Zdravím,zajímal by mě názor na chov jednoho koně...chápu,že kůň je stádové zvíře,ale ani dva nejsou stádo a není v mých možnostech jezdit dva a starat se o dva.koně plánuji mít hned za barákem na pastvině s přístřeškem,nepracuji a ani už pracovat nebudu,tak bych mu věnovala veškerý můj čas,plánuji denně vyjížďky do přírody,mám k tomu vhodné podmínky a koníkovi je 5.let a od hříběte do teď je s jinými koňmi,tak základní návyky a zkušenosti ze stáda má,kozu ani pony nechci,mám dva staffordshirské bullterriery,ale ti spí v posteli.Myslíte,že denní péče a kontakt,hry a práce s koněm nestačí k tomu,aby byl šťastný a spokojený?
Ne nestaci. Musel by byt asocial, coz neni. Dva sice nejsou stado, ale urcute je kun spokojenejsi. To je jako by jste chodila do skolky a potom by vas oddelili a uz by ste byl sam. Nemuzu prihlizet na hry atd ptz to toho kone v podstate nezajima, kdyby mel na vyber, bude se celej den flakat s kamosem, nez delat kraviny s vama. Poridte aspon ponika a naucte je, aby si zvykli na docasne odlouceni(vyjizdky).
Navic jeste dodam, ze po tom co by jste se treba rozhodla se potkavat nekde s konmi a vas kun by si vybral "sveho kone", coz se vetsinou konim chovanym o samote stava, je s konem tezke porizeni. Kamaradcina kobyla, ktera byla sama,nejde nikam bez "jejiho"meho valacha. Valach zajde za roh a kobyla s vama ora i kdyby mela retez v hube, proste zavislak,protoze ma strach ze opet zustane sama. S valachem, ktery nikdy nebyl sam, neni problem manipulovat na ohlavce.
Kůň si na samotu může zvyknout, ale není šťastný. Moje kobyla potřebuje jednoho koně k sobě (i když ho kouše), jinak je z ní nervozní, neklidný, na vyjížďce nebezpečný kůň. A na pastvině se nepase, ale stojí u vrátek a čeká. Ovšem její dcera, byly spolu rok a třičtvrtě, zvládá samotu podle všeho v klidu. Má u sebe kozu, na doslech známé poníky, a je hodná. Znám v okolí chovatele s jedním koněm a koně fungují. Ovšem své kobyle jsem musela pořídit poníka.
Pokud máte čas starat se o jednoho koně, máte čas starat se i o dva (ať už oba velké nebo koně a poníka) stejně jim musíte dát vodu, seno a vyčisti přístřešek. Jestli ponesete o kýbl víc, nebo o jedny vidle sena víc, to už vám čas nijak nevezme. A druhého koně nemusíte jezdit, alespoň můžete spojit příjemné s užitečným a vzít nejezditelného koně, který by jinak neměl uplatnění a čekal by ho špatný osud.
A pokud by se zdálo, že nebudete mít čas oba cvičit, nejdůležitější pro koně je vztah a důvěra a tu s nimi můžete utužovat společně (na drbání máme přece dvě ruce ). Zbytek základních návyků se stejně nejlíp naučí při důsledném zacházení, nežli složitým a zdlouhavým cvičením s každým zvlášť
Kůň je stádové zvíře, nemůže-li mít své stádo, je to pro něj ten nejhorší trest. V přírodě by pro něj totiž znamenal brzkou smrt. (Pokud bych někdy měla mít koně samotného, pak jedině hřebce.)
Děkuji za názor,ale dva koně nezvládnu není to v mých možnostech,jelikož jsem zodpovědná musím mít finanční reservu pro případnou veterinární péči,nezvládle bych dva koně ikdyž by se mi to líbilo,zahrada 1700m2 by mi na dva nestačila i pro jednoho budu mít trávu ještě od sousedů,staršího společníka nechci kvůli veterinární péči,která je u starších koní nákladnější.No asi to bude znít sobecky,ale bude sám jinak to udělat nemůžu.Hodlám se už pak věnovat pouze jemu(to asi nepochopíte,hodlám být napůl kůň,prostě nic jiného,než denně celý den být s koňem a psy už dělat nebudu),naučím si ho jako mou fenu "na myšlenku" (chápu,že pes není kůň) samozřejmě v okolí spousta koní a vyjížďky budou i s nimi.Pony nee protože "prý"velký se naučí móresy od malého,malý pokud bude velký venku,bude řvát,navíc z důvodu velikosti zahrady,pokud by si "nerozuměli"bylo by to asi komplikované soužití.No...
Taky bych se ráda naučila s koněm tahat,chtěla bych bryčku i saně.Jasně že v přírodě by sám nepřežil,ale dřív taky měli třeba koně samotné,třeba ty,co pracovali v lese.Nevím,co je horší venku sám s maximální péčí,nebo někde v boxu s kámošem ve vedlejší "kleci".Nechci si tady omlouvat,to,že bude sám,ale nevěřím tomu,že bude trpět,chápu,že každé zvíře je jiné....asi mě tady hodně lidí odsoudí.....
Finanční a prostorové důvody to chápu, rozhodně je rozumné mít rezervu. To že se velký kůň naučí móresy od malého to je jasné, ale ne pokud je ten malí mít nebude (což samozřejmě nikdo nezaručí).
Očividně víte, co kůň potřebuje, a jaké jsou nevýhody když bude sám. Pokud to však víte a jste rozhodnuta pak nechápu, proč sem chodit s takovým dotazem. Lidé píšou v dobré vůli poradit, a přesto napíšete že si to uděláte stejně jak jste chtěla na začátku. To dotaz vůbec nemusel být položen a odpovědi nemuseli být psány.
Pokud chcete naučit koníka tahat tak doporučuji shlédnout následující videa:
http://www.oldanovak.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=27&Itemid=26
Jsem ráda za každou radu,chtěla jsem v touto diskusí znát víc názorů a vlastně i zjistit,jak moc to je špatně.Koním nerozumím,ale chci se to naučit,jsem v tomto naprostý amatér,který se jen 2roky vozil jako druhý na poslušné staré kobylce,neumím ani jezdit,myslím,že se to sama naučím,teď se asi smějete,ale je to tak.Rozhodla jsem se mít koně a nic víc už od života nechci.
Je hlavně super, že uznáváte že tomu nerozumíte. Na tom že si chce začátečník pořídit vlastního koně, není nic špatného pokud je ochoten se učit. Pokud ovšem chcete svému koni poskytnout správnou péči a výcvik chce to opravdu nabrat spoustu informací. Vždy je jednodušší učit se věcem se správným učitelem, nežli si na vše přicházet sama. Proto myslím, že by bylo lepší pro vás i pro koně mít někoho kdo vám poradí. S koněm je to těžší než se psem, má zcela jinou etologii, která je výrazně jiná nežli ta naše (člověk i pes je dravec, kůň je kořist).
Doporučuji shlédnout i ostatní videa na stránkách Oldy Nováka (jež jsem linkla již v předchozím příspěvku). Určitě jsou i jiná videa od jiných autorů, radící jak na práci ze země a přístup ke koni, ne všechna jsou však ve všem správná, proto doporučuji hlavně přemýšlet a nevěřit všemu co slyšíte nebo čtete. Cesta za poznáním je dlouhá, a za správnou komunikací s koněm a správným ježděním snad ještě delší (a nemá konce, ale proto ji všichni tak milujeme), takže hodně štěstí :)
Děkuji za odkaz na tahání,zrovna dnes jsem koukala na video s panem Novákem na obsedání.Toho pána bych potřebovala "půjčit" na pár dní,hodně bych se naučila.Je to pro mě těžké,chtěla bych vše s koněm dělat "dobře"ale vlastně už od začátku tím,že bude sám je to špatně.Tak mi to trochu kazí to nadšení.
Díky za komunikaci,určitě je hodně,co se učit,videa pana Nováka se mi moc líbí.Ono je to těžké někdy stačí selský rozum,někdy 10lidí 10názorů,nejvíc mě děsí,že neumím jezdit,snad ani sedět rovně,nechci zničit koni záda,zkusím trenéra,nemám žádné základy,na vše potřebné v terénu jsem si "přišla"sama,mám jen dobrou předvídatelnost a instinkt a představu,jak to bude vše fajn,možná to vše klapne a budem všichni spokojeni,možná to nepůjde uvidím určitě to hned tak nevzdám.Dík a hodně štěstí i Vám
hned jak rozmrzne,budem budovat přístřešek,tady taky nevím,zda podlaha beton+guma+sláma,nebo guma sláma bez betonu,odvodnit pořádně svahovitý pozemek,máme toho ještě hodně před sebou,nemám zatím žádnou výbavu,jen traktůrek a káru,ale mám už koníka v rezervaci rok a počítám dni,snad i hodiny až si ho budu moci přivézt.Nemám ráda lidi,proto chci žít jen se zvířaty a věnovat jim veškerý čas a energii.
tequila
napsal(a):
Děkuji za názor,ale dva koně nezvládnu není to v mých možnostech,jelikož jsem zodpovědná musím mít finanční reservu pro případnou veterinární péči,nezvládle bych dva koně ikdyž by se mi to líbilo,zahrada 1700m2 by mi na dva nestačila i pro jednoho budu mít trávu ještě od sousedů,staršího společníka nechci kvůli veterinární péči,která je u starších koní nákladnější.No asi to bude znít sobecky,ale bude sám jinak to udělat nemůžu.Hodlám se už pak věnovat pouze jemu(to asi nepochopíte,hodlám být napůl kůň,prostě nic jiného,než denně celý den být s koňem a psy už dělat nebudu),naučím si ho jako mou fenu "na myšlenku" (chápu,že pes není kůň) samozřejmě v okolí spousta koní a vyjížďky budou i s nimi.Pony nee protože "prý"velký se naučí móresy od malého,malý pokud bude velký venku,bude řvát,navíc z důvodu velikosti zahrady,pokud by si "nerozuměli"bylo by to asi komplikované soužití.No...
Vy prostě chcete koně a od někoho slyšet, že vlastně nevadí, když ho budete mít na zahradě (ještě pro koně nedostatečně velké) samotného, protože se mu budete věnovat.
Společnost dalšího koně/ koní je základní podmínkou pro jejich chov - pro normální psychiku koně. Společnost a zájem člověka je pro koně bonus - nikdy náhrada za koně.
