěj se venku choval jak magor. Když jsme šli s koňma, tak chtěl pořád závodit a já ho nemohla udržet a když mě pustili dopředu, tak zase nechtěl běžet a já ho pořád tlačila. Pak se mi v lese dvakrát splašil a vzal se mnou čáru a to byl konec. Celou minulou zimu stál a na jaře jsem s ním začala dělat v kruhovce jak s hříbětem. Teď už v kruhovce i jezdíme, ale jak ho vezmu na jízdárnu, je to zase všechno jinak. Určitě je to i mnou, že si v tom sedle nejsem tak jistá, ale to se jinak než ježděním asi spravit nedá.
Jinak Matěj je kříženej asi s arabem, ale já tvrdím, že je napůl osel a napůl kamzík miluje totiž bodláky a nevynechá jedinou příležitost zalézt do lesa a vyběhnout kdejakej kopeček. Jinak neznám ani jeho mámu, od paní jsem ho koupila jen s bílým očkovákem a modrý průkaz i čip jsem mu dodělávala až já. Takže matka i otec jsou neznámí
Přdávám nedávnou fotku, kdy ze sebe vyrobil jednorožce

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

...a ještě se zeptám na názor, Jarko, jak si myslíš, že mohl k takové šílenosti na jazyku přijít?

Jinak všem díky, za přijetí tady, už vás tu nějakou chvilku pročítám, tak už vás i trochu poznám, jen jsem neuměla odhadnout odkud kdo je

Markét,tady tolik není,ale snížek zatím drží.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jaruš, tak to jsi si také užila s Moruš a já jí měla za nejhodnější, bezproblémového koně vhodného pro kohokoliv Zdání klame
Já s Punťou taky bojuji ohledně žraní, ale udělala jsem si to sama. Dovolovala jsem mu se pást kde chtěl on, ale od podzima má útrum, nesmí, jen na povel když jdu cíleně pást. Jedu-li ale lesem a kolem hlavy se mu mihne větvička, má jí hned v hubě
Koukala jsem na video s Moruší, jak líná a Punťa je to samé. Ale koně to určitě cítí, že už nic nepřijde, že shazovat můžou Já už taky pomalu odkládám vrstvy oblečení

Kolik Markét? Fuj tajbl U nás tedy přes noc taky mrzlo, ale určitě ne tolik. Když jsem jela večer domů od koní, jela jsem skoro krokem(40), protože auto samovolně klouzalo po silnici

Jani, co já vím od starých koňáků, tak koně s nějakým nevyřešitelným problémem se řeší přes jazyk..Dám příklad, kůň nechce tahat, přiváže se mu jazyk a táhne se dopředu za jazyk a kůň raději jde, než by si ho nechal utrhnout... zní to hrozně, ale děje se to...vím i o jednom příkladu, kdy ten provaz s jazykem byl přivázaný za traktor Sem ráda, že tohle znám jen s doslechu, jinak bych musela někoho opravdu zastřelit

Janí,nám to s Moruš trvalo 2 roky,ale jen díky tomu,že celý 2 roky jsme spolu jenom bojovaly,to nemělo se spoluprácí nic společnýho,až pak jsem si řekla,že takhle to dál nejde a jela jsem na ten první kurzík toho p.Bořánka,pak teprve to zašalo vypadat,že se mi kobča snaží vyhovět,ale u ní byl ten nejdůležitější pocit toho bezpečí,na tom jsme začaly pracovat hned,jak jsme přijely,šlo o to,aby se dokázala v mé přítomnosti uvolnit,nikam neodcházet,aby prostě vyfoukla a odpočívala,to se nám podařilo poměrně brzo a od té doby je Moruš úplně jiný koník,to byla moje vina,že já jsem se neodhodlala jít někam si pro radu dřív,dodnes si to vyčítám,já to dřív nevěděla,že tohle je potřeba ze všeho nejvíc,jinak s koníkem,který ten pocit bezpečí s člověkem nemá,je těžký pořízení,Moruš se zezačátku prošla i po mně,nemysli si,ale dělala to,co uznala za vhodné v tom smyslu,že se se mnou necítila bezpečně,dobře a tím pádem tihle koně nikoho takovýho prostě poslouchat nebudou,jsou tak naprogramovaní,za to se člověk nemůže na ně zlobit.
Nevím,mohl si to Matěj někde udělat i sám na tom jazyku,ale taky mu k tomu mohl někdo pomoct,některý udidla jsou hrozně ostrý a jestli utíkal i s někým jiným a ten ho nezvládal,tak lidi šahnou i po těch skoro žiletkách,nevím,ale jak píšeš,že se nenechal nauzdit,tak se mi to s tím něják spojuje.Já Ti natočím Moruš,jak si bere páku,ano,jezdíme na páce,ale tím,že jí používám jenom tehdy,jde-li Moruš dopředu víc,než je zdrávo,ona měla hubu normálně ze železa,když sem přišla,nebylo možný na ní používat udidlo,lidi řeknou třeba-přiježďovat na jízdárně,jenže já jsem to tak řešit nemohla,Olda by šílel,kdybych si sem vzala trenéra na huculku,a já sama přijezdit nic neumím,jsem těžkej samouk,ale když má člověk pro toho koně cit,tak se dá jezdit i na páce a tomu koni to neubližuje,jen ho to občas omezí v momentě,kdy jedeme po úzký cestě,koně před námi nacválají a Moruš samozřejmě cválá taky,ale tak,že je Monďáskovi doslova za zadnicí,a to prostě nejde,páč kdyby Jára spadla,tak bychom neměly čas na to,abychom se vyhly a nepřejely jí,a ona takhle mohutně cválá jenom pár chvil,pak už se na to vyprdne,tady nejsou rozlehlý louky,kde se můžeme rozdělit a nechat koně letět,tady musíme jezdit po cestách jeden za druhým a s Moruš by tohle prostě nešlo.Ale sama uvidíš,že si tu páku bere úplně krásně,zatímco jsem viděla pár koní,kteří byli užděni normálním udidlem,a zaboha ho nechtějí,no páč pak jedou a mají hubu jako vrata vytelenou s tím udidlem,a když je to hodně,vidět,tak jim dají nánosník,tím to sešroubujou,tak je vidět,jakej k tomu udidlu mají vztah,tak já jsem ráda,že Moruš se mojí ruky nebojí a udidlo si bere v pohodě,to hodně svědčí o způsobu ježdění.

Ježášmarjá,tak tohle by mně ani ve snu nenapadlo....

Kdepák,Míšo,Moruš nikomu nepůjčuju,právě z toho důvodu,že do lidí nevidíš,jaká je to osobnost,která je přísná,ale spravedlivá,a kdybych jí půjčila jedinkrát někomu takovému,že by Moruš zase si s ním byla nejistá,tak bych byla zase na začátku veškerého výcviku,a to už bych nedala,já jsem hrozně spokojená,když vidím,že se mi dílo vcelku podařilo,až na ty malé výkyvy,ale nemůže člověk chtít po koni,aby byl dokonalej,ale jinak jsme spolu jedna duše,jedno tělo jak se říká,a oběma nám to vyhovuje.Můžu komukoliv půjčit Pierota,Monďáska,ale Moruš nee,ona to hned pozná,kdo umí a kdo ne,no a většinou ti lidi,co sem občas zajdou,nic moc,jako jezdit uměj,ale nejsou důslední,nechají koně třeba po cestě žrát,nepřemejšlejí dopředu,jen se vezou a to by bylo něco pro Moruš.Hned by si jezdila,kudy by chtěla ona,dělala by co by se líbilo jí,ale to nejde,proto jsem si s ní tu práci nedávala.Sveze někoho občas na lonži,ale to je vše,do terénu bych jí nikomu,koho osobně dobře neznám, nepůjčila.

Ještě že ty koně mají zdravý kopyta,jinak bych v tomhle bahně furt musela řešit hnilobu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Míšo,asi jo,páč Moruš vždycky držívá chlupy až do března,tak jsem z toho docela vedle,že shazuje takhle brzo a tolik.

janahol napsal(a):
Jarko, díky za podporu, to mi vždycky dodá chuť, zase pokračovat, když slyším, že nejsem sama, kdo má potížistu
Matěj nebo Mates nebo taky Maty, to je jedno, jména používám podle nálady, on má v průkazu jméno Matrix, i se k němu hodí, ale od paní byl zvyklej na Matěje, a taky si neumím představit, jak pro něj jdu a volám Matrixi
Jen mi řekni, jak dlouho ti to s Moruš trvalo? Já totiž první půl rok jezdila normálně ven, ale pak se to začalo všechno kazit a Matěj se venku choval jak magor. Když jsme šli s koňma, tak chtěl pořád závodit a já ho nemohla udržet a když mě pustili dopředu, tak zase nechtěl běžet a já ho pořád tlačila. Pak se mi v lese dvakrát splašil a vzal se mnou čáru a to byl konec. Celou minulou zimu stál a na jaře jsem s ním začala dělat v kruhovce jak s hříbětem. Teď už v kruhovce i jezdíme, ale jak ho vezmu na jízdárnu, je to zase všechno jinak. Určitě je to i mnou, že si v tom sedle nejsem tak jistá, ale to se jinak než ježděním asi spravit nedá.
Jinak Matěj je kříženej asi s arabem, ale já tvrdím, že je napůl osel a napůl kamzík miluje totiž bodláky a nevynechá jedinou příležitost zalézt do lesa a vyběhnout kdejakej kopeček. Jinak neznám ani jeho mámu, od paní jsem ho koupila jen s bílým očkovákem a modrý průkaz i čip jsem mu dodělávala až já. Takže matka i otec jsou neznámí
Přdávám nedávnou fotku, kdy ze sebe vyrobil jednorožce

My máme huculo-frísku Jiskru a domluvit se s ním nám trvalo 4 roky. Takže nějaký půlrok, rok mi nepřijde dlouho .
Velmi doporučuji přečíst si knihu Koně nikdy nelžou od M. Rashida - nejedná se vůbec o drahou záležitost, kniha mě nová vyšla na 120 Kč - není totiž obrázková ... Je to skutečně jen o přístupu, který můžete promítnou do čehokoli, co s koněm děláte.

