Jak přesvědčit taťku, aby mi koupil koně?

Nedivte se otci, že je opatrný. Dnešní doba je těžká a každý další finanční závazek, jakým je třeba kůň, je potenciálním rizikem pro celou rodinu. Navíc dneska můžete prohlašovat, co a jak máte vymyšlené a vaše odhodlání je jistě z dnešního pohledu upřimné. Jenže sama nevíte, kam vás život zavane a jaké problémy vám přichystá. Já jsem takhle za mlada bojovala s rodiči ohledně psa. Taky se mi nedařilo. Vyrostla jsem, vystudovala, založila rodinu, měla stálou práci a mohla se zodpovědně postavit k problému "mám na to finančně koně utáhnout?" Svého prvního koně jsem si koupila po 2 dětech ve 32 letech. Dnes máme 3 koně a 3 psy a svou vlastní odpovědnost za to vše tohle zvládnout časově a utáhnout po finanční stránce bez toho, abych musela tuto váhu přenášet na někoho jiného.

makki napsal(a):
Nedivte se otci, že je opatrný. Dnešní doba je těžká a každý další finanční závazek, jakým je třeba kůň, je potenciálním rizikem pro celou rodinu. Navíc dneska můžete prohlašovat, co a jak máte vymyšlené a vaše odhodlání je jistě z dnešního pohledu upřimné. Jenže sama nevíte, kam vás život zavane a jaké problémy vám přichystá. Já jsem takhle za mlada bojovala s rodiči ohledně psa. Taky se mi nedařilo. Vyrostla jsem, vystudovala, založila rodinu, měla stálou práci a mohla se zodpovědně postavit k problému "mám na to finančně koně utáhnout?" Svého prvního koně jsem si koupila po 2 dětech ve 32 letech. Dnes máme 3 koně a 3 psy a svou vlastní odpovědnost za to vše tohle zvládnout časově a utáhnout po finanční stránce bez toho, abych musela tuto váhu přenášet na někoho jiného.

No..vždyť jo. Já jsem chtěla třeba vědět, jak to dělali ostatní a nebo, jak co nejlíp ukázat zodpovědnost. Je mi 15 a když už jednou koně budu mít, tak se na něj nevykašlu. Takové ty věty.."Však počkej, ty si najdeš kluka a hned půjde kůň stranou" ty znám a rozhodně to není můj případ. Děkuju za rady nebo jak to mám nazvat:)

gabsolka napsal(a):
No..vždyť jo. Já jsem chtěla třeba vědět, jak to dělali ostatní a nebo, jak co nejlíp ukázat zodpovědnost. Je mi 15 a když už jednou koně budu mít, tak se na něj nevykašlu. Takové ty věty.."Však počkej, ty si najdeš kluka a hned půjde kůň stranou" ty znám a rozhodně to není můj případ. Děkuju za rady nebo jak to mám nazvat:)

Mně naši kdysi řekli: "Chceš koně? Tak si ho kup" Myšleno za své. Takže jsem koně měla až ve 20. Až bylo jasné, že ho opravdu chci, že se o něj postarám. A že znám hodnotu peněz, které do něj nacpu. A byla to většina mé celkem nic moc výplaty. To potom se člověk na lecos dívá z jiného úhlu. A další věc. Holek, co v 15 letech říkaly : "já koně neopustím, je to to jediné co miluji apod" znám hodně. Tak rok, rok a půl a najednou byly v prachu, někdy se vrátily, jindy ne. Pozor, není to kritika, ani neříkám, že se to týká Vás, ale zkušenost Těch, co opravdu pravidelně chodily i přes tohle období bylo hodně málo. Ve Vašem věku bych to taky brala jako nespravedlnost, ve svém věku bych se chovala asi stejně jako Váš otec. Zkuste se s ním pobavit na téma částečný pronájem, třeba bude přístupnější, když nebude hrozit, že mu koník zbude na krku.

Také si myslím, že se bojí, že Vás koně omrzí. Zrovna ve Vašem věku hodně holek koně opouští. Zkuste třeba nějaký bezplatný pronájem nebo pronájem částečný. Tím taťkovi dokážete, že o koně opravdu stojíte. Taky jsem v 15 chtěla koně, rodiče byli pro, ale nakonec je jeden známý přesvědčil, že jsem v pubertě a že mě koně přestanou bavit - nepřestaly! - ale i tak jsem si koně koupila až teď v květnu ve svých 21letech.

Nedivím se Vašemu tatínkovi, jen co stojí to ustájení, cena koně, cena vybavení na koně, a ješte nemá jistotu, že za ním budeš jezdit třeba i za dva roky, znám takové holky, co jsou nadšený,ale jak přijdou první lásky, tak o koně už není takový zájem....ale což o to, spíše po té finanční stránce se mu nedivím a co je práce vybrat vhodného koně, na kterém se nepřizabiješ....

Zkus si najít ježdění za výpomoc u soukromníka, ale u takového, který bude mít na tebe čas tě kontrolovat, ve svém věku za tak krátkou dobu praxe nemůžeš umět všechno...koně jsou různých povah.... a když budeš šikovná, zastaneš práci samostatně, aniž by ti nekdo muse říkat, tak si myslím, že tě jezdit nechají a i jakoby si koně přivlastnit, furt lepší cpát penízky do takového koně, než mít vlastního, kde musís sečíst pořizovací ceny, ustájení, očkování, kováře, veterináře atd.

Asi jsem byla divná odjakživa, ale koně jsem nechtěla ani v pubertě, ani ted v dospělosti :) Co jsem se během pobytu u koní naučila byla pedevším práce a to, že se v jejich blízkosti vyskytuje až neuvěřitelné množství chytrolínů. Neberte to osobně :) ! Jako náctiletá jsem hltala knihy (tenkrát jich bylo žalostně málo) a cokoli, co se kde napsalo. Na rozdíl od vrstevnic, které zajímaly spíš obrázky a plakáty. Dodnes si pamatuju, jak jsem byla neštastná, když jsem zjistila, že jedna rozstříhala zajímavý článek o uždění nebo o čem, hlavně, že měla na zdi nalepený obrázek... :) Zkrátka chci říci, že čím víc jsem se dozvídala, tak mě vůbec nenapadlo, že bych snad chtěla koně vlastního. Ba naopak, brala jsem to velmi vážně a děsila se toho, že sice se relativně umím o koně postarat, ale že okolo koní tolik věcí, které prostě ještě nevím, neznám, neumím.Proto si myslím, že lepší by bylo využít možnosti vzdělávání, učení, sbírejte zkušenosti. Už i to něco stojí a pokud byste měla koně vlastního, jste si jistá, že by vám na vzdělávání zbyl čas, peníze a energie? Ty peníze spíš vašemu sponzorovi...