Kůň vám fyzicky prospívat bude, když bude nakrmen a napojen a častou manipulací bude i ovladatelný a jezditelný - to vám stačí, protože o ideální stav a psychické naplnění zvířete vám nejde, takže vám v pořízení nic nebrání.
Anne

XXX.XXX.194.87
Jednoho koně by jste neměla mít už z důvodu hierarchie. Kůň, jakožto stádové zvíře, si stále snaží vydobít co nejvyšší postavení. Pokud nemá stádo nebo alespoň jednoho společníka, se kterým se bude o postavení handrkovat, tak se bude handrkovat s vámi. A jelikož jste začátečník, tak máte začátek velkého problému.
Chov koní spolu holt nese určitá rizika. Pokud nemám na to, abych koni zajistila pořádné podmínky, tak si koně nepořizuji.
no,4 roky jsem šetřila na to,abych si tento sen splnila,teď,když mám dostatek financí,zjišťuji,že mám malý výběh,jiný pozemek,než který vlastním pronajmout nejde,chovají se na nich krávy,koně u baráku jsem chtěla hlavně z důvodu možnosti s ním pracovat kdykoli,taky nechci "dvorkovýho debila"no....nejsem zbohatlé dítě,které by kůň za čas omrzel,je mi 35,vím co chci jen to tak asi tedy nepůjde.Asi by to dopadlo tak,že by se upravil terén,vystavěl přístřešek,pořídilo vybavení a po první zimě bych zjistila,že to celé je za 150000.-k ničemu,špatně,nervy s tím,sehnat koníkovi jiný,lepší domov,takže hodně o tom celém celá rodina přemýšlíme.Pořízení koně byla má podmínka pro to se nechat naklonovat a zavřít na dlouho do nemocnice,už jsem venku,proto na tom tak sobecky trvám,bez představy vlastního koně by mě tam nikdo nedostal.Předtím jsem ještě stihla pořídit a oplotit zahradu,kvalitní sekačku a tím to asi tedy končí,no tak už jen 9mm důrazných argumentů....
tequila
napsal(a):
no,4 roky jsem šetřila na to,abych si tento sen splnila,teď,když mám dostatek financí,zjišťuji,že mám malý výběh,jiný pozemek,než který vlastním pronajmout nejde,chovají se na nich krávy,koně u baráku jsem chtěla hlavně z důvodu možnosti s ním pracovat kdykoli,taky nechci "dvorkovýho debila"no....nejsem zbohatlé dítě,které by kůň za čas omrzel,je mi 35,vím co chci jen to tak asi tedy nepůjde.Asi by to dopadlo tak,že by se upravil terén,vystavěl přístřešek,pořídilo vybavení a po první zimě bych zjistila,že to celé je za 150000.-k ničemu,špatně,nervy s tím,sehnat koníkovi jiný,lepší domov,takže hodně o tom celém celá rodina přemýšlíme.Pořízení koně byla má podmínka pro to se nechat naklonovat a zavřít na dlouho do nemocnice,už jsem venku,proto na tom tak sobecky trvám,bez představy vlastního koně by mě tam nikdo nedostal.Předtím jsem ještě stihla pořídit a oplotit zahradu,kvalitní sekačku a tím to asi tedy končí,no tak už jen 9mm důrazných argumentů....
Každý bohužel mít koně nemůže.
Koně jsou nákladnou záležitostí - jejich pořizovací cena sice klesla, ale pořád tomu tak je - i když jsou ustájeni pastevně, je třeba do nich investovat.
Pokud se do nich neinvestuje odpovídající částka (výše měsíčního ustájení nebo pořízení pozemku) nebo člověk nemá to štěstí, že třeba pozemky zdědil, či má zemědělce v rodině, kůň dříve či později začne strádat - byť byly úmysly na začátku sebelepší.
Co pronájem koně někde v okolí? Není to sice úplně ono, ale když narazíte na někoho, s kým si budete rozumět nebo vám dá volnou ruku, mohlo by to být řešení. Někteří lidé mají koníka "navíc", kterého nechtějí/ nemohou prodat, ale svého jezdce nemá. My jsme také ten případ - 3 koně na 2 zadky - pryč bychom ale žádného nedali.
tequila
napsal(a):
Zvažuji variantu,dát si ho k někomu v okolí,ale tady je problém v tom,že ne každá manželka by jásala nad tím,že k nim budu 3Xdenně chodit....většinou zde koně mají chlapi a manželky se ani nestarají,ani nejezdí
Za svým ustájeným koněm bystě měla mít právo jít kdykoli.
Poptejte se a zdůrazněte, že s koněm chcete trávit hodně času.
Když nepůjdete pokaždé i na kafe, neměl by vzniknout problém .
Já mám tu zkušenost, že naopak přítomnost majitelů ustajovatelé vítají - zpravidla vzniká problém, že je to naopak - lidé se na svého ustájeného koně přijdou "kouknout" jednou za týden či za dva - ustajovatelé kolikrát majitelům volají, kdy zase dorazí...
Napsala jsem ze začátku hodně ostře - omlouvám se - chápu, že touha mít koně je silná. Pro vás to navíc asi byla i velká motivace k uzdravení se v době nemoci. Ale lidí, kteří si pořídí koně a nic moc o tom neví, je strašná spousta - a tito koníci často dosti trpí (byť nechtě), někdy je to pro ně až nebezpečné.
Když člověk koně neměl a pořizuje si prvního - dopustí se spousty chyb - i po letech dělají koňáci chyby v základních věcech... Hodně toho se dá napravit, ale někdy se to povést už nemusí.
Problém je hlavně v tom, že začátečník nepozná první příznaky nespokojenosti či mnoha nemocí koně - které se pak rozvinou v něco závažnějšího. To je hlavní důvod, proč si koně nezkušený člověk pořizovat neměl - stačí mít někoho zkušeného k ruce.
Koník se může stát třeba nevoditelným, protože mu jeho člověk dovoloval narušovat osobní prostor, nevhodné "pamlskování" se může vyvinout ve zlozvyk kousání, může dojít ke schvácení kopyt, rozvinout se kolika...
Krátkodobě bude koník prospívat kdekoli a u kohokoli- respektive chvíli trvá, než se nevhodná péče projeví...
Kůň prostě nepatří na zahradu a do rukou, s prominutím, amatéra - i když je tak má v současné době hodně lidí. Kůň patří do stáda nebo alespoň "rodinné skupiny" koní.
Co se chovu týče - stačí je třeba mít alespoň někoho k ruce na poradu, kdo se na koníka občas i fyzicky podívá - alespoň jednou za měsíc skoukne výživový stav koně, kopyta, kvalitu sena...
V naučení ježdění vidím ten nejmenší problém - pro vás i pro koně.
Taky jsem měla koně dá se říci o samotě, jednoho krásného dne šel cca na týden do stáda, pak jsem si ho vzlada opět domů, už nikdy v životě nechci vidět jeho výraz kdy tam stál sám a nechápal proč..... snad to mluví za vše.
Dneska se prohání na pastvině ve společnosti dalšího 15 koní a musím říct, že je 100% spokojený. Takže za mě KŮŇ DO SAMOTY NEPATŘÍ!!!!!!!! A i kdyby mu byl člověk 24 hodin nalepený za zadkem, tak mu to prostě společnost koní nenahradí!!!
Ahoj. Taky jsem měla podobnou představu. Že si pořídím jednoho koníka a budu se mu naplno věnovat. Od 12let jsem jezdila v klubu asi do 16let a pak už jen příležitostně a pořád jsem chtěla svého, teď je mi 29 a pořídila jsem si kobylku. Ještě než jsem ji přivezla, tak mě někdo přesvědčil, ať si k ní pořídím ještě hříbě. Moc se mi do toho nechtělo ( vyšší náklady, více starostí, zvlášť u mimina atd.), ale teď jsem ráda, že je mám obě. Když jsem přivezla malou, tak ta starší úplně ožila, přestala být ve stresu a co když se něco v tvým životě změní a ty nebudeš mít tolik času. Teď si myslíš, že se jí budeš věnovat pořád, ale když ne, tak si myslím, že tím bude dost trpět. Nechci nějak poučovat, protože taky nemám zrovna moc zkušeností, ale myslím, že pro koně nikdy není dobrý, když nemá koňskýho kamaráda. Měla bys zkusit nějakej kompromis. Jinak tě naprosto chápu a přeju hodně štěstí.
Zdravím,už pár let to mám takhle,že chci jen "jdenoduchý"život na venkově,psi,kůň.Odešla jsem z města,kde bych asi kompletně zešílela a jako náplň,mého času,chci pracovat s koněm,to mě zaměstná,fyzicky i psychicky.Mám trpělivost,jsem hodně důsledná a spravedlivá,to je jediná možnost,jak budu naprosto spokojená,stálo mě hooodně úsilí dojít až do tohoto stádia,nic měnit dobrovolně nebudu,nějak to musíme vymyslet,chci,aby kůň spokojený,pak budu i já
No, shrnula bych to asi tak - čím míň víš, tím líp spíš
Vy se kolem koní motáte 2 roky a troufáte si vzít koně domů a ještě do samoty? Sebevědomí vám teda nechybí.
Víte, kolik času kůň stráví spánkem na rozdíl od lidí, že se mu "chcete věnovat celý den" ? Ten den je tak trochu dost jiný než ten lidský. A co v zimě nebo v lijácích, min. 12 hodin každodenně s koněm venku za jakéhokoli počasí...? A psům se budete věnovat kdy?
Nehledě na to, že zdravotní problematika taky není čtení na jeden večer a spousta se toho nedá naučit jinak než odkoukat z praxe.
A co se týče poníků - no comment. Je to zvíře jako každé jiné - jaké si ho vychováš, takové ho máš.
Zvíře ze samoty mám, trvalo mi rok ho přesvědčit, že když jde od koní pryč, není to navždy. Soused si tady taky pořídil koně do samoty, hodného, na vyjížďkách samostatného, ale běda, když někdo jde s koněm jen na doslech, ten jeho se může zbláznit a sotva napadl sníh a páska nekopala, kůň utekl k nám, za koňma.
