Kosíte?

Já ano. Seno co jsem letos koupil od sedláka mi králíci tahají z jeslí. Snad vysekával škarpy nebo co. Tak si radši kvalitku ohlídám.

Zkusila jsem usušit jen malou kupičku a neschne to ani po 3 dnech slunného počasí! Tráva je příliš mladá, i když už má 70 cm.
Tak ještě nesušíme.

Já ještě ze sekáním počkám dokud nepadnou troubele mlíčí, jednak to strašně pomalu schne a i když se to povede usušit vypadá to jako bych v seně sušil i žížaly. Tráva se má sekat až odkvete. Jednak pro to aby vysemenila a obnovil se výsev a i proto, že nyní má tráva skoro 90% obsah vody.

horal napsal(a):
Já ještě ze sekáním počkám dokud nepadnou troubele mlíčí, jednak to strašně pomalu schne a i když se to povede usušit vypadá to jako bych v seně sušil i žížaly. Tráva se má sekat až odkvete. Jednak pro to aby vysemenila a obnovil se výsev a i proto, že nyní má tráva skoro 90% obsah vody.

No, tak v době, kdy už je zralé semeno je to dobré tak na stlaní a ne na krmení. Pravda, není třeba to sušit, když už je to suché nastojato, ale každý sebemizernější hospodář ví, že nej nutriční hodnotu má porost na začátku rozkvětu.

Mne pekne preschlo, čo som skúšobne prekosil...

Este pupava neodkvitla este mame cas.

Jak to tady čtu je tady pár odborníků na sušení sena asi jako v padesátych letech kdy z Prahy řídily soudruzi JZD kdy se bude sekat a kdy a co sít a nikdo nebral zkušenosti sedláků vážně. Přitom soudruzi nevěděly zda se seno dává drůbeži, prasatům nebo dobytku.
Rajčata v marketech mají také nutriční hodnotu, nebo i jiná zelenina nebo ovoce, jenomže jak to chutná? Ovoce se češe a zelenina sklízí nezralá. Tady jsou důvody známé, ale proč sekat nezralou trávu ze které se vypaří voda a zbyde vám 10-15 % sušiny. Pan gruntovník asi s gruntem nemá nic společného jinak by věděl že tráva vymetá nekdy v červnu, podle podnebních a výškových podnínek a každý sedlák to pozná. Nesekám žádnou stařinu ale vyzrálou trávu a seno je šedozelené a voňavé i v sočasné době a nepráší se z něj. Předčasně posečená tráva špatně a dlouho schne a i když si myslíte že seno je suché neni to pravda. To poznáte při prvnich mlhách na podzim a mnohdy i předtím když delší dobu prší tak seno bere vlhkost ze vzduchu a vznikají v něm plísně. Každý ať si suší seno po svém jak mu vyhovuje. Já jsem napsal v předchozím příspěvku jenom jak a proč seno dělám já a nikoho nepeskuju že to dělá špatně. Můj táta to tak dělal a jeho táta také, proč bych to měl já dělat jinak. Přeju ať vám svítí sluníčko a seno schne.
Jenom chci ještě dodat že nejde rozkvět nebo zrání kitek, ale trav.

Horale. Dobrá.

Ale i když táta i děd pračlověka lezl po stromech, jednou lidi slezli. To za prvé.

Z a druhé: sdoudruzi řídili tak jednoduché to pravidlo je, tedy když se jedná o živé muže

Podtržené ovoce si představit umím, předčasně sklizenou okurku či mrkev moc ne.

Myslím, že všichni známe zásadu starých hospodářů o seči až po Antonínu, tedy po 13.6. Jenže to bylo seno vhodné pro dobytek, víc než podobné slámě.
Ale možná se mýlím. Souhlasím, že sušit předčasně není dobré, ale po Tondovi je to pro králíky fakt docela pozdě.

Také sečeme až když tráva vymetá a není pravda, že by seno bylo pro dobytek.Naopak, králíci mají raději tvrdé seno.Takovéto seno má více vlákniny.Ale záleží na složení porostu.

Až task bych nesouhlasil s tmí názorem obracejícím pohled někam do minula čím se kdysi řídili naši dědové, dnes je vše jinak ne jen v naší společnosti ale především v přírodě, plynulost přechodů jednotlivých období ze zimy do jara nebo obráceně je dávno už tabu, leto je dnes nikoli krásné ale doslova spalující, žhavé suché, změnou klimatu je i nestálost počasí tak že sledovat něco podle toho co nakvétá či odkvétá a jestli už přiletěl ten či onen druh ptactva je minulost.Zmizeli květnaté louky protože se to mastí hlava nehlava, nic se nenechá přírodně vysemenit, lidé kosí, mulčují a vlastně okyselují půdu několikrát do roka pak za drahý pëníz do země cpou chemii, protože kejda či chl.mrva to už je doslova vzácnost a když už to sežene, no...budmě si upřímní krmí li se dnes na farmách dá se řící modifikovaými krmivy s příměsí kdoví čeho jen aby se zvedla produkce jak masa tak mléka na maximum no tak si myslím že i mnoho z těchto látek se vyloučí právě do té kejdy i hnoje a znovu se tím zaneřádí i příroda. Tak že je to kruh ze kterého už uniku není vzpomínka mna rozkvetlé louky z našeho dětství kdy to voiněloi a i to seno z nich mělo vůlni to je už opravdu hudba minuosti.Vždyť dnes to seno čestvě sklizené už nevoní ani na půdě, shodli jsme se s rodinou na tom už po několik let zpátky..

My sušíme až odkvetou pampelišky.Nesmí tam být ani ty stopky.Posečeme, necháme
zavadnout a dáváme na sušáky.Tam je asi 14 dní. Potom postupně svážíme do seníku.

Moc příspěvků do diskuse v tomto vlákně nebylo, co je, to každý seno jenom kupuje? Já ročně udělám kolem 50 metáků sena. Věřte nebo nevěřte, sekám dvoububnovou sekačkou tera a vše otáčím ručně hráběma a odvážím na valníčku(2x1m) za traktůrkem partner. Od kamaráda sedláka koupím dva balíky slámy z jarního osevu ječmene kterou stelu i krmím. Stelu nasekanou i slepicím. Otavu moc nesuším jenom v případě že se nepovede seno. Králici ji moc neberou. Je pravda že né každé seno se povede občas se příroda postaví proti Vám a seno je jak sláma. Suším ale postupně a v seníku se to ztratí a při krmení člověk ani nepozná že tam bylo něco promočeného. Zrovna včera jsem kupoval v tesku piliny pro kuřata a hned vedle bylo seno pro hlodavce tak jsem si k němu čichnul a nic. Prostě to ničím nevoní nevím proč. Jenom pro šťouraly udělěl jsem si dírku do obalu. Já mám už jenom zbytek sena a je to vlastně to první co jsem loni sekal ale pořád voní i když se z něj trochu práší. Kdo přečetl pár mích příspěvků tak ví že ročně dělám minimálně 250 králičat kříženců. Seno suším podle počasí, a když příjde slunečné počasí v druhé polovině května tak suším ať tam pampeliška je nebo neni. Letos jak to tak vypadá, alespoň u nás tak sušít se stejně bude až v červnu, může za to počasí. Jsem z českého lesa, nadmořská výška kolem 700 m. Nechci dělat přednášku o sušení sena, můj způsob a čas sušení mi vyhovuje a nikomu ho nevnucuju. Přátelé za ty desítky let vím co mím králikům chutná a co ne a nikdy jsem se nezbýval nějakou nutriční hodnotou. Snažím se držet zkušeností mích předků, kteří chodili po zemi a sekali trávu kosou. A gramatika ? Tu přenechám chytřejším, mně jde o obsah a tomu porozumím ať je tam i nebo y. Hezký den přeju.