Jsem u koní už asi od první třídy, to jsem jen jezdívala tak různě "turisticky" a asi od 11 jsem začala makat za ježdění. Vím jaká je to dřina. Takže jsem si jen tak neusmyslela, že bych chtěla koníčka jen tak na machření. Ten kdo mě zná ví, že jsem ochotná vzdát se všech budoucích dovolených a veškerého volného času, který bych eventuelně měla po škole. A když řeknu, že to s tím koněm myslím vážně tak to s ním vážně myslím:) Takže jen tak pro info:)

Dnes je ti 15 a nemůžeš vědět, kam tě život zavane. Kdy a co vystuduješ, budeš-li mít práci, partnera, rodinu, prostě je tam hodně neznámých. Jsi ochotná hodně obětovat, jenže nemáš jistotu, zda to půjde. Vlastnictví koně je závazek na více jak 10 let. Dnes bys to realizovala za podpory rodičů a nediv se tomu, že se tu nikdo nediví, kdo koně má, že jsou k takovémuto rozhodnutí opatrní.

Taky jsem ukecávala, jak jen jsem mohla...marně...

Přestože jsou naši dost na vysoké noze, vždy byli...peníze nebyly problém, tak jsem si koně koupila až sama. Zní to jako klišé, ale jsem ráda. Vážím si ho o to víc, že jsem si sama našetřila. V 18 jsem sebrala úspory a jela jsem si pro již měsíc vyhlídnutého koně. Fauňáci nás znají - byl týranej a vytáhla sem ho z úplného pekla

Ted už je to 5let, mám ho pořád a k němu už i druhého.

ale zná hodně kamarádek, které přemlouvání zvládly rychle :) od nás teď koupili rodiče holkám koně taky...jeden den ani nechtěli slyšet a zničeho nic mají koně, přepravník a holky závodi :)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Taky jsem ukecávala, jak jen jsem mohla...marně...

Přestože jsou naši dost na vysoké noze, vždy byli...peníze nebyly problém, tak jsem si koně koupila až sama. Zní to jako klišé, ale jsem ráda. Vážím si ho o to víc, že jsem si sama našetřila. V 18 jsem sebrala úspory a jela jsem si pro již měsíc vyhlídnutého koně. Fauňáci nás znají - byl týranej a vytáhla sem ho z úplného pekla

Ted už je to 5let, mám ho pořád a k němu už i druhého.

ale znám hodně kamarádek, které přemlouvání zvládly rychle :) od nás teď koupili rodiče holkám koně taky...jeden den ani nechtěli slyšet a zničeho nic mají koně, přepravník a holky závodi :)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Někdo musí mít rozum v 15-ti težko budeš vědět jak to budeš mít s prací a svými zájmy a časem...ideální řešení počkej a až na něj budeš mít kup si jej sama, ono přeci jen je to velmi nakladný koníček, tudíž pokud si zodpovědná tak počkáš až budeš za něj moct plně převzít zodpovědnost ty sama a tím mám namyski samozřejmě i náklady...

však kdo si z nás nepřál aby nám rodiče koupil koníčka...

Ahoj, je mi 23 let a taky jsem někde v 15ti, v 16ti... přemlouvala mamku, ať mi koupí koně. Ke koním jsem chodila od 13ti let a ani v těch 15ti jsem si nedovedla představit, jaká je to zodpovědnost a hlavně, co peněz to stojí. Ono koupit koně je opravdu to nejsnažší a to nejlevnější. Mamka má koně ráda, ale řekla mi, ať si koně koupím, až si budu sama vydělávat. Vezmi si, jaká je dneska finanční krize, myslím si, že se tvůj taťka právem obává, že kůň zasáhne až moc rodinný rozpočet. Já jsem si na jaře koupila svojí kobylku, před vánocemi psa a můžu ti říct, že tihle dva tvorové hodně dobře vyprazdňují mojí peněženku. V červnu se mi kobylka rozkulhala, volala jsem veterináře, udělal rentgeny, dal nám léky, byl tu na kontrole, do toho se u mého psa vyskytly kožní problémy, jezdila jsem s ním každý den na píchání antibiotik, musela jsem koupit hypoalergenní krmivo,... ten měsíc jsem za ty dva dala asi 6000Kč. Zkus se nad tím zamyslet a pochop svoje rodiče.

Já jsem taky z těch, co si koupila koně až když jsem si vydělávala sama, ve 25 letech. Opravdu je to velký finanční závazek a volný čas nezbude člověku vůbec žádný. Teď se ti to možná nezdá, ale mít rodinný rozpočet každý měsíc o pár tisíc nižší už je hodně znát. Nedejbože přijde zranění...6 tis. výše uvedených ještě není nejhorší...u koní tisíce za ošetření lítají ani nevíš jak...veterinář jenom co přijede a vystoupí z auta, už si účtuje pěkných pár stovek.
Mně loni přišel kůň z výběhu s drobným kulháním, které mě nakonec vyšlo na 20 tis. V tu chvíli si nemůžeš říct, nemám peníze, budeme to léčit až později...