Pokud by vám šlo především o to zvíře, uvažujete přinejmenším o pořízení dvou menších místo jednoho velkého. (i kdyz podle mě toto nejsou vhodné podmínky pro koně a argumenty typu - pořád lepší než box jsou tak trochu mimo mísu - oboje je totiž špatně a je jedno, která ze dvou variant je horší)
tequila
napsal(a):
Zdravím,už pár let to mám takhle,že chci jen "jdenoduchý"život na venkově,psi,kůň.Odešla jsem z města,kde bych asi kompletně zešílela a jako náplň,mého času,chci pracovat s koněm,to mě zaměstná,fyzicky i psychicky.Mám trpělivost,jsem hodně důsledná a spravedlivá,to je jediná možnost,jak budu naprosto spokojená,stálo mě hooodně úsilí dojít až do tohoto stádia,nic měnit dobrovolně nebudu,nějak to musíme vymyslet,chci,aby kůň spokojený,pak budu i já
Nezlobte se, ale z Vašich příspěvků jsem pochopila, že máte nějaké psychické problémy, které vedly až k hospitalizaci, Od vlastnictví koně čekáte terapii hlavně psychickou, ale kůň opravdu není pes. Píšete, že jezdit prakticky neumíte, zkušenosti máte minimální. Nevím, jestli osamocený kůň na pozemku 1700 metrů Vám dá to, co od něj očekáváte a k čemu jste se upnula. Kůň šťastný rozhodně nebude. Možná budete mít štěstí a narazíte na koně, na kterém se naučíte sama jezdit, s čímž počítáte. Ale většinou i dobře přiježděný spolehlivý kůň vhodný pro začátečníky vycítí, s kým má tu čest a začne to zkoušet.Co budete dělat, až koně nebudete zvládat? Určitě bych na Vašem místě začala tím, že získám nějaké zkušenosti a naučím se jezdit.Je něco jiného jet na starší kobylce za doprovodem, něco jiného je vyrazit na neznámém koni sama.V oddíle nás pouštěli samotné na vyjížďku po mnoho a mnoha hodinách práce na jízdárně a to ještě ne každého.A k tomu, jak píšete, že se chcete stát napůl koněm.... to se Vám nikdy nepodaří. Musela byste se začít s ním pást.
Tak mám to vyřešené,dnes jsem si pronajala dalších 1700m2,které budou průchozí k původním 1700, bude se to jen dělit ohradníkem a střídavě spásat a sázet nová tráva,další dotaz ale mám,zda by stačil miniponík k tomu mému,psychicky jsem v pořádku,rad zde si vážím a není to tak,že bych si jen stála za svým že chci koně za každou cenu.To že jsem amatér,neznamená,že se nebudu radit a dalšími chovateli,odborníky a tím,že budu mít na vše čas,jelikož nemusím pracovat si myslím,že to pomalu půjde,kdybych si to nemyslela,nepouštěla bych se do toho a každý z Vás snad nějak začínal ne?
tequila
napsal(a):
Tak mám to vyřešené,dnes jsem si pronajala dalších 1700m2,které budou průchozí k původním 1700, bude se to jen dělit ohradníkem a střídavě spásat a sázet nová tráva,další dotaz ale mám,zda by stačil miniponík k tomu mému,psychicky jsem v pořádku,rad zde si vážím a není to tak,že bych si jen stála za svým že chci koně za každou cenu.To že jsem amatér,neznamená,že se nebudu radit a dalšími chovateli,odborníky a tím,že budu mít na vše čas,jelikož nemusím pracovat si myslím,že to pomalu půjde,kdybych si to nemyslela,nepouštěla bych se do toho a každý z Vás snad nějak začínal ne?
Na 3400 metrech budete mít spaseno velice rychle. Většina tady začínala tak, že chodila do oddílu, platila si výcvik, nabývala zkušeností a pak se rozhodla, že už ty zkušenosti stačí na vlastního koně. Vy se chcete učit na koni pětiletém, který naopak sám potřebuje učit pod hodně zkušeným člověkem. Přeju hodně štěstí. Vám i koni.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tequila
napsal(a):
Můžu si zaplatit trenéra a učit se již na svém koni.
To můžete,ale jsem si na 100% jistá,že za půl roku tu budete psát nějaký dotaz ohledně špatného chování koně. Já jsem u koní krapet déle a to od začátku denně s komplet péčí.Koně jsem si koupila 14ti letého a toho mlaďocha si pořídím až tenhle starší půjde do důchodu cca 10let a já na něm uplatním zkušenosti,které jsem získala na "hotovém" koni. Znám několik začátečníků co koupili i mladší koně a kůň jde od 10 k 5 :(( O peníze Vám zřejmě nejde,nechápu co máte proti tomu ho někde ustájit,ta pohoda si přijít za koněm a nemuset kydat a dělat jiné práce.Nebo když mi neni dobře,zůstat doma.....:)
tento se mi líbil,při prvním setkání sám ke mně přišel, až se majitel divil,moc jsem si ho ze začátku nevšímala,byla jsem se jen podívat ne za účelem koupit a dle toho,co majitel říkal i co jsem viděla hodný,klidný,rodinný kůň jedněch majitelů od hříběte,prý zdravý to pro mě jako amatéra k rekreačnímu ježdění bylo dostačující,dle pána bych ho měla zvládnout.Samozřejmě budu muset základy řešit trenérem,nic neumím
My budeme mit toho naseho od pristiho tydne u nas doma.Takze bude sam, jen se psem,kralikama a drubezi.Ale az za mesic mu prijedou dva konsti kamaradi.A kdyz ne tak pujde ke kamaradce na ustajko, ktera ma 3 kone. Tak doufam ze pak na nich nebude zavisly...Jeden kamarad mel kone samotneho 2 mesice a pak jak prisel k nemu konsky kamarad tak ok.Ale kazdy kun je jiny...
Ja kdybych byla uplny zacatecnik tak bych si rozhodne nekupovala 5 leteho kone. Kupte si spis nejakeho skolniho konika,starsiho,zkusenejsiho.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tequila
napsal(a):
tento se mi líbil,při prvním setkání sám ke mně přišel, až se majitel divil,moc jsem si ho ze začátku nevšímala,byla jsem se jen podívat ne za účelem koupit a dle toho,co majitel říkal i co jsem viděla hodný,klidný,rodinný kůň jedněch majitelů od hříběte,prý zdravý to pro mě jako amatéra k rekreačnímu ježdění bylo dostačující,dle pána bych ho měla zvládnout.Samozřejmě budu muset základy řešit trenérem,nic neumím
Tak přeji hodně štěstí,hlavně tedy koni.Vyhlídky moc nemá,samota a možná X majitelů....ono je to občas o hubu sedět na mladém koni a pochybuji,že u Vás bude trenér 6x týdně.A řekla bych,že ani odchov nic moc,když Vám tohle majitel povídá.Já bych mladého koně člověku jako jste vy neprodala.Pro dobro všech.Nic ve zlém.
tequila
napsal(a):
tento se mi líbil,při prvním setkání sám ke mně přišel, až se majitel divil,moc jsem si ho ze začátku nevšímala,byla jsem se jen podívat ne za účelem koupit a dle toho,co majitel říkal i co jsem viděla hodný,klidný,rodinný kůň jedněch majitelů od hříběte,prý zdravý to pro mě jako amatéra k rekreačnímu ježdění bylo dostačující,dle pána bych ho měla zvládnout.Samozřejmě budu muset základy řešit trenérem,nic neumím
To je pekne :) take si me takhle vybral jeden ponik :) chtela jsem si ho koupit, jsme se jdo sebe "zamilovali" :)) bohuzel ho pani ted uz byvala majtelka prodala nekomu jinemu :(
ale napr. kdyz ho pak treba nebudete zvladat tak pak bude stat na pastve a nebo se Vam muze neco stat...Ale taky se muze stat ze Vam to s konikem pujde :) ale chtelo by to mit po ruce nekoho zkuseneho ;)
reakce na 223223 mám chalupu,kam jsem se odstěhovala kvůli pořízení koně,pro možnost kdykoli za ním jít a pracovat,starat se sama,nechci jen si vyjet,to jsem dělala 2roky,na té staré kobylce,ale krom čištění před vyjížďkou a sedlání,jsem víc dělat nemohla,obstaral si to majitel.Beru to jako náplň mého života a chci už jen toto,na plný úvazek,navíc krajina zde bez silnic,hned za chalupou polní cesty,lesy,přijde mi škoda mít ho někde jinde a jezdit v jiné oblasti,když tam,kde to budu mít je to naprosto úžasné,bez lidí aut,vhodné i na bryčku,sáně,proto
Uživatel s deaktivovaným účtem

tequila
napsal(a):
reakce na 223223 mám chalupu,kam jsem se odstěhovala kvůli pořízení koně,pro možnost kdykoli za ním jít a pracovat,starat se sama,nechci jen si vyjet,to jsem dělala 2roky,na té staré kobylce,ale krom čištění před vyjížďkou a sedlání,jsem víc dělat nemohla,obstaral si to majitel.Beru to jako náplň mého života a chci už jen toto,na plný úvazek,navíc krajina zde bez silnic,hned za chalupou polní cesty,lesy,přijde mi škoda mít ho někde jinde a jezdit v jiné oblasti,když tam,kde to budu mít je to naprosto úžasné,bez lidí aut,vhodné i na bryčku,sáně,proto
Ale vždyť jo,tak si to tak udělejte.Já jen nechápu,proč sem dáváte takový dotaz,když to máte už dopředu vyřešené.
A už docela pochybuji o serióznosti Vašeho dotazu. Jak Vás může něco naplňovat,když nevíte o co jde ani jste si to pár týdnů nezkusila v nějakém klubu.To je velké neznámo.
A už vůbec nechápu proč tu pořád píšete o čase.Já ustajuji koně a majitelé si tam chodí kdy chtějí na jak dlouho.Když pomůžou jsem jedině ráda a dokonce toho jednou za rok zneužiju a vezmu na pár dní kramle.
Pokud to nebudu zvládat,nebo onemocním,jsem s majitelem domluvená,že si ho vezme zpět,nebude mít X majitelů,já budu druhý.Jsem blízko Krutěnic,tak vyhledám zkušeného trenéra,nebo 4km od chalupy,další paní s chovem kinských i tam by výcvik byl možný,já Vaše rady beru,cítím z toho,že si myslíte,jak narazím,já se ale učit chci,v okolí od perfektního veterináře po lidi,kteří chovají koně a pomohli by nevím,doufám,že to zvládnu,víc už k tomu dodat nemůžu
mě pomohlo si sem dát dotaz,za prvé mám od dnes jednou takový prostor pro koně,za druhé nebude sám,koupím poníka,nebo miniponíka.Z Vás naprosto čiší,že jakmile někod nezačne na jízdárně,je to špatně,čas,je taky důležitý v tom smyslu,že pokud někdo pracuje,k tomu vaří a stará se o rodinu a třeba chodil x let na jízdárnu má asi méně času,než já,když nic nemusím.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak a dost.Si děláte srandu že?
