Je možná dvojitá březost?

Dvojitá březost je možná a stává se, že v podstatě druhé mladé jsou mimo děložní. Stalo se to jednomu chovateli, který choval směsku. První hnízdo samice nechala asi 6 kusů a druhé za cca 2 dny 5-6 kusů vychovala perfektně. Tato samice dle mne není dále vhodná do chovu...i její samičky (potomci právě s tohoto vrhu do chovu nezařazovat)...slyšel jsem to u více chovatelů, ale ve většině případů samice oba vrhy nechala...

Kdyby to bylo mimiděložní, je po samici.To je pěkný nesmysl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdyby to bylo mimiděložní, je po samici.To je pěkný nesmysl.

Píšete pěkné nesmysly...konzultoval to i veterinářem a ten říkal úplně něco jiného...

chovatel 30 napsal(a):
Píšete pěkné nesmysly...konzultoval to i veterinářem a ten říkal úplně něco jiného...

A kde by se asi vyvinuli a jak by se porodili, jak by se vyživovali?

MIMODĚLOŽNÍ BŘEZOST

Nastává při prasknutí březí dělohy nebo pokud oplodněné vajíčko místo do vejcovodu sestoupí do dutiny břišní. Dojde k uhnízdění vajíčka na povrchu pobřišnice a zárodek se začne normálně vyvíjet. V průběhu gravidity pak zárodek odumře, dojde k jeho mumifikaci nebo se začne rozkládat.
Příznaky:
Samice může být bez příznaků, ale častěji přestává jíst a chová se apaticky. Někdy jde v břiše vyhmatat abnormální masu.

Řešení:
Řešením je operace, která ale bohužel nemusí být vždy úspěšná.

Více zde: http://www.kralikar.cz/news/poruchy-rozmnozovani-samic-kraliku/.

Oba to máte trochu pomotané Uterus duplex je DVOJITÁ děloha, tedy v podstatě jeden děložní roh ústí do jedné dělohy, druhý děložní roh ústí do druhé dělohy. Pochva je společná. Takže teoreticky může samice vrhnout dvakrát, ale je to spíše výjimečné. Mnohem častější je, že se zárodky/plody z druhého připuštění v různé fázi vývoje vstřebají. Jen minimum samic porodí dvakrát, v takovém případě je druhý vrh výrazně slabší a mláďata nezřídka mrtvá. Superfetace je poměrně běžná u zajíců, ale u králíků se vyskytuje opravdu výjimečně.

Samice ma dvojitou - dvourohovou dělohu. Anatomicke utvaření dělohy umožnuje v některych případech superfetaci, tj. dodatečne oplození dalších vajček.
Proto mohou byt narozena mladata ve dvou termínech a ne mimoděložní.
Je to spíše teorie ale ja se s tím nikdy nesetkal.
Přesně jak píše jiva

Vážení, původně jsem měl v plánu založit nové vlákno a zeptat se zda-li se někdo setkal s tímto.
Samice Kuvh přípuštěná dne 1.2. a kontrolní připuštění dne 3.2. Samice si nachystala hnízdo vše OK, až na tuto skutečnost dne 2.3. jsem v kotci mimo hnízdo našel tři králíčata již studená. No řekl jsem si prvnička králíčata byla veliká tak nevěděla co s tím. V kotci jsem ji uklidil, dal čistou slámu. No a včera t.j.4.3.postavené nové hnízdo vytrhané chlupy a v hnízdě 7 králíčat.
Co chovám králíky tak jsem se s tím nesetkal, jen o tom četl v odborné literatůře. Takže opravdu je možné, že dojde k dvojímu oplodnění.

Zadina a kol. V Chovu králíků píše: Superfetace je zvláštní biologický jev, který je popsán u zajíců.Je to vývoj plodů různého stáří v rámci téže březosti.Tento jev se vyskytuje u zajíců vyjímečně, u králíků se s ní nesetkáváme.
MvDr Vavrouch Chovatel 5/2011 z obsáhlého článku jen několik citací."V odborné literatuře se výskyt superfetace předpokládá ve vyjímečných případech u všech domácích zvířat.Já sám jsem se v praxi s tímto jevem nikdy u domácích zvířat nesetkal, a to ani u králíků, kde jsou pro to na reprodukčních orgánech samic nejvhodnější morfologické a fyziologické předpoklady.Ojedinělé sdělení chovatelů nebylo průkazné."
"Jestliže během gravidity dojde vyjímečně na některém vaječníku, zpravidla na opačné straně než je žluté tělísko a než tedy došlo ke graviditě, k dalšímu dozrání Graafova folikulu a k ovulaci, může dojít po připuštění k oplodnění dalšího vajíčka či vajíček a tím i k další březosti.K tomu však musí být splněny ještě další podmínky, a to především stejnostranná část dělohy musí být volná, neobřezlá, jinak by spermie při eventuálním připuštění nemohly proniknout přes dělohu do vejcovodu k vajíčku.Je jasné, že tato podmínka může být splněna tím spíše, čím menší je počet dosud usídlených embryí v děloze.U samice králíka jsou sice pro další březost vytvořeny příznivé morfologické předpoklady, ale ztěžuje ji přítomnost početnějších zárodků, které proto mohou být v obou částech dělohy.Mnohem příznivější je v tomto směru situace u zajíců, kde předpokládáme obdobné anatomické utváření dělohy, ale plodnost je podstatně nižší.Její průměr se udává 2,35 mláďat na vrh.Už to samo ukazuje na významný podíl vrhů o jednom mláděti a tím i jistotu obsazení jen jedné části dělohy.Pokud se týká možnosti odchovu mláďat po superfetaci, je u zajíců, zejména při vrzích jednotlivých mláďat, která se rodí vidoucí a osrstěná a jsou schopná krátce po porodu samostatného pohybu, přežití obojích mláďat pravděpodobnější, zvláště vezmeme-li v úvahu, že rozdíl věku je většinou do týdne.".