Ve svých patnácti jsem měla úplně stejný problém. Urputně jsem za každou cenu chtěla koně. Rodiče byli neústupní. Řekli mi tehdy jasně: " Až si na něj našetříš, tak si ho kup." Do svých osmnácti jsem jezdila u soukromníků a sbírala zkušenosti. A v osmnácti jsem si konečně za své úspory koupila koně. Koníka si financuji sama z toho co si vydělám, občas vypomůže přítel. A není to už tak snadné, jak jsme si před pár lety představovala. Je to obrovský závazek - čas, finance. Koníka jsem si pořídila až po zvážení, že to všechno zvládnu v době kdy jsem měla už po střední škole a věděla na jakou vysokou školu půjdu - tudíž až jsem věděla kolik budu mít času atd. Navíc člověk se musí vzdát každoročních dovolených - když někam chci jet musím si to několikrát probrat, jestli by raději nebylo lepší schovat si peníze pro případ nouze, kdyby se něco nedej bože stalo. Když si chci něco koupit na sebe - tisíckrát zvážím jestli tu danou věc opravdu potřebuji, nebo raději pořídím něco koníkovi (většinou vyhraje koník :) ) Dneska jsem ráda, že jsem si koníka nepořídila ve svých patnácti. Tehdy bych neměla zdaleka takové zkušenosti jaké jsem měla ve svých osmnácti. I ty tři čtyři roky udělají své. Každopádně přeji, aby Ti to vyšlo :)

Pokud bude táta nakloněn domluvě,nejlepší by bylo si od něho nechat sponzorovat kvalitní jezdecký výcvik.Dál se sama pídit po příležitostech k ježdění a sebevzdělání.Ohledně veteriny,krmení,ustájení a veškeré koňské problematiky.Jezdi všechny koně ,ke kterým se dostaneš.Pomáhej všude,kde o tebe budou stát.Každá zkušenost se ti bude hodit.Staneš li se časem spolehlivým,zodpovědným jezdcem,piš si,že půjdeš "na dračku" Dneska spousta majitelů nabízí své koně a za šikovnou pomocnici je každý rád!
Budeš li nadále zapálená a rozhodnutá ke koupi vlastního koníka, po střední škole,případně na vysoké a najdeš si zaměstnání ,které tebe i koně uživí,mohla bys případně požádat rodiče,aby ti pomohli s kupní cenou koně.
Tak bych to asi viděla jako nejschůdnější řešení.....

Mně trápí ten samý problém, ale stavíme baráček a táta říká že se začneme bavit až se dostaví. A přitom zkušenosti mám jezdím 5 let táta ví jak jezdím ví že jsem zodpovědná a ví že na to mám. Jen mě stve že holky ze stáje ve stejném nebo podobném věku koně budou mít nebo mají: Adéla jen čeká až jí koně přijezdí, Míša už koně vibírá, Lucka hctěla odkoupit jednoho koně učitele Nikča taky už koně má a Terka taky! I když to rodičům dokazuji že ne to mám že mám ustájení a i sem si chtěla finančně přispívat a to jsem na serfování po netu a hldání inzerátů strávila 2 hodiny deně tak je jim to jedno!!! Nic méně má rada vyplívá zkuz si na koně zezačátku vydělat sama, třeba jen 2000 měsíčně by to pomohlo s koněm to není zase tak jak to každdý dospelí si představuje není to: že ustájení stojí 7 000 a že jídlo 3000 a že léky, sedlo ... By tedy stálo jako kompletní výbava 100000 a že samotný kůň stojí 300000 takle si to alespoň předstajvuje moje máma!!!

Nějaké zmatené

marketaa napsal(a):
Mně trápí ten samý problém, ale stavíme baráček a táta říká že se začneme bavit až se dostaví. A přitom zkušenosti mám jezdím 5 let táta ví jak jezdím ví že jsem zodpovědná a ví že na to mám. Jen mě stve že holky ze stáje ve stejném nebo podobném věku koně budou mít nebo mají: Adéla jen čeká až jí koně přijezdí, Míša už koně vibírá, Lucka hctěla odkoupit jednoho koně učitele Nikča taky už koně má a Terka taky! I když to rodičům dokazuji že ne to mám že mám ustájení a i sem si chtěla finančně přispívat a to jsem na serfování po netu a hldání inzerátů strávila 2 hodiny deně tak je jim to jedno!!! Nic méně má rada vyplívá zkuz si na koně zezačátku vydělat sama, třeba jen 2000 měsíčně by to pomohlo s koněm to není zase tak jak to každdý dospelí si představuje není to: že ustájení stojí 7 000 a že jídlo 3000 a že léky, sedlo ... By tedy stálo jako kompletní výbava 100000 a že samotný kůň stojí 300000 takle si to alespoň předstajvuje moje máma!!!

Ono to tak ale je! Kompletní kvalitní výbava na koně stojí 100 000 a pořádný vychovaný kůň může stát 300 000... Stejně tak kvalitní ustájení, kde se o koně postarají, vyjde na částku 7000 Kč měsíčně...

Ano, výbava se dá sehnat bazarová, ale za rok za dva se na částku 100 000 do koně vražených stejně dostanete. A co ušetříte na kupní ceně koně, vrazíte do něj zpravidla časem za léčbu či za přiježdění...

A proč vlastně chcete svého koně? Mě by zajímal důvod - proč musí být váš? Myslíte na sebe, nebo i na to zvíře? Máte co nabídnout koni? Co získá, když bude "jen" váš?

To je troch přehnané ne? 100 000 Kč za výbavu pro koně??
Mě teda sedlo stálo 10tis (ojetý Kentaur který je kvalitní ale ještě dlouho vydrží), uzdečka, čištění, ohlávky, vodítko, mazání na kopyta a s tim se vejdu do 2-3 tis...
A všechny ty pomocné otěže, martingali, chrániče na všechny čtyři, bandáže, ladící sety, to přeci nepatří do nezbytně nutné výbavy pro koně...

Ke koním jsem tíhla už jako školkou povinná...
Od devíti jsem jezdila do 5 km vzdáleného klubu kolmo-naši mě nikam nevozili, neudupávali cestičky.
Nikdy jsem po našich koně nechtěla, nějak mi stačilo jezdit po klubech a známejch...
Až po vystudování a až když jsem vyrostla z "telecích let" jsem si ve svých 25ti letech pořídila svou vysněnou Lorý...a myslím si, že si člověk koně o to víc váží, když mu koníček nespadne do klína ale že si na něj člověk sám našetří-půjčí.
Radím vyčkat, po střední je člověk ustálenější a má "víc" rozumu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ja si zase myslím, že máš práve ten vek, kedy by som koňa dieťaťu nekúpila ani za svet. Láska ku koňom ti možno vydrží, ale ideš (alebo si) na strednú školu, to je dosť veľký skok čo sa týka učenia a času. Nehovoriac o tom, že ako každí rodičia aj tí tvoji ťa už vidia aj na vysokej a to nemusí byť v tvojom meste. A čo potom s koňom? Čo ak nebudeš zvládať učenie? Ja tvojich rodičov úplne chápem a myslím, že aj sama by si sa na to mala takto pozrieť. Ešte pár rokov vydrž, koní je dosť, jazdenie sa nájsť dá.
A inak by ma zaujímala tá suma ktorú si otcovi vyrátala že kôň stojí