Existují v podstatě 2 typy koní a z toho výsledné 4 kombinace, jak k ním obecně přistupovat.

Nám na Jiskru zabralo až, přestože je dominantní, kousavá a bojovná - chovat se k ní přátelsky, klidně - chovat se jako "Beta" kůň - snaha získat nad ní dominanci "mít navrch" byla vždy jen přechodně úspěšná - a pak se opět jala hrotit .

Huculové a jejich kříženci jsou hrozní tvrdohlavci, snadno se zkazí a pak těžko napravují - možné to ale je - stojí za to vytrvat, projdou v terénu vše a jsou odolní - jsou skutečně jak kamzíci, a hlavně - jsou to výrazné osobnosti!

Jiskra měla takových vln, kdy se opět "zhoršila" několik - vždy to bylo následkem nějaké změny, se kterou se těžko smiřovala - změna ustájení, odchod nějakého koně jinam, změna přístupu, změna typu práce. Trvalo vždy 2 až 3 měsíce, kdy se srovnala. První byla jako anděl, pak se zas otrkala a chvíli zlobila, než se zase vrátila do původního stavu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ježišmarjá !!! Míšo, to jsem nikdy neslyšela a doufám, že ani neuslyším, natož zažiju.
Já si myslím, že tam někde byl hooodně velkej problém při obsedání, protože neřešíme jen uždění. On je celkově na tu svoji levou stranu cíťa. Kolikrát, když má svůj den, tak mě ze začátku nechce zleva pustit ani s kartáčem, natož pak se sedlem. Dokonce jsem jeden čas nasedala z prava, to se ani nehnul, ale teď se vracím znova zleva, aby si zvykl, no ale kolikrát chodíme hodinu po kruhovce, než se uvolní a nechá mě nasednout. To musím dořešit. Ale zase abych si jen neztěžovala, lepší se to. Přišla jsem na to, že mu vadí být uvázanej při sedlání, tak ho neuvazuju, jen vodítko hodím na zem, to celkem funguje, ale stačí to vodítko jen přehodit přes kládu a už je to špatně. Tak to pomalu zkoušíme, pořád dokola a děláme pidipokroky, ale hlavně že nějaké dělám

Přesně tak,Janí,oni právě ty pidikroky jsou nejhezčí a nejdůležitější,s koněm se uspěchat nedá nic,který si kdovíco prožil,nejhorší je,že nevíš a ani nemáš nejmenší tušení,co se kde stalo a člověk musí pak jít právě pomaloučku,polehoučku,aby alespoň částečně odstranil něco,co kdo někdy podělal,ale vidíš to na tom koni,že je něco špatně,tak prostě člověk koumá a bloumá,co to jde,jen aby se to trošíčku zlepšilo.A právě tohle Tě nejvíc naučí,když musíš o tom koni přemýšlet,vymýšlet,když prostě musíte to špatný odbourávat spolu a když ho naučíš,že lidi zase tak špatný nejsou,tak jsou to ty nejhezší okamžíčky,který opravdu stojej za tu námahu.

Ahoj holky, dlouho jsem tu nebyla, nějak to nestíhám. Dcerka mě plně zaměstnává a když spí, tak zas lítám okolo koníků a psů. Občas sem nakouknu, ale napsat nějak není čas. Ono se toho u nás ani moc neděje. Lexík je od loňského jara valachem a na vzhledu mu to určitě neubralo, spíš naopak. Míšovi se postupně horší ta jedna přední noha, její pohyblivost je čím dál menší, ale holt s tím toho moc nenaděláme
Mám jeden dotázek, vy co máte trošku větší koule bez kohoutku a s krátkými zády, jak to máte s westernovým sedlem? Máte šité na míru nebo nějaký univerzál? Pomalu se nám blíží Lexovo obsedání (letos na podzim, nebo možná až příští rok) a já na ty jeho typický haflingerský záda vůbec netuším co napasovat. Winteca, co jsem měla na Míšu, jsem prodala, Lexovi by stejně bylo úzké a tak nějak pokukuju spíš po tom westernu a zkouším se v něm aspoň trochu zorientovat. Nejlepší by asi bylo sehnat někde nějaké starší, ručně šité na podobný typ těla. Stejně se bude ještě různě nasvalovat a měnit.
Přikládám jednu poklonu, kde je to naše letiště vidět

Tak znovu, snad už to tam bude...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jinak Míša je taky kříženec mimo jiné hucula a pěkně paličatý. V jednu dobu jsem s ním taky dost bojovala, ale díky Jarušce, která mi dala perfektní tip na V. Bořánka se to dost zlepšilo. Velkou chybou bylo to, že byl rok sám (přestože u předchozí majitelky byl taky zvyklý být sám) a po té taky nedůslednost, kdy mu toho hodně prošlo a on kousek po kousku získával nade mnou body. Teď už je to pohodář
Tady jedna aktuální fotečka, je na vidět jak si na tu bolavou levou přední ulevuje, když si lehá (prostě ji neohne)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Huculák je kapitola sama o sobě. Jinak chválím Matěje, je to krásný koníčak a teda ten jazyk je strašný..božatko, zajímalo by mě z čeho to má. Jestli si to někde urval sám nebo za to mohou lidé.

Usama je sice arab,a le s tím huculem má něco trochu společného. Dokonce moje trenérka kdysi po začátcích s Usou prohlásila, že tak tvrdohlavého a bojovného koně ještě neviděla.... že jsou koně, pak huculák, pak dlouho dlouho nic a pak je Usa..nebudu už vypisovat kvůli čemu, ale prostě bojovala by do padnutí s jezdcem a pokud se ji to nevysvětlilo jinak, prostě blok a basta. Když se ji to podalo jiným způsobem, ale výsledek byl , který jsme chtěli, najednou nebyl problém.

Jani, moje Usa chodí tady ke kamarádce na pastvinu a ta má poníka Bendu a huculku Betty. S Usou se znají s Betty moc dlouho, byla jsem ji ještě s předchozím majitelem vybírat a Usa kdysi chodila k němu, takže jsou s Beťulí nej kámošky.

Huculák je jak píše Jarča složitý koník a dodnes jsem přesvědčená o tom, že to není zrovna úplně vhodný kůň pro začátečníka. Ještě tak když má někoho, kdo mu s ním pomůže, ale úplný začátečník a hucul...to chce hoodně dobré nervy a učit se a učit.
Arab je třeba hodně složitý kůň, strašně moc inteligentní a hodně citlivý. Já kdysi taky jezdila po kurzech jako divák. Ne Bořánka, ale Honzu Bláhu, Milana Kováře atd. Na Honzu Bláhu jsem pak jela s Usou do Rožnova. hodně věcí jsme uměly, přece jen jsem něco uměla uplatnit, ale byly věci, které mi prostě s ní nešly. A to bylo pro mě zlomové, protože Honza umí člověku přesně vysvětlit co dělá špatně, jak stojí, jak se dívá, rpoč ten kůň dělá to či ono a jen nerozumí a vyřešili jsme za tu dobu spoustu problémů a vlastně jsem zjistila, že mám úplně super koně, Honza si ji moc oblíbil a bral ji jako cvičební pomůcku . Tím chci říct, že pro někoho, kdo je začátečník nebo má jakýkoliv problém je tahle pomoc skvělá a rozhodně nás to posunulo dál, vyřešilo se spousta věcí a já se naučila lépe komunikovat.
Rozdíl mezi arabem a tím huculem bych řekla je zásadní v tom, že pokud mi arab věří a bere mě jako parťáka, bude mě respektovat pořád. Prostě na mě nezkouší kraviny, po roce na ni sednu a chodí jakoby včera přišla z jízdárny,po týdnu delělá, že nic neumí jako hucul třeba..ten 14 dní nejezdí a hned zkouší co všechno by mu prošlo, neprošlo, jak by se ulil co by vyvedl. Stejné mají asi to, když se jednou něco naučí blbě, špatně se to odnaučují...

Míša vypadá moc dobře. Ta nožička už lepší asi nebude, ale hlavně že ti nějak nehubne a prostě má důchod

Dík Luci, no rozhodně nehubne, spíš naopak, je to typickej poník. Snažím se ho udržet v rozumné míře i kvůli té noze, aby ji zbytečně nezatěžoval. Přes zimu na seně to jde, ale až zas bude pastva, tak to vidím bledě. Zas to budu muset kouskovat....

uf...to počasí mě zničí dneska jsme měli ve stáji kováře, já jen strouhám, ale když jsem šla pro Matěje do výběhu, zapadla jsem tak, že jsem si do farmářek nabrala vrchem no hnus fialovej. Matěj měl nohy po spěnkový klouby od bahna a protože ještě nemáme vyřešenou hadici, musela jsem vzít hadr a pěkně mu to vyčistit, aby mi ho kovář vystrouhal. Samozřejmě, že Matěj z toho byl řádně vykulenej, proč jako po něm chcem ty nohy zvednout tolikrát, tak se zase jednou předved, syčák jeden Jak je něco jinak než jindy, tak hned vymyslí nějakou lumpárnu

Já vám ten sníh ták závidím, moje děti ráno, když to u nás trochu poletovalo, hned škemraly, že půjdem odpoledne na boby, jenže tady u nás bylo odpol 5stupňů takže tráva zelená a děti otrávené

Tak tady začalo k večeru trochu cukrovat a malinko přimrzá. Má se prý ochladit, ale zase holomrazy by být nemusely..kdyby aspoň nasněžilo 10cm....