Jakože budete mít angínu a prodejce si vezme koně na týden zpět? Najednou 2 majitelé? To jste nezmínila...těch x majitelů jsem myslela,že ho nejspíš svou nevědomostí zkazíte a on pak půjde z ruky do ruky. 4km chov koní a vy ho musíte mít doma? To byste ho mohla mít doma skoro celej den a večer ho šoupnout na noc ke koním.
Takže hodně štěstí,......odcházím:))
Uživatel s deaktivovaným účtem

tequila
napsal(a):
mě pomohlo si sem dát dotaz,za prvé mám od dnes jednou takový prostor pro koně,za druhé nebude sám,koupím poníka,nebo miniponíka.Z Vás naprosto čiší,že jakmile někod nezačne na jízdárně,je to špatně,čas,je taky důležitý v tom smyslu,že pokud někdo pracuje,k tomu vaří a stará se o rodinu a třeba chodil x let na jízdárnu má asi méně času,než já,když nic nemusím.
To se dost pletete,já začínala v turistické stáji,kde jsem si jenom vozila zadek asi jako vy.Ale už i tam byli rádi za pomocnou ruku jak péče,tak třeba u kováře. Po čase jsem si pronajala koně v jiné stáji,který se pak s paničkou odstěhoval a já v té stáji zůstala a učila se,všechno,tam jsem cítila,že to je to pravé,poznala co to je aby se kůň nevalil po předku a pod. Nakonec mi ta stáj zůstala a až poté jsem si pořídila vlastního ZKUŠENÉHO koně.I on má nějaké chyby.Ono tady totiž nejde jenom o to ježdění.
Hlavně tady píšete pořád něco jiného...najednou máte za bukem super Mvdr, stáj a já nevím co ještě,to je taky něco jiného.
Já jsem ráda,že díky aspoň trocha zkušenostem nemusím kvůli každému bebíčku volat veta.To už by mě asi vykopli z domu:)) A budete se divit zaměstnání na 8 hodin,3 děti,barák a různá havěť.Do toho ustajuji s kamarádkou koně a přesto se stihnu koni věnovat 3-4x týdně.
223223 do snobské stáje Krutěnice ho za 5000.-nedám,abych za ním jezdila a na vyjížďky pak se ani nedostala po své ose,jako,že by mu bylo skvěle v té stáji na noc vedle kámošů v jiných boxech,jste asi profík ve svém oboru,ale komunikačně si s Vámi nerozumím,neztrácejte tedy se mnou čas,i tak děkuji za názory
ne dva majitelé hříbě si koupil majitel,který ho prodá mně ja tedy budu jakoby druhý majitel,pochopila jsem,že myslíte,že půjde z ruky do ruky,proto jsem napsala,že nikoli,že si ho vezme zpět (kdyby to nebylo v mých silách,nebo kdybych vážněji onemocněla)No zvládáte domácnost děti koně ok já nic takového neplánuji "neperu a nevařím" takže jen kůň
Zdravím vás,
z vlastní zkušenosti vím, že dělat s mladým koněm i pod dohledem trenéra nemusí být dobrý nápad. Znám dost lidí, kteří se takto začínali učit pod dohledem trenéra a nakonec to dopadlo prodejem koně a koupí koně učitele...
Pětiletý kůň je hodně špatný nápad. Sama mám 4,5 roku starého koně, kterého mám od hříběte a nyní je poprvé sám asi dva týdny a to dočasně pouze do jara. Nikdy jsem s ním neměla problém, ani jako s hřebcem, než byl vykastrován (ve čtyřech letech). Nyní já ,která jsem toho koně vychovávala, zvládla si poradit i s hromadou jiných problémových koní, mám co dělat ho zvládnout. Okolo koní se pohybuji 12 let a i tak neustále zjišťuji, že člověk snadno přecení své síly... A nejvíc se těším až mu konečně dám to, co potřebuje nejvíc a tím je druhý kůň...
Tím ale nechci říct, že to nemusí jít.. ono může. Kamarádka si takto odkoupila koně na kterém začínala a dokonce ho i bez zkušeností obsedala. Má ho na zahradě v samotce, ale kůň je absolutně nepřiježděný, a když u něj jedna holčina měla asi tři měsíce svou kobylku, tak po jejím odchodu ten kůň měsíc žalostně prořehtal nebyl šťastný a ani není, tudíž nápad s poníkem mi příjde tisíckrát lepší než kůň sám... třeba narazíte a třeba si taky vychováte koně pro trajdání po lese a budete spokojená... Vše záleží na tom jaké zvíře si domů přivedete. Já na vašem místě bych rozhodně volila koně učitele...
Přeji hodně štěstí.
Vzít si do samoty 5-ti letého koně ze stáda s téměř nulovými vlastními zkušenostmi - to je tedy velká odvaha. Tak nějak počítáte s tím, že všechno půjde hladce, ale zamyslela jste se nad variantou, že kůň se tou změnou otočí v chování o 180° a stane se z něj najednou složité a těžko zvladatelné zvíře, které budete mít problém třeba i jen odchytit a manipulovat s ním? Píšete, že neumíte jezdit, je kůň vůbec obsedlý a přiježděný? Nebo tohle budete dělat sama? Přemýšlela jste, co budete dělat, až vás kůň někde odloží na louce a uteče pryč? U mladého koně tyhle scénáře rozhodně nejsou nereálné. Sama mám skoro 5-ti letého koně, od hříběte, který byl vždycky s koňmi a i tak nastaly situace, které musím řešit s lidmi daleko zkušenějšími, než jsem já sama, protože by to skončilo nejspíš mým úrazem a následným prodejem koně pryč. Očekáváte od toho pohodu a relax, ale tak jak to plánujete, tak si zaděláváte spíš na permanentní nervy a stres.
píši sem aby jste věděla že jsou i vyjímky.Ovšem nic z vašeho nápadu nechci schvalovat.
Když mi bylo 18 měla jsem stejnou myšlenku jako vy.Vybrala jsem si klisnu v nejbližší vesnici kde bylo stído koní. Samozřejmě jsem si ji hned oblíbila, protože jsem věděla ža jí můžu mít doma.
Odvedla jsem si ji domů po kopytě, od jejího stáda. Šla jakoby se nic nedělo,vůbec jí to nedělalo problémy.
Byla jsem ráda měla jsem konečně koně doma,jezidt jsem neuměla, postarat se jo,ale ostatní znalosti děs a hrůza. Měla jsem ji doma asi 2 roky, pro obě to bylo utrpení, jela jsem na ní 1x a to v kroku když mě vedla kámoška.
Prodala jsem ji ,koupila jsem si poničku a že jezdit nebudu že mi stačí mít koně pro radost.
Dobrala jsem se ke 3 poníkům na kterých jezdili děti z okolí.
Já se jen koukala, a tak jsem začala kupovat koně UČITELE asi můj špatný výběr nebo co ale další 4 roky jsem měla doma stádo 5 - 6 koní na kterých jezdili ostatní jen já ne.
Pak jsem řekla dost!
Koním jsem našla nové majitele, zůstal mi jen můj malý miláček 18 letý
poník.Chvíli jsme pak chodila jezdit ,a nabrat odvahu ke známé,ale nebylo to ono.
Před dvěma lety jsem si koupila 2letou kobylku chladnokrevníka.
Znám ji od 3 měsíčního hříběte.
Pomocí knížek a rad z netu jsem si ji vychovala k obrazu svému a obsedla.
Navzájem si od začátku věříme.
Měla jsem ji doma jen s poníkem,nyní jsou ve velkém stádě,každý si našel svého kamaráda a jsou šťastní a to je pro mě důležité.
Vždy je ráda, že mě vidí, sama příjde, za stádem nikdy neřehtá.
A já jsem pak ráda když vidím jak se se stádem prohání po obrovských loukách.
Přijezdit jsem ji nechala zkušenými, a občas bereme hodiny pod trenérem.
V terénu je ale zlatá,nikdy mě ještě nezklamala. Vždy mě doveze zpátky domů v pořádku a vždy si to užijeme obě dvě.
Takže moje rada je, pokud nebudete mít dostatek zkušeností a lepší podmínky. Koně si domů opravdu nevoďte. Nemyslete jen na sebe,ale i na koně.
Vy budete šťastná,že ho máte doma,ale bude i on šťastný?....
Zdravím a děkuji,za komunikaci všem.Jsem ráda i za Vaše pro mě dobře míněné rady,i za negativní ohlasy.V okolí jsou chovatelé,nebo majitelé koní,ale co člověk,to jiný názor.Proto jsem začala zjišťovat názory a zkušenosti lidí touto formou.Neznamená to ale,že se vzdám svého cíle,naopak,jen to udělám lépe.Nemám tu představu,že budu moci hned vyjet,to můžu i nadále na té staré zkušené a trpělivé kobylce,technicky to nebylo ok,ale jezdila jsem na ní 3Xtýdně 3hodiny v terénu,krok,cval,klus,postupně jsem poznávala,jak s ní komunikovat.Nechci toho koně zkazit,jen si myslím,že není nemožné se pomalu naučit rozumět a komunikovat s koněm.Z toho,co se dočítám,mám pocit,že kůň je monstrum,ke kterému bych se neměla ani sama přiblížit,je to o zkušenostech,ty mi někdo předá,budu se učit,ale je to asi taky o důvěře,respektu,lásce a odhodlání.Jsem chovatelkou SBT,taky by se mi nelíbilo,kdyby ty psy lidi kazili a namísto vyrovnaných rodinných inteligentních psů by svou nedůsledností a nevýchovou z nich vyráběli zabijáky.Možná to pro mě bude špatná zkušenost,ale žijeme jen jednou (hodiny nevíš) a pokud bych si měla vybrat zda umřu s touto zkušeností,nebo bez ní,určitě s.
Ahoj,
omlouvám se, že jsem nečetla všechny reakce. Po přečtění dotazu jsem si myslela, že je to fake (a stále si to myslím), ale přesto musím reagovat.
Nedoporučuju paní/slečně aby si pořizovala koně. Žádného. A už vůbec ne mladého koně a do samoty. Jediné ještě schůdně řešení by bylo pořídit si koně staršího a hodného (tj. asi nad 12 let) a ustájit ho v dobré nájemní stáji.