Byla jsem taky na tvém místě. Ale po koni jsem toužila spíš tak, že sem po rodičích koně nepožadovala, protože bych věděla že to nemá cenu .. Aby sis nemyslela, je mi 17. Našla jsem si ježdění, a teď po vlastním koni netoužím, protože vím jaké to je. Na valachovi nikdo jinej kromě mě nejezdí, takže dvakrát týdně vyjedeme. Vím že bych na koně neměla čas, což pokud jsi ještě na základce, nevíš co bude. Pokud budeš na gymplu jako já, tak věř, že tolik času jak na základce mít nebudeš .. Tak si najdi nějakýho koníka do pronájmu zatím, a až budeš vědět že na něj časově rozhodně máš, můžeš začít na něčem pracovat. Ikdyž jak tady bylo napsáno přede mnou, je lepší si koníka koupit až za vlastní, což jim věřím

Ve 22 letech jsem si pořídíla koníka do bezplatného pronájmu. Kobylku jsem měla 3 měsíce, stála mě kolem 50 000, protože se u ní projevila spousta problémů (špatný kopyta, chronickej zápal plic,blbý kousnutí od druhýho koně, špatný zuby). Pak jsem ji vracela, totálně bez peněz a s přesvědčením že koně už nikdy nechci. Abych uvedla na pravou míru můj rozpočet u té kobyly:
3 měsíce ustájení 9000,- , ohlávka 250,- Nějaký vybavení, čištění, .. kolem 1000,- Zbytek byl veterinář. Já měla tenkrát slušnou práci, ale i tak mě to vyždímalo z posledních peněz. Kdyby byla kobyla moje a nemohla bych ji vrátit tak nevím co bych dělala, protože tolik peněz prostě nemám.

Pouhá statistika, jsem u koní 25let za tu dobu se u nich vystřídalo zhruba 50dívek ve věku od 11 do 15let. Do dnešního dne z nich zůstalo u koní 5 slovy pět děvčat.
Ve 12letech chtějí u koní i spát, ti, co se koním věnují normálně je, podle nich, nemají rádi
a pak ve 14letech objeví kluky a na koně ze dne na den zapomenou.
Mě by to nevadilo, zvykla jsem si, že do děcek investuji čas, vědomosti, nervy (začínám ale přemýšlet,že s tím už přestanu)
Ovšem co nikdy neskousnu je to, že se z koňských miláčků obratem ruky stávají v lepším případě odložené hračky v horším, páchnoucí dobytek.
Jsem zásadně proti, aby si ten, kdo nemá vlastní příjem a hlavně povědomí, co vlastnictví koně obnáší, kupoval koně.

sisi58 napsal(a):
Pouhá statistika, jsem u koní 25let za tu dobu se u nich vystřídalo zhruba 50dívek ve věku od 11 do 15let. Do dnešního dne z nich zůstalo u koní 5 slovy pět děvčat.
Ve 12letech chtějí u koní i spát, ti, co se koním věnují normálně je, podle nich, nemají rádi
a pak ve 14letech objeví kluky a na koně ze dne na den zapomenou.
Mě by to nevadilo, zvykla jsem si, že do děcek investuji čas, vědomosti, nervy (začínám ale přemýšlet,že s tím už přestanu)
Ovšem co nikdy neskousnu je to, že se z koňských miláčků obratem ruky stávají v lepším případě odložené hračky v horším, páchnoucí dobytek.
Jsem zásadně proti, aby si ten, kdo nemá vlastní příjem a hlavně povědomí, co vlastnictví koně obnáší, kupoval koně.

Přesně tak, mám podobnou statistiku.

Pokud toužíte mít vlastního koně, tak si ho pronajměte. Velice brzy zjistíte, co to obnáší, kolik peněz, času, starostí. A až budete mít vlastní příjem a stále vás to nepřejde, tak si koně pořiďte. Ono kupovat si koně, s tím, že ho mají všichni okolo a jen vy ne, je dost blbá myšlenka.

Boužel nesou hlasím s názorem didi nemyslím si že 300 000 by stál nějaký dobře přeježděný kůň ono ano, ale některý jezdec chce na tu nejjemnější pobídku skákal 3 metry vevzduchu ještě s piruetou a někomu stačí když na drobně vyditelnou pobídku naskočil. Já jsem ta druhá varianta. Jen tak když si to tak pročítám tak ze mě děláte uplnyho rozmazlence doslova. Myslím že do 100000 se dá sehnad dá se říci dobře přejetý kůň. A co se týče ustájení tak to aby člověk vydělával alespoň 50 000 měsíčně když to tak popisujete. Já chápu rodiče že mají starost, opravdu je chápu že se bojí že by mohl nastat nějaký zlom kdy se na koně vykašlu i vím že si to představuji jak Hurvínek válku a vím že koně nejsou zábava ale práce.Já jen když pak přídu do stáje a vidím jak si holky užívají se svým koněm a jak jim to rodiče všechno platí a pak si říkám že je možná dobře že mi ho rodiče nechcou a asi ani nebudou platit. Aby ze mně opravdu nevyrostlo něco divnýho. Ale tímhle nenarážím na žádnou osobu která jako dítě má koně. Kdybych to chtěla vidět jako dospělí tak bych to viděla asi takhle, vždyť ona je jenom rozmazlenej fracek kterej si usmýslí že prostě chce koně!!! A jen vidím jak a teď si prosím Vás nemyslete že je to pro mě nenormální to dělat, ale já jedu vlakem a autobusem do stáje v stávám dřív než do školy a v 8 hodin jsem ve stáji mezi tím prostě vyvodíme s majitelkou stáje koně ven, vyhážem, dáme, slámu a seno, dolijeme vodu ... pak na 10 hodin přijdou holky si pro koně vyčistí daj si sedlo a jedou do terénu, přidou udělaj koňa a šup rodiče je odvezou dom. A jelikož já chodím do klubu tak ty věci mám nakázané udělat a jelikož oni si za to, že já tam kydám boxi plátí 3500 tísíce a o nic se nestarají... Ale i tak jsem svůj názor na koně nezměnila a stojím si za tím. A omlouvám se za gramatiku jak někdo psal tak ano jsem na základce a nějak moc si nechci hrát na Alberta Einsteina. A v poslední řadě můj Táta když měl tak jak já taky měly koně než jim je komunisti zebrali, takže to pro něj není úplně španělská vesnička než jako pro mámu. A omluvám se jestli to někomu přijde zmatené sedím tady u počítače a píši co mi přijde vhodné. Děkuji za reakce hezký večer

lafina napsal(a):
Přesně tak, mám podobnou statistiku.