My se také snažíme navrátit k tradičnímu sekání kosou. Když jsme sekali bubnovou sekačkou, tak přece jen sena bylo míň, asi proto, že buben tu trávu ještě trochu rozseká. Když posečeme kosou, tak je sena prostě víc. Kosou sečeme, ale jen část na sušení - 6 arů.
Dnes jsme se dohodli, že sušení po těch deštích odložíme, až tráva proschne a postaví se - je u nás hodně polehlá.

Ako som písal kosime až po odkvetnuti pupavy chováme 4 bykov takže sena dost koncom júna ako vynde počasie toto chutí aj kralikom mladzu vyhadzujú je moc jemná. Na družstve kosia už teraz ale beru to na silaz na zeleno uskladnit súdia len mladzu koncom léta keď je stabilnejsie počasie aj to len trochu neoplaca sa im klasické uskladnenie sena. Zbalikuju to a ulozia na kopy.

My kosíme většinou bubnovou sekačkou. Snažím se i něco kosou kvůli pohybu, na zpevnění svalů u páteře. Po usušení balíkujeme ručně v bedně se šroubem na dotlačení, střed trochu prosolíme. Vojtěšku dosušujeme ještě na sušácích podle počasí.

Včera jsem byl na bioplynce a zrovna tam byl expert na obilniny, kdy je sklízet pro nejvyšší efekt. Ukazoval různé grafy dusíkatých látek, vlákniny škrobů (+ dva další nevím) jak rostlinka funguje při růstu. Musí se pro siláž sklidit v určitém čase a to do tří, maximálně pěti dnů, jinak se procentuální hodnoty změní a výsledný efekt se rychle ekonomicky ztrácí. Musí pracovat velmi efektivně, proto se najímají experti. Zeptal jsem se jak je to se senem, kdy sušit a odpověděl jednoznačně před květem. Rostlinka má nejvíce dusíkatých látek a málo vlákniny. Po odkvětu se rostlinka připravuje na váhu semene a zpevní, převládne poměr vlákniny, kterou králík prý tolik nepotřebuje. Přezrálá tráva se kosí na seno jen jako objemové krmivo např. pro koně, které nejsou tak zatížení prací. Prý by jim po kvalitním (energeticky) seně přerůstala kopyta a jiné problémy. Takže pokud má králík růst, je potřeba seno udělat před květem.
Došlo i na požírání bobků v klecovém chovu a taktéž jednoznačná odpověď, že je králík žere přímo u konečníku a jen občas nějaký měkký bobek, ta pletýnka, odpadne nesežraná. Má tak nastaveno trávící ústrojí.

Vídeňský modrý napsal(a):
Já ano. Seno co jsem letos koupil od sedláka mi králíci tahají z jeslí. Snad vysekával škarpy nebo co. Tak si radši kvalitku ohlídám.

Já mám seno přímo z louky a tahají mi ho taky, jsou to přežraní rozmazlenci

300RUM napsal(a):
My kosíme většinou bubnovou sekačkou. Snažím se i něco kosou kvůli pohybu, na zpevnění svalů u páteře. Po usušení balíkujeme ručně v bedně se šroubem na dotlačení, střed trochu prosolíme. Vojtěšku dosušujeme ještě na sušácích podle počasí.

Včera jsem byl na bioplynce a zrovna tam byl expert na obilniny, kdy je sklízet pro nejvyšší efekt. Ukazoval různé grafy dusíkatých látek, vlákniny škrobů (+ dva další nevím) jak rostlinka funguje při růstu. Musí se pro siláž sklidit v určitém čase a to do tří, maximálně pěti dnů, jinak se procentuální hodnoty změní a výsledný efekt se rychle ekonomicky ztrácí. Musí pracovat velmi efektivně, proto se najímají experti. Zeptal jsem se jak je to se senem, kdy sušit a odpověděl jednoznačně před květem. Rostlinka má nejvíce dusíkatých látek a málo vlákniny. Po odkvětu se rostlinka připravuje na váhu semene a zpevní, převládne poměr vlákniny, kterou králík prý tolik nepotřebuje. Přezrálá tráva se kosí na seno jen jako objemové krmivo např. pro koně, které nejsou tak zatížení prací. Prý by jim po kvalitním (energeticky) seně přerůstala kopyta a jiné problémy. Takže pokud má králík růst, je potřeba seno udělat před květem.
Došlo i na požírání bobků v klecovém chovu a taktéž jednoznačná odpověď, že je králík žere přímo u konečníku a jen občas nějaký měkký bobek, ta pletýnka, odpadne nesežraná. Má tak nastaveno trávící ústrojí.

Že králík tolik nepotřebuje vlákninu je tvrzení hodné "opravdového experta".
Dle mého je právě vláknina pro jeho zdravotní stav jednou z nejdůležitějších složek a králík je na příjem krmiva s vysokým obsahem vlákniny adaptován. Z mého pohledu tedy raději starší seno s vyšším obsahem vlákniny, než před květem. Snížením množství vlákniny si jen zaděláte na trávicí problémy - pokud tedy nechováte králičí rychlokvašky jen na těch 75 dnů a šup na pekáč.

bronda napsal(a):
Že králík tolik nepotřebuje vlákninu je tvrzení hodné "opravdového experta".
Dle mého je právě vláknina pro jeho zdravotní stav jednou z nejdůležitějších složek a králík je na příjem krmiva s vysokým obsahem vlákniny adaptován. Z mého pohledu tedy raději starší seno s vyšším obsahem vlákniny, než před květem. Snížením množství vlákniny si jen zaděláte na trávicí problémy - pokud tedy nechováte králičí rychlokvašky jen na těch 75 dnů a šup na pekáč.

Súhlasím s vámi vlani mi dál sused seno už sa mu ho nechcelo zvážať mal plne humno. Bolo 3 mesiace na kolibach našťastie dobře uložené len z vrchu bolo hnedsie ostatne pekne kosil uvrate tak tab bola lucerka obyčajná tráva palina a co já viem co kadejaké tvrde konáre možno preto to nechcel a králíci si na tom tak pochutili neťahali nic pod seba prostě super a keď som im doniesol nové jemné tak iba s ním babria. Náhodou dám viac už je na podlahe a buchaju o dvierka že sú hladné. Právě vlaknina by mal být základ na to má aj zazivanie usposobene ak to nieje granulovy vykrmak _ nic proti takému chovaniu já chovám klasicky v rámci možnosti.

bronda napsal(a):
Že králík tolik nepotřebuje vlákninu je tvrzení hodné "opravdového experta".
Dle mého je právě vláknina pro jeho zdravotní stav jednou z nejdůležitějších složek a králík je na příjem krmiva s vysokým obsahem vlákniny adaptován. Z mého pohledu tedy raději starší seno s vyšším obsahem vlákniny, než před květem. Snížením množství vlákniny si jen zaděláte na trávicí problémy - pokud tedy nechováte králičí rychlokvašky jen na těch 75 dnů a šup na pekáč.

Čekal jsem tuhle reakci o vláknině. Jen se zeptám, jste odborník na tuto problematiku? Já na tohle odborník nejsem, jen jsem se chtěl podělit s poznatkem a rozšířit diskuzi.

Já to viděl krásně na grafech v časech a procentech. A jestli jste odborník, kolik té vlákniny dle Vás je obsaženo v travinách a kolik jí králík potřebuje a kdy. Kolik z toho objemu skutečně využije a k čemu vlastně ta vláknina je?, jak ji potřebuje pro ten zdravotní stav.

S brojlerovými králíky to nesouvisí, nevím, proč se o ně pořád otíráte. Někdo prostě chová králíky efektivně, jiný pro výstavy a další pro svou masnou potřebu s minimem nákladů kde čas a prostor nerozhoduje.