Jak jsem Usu vedla domů, musela jsem ji cestou nechat pobrodit v potoce, protože ty nohy měla tak zablácené..fuj. Domů jsme šly místy, kde bláto nebylo, tak už je čistá. Ale to bláto je hnus a dělat v tom kopýtka...brrr...

Tak přes noc trochu posukrovalo, ale jinak nic moc . Pořád padá jemný snížek, ale už přimrzá a sakriš..aspoň by to chtělo 10cm...

tak nám nějaký sníh ze soboty zůstal, asi těch 10-15cm, ale nepřimrzá...u nás přímo mrzne až praští...dnes ráno opět -12....brrr ještě že jsem si kdysi koupila na lyže koupila triko a podvlíkačky z MOIRY....už vím k čemu je to dobré

no, jako nemuselo by být moc pod nulou, ale aspoň slušně aby nebylo bláto....

Ahojky Andrej po dlouhý době,nooo,to je teda pořřřááádný letiště,no jo,typickej hafloš,ale s tím sedlem Ti neporadím,i když bych Ti doporučila to,co mám já,to by mu zřejmě sedělo,jenže ač se snažím,jak se snažím,nikde na něm nemůžu najít žádný logo nebo nějákej znak,takže typ Ti poradit nemůžu,musíš prostě zkoušet sedla,nejlépe drátovou metodou,abys pořád nemusela vozit sedla,která nepasují,jinak to nevidím.To je vždycky oříšek tyhle široký koně,a kor když bude ještě Lexa mohutnět a nasvalovat,ale kdybyste si to sedlo dávali vyrobit k nějákému dobrému sedláři,tak ten s tímhle už počítá,já vím,je to hodně peněz,ale zase to sedlo už člověka bych řekla přežije(teda mně určitě) a koník bude spokojenej a nebude ho nikde nic tlačit.Ale vím,že finance jsou velký problím,zvláště na mateřský...
Janí,máš pěkný holčiny,mají taky zájem o koníka nebo je to zatím moc nebere?
A ještě jsem se chtěla zeptat,Matěj je v nějákém stádě nebo je sám?Máte kráásnou jízdárnu.

Andrej,spíš bych koukala po nějákém jetém Zajacovi,ty jsou dělaný na tyhle široký koně,určitě se trefíš do nějákého,který bude Lexovi sedět a bude mít ještě vůli.
Míša je fakt v pěkný kondici,na to,kolik mu je let,a jak píše Lůca,udělala jsi mu pěknej důchod,kdo ví,kde by skončil,kdybysis ho nevzala Ty.

Tý jo,Markét,tady tolik není,sice mrzne,ale je tak -3,možná -5,trošku to pod nohama křoupe,ale to bahno zmrzlý není,jo,a praskla mi holínka.

Nebo bych šla do tohodle sedla,kdyby pasovalo.

http://zvirata.bazos.cz/inzerat/13958806/Westernove-sedlo-Hudecek.php

Jaruš tady nad tím sedlem taky sním To by se mi moooc líbilo, jediné, co se mi nelíbí je to S v hvězdě, ale to by nohy překryli Ale nejsou korunky
Za chvilku jdu ke koním, přijede mi veterinářka se podívat Punťovi na oko, sem strašně zvědavá, co na to řekne. Je to jiná veterinářka, veterinář, co mu ho léčil odjel na delší dobu na stáž...

Jarko, Matěj je ve stádě s jedním valachem a sedmi kobylkama. Díky tomu, že byl asi hodně sám, tak se ještě teď někdy mazi koňma chová trochu jako asociál, ale už se to hooodně zlepšilo. Mám ho ustájeného ve vedlejší vsi, ale jsou to jen 2km od nás, takže pohoda. Doma ho mít nemůžu, máme zahradu jen 400m2 a byl by sám, to mu už nikdy neudělám. Toho dát teď do samoty, tak mu rupne v bedně
Jinak holky ke koním chodí rády. Ta mladší, Gábinka, se o něco víc bojí, ale už se taky svezla. A Vendulka se trochu něco učila už když jsem se chodila učit já, na madlech, pak měla týdení výcvik předloni na dovolené a na konci týdne pak dokonce jela na vyjížďku a pustila jí trenérka bez vodiče, tak byla řádně pyšná. Pro jistotu s nima šla holčina, kdyby něco, ale vůbec ji nepotřebovali. To byl supr týden, bylo to v Děpoltovicích u K.Varů. Ale pak ji u kamarádky shodil koník a ikdyž hned zpátky nasedla, tak se teď trochu bojí. Tak to nechci lámat přes koleno, ono ji to v létě zase chytne až bude moct na Matěje do kruhovky.
Jinak ta kruhovka byla stavěná víceméně kvůli mě, ale protože je ve stáji i kobylka letos na obsedání a další hříbě je v plánu, povedlo se umluvit majitele, aby se to rovnou postavilo pořádně. Pak tam je ještě travnatá jízdárna, ale ta je v tomhle počasí nepoužitelná, to bychom rozdupali
Ta fotka je z návratu z té vyjížďky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

To jsem taky zvědavá,Míšo,jak to bude,já myslím,že to bude dobrý,viď,nebo ještě není léčba skončená?
Já jsem tůdle v tom větru taky tahala Pierotovi kus slámy z oka,měl to takový sejratý,a docela držel,páč mu to tam vadilo,tak si to nechal docela vyčistit v klidu,akorát jednou couvnul.To jak byl ten vichr,tak mu to tam asi fouklo.

Noo,ta samota se na té koňské dušičce hodně podepíše...
Ale Matěj má krásnej haréééém,to jsem ráda,že je v takovým stádě,to je nádhera,a on je to takovej krásnej sportovní Matěj,fakt fešák.

Míšo držím palce, aby byl Punťa v pořádku
Jinak u nás dneska konečně trochu mrzne, ráno bylo -3, ale teď krásně svítí sluníčko a jsou 3nad nulou. Tak nám to bahno zase nezmrzne ale když jsem viděla předpověď tak jsem už předem cvakala zubama, příští týden v noci až -20 brrr

Ahá,já zase asi blbnu,tohle asi není Matěj,to je koník z té jízdárny,viď,no jo,jsem já to ale popleta.

jéé moc dík za pochvalu, ona mu ta lumpárna přímo kouká z kukuče

-20,jo?Teda doufám,že si Moruš něják poručí a přestane shazovat ty chlupy...

Joo, ten koník s Vendulkou, ten je z Děpoltek, ale když jsme tam přijeli a já koukla do ohrady, tak jsem tenkrát říkala, hele Matěj, on nám utek , to jsem ho měla asi měsíc a tenhle koník mu byl celkem podobnej

Jaruško dík. Škoda, že ten inzerát je už smazaný. Já to zatím řeším výhledově, Lexa bude mít v květnu 3 roky, tak bych to viděla ho tak na podzim obsednou, pak nechat přes zimu v klidu a na jaře pak začít pracovat, pokud teda nebude další mimčo
Právě, že mi přijde zbytečné nechávat šít teď sedlo na míru, když se ještě několikrát ta jeho postava změní. Myslela jsem s touhle variantou do budoucna a ze začátku to řešit nějakým starším sedýlkem, ale asi to nebude žádná sranda na něj něco sehnat. Anglii bych na něj napasovala, ale nějak jsem se nechala ukecat do toho westernu, že to bude pohodlnější a bezpečnější, tak se teď topím ve všech těch výrazech
No jo, Míša ten má pohodovej důchod, už jsem kolikrát slyšela, proč ty koně vlastně máme, když na nich ani nejezdíme (a dlouho ještě nebudeme). Jenže i kdybych chtěla (což nechci), tak dnes je to na trhu špatný a navíc právě Míša je neprodejnej. Buď by skončil na jatkách (v lepším případě) a nebo zas někde na samotě na dvorku, kde by na něm rajtovali do konce jeho sil. A to mu neudělám. Až jednou odejde tak se uvidí, možná budu pak muset dát Lexu někam na ustájko, protože samotnýho koně už doma nikdy nechci a další mi asi povolen nebude Přece jen jsme na to sami dva a když chceme jednou ročně na dovču tak těžce sháníme hlídání. Jinak musíme být furt doma. Ale mám je kluky oba ráda.

Mimochodem u nás taky není sníh, pěkně mě to štve. Má připravený sáňky pro malou, pro nás běžky a ono prd

Jabadabadů
Měsíční slepota to nebyla Takže to bylo určitě z toho mechanického poškození Ještě tedy cca 14 dní stálého léčení a bude to OK Pořád musím kapat a mazat a ještě k tomu přibyli další kapky atropin. Takže o zábavu postaráno Ale hlavně, že to pomáhá A srůsty tam nemá, což je také paráda...
A paní veterinářka perfektní ženská, s Punťou si poradila úplně v klidu, mluvila na něj, mě vše vysvětlila a navíc je to také koňák

Míšo, tak to mám velikou radost

ty jo jestli to s těma mrazíkama půjde takhle dál, tak tu máme na konci týdne -30....dnes pouhých -16

pěkně mě zábly tvářičky cestou do práce...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Noo,tak to má Lexa na sedlo ještě času,to určitě nějáký sedlo do tý doby ještě seženete.
Míšo,tak to je super zpráva,a vidíš,ještě jsi poznala novou koňařku.
Markét,tady bylo ráno - 10.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jedna Moruš s lopatou.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

tady bylo -7

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

No,vždyť ono to stačí,že jo,a mě aspoň neteče do holínek,juchůůůů......

Andrej,jestli Ti manžel dá opušťák,tak přijeď,já Ti půjčím Pierota s westernovým sedlem a zkusíš si to,jestli jsi dosud neměla tu možnost,pak je to rozhodování lepší.