Pokud toužíte mít vlastního koně, tak si ho pronajměte. Velice brzy zjistíte, co to obnáší, kolik peněz, času, starostí. A až budete mít vlastní příjem a stále vás to nepřejde, tak si koně pořiďte. Ono kupovat si koně, s tím, že ho mají všichni okolo a jen vy ne, je dost blbá myšlenka.

A ještě k tomuhle si samozdřejmě nechci pořizovat koně s tím že ho mají ostatní. Omlouvám se jestli to tak vyznělo z té mé slohovky ale za takovýmhle záměrem rozhodně ne!

marketaa napsal(a):
A ještě k tomuhle si samozdřejmě nechci pořizovat koně s tím že ho mají ostatní. Omlouvám se jestli to tak vyznělo z té mé slohovky ale za takovýmhle záměrem rozhodně ne!

Tak o co ti jde? .. Proč chceš mít vlastního koně .. Nestačí ti nějakej koník pronajmutej, kterýho bys považovala za vlastního? .. Napřed bych se ujistila že všechno zvládnu, pak začnu o něčem uvažovat

Prvního koně jsem měla v 15ti a pořídila jsem si ho sama. A to pouze proto, že jsem ho pár let jezdila a majitelé ho už nechtěli tak mi jej zdarma nabídli, že já ho znám nejlíp. Jezdila jsem za ním opravdu poctivě na kole ať už bylo léto, zima, déšť sníh. v půl metru sněhu to teda na kole byla celkem sranda. Nebo jsem šla pěšky těch 10km tam a večer zpět.. od 9 let. Rodiče se tenkrát teda celkem zhrozili když jsem ho přivedla domů ale věděli, že to není rozmar. Já ani rozmary neznala, velice jsem si vážila toho že mi koníka dali a udržovala jsem kontakty. Měli jsme doma vždy krávy a býky a od mala jsem i se všemi bratry makala na poli. Lány brambor, mnoho luk na sušení sena a všechno ručně. Kdyby mi tenkrát někdo řekl že nevím co to je postarat se o zvíře a co to je práce tak mu asi lisknu. Nikdy jsme nebyli na dovolené, kdo by dělal, kdo by dojil. Někdy ve 12ti jsem začala i já dojit krávy - ručně po staru. Nikdo mě nenutil, já to brala jako samozřejmost. A pak s příchodem koně mi už vůbec nikdo nemusel říkat že je třeba jít makat. Naštěstí jsme tenkrát rušili brambory atd a zbyla jedna kráva takže koník měl místa dost. Celý život byl v samotě takže z krávy měl vyloženě radost ( byla bezrohá ). Seno jsem každý rok dělala automaticky. Po pár letech jsme dali pryč i poslední krávu a já si přivezla druhého koně aby nebyl sám a seno jsem už dělala sama. Se sekačkou jsem lítala po loukách, obracela jsem si sama, nakládala sama a nejednou i sama traktorem odvezla a doma sklidila na seník. Ano byla jsem unavená ale nikdy jsem nezaváhala. Občas zbyly síly na večerní vyjížďku nebo jen se rozplácnout do ohrady na trávu a odpočívat, koník vždy přišel a vyvalil se vedle. Nelitovala jsem své dřiny, nechtěla jsem pomoc po rodině, už tak stačilo, že mi dali možnost ho mít, že jsem si mohla brát sekačku a traktor atd a že teda platili palivo do nich, ale moc toho za sezonu nesežrali takže to bylo v pohodě a nikdo mi nic nevyčítal. Později přišlo dítě a nebyl problém mít kočárek na louce, dítě spalo a já obracela seno. Jediná věc které opravdu silně lituji, byla má důvěra v jednoho veta, ani jsem tenkrát neznala jiného, neměla jsem důvod hledat i jiné. Jednou v zimě můj první koník schytal černé močení, což považuji za svou vinu a obrovské selhání... a právě tenhle můj vet mi řekla že to je jen kříženec že nemá hodnotu takže ke mně nepojede a že je navíc sníh ( 4 cm ). a tak mi řekl jak dávkovat mírný pohyb. Zlepšilo se to a to velmi, kůň nabral energii a radost ze života. A pak přišla má nepozornost, kdy jsem nezajistila vrata a pouštěla druhého koně ať se trošku proběhne. Ten první chtěl taky ale nesměl, jenže zabral za vrata, mne jimi srazil a venku lítal jak smyslu zbavený. Chytit se nenechal, bral to jako hru, na pamlsky nešel nikdy. Po několika hodinovém snažení kdy si ze mě furt dělal srandu se uvolil že se teda chytit nechá. Ani se nedivím, udělalo se mu zle.... ráno byl mrtvý.... Moje neznalost této nemoci a toho jak jí předcházet vlastně mého koně zabila, já ho zabila tím že jsem si nedala pozor. Tohle je jediný důvod kvůli kterému lituji že jsem měla koně tak brzy. Dobře si rozmyslete než si koně pořídíte, starat se o něj není složité ale až dojde na veta tak tam musí být vše na 100%