jardagin napsal(a):
Samice ma dvojitou - dvourohovou dělohu. Anatomicke utvaření dělohy umožnuje v některych případech superfetaci, tj. dodatečne oplození dalších vajček.
Proto mohou byt narozena mladata ve dvou termínech a ne mimoděložní.
Je to spíše teorie ale ja se s tím nikdy nesetkal.
Přesně jak píše jiva

Dvojitá a dvourohá není totéž (uterus duplex a u.bicornis). Dvourohá je zcela běžná u hosp.zvířat (prasnice, kráva, klisna...), tam dva děložní rohy ústí do jediného děložního "těla" (dutiny). U dvojité dělohy má každý roh "svoje tělo", v podstatě jsou to prostě dvě samostatné "trubky".

waw napsal(a):
Vážení, původně jsem měl v plánu založit nové vlákno a zeptat se zda-li se někdo setkal s tímto.
Samice Kuvh přípuštěná dne 1.2. a kontrolní připuštění dne 3.2. Samice si nachystala hnízdo vše OK, až na tuto skutečnost dne 2.3. jsem v kotci mimo hnízdo našel tři králíčata již studená. No řekl jsem si prvnička králíčata byla veliká tak nevěděla co s tím. V kotci jsem ji uklidil, dal čistou slámu. No a včera t.j.4.3.postavené nové hnízdo vytrhané chlupy a v hnízdě 7 králíčat.
Co chovám králíky tak jsem se s tím nesetkal, jen o tom četl v odborné literatůře. Takže opravdu je možné, že dojde k dvojímu oplodnění.

No u vás, resp. vaší samice bych neřekla, že šlo o dvojí oplodnění. Pokud citlivější samici něco ruší (myši, štěkající pes, hluk strojů, načumování chovatele...), může dojít k pozastavení porodu. Stalo se mi něco podobného (prvnička), navečer mizerné hnízdo,4 mrtvá králíčata různě po kotci. Odstranila jsem je s tím, že holt poprvé to někdy nevyjde... Ráno veliké hnízdo, hromada chlupů a živý vrh...(btw žádné kontrolní připuštění jsem nedělala, takže superfetaci opravdu můžu vyloučit

xchipsy napsal(a):
Dvojitá a dvourohá není totéž (uterus duplex a u.bicornis). Dvourohá je zcela běžná u hosp.zvířat (prasnice, kráva, klisna...), tam dva děložní rohy ústí do jediného děložního "těla" (dutiny). U dvojité dělohy má každý roh "svoje tělo", v podstatě jsou to prostě dvě samostatné "trubky".

Myslím, že jsem to pochopil spravně ale asi špatně napsal, měl jsem dat dvojitou do zavorek, třeba. Nemyslel jsem že ma dvě dělohy.
Napíši to zjednodušeně : Kdyby došlo k oplodnení třeba 2 až3 vajiček ktere se uchytí v pravem rohu, je volna cesta k dodatečnemu oplodnení vajiček a uchycení do leveho rohu.
Dle meho by šlo o dvojite zabřeznutí.
Nejde to v případě více oplodněnych vajiček třeba 7,8 ktere se uchytí v obou rozích a je zamezen přístup.
Příklad, tady píše waw.kde by se mohlo jednat o dvojite zabřeznutí ale taky o pozastavení porodu. Proto to není tak prukazne jelikož data jsou velice blízko u sebe.
Ted se asi rozumíme.

"Nemyslel jsem že ma dvě dělohy" - no ale ony právě dvě dělohy mají

"Nejde to v případě více oplodněnych vajiček třeba 7,8 ktere se uchytí v obou rozích a je zamezen přístup" - waw píše, že našel nejprve tři (mrtvá) a pak sedm (živá)... Osobně si spíš myslím, že jich prostě bylo deset a samice z nějakého důvodu (mohlo to být i vyčerpáním, když psal, že mláďata byla hodně velká) zastavila porod. Jinak ani 7 nebo 8 vajíček nemůže "zamezit přístup" - pokud by šlo o "dvojí březost" - vždyť jsou malinká a v tak krátkém časovém odstupu (jak sám píšete) by se tam v pohodě vešla

xchipsy napsal(a):
"Nemyslel jsem že ma dvě dělohy" - no ale ony právě dvě dělohy mají

"Nejde to v případě více oplodněnych vajiček třeba 7,8 ktere se uchytí v obou rozích a je zamezen přístup" - waw píše, že našel nejprve tři (mrtvá) a pak sedm (živá)... Osobně si spíš myslím, že jich prostě bylo deset a samice z nějakého důvodu (mohlo to být i vyčerpáním, když psal, že mláďata byla hodně velká) zastavila porod. Jinak ani 7 nebo 8 vajíček nemůže "zamezit přístup" - pokud by šlo o "dvojí březost" - vždyť jsou malinká a v tak krátkém časovém odstupu (jak sám píšete) by se tam v pohodě vešla

No vidíte tak tohle jsem třeba vubec nevěděl, nikdy jsem se po tom nepídil.
Tak vidíte že nejsem odborník na vše. Dík za proškolení.Ted jsem blb...

jardagin napsal(a):
No vidíte tak tohle jsem třeba vubec nevěděl, nikdy jsem se po tom nepídil.
Tak vidíte že nejsem odborník na vše. Dík za proškolení.Ted jsem blb...