300RUM napsal(a):
Čekal jsem tuhle reakci o vláknině. Jen se zeptám, jste odborník na tuto problematiku? Já na tohle odborník nejsem, jen jsem se chtěl podělit s poznatkem a rozšířit diskuzi.

Já to viděl krásně na grafech v časech a procentech. A jestli jste odborník, kolik té vlákniny dle Vás je obsaženo v travinách a kolik jí králík potřebuje a kdy. Kolik z toho objemu skutečně využije a k čemu vlastně ta vláknina je?, jak ji potřebuje pro ten zdravotní stav.

S brojlerovými králíky to nesouvisí, nevím, proč se o ně pořád otíráte. Někdo prostě chová králíky efektivně, jiný pro výstavy a další pro svou masnou potřebu s minimem nákladů kde čas a prostor nerozhoduje.

Zdravím!
Ne, expert na tuto problematiku rozhodně nejsem. A nejsme ani na odborném fóru, ale na chovatelském. Berte tedy můj příspěvek ne jako odbornou polemiku, ale jako chovatelskou zkušenost.
Vycházím z poměrně obsáhlého článku MVDr. Miroslava Martince, jehož považuji za odborníka na výživu králíků. Můžete si jej přečíst např. zde:

http://klubvss.cz/wp-content/uploads/2011/02/VyzivaAKrmeniKraliku.pdf

Je v něm mnoho poučného. Dozvíte se, proč je vláknina zásadně důležitá pro zdravotní stav králíka, jak využívá její stravitelnou i nestravitelnou část a najdete tam i údaje o různých druzích sena, jeho výživných hodnotách a dietetickém působení. K vyššímu obsahu vlákniny cituji:

"Doporučuji spíše vyšší obsah (až k 20%) jako snad vůbec nejvýznamnější faktor pro stabilizaci trávení a prevenci trávicích problémů...".

Z textu zjistíte i rozdíl mezi výživou výstavních králíků a brojlerů a rozdíl v požadavku na vlákninu, takže to rozhodně není nějaké otírání, ale konstatování holého faktu.

Problém výživy a význam vlákniny tu byl omílám mnohokrát - zvláště s výskytem trávicích problémů a úhynů králíků. Přesto se pak každý diví, proč se mu králíci v době po odstavu nafukují a cyklicky se vracíme pořád zpět k základním poučkám chovu.

Nemá smysl zde řešit, zda králík potřebuje pro život o procento méně, nebo více vlákniny. Nejsme na laboratorní úrovni a neděláme vědeckou práci. Podstatný je pro chovatele závěr, že vláknina je pro metabolismus králíka zásadně důležitá a je jí třeba králíkům poskytnout raději více než méně. A pokud jí bude méně, pak si chovatel musí být vědom rizika nebezpečí trávicích problémů, ale objektivně si za ně může sám. Z tohoto pohledu považuji pro běžné chovatele vyjádření Vašeho experta za dost nešťastné, zavádějící a vytržené z kontextu problematiky výživy králíků.

Kosil by som, kosil, keby nepršalo...už sa začína tráva váľať a zle sa bude...našťastie od pondelka má byť pekne, tak to snáď nezhnije na koreni...ale tretina je už pod strechou...

Bronda, určitě máte pravdu o důležitosti vlákniny pro zažívací trakt. Článek jsem kdysi četl ale rád jsem si jej zopakoval. Je tam psáno:
Obecně králík potřebuje v krmné dávce kolem 18 až
20% vlákniny, to platí zejména pro naše zájmové chovy (v intenzivních chovech
byla doporučení na 10 – 14% vlákniny u vykrmovaných králíků).
Já napsal ohledně výkrmu, má-li králík růst, je lepší sklidit seno před květem, kdy má obsah dusíkatých látek (živin) nejvyšší a stále dostatek vlákniny (nevím přesně, kolem 14-16%).
Vámi uváděná stať z článku (obsah až 20%) patřila k přidávání sena ke granulím, aby tam bylo více nestravitelné vlákniny k dobré funkci zažívání.
Nejsem odborník, jen jsem to tak pochopil a prezentoval kvůli diskuzi v diskuzním fóru. Mám zájem mít bezproblémový chov, proto se snažím vzdělávat a diskutovat.

Osobně jsem nyní sklízel usušené seno ve čtvrtek, vojtěšku v neděli (jih JM), krásně proschlou. Některé trávy již odkvetlé, vojtěška od spodku trochu osychala (málo vláhy), ještě před květem.

Nelze sušit.Prší a prší, budu doufat že se Medart už nyní vyprší.Jinak teď krmím jemným senem jenže je to všechno na podlaze.jen malý díl sežerou Loni jsem byla zklamaná že nemám luxusní seno, no a jak jim chutnalo.Čert aby se v vyznal.

Dobrý večer.
Chtěl bych se zeptat znalejších chovatelů.
Přestěhoval jsem se a mam tu sad, který je asi 20let neudržovaný takže si dokáže každý představit tu džungli.
Ale k věci jediné co tu roste jsou kopřivy, husí packa a svízel, chci ze zeptat jestli má smysl když to poseču to usušit králíkům, jestli tyto rostliny jim budou chutnat nebo jestli jim z toho nebude dokonce zle.
O kopřivách jsem se dočetl že jsou v pohodě a dokonce i prospěšný na krmení, ale co ten svízel a husí packa?
Poradí někdo? Usušit nebo zkompostovat?

Tak jsme to riskli. Půl hektaru louky leží.Tak uvidíme. Děj se vůle boží.

Stále prší a prší.Tráva už z poloviny leží, kopřivy jsou do květu.Je to špatné, neboď tráva bude zřejmě tvrdá asi nic moc

palban napsal(a):
Dobrý večer.
Chtěl bych se zeptat znalejších chovatelů.
Přestěhoval jsem se a mam tu sad, který je asi 20let neudržovaný takže si dokáže každý představit tu džungli.
Ale k věci jediné co tu roste jsou kopřivy, husí packa a svízel, chci ze zeptat jestli má smysl když to poseču to usušit králíkům, jestli tyto rostliny jim budou chutnat nebo jestli jim z toho nebude dokonce zle.
O kopřivách jsem se dočetl že jsou v pohodě a dokonce i prospěšný na krmení, ale co ten svízel a husí packa?
Poradí někdo? Usušit nebo zkompostovat?

Já osobně by som to pojosil možno ten svizel u nás sa to tuším volá lipkac ale neviem isto by som vyhodil je to burina tahá sa to ostatně usúdiť len by si tak chrumkali na takom tvrdsom šenku ale nejdem vás navadzat podla mňa keď sa to ususi tak by s tým nemal být problém. Mal som podobnú skúsenosť so starinou a to im chutilo najviac jemné seno iba vyťahujú popod seba.

palban napsal(a):
Dobrý večer.
Chtěl bych se zeptat znalejších chovatelů.
Přestěhoval jsem se a mam tu sad, který je asi 20let neudržovaný takže si dokáže každý představit tu džungli.
Ale k věci jediné co tu roste jsou kopřivy, husí packa a svízel, chci ze zeptat jestli má smysl když to poseču to usušit králíkům, jestli tyto rostliny jim budou chutnat nebo jestli jim z toho nebude dokonce zle.
O kopřivách jsem se dočetl že jsou v pohodě a dokonce i prospěšný na krmení, ale co ten svízel a husí packa?
Poradí někdo? Usušit nebo zkompostovat?

Prosím poradí ještě někdo?

Já bych kopřivy nařezal a svázal do otýpek a nechal někde pod střechou usušit ( pokud neni už v květu). Louku, nbo sad bych posekal, odklidil (na hnůj) a celou plochu povláčil lehkými bránamy. V podrostu je zahnívající stařina a mech a to by se Vám promíchalo s trávou a seno by bylo ny nic. Jenom zbytečná práce. Počkejte si na otavu, to bude o něčem jiném. Je to sice jemnější a králici ho dost vytahují, ale lepší než kusy shnilé stařiny.

300RUM napsal(a):
Bronda, určitě máte pravdu o důležitosti vlákniny pro zažívací trakt. Článek jsem kdysi četl ale rád jsem si jej zopakoval. Je tam psáno:
Obecně králík potřebuje v krmné dávce kolem 18 až
20% vlákniny, to platí zejména pro naše zájmové chovy (v intenzivních chovech
byla doporučení na 10 – 14% vlákniny u vykrmovaných králíků).
Já napsal ohledně výkrmu, má-li králík růst, je lepší sklidit seno před květem, kdy má obsah dusíkatých látek (živin) nejvyšší a stále dostatek vlákniny (nevím přesně, kolem 14-16%).
Vámi uváděná stať z článku (obsah až 20%) patřila k přidávání sena ke granulím, aby tam bylo více nestravitelné vlákniny k dobré funkci zažívání.
Nejsem odborník, jen jsem to tak pochopil a prezentoval kvůli diskuzi v diskuzním fóru. Mám zájem mít bezproblémový chov, proto se snažím vzdělávat a diskutovat.

Osobně jsem nyní sklízel usušené seno ve čtvrtek, vojtěšku v neděli (jih JM), krásně proschlou. Některé trávy již odkvetlé, vojtěška od spodku trochu osychala (málo vláhy), ještě před květem.

Jen se teď chytnu té části o granulích a senu. Podle mě o důležitosti vlákniny svědčí i to, že se doporučuje přidávat ke granulím kvalitní seno nebo krmnou slámu a to i v profi chovech (např. p. Kočár) a to i přesto, že samotné granule jsou z velké části tvořeny jetelovou a vojtěškovou moučkou (poměr se liší podle výrobce). Za sebe můžu taky napsat, že králíci si u mě instinktivně taky radši berou tvrdší seno. Pokud se bavíme o senu sušeném před odkvětem, pak to stejně moc neříká, protože na různých loukách rostou různé druhy trav a jejich nutriční hodnoty se liší. I před odkvětem může být na jdné louce vlákniny až až oproti vedlejší, kde je hlavně jetel, pampelišky nebo jiné lupenaté druhy.

horal napsal(a):
Já bych kopřivy nařezal a svázal do otýpek a nechal někde pod střechou usušit ( pokud neni už v květu). Louku, nbo sad bych posekal, odklidil (na hnůj) a celou plochu povláčil lehkými bránamy. V podrostu je zahnívající stařina a mech a to by se Vám promíchalo s trávou a seno by bylo ny nic. Jenom zbytečná práce. Počkejte si na otavu, to bude o něčem jiném. Je to sice jemnější a králici ho dost vytahují, ale lepší než kusy shnilé stařiny.

Dobré riešenie, ale pracne. Navyše...sad...tomu rozumiem stromy...takže to pobránenie nemusí byť jednoduché...Mne sa v tráve objavil iskerník(pryskyřník). Pre králikov jedovatý, našťastie usušením jedovatosť mizne, ale tú časť kde je pryskyřnik a tráva 1:1 určite vyhodím. Neviem, ako sa ho zbaviť...rozorávať a nanovo osievať sa mi to nechce...selektívny herbicíd nechá len trávu a okrem iskerníka zahubí aj ostatné...zvyšky lucerky a pod.

Můj otec se taky potýkal s pryskyřníkem. Podařilo se mu ho dostat pryč častým sečením. Nedal mu možnost dozrát a vysemenit se a asi po 3 letech po něm nezbylo nic. Jinak největší část zmizla hned do další sezóny.

Pryskyřníků je přes čtyřicet druhů a asi čtvtina roste u nás. Už snad neni lokalita kde neroste. Já ho normálně krmím, těch pár stábel se stratí ale když je ho víc tak se snažím ho vyhodit. V seně ho neřeším, po usušení není jedovatý. Jinak našel jsem návod jak se ho zbavit.
Pryskyřník prudký a pryskyřník plazivý se vyskytují především na čerstvě založených a vlhkých stanovištích. Pryskyřník prudký má nejen velmi nízkou krmivovou hodnotu, ale při zeleném krmení může svojí jedovatostí způsobit zdravotní poruchy či dokonce smrt zvířat. Pryskyřníky se dají dobře hubit herbicidy na bázi účinné látky MCPA (500 g úč. látky/l) v dávce 2,0–3,0 l/ha. Rostliny by měly být 10–15 cm vysoké, aby došlo k dostatečnému příjmu účinné látky. Protože dochází k poškození jetele, doporučuje se pro regeneraci porostu následné hnojení fosforem a draslíkem.

palban napsal(a):
Prosím poradí ještě někdo?

Usušit svízel? Nesmysl! Je to svízel přece a i jen sekat je to problém.
Kopřivy se jako seno sušit nedají, vše kvalitní se odrolí a stvoly schnou dlouho, muselo by se to sušit jako vojtěška na sušácích, asi, nikdy jsem to nikde neviděl, nikdo rozumný to nedělá. To o výživové hodnotě kopřiv je pravda, ale pracnost nevyváží efekt. Zkusil jsem sušit kopřivy a žádný efekt, který by stál za tu pracnost se nekonal. Králíci to sežerou v mžiku a...
Nevím co je "husí pracka", jestli jde o bršlici kozí nohu, pak je to ještě horší než kopřivy kvůli vodnatým stvolům a za syrova to králík nežere. Kousne si a po sežrání pár lupínků to nechá. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40261/

My jsme si pronajali zahradu, kterou nikdo nesekal asi 10 - 15 let a bylo to podobné. Hodně zastíněné. Začali jsme v únoru za sucha. Mám výkonnou benzínovou sekačku a po vykopání (useknutí v zemi) černých bezů, šípků a jiné buřeně jsem to pojezdil sekačkou bez koše s přizvednutými dvířky, aby se vyhazovací otvor neucpával. Vzniklou "řezanku" jsem neuklízel a nechal jí shnít spolu s mechem atd. Trochu jsme povápnili (drahé) a sehnal jsem tři sudy dřevního popela a to jsem rozházel na 10 arů.

Primárně je to pozemek k umístění včelstev a o trávu mi moc nejde. Sekám to, tráva se za 3 roky"udělala" celkem ucházející. Ale jen ke krmení za syrova, k sušení to není. Co je ve stínu pod stromy (asi polovina) jde do hnoje rovnou, je to hlavně ta kozí nožka.
Hodně pomůže rotační sekačka a časté sekání. Největší problém jsou nějaké myši, ty dělají stovky chodbiček napůl zvednutých nad terén, občas někde hromádku jako krtinu. Tohle sekat kosou je tedy velký problém! Terén je měkký, boří se nohy, velmi se tupí kosa. Je to k uzoufání!
Jakékoli plašiče jsou jen chytáky na peníze. S tím bych potřeboval zase poradit já. Líčit nějaké pasti nemám kdy.

tom.50 napsal(a):
Usušit svízel? Nesmysl! Je to svízel přece a i jen sekat je to problém.
Kopřivy se jako seno sušit nedají, vše kvalitní se odrolí a stvoly schnou dlouho, muselo by se to sušit jako vojtěška na sušácích, asi, nikdy jsem to nikde neviděl, nikdo rozumný to nedělá. To o výživové hodnotě kopřiv je pravda, ale pracnost nevyváží efekt. Zkusil jsem sušit kopřivy a žádný efekt, který by stál za tu pracnost se nekonal. Králíci to sežerou v mžiku a...
Nevím co je "husí pracka", jestli jde o bršlici kozí nohu, pak je to ještě horší než kopřivy kvůli vodnatým stvolům a za syrova to králík nežere. Kousne si a po sežrání pár lupínků to nechá. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40261/

My jsme si pronajali zahradu, kterou nikdo nesekal asi 10 - 15 let a bylo to podobné. Hodně zastíněné. Začali jsme v únoru za sucha. Mám výkonnou benzínovou sekačku a po vykopání (useknutí v zemi) černých bezů, šípků a jiné buřeně jsem to pojezdil sekačkou bez koše s přizvednutými dvířky, aby se vyhazovací otvor neucpával. Vzniklou "řezanku" jsem neuklízel a nechal jí shnít spolu s mechem atd. Trochu jsme povápnili (drahé) a sehnal jsem tři sudy dřevního popela a to jsem rozházel na 10 arů.

Primárně je to pozemek k umístění včelstev a o trávu mi moc nejde. Sekám to, tráva se za 3 roky"udělala" celkem ucházející. Ale jen ke krmení za syrova, k sušení to není. Co je ve stínu pod stromy (asi polovina) jde do hnoje rovnou, je to hlavně ta kozí nožka.
Hodně pomůže rotační sekačka a časté sekání. Největší problém jsou nějaké myši, ty dělají stovky chodbiček napůl zvednutých nad terén, občas někde hromádku jako krtinu. Tohle sekat kosou je tedy velký problém! Terén je měkký, boří se nohy, velmi se tupí kosa. Je to k uzoufání!
Jakékoli plašiče jsou jen chytáky na peníze. S tím bych potřeboval zase poradit já. Líčit nějaké pasti nemám kdy.

Rodicia před niekolnymi rokmi kúpili chalupu s podobnou zahradou 20 rokov sa o to nik nestaral stare stromy rybezle konáre ako ruky hrubé všetko sme vytrhali posekali trávu tiež sa zem prepadavala bola sama chodba od mysi sused nám poradil všetko popřát a zasiat novú trávu nejakú lucnu zmes obyčajne že keď narusime pokoj mysiam obydu a mal pravdu keď sa přálo len tak uteksly aj celé hniezda vyhadzovali odvtedy je to už ok samozřejmě nějaké ostali aj krtkovia ale to je normal příroda. Kadejaké plasie sú vyhode peniaze.

tom.50 napsal(a):
Usušit svízel? Nesmysl! Je to svízel přece a i jen sekat je to problém.
Kopřivy se jako seno sušit nedají, vše kvalitní se odrolí a stvoly schnou dlouho, muselo by se to sušit jako vojtěška na sušácích, asi, nikdy jsem to nikde neviděl, nikdo rozumný to nedělá. To o výživové hodnotě kopřiv je pravda, ale pracnost nevyváží efekt. Zkusil jsem sušit kopřivy a žádný efekt, který by stál za tu pracnost se nekonal. Králíci to sežerou v mžiku a...
Nevím co je "husí pracka", jestli jde o bršlici kozí nohu, pak je to ještě horší než kopřivy kvůli vodnatým stvolům a za syrova to králík nežere. Kousne si a po sežrání pár lupínků to nechá. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40261/

My jsme si pronajali zahradu, kterou nikdo nesekal asi 10 - 15 let a bylo to podobné. Hodně zastíněné. Začali jsme v únoru za sucha. Mám výkonnou benzínovou sekačku a po vykopání (useknutí v zemi) černých bezů, šípků a jiné buřeně jsem to pojezdil sekačkou bez koše s přizvednutými dvířky, aby se vyhazovací otvor neucpával. Vzniklou "řezanku" jsem neuklízel a nechal jí shnít spolu s mechem atd. Trochu jsme povápnili (drahé) a sehnal jsem tři sudy dřevního popela a to jsem rozházel na 10 arů.

Primárně je to pozemek k umístění včelstev a o trávu mi moc nejde. Sekám to, tráva se za 3 roky"udělala" celkem ucházející. Ale jen ke krmení za syrova, k sušení to není. Co je ve stínu pod stromy (asi polovina) jde do hnoje rovnou, je to hlavně ta kozí nožka.
Hodně pomůže rotační sekačka a časté sekání. Největší problém jsou nějaké myši, ty dělají stovky chodbiček napůl zvednutých nad terén, občas někde hromádku jako krtinu. Tohle sekat kosou je tedy velký problém! Terén je měkký, boří se nohy, velmi se tupí kosa. Je to k uzoufání!
Jakékoli plašiče jsou jen chytáky na peníze. S tím bych potřeboval zase poradit já. Líčit nějaké pasti nemám kdy.

Souhlas, ta husí pracka bude možná mochna husí, ale možná se mýlím.Ve finále je to ale jedno, protože i ta se po usušení rozpadne.

burgund6 napsal(a):
Souhlas, ta husí pracka bude možná mochna husí, ale možná se mýlím.Ve finále je to ale jedno, protože i ta se po usušení rozpadne.

Husí pracka mi přes google vyjela jako bršlice kozí noha
Zkušenosti podobné, jako výše tom.50, letos poprvé by nám to asi i uschlo (asi se už nějak zvýšil poměr trávy, ona bršlice moc sekání nesnáší), no a letos poprvé sušit nemůžeme, protože budeme v létě předělávat seník a nemáme uskladnění.
Kopřivy mi taky přijdou nejlepší nasvazkovat (nebo usušit a namačkat do uzaviratelných nádob, páč jinak se toho člověk dotkne a lístečky jsou na prach.
Takové kopřivové nebo pampeliškové seno v zimě je dobrá věc. S pracností se to dělá tak, že si pořídíte děti (nebudu vysvětlovat blíže jak), jakmile dorostou věku, kdy jsou schopny pracovat, pořídíte jim "suprdupr" rukavice přímo na kopřivy, Jakmile tuto vychytralou lest prohlédnou, slíbíte gumový medvídky. Další stádia nevím, jsme ve stádiu gumových medvídků. POZOR! dětem za práci nikdy neplatíme, dětská práce je totiž zakázaná.

kachna-nepřihl napsal(a):
Husí pracka mi přes google vyjela jako bršlice kozí noha
Zkušenosti podobné, jako výše tom.50, letos poprvé by nám to asi i uschlo (asi se už nějak zvýšil poměr trávy, ona bršlice moc sekání nesnáší), no a letos poprvé sušit nemůžeme, protože budeme v létě předělávat seník a nemáme uskladnění.
Kopřivy mi taky přijdou nejlepší nasvazkovat (nebo usušit a namačkat do uzaviratelných nádob, páč jinak se toho člověk dotkne a lístečky jsou na prach.
Takové kopřivové nebo pampeliškové seno v zimě je dobrá věc. S pracností se to dělá tak, že si pořídíte děti (nebudu vysvětlovat blíže jak), jakmile dorostou věku, kdy jsou schopny pracovat, pořídíte jim "suprdupr" rukavice přímo na kopřivy, Jakmile tuto vychytralou lest prohlédnou, slíbíte gumový medvídky. Další stádia nevím, jsme ve stádiu gumových medvídků. POZOR! dětem za práci nikdy neplatíme, dětská práce je totiž zakázaná.

Já už seču.
Tráva vysoká, stébla tenká, nadměrným deštěm zlomená.
Málo hmoty na to, že první tráva bývá nejlepší.
Kroměřížsko.

Všem vám moc děkuji za užitečné rady.
Rozhodl jsem se že ten prales poseču, vyberu z toho nějaké kopřivy a zbytek půjde do kompostu.
Staré suché stromy a křoví vykácím a pokusím se shrabat vrstvu mechu která tam je, poté zaseju novou trávu.
Myslím že budu mít přes léto o zábavu postaráno.
Tak ještě jednou díky.

palban napsal(a):
Všem vám moc děkuji za užitečné rady.
Rozhodl jsem se že ten prales poseču, vyberu z toho nějaké kopřivy a zbytek půjde do kompostu.
Staré suché stromy a křoví vykácím a pokusím se shrabat vrstvu mechu která tam je, poté zaseju novou trávu.
Myslím že budu mít přes léto o zábavu postaráno.
Tak ještě jednou díky.

Tak především, stromy nekácejte, ale musíte je dobýt i s kořeny. Nejlépe bagrem a i tak nechte nejméně 1,5 -2,5 i delší kmeny, práce bagru bude rychlá a ušetříte. Vždy jsem to dobýval s pařezem, už od dětství (co s pařezy na zahradě!) a vždy jsem si to nechal dlouhé aby byla páka, pak je to desetina práce. Pak, když si kámoš koupil bagr jsem pokácel hezky u země a dostal jsem vynadáno. Samosebou že to vyrval, ale tvrdil, že i tomu bagru to dalo 10x víc "bagří" práce.

A ještě takovou maličkost. Sázím stromky pro potomky, říkávalo se. Nechte ty stromy zarodit abyste viděl, co za ovoce to nese. Můžou to být prastaré a dnes tudíž velevzácné a stěží sehnatelné odrůdy, co rodí bez hnojící chemie, postřiků proti škůdcům, plísním, skvrnitosti a kdoví jak se ty neřády jmenují. Tráva co pod nimi roste má setinovou hodnotu! Seno se dá koupit laciněji, než ho dokážete ručně nasušit.
Nehledě na to, že klest ze stromů, i jen z prořezávky budete potřebovat spálit a teď s listím a mízou je to celkem pošetilé, nemyslíte? Budete to muset nechat na hromadách uschnout, proroste to plevelem, dá to dvojnásob práce vytrhat ty větve z plevelu a ten se vysemení... no jestli nechcete nekonečný příběh, poslechněte mě.

Mech "vyrvěte" tou pořádnou benzínovou sekačkou, dejte si říct, leda že byste se vyžíval ve zbytečné dřině. Ono samotné vytrhání mechu nepomůže, musíte odstranit příčinu a tou je stín (s odkladem kvůli odrůdám stromů) a kyselost půdy. Tu můžete zneutralizovat (začít) už letos, ona se tráva zberchá a to co to nepřežije, aspoň vám ušetří obyčejné vápno peníze za postřiky herbicidů (a zaneřádění pozemku jedem).

tom.50 napsal(a):
Tak především, stromy nekácejte, ale musíte je dobýt i s kořeny. Nejlépe bagrem a i tak nechte nejméně 1,5 -2,5 i delší kmeny, práce bagru bude rychlá a ušetříte. Vždy jsem to dobýval s pařezem, už od dětství (co s pařezy na zahradě!) a vždy jsem si to nechal dlouhé aby byla páka, pak je to desetina práce. Pak, když si kámoš koupil bagr jsem pokácel hezky u země a dostal jsem vynadáno. Samosebou že to vyrval, ale tvrdil, že i tomu bagru to dalo 10x víc "bagří" práce.

A ještě takovou maličkost. Sázím stromky pro potomky, říkávalo se. Nechte ty stromy zarodit abyste viděl, co za ovoce to nese. Můžou to být prastaré a dnes tudíž velevzácné a stěží sehnatelné odrůdy, co rodí bez hnojící chemie, postřiků proti škůdcům, plísním, skvrnitosti a kdoví jak se ty neřády jmenují. Tráva co pod nimi roste má setinovou hodnotu! Seno se dá koupit laciněji, než ho dokážete ručně nasušit.
Nehledě na to, že klest ze stromů, i jen z prořezávky budete potřebovat spálit a teď s listím a mízou je to celkem pošetilé, nemyslíte? Budete to muset nechat na hromadách uschnout, proroste to plevelem, dá to dvojnásob práce vytrhat ty větve z plevelu a ten se vysemení... no jestli nechcete nekonečný příběh, poslechněte mě.

Mech "vyrvěte" tou pořádnou benzínovou sekačkou, dejte si říct, leda že byste se vyžíval ve zbytečné dřině. Ono samotné vytrhání mechu nepomůže, musíte odstranit příčinu a tou je stín (s odkladem kvůli odrůdám stromů) a kyselost půdy. Tu můžete zneutralizovat (začít) už letos, ona se tráva zberchá a to co to nepřežije, aspoň vám ušetří obyčejné vápno peníze za postřiky herbicidů (a zaneřádění pozemku jedem).

Dobrý den: Stromy, když kácím tak nechávám kmeny delší, jsem z vesnice a doma jsme vždy měli traktor takže vím o kolik je jednoduší vytrhnout strom když se nechá nějaká délka kmene jako páka.
Ale to není případ téhle zahrady.
Tady jsou ovocné stromy opravdu hodně staré, když jsem se bavil se sousedem, je to starší pán, který tam žije přes 50 let a ten mi říkal že to tam je takhle zpustlé co si pamatuje.
Předtím jak jsem psal o kácení tak to vyznělo zřejmě tak že to chci všechno porazit tak se to pokusím napsat jinak.
Ty ovocné stromy jak jsou hodně staré a nikdo to nikdy neprořezával tak mají spoustu suchých větví, některé zlomené a nějaké stromy jsou už celé suché a ty zbytky kmenů co tam trčí ze země to už je tak ztrouchnivělé že jsem se dokonce o jeden opřel a kmen jsem ručně vyvrátil.
Navíc je to všechno prorostlé bezovými keři prorůstajícími až do korun stromů, takže jeden velký propletenec že se tam nedá ani chodit.
Takže můj plán je vyřezat bezy, ořezat suché větve a odstranit popadané stromy a zbytky kmenů.
Potom to chci jenom hráběmi trochu shrábnout ty malé větvičky a podle toho jak to půjde tak i ten mech.
Z jara tam chci pořídit slepice tak ty si s mechem poradí o to, aby tam rostla tráva na sušení mi nejde, jenom jsem chtěl drobet trávy, aby tam rostlo kuli těm slepicím.
Co se týká nějaké chemie tak toho nejsem zastáncem já mám rád věci přírodně.
Děkuji vám za dobré rady, určitě neumím vše a rád si nechám poradit.

Pavel.

PS: Některé stromy krásně kvetly, kdyby jste chtěl třeba nějaký roub starých odrůd tak není problém.
Jsou to převážně jabloně.

Mám rád lidi, kteří si dají říct. To, co píšete je velmi rozumné.

Rouby? Možná i ano, ale jsem z Podblanicka a vy?

Znáte prastarou odrůdu soudek? Takové smetanově žlutozelené jablko s narůžovělým líčkem, někdy i malinko žíhané, typicky soudečkového tvaru a semínka v něm "řehtají". Tady u nás to bylo za mého dětství v každé zahradě. Zlikvidoval jsem to, když jsem byl mladý. Pak jsem to sháněl a ouha, všichni mí známí ho zlikvidovali, když byli mladí, (a stejně blbí) jako já.

Teď na pronajaté "včelí" zahradě je. Když jsem s tím už nepočítal, že ho seženu, mám jabloň se soudky. Je prastará, suprově stíní úlům a nese ovoce mého dětství.

Podobně je to s panenskými. Malá, červená voňavá jablíčka naprosto nezaměnitelné chuti. Tak obyčejná, že nestála za záchranu když strom začal hynout stářím. Pak, po létech jsem někde jel autem a viděl jsem u silnice malá červená jablíčka ve škarpě. Byla to ona. Jedl jsem je s knedlíkem v krku způsobeným nostalgickou vzpomínkou na dětství...

Takhle bych asi mohl pokračovat, ale stěží někoho zajímá fňukání dědka nad prchlým mládím a fůrou hloupostí, které jsem dokázal nadělat...

Velice vám fandím a slepice jsou velmi dobrá volba!

Obávám se, že bez chemie ten černý bez nezdoláte.
Na podobný prevít, včetně šípku je dobrý Garlon.