marketaa napsal(a):
Boužel nesou hlasím s názorem didi nemyslím si že 300 000 by stál nějaký dobře přeježděný kůň ono ano, ale některý jezdec chce na tu nejjemnější pobídku skákal 3 metry vevzduchu ještě s piruetou a někomu stačí když na drobně vyditelnou pobídku naskočil. Já jsem ta druhá varianta. Jen tak když si to tak pročítám tak ze mě děláte uplnyho rozmazlence doslova. Myslím že do 100000 se dá sehnad dá se říci dobře přejetý kůň. A co se týče ustájení tak to aby člověk vydělával alespoň 50 000 měsíčně když to tak popisujete. Já chápu rodiče že mají starost, opravdu je chápu že se bojí že by mohl nastat nějaký zlom kdy se na koně vykašlu i vím že si to představuji jak Hurvínek válku a vím že koně nejsou zábava ale práce.Já jen když pak přídu do stáje a vidím jak si holky užívají se svým koněm a jak jim to rodiče všechno platí a pak si říkám že je možná dobře že mi ho rodiče nechcou a asi ani nebudou platit. Aby ze mně opravdu nevyrostlo něco divnýho. Ale tímhle nenarážím na žádnou osobu která jako dítě má koně. Kdybych to chtěla vidět jako dospělí tak bych to viděla asi takhle, vždyť ona je jenom rozmazlenej fracek kterej si usmýslí že prostě chce koně!!! A jen vidím jak a teď si prosím Vás nemyslete že je to pro mě nenormální to dělat, ale já jedu vlakem a autobusem do stáje v stávám dřív než do školy a v 8 hodin jsem ve stáji mezi tím prostě vyvodíme s majitelkou stáje koně ven, vyhážem, dáme, slámu a seno, dolijeme vodu ... pak na 10 hodin přijdou holky si pro koně vyčistí daj si sedlo a jedou do terénu, přidou udělaj koňa a šup rodiče je odvezou dom. A jelikož já chodím do klubu tak ty věci mám nakázané udělat a jelikož oni si za to, že já tam kydám boxi plátí 3500 tísíce a o nic se nestarají... Ale i tak jsem svůj názor na koně nezměnila a stojím si za tím. A omlouvám se za gramatiku jak někdo psal tak ano jsem na základce a nějak moc si nechci hrát na Alberta Einsteina. A v poslední řadě můj Táta když měl tak jak já taky měly koně než jim je komunisti zebrali, takže to pro něj není úplně španělská vesnička než jako pro mámu. A omluvám se jestli to někomu přijde zmatené sedím tady u počítače a píši co mi přijde vhodné. Děkuji za reakce hezký večer

Že holky přijdou a jen si vyčistí koně je samozřejmé - mají tam koně ustájené, platí za služby - proč by tedy měly kydat a nebrat to jako samozřejmost?

Za ustájení se u vás platí 3500 Kč + je třeba rozpočítat očkování/ úpravu kopyt/ ... = kůň vyjde ve vaší stáji na 5000 Kč měsíčně (3500 Kč ustájení, 1500 Kč obnovování výbavy+veterinární péče+případné vitamíny atd.).

Jsou ochotni a schopni platit rodiče za vaše hobby 5000 Kč měsíčně do doby, než dostudujete? Tohle už není přehnaná cena - to je reálné (a jen v případě, že koník bude 100% fit). Nebo na kolik podle vás vyjde koník měsíčně?

Tu cenu za koně jsem uvedla jako reálnou - ne obvyklou! Pořádní koně tolik stojí. Samozřejmě, že se dá sehnat levnější kůň dostatečných kvalit - ano, za 100 se sežene špičkový kůň.
Na rekreaci seženete úplně zdravého koně přátelské povahy cca za 40 až 50 tisíc...

Však já neříkam že to nechápu nebo co? že ráno nekdyjí a nehází, já jsem tím chtěla říct že nejsem takaová že bych neuměla vykydat: Omlouvám se sle dále se nebudu vyjadřovat, myslete si klidně že mi došly argumenty nebo že se bojím je mi to jedno. Hezký večer.

ahoj je mi 14 a mam vlastniho kone. 3 roky sem jezdila ale jen tak ze sem skoro ni neumela. Pak sem presla do jine staje kde sem se naucila poradne jezdit. Celou dobu jsem si hrozne prala kone ale rodice mi vzdy rekli ze az si na nej vydelam tak si ho koupim. V nove staji jsem zacala jezdit western a zacala sem i trochu závodit. Moje trenerka mela 1 kobylu ale ta byla moc mlada a nejezdili jsme na ni jezdili jsem na konich majtele.. Jednoho dne se trenerka pohadala s majtelem koupilaa si od nej 2 kone a i snami se stehovala do jine staje. Protoze to byla jeste studentka bez prace tak se nas zeptala jestl nechceme koupit jednoho kone. Tenerka rekla ze ale na nem budou dale jezdit ostatni deti takze ho nebudeme muset hlidat kazdy den. rodicum se to docela libilo tak sme si ho koupili. Ale neuvedomovali jsme si tu chybu!! my jsme platili...ona cerpala... vyuzivala kone jako drive akorad jsme vse platili my....jezdit jsme umeli ale starat se o kone je mnohem tesi!!!! nakonec jsme od trenerky odesli a jsme v suprve staji kdee mame dalsiho pronajmuteho kone:)


-zkuz nabýdnou taťkovi pronájem konľ je to dobrý začátek
-uvedom si jak je teezke se o kone starat je to vazne tezky!!!!
- tatka te mozna nechape protoze nema takovi vztak ke konim!!! prived ho ke konim a ukaz jak sou uzasny muj tatka nemel rad ale kdyz jsem mu to po tom ukazala za nasim konikem chodi kazdy den!!

tak to je ode mne asi vsechno tak hodne stesti!:))

Ahoj,
přispěju trošku mimo téma, ale snad to bude pro někoho užitečné.
Jsem totiž našim vděčná, že mi koně nekoupili. A to jsem ho od 13 do 15 let strašně moc chtěla a byla ochotná pro něj obětovat všechen svůj čas. Jenže kdyby mi ho koupili, přesně tohle by se stalo a já bych teď byla úplně jiná a jinde. Takhle mám kamarády, měla jsem perfektního přítele, studuju na dobré škole a strašně ráda cestuju. Je mi 23 a jsem úplně volná a šťastná. Láska ke koním mi zůstala a za "cenu ustájení" si platím tréninky a přispívám na jednu kobylku, kterou jezdím. Můžu s ní trávit kolik chci času, ale nemusím. A díky tréninkům umím tolik, abych měla od majitelky volnou ruku při ježdění. Zn. ideál.
Myslím, že v 15 je ještě hodně brzy na to, aby člověk takhle zásadně rozhodl o svém životě. Protože kdybych měla koně, byla bych určitě úplně jiná, jednostranněji zaměřená a víc omezená v rozhodování. Nevím, třeba jsem toho koně nechtěla "doopravdy". Ale tenkrát jsem si byla 100% jistá a jen teď s časovým odstupem jsem rodičům za jejich zákaz skutečně vděčná.