To, co zde navrhujete je cesta do pekel. Kůň je mladý, zvyklý na ostatní koně a pravděpodobně nezkušený pod sedlem. I když ho budete milovat, potřebujete určité dovednosti, abyste ho dokázala vychovat a přijezdit tak, aby byl spolehlivým parťákem. S koněm, který je sám (tj. nešťastný a ještě vykolejený ze změny podmínek) se vám toto nepodaří. Kůň bude určite chvít vašemu vztahu šéfovat a jako mírný začátečník mu v tom težko zabráníte.
Závěrem bych se ještě vyjádřila k té samotě. Nikdy koni nenahradíte parťáka.Ani koza ani ovce, musí to být kůň. Je to trochu jako když staří lidé lpějí na svých psech/kočkách. Jde to, ale k ideálu to má strašně daleko. Představte si, že by vás odloučili od kamarádů, zavřeli do malé místnosti nebo na dvorek a čas od času by tam za vámi přišel pes. Čas od času píšu proto, že koně opravdu spí asi jen 3 hodiny, vy pravděpodobně spíte déle a ještě chodíte do práce. Asi byste byla hodně nešťastná a za toho psa celkem vděčná. Ale kdyby si ten pes s vámi chtěl hrát a ještě určoval, co smíte a co ne bez ohledu na vaši náladu, co byste s ním asi po čase udělala?
Nepřeju Vám to, ale jestli po čase začně ten kůň být nebezpečný, zůstaně na dvorku sám, velmi obtížně prodejný a vy ho budete jen nešťastná živit. Kvůli tomuto varování jsem celý příspěvek psala.
Přidám svoji zkušenost - ve svých 21 letech jsem si pořídila 3 letou plňasku, sice za stáda, ale moc se s koňmi nekamarádila, na plňasku opravdu hodná. Já do té doby chodila do jezdeckého oddílu, k soukromníkům, kolem koní jsem se motala, co jsem pobrala rozum, přečetla, co kde bylo. Dost jsem váhala, jestli kobylu koupit, podpořila mě kamarádka, že mi pomůže, kdyby něco a kamarád, že si k ní můžu vzít jeho kobylu, aby alespoň na pastvině byly spolu.
No, potom, co se kobyla otrkala, nažrala, jsem začala litovat, co jsem to udělala. Kobyla se chovala dominantně, byla agresivní na veta, kováře - zjistila jsem, co se jí stalo u bývalých majitelů, jak se k ní chovali, ale stejně....nakonec mi pomohla návštěva bývalého dostihového jezdce, který mi ukázal, jak na ni.
Ale úplně nejvíc se "srovnala", když jsem jí koupila stálého kamaráda, valacha huculofjorda, který byl sám a majitelům přerostl přes hlavu. Oba si vyříkali, kdo bude šéf (kobyla) a já najednou přestala řešit s kobylou drobná, ale přeci jen objevující se, nedorozumnění. A úplně nejvíc byli v pohodě, když se kobyle narodilo hříbátko, kobylka, která je teď na pastvinách se stádem a za 3 roky se vrátí domů.
2 koně, ani tři koně nejsou stádo, ale už nikdy koně samotného. A vůbec né mladého, ze stáda. Opravdu, je to cesta do pekel a sama si říkám, jaká blbka jsem byla, že jsem dala na rady a kobylu tehdy stresovala. Né vždy to totiž skončí dobře.
Hlavně by jste si měla uvědomit, že člověk a kůň jsou dva rozdílní tvorové a NIKDY mu nenahradíte koně a on vám člověka. My lidé můžeme být rádi, že koně jsou tak úžasní, že nám dovolí uzavřít s nimi přátelství a snášejí spoustu našich nesmyslů, které pro ně nejsou vůbec přirozené.
Jak už tu bylo napsáno, koně si raději nepořizujte, zkuste spíše pronájem koně u někoho, myslím si, že by to bylo prozatím nejlepší řešení.
Držím pěsti, ať si jednou splníte svůj sen.
Zdravím,chápu nedůvěru lidí,kteří s koňmi pracují k amatérům,kteří si chtějí koně pořídit,ale 90% lidí má koně a má ho někde ustájeného,pak možná hledají variantu a řešení,jak být svému miláčkovi blíž,šokují mě i zkušenosti některých majitelů,kteří si nechali koníka ustájit a péče nebyla v pořádku,koně měli hlad atd...a to vše jim,ale způsobil člověk "z oboru"koní znalý,takže lidé jsou různí,u koho by jste předpokládali,že se o koně dobře postará,tomu tak v některých případech není,tak věřím tomu,že i laik,který je ochotný si nechat poradit a učit se,může poskytnout koni kvalitní život.(tím nemám na mysli,že ho nakrmím a dám mu napít),ale zařídím mu dostatek podnětů,kamaráda svého druhu a nabídnu mu přátelství,lásku a čas,myslím,že toho,co mohu nabídnout,není zas tak málo,možná kdyby koně uměli mluvit,by některý rád vyměnil svůj stávající život,za klidné zacházení,procházky a život bez přehnaných ambicí svých majitelů.
Takhle diskuze je poměrně dlouhá a myslím, že vše podstatné tu padlo. Jen přijde, že si stále ještě úplně neuvědomujete, o co běží.
Kůň potřebuje péči (žrádlo, čas od času veta, kováře apod.), výběh a kamarády.
Kůň v NEPOTŘEBUJE společnost lidí, jejich lásku a práci (hry,ježdění...). Neznamená to ale, že by tohle všechno nemohl dělat a netěšilo ho to. Jen to prostě k dobrému životu nepotřebuje.
Vy svému koni nabízítě věci z té druhé kategorie a tvrdíte, že to stačí. Nestačí a ok to nebude. Kůň není pes, který si vytvoří smečku ze "svých" lidí a je šťastný.
Dobře, tak to se omlouvám. Není to sice ideální, ale takhle už by to mělo jít.
Ještě vám napíšu dvě věci, které mě napadly. Nesouvisí to úplně s tématem, ale třeba se vám to bude hodit. Nestli nechcete, nemusíte to číst:)
1. Trošku mě zarazil ten odborník. Odborník na běžnou menipulaci s koněm je trochu luxus, to by měl každý čerstvý majitel znát předtím, než si koně pořídí. Naproti tomu odborník (trenér) na ježdění je super a bude super ho mít k ruce.
2. Dobře a do detailu si promyslete provoz vaší stáje. Kde a od koho budete brát seno, slámu, kde to budete skladovat, na jak dlouho vám to vydrží, kolik co bude ve finále stát i s dopravou... Píšu to proto, že na problém zásobování jsem narazila až po více než 10 letech u koní a byla jsem docela překvapená... :) Předtím jsem vždy jezdila ve stájích, které byly součástí hospodářství a takové věci šly automaticky. A ono není úplně zábavné shánět narychlo po sousedech traktor s vlekem, když domluvený dovozce vypadnul...
Každopádně vám přeju hodně štěstí!
Tak jsem se prokousala celou diskuzí a toto bude jeden velký průser a další diskuze typu prosím o pomoc. Vím to z vlastní zkušenosti, protože já jsem právě ta, která pomáhá napravovat takto zkažené koně.
Největší problém není v ustájení, péči a zkušenostech ale ve Vašem přístupu ke koni. Vy ho chcete polidšťovat a budete od něj žádat to co nedostáváte od lidí. Víte co je to matčina opičí láska? To je to šíleně ubíjející a vlezlé chování matky k dítěti. Přehnané a všeho moc. A právě toto se chystáte dávat svému koni, který tomuto jednak nerozumí, nedokáže opětovat a za nějaký čas se to přejí. Prostě toho bude moc. Vaše muckání a tuťání, přehnaná péče, flustrace, brečení do hřívy bude koni nepříjemná a brzy to začne dávat najevo. Pokud to nepochopíte, jako že určitě ne, protože jeho signálům nebudete z neznalosti rozumět, tak přitvrdí a na průser je krásně zaděláno. Vy jste nevyrovnaná osobnost a máte najivní romantickou představu jak si s koníčkem rozumíte. Ano na youtoube jsou nádherná videa, jak si lidi hrají s koněm ve volnosti je to nádhera, ale toto nemáte šanci ve svém stavu dokázat. Nedokážete být rozhodná,nedokážete být vůdcem stáda o kterého se bude moci kůň opřít. Naopak Vy sama potřebujete a hledáte oporu, někoho, kdo by Vám pomohl ve Vaší nejistotě a strachu. To co chcete udělat není dobrá volba. Z vlastní zkušenosti říkám, že takto nefunguje a skončí to jednou velkou tragedií. Udělejte si nejdřív pořádek sama v sobě.
Píšete, že v okolí máte stáje výborně běžte tam na bezplatnou brigádu na 14 dní jako stájník se vším všudy (kydání, krmení, vyvádění do výběhu, dekování apod.) věřím, že za ní budou vděčni. Peníze evidentně nepotřebujete, když už nebudete chodit do práce. Naberete alespoň základní zkušenosti v péči o koně a klidně bych si tam i domluvila hodiny ježdění pokud na to ještě fyzicky budete mít.
Na Vašem místě bych se tak domluvila s majitelem toho koně, kterého chcete. Budete si to moct vyzkoušet. Udělat mu to Vaše ňuňání a uvidíte jak na to bude reagovat, když ho takto budete otravovat několikrát denně. A alespoň ho trošku poznáte.
Přeji hodně zdaru, ale bojím se, že z něj uděláte stejného nevyrovnaného chudáka jako jste vy sama.
Ještě mě zajímá jedna věc. Píšete, že už nebudete chodit do práce a nesnášíte lidi, takže předpokládám, že žijete sama. To jste vyhrála ve sportce? Kde na to chcete vzít? V jiném příspěvku píšete něco o rodině? Tak jak to vlastně je? Máte bohatého manžela, který Vás bude živit i s koňmi? To se pak neslučuje s Vaším tvrzením, že nemáte ráda lidi. To klonování bylo umělé oplodnění a čekáte mimino? Pak je otázkou co za pár měsíců, kde chcete vzít čas, když den má jen 24 hodin?
Kde je tedy pravda? Dost si protiřečíte!!! Jste nevyrovnaná a nevíte co chcete. Jen jste si jako malé dítě usmyslela, že musíte mít koníčka na hraní. Kupte si plyšového, naděláte míň škody než užitku.