Bezinky, šípek, ostružiny... to je fakt na dlouho, také jsme se chemii nevyhli. Ale velká výhoda je, že to člověk může ničit cíleně (ne plošným postřikem). No a zvlášť, jestli tam budou slípky, bych ještě omezovala ty kopřivy, aby tam nezůstaly jenom ony.

tom.50 - zkusil jste zadat do vyhledávače (nemyslím místní :o) staré odrůdy jabloní? Prožívají renesanci, dají se sehnat pěkné odrůdy.

A add. seno. Partner je z Prahe, ze Žižkova. No a včera mu mamča (moje) říká, rozhoď mi prosím tě seno. Takže jí sundal všechno seno ze sušáků :oD.

Co jsme nechávali srhu a lipnice na vysemenění, tak už mají metr (Povltaví).

tom.50 napsal(a):
Mám rád lidi, kteří si dají říct. To, co píšete je velmi rozumné.

Rouby? Možná i ano, ale jsem z Podblanicka a vy?

Znáte prastarou odrůdu soudek? Takové smetanově žlutozelené jablko s narůžovělým líčkem, někdy i malinko žíhané, typicky soudečkového tvaru a semínka v něm "řehtají". Tady u nás to bylo za mého dětství v každé zahradě. Zlikvidoval jsem to, když jsem byl mladý. Pak jsem to sháněl a ouha, všichni mí známí ho zlikvidovali, když byli mladí, (a stejně blbí) jako já.

Teď na pronajaté "včelí" zahradě je. Když jsem s tím už nepočítal, že ho seženu, mám jabloň se soudky. Je prastará, suprově stíní úlům a nese ovoce mého dětství.

Podobně je to s panenskými. Malá, červená voňavá jablíčka naprosto nezaměnitelné chuti. Tak obyčejná, že nestála za záchranu když strom začal hynout stářím. Pak, po létech jsem někde jel autem a viděl jsem u silnice malá červená jablíčka ve škarpě. Byla to ona. Jedl jsem je s knedlíkem v krku způsobeným nostalgickou vzpomínkou na dětství...

Takhle bych asi mohl pokračovat, ale stěží někoho zajímá fňukání dědka nad prchlým mládím a fůrou hloupostí, které jsem dokázal nadělat...

Velice vám fandím a slepice jsou velmi dobrá volba!

Děkuji: Na téhle zahradě stál také včelín.
Jaké jsou tam odrůdy nevím, pohybuji se tam od zimy.
Ale dám vědět co se urodilo

borax napsal(a):
Obávám se, že bez chemie ten černý bez nezdoláte.
Na podobný prevít, včetně šípku je dobrý Garlon.

Nezdolam, ale myslím že není problém každý rok ostřihat to mladé co obrazí.

tom.50 napsal(a):
Mám rád lidi, kteří si dají říct. To, co píšete je velmi rozumné.

Rouby? Možná i ano, ale jsem z Podblanicka a vy?

Znáte prastarou odrůdu soudek? Takové smetanově žlutozelené jablko s narůžovělým líčkem, někdy i malinko žíhané, typicky soudečkového tvaru a semínka v něm "řehtají". Tady u nás to bylo za mého dětství v každé zahradě. Zlikvidoval jsem to, když jsem byl mladý. Pak jsem to sháněl a ouha, všichni mí známí ho zlikvidovali, když byli mladí, (a stejně blbí) jako já.

Teď na pronajaté "včelí" zahradě je. Když jsem s tím už nepočítal, že ho seženu, mám jabloň se soudky. Je prastará, suprově stíní úlům a nese ovoce mého dětství.

Podobně je to s panenskými. Malá, červená voňavá jablíčka naprosto nezaměnitelné chuti. Tak obyčejná, že nestála za záchranu když strom začal hynout stářím. Pak, po létech jsem někde jel autem a viděl jsem u silnice malá červená jablíčka ve škarpě. Byla to ona. Jedl jsem je s knedlíkem v krku způsobeným nostalgickou vzpomínkou na dětství...

Takhle bych asi mohl pokračovat, ale stěží někoho zajímá fňukání dědka nad prchlým mládím a fůrou hloupostí, které jsem dokázal nadělat...

Velice vám fandím a slepice jsou velmi dobrá volba!

Jo zapoměl jsem napsat že jsem z Plzně jihu.
Ale to by se dalo vyřešit i poštou.

palban napsal(a):
Nezdolam, ale myslím že není problém každý rok ostřihat to mladé co obrazí.

Ale to je nekonečný příběh, veřte mi.
Fakt nejsem zastáncem chemie!
Nedávno jsem kamarádovi takhle rekultivoval pozemek, kde byli ještě navíc i akácie.
Minimálně 30 let bez údržby!
Po mechanické očistě pilou a krovinořezem, , přišla očista chemická.Totalní herbicid+ lokálně Garlon.
Výsledek? Nádherně rozkvetlá louka plná kopretin a zvonečků.
Prostě nádhera a příroda si poradila sama! A to je dobře....
A letos budu rekultivovaný pozemek sekat pro králíky.
Rekultivace byla ale opravdu drahá..!

borax napsal(a):
Ale to je nekonečný příběh, veřte mi.
Fakt nejsem zastáncem chemie!
Nedávno jsem kamarádovi takhle rekultivoval pozemek, kde byli ještě navíc i akácie.
Minimálně 30 let bez údržby!
Po mechanické očistě pilou a krovinořezem, , přišla očista chemická.Totalní herbicid+ lokálně Garlon.
Výsledek? Nádherně rozkvetlá louka plná kopretin a zvonečků.
Prostě nádhera a příroda si poradila sama! A to je dobře....
A letos budu rekultivovaný pozemek sekat pro králíky.
Rekultivace byla ale opravdu drahá..!

A co jste dělal s pařezama? Akáty tam taky nějaké jsou.

palban napsal(a):
A co jste dělal s pařezama? Akáty tam taky nějaké jsou.

Pařezy jsem tam nechal ( uřezal úplně u země)
Akácie obrovskou znovu!
Výrůstky všech nežádoucích dřevin ustrihněte a neředěným Garlonem natřete na řez.
Mimo Akácií hned na první pokus vše " odešlo do věčných lovišť"
Akácie musíte natírat herbicidem alespoň dvakrát ročně
Ale lze se jich zbavit.

borax napsal(a):
Pařezy jsem tam nechal ( uřezal úplně u země)
Akácie obrovskou znovu!
Výrůstky všech nežádoucích dřevin ustrihněte a neředěným Garlonem natřete na řez.
Mimo Akácií hned na první pokus vše " odešlo do věčných lovišť"
Akácie musíte natírat herbicidem alespoň dvakrát ročně
Ale lze se jich zbavit.

Akácie tu přece neroste, vy nejspíš myslíte trnovník akát ne? http://cs.wikipedia.org/wiki/Trnovn%C3%ADk_ak%C3%A1t.

tom.50 napsal(a):
Akácie tu přece neroste, vy nejspíš myslíte trnovník akát ne? http://cs.wikipedia.org/wiki/Trnovn%C3%ADk_ak%C3%A1t.

Ano Tome jedná se o trnovník akát.

Dobrý den je tu někdo kdo začal sušit seno nebo ještě mám čekat pro ,2022 už ta tráva je narostla a vikvetla děkuji za odpověď

Dj.zdenda napsal(a):
Dobrý den je tu někdo kdo začal sušit seno nebo ještě mám čekat pro ,2022 už ta tráva je narostla a vikvetla děkuji za odpověď

jestli už je vykvetlá tak jste to prokaučoval a je pozdě.