Zkus to jeste jednou a treba ho pozvi k sobe do pokoje treba na 2 hodinky a popovidejte si vazne o tom ukaz mu to na internetu a treba si udelejte nejakou smlouvu treba ze si vezmes brigadu treba roznaseni letaku a budes mu na to prispivat. U me to tak bylo a je, vazne zkus to a nevzdavej se !TY TO DOKAZES!

Ja som dostala koňa v 16tich, bola to viac menej náhoda, v tom čase, ak by som mala kupovať hocakého koňa, nechcela by som, ale keďže išlo o dávnu lásku, ktorá sa mala dostať z blata do kaluže a otec mal zrovna nejaké financie nazvyš.. tak sme to riskli a šli pre koňa. Prvý rok mi otec platil ustajnenie + som brigádovala v stajni aby sme platili menej. Potom boli problémy, neboli financie, od otca som zastavila príjmy a hradila si všetko sama. Väčšinu voľného času som trávila v obchode na brigáde, aby som mala z čoho živiť koňa, chodila som za ní max raz do týždňa. Potom sme pár krát menili ustajko. Dostali sme sa do bodu, že som na 2 roky poslala koňa 200 km ďaleko na pastvu, pretože som to nezvládala, ale od rodičov som nechcela pýtať peniaze (beztak by mi nemali z čoho dať). Keď som skončila strednú, všetko sa zlepšilo, doviezla som koňa naspäť. Dnes sme s priateľom vo svojom a máme ďalšie dva koníky u seba doma, nie je nič lepšie, ale tie roky bez peňazí, bez podpory, stále s problémami boli fakt ťažké a nechcela by som to znova absolvovať.
Teda, aby som to zhrnula, čakajú ťa ťažké časy, a to aj bez vlastného koňa. Ja by som ti radila zohnať koňa do celého či polovičného prenájmu, začať šetriť na vlastného, a ak stále budeš chcieť, kupuj vlastného najskôr po strednej.

valinkalovhorse napsal(a):
Zkus to jeste jednou a treba ho pozvi k sobe do pokoje treba na 2 hodinky a popovidejte si vazne o tom ukaz mu to na internetu a treba si udelejte nejakou smlouvu treba ze si vezmes brigadu treba roznaseni letaku a budes mu na to prispivat. U me to tak bylo a je, vazne zkus to a nevzdavej se !TY TO DOKAZES!

2 roky stará diskuse...

Ahoj mám stejný problém, ale zkouším furt tatku přemlouvat.Jednou už jsme koně měli a tatka taky jezdí jenže moje kobilka zemřela na zápal plic.Doma máme 24letou klisnu, ale ta mě nerespektuje a nedá se na ni jezdit.Docela se trochu i na ní bojím.Proto bych chtěla někoho na koho bych se mohla spolehnout jako na toho předtím měla sem jí moc ráda a strašně mi chybí

Ahoj je mi 14 let. Koně jsme měli doma už odmalička a k vánocům jsme dostali poníka když mi bylo 6 let ale na zápal plic mi po sedmi letech zemřel. A máme doma ještě jednoho ale ten je starý a nemůžeme na něm jezdit.Tatka nám několikrát vybíral koně.A já ho furt se sestrou ho přemlouváme ale on říká že ne a potom že na ceně nezáleží. nevím co mu furt říkat a jak ho přemluvit chtěla bych radu prosím

dajinka napsal(a):
Ahoj je mi 14 let. Koně jsme měli doma už odmalička a k vánocům jsme dostali poníka když mi bylo 6 let ale na zápal plic mi po sedmi letech zemřel. A máme doma ještě jednoho ale ten je starý a nemůžeme na něm jezdit.Tatka nám několikrát vybíral koně.A já ho furt se sestrou ho přemlouváme ale on říká že ne a potom že na ceně nezáleží. nevím co mu furt říkat a jak ho přemluvit chtěla bych radu prosím

Je ti 14, za chvíli skončíš základní školu, půjdeš na učiliště, kdo se ti postará o koně, když budeš na intru?Máš promyšlené, na jakou školu půjdeš za pár měsíců, zda budeš moc si dovolit denně se starat o koně, pomáhat doma, učit se do školy apod?Většina z vás si to neuvědomuje a pak zůstávají starosti na rodičích apod.Vydržela bych do ukončení vzdělání, našetřila si sama na brigádách apod. a až bych nastoupila někam do práce, tak bych si koně snad dovolit mohla, ale musíš ty i sestra chápat obavu otce, protože většina vás 14letých děcek si vůbec nepřipouští, kolik starostí a práce s koněm je.Finty na přemlouvání rodičů vám moc nepomůžou.

Dajinko, a co místo přesvědčování táty, aby koupil dalšího koně, si najít nějakou opravdu dobrou stáj, kde poskytují jezdecké lekce?
Ty lekce můžou stát nemalé peníze taky - ale ty pak jezdecky vyrosteš a spoustu věcí se naučíš.

Myslím si, že není dobré, aby člověk, který se učí jezdit, jezdil jen na jenom koni. Pravda je taková, že když se budeš učit na rlzných koních, naučí tě to strašně moc.
Pokud ovšem vytrváš.

A tvůj táta, když uvidí, že ve škole to neflákáš, domácí povinnosti taky ne a navíc tě ty koně pořád drží, tak tě jistě podpoří. Napřed v tom učení a časem možná ve tvém vlastním sportovním koni.

dajinka napsal(a):
Ahoj je mi 14 let. Koně jsme měli doma už odmalička a k vánocům jsme dostali poníka když mi bylo 6 let ale na zápal plic mi po sedmi letech zemřel. A máme doma ještě jednoho ale ten je starý a nemůžeme na něm jezdit.Tatka nám několikrát vybíral koně.A já ho furt se sestrou ho přemlouváme ale on říká že ne a potom že na ceně nezáleží. nevím co mu furt říkat a jak ho přemluvit chtěla bych radu prosím

Pokud správně rozumím, máte doma jednoho starého koníka? Nebo ho máte někde ustájeného? Pokud je tam takhle sám, je celkem rozumná prosba už za toho dědulu, aby měl na stará kolena kamaráda a nestýskalo se mu po poníkovy, který vám umřel.