Brr, mě je zima ze tebe Markét
Jaruš, už kolikrát jsem se tě chtěla zeptat, ty máš koně pořád venku, nebo je třeba na noc zavíráš do boxu?
Já pořád také řeším, které že sedlo bych chtěla mít na stálo Když mám anglii, vyhovuje mi, ale láká mě western, když sem si koupila western, na něco mi vyhovoval, ale na něco bych zase raději anglii. A když anglii, tak zase přemýšlím, které že by bylo lepší. Láká mě Kentaur Eventer II., Kentaur Apollon a Kentaur Medusa Sem hrozná, nejraději bych od každého zaměření jedno sedlo. Jedno skokové, jedno krosové, jedno drezurní a jeden western Ale to bych musela být finančně někde úplně jinde Takže nakonec šetřím na sedlo od westmana

No,Míšo,správně by to taky tak mělo být,aby na každou disciplínu bylo sedlo k tomu nejvhodnější,jenže to nejde jaksi,že,a proto já se věnuju jedný jediný disciplíně,kochání,a to mi to jedno sedýlko boooohatě a dostatečně stačí.

Míšo,a tohle by se Ti nepáčilo?Je to i s trojkovou komorou,teda aspoň tam píšou,tak snad jo,ale je vždycky lepší to přeměřit,já jsem odepisovala tenkrát taky na jednoho Kentaura,paní mi tvrdila,že komora je trojka a prdy,vody,byla to dvojka jak vyšitá.

http://zvirata.bazos.cz/inzerat/13988370/Sedlo-Kentaur-Perseus.php

Jé Jaruško díky moc za nabídku, ale ten opušťák nevím nevím
Párkrát jsem ve westernu seděla, ale když jsem si někde mohla vybrat tak volba byla vždy anglie, nějak mi překáží ta hruška Navíc Míšovi jsem chtěla co nejvíc odlehčit, takže tam byla volba jasná.
Ale když teď tak pozoruju mlaďase, tak si říkám, že z té anglie se lehko padá a ta nakonec nebude tak hruška špatná a aspoň se bude čeho chytat
Míšo taky brala sedel víc, mnimálně na střídačku tu anglii s westernem. Jen ty peníze na to nejsou. A ty na chlaďase napasuješ kentaura? I když chpvatelka od lexy vlastně taky říkala, že sedla extra neřešejí a prostě jezdějí v typických angliích, myslím že tenkrát říkala, že mají taky kentaurya komoru dvojkou a trojkou.

Ahoj Jaruško :)

Vložím ti sem fotku jedné prima trojky !

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ahojky Terí,trojka super,ani Ivča není moc zmrzlá,co?To já bych už chrastila,teda.To je z dneška?
Co máš,Terí,za Fotyho novej přístroj?
Zítra Jarča natočí,jak uzdím tu Moruš,ona dneska přijela z hor,tak nemá teď,čas,má tady spoustu jinejch aktivit,teď zrovna šli se psema s Oldou ven,já nešla,příšerně mě bolej záda,nemůžu pořádně ani stát,ani sedět,je to takový na prdlajs.Ale možná bych mohla zejtra zkusit jet ven,když si vezmu prášek,možná bych to mohla něják udělat,když já sice ty Brufeny tak nerada,zase pak je mi po nich blivno,ale zase přestanou ty záda,to člověk neví,co je teda horší.

Andrej,koukám,že to máš s opušťákama podobný,jako já,hihi,já jich taky moc nemám.
No,právě,že to westernový sedlo na toho mlaďocha právě oceníš víc,přesně,jak říkáš,z anglie budeš dole jedna 2,když on se něčeho lekne někde,kdežto ten western určitě člověka podrží víc,a i pro koňský záda je western na delší toulačky příjemnější a šetrnější.Ale opravdu je ještě dost času tohle řešit,a obsednout na tu krátkou dobu klidně můžeš v tý anglii,jestli jí na něj máš,a jestli mu pasuje a nebude ho nikde tlačit.

Ahoj Jaruško :)

Jj, je to z dneška, pořídila jsem si konečně nové fotografické zvířátko, tak aby bylo skladné a zároveň trošku umělo fotit, je to Olympus VR-330 a stojí za to, kluk jeden stříbrná

Jinak, Moruš je prostě kus baby, moc se mi líbí a Mondasek tez. Pierot, na toho bych potřebvala štafle, ale ve westernu mu to moooooc sluší.
Zrovinka včera, když jsem prohledávala staré věci, jsem narazila na diplom a přívěšek z Vašeho Huberta, tak jsem zavzpomínala ještě u fotek!

Po očku Vás tu vždycky šmíruju, jen nějak není čas se přihlásit a napsat, ale zkusím se polepšit.

Jinak pozdravu malou, teda už velkou, je to taky kus baby, Jarušku, je moc šikovná

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ahojky holky
tééda ten Lexa vyrostl :) - za mě hlasuju pro western, mám teda i anglii, ale je to dlouho a už je roztažená na kobylu.
Nechala jsem si ušít sedlo na míru - nebot a protože haflingové mají záda jako stůl a na nich žádná dvojka ani trojka.
V mládí to ještě šlo, ale jako kobyla v 17 je široká jak blázen.
Jaruško mě když chytí záda tak jdu na 20min na kobylu v kroku aje po bolesti. Hlavně když mě bolí krční páteř z práce.
Zacvičím si na ní a je dobře ....... Tady je kosa brrrrrrr.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dám Vám sem pár fotek z dnešního focení

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zdravím všechny kochačky
pročítám vás každý den a sbírám rady a informace. Nemám sice hucula, ale zase snad tu nejvyčůranější kobču ze všech...Maminka byla norička, tatínek plňas a ten se na její dušince pořádně podepsal. Na konci léta jsme kobču obsedli, pomáhala mi kamarádka, která se tomu věnuje a s koňmi to opravdu umí a dělá dle mého gusta. Ze začátku byly problémy se sedlem, protože u bývalého majitele se jí sedlo přetočilo a ona z něj začala mít panickou hrůzu, proto jsem ji také nechala celé léto se flákat. Sedlo však nakonec zvládla a přišlo samotné obsedání , kterého jsem se neuvěřitelně bála, protože jsem to nikdy nedělala a nevěděla, co kobču napadne. Šly jsme na ni pomalinku a nakonec to krásně zvládla. Asi 2 měsíce pak chodila courat ven i s druhým koněm a docela pěkně se rozkoukala a byla moc šikovná. Jenže potom se něco zlomilo, bohužel nevím co. NIkdo jí nic neudělal, prostě jí asi ze dne na den ruplo v bedničce. Začalo to tím, že na sebe nechtěla nechat sednout, to se vyřešilo a chvilku byl klid, jenže v zápětí si vymyslela opět něco jiného. Když na ni nasedám pěkně stojí, ovšem jen dosednu, začne třista z místa a kobča začne házet sprosté hrby. Jakmile ji člověk stočí a popojde 20 metrů (když neslítne hned při prvním výpadu), tak už je celá vyjíždka naprosto v pohodě, už nic nedělá. Myslela jsem, že je to sedlem, ale bohužel není =( zkoušeli jsme na ni 3 různá plus anglii a dělá to stále.Záda má také v pořádku, hubu také a ani nevím o ničem, co by ji někdy vyděsilo =(. Jinak je to suprový koník, trošku zbrklejší a energický, ale není zlá. V ohradě i v kruhovce je zlatíčko.

Míšo,nááádherný fotky,ten Punťa je krásnej,když blbne.A to je moc hodnej,že neproběhne tím plůtkem,za kterým jsou kobyly...

Ahoj Nikik,já osobně si myslím,že koni nerupne v bedně nikdy JENOM TAK.vždycky to má nějáký důvod,ale jelikož si myslím,že pokud chceš s kobylkou pracovat sama,ne aby s ní dělala kamarádka,protože kamarádce třeba ta kobylka bude fungovat,kdežto když si jí vezmeš Ty,tak tomu tak nebude,je to asi proto,že s kobčou nemáte vysvětlený určitý věci,a dokud to nebudete mít spolu vyřešený,kobylka na Tebe bude pořád zkoušet různé kravinykterý koně dělají automaticky v momentě,kdy se s člověkem necítí bezpečně,a který se určitě Tobě líbit nebudou,proto bych opět a znovu doporučila kurz Václava Bořánka,který Tě posune dopředu,hlavně tam přijdeš na to,co děláš špatně Ty.Já jsem toho názoru,že když opravdu chceš,abys přišla na ten důvod,proč to ta kobylka dělá,musíš pro to udělat nejprve něco hlavně Ty,a to investovat do sebevzdělání nějáké peníze,čas a pak,když budeš ty koupené informace mít,tak se budeš snažit je i použít,já nejsem zastánce chytáního různých druhů rad po netu,ale toho,že když něco potřebuju změnit nebo vědět nebo se jen zdokonalit,tak to udělám u toho nejlepšího,co u nás v republice je dosažitelné.Já mám třeba blbou zkušenost s lidma,kteří se mě i ptají,jak to děláš,že kobča to a tamto,tak já blbec obětuju třeba 2 hodiny času,vysvětlím jim to,oni to chápou,ale za měsíc k nim přijedeš a oni to dělají stejně blbě,jako to dělali před tím,akže já už jedině doporučuju ty kurzy,protože pokud je člověk ochoten za vědomosti zaplatit,tak s největší pravděpodobností se bude snažit podle nich pracovat,a i když podle nich pak pracovat nebude,bude o tom alespoň přemejšlet,že se dají věci dělat jinak,a zároveň pomohl dobré věci.

Je mi to úplně jasný, že to nebylo z ničeho nic, jen mě mrzí, že nevím, co se stalo. Kdyby se třeba lekla, tak vím na čem pracovat. Na Bořánkových kurzech jsem byla, hodně mi to dalo, ale bohužel jsem byla bez koně, takže je to zase něco jiného, protože je každý koník individuální. S kobčou si dělám sama, kamarádka mi vždy jen řekne a ukáže co mám dělat a jak a opraví, když dělám něco zle. Podle mě ze mě prostě nemá potřebný respekt. Dost jsem bojovala, abych si ho u ní získala v kruhovce a teď to nejspíš zase potrvá, než to půjde i ze sedla. Jen mě vždycky trochu povzbudí, když tak čtu, že v tom nejsem sama.