No tak člověk nemusí vědět všechno.Já jsem se s "dvojtou" březostí za více jak třicet let chovu nesetkal.A troufám si říct, že 99% chovatelů taky ne.Takže z praktického hlediska je to asi celkem jedno.

jardagin napsal(a):
No vidíte tak tohle jsem třeba vubec nevěděl, nikdy jsem se po tom nepídil.
Tak vidíte že nejsem odborník na vše. Dík za proškolení.Ted jsem blb...

Neříkám že jste blb. Neví to spousta lidí. Za "normálních" okolností bych to třeba nevěděla taky ale jednak si to pamatuju ze školy - byť už je to nějaký ten pátek, co tam nejsem (pro zajímavost, vačnatci jsou ještě o kousek zajímavější, ti krom dvou děloh mají i dvě pochvy a druhak zastávám názor, že člověk by neměl zamrznout s převzetím posledního vysvědčení a nadále se vzdělávat. Takže studuji stále a vše možné. Nechovám slepice, tak v těch se třeba vůbec nevyznám - krom toho, že vím, jak to vypadá, co to žere a že to snáší vajíčka Jenže teď budu stavět kurník, takže pochopit slípky od A do Z mě nemine

xchipsy napsal(a):
"Nemyslel jsem že ma dvě dělohy" - no ale ony právě dvě dělohy mají

"Nejde to v případě více oplodněnych vajiček třeba 7,8 ktere se uchytí v obou rozích a je zamezen přístup" - waw píše, že našel nejprve tři (mrtvá) a pak sedm (živá)... Osobně si spíš myslím, že jich prostě bylo deset a samice z nějakého důvodu (mohlo to být i vyčerpáním, když psal, že mláďata byla hodně velká) zastavila porod. Jinak ani 7 nebo 8 vajíček nemůže "zamezit přístup" - pokud by šlo o "dvojí březost" - vždyť jsou malinká a v tak krátkém časovém odstupu (jak sám píšete) by se tam v pohodě vešla

Jenže pokud se uchytí 7,8 vajíček, rozloží se do obou děloh a obsazená děloha už nemůže být znovu obsazena z másledujícího připuštění.

jardagin napsal(a):
Myslím, že jsem to pochopil spravně ale asi špatně napsal, měl jsem dat dvojitou do zavorek, třeba. Nemyslel jsem že ma dvě dělohy.
Napíši to zjednodušeně : Kdyby došlo k oplodnení třeba 2 až3 vajiček ktere se uchytí v pravem rohu, je volna cesta k dodatečnemu oplodnení vajiček a uchycení do leveho rohu.
Dle meho by šlo o dvojite zabřeznutí.
Nejde to v případě více oplodněnych vajiček třeba 7,8 ktere se uchytí v obou rozích a je zamezen přístup.
Příklad, tady píše waw.kde by se mohlo jednat o dvojite zabřeznutí ale taky o pozastavení porodu. Proto to není tak prukazne jelikož data jsou velice blízko u sebe.
Ted se asi rozumíme.

Takto by to teoreticky šlo.Ale kde je pravda nikdo neví.

xchipsy napsal(a):
No u vás, resp. vaší samice bych neřekla, že šlo o dvojí oplodnění. Pokud citlivější samici něco ruší (myši, štěkající pes, hluk strojů, načumování chovatele...), může dojít k pozastavení porodu. Stalo se mi něco podobného (prvnička), navečer mizerné hnízdo,4 mrtvá králíčata různě po kotci. Odstranila jsem je s tím, že holt poprvé to někdy nevyjde... Ráno veliké hnízdo, hromada chlupů a živý vrh...(btw žádné kontrolní připuštění jsem nedělala, takže superfetaci opravdu můžu vyloučit

Pro xchipsy:
Králíky chovám už nějaký ten pátek a stímto jsem se ještě nesetkal. Pro mne je vcelku nepochopitelná ta časová prodleva. Králíky jsem kontroloval z 1.3. na 2.3. kolem půlnoci to tam ještě samice nic neměla.2.3. jsem ty mrtvé našel kolem 10 hodiny a 4.3. ráno kolem 9 hodiny tam taky nic neměla a odpoledne kolem 17 hodiny nové hnízdo a v něm zmiňovaných 7 prcků.
Samice mám v uzavřeném prostoru, takže opravdu minimální narušování jejich klidu a samice jsou zvyklé na kontakt, nejsou lekavé no zkrátka v pohodě. Jak se říká hlava mě to nebere.

waw napsal(a):
Pro xchipsy:
Králíky chovám už nějaký ten pátek a stímto jsem se ještě nesetkal. Pro mne je vcelku nepochopitelná ta časová prodleva. Králíky jsem kontroloval z 1.3. na 2.3. kolem půlnoci to tam ještě samice nic neměla.2.3. jsem ty mrtvé našel kolem 10 hodiny a 4.3. ráno kolem 9 hodiny tam taky nic neměla a odpoledne kolem 17 hodiny nové hnízdo a v něm zmiňovaných 7 prcků.
Samice mám v uzavřeném prostoru, takže opravdu minimální narušování jejich klidu a samice jsou zvyklé na kontakt, nejsou lekavé no zkrátka v pohodě. Jak se říká hlava mě to nebere.

Ano na přerušný porod je to dlouho, ale mně se stalo, že samice měla 2 mrtvá mláďata, ty jsem vyhodila a večer měla dalších 5 v druhém rohu, ale bez hnízda a hnízdo postavila až za dva dny.Takže i u vás se mohlo stát, že jste samici vyrušil, vyhodil mladé a hnízdo a samice porodila týž den, ale bez hnízda, jen do podestýlky a hnízdo udělala až později.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jenže pokud se uchytí 7,8 vajíček, rozloží se do obou děloh a obsazená děloha už nemůže být znovu obsazena z másledujícího připuštění.