Nemám bohatého manžela,ani si žádného pořizovat nehodlám,to,že preferuji zvířata neznamená,že jsem nevyrovnaná osobnost,koně polidšťovat nehodlám,nehodlám mu ani lézt do zadku,neboť vím,že tím bych jeho zvědavost neprobudila,jsem po transplantaci kostní dřeně 182 dní,podporu rodiny jsem myslela maminku a jejího přítele,kteří pokud bych potřebovala pomoci pomohou,jinak seno budu mít z kravína,který je 200m od chalupy,tudíž odpadá placení dopravy a na vše jsem si vydělala a našetřila sama.Rok jsme pracovali na pozemku,mezitím jsem chodila pomáhat ke koním,jen nosit vodu a krájet mrkev,kydat,nepotřebovala jsem se tam vozit,jen nabrat rady a zkušenosti,dojížděla jsem tam v zimě,kdy to není pro ostatní"letní"pomáhače tak atraktivní,bohužel,pak jsem onemocněla a dojíždět tam přestala,vozit jsem se měla možnost tady v okolí se starou kobylkou,takže myslím,že jste se navezla do člověka,o jehož vůli nemáte ani ponětí milá dámo.Jsem velmi důsledná a respekt si dokážu sjednat,proto,abych koně nezkazila,to budu řešit tím,že si zaplatím někoho,kdo mě bude učit a korigovat.
ještě dodávám,že nejsem umanuté děcko,ale člověk s cílem,v tom je rozdíl.Kdybych neměla k dispozici pozemek 10kroků od baráku,dodavatele sena a slámy,kvalitního veterináře,a prostředí bez silnic,lidí,jen úžasná příroda,zůstala bych ve městě v paneláku a koně si ustájila,tím bych ale na chalupu už nedostala.Proto jsem to vymyslela takto.Určitě mi i tato diskuse hodně dala a za názory a rady děkuji.
Tím hůř. Doufala jsem, že je to trošku jinak. Jste po transplataci krátce a nikde nemáte záruku, že to bude dobré. Nikdo Vám nezaručí, že Vám veme koně zpět, protože vy nebudete se moci o něj starat a navíc o dva. To Vám řekne každý při koupi, aby prodal, ale až na to dojde, tak najednou není místo, není čas, peníze apod. Co potom? Pochybuji, že maminka s přítelem se budou ve svém věku starat. Navíc z čeho chcete platit nemoci, zranění apod. Maminka pomůže, ale toto jde do desítek tisíc a tam už většinou rodina nepomáhá. A to, abyste si platila trenéra nebudete mít peníze. Na to sociální dávky nestačí. Jednou, dvakrát do týdne je o ničem. Na mladého koně musíte mít strálý dohled min. 4x týdně a to je úplné minimum. Co budete s koněm vlastně dělat? Lonžovat a ani jezdit neumíte. Budete chodit na procházky na ruce? To bude zábava. Jak dlouho to budete fyzicky zvládat? Teď ve sněhu, v dešti, v horku? Jak dlouho Vás to bude bavit? Každý den několik hodin? Když mu chcete nahradit společnost? Ve Vašem stavu po transplantaci, kdy jste náchylnější na prochladnutí, bacily, fyzickou námahu? I zdravý člověk by měl co dělat, aby to stačil, natož Vy. Hrát si s koněm ze země, když nevíte co od koně vlastně chcete a tudíž nedokážete rozpoznat jeho signály? Něco z knih vyčtete, ale nebudete vědět kam směřujete a co chcete dosáhnout a jak k tomu dojít, takže nakonec z toho bude jakýsi šílený paskvil o ničem.
Přečtě si znovu v klidu celou diskuzi a zamyslete se nad svými reakcemi. Nechápu smysl této diskuze, co jste chtěla zjistit? Pokud jste tak sečtělá jak tvrdíte, tak byste nikdy nemohla dát dotaz zda-li bude samotnému koni dobře a že mu společnost nahradíte. To Vám snad muselo dojít i pouhou logickou úvahou ne? Každopádně Vaše reakce a dotazy mluví za vše. A navíc pouze seno koni nestačí i když nechodí pod sedlem a fláká se ve výběhu. Bude muset dostávat jádro a vitamíny a hlavně vyvážit krmnou dávku a to platí i o tom minihorsovi nebo ponym. Koní od takových majitelů jako Vy mi rukama už prošlo dost a můj názor je, že lidem jako jste Vy patří do ruky pouze kůň plyšový a né živý, protože ve Vaší péči to bude zase jeden další milášek koníšek na zabití. Jak si chcete zjednat respekt, když ani nevíte co chcete. I když na druhou stranu, kdyby nebylo takových jako Vy byla bych bez práce.
+ k této zahradě 1700m2,pronajatý pozemek cca 1700m2,oba se propojí,další možnost spásat menší pozemky u sousedů,seno samozřejmost,nechci a ani nemůžu se s koněm ňuchňat,ale pozorovat je,vzít ho za ves na vodítku-ukázat mu dobrou pastvu,začít pomalu takto,dát ohlávku,nauzdit,nasedlat-cvičně i bez ježdění,vypucovat koně to už umím a na další věci pak dohled odborníka,abych ho nezkazila,mě to jako nezodpovědný přístup nepřijde,je to trochu jinak,než to dělají ostatní,ale pán mi koně držet déle než rok nebude,navíc je 170km od nás,tak tam ani nemůžu zatím docházet,pojedu tam na pár dní v březnu,abychom měli oba jasno,zda ke koupi dojde,nic před majitelem netajím a jde o jeho rodinného koníka,ne jen o prodej,který by on zprostředkoval...
Pokud si toho pětiletého koně pořídíte, jednou si na tuhle diskuzi určitě vzpomenete. Člověk s Vaší romantickou představou o tom, jak si naučí koně na myšlenku jako psíka,jak se chce stát koněm, nemůže čekat u zkušených lidí od koní pochopení. Vidím, jak dopadají i starší koně, kteří byli opravdu bezproblémoví, pokud si je koupí začátečník bez zkušeností. Nezlobte se, ale z Vašich příspěvků nevyrovnanost úplně vyzařuje. Tímto se s touto diskuzí loučím. Varována jste byla dostatečně, od mnoha přispívajících.
To co píšete nebude zachvíli bavit Vás a ani koně a budete chtít do sedla a pak začnou problémy. Ten pozemek je sice hezký, ale dost ve svahu. Uvědomte si, že v dnešním počasí jim to bude dost klouzat, takže se budou držet dole a navíc z toho udělají hluboký bahnitý tankodrom, takže zapomeňte na trávu. Je to malý a ani nepomůže střídání. V tom kopci se nebudou chtít hýbat, takže výsledek bude, že jakmile půjdete na procházku na ruce nebo v sedle bude se koník zvláště mladý chtít zbavit energie a je jedno, že je celý den venku.
Moje zkušenost. Mám 5-letou kobylku a 3-letou a 16-letou pony KHV 107 cm. Jsou venku celoročně a mají o něco větší výběh, než Váš a non-stop seno, jádro teď v zimě jen hrst s vitamíny. Přes sezonu sportují. I když jsou venku, tak pokud je vemu pod sedlo tak mám letecký den. Dokonce i ponička, která je naprosto hodná a nikdy si nevyhazuje, tak v těchto dnech je divoká. Tím chci říct, že nemůžete počítat s tím, že jsou ve výběhu tak se vyběhají. Není to pravda. Vemete je ven a chtějí běhat. A je úplně jedno jestli je to na ruce nebo v sedle.
Toto nezvládnete, neznám jediného začátečníka, který by to dokázal bez trenéra u zadku.
tequila
napsal(a):
koupě koně je domluvena od známého,který má neomezené možnosti,co se pozemků týče,je domluveno,že pokud onemocním,zdarma mu koně "vrátím"Jinak o finance strach nemám,neboť jsem si udělala dostatečnou rezervu(bez toho by to nešlo),maminka mě dotovat nebude.Každopádně díky za varování
ale tak myslím že každý nějak začínal, hodně z nás s jedním koněm, málo zkušeností a menším pozemkem, brzo přijdete na to že nutně potřebujete alespon dva , pozemků čím víc tím líp a budete se dál vzdělávat-krmení, nemoci atd.. Jen jestli mohu doporučit domluvte si někoho zkušeného na pomoc, rady. Bez toho budete mít hlavu v kýblu.
To je samozřejmě pravda, začínat se dá různě a nemusí to skončit špatně. Jenže já znám taky dost lidí, které to potom, co zjistili, kolik práce kůň dá, přestalo bavit. A taky je dost těch, kteří narazili na pro ně neřešitělné jezdecké problémy a v současnosti koně jen opečovávají a nejezdí na něm. Často se takhle trápí jak kůň, tak majitel a příčinou bývá unáhlená koupě nevhodného koně :( A často ten kůň není ani špatný, prostě jen příliš mladý a nevhodný pro toho konkrétního člověka.
Z části také proto jsem tu taky zadavatelce radila, ať si pořídí koně dva. Pokud by jí to "přestalo bavit" a koně prodat nechtěla (nemohla), dva se nějakým způsobem sami zabaví a mohou být spokojení. Jeden bude nešťastný vždycky.
No a další podstatnou věcí je, že vlastnictví koně je velmi náročné (finančně a v tomto připadě i časově) a je obtížné ho skloubit s prací, dalšími zájmy, společenským životen, budoucí rodinou... To si zadavatelka určitě uvědomuje, ale dala bych si na to opravdu pozor.
Můžu vám dát malou radu ohledně těch dvou pidipozemků... Pokud jim je budete střídat, tak to nebude mít žádný velký efekt... S spíš bych vám doporučila, abyste je do toho druhého pouštěla třeba na hodinku, dvě denně, tím pádem tam bude možná i trochu pastvy. Měla jsem to podobně na dva koně, i když teda rozloha byla dvojnásobná a i tak to na pastvu nebylo... Tak jsem v době, co jsem poklízela výběh nechávala koníky pást na tom druhém a docela to šlo... Ale samozřejmě tím pádem stoupá spotřeba sena. Jinak vám doporučuji si seno zařídit a předběžně domluvit u více lidí. Ono se totiž může stát třeba jako tento rok na moravě, že bude sucho a váš dosavadní dodavatel bude sám mít málo a pak je to průšvih, vím to z vlastní zkušenosti...
zdravím a dík za rady a zkušenosti,druhý pozemek je rovina,obdélník,myslela jsem,že by to šlo střídat,sena zde máme naštěstí dostatek,zjišťovala jsem i jiné zdroje,vím,že vlastnit koně,je časově náročné,proto jsem psala,že čas mám,tím,že nebudu chodit do práce,finance také,rodinu neplánuji,nacestováno mám také dost a jediným zájmem jsou psi a koníci,tak nějaký základ pro realizaci toho všeho je,hodně o tom celém přemýšlím,nechci aby k vůli tomu byl jen stres a nervy,začnu tím,že budu hledat člověka,který by byl schopný mě učit,chápu,že to bude nutné minimálně 4X týdně,ale myslím,že najdu,časově se mohu přizpůsobit,já chci koně pro radost,né z něj udělat chudáka.