Ano,většinou to opravdu bývá ten respekt,který když koník necítí,tak si dělá co chce,možná by Ti nejvíc pomohlo sbalit kobču a za panem Bořánkem si přímo s ní dojet,on by kouknul a přivedl by Tě na cestu,jak z toho ven,určitě potřebuješ pracovat víc sama na sobě,on by Ti dodal tu odvahu a předal svoje letité zkušenosti,to víš,že nejsi sama,tento problém má hromada lidí,akorát někdo s tím něco udělat chce a někdo ne..

Jaruš, děkuji On není takovej, že by chtěl něčím proběhnout, aby se dostal ke kobylám, oni ho neberouTedy jak kdy
Na fotky jsem ho pustila do ovčího výběhu, normálně tam koně nesmí, protože to je poměrně mokrá louka, ale bylo umrznuto, tak jsem ho tam vzala vyřádit a nafotit

Terí,koukám,že nejsem sama ujetá na silver barvu,hihi,ale to mááám radost,to mááám radost...
Helšo,díky moc,no já jsem o tom přemejšlela,ale nešlo to,fakt ten cemr bolel fest,a jak je ledovka,tak bych mohla tu svojí ztuhlost přenést na Moruš,a to jsem nechtěla,ale představ si,že jsem zalezla večer do vany,napustila si vodu,která se skoro vařila,a pak to skoro přešlo.Asi jsem to měla nějáký nastydlý,tak až půjdu do města,tak si koupím asi ten Voltaren termoflastr.

Už si připadám jako Náhlovskej,už nás taky všechno bolí,Olda zase pomalu nic nevidí,tak jsem mu k narozkám koupila ten Ocuvite na oči,doufám,že z toho neoslepne úplně,a ty moje záda,no a ještě jako třešničku na dortu mám tu vyhlídku,že se svých padesátin ani nedožiju,příští rok mi bude 49 a to má bejt přesně na moje narozky konec světa,no je tohle normální?

Jé,pardon,letos má bejt konec světa a letos mi bude 49,já jsem furt ještě něják ve starým roce,si mi do toho novýho psychicky něják nechce,no bodeť,že jo,komu by se chtělo,když má takovýhle vyhlídky.

To je teda pěkný, Jaruš, mít takto narozeniny Já tedy na to nevěřím, ale určitou nervozitu to v člověku nechává

No viď,pro jistotu budu letos hodně jezdit v létě,abych si to před tím koncem světa pořádně užila.

teda Jarko, to jsou vyhlídky
ale na konec světa nevěřím, to bych si totiž už teď musela jít hodit mašli, do jakého světa jsem si pořídila rodinu
ale taky se pro jistotu chystám jezdit jako o život

Nikki, je jedno jakej je to kůň, hucul, arab nebo prťavej poník, respekt vůči člověku je až na prvním místě vždy jinak je každá manipulace dřív nebo později životu nebezpečná. Procházím tím každý den u toho mého lumpa. Napřed jsem si vůči němu vypěstovala strach a pak jsem se ho horko těžko zbavovala není nic pokořujícího, než když člověku dojde, že se bojí svýho koně
Pokud v kroku bordel nedělá a myslíš si, že respekt máte vyřešenej, tak si na to než přejdeš do klusu udělej místo, abys jí hned po naklusání měla prostor pořádně zaměstnat hlavu, aby to nebylo jen klušeme, ale přidat tam k tomu nějakou práci, aby neměla čas myslet na kozlování. Tohle mi vždycky radí moje trenérka, když Matěj začne něco vymejšlet, že mu musím zaměstnat hlavu, aby neměl čas na vymýšlení ptákovin

Tak nám ten výběh konečně zamrznul, ale jak bylo to bahno rozšlapaný, tak teď je to přímo vo úsměv. To je hroznej tankodrom a ty z odpuštěním pitomci se v tom ještě honěj mám trochu obyvy, kdy si některej z koní něco zlomí

Janí,já na to taky nevěřím,neboj,oni to určitě ještě posunou aspoň do Silvestra.
Janí,já myslím,a z vlastní zkušenosti s Moruš vím,že opravdu je to tak,že jakmile spolu ti dva mají vyřešeno to,že koník se s tím dotyčným cítí bezpečně,tak jakékoliv,opravdu jakékoliv blbosti ze strany koníka přestanou,né ze dne na den,ale pomaloučku se ten koník začne spoléhat na toho jezdce,a čeká jen a jen na jeho pobídky,co bude,nevymýšlí nic sám od sebe,oni koně,i když to tak nevypadá,ale jsou strašně líný podnikat něco,co je prakticky zbytečný,protože k tomu nedal podnět ten,komu věřej.Kdežto když koník jezdci nevěří a musí jít ven na vyjížďku,tak koník jedná sám za sebe,leká se naoprosto všeho,protože se bojí o svůj život,on ví,že je v tý přírodě sám a je hodně zranitelnej,proto se hodně koní od stáje plouží,ale ke stáji se stáji vrací cvalem,nebo ještě lépe tryskem,páč ve stáji jsou ostatní koně,kteří mu dávají pocit bezpečí,který on vyhledává a je pro něj na 1.místě.
Nebo je někde problém se svalama,Nikik sice tvrdí,že sedlo pasuje,že je to dobrý,ale kobča může být někde ztuhlá,nebo jí můžou bolet ledviny,a když se člověk tomuhle nevěnuje,tak ten koník,jelikož neumí mluvit,tak to řekne jinak,většinou ale tím nejsrozumitelnějším způsobem,jenže lidi si řeknou.to je ale dneska zlobivej kůň...Nějáká příčina tam samozřejmě je,ale zjistit,kde a jaká,to je na dlouhou dobu.

Jaruško, plně s tebou souhlasím, ale zjistila jsem, že je trochu rozdíl mezi tím, když dělám s Matějem ze země a když na něm sedím. Je mi jasné, že to, že ten koník jedná jinak, když mě má na zádech je jenom moje chyba, protože ještě pořád si neumím v tom sedle tak vyfouknout, jako už jsem se to naučila ze země. Jak říká můj muž, až si sedneš do sedla jako na židli, tak to bude v pohodě. Věřím tomu, jenže to se mnou bude muset Matěj vydržet, než se tohle naučím. Je mi jasné, že mě ten kůň má přečtenou a jakmile ztuhnu v sedle, tuhne i on pode mnou a pak vymýšlí lumpárny, jestli by se mě třeba nezbavil. A mě k tomu právě pomáhá to, že když on začne blbnout, tak já honem vymýšlím, jak mu zaměstnat hlavu a pak už ani já nemám čas myslet na to, že bych mohla třeba spadnout. Vlastně tu hlavu zaměstnávám i sobě. Je to motanice, když to takhle píšu, ale mám to už párkrát vyzkoušené a zatím mě Matěj nesundal. Tak dělám všechno pro to, aby to tak i zůstalo, protože při Matesově vyčůranosti mám obavy, že jak by si to ten lump jednou vyzkoušel, tak už si na něm v klidu nezajezdím.

Holky jen vám sem po dlouhý době hodím pár fotek ořů
Tady pro Ivču, strakatý zástupce od nás ze stáje

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

zpívající Mia

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tady jsme strouhali, tak jsme u toho všici museli asistovat

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tady jsme přistihli Sobistu při sundávání ohlávky

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Sobík má teď nateklou přední nohu, asi zase dělal nějaký kraviny s hříbětem, tak jsme šli na procházku a aspoň jsem mohla fotit Aleše na Mie

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A dneska na Mie já

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak Jaruško koukám, že jsme na tom fakt s tím volnem podobně a z toho konce světa si nic nedělej, to už mělo být tolikrát
S tím sedlem souhlasím, asi vyhraje ten western, hlavně kvůli tomu nedobrovolnému vystupování Anglii už doma nemám, takže pak na to obsedání budu muset něco sehnat, ale je čas.
Helo dík za tip, jednou ho asi taky nechám ušít přímo na míru, ale to až bude Lexus dorostlej. No dneska jsem mu ty záda zas zkoumala a utěšovala se, že je stále ještě spíš koule než přímo stůl, ale takovej ten moderní lehký typ asi nebude. Spíš něco mezi.
Největší sranda je, jak jsem si říkala, že by se mi moc líbilo, aby měl těch 150 cm a víc no a vzhledem k tomu, že Míša má 147 (ale kohoutek a prohlý hřbet) a Lexík ho už dohnal (což při jeho bezkohoutkovasti znamená, že hřbet už má výš než Míša), tak si tak pomalu říkám, že budu nakonec asi jednou padat docela z výšky

Bob je vážně nějaký přerostlý - sedlo na něm není v dětské velikosti...
Fajn je, že když jsem minulý týden byla katapultována ze sedla a to se přetočilo (hold bezkostr...), Bob běžel za Jiskrou a třmeny mu nesahaly ani do půl nohou, takže si do nich nemohl šlápnout a něco si udělat nebo ho vytrhnout.