Kde berete tu jistotu, že se "rozloží do obou děloh"? Při ovulaci se vajíčka pochopitelně mohou uvolnit z obou vaječníků, ale taky jen z jednoho! A pokud ovuluje jen jeden vaječník, pak se v žádném případě oplodněná vajíčka nemůžou "rozložit" do obou děloh - jak by se do té druhé asi dostala?

Vložím sem část odborného článku, tam si myslím, že je to vysvětleno velmi dobře (sice jde o zvěř, ale jde nám primárně o superfetaci, takže i ten zajíc je oukej :

S rozmnožováním souvisí také další dva jevy, které se mohou vyskytovat u samic majících větší počet mláďat. Prvním případem je tzv. přeoplodnění (superfekundace), kdy jsou oplodněna vajíčka pocházející z téže ovulace po dvou nebo více pářeních s různými samci v jedné říji. Tato situace vzniká při promiskuitě u zajíců v první vlně honcování, dále u divočáků a u svišťů. Velmi často k přeoplodnění dochází u domácích zvířat příbuzných zvěři (pes, kočka, prase, králík).
Druhý případ se nazývá dvojplodnost (superfetace). Nastává u samic s dvojitou dělohou, tj. u zajíce, králíka a ondatry. Normální stav například u zajíce je takový, že je zaječka oplozena v jedné říji do té míry, že se jí v obou částech dělohy souběžně vyvíjejí zárodky.
Podmínkou dvojplodnosti je to, že primární březost (přítomnost zárodků) se realizuje pouze v jednom děložním rohu. Druhý děložní roh je tedy volný pro uhnízdění nově oplozených vajíček. Plné oplození se nejvíce uplatňuje v období vrcholící pohlavní aktivity. To bývá pravidlem při druhé a dalších vlnách honcování. Stává se však (nejčastěji při první vlně honcování), že zaječka nebyla plně oplozena a zárodky se vyvíjí jen v jedné z obou částí dělohy. Po nějaké době od prvního honcování může být již plná zaječka oplozena znovu, takže se začnou vyvíjet zárodky i v druhé části dělohy, ale s určitým časovým zpožděním. Všechna mláďata se ovšem rodí po stejně dlouhé době březosti (kolem 42 dnů). Rozdíl v počtu dnů mezi prvním vrhem, pocházejícím z jedné části dělohy, a druhým vrhem z druhé části dělohy je potom menší než standardní doba březosti (zpravidla o 2 - 7 dnů), což vzbuzuje mylný dojem, že mláďata z druhého vrhu jsou „nedonošená“.
V případě dvojplodnosti se v literatuře traduje jistý omyl. Spočívá v tom, že je dvojplodnost považována za mechanismus zvyšující plodnost nad standardní úroveň. Ve skutečnosti se naopak jedná o stav, který v přírodních podmínkách z části vyrovnává sníženou plodnost v první vlně honcování, na její normální úroveň.
Poněkud odlišná situace však nastává u zajíců chovaných v zajetí (klecové chovy), kde je samec se samicí téměř nepřetržitě v těsném kontaktu. Jednak se u zaječek výskyt dvojplodnosti projevuje podstatně častěji než v přírodě, ojediněle dokonce ve 60 – 80 % případů z realizovaných vrhů. Také počet dnů mezi dvěma následnými vrhy se může výrazněji snížit (až o 17 dnů). Počet zaječek, u kterých se v klecovém chovu vyskytuje dvojplodnost se mění z roku na rok mezi 30 – 45 %. Pokud je sled vrhů tak časově blízký, že starší mláďata nejsou ještě odstavena, někdy zaječka svá nově narozená mláďata zahubí. Jindy, ale naopak následným vrhem trpí starší zajíčata, neboť matka se o ně před dalším porodem přestává zajímat, odhání je a někdy je i usmrtí. V tomto případě ovšem nejde o vyrovnávání snížené plodnosti, ale o skutečnou nadprodukci mláďat.
V klecových chovech zajíců byl zjištěn také další typ dvojplodnosti. Při tomto, patrně méně běžném typu, vznikají zárodky různého stáří v tomtéž rohu dělohy (tedy nikoliv starší zárodky v jednom rohu a mladší zárodky v druhém rohu dělohy). Projev dvojplodnosti jako takové vyžaduje splnění některých méně běžných biologických předpokladů. Především je to zeslabení činnosti žlutého tělíska, které prostřednictvím produkce progesteronu brání další ovulaci v době trvající březosti. K tomuto zeslabení činnosti patrně dochází asi jeden týden (někdy i 2 týdny) před porodem, takže v té době může být zaječka po honcování znovu oplozena. V případě dvojplodnosti v tomtéž rohu dělohy musí být realizován navíc ještě jeden z dalších dvou pro zajíce atypických jevů.
První možností je, že při původním honcování část spermií oplodní vajíčka z první ovulace a část plně životaschopných spermií setrvává dále ve vrchní partii děložního rohu samice. Potom při zeslabení činnosti žlutého tělíska několik dní před porodem dochází k nové ovulaci a k oplození vajíček při ní uvolněných těmito zásobními spermiemi. Zaječka i králice údajně může ve výjimečném případě nechat v horní části děložního rohu přežívat až jeden měsíc spermie samce před vlastním oplozením. Z jiných savců se zcela běžně uplatňuje princip oplození zásobními spermiemi u netopýrů.
Druhá možnost představuje situaci, kdy se část vajíček z první ovulace po oplození normálně téměř okamžitě vyvíjí a další část vajíček, byť oplozených, zůstává v latentním stavu a začne se plně vyvíjet po uhnízdění do děložní stěny až v závěru březosti první skupiny plodů. Zde k žádné další ovulaci po dobu březosti zaječky nedochází. V tomto případě u druhé skupiny zárodků potom vlastně dochází k utajené březosti a celková doba gravidity zaječky se pak u těchto plodů téměř zdvojnásobí.
Z obou uvedených případů dvojplodnosti v tomtéž rohu dělohy musí u prvního z nich dojít v průběhu březosti k druhému honcování (které je předpokladem následné ovulace), ale přesto všechny spermie pocházejí pouze z prvního honcování před zabřeznutím. Spermie z druhého honcování totiž nejsou schopny proniknout k nově uvolněným vajíčkům přes již značně vyvinuté plody, které vyplňují neprodyšně celý profil rohu dělohy.
Rozdíl mezi oběma uvedenými možnostmi tedy spočívá v tom, že při využití zásobních spermií dochází ještě k druhému oplození a při utajené březosti proběhne oplození pouze jediné. V prvém případě tedy dochází k dodatečnému, opožděnému oplození později dozrálých a uvolněných vajíček. Jak již bylo řečeno, dvojplodnost je charakteristická zkrácením délky trvání následné březosti. K podobnému výsledku však může dojít také zkrácením standardní doby březosti (jmenovitě její diapauzové složky) i u zaječky, která se honcovala a byla oplozena normálně jen jednou před zabřeznutím.
Abnormální projevy březosti
Kromě utajené březosti, která je u některých druhů zvěře standardním projevem, může příležitostně nastat i stav nazývaný přerušená březost. S tímto jevem se setkáváme u hlodavců a zajíců. V našich podmínkách se přerušená březost u zvěře nevyskytuje (je známa u některých myšovitých hlodavců, např. u potkana). Z druhů naší zvěře, žijících v odlišných geografických oblastech, je známa u divokých králíků v Austrálii. Jedná se o stav, kdy samice může pod vlivem stresové situace, ovlivňující produkci hormonů, na nějakou dobu zastavit vývoj již dosti velkého plodu ve své děloze (např. při nedostatku potravy nebo při prudkém ochlazení) a vyčkat s pokračováním březosti až po zlepšení životních podmínek. K prodloužené březosti asi o týden dochází také pokud samice zabřezla a současně kojí předchozí mláďata. K oddálení porodu o několik hodin však může dojít i u samic v důsledku jejich potenciálního ohrožení. Samice je během porodu víceméně zcela bezbranná a pokud se v době, kdy by měl porod probíhat, necítí zcela bezpečná, může jej časově „odročit“.