Pokud Vám bude někdo pomáhat a opravdu máte chuť se učit, tak by to mohlo být řešení. V případě, že máte malé pozemky, tak bych doporučovala nastudovat paddock paradise (zadejte do vyhledávače), je to docela dobré řešení a koně, tak nezničí výběhy a mají stálejší pohyb a zdravější kopyta a přispívá to k jejich psychické i fyzické pohodě. Pokud máte pozemek ze svahu, tak by to chtělo zpevnit nějakými dřevinami a popř. svést vodu do koryt atd. Ale počítejte s tím, že úprava výběhu pokud využijete nějakou těžší techniku není až tak levná. Docela dobře je to i popsáno na equchannelu v seriálu - zeleň pro koně a jejich lidi.
dík,kouknu na to,budem terén upravovat ještě bagrem,odvodňovat,navézt kameny,štěrk,zem,pořád nevím,zda přístřešek bude níž,nebo výše,lépe zainvestovat hned víc,než zjistit po zimě,že je to naprd počítám s tím,koukala jsem na příspěvky o vysněných konících,pěkné příběhy i foto.Mluvila jsem s pánem,který má toho "mého"matka CT,otec QH,5.letý,což už jsem se dočetla,že je pro začátečníka špatně,ale vozí prý turisty,tak předpokládám též amatéry a teď pracuje v lese,nebo tam pán má nového koníka CT 6.let,prý moc hodný,klidný,uvidím,pojedem se k nim podívat.
tequila
napsal(a):
dík,kouknu na to,budem terén upravovat ještě bagrem,odvodňovat,navézt kameny,štěrk,zem,pořád nevím,zda přístřešek bude níž,nebo výše,lépe zainvestovat hned víc,než zjistit po zimě,že je to naprd počítám s tím,koukala jsem na příspěvky o vysněných konících,pěkné příběhy i foto.Mluvila jsem s pánem,který má toho "mého"matka CT,otec QH,5.letý,což už jsem se dočetla,že je pro začátečníka špatně,ale vozí prý turisty,tak předpokládám též amatéry a teď pracuje v lese,nebo tam pán má nového koníka CT 6.let,prý moc hodný,klidný,uvidím,pojedem se k nim podívat.
Ale úplně pozemek neodvodňujte. Sveďte vodu do malého rybníčku(zajistit dobrý přístup k vodě, pozvolný sestup pro koně-nejlépe vysypat oblázky), kde nasázíte nějaké keře či stromy, které mají rády vlhko. tak koníci se budou třeba moct napít, zchladit, budou mít v budoucnu stín ze stromů. Zkuste se poradit s někým, kdo se zabývá úpravou a projekty pro zahrady atd.
Přístřešek umístit tak, aby nebyl příliš nízko a okolo to nebylo podmáčené v době dešťů, tání sněhu a vchod dát na stranu, kde nefouká.
no právě letos jsme zjistili,že dole,kde je rovina stojí voda,ale pod pozemkem vede trativod,koupí se ty plastový krky a odvodní se místa,kde je to mokré,jinak v délce chalupy je to už zdrenážované a ok,voda pro koně taky není problém,stín je pak od chalupy,nechali jsme nějakou švestku,kvůli stínu a ten nový pozemek,tam je stínu víc,jinak do té zahrady jde slunko od oběda do 19.h.Předpokládám ale,že s koníkem budem chodit i na vycházky a necháme ho pást.Jinak vzhledem k tomu,že jsem takto nemocná byla již po třetí,jsou zde lidé v celku přející a ochotní pomoci,já toho nezneužívám,jen mě prostě znají od mala a jsou ochotní,za což jsem ráda.
no právě letos jsme zjistili,že dole,kde je rovina stojí voda,ale pod pozemkem vede trativod,koupí se ty plastový krky a odvodní se místa,kde je to mokré,jinak v délce chalupy je to už zdrenážované a ok,voda pro koně taky není problém,stín je pak od chalupy,nechali jsme nějakou švestku,kvůli stínu a ten nový pozemek,tam je stínu víc,jinak do té zahrady jde slunko od oběda do 19.h.Předpokládám ale,že s koníkem budem chodit i na vycházky a necháme ho pást.Jinak vzhledem k tomu,že jsem takto nemocná byla již po třetí,jsou zde lidé v celku přející a ochotní pomoci,já toho nezneužívám,jen mě prostě znají od mala a jsou ochotní,za což jsem ráda.
Zdravím, diskuse je opravdu velice dlouhá, ale dala jsem si tu práci a přečetla ji. Z toho jsem pochopila pár věcí a to: Lidi se často vyjadřují k něčemu, o čem nic neví-viz komentáře lidí, co zjevně diskusi nečetli. Druhá a podle mě důležitější věc je, že paní tazatelka je plně rozhodnuta pořídit si koně a i kdybyste napsali co chcete, nikdo jí to nerozmluvíte. Můj komentář k tomu-nemyslím si, že je to nejšťastnější volba, ale podle mě už Vám to tu řeklo dost lidí a dost důrazně, takže už se nebudu opakovat. Jen bych ráda přidala osobní zkušenost-s přítelem jsme měli podobný sen, já mám zkušeností asi 10 let, on si občas "zarajtoval" stylem sednu a cválám. Ale nebál se, přemýšlel, byl důsledný. Bylo to jak se říká prd platné. Koník v samotě se k lidem chová jako ke koni, včetně bolestivých projevů. Přítel skončil s prokopanými střevy na JIP, kde mu doktoři dávali 50% šanci na přežití. Koně se těžko zbavoval a těžko zvladatelný je dodnes. Od té doby má přítel z koní respekt (což nikdy neměl), na dvoře stáj za 60 tisíc ve které jsou pavouci a o vlastním koni už ani nepřemýšlí. Závěr si z toho udělejte sama a pochopitelně přeju hodně štěstí ;) ne každý musí dopadnout jako my s Egonem
Dík i za Váš názor,hodně jsme o všem přemýšleli,přišla nabídka možnosti další pastvy a pomoci,za kterou jsem ráda,samozřejmě,že pokud budu mít horečku,pomůže maminy přítel,ale i nabíka od místního zemědělce mě potěšila.Poslední 3.měsíce chodím téměř každý den 5.km pozorovat dva koníky,jak se k sobě chovají,jsou spokojení,že jsou spolu,koně samotného nenechám,společníka mu dopřeji,mám domluvenou slečnu,která u nás bude týden a bude mě učit s koněm pracovat,nemyslí si,že jsem nevyrovnaná osobnost,naopak,byla překvapena,jaké mám na amatéra znalosti a jak si se zvířaty"rozumím".Další chovatelé z okolí též nabídli to,že mě budou učit a předají své zkušenosti,je přede mnou ještě hodně práce a učení,ale jelikož mě nic jiného nezajímá,tak se na to těším.Jsem si vědoma toho,že stát se může cokoli,raději se nechám zabít koněm,než mými defektními buňkami,jelikož nemám co ztratit bagr přijede příští týden.Každý nějak začínal,někomu to vyšlo,někomu ne,čas ukáže,jak tomu bude v mém příppadě.Varována jsem byla,že to bude lehké si nemyslím.
zdravím, přečetla jsem si diskuzi a nezbývá mi už nic jiného než taky přidat svůj názor a zkušenost DOSTI PODOBNOU
mám koně, když jsme si ho pořídili, bylo mu 6, což není takový rozdíl od 5-ti letého koníka. Jistě, dosti hraje roli také povaha a temperament... no, my zvolili shagya araba, u předchozího majitele vypadal tak klidně až trochu lenivý koník :)... zíval a pospával, dokonce se mi (s mojim sebevědomím) zdálo že je to moc klidné zvíře :D
měla sem zkušnosti tvrdé práce kolem koní asi 5 let a ježdění také... ale stejně až se NA NAŠÍ ZAHRADĚ KONÍK ZCELA SAMOTNÝ rozkoukal,tak se moje romantická představa o mírumilovném věčném soužití rozplynula... Kůň nechce, aby se kolem něho člověk pořád motal. Jakmile si trochu zvykl tak se projevil ohnivý arabský temperament a mě (vcelku zkušenému , nyní víc než tehdy) koňákovi dával pořádné kapky.. chodil po zadních, nestál při sedlání, neuměl brzdit, zatáčet pracovat v rytmu, chodit z kopce, podřizovat se mojím požadavkům... dokonce jednu dobu se rozhodl že mě nepustí na jednu svoji stranu, takže sme se točili a on skákal a vzpínal se :D... jako docela boj...
jsem vcelku urputná a když sem se po asi 2,3 měsících vlastnictví koně dostatečně politovala a zjistila jsem že podle vznešené myšlenky Klause Ferdinanda Hempflinga to nepůjde a že na moje slova či myšlenky kůň zvysoka s*re.
Utřela sem slzy, pozbírala zbytek odvahy, sebevědomí a kuráže... přišla sem za koněm (předtím obsedlý ale nepřježděný , jeho bývalí majitel s ním měl nehodu a natrhl si ledvinu) a začali jsme od začátku, nikdo mi neradil, ale zkušeností není nikdy dost. Začala sem na sobě pracovat, získala jsem konečně prvenství v našem vztahu a koník mě počal uznávat jako vedoucí hodnotnou bytost.
Teď mám to, v co jsem ani nedoufala, kůň mi připadá jako něco mezi psem a člověkem :D... máme ho u baráku, s ostatníma koňma se setkáváme minimálně 4x týdně (jezdíme spolu na brigádu ke koním - kde o ně (oba) pečujeme - protože můj kůň chodí po stáji a kontroluje šéfovsky co ostatní dělají :D má tam nachystaný svůj box.
Pod mojím vedením se z něj stal westerňák pracující skoro tak dobře(v něčem lépe v něčem hůře) než kobylka která se zúčastnila mistrovství čr v reiningu (teď jsem dostala za úkol ji jezdit, když její majitel viděl, jak pracuji s mojím koněm)
Ve volnosti dělá vše, kluše za mnou, cválá, skáče, umí se vzpínat, lonžuji ho uplně navolno (v uzavřeném prostoru) a mění směr zastavuje přijde ke mě... na povel si lehá, kleká, jezdím bez sedla jen s provazem kolem krku (klidně tak stopujem, spinujeme děláme překroky)... reaguje tak citlivě skoro na myšlenku.... oba víme co od sebe čekat a věříme si... kůň který se předtím bál, když kolem něj projelo auto tak skákal metr vysoko.... ted od nás kousek může přistát vrtulník :D (a taky že přistává, majitel té stáje má hned 2 :D kůň si tam ideálně zvykl na bagry traktory a vrtulníky ted ho rozhodí jen nějaký hovado řidič který na nás jede zezadu)
ač už jsme doma na zahradě nebo ve stáji spolu s dalšíma 13 koňma vždy, když přijdu a zdravím ho " ahoj lásko" něžně řehtá.. Někdy bych až řekla že je na mě závislí jak na nějakém jiném koni
chodíme na vycházky... na vyjížďkách když potkáme jiného koně ani nemrkne nemá problém odejít od stáda, je odvážný a vcelku všechno přejde, nebo obejde :D... když se vracíme z brigády bývá tma a on oddaný čeká až ho nasedlám abychom se tmou vypravili domů
Někdy je protivný a líný, jindy mě štve přebytkem energie jindy má lekavou a někdy samotářskou... po večerech nemá rád když ho čistím, ale když už to vypadá že odcházím podívá se na mě hezky obě uši dopředu, abychom nešli spát rozhádaní :D....když nasedám nebo si mu stoupám na hřbet vím, že se ani nepohne... co kdyby mi ublížil? :D
a ted nedávný zážitek... když sem se po brigádě (samotná) vrátila domů, kůň měl být na dvoře, ale vrata byla otevřená - nejspíše větrem- vešla sem dovnitř a opatrně říkám: Nikárku??? - všude ticho, kůň nikde.... tak sem šla pro ohlávku (nebot u nás doma nenosí ohlávku pořád) čelovku (protože byla tma) vzala sem do kýblu trochu ovsa abych měla s čím třepat... popřemýšlela sem jestli mám první volat máti, nebo policii :D vyšla sem zase ven a zapískala sem a volám do ticha "Nikárku večeře" za chvilku se ozve tududu tududu - to jak rychle přicválal s pohledem alá: už konečně neseš večeři? :D
tak se mi neuvěřitelně oddechlo :D
Přečetla jsem si tuto diskuzi a nabyla jsem dojmu, že koně by měl mít člověk, který má za sebou aspoň 10 let aktivní docházky do ježďáku, doma má mnoho hektarů a když chce vlastního koně tak aby rovnou pořídil stádo... docela úlet některé odpovědi.
Zadavatelka na mne působí jako člověk co to má v hlavě srovnáno natolik, že dobře ví co chce a snaží se pro to dělat co může. Že nemá zájem mít rodinu, manžela je čistě její volba a určitě to není vada. Já bych tak žít nemohla ale když někdo ano nepovažuji to za špatnost. Všichni jsme nějak začínali a určitě ne tak jak tady mnozí popisují že by se začínat mělo. Já jsem u koní 18 let, začala jsem když mi bylo 9 a rodiče mne konečně pouštěli ke koním. Koně pro mne byli bohové, sednout na ně byl jenom sen, ke kterému jsem měla velkou úctu a proto jsem byla ráda když jsem po koni mohla i jen bobky uklízet. Na ježdění taky došlo asi za dva roky, tedy ježdění ne jen že mě někdo vedl. Chodila jsem k soukromníkům, kteří mi dovolili jezdit na svém koni a já byla vděčná a byla pro mne samozřejmost udělat cokoliv nejen kolem koně ale pomoct s čím potřebovali. Učila jsem se s koňmi, učili mne majitelé. Zhruba ve 12ti letech jsem se seznámila s klukem se kterým jsme přátelé dodnes, je ode mne starší o pět let a je to američan, který s koňmi vyrůstal. Ten mne naučil ze všech nejvíc a spoustu let mne u koní provázel a učil co sám uměl až jsme se tak nějak učili od sebe, protože já měla větší cit než on
( jen jsem ho neuměla správně použít ). Dostala jsem se k soukromníkovi, který mi svěřil obsedání a ježdění mladé polokrevné klisny. Až se na ní dalo jezdit uznal že se projede i on a byl natolik nadšený, že se pak chlubil svým kamarádům, kteří se mě snažili zviklat na jejich koně ( všechno starší zkažené koně ). Ale nešla jsem, nechtěla jsem, protože by mi zbývalo méně času na tuhle klisnu. Po čase klisnu prodal, protože chtěl koně do tahu a já si pořídila svého prvního. Šel ze samoty do samoty a byl to ten nejlepší kůň, pak jsem mu koupila kámošku a asi měsíc ji chtěl zabít, žárlil na ni, no byl to horor. Pak přišli jiní koně což přeskočím a aktuálně mám doma dva koně. Osobně mám Arabku a k ní ustájenou střední poničku. Arabka přišla z velkého stáda 24/7, neobsedlá, neznala stáj a nic moc dalšího. Na lidi, čištění atd byla zvyklá. Jakmile si zvykla na stáj ( zima na noc box, léto 24/7 ) tak odmítala vystrčit čumák vždy když bylo venku hnusně, tak je to s ní dodnes. Většinou o ponici nemá zájem, je to spíš samotářka, která tíhne k člověku. Nicméně nesouhlasím s názorem že dva ani tři koně nejsou stádo. Možná nejsou co do počtu ale chováním ano. Když má arabka náladu tak to probíhá jak ve stádě, jeden leží, druhý střeží. Objeví se strašák semknou se, pokud jsem v ohradě já a je tam nějaký strašák schove se arabka za mě. Když se ponice přivezla měla dost špatné manýry - kopat po lidech. Tenkrát mi arabka zachránila kůži. Nebyla natolik odvážná aby útok opětovala ale viděla že mě ponice neustálým kopáním tlačí ke zdi a já jaksi ztuhla vlítla mezi nás. Mohla utéct, vyhnout se, vlítla tam a nechala se nakopat, vyplašeně stála a trpěla kopance, kterých naštěstí nebylo až tak moc. Udělala to jednou i podruhé, protože já několikrát pomohla jí. Je to hodná klisna, nekopne, nekousne a reálně je jenom moje ( jednoho pána ). Je obsednutá ale nepřiježděná, vyhodila jednou když jsem ji zle nasedlala ( požaduje milimetrovou přesnost ) a to jen tak lehce. Jinak nikdy neudělala žádnou zákeřnost, žádný naschvál. Nemá podkovy, nezná udidlo a už nikdy bych nechtěla jiného koně než araba. Je to náš pejsek, naše chlouba, neměnili bychom.
Co se týče prostorů nevšimla jsem si, že by zadavatelka psala něco o pastvinách, píše o výbězích. Naše klisny mají jednu ohradu 3500m, druhá je sad cca 3000m. Nebereme to jako pastvinu ale jako výběhy, kde se mohou proběhnout a v klidu žít. Jak už tam nemají trávu kosíme a navážíme případně dáváme seno, ale dokud je kde nakosit tak mají trávu. Ovšem většinou mají do zimy co škubat. Nevidím tedy problém ve velikosti výběhů z hlediska možnosti pohybu. Samozřejmě taky bych doporučila druhého koně aby se mohli spolu vyblbnout, opravdu je to lepší pro vývoj nejen psychický a věřte, že pohled na dva skotačící koně je stokrát lepší než na jednoho, který jen stojí a kouká a nudí se. To že neumíte jezdit je jedno. Umět jezdit není podmínkou vlastnictví koně, to vás může kdokoliv naučit. Musíte se umět postarat a mít aspoň kamaráda, který koně obslouží kdyby vám bylo zle nebo jste prostě nemohla. Jsou věci, které se nejdou naučit snadno, u některých vůbec. Především je to správný cit, pokora a spravedlnost. Cit k tomu naučit se koně chápat, dosáhnete toho nejlépe pozorováním koně a registrováním jeho signálům, časem se naučíte co vám tím chce říct. Netrestat hned za zdánlivou neposlušnost a v prvé řadě přemýšlet nad tím, proč kůň zareagoval takto a ne tak jak jste si představovala, vždycky to má svůj důvod jen na to někteří lidé neumí přijít. Pokora je potřebná především k tomu aby člověk ze sebe nedělal hrdinu že vše zvládne sám a rady ostatních jsou špatné a k ničemu. Nikdo neví všechno a přijít se zeptat zkušenějšího je to nejlepší co můžeme udělat. Spravedlnost je potřebná k tomu abychom ke koni byli spravedliví, je to trošku jako mezi lidmi. Taky nebudete na kamarádku ťuťuťu když vás kopne do zadku. Kůň musí vědět že vy nejste kůň, pokud vám ublíží byť ve hře musíte ho odehnat a ještě naštvaně aby ihned pochopil, že to co udělal se vám nelíbí a když v tom bude pokračovat nestrpíte jeho přítomnost ve svém prostoru. Na druhou stranu musíte umět koně pochválit. Pamlsky... to je taky pěkná epizoda.. podplácet koně se zpravidla zvrhne v útoky když úplatek nebude, pravidelnost nebo krmení z ruky není dobrý nápad. Radši přidat ke krmení občas. Jeho odměnou za dobře udělanou práci má být vaše laskavost, slovní nebo kontaktní pochvala. Za tyhle pochvaly se vždy moje kobyla dme pomalu jak krocan
Na závěr bych vám chtěla říct, že když jste vnitřně rozhodnutá tak si ze všech rad zde něco vemte ale nenechte se negativními srazit dolů. Žádný stres ale zdravá hladina hrdosti a zapamatujte si jednu věc a to že nikdo vás nikdy nemůže naučit tolik co vás naučí sám kůň a pokud na vás bude kůň hnusný je to vaše vina, protože mu nerozumíte a jeho to štve. Věřím, že to zvládnete a budete si žít tak jak jste si vysnila, já vám to upřímně přeju
Dík za reakci,já chápu,že nezačínám standartně,ale ono to pomalu půjde.Už mám další kontakty na lidi,kteří koním rozumí,svého si zkazit nehodlám,tak se těším,že se naučím spoustu užitečných věcí.Jinak po přeměření pozemků,bude výběh 3700m2 seno dle libosti a možnost pastvy jinde,snad vyberem i vhodného,hodného společníka.
Jinak přeji všem,ať si brzy užijí jaro!