Teď se nám nikdy nechce brát foťák na vyjížďky - mám akorát zrcadlovku a fotit s ní v té zimě... brrr... Docela by mě zajímalo, jak na Bobovi vypadám teď, co přibral a v tom westernu . Mám fotky akorát v anglii, pak začalo hnusné počasí a foťák se přestal brát - je to taková kráva obrovská.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

tak.. je toho spousta
míšo punťa je nádhernej lidi se rozplývají nad fotkama koní čert ví odkud, ale punťa se jim snadno vyrovná
jaruško nedělala bych si starosti s koncem světa svět se má jen změnit. ne být zničen nebo tak já tiše doufám že lidi se nad sebou zamyslej a ten svět se změní k lepšímu
šári co je to za strakáčka? ta fotka asistentů nemá chybu
nikik já si taky myslím že se už kobylka nudí. nebo může mít něco v dece nebo klidně v chlupech. už se mi stalo teď na podzim že v dece zůstala oštinka nebo v chlupech bordel a hned se kobyla hooodně zlobila a to je jí 22 roků. sejmula mi holku teď hned a odkud jsi? jsou i jiný fajn lidi nejen bořánek.
domčo na bobovi fakt sedlo vypadá jak dětský je to kus koňa a viditelně je čím dál lepší nechápu jak na něj lezeš sice jsem kdysi na takovou stodolu i vyskočila, ale to mi bylo 14 teď musím hledat nástupiště na 160

jo ještě. poznala jsem spoustu koní v odílech soukromých i v kladrubech a všichni byli na podzim veselejší, živější a nejmíň půlka z nich dělala na podzim a v zimě vylomeniny uplně klidně se může v létě zklidnit a být zas hodná. jenže čekat na to do léta je na h...

krásné mrazivé pondělní ráno.....ženský u nás je -20...ráno jsem šla do práce jak na polární výpravu....nám sofselovou bundu, ale v té bych už při těhlech mrazech zmrzla, tak jsem na ní hodila ještě zimní vestu a hned bylo teplíčko

Šaríí, Miušce sluší nová deka
pan Sob, ať se dá brzy do pořádku

Míšo...koukám Puntík se umí taky pěkně předvádět..frajer jeden

u nás nejde nic dělat..u nás je vše jak beton

Jasně,Janí,uvolnit se v sedle je právě jedna z věcí,která koni docela jasně řekne,že jsi v pohodě,oni tu ztuhlost dost jemně cítí,a podle toho potom jednají,vědí třeba po předešlých zkušenostech,že ztuhlýho člověka jde snáz sundat než uvolněnýho.
Šárí,tak ať je Sobík zase brzo v pohodě,no určitě lítali a mohl si něco podvrtnout,ten zmzlej povrch bez sněhu je opravdu hrůza,naši taky choděj jak připosražený,a na moje kolena tohle je úplně to nejhorší.
Ivčo,když je v dece zapíchlá nějáká sláma,to ještě jde,já si jednou nechala šít sedlo u jednoho borce,a měli jsme to i s dekou,a cestou dom,jak jsem se tou dekou kochala,tak jsem v ní našla zapíchnutou zlomenou jehlu od toho šicího stroje,to jsem opravdu nechápala,jenže jemu to tam šijou učni,že jo,tak ti to flákaj,že zlomil jehlu určitě věděl,ale aby se jí snažil vyndat,to ani omylem,můžu Ti říct,že jsem se hodně dlouho bála tu deku na toho koně poprvé dát,páč jsem si furt myslela,že někde bude určitě ještě kus někde zase jehly,a to si nedovedu představit to čoromoro,co by tenkrát Feldon,ař jinak hodnej,asi udělal,ale hlavně už by mi nevěřil.No,po měsíci ježdění se mi prozměnu vytáhl ten sedlovej řemen tak,že byl 3 x tak delší,a samozřejmě i tenší,než když jsme ho kupovali,už jsem se na tom bála jezdit,aby se mi to někde neurvalo,tak jsem si nechala udělat jinej,a po roce mi u toho sedla upadl ve cvalu fendr,naštěstáí jsem nespadla,ale od tohoto borca teda už sedlo nechci ani zadarmo.

Ivčo,nevěřím tomu,že se lidi změněj,dokud budou světu vládnout peníze,tak se to bude,bohužel,jen zhoršovat...
Andrej,kolik je Lexovi?

jaruško já jsem tak trochu snílek a optimista, takže tiše doufám
najít kus jehly v dece tak jí omlátím sedláři o hlavu. nekompromisně!!! záleží na něm co by v ní ještě bylo zašitý aby mu to neublížilo
včera mi nešli nikam dávat fotky, ale dneska snad už to jde
jedna ze včerejška

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

koukám že bych se měla vrátit do školy no nic
jaruško a prozradíš jméno sedláře? zajímalo by mě na koho si dát pozor. učni neučni, sedlář prodává a je za to odpovědnej

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tý jo,Vás je,já už se tak těším,až bude teplo a budeme jezdit,úúúúúú....

u nás je jen -6 přes den včera +1 ale zas nemáme vůbec žádnej sníh a ty holomrazy jsou taky na prd

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jste hodné, jsem ráda, že v tom nejsem sama. Já už mám od té doby z nasedání na ní strach a dost jsem se za to styděla. Možná to zní hloupě a rozhodně to nechci nijak omlouvat, ale myslím, že je to fakt tím mým strachem (došlo mi to až včera), že to cítí a pak zkouší a taky tím, že ze sedla ze mě nemá respekt (ze země je to ok, to strach nemám a ona respekt má, na práci ze země je to pohodovej koník). Když se obsedala a následně se na ní jezdilo, tak jsme byly fajn dvojka, reagovala v podstatě na myšlenku, při nasedání krásně stála. Ale potom jsem z ní jednou spadla na vyjížďce a od té doby se to asi veze i s mou psychikou (aniž bych si to kdy připustila). Vyjížďku jsme normálně dál odjely, bylo to jenom sklouznutí ze sedla (moje chyba), žádná hrůza. Potom jsme odjely dalších x vyjížděk v klidu.Až jednou začala při nasedání pochodovat, to jsme odbouraly . Od té doby už stojí při nasedání pěkně. Ale jen co dosednu do sedla, tak spustí palbu kozlů. Jakmile ji člověk zpacifikuje, tak je po zbytek dne jako beránek. Druhý den většinou také, ale jakmile je větší rozestup dní mezi ježděním, tak je zle a zase to zkusí. Záda má prohlédnuté, deku také i sedlo, zkoušela jsem 2 další sedla, jedno z nich byla anglie. Já myslím, že mě vážně prostě zkouší, protože minule jsem to už nevydržela a poprosila známou trenérku ať na ní sedne a kobyla s ní neudělala ani blbej kozlík, jenom se škaredě ohlídla, ale nic nezkusila....Asi budu muset vážně zapracovat sama na sobě a být sebejistější. Včera jsem poprosila přítele a že pojedeme na chvilku ven. Sama sebe jsem přistihla jak se při nasedání třepu. Tak jsem se sebrala a kobuš vedla tak dlouho než jsem se uklidnila. Při druhém pokusu jsem se překonala a řekla si, že to prostě bude ok. Nasedla jsem a divím se doteď , ale byl klid.žádné skákání ani úprk, což je poprvé za dlouhou dobu, co to bylo v klidu. Myslíte, že je možné, že to ten kůň až tak cítí a mohlo by to být to, v čem je zakopanej pes? Po vyjížďce byla krásně uvolněná a taková jiná. Přítel říkal, že to na mě šlo napoprvé vidět, že mám strach. Omlouvám se za tu slohovku

bospor napsal(a):
tak.. je toho spousta
míšo punťa je nádhernej lidi se rozplývají nad fotkama koní čert ví odkud, ale punťa se jim snadno vyrovná
jaruško nedělala bych si starosti s koncem světa svět se má jen změnit. ne být zničen nebo tak já tiše doufám že lidi se nad sebou zamyslej a ten svět se změní k lepšímu
šári co je to za strakáčka? ta fotka asistentů nemá chybu
nikik já si taky myslím že se už kobylka nudí. nebo může mít něco v dece nebo klidně v chlupech. už se mi stalo teď na podzim že v dece zůstala oštinka nebo v chlupech bordel a hned se kobyla hooodně zlobila a to je jí 22 roků. sejmula mi holku teď hned a odkud jsi? jsou i jiný fajn lidi nejen bořánek.
domčo na bobovi fakt sedlo vypadá jak dětský je to kus koňa a viditelně je čím dál lepší nechápu jak na něj lezeš sice jsem kdysi na takovou stodolu i vyskočila, ale to mi bylo 14 teď musím hledat nástupiště na 160

Na Boba lezu přes seník - ze země to nedávám - nohu do třmenu sice dám, ale jsem přitom tak zakloněná, že zase nedosáhnu na hrušku.

V terénu mě vysazuje Libor nebo využívám pařezy/ stromy - na jednom našem oblíbeném místě zas stojí na kopci betonové křeslo, tak přes něj.

Vylézt na Jiskru je pro mě taky kumšt a to má jen 143 - ne, že by byla vysoká, ale jakmile se člověk dotkne sedla, vyráží vpřed. A tak rychlý odpich nemám, jaký bych na ni potřebovala. Většinou nastupuju na několikrát. Jsem nahoře a ona ustoupí do boku a vyrazí, takže se nevyhoupnu. Ještě má ten její jezdecký styl nějaké mouchy , hlavně že už nemá záchvaty, kdy zakousla udidlo a vyhnala rychlost na 50 km/h.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jj bylo nás stádo a ještě zůstali 3 hnědý doma. jeli jsme v černobílým
v sobotu jsme byli jen sami s terkou

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

úplně vám ty vyjížďky závidím.....já si na ní netroufnu...zaprvé by mě museli pak ze sedla asi vykřesat a za druhé jé to fakt všude hrozně tvrdé a zmrzlé a jsou hodně všude ledové plotny....