Zdravím, ze zkušenosti vím jak se asi cítíš, koníka jsem chtěla v tvých letech také, i mnohem dříve a až do 22 let, kdy ho už konečně mám. Prosila jsem oba rodiče, nikdy mi neřekli na to nemáme. Ne, že by byli rodiče boháči, ale koně jsme si dovolit mohli a to i proto, že mají velký pozemek a není problém je mít doma. Takže peníze za ustájení by ušetřili a upřímně ušetří to dost. Mohla jsem říkat co jsem chtěla a nic. Teď je mi 22 a zcela to chápu. Nejde vždycky o peníze, ale jako dítě či dospívající, když jsem studovala bych to tezko zvládla, finance to nejsou veliké, pokud jsou koně zdravý, ale té práce pokud se chceš koním opravdu věnovat a ne je nechat den co den samotné někde venku. Týden před tím než mi přivezli prvního (už byla zaplacena záloha a kupovala jsem já, ne rodiče ) jsem se klepala a dostala teprve ten správný strach, co když to nezvládnu. Co když mu něco bude a nedokážu se o něj dobře postarat. Asi desetkrát mě napadlo, že to odvolam. Courala jsem po blizkych stájich od mala. Kde byl kůň tam jsem byla i já, ale ta nejistota tu byla. Když mi ho přivezli věděla jsem, že se mi splnil sen, ale vůbec jsem se nedokázala radovat, protože jsem byla tak nervózní. No naštěstí to dobře dopadlo a jsem teď šťastná s dvěma koníky. Ale v tomhle případě poradím dockej času, to, že ti ho rodiče nedovolí teď neznamena, že nikdy. A myslím, že když si koníka a výdaje za něj budeš platit sama (jednou) budeš na sebe mnohem víc pysna, žes to dokázala než kdyby ti ho jednoduše pořídili rodice. :).

Ahoj chápu tě já chci taky koně už 3roky jezdím můj otec mě nebere vážně když se ho zeptám :tati koupíš mi koně? On na to že jen kdo se o to bude starat co se stane až spadneš. Máme velkou zahradu máme ho kam dát. Ale furt ní už ho přemlouvat rok a půl nevím co s tým bojím se že koně nikdy nedostanu

🤷‍♀️🤦‍♀️

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Galiova napsal(a):
Ahoj chápu tě já chci taky koně už 3roky jezdím můj otec mě nebere vážně když se ho zeptám :tati koupíš mi koně? On na to že jen kdo se o to bude starat co se stane až spadneš. Máme velkou zahradu máme ho kam dát. Ale furt ní už ho přemlouvat rok a půl nevím co s tým bojím se že koně nikdy nedostanu

Až dospěješ, tak si na koně můžeš peníze vydělat a nebudeš muset nikoho prosit.
Zaručuji, že plnoletá opravdu budeš, ale už nezaručuji, že zvládneš mít koně. A že ho za pár let ještě budeš chtít.

Galiova napsal(a):
Ahoj chápu tě já chci taky koně už 3roky jezdím můj otec mě nebere vážně když se ho zeptám :tati koupíš mi koně? On na to že jen kdo se o to bude starat co se stane až spadneš. Máme velkou zahradu máme ho kam dát. Ale furt ní už ho přemlouvat rok a půl nevím co s tým bojím se že koně nikdy nedostanu

Dobře, věnuju ti trochu času, abych ti vysvětlila jak to s vlastním koněm na zahradě je. V první řadě je potřeba vytvořit vyhovující podmínky jako je přístřešek a další koňský kamarád. Je potřeba navézt xx balíků sena, aby alespoň chvilku vydrželo (to bude řešit kdo? To musí plnoletá osoba, takže rodiče). Pak je potřeba k těm koním 2x denně chodit, dávat vodu, kydat výběh, dávat seno. Mně tohle starání denně zabere 2-3 hodiny (a to si myslím že mám už vymyšlený pěkný systém) a to jsme se ještě nedostali ani k ježdění nebo k samotné práci s koněm. Kdo se bude o koně starat, když ty budeš nemocná? Rodiče? Ty? I s horečkama? Co když budeš v nemocnici?

Další věc je to, jak koně zdemolují zahradu. Asi by se tatík dost zděsil, kdyby ti toho koně koupil a přišel po nějaké době se podívat na svou zahradu a našel místo toho bahenní lázně. To by asi oknem neletěli jenom koně, ale i ty.

Kdo bude řešit veterináře, kopytáře/kováře, kdo bude odčervovat, řešit očkování. To asi nemůžeš tak úplně řešit ty, jakožto neplnoletá osoba. A hlavně, kdo to bude financovat? Kůň je drahý koníček a náklady na něj jdou do tisíců měsíčně, i když neplatíš ustájení.

Takže abychom si to shrnuli, co že bude mít tatík z toho úžasného koně na zahradě: zničený pozemek, spoustu starostí a zařizování a hlavně černou díru, která vysává veškeré finance.

gabsolka napsal(a):
Na začátek bych chtěla upozornit, že toto nepíše žádná jedenáctiletá holka, kterou jen tak napadlo, že by chtěla koně. Už vážně nevím jak překecat taťku ke koupi koně. Vypadá to, že sice jo...ale chce po mně, abych mu ukázala, že jsem zodpovědná...ale vážně už nevím jak!:D Ke koním jsem chodila asi 3 roky pravidelně, před tím jsem tak různě jezdívala jen na vyjížďky. Během posledních dvou let jsem se opravdu zdokonalila a teď se dá říct, že jezdím slušně..o koně se postarat umím. Sama dobře vím, že kůň je obrovská zodpovědnost a uvědomuju si, že je kolem toho moc práce a hlavně i ty finance. Spočítala jsem si co by stál jeden koňský život a našla jsem si, kde bych toho koníka měla. Mám taky představu o tom, jak bych se k němu přes týden dostala. Jsem zodpovědná, ale taťka mě nebere vážně a nerespektuje co říkám. Hlavně prosím nepište něco v tom smyslu "Já bych toho chtěl"...toho jsem si za ty roky vyslechla hoodně;) P.S. Všechny ty moje výpočty jsem mu řekla, ale ani tak to moc nevnímá:(

Až si táta bude jistý s tvou zodpovědností, budete finančně zabezpečeni a koně tě nepřestanou bavit, tak si můžeš být celkem jistá že koně dostaneš , třeba se snaž ve škole nebo si najdi soukromníka který na ty koně nemá čas a zjistíš sama co to obnáší