Tak a teď v tom bude snad jasno

xchipsy napsal(a):
Vložím sem část odborného článku, tam si myslím, že je to vysvětleno velmi dobře (sice jde o zvěř, ale jde nám primárně o superfetaci, takže i ten zajíc je oukej :

S rozmnožováním souvisí také další dva jevy, které se mohou vyskytovat u samic majících větší počet mláďat. Prvním případem je tzv. přeoplodnění (superfekundace), kdy jsou oplodněna vajíčka pocházející z téže ovulace po dvou nebo více pářeních s různými samci v jedné říji. Tato situace vzniká při promiskuitě u zajíců v první vlně honcování, dále u divočáků a u svišťů. Velmi často k přeoplodnění dochází u domácích zvířat příbuzných zvěři (pes, kočka, prase, králík).
Druhý případ se nazývá dvojplodnost (superfetace). Nastává u samic s dvojitou dělohou, tj. u zajíce, králíka a ondatry. Normální stav například u zajíce je takový, že je zaječka oplozena v jedné říji do té míry, že se jí v obou částech dělohy souběžně vyvíjejí zárodky.
Podmínkou dvojplodnosti je to, že primární březost (přítomnost zárodků) se realizuje pouze v jednom děložním rohu. Druhý děložní roh je tedy volný pro uhnízdění nově oplozených vajíček. Plné oplození se nejvíce uplatňuje v období vrcholící pohlavní aktivity. To bývá pravidlem při druhé a dalších vlnách honcování. Stává se však (nejčastěji při první vlně honcování), že zaječka nebyla plně oplozena a zárodky se vyvíjí jen v jedné z obou částí dělohy. Po nějaké době od prvního honcování může být již plná zaječka oplozena znovu, takže se začnou vyvíjet zárodky i v druhé části dělohy, ale s určitým časovým zpožděním. Všechna mláďata se ovšem rodí po stejně dlouhé době březosti (kolem 42 dnů). Rozdíl v počtu dnů mezi prvním vrhem, pocházejícím z jedné části dělohy, a druhým vrhem z druhé části dělohy je potom menší než standardní doba březosti (zpravidla o 2 - 7 dnů), což vzbuzuje mylný dojem, že mláďata z druhého vrhu jsou „nedonošená“.
V případě dvojplodnosti se v literatuře traduje jistý omyl. Spočívá v tom, že je dvojplodnost považována za mechanismus zvyšující plodnost nad standardní úroveň. Ve skutečnosti se naopak jedná o stav, který v přírodních podmínkách z části vyrovnává sníženou plodnost v první vlně honcování, na její normální úroveň.
Poněkud odlišná situace však nastává u zajíců chovaných v zajetí (klecové chovy), kde je samec se samicí téměř nepřetržitě v těsném kontaktu. Jednak se u zaječek výskyt dvojplodnosti projevuje podstatně častěji než v přírodě, ojediněle dokonce ve 60 – 80 % případů z realizovaných vrhů. Také počet dnů mezi dvěma následnými vrhy se může výrazněji snížit (až o 17 dnů). Počet zaječek, u kterých se v klecovém chovu vyskytuje dvojplodnost se mění z roku na rok mezi 30 – 45 %. Pokud je sled vrhů tak časově blízký, že starší mláďata nejsou ještě odstavena, někdy zaječka svá nově narozená mláďata zahubí. Jindy, ale naopak následným vrhem trpí starší zajíčata, neboť matka se o ně před dalším porodem přestává zajímat, odhání je a někdy je i usmrtí. V tomto případě ovšem nejde o vyrovnávání snížené plodnosti, ale o skutečnou nadprodukci mláďat.
V klecových chovech zajíců byl zjištěn také další typ dvojplodnosti. Při tomto, patrně méně běžném typu, vznikají zárodky různého stáří v tomtéž rohu dělohy (tedy nikoliv starší zárodky v jednom rohu a mladší zárodky v druhém rohu dělohy). Projev dvojplodnosti jako takové vyžaduje splnění některých méně běžných biologických předpokladů. Především je to zeslabení činnosti žlutého tělíska, které prostřednictvím produkce progesteronu brání další ovulaci v době trvající březosti. K tomuto zeslabení činnosti patrně dochází asi jeden týden (někdy i 2 týdny) před porodem, takže v té době může být zaječka po honcování znovu oplozena. V případě dvojplodnosti v tomtéž rohu dělohy musí být realizován navíc ještě jeden z dalších dvou pro zajíce atypických jevů.
První možností je, že při původním honcování část spermií oplodní vajíčka z první ovulace a část plně životaschopných spermií setrvává dále ve vrchní partii děložního rohu samice. Potom při zeslabení činnosti žlutého tělíska několik dní před porodem dochází k nové ovulaci a k oplození vajíček při ní uvolněných těmito zásobními spermiemi. Zaječka i králice údajně může ve výjimečném případě nechat v horní části děložního rohu přežívat až jeden měsíc spermie samce před vlastním oplozením. Z jiných savců se zcela běžně uplatňuje princip oplození zásobními spermiemi u netopýrů.
Druhá možnost představuje situaci, kdy se část vajíček z první ovulace po oplození normálně téměř okamžitě vyvíjí a další část vajíček, byť oplozených, zůstává v latentním stavu a začne se plně vyvíjet po uhnízdění do děložní stěny až v závěru březosti první skupiny plodů. Zde k žádné další ovulaci po dobu březosti zaječky nedochází. V tomto případě u druhé skupiny zárodků potom vlastně dochází k utajené březosti a celková doba gravidity zaječky se pak u těchto plodů téměř zdvojnásobí.
Z obou uvedených případů dvojplodnosti v tomtéž rohu dělohy musí u prvního z nich dojít v průběhu březosti k druhému honcování (které je předpokladem následné ovulace), ale přesto všechny spermie pocházejí pouze z prvního honcování před zabřeznutím. Spermie z druhého honcování totiž nejsou schopny proniknout k nově uvolněným vajíčkům přes již značně vyvinuté plody, které vyplňují neprodyšně celý profil rohu dělohy.
Rozdíl mezi oběma uvedenými možnostmi tedy spočívá v tom, že při využití zásobních spermií dochází ještě k druhému oplození a při utajené březosti proběhne oplození pouze jediné. V prvém případě tedy dochází k dodatečnému, opožděnému oplození později dozrálých a uvolněných vajíček. Jak již bylo řečeno, dvojplodnost je charakteristická zkrácením délky trvání následné březosti. K podobnému výsledku však může dojít také zkrácením standardní doby březosti (jmenovitě její diapauzové složky) i u zaječky, která se honcovala a byla oplozena normálně jen jednou před zabřeznutím.
Abnormální projevy březosti
Kromě utajené březosti, která je u některých druhů zvěře standardním projevem, může příležitostně nastat i stav nazývaný přerušená březost. S tímto jevem se setkáváme u hlodavců a zajíců. V našich podmínkách se přerušená březost u zvěře nevyskytuje (je známa u některých myšovitých hlodavců, např. u potkana). Z druhů naší zvěře, žijících v odlišných geografických oblastech, je známa u divokých králíků v Austrálii. Jedná se o stav, kdy samice může pod vlivem stresové situace, ovlivňující produkci hormonů, na nějakou dobu zastavit vývoj již dosti velkého plodu ve své děloze (např. při nedostatku potravy nebo při prudkém ochlazení) a vyčkat s pokračováním březosti až po zlepšení životních podmínek. K prodloužené březosti asi o týden dochází také pokud samice zabřezla a současně kojí předchozí mláďata. K oddálení porodu o několik hodin však může dojít i u samic v důsledku jejich potenciálního ohrožení. Samice je během porodu víceméně zcela bezbranná a pokud se v době, kdy by měl porod probíhat, necítí zcela bezpečná, může jej časově „odročit“.

Tak a teď v tom bude snad jasno

Ale to se týká zajíců a nikoliv králíků.U zajíců to udává i už zmińovaný MvDr Vavrouch či MvDr Martinec.Dokonce u zajíců ji uvádějí jako častou. U králíků oba píší, že se s tím nesetkali ani oni a ani v zahraničí.Viz články v Chovateli 2/2010 a 5/2011.Králík není zajíc ani hlodavec.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale to se týká zajíců a nikoliv králíků.U zajíců to udává i už zmińovaný MvDr Vavrouch či MvDr Martinec.Dokonce u zajíců ji uvádějí jako častou. U králíků oba píší, že se s tím nesetkali ani oni a ani v zahraničí.Viz články v Chovateli 2/2010 a 5/2011.Králík není zajíc ani hlodavec.

Jivo jivo... Tady přece vůbec nejde o to, jestli je to zajíc nebo králík a jestli je to časté nebo vzácné. Tady jde o princip, tedy JAK to funguje...

xchipsy napsal(a):
Jivo jivo... Tady přece vůbec nejde o to, jestli je to zajíc nebo králík a jestli je to časté nebo vzácné. Tady jde o princip, tedy JAK to funguje...