Ahojky, teda já jsem utahaná po víkendu jak pes. V sobotu dopoledne focení koní...konečně jsem jednou nemusela fotit já..kdo jste na Fb, tak jste viděli pár foteček. Myslím, že jsou povedené a těším se na další a možná bude i nějaká pohlednice Usy
Odpoledne jsme měli návštěvu s Fabínkovou dcerkou, takže se psi vyřádili a ještě jsem Fabbyho připravovala na výstavu a včera ráno brzy jsme jeli do Trenčína. Teda vyfasovat nejnarvanější halu , kde je nejvíc horko..děs. A ještě před námi plno plemen, včetně hromady berňáků....vyfasovat tahle velkopočetná plemena před sebou, to je věc teda . Ale Fabínek byl moc hodný, až na to, že kdybychom běhali ráno, tak se podle mě předvedl o hodně lépe, než pak jsem ho musela probírat a spíš chtěl jít ven než do kruhu se vystavovat. Ale tak stál jako profík jako obvykle a i v pohybu to nebylo špatné..holt umí lepší, ale byl docela vařený a hlavně znechucený několikahodinovým čekáním .
Ale vyhráli jsme CAC v šampionech a pak v boji o CACIBa ho získali, takže mám desátého CACIBa..ale konečně ze zahranič prvního..ještě někde schrastit jednoho na Interšampiona

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

BOB vyhrála krásná černobílá fena z ČR..je fakt moc pěkná a přáli jsme ji to. Nám šlo o toho CACIBa

Cesta domů byla pěkná, akorát přejezd přes Beskyby už nahoře od Bytče, Bílou až po Ostravici byl síla..včechno děsně namrzlé. Ale dojeli jsme v pořádku.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

nikkik napsal(a):
jste hodné, jsem ráda, že v tom nejsem sama. Já už mám od té doby z nasedání na ní strach a dost jsem se za to styděla. Možná to zní hloupě a rozhodně to nechci nijak omlouvat, ale myslím, že je to fakt tím mým strachem (došlo mi to až včera), že to cítí a pak zkouší a taky tím, že ze sedla ze mě nemá respekt (ze země je to ok, to strach nemám a ona respekt má, na práci ze země je to pohodovej koník). Když se obsedala a následně se na ní jezdilo, tak jsme byly fajn dvojka, reagovala v podstatě na myšlenku, při nasedání krásně stála. Ale potom jsem z ní jednou spadla na vyjížďce a od té doby se to asi veze i s mou psychikou (aniž bych si to kdy připustila). Vyjížďku jsme normálně dál odjely, bylo to jenom sklouznutí ze sedla (moje chyba), žádná hrůza. Potom jsme odjely dalších x vyjížděk v klidu.Až jednou začala při nasedání pochodovat, to jsme odbouraly . Od té doby už stojí při nasedání pěkně. Ale jen co dosednu do sedla, tak spustí palbu kozlů. Jakmile ji člověk zpacifikuje, tak je po zbytek dne jako beránek. Druhý den většinou také, ale jakmile je větší rozestup dní mezi ježděním, tak je zle a zase to zkusí. Záda má prohlédnuté, deku také i sedlo, zkoušela jsem 2 další sedla, jedno z nich byla anglie. Já myslím, že mě vážně prostě zkouší, protože minule jsem to už nevydržela a poprosila známou trenérku ať na ní sedne a kobyla s ní neudělala ani blbej kozlík, jenom se škaredě ohlídla, ale nic nezkusila....Asi budu muset vážně zapracovat sama na sobě a být sebejistější. Včera jsem poprosila přítele a že pojedeme na chvilku ven. Sama sebe jsem přistihla jak se při nasedání třepu. Tak jsem se sebrala a kobuš vedla tak dlouho než jsem se uklidnila. Při druhém pokusu jsem se překonala a řekla si, že to prostě bude ok. Nasedla jsem a divím se doteď , ale byl klid.žádné skákání ani úprk, což je poprvé za dlouhou dobu, co to bylo v klidu. Myslíte, že je možné, že to ten kůň až tak cítí a mohlo by to být to, v čem je zakopanej pes? Po vyjížďce byla krásně uvolněná a taková jiná. Přítel říkal, že to na mě šlo napoprvé vidět, že mám strach. Omlouvám se za tu slohovku

Koně poznají (i na dálku) tepovou frekvenci a z toho jednoduše usoudí - kdy má člověk nebo zvíře (ty druhy, se kterými se běžně setkává) strach, vztek (= něco hrozí) a kdy je v klidu.

Naše kobyla /Jiskra) je docela kousavá a zkouší, ani né tak v sedle, jako spíše ze země - pokud se člověk lekne, jde po něm... Přítele tohle její chování vždy naštve - a to když kobyla cítí, nedovolí si - ostatní to většinou nějak schytají... Mě se tohle nějak vyhýbá - vyjela po mě jen jednou za celé ty čtyři roky a to se ještě netrefila - tak pak byla vytočená - já jsem se teda lekla a uskočila jsem, měla jsem štěstí, že jsem byla za ohradou - jinak by mě šla převálcovat - šla jsem už čistit, přítel jel pro sedla s vůzkem a já jsme jim chtěla každému dát mrkev - Jiskra nedostala jako první a bylo zle ...

Teď už je srovnanější - stane se to jednou za čas - dříve to bylo na denním pořádku. V sedle sundala každého nebo dotyčného nenechala ani nasednout - když se ho nezbavila do 20 metrů kozlováním a stavěním se na zadní, naběhla do trysku a měnila směr - jedno kde se zrovna nacházela - v lese, na silnici mezi auty, v parku... - pokud nesundala jezdce do kilometru tímto způsobem - zpomalila tak na 30 km/h a zastavila na místě - katapult styl. Já jsem na ni takovou jízdu taky zažila - katapultovala mě dvakrát - když jsem nasedla potřetí - otočila se na mě, odfrkla a zbytek vyjížďky byla jak beránek - myslím, že se jí mě zželelo a nechtěla mě zabít - a taky se zdržovat dalším shazováním a nasedáním.

Jezditelná už je normálně - na usezení a zvládnutí je krizová jen jedna situace, a to potkat v lese motorku. Ze země ještě sem tam něco zkusí - když ale narazí na odpor, okamžitě se stává opět příčetnou .

Nás hodně posunula knížka Koně nikdy nelžou - autor uvádí různé způsoby, jak ke koni přistupovat, podle toho, jaké má vzorce chování. Nejsou tam konkrétní rady = cvičení, ale přístupy jsou docela jednoduše aplikovatelné a jasné.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Nikik,nikdy se nestyď za to,že máš strach,strach je úplně normální věc provázejícího člověka v životě a dokud to v sobě člověk tutlá,tak nikdy není schopen se strachu postavit čelem,je fajn,že jsi o tom začala mluvit a vidíš,jak jsi perfkektně zareagovala včera,to se mi moc líbilo,že jsi nenasedla hned,ale kus jsi šla a po cestě jsi ten strach přemáhala,a vidíš,perfektně se Ti to povedlo,ano,je to strach,který koně potvrzuje v tom,že si s Tebou může dělat,co chce,a to není dobře,je opravdu potřeba zamakat na sobě a dodávat si víc odvahy,nepodceňovat se,oni lidi kolikrát si řeknou.já se nebojím,tak ty děti,který stojej okolo,mu to sežerou,ale ten kůň ne,koně nikdo neočůrá,on to prostě cítí a nic jiného,než s určitým sebevědomím,se na koně lézt nedá,jinak je to o život.Všechno chce svůj čas,ten strach není odbouranej hned,ale prostě buďto to v tom člověku je,že ho překonat chce a chce dál jezdit,nebo není,tady není žádná možnost mezi tím.Bylo by fajn,kdybys měla někde kousek od sebe někoho,kdo by jezdil s Tebou,podržel Tě,když Ti nebude nejlíp a podpořil,když si nebudeš jistá,ale to je asi problém,coo??

Lucí,blahopřeju k titulu,a držím palec,ať schrastíte ještě jednoho toho Caciba na toho Interchampiona,a jednoznačně se mi líbí víc ten černej fundlák,než ta strakatá holka.

Ivčo,tady taky není moc,asi jen -6,a krásně svítí sluníčko,ale fouká tu ledovej vichr,a ještě z východu,hrůůza.

jaruska napsal(a):
Nikik,nikdy se nestyď za to,že máš strach,strach je úplně normální věc provázejícího člověka v životě a dokud to v sobě člověk tutlá,tak nikdy není schopen se strachu postavit čelem,je fajn,že jsi o tom začala mluvit a vidíš,jak jsi perfkektně zareagovala včera,to se mi moc líbilo,že jsi nenasedla hned,ale kus jsi šla a po cestě jsi ten strach přemáhala,a vidíš,perfektně se Ti to povedlo,ano,je to strach,který koně potvrzuje v tom,že si s Tebou může dělat,co chce,a to není dobře,je opravdu potřeba zamakat na sobě a dodávat si víc odvahy,nepodceňovat se,oni lidi kolikrát si řeknou.já se nebojím,tak ty děti,který stojej okolo,mu to sežerou,ale ten kůň ne,koně nikdo neočůrá,on to prostě cítí a nic jiného,než s určitým sebevědomím,se na koně lézt nedá,jinak je to o život.Všechno chce svůj čas,ten strach není odbouranej hned,ale prostě buďto to v tom člověku je,že ho překonat chce a chce dál jezdit,nebo není,tady není žádná možnost mezi tím.Bylo by fajn,kdybys měla někde kousek od sebe někoho,kdo by jezdil s Tebou,podržel Tě,když Ti nebude nejlíp a podpořil,když si nebudeš jistá,ale to je asi problém,coo??

Já jsem se na Jiskře po té první vyjížďce taky bála - na jakéhokoli jiného koně ano, ale na ní ? Nebo vyjížďka v jejím doprovodu ? Už to mi nahánělo strach - že to s přítelem nabere do prčič a kůň pode mnou ji bude následovat...

Ani jsem se tak nebála, že spadnu, ale toho, že ten kůň poletí dál, vletí pod auto... - nebo, že poletíme, nenechá si korigovat směr a zlomí si třeba v nějakém příkopu nohu...