Proč pozdě,odjakživa se na vesnicích seká když tráva vymetá.Jednak je ji více,nemá tolik vody a rychleji uschne a zvířata tvrdé seno lépe přijímají.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč pozdě,odjakživa se na vesnicích seká když tráva vymetá.Jednak je ji více,nemá tolik vody a rychleji uschne a zvířata tvrdé seno lépe přijímají.

jenže tráva květem ztrácí živiny, kvůli kterým to seno děláte.

nejpozdější termín je metání 50% dominantního druhu trávy. Pozdě sklizené seno králíky možná zasytí, ale kvalita jde dolů.

Ono to s těmi živinami zas takový rozdíl není,navíc králík je uzpůsoben na trávení suchých tvrdých porostů a vláknina je důležitější.

Samostatnou kapitolou je vláknina, jejíž zdroje – zejména hrubší luční seno
nebo sláma obilovin – mohou být v našich chovech chovným králicím
k dispozici trvale, čímž si zvíře může korigovat trávení i potřebu základních
živin, to má vliv na celkovou pohodu zvířete i pozitivní dopad na zdravotní stav


Krmivo Sušina g Dusíkaté látky g Škrob g Vláknina g Strav.energie MJ


Seno luční velmi dobré 850 - 122 -- 0 -- 247 -- 7,56
Seno luční průměrné 860 -- 87 -- 0 -- 287 -- 8,33

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ono to s těmi živinami zas takový rozdíl není,navíc králík je uzpůsoben na trávení suchých tvrdých porostů a vláknina je důležitější.

Samostatnou kapitolou je vláknina, jejíž zdroje – zejména hrubší luční seno
nebo sláma obilovin – mohou být v našich chovech chovným králicím
k dispozici trvale, čímž si zvíře může korigovat trávení i potřebu základních
živin, to má vliv na celkovou pohodu zvířete i pozitivní dopad na zdravotní stav


Krmivo Sušina g Dusíkaté látky g Škrob g Vláknina g Strav.energie MJ


Seno luční velmi dobré 850 - 122 -- 0 -- 247 -- 7,56
Seno luční průměrné 860 -- 87 -- 0 -- 287 -- 8,33

ten rozdíl je poměrně zásadní, hlavně v těch dusíkatých látkách. je to veškerý rozdíl v tom, jestli je to seno produkční krmivo nebo "jen výplň". v podstatě pokud je seno velmi dobré, nahradí i část jádra.

On je taky rozdíl, jestli je to seno pro zvíře, které žije víceméně na seně, nebo o zvíře, které je přikrmováno granulemi či šrotem. A také jsou plemena, která jsou snadno krmitelná.
Hucul na průměrném seně nebude potřebovat příkrm, plnokrevník na velmi dobrém seně bude. Koza, co nadojí půl litru mléka, má taky jiné požadavky na výživovou hodnotu, než koza údernice. Králík-samec mimo chovnou sezonu vs. kojící králičice. Atd.
Takže záleží, kdo co má za zvíře, v jakých podmínkách a čím dokrmuje. Ale obecně pokud někdo chce seno co nejkvalitnější (= nejvýživnější), tak se kosí opravdu dřív.

Kuuwa dobra debata.

Čítanie na pol dňa lebo treba aj uvažovať. Každý ma svoju pravdu. To ako istý príspevok či balíkovať alebo pod strechu.

Ja to robím tak ako to robil môj dedo a jeho dedo.

Tráva musí mať svoj cyklus a isté nutričné hodnoty sú zachované iba pri istom postupe sušenia a kosenia. Nikdy nedávam trávu/mládzu pod strechu pokiaľ nie je sparená v kope. Nesuším na ostrom slnku, sťahujem pod koruny stromov. Atd ...

Ale jedná vec je istá, ako náhle prejdem na zelené králiky neskutočne žeru viac jadroviny a granúl. Nemajú nič pod sebou naťahané a nestíham dokladať zelené.

Mám veľkú záhradu a pozemky ale istý pozemok kosím pre ovce, králiky. Istá časť ostáva na zelené.

Je toho veľa a dokonca celá "chémia" vysvetľovať čo a ako.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč pozdě,odjakživa se na vesnicích seká když tráva vymetá.Jednak je ji více,nemá tolik vody a rychleji uschne a zvířata tvrdé seno lépe přijímají.

Za X rokóv mi tento rok nevišlo seno.Ale nie preto,že som mal tak vela králikov,alebo im tak užasne chutilo.Práve naopak.Kosil som neskvor tak ho bolo dost,ale bolo tvrdé a králiky to všetko vytahovali pod seba.Ja si myslím,že záleží od počasia.Darmo budete kosit ked vám to neuschne,4 krát vám do toho naprší a nakoniec máte starosti kde sa toho zbavit.

Seno jsem chtěl začít sušit tento týden, ale předpověď počasí mi nařídila ještě odpočívat, tak že mi to místy opět lehne a bude s tím víc práce.

Toho roku je to bieda so senom. Sice trávu už mám všetku dávno poskladanú pod strechou ale málo ho je. Veľká suchota je. Za celý máj u nás pršalo jeden deň za jún asi 3 tak slabučko. Ani nekosím pri zemi aby zbytočne nevysychal podrast. Uvidíme čo bude s mládzou (otava). Ale seno mám peknučké zelené ;-)

Snehy napsal(a):
Toho roku je to bieda so senom. Sice trávu už mám všetku dávno poskladanú pod strechou ale málo ho je. Veľká suchota je. Za celý máj u nás pršalo jeden deň za jún asi 3 tak slabučko. Ani nekosím pri zemi aby zbytočne nevysychal podrast. Uvidíme čo bude s mládzou (otava). Ale seno mám peknučké zelené ;-)

Nězbývá než souhlasit.
Je to opravdu bída, co se týče množství trávy.
Musel jsem sklidit 2 louky navíc( k velké a velmi silné nevoli rodiny).
Na otavu vůbec nespoléhám!
Oni to králíci ani moc nežerou a taky se to špatně a dlouho suší.

U mňa prvý pokos a mam dosť . Druhý darujem... Ono je od lokality rôzne. .

borax napsal(a):
Nězbývá než souhlasit.
Je to opravdu bída, co se týče množství trávy.
Musel jsem sklidit 2 louky navíc( k velké a velmi silné nevoli rodiny).
Na otavu vůbec nespoléhám!
Oni to králíci ani moc nežerou a taky se to špatně a dlouho suší.

Asi je to opravdu krajově. Českobudějovicko dobrý.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi je to opravdu krajově. Českobudějovicko dobrý.

U nás Severní Morava naprostá spokojenosti! Luční tráva krásná, hustá, plná jitrocele a jetele. Docela u nás pršelo, tak byla jak lusk! Už máme taky sklizeno!
I sedláci si u nás pochvalují 👍

mal som problémy ( a mám) s enterokolitidou (žblunkavka). Viacerí experti a "experti" tvrdili, že jedným zo spúšťačov je prebytok bielkovín v krmice (tj u mna priveľa lucerky v sene). Skúšal som prísev vičenec vikolistý, ale lucerka prosperuje a vičenec postupne ustupuje z plochy....

Lucerka je asi vojtěška že? Pokud je čerstvá,mokrá a ve větším množství, může být problém. Je lepší traviny kombinovat.
Čím starší travina, tím pro králíka lepší.

Lucerka je asi vojtěška že? Pokud je mladá,mokrá a ve větším množství, může být problém. Je lepší traviny kombinovat.
Čím starší travina, tím pro králíka lepší.

Vali80 napsal(a):
Lucerka je asi vojtěška že? Pokud je mladá,mokrá a ve větším množství, může být problém. Je lepší traviny kombinovat.
Čím starší travina, tím pro králíka lepší.

Lucerka je Vojteška....ale krmim výlučne senom

Je určitě lepší seno promíchat. Jestli může sušená vojtěška způsobit entero opravdu nevím.
Mě se letos z prozatímních 90 mladých nafouklo 5. Většinou je to ten největší a nejvíce nenažraný z vrhu.