Ale zatímco u některých zvířat je to možné, u jiných ne a tady se psalo o králících.Od povídala jsem na králíky.Co funguje u zajíců, nefunguje u králíků.To je jako u srn je normální utajená březost, ale není možná u koz ikdyž ty naše hnědule jako srnky vypadají.Zrovna tak není možné aby samice králíka přerušila porod na dva dny, přesto, že to jiná zvířata umí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale zatímco u některých zvířat je to možné, u jiných ne a tady se psalo o králících.Od povídala jsem na králíky.Co funguje u zajíců, nefunguje u králíků.To je jako u srn je normální utajená březost, ale není možná u koz ikdyž ty naše hnědule jako srnky vypadají.Zrovna tak není možné aby samice králíka přerušila porod na dva dny, přesto, že to jiná zvířata umí.

No vidíte a třeba zrovna ta utajená březost u srny taky neplatí na 100%
Ano, psalo se tady o králících - a u nich to tedy (podle vás?) není možné? Myslíte si, že mezi divokým králíkem a domácím králíkem (a zajícem a div.králíkem a dom.králíkem...) je takový extrémní rozdíl? To, že to u králíků není tak prozkoumané neznamená, že to neexistuje. Jsou chovatelé, kteří se s tím i u těch dom.králíků setkali. A pak jsou taky případy, kdy z různých důvodů "pouze" nedošlo k druhému porodu.
Ale to je jedno. Vy máte svoje přesvědčení, fajn Tady šlo o vysvětlení principu, jak superfetace "funguje", nikde jsem netvrdila, že je u domácích králíků běžná...

Co se týká srn netvrdím, že je to na 100%.Vím, že myslivci říkají, že srny které nezabřeznou od poloviny července do poloviny srpna, pak mají říji v listopadu.Zárodky u srn zabřezlých v létě se až do listopadu nevyvíjí, ale u srn zabřezlých v listopadu už se vyvíjí normálně.Ale to slýchám od myslivců a víc jsem to nezjišťovala.
Ale mezi zajícem a králíkem je velký rozdíl.
Zajíc má 48 chromozónů a králík jen 44.Zajíc má březost 40-42dnů, králík 30-31, zaječata se rodí vidoucí, slyšící, osrstěná s termoregulací, nerozdíl od králíků kteří se rodí holí, slepí, nemají termoregulaci.Možná je těch rozdílů i více.

Xchipsy: když si nejsem něčím jistá, s čím jsem se nesetkala ani nečetla, prostě se zeptám povolaných a zde je odpověď:

zajímavý dotaz - také jsem to za více než 45 let chovu nezaznamenal a proto jsem to již dříve studoval a již dříve i napsal.
Po desetiletí bylo u nás opisováno - že u králíka je uterus duplex a proto je běžné přeplození (superfoetace) jako normální stav.

To byl nesmysl - je to sice možné - ale vyjímečně jako mimořádné a patologické.

Proces uplození je podstatně komplikovanější než setkání vajíčka se spermiemi v prázdné děloze, napřed běží složitý hormonální proces řízený z jednoho centra (hypotalamus-hypofýza) od zrání vajíčk přes provokovanou ovulaci po uhnízdění vajíček ve sliznici dělohy a vývoj žlutých tělísek - principiálně musí být jednotnáhormonální linie v celém organismu a zacílení na část je problematické a nefyziologické - proto je to vyjímečné a např, naopak falešná březost, dost častá.

Dost častá může být prodloužená březost - do 33- 34 dnů celkem normální průběh při velmi malémpočtu plodů

pomerně častý je i přerušený nebo protrahovaný porod - napřed se narodí 1 mládě a za 24 hodin ostatní, - to při velkém počtu králíčat kdy už jakoby děloha nestíhá (toho jednoho se"zbaví" dříve i 1 - 2 dny a ve správném termínu pak vše proběhne fyziologicky i se stavbou hnízda.

Přeji hodně zdaru,
dr.Martinec.

Srovnávání králíka a zajíce je zcestné. Kdo viděl čerstvé mládě zajíce ví že vývoj plodu bude určitě rozdílný.

A copak já jsem někde tvrdila, že je to u králíků běžné?

Rovněž nepíšu, že králík a zajíc je totéž, ale jelikož jsou blízkými příbuznými, mají toho hodně společného (a samozřejmě i hodně rozdílného). Znovu opakuji, netvrdila jsem, že superfetace je u králíků běžná, snahou bylo vysvětlit, JAK tento jev funguje (btw pokud se u králíka výjimečně vyskytne, myslíte si, že princip "vzniku" bude odlišný od toho zajíce?)

Pan doktor uvádí, že falešná březost je dost častá - a já se s ní za 10 let chovu nesetkala ani jednou Pokud mi už samice stavěly hnízdo (a klidně i v polovině březosti), vždy následně i porodily.