Pomohlo mi zažít pár vyjížděk po sobě bez excesů a pak hlavně složitější situace v terénu na Bobovi, který je naprostý kliďas a dá si říct, kudy - teď jsem ochotná sednout si zase i na Jiskru: vím, že každá vyjížďka nemusí končit úprkem, že usedím uklouznutí a zakopnutí, nečekané vyražení dopředu, ... a že umím situaci posoudit... Cval bych si na ale pořád ještě nedala, ten si první pořádně natrénuju na Bobovi a pak až to zkusím na madam - ona má tendence vzít to potom hopem až moc...

Je třeba, aby se člověku v hlavě rozpojilo to spojení VYJÍŽĎKA = PRŮSER - pak se ten strach/ obavy hnou a začnou mizet.
Myslím, že proložit to jiným koněm, je asi nejsnažší cesta - pokud je tohle možné, šla bych do toho. Pokud ne, dělat s kobylou to, co vám jde " bez bolesti", častěji - jestli zlobí i ze země - pozorujte ji alespoň jen tak "navolno" ve výběhu/ na pastvě, když nic neděláte - musíte tu zkušenost, že je "zlá", přebít situacemi a zážitky, kdy není.

No jo, nejhorší je, jak si člověk zafixuje že se bojí, nebo se začne bát.

Jaruško, já na ty čb taky moc nejsem, ale tahle fena je fakt pěkná a paní tam měla i psa, co si dovezla nedávno, taky čb a taky to bude pěkný fešák jednou, už vyhrává nej . mladé. Já jsem na černé. Nelíbí se mi moc ani hnědáci. Oni taky ti černí jsou nejčastější. Hnědých je málo a čb ještě méně.

Jinak tady je kosa..momentálně -12...Usa je u koní, nakouleli jim seno doprostřed výběhu malého, tak stojí tam všichni přilepení a badruhí. Tak teď by nemělo sněžit nebo pršet, tak to snad v pohodě zbaští. Já chci ještě některý den jazet pro kouli sena na farmu. Usa už balíky zbaštila a mám jeden rozebraný v seníku, který nyní baští a vydrží to na cca 3 týdny to co tam je nyní, takže dokud je zmrzlo a skoro žádný sníh, tak to dovezu.

Jaruško děkuju moc, jsem ráda, že jsem to tady napsala a že jsou lidi, kteří dokáží podpořit. Bála jsem se, že mě budete mít za blbce, co si pořídil koně a teď se ho bojí. Jak už jsem psala, ze země je to pohodový koník, který se neopírá do vodítka a pěkně spolu chodíme samy na vycházky. Ikdyž se vyleká, dá se zvládnout. Ale pod tím sedlem to bylo poslední 2 měsíce pro mě utrpení. Ani jsem se na to ježdění tak netěšila, nějak jsem pořád přemýšlela, co zase vymastí....Nevadí mi, že by se někam se mnou rozběhla, ale ona je prdloň a je schopná to napálit do stromu. Jsem docela ráda, že mi to včera konečně nejspíš došlo, co se děje, že to asi bude skrytým strachem. Pořád jsem nad tím přemýšlela a bylo mi to líto už jen proto, že když k ní člověk přijde v ohradě, tak by se jen mazlila a je to miláček. Zkusím teda utužit náš vztah, budu ji více brát na procházky a snad to pomůže.

Já právě nikdy nejezdím s kobčou sama ven, to si netroufám, protože kdyby se něco stalo, tak mě tady v horách nikdo nenajde. Jezdím s tou kamarádkou, má plno zkušeností, dobrý přístup ke koním, a hodně mi pomáhá. To mě i dost podpořilo, abych to nevzdávala.

Budu to muset nějak zkousnout a překonat sama v sobě, protože jinak se to asi nikdy nezlepší. Doma mám ještě valáška - naprostého flegmatika, tak je to paráda si občas vyjet na něm a jen tak si jízdu užívat, ale strach to neodbourá, protože pramení jen z určitého koně. Člověku ale opravdu dodá sebevědomí, když není vyjížďka hned od začátku adrenalinová, tak jako včera.Třeba vážně pomohlo uklidnit se

Jaruško, Lexovi budou v květnu 3 roky. A taky bych se ráda dozvěděla toho "dobrýho" sedláře, abych věděla komu se vyhnout
Lucio gratuluju k CACIBovi, ty jo 10, to je slušný počet. Mě by bohatě stačil s tou naší nejmladší nějakej CACík, když byla malinká tak byla tak hezká, ale nějak z toho potvora vyrostla. A souhlasím s Jaruškou, že ten černobílý fundlák není ono, černý je hezčí. A nebo jsem prostě konzerva zvyklá jen na ty černý.
Taky jsem jednou seděla na takovým vysokým koni. Bylo mi asi 13 a v Jizerkách mi na projížďku pujčili takovou větší stodolu, naštěstí to byl valášek vysokej, ale hodnej. Jel se mnou táta (na kole) a po půl hoďce nás napadlo, že se vystřídáme, jenže kde nic tu nic, z čeho by šlo nasednouit. Tak nakonec tenkrát pomohlo povolit třmen co nejvíc dolů, nasednout a zas ho zkrátit
Je hrozný jak ty koně poznají, když člověk není v psychice ok. Zažila jsem to s Míšou jak ze sedla, kdy jsem měla ošklivej pád, když se splašil a pak se bála cválat a i na zemi, když jsme si vyjasňovali pozice a on po mě šel předníma. To jsem šla vždy do ohrady s tepem nad 150, srdce v krku a i když jsem si stokrát říkala, že se musím uklidnit, tak to stejně dost často nezabralo. Takj jsem si říkala, že si snad nakonec budu muset dát panáka, abych byla trochu uvolněná. A to samý mám i se spema, když jdu na zkoušky nebo závody. Prostě nervy a on i to hned poznají a vše natrénované je v háji.
Začínám se pomalu děsit až zas jednou začnu jezdit, jestli nebudu po.era. Od porodu jsem strašně bojácná, dokonce jsem se ze začátku bála jezdit tady z většího kopce na kole a furt jsem brzdila. Po čase se to zlepšilo, tak to snad bude podobně i s koníkama.

Lucí,já jsem hemelkám udělala takovej zlepšovák,kterej vypadá taky jako balík,ale hranatej.Ale jim je tio šumák,jestli kulatej,nebo hranatej,hlavně že žerou,mají seno teď ad libitum,a dneska jsem přistihla Moruš,jak kouše led v sudu.
Nikik,držím moc palce,ať se daří,důležité je,že jsi se rozhodla s tím něco dělat a to je 50 procent úspěchu už předem,ostatní doladíš časem,věřím,že to spolu úspěšně zmáknete.

Za strach se člověk stydět nemá Je lepší si to přiznat a není to nic špatného. Je to jeden z našich obranných mechanismů.......
Teď tak přemýšlím a vzpomínám, byla jsem na přelomu listopadu a prosince na dovolené v Egyptě, bylo to super a i jsem si zajezdila na arábcích, bylo to super! Poslední vyjížďku jsem měla tu čest ozkoušet oře majitele, bylo to supeeeeeer, tryskat si tak mezi haldami písku a zvápenatělými korály . Ale co čert nechtěl, já si nezkontrolovala sedlo, neb jem sedala na tohohle koně v polovině vyjížďky a v tom nejhorším terénu, mezi ostrými kameny se mi přetočilo, mohla jsem se ještě tak 50m držet abych zvolila místo dopadu . Na koně jsem pak zase vlezla a neměla problém si dál užívat vyjížďku, ale vždy teď kontroluji podbřišáky

děkuju!
snad nám to vyjde, moc bych to chtěla. Asi to chvíli potrvá, ale to je to nejmenší!
a jsem ráda, že i tady na fauně existuje skupina, kde si člověk večer u kafíčka "odpočine" , vždycky když přijdu z práce, hned se koukám co je u vás nového

Jééééé,to bych taky jednou chtěla,pořádně se projet v písku,někde u pláže,to muší bejt náádhera,a na arabech obzvláště,ty dokážou opravdu letět s větrem o závod,
Tý jo,Terí,ještě že se Ti nic nestalo,tohle většinou konřívá blbě,i když Moruš je zespodu hezká taky,ale koukat bych na ní zespodu nechtěla ani omylem,fuj...

Jj Jaru, byl to prostě zážitek

A štěstí jsem měla, hlavně v tom, že byla síla se ještě chvíli držet a upadnou v místě, kde nebyly ty kameny tak velké a špičaté, nic mi naštěstí nebylo, hlavu jsem udržela nahoře, ale opakovat už to nemusím

Andrej,nebooj,když si toho koníka budeš schopná ze země připravit sama,on Ti bude důvěřovat a nikde nic vymejšlet nebude,to máš zase výhodu v tom,že máš mladýho nezkaženýho koně,kterej žádný naschvály nedělá,jen se třebas občas někde lekne něčeho neznámýho,ale to mladí koně dělají a je potřeba právě nespadnout a zůstat v klidu,on zjistí,že se nic neděje a pojede vesele dál,to víš,bylo by ideál,kdybys mohla jezdit za nějakým zkušeným koníkem,to se ti mlaďasové nejvíc naučej,ale Vy jste tam asi sami,kdo má jezdecký koně,viď,ten dědula,co tam má ty kobyly,asi v sedle nejezdí,viď?

No právě, že je užásný jak je mlaďas nezkažený, nemá zatím potřebu vymýšlet nějaké lotroviny, jako schválnosti. Samozřejmě rozverný je, vždyť je to větší hříbě, ale stačí mu vymezit mantinely a je v pohodě. To, že se bude muset okoukat, s tím počítám. Štvě mě, že jsem nestihla ty procházky na ruce, když byl menší a zvladatelnější (myslím velikostně), ale s pupkem jsem si to fakt nelajzla a teď zas není kdo by hlídal.
Přímo v blízkém okolí tu nikdo s jezdeckým koněm není, při nejhorším půjde Míša s někým na ruce. A taky zvažuju možnost, že ho nechám obsednout jinde, vše se uvidí jak to půjde. Samozřejmě zkušený dohled mám zajištěný