Uživatel s deaktivovaným účtem
Ahoj, moc ráda bych se zeptala na pár věcí. Mám svého prvního králíčka, Rexe, a je to samička. Řekla bych, že teď už bude mít tak 8 měsíců, já ji mám z toho pouze tři. Jde o to, že mám problém s jejím ochočením, potažmo chováním. Přijde mi, že jsme si k sobě nenašli cestu. Mám pocit, že se mě stale přehnaně bojí a vyjíždí po mě (I mimo klec, což by dělat neměla.). Dokonce na mě vrčí, když ji dávám potravu. Takže se chci zeptat - Půjde to ještě nějak odnaučit nebo tak? :( Je mi to totiž hrozně líto.
Známá od mé mámy říkala, že se to odnaučit už nejspíš nedá, pokud mi to nejde a nabídla mi, že sežene nějakého z chovu její známe. Je to sice krásné, ale já tu svou nechci jen tak darovat, pokud nebudu mít jistotu. Abych se přiznala, tak také nechci mít mazlíčka, který o mě nestojí, jsou to hrozné dilemata :/.
XXX.XXX.98.84
Ne každá samice je kliďas. Mám v chovu samice velice klidné a předávají tuto vlastnost dále a mám linii, kde jsou samí dobrmani. Škrábance a kousance už ani nepočítám. Zlomit se mi to nikdy nepodařilo. Je ale pravdou, že to nejsou primárně mazlíci, ale chovné kusy.
XXX.XXX.202.42
Ahoj, chovám Kastorexe. U samice, která se taky bála a vyjížděla po mně se změnilo chování po narození mláďat. Nyní je hodná a dokonce si nechá na mláďata šáhnout do hnízda. Odchovala již své druhé potomstvo a je opravdu jak vyměněná. Pokud máš možnost, tak ji můžeš zkusit připustit.
XXX.XXX.96.17
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ahoj, moc ráda bych se zeptala na pár věcí. Mám svého prvního králíčka, Rexe, a je to samička. Řekla bych, že teď už bude mít tak 8 měsíců, já ji mám z toho pouze tři. Jde o to, že mám problém s jejím ochočením, potažmo chováním. Přijde mi, že jsme si k sobě nenašli cestu. Mám pocit, že se mě stale přehnaně bojí a vyjíždí po mě (I mimo klec, což by dělat neměla.). Dokonce na mě vrčí, když ji dávám potravu. Takže se chci zeptat - Půjde to ještě nějak odnaučit nebo tak? :( Je mi to totiž hrozně líto.
Známá od mé mámy říkala, že se to odnaučit už nejspíš nedá, pokud mi to nejde a nabídla mi, že sežene nějakého z chovu její známe. Je to sice krásné, ale já tu svou nechci jen tak darovat, pokud nebudu mít jistotu. Abych se přiznala, tak také nechci mít mazlíčka, který o mě nestojí, jsou to hrozné dilemata :/.
Občas se mi také objeví takoví jedinec, když je to samec, tak většinou po prvním připuštění se uklidní a občas i samice po prvních mladých bývá klidnější, ale záleží na jedincích, každý je jiný...
XXX.XXX.198.158
Zaprvé je králice v pubertě, což trvá zhruba do roku a může to být i o dost větší peklo, než máš ty... zadruhé nevíš, co s ní dělali před tebou.
Já si brala králíky jako dospělé, vždycky trvalo celé měsíce, tím myslím cca půl roku, než si ke mně našli cestu, mlaďoch se nijak převratně nemazlí dodnes, je to spíš parťák. Musíš se s ním naučit vycházet s takovým, s jakým je, ne si myslet, že ho přizpůsobíš k obrazu svému.
Jinak zkus odstranit nebo předcházet situacím, ve kterých vrčí a startuje. Taky je možnost zrušit klec a dát králici ohrádku - spousta králíků si tak velký "bejvák" nechrání vůbec, nemluvě o tom, že je tam daleko lepší možnost manipulace s miskami, krmením a tak.
Poslední možnost je kastrace. Připouštění pomoct může a nemusí, jenže a) stejně nemůžeš držet tu samici celý život březí, b) králíků je s prominutím jak naděláno a "milujících rukou" už je dávno drsný nedostatek. Radši prosím kastrovat, než vyrábět další potravu pro hady.