Taky jste psala, že není možné, aby králice přerušila porod na dva dny - a přitom dr. Martinec to píše jako poměrně časté

Tak líbit se Vám to nemusí, ale srovnání králíka, který je březí 30 dní, rodí až 15 mláďat, která se rodí pod zemí slepá, holá a s nedokonalou termoregulací a zajíce, který je březí 44 dní, rodí mláďata s dokonalou termoregulací, vidoucí, slyšící a samice se k nim vrací kojit jednou denně, jelikož je neklade do nory, ale volně na louku a má maximálně čtyři mláďata, to tedy zcestné je. Je zřejmé, že zajíce a králíka sice pojí přízeň v rámci řádu, to je ale také takřka vše. Ano šourek mají samci obou druhů nad penisem. Je zřejmé že v rozmnožování zajíce a králíka není společné takřka nic. Zaječka nastupuje do říje ihned po porodu, poté po odstavu opět, zároveň superfetace, tedy říje v době gravidity je u ni jevem běžným. U králíka zřejmě neprokázaná a u divokých králíků rovněž. Porovnávat vedle sebe divokého králíka, domácího králíka a zajíce polního, je zcestné úplně. Domácí a divoký králík je tentýž druh, zajíc není s těmito dvěma ani ten samý rod. To můžete přidat i pišťuchy, patří do téhož řádu.

hrubá teorie zvládnutá, praxe trochu kulhá.
Je zřejmé, že zajíce a králíka sice pojí přízeň v rámci řádu, to je ale také takřka vše. A co takhle uspořádání vnitřních orgánů... Způsob trávení potravy včetně cekotrofie... Ukládání tuku v "období chladu"... Bylo prokázáno, že podobně jako králík i zajíc vytváří určitý typ kolonie (ale jelikož nežije v norách, tak to "běžný" člověk neví, ale my, co jsme hodně často venku, to máme ověřené a její "členové" vzájemně kooperují (např. kojení mláďat, reakce na predátora atd.), při pohybu po teritoriu užívají stejné pěšinky, během říje se páří převážně pouze mezi sebou a do své kolonie přijmou z jiné kolonie zejména pouze mladé pohlavně nedospělé jedince.
To, že jsou mláďata zajíce na vyšším stupni vývoje než králíčata je způsobeno právě delší dobou březosti. Podle stupně vývoje zárodků v děloze, vyspělost zárodku zajíce okolo 30. dne gravidity odpovídá stupni vyspělosti novorozených mláďat králíka.
Zajíčat se rodí méně než králíčat, ale opět to má "své důvody". Zaječka uvolní mnohem více vajíček (podobně jako králice), než nakonec porodí mláďat, ale mnoho se jich vstřebá. Kolik, to záleží na různých okolnostech, mj. na výživném stavu matky a také na hustotě populace a množství a dostupnosti potravy. (V králíkárně jsou samice "jako v ráji", takové podmínky zaječka v přírodě nemá. Je to podobné jako u prasat - dnešní prasnice také "normálně" rodí i 18 selat - a viděl jste někdy takový počet u bachyně prasete divokého?)
samice se k nim vrací kojit jednou denně - toto se udává i u králíků (a nejen proto se využívá řízené kojení).
A tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Ale připadá mi, že zatímco já mluvila o voze, vy sem stále taháte kozu. Nepsala jsem, že zajíc a králík je totéž, tak mi to pořád nepodsouvejte. Byla zde diskuze o superfetaci a ta - pokud se u králíka vyskytne - má "stejný princip" jako u zajíce. Tečka.

Jsem tuze rád že si zde jako vystudovaný lesník mohu přečíst to co už dávno vím. On i tuňák a delfín má podobný tvar těla a to je tak vše. Ten článek co zde zveřejnujete jako svůj postřeh z přírody znám. Před lety vyšel v Mylivosti a je k nalezení i na internetu, až budu u počítače dám odkaz. To že zajíc žije v teoretických koloniích, spíše volných svazech nemá vůbec nic společného se superfetací králíků. To bychom mohli srovnávat také s lachtany, ti také žijí v kolonii.

Tak tohle vážně nemá smysl. Vy si prostě pojedete svou, oukej, já tuto diskuzi o ho*ně končím. V Myslivosti vyšla spousta článků, doma mám hodně kompletních ročníků a taky spoustu další odborné literatury. Žádný článek jsem zde nezveřejnila - pouze jeho část, týkající se superfetace - a rozhodně ne jako svůj postřeh, jasně jsem uvedla, cituji: "Vložím sem část odborného článku..."
Co se týče "kolonií" zajíců, tak o tom jsem nejen četla, ale také jsem to mnohokrát viděla, nejsem sice vystudovaný lesník, ale o to víc se řídím praxí a v revíru jsem několikrát týdně po celý rok a naše honitba - jako jedna z mála v současné době - má velice slušnou populaci zaječí zvěře.
A rozhodně jsem nepsala o TVARU těla. A ano, kolonie nemají nic společného se superfetací - kde ale píšu že mají? Jasně jsem reagovala na "zajíce a králíka sice pojí přízeň v rámci řádu, to je ale také takřka vše" - NENÍ TO VŠE. Vy si prostě vymýšlíte svoje, pak to podsouváte jako moje slova a to je fakt trapné Howgh.

To smysl opravdu nemá. Mějte se.

petrlcr napsal(a):
To smysl opravdu nemá. Mějte se.

A co znamená"teoretické kolonie"Rád se nechám poučit, děkuji.K.

kkki napsal(a):
A co znamená"teoretické kolonie"Rád se nechám poučit, děkuji.K.

Vy též.

Kkki ty jsi tu zase? Teoretická znamená, že není zcela potvrzená. Málokdo o volném svazku zajíců mluví jako o kolonii. Nenese všechny znaky kolonie. V případě zajiců se jedná spíše o populaci, často příbuznou, která osidluje nějakou niku. Pokud nevíš, co znamená slovo teoreticky, tak to bude ve slovníku. Pokud nevíš co je slovník tak tam už ti nepomůže nic.

petrlcr napsal(a):
Kkki ty jsi tu zase? Teoretická znamená, že není zcela potvrzená. Málokdo o volném svazku zajíců mluví jako o kolonii. Nenese všechny znaky kolonie. V případě zajiců se jedná spíše o populaci, často příbuznou, která osidluje nějakou niku. Pokud nevíš, co znamená slovo teoreticky, tak to bude ve slovníku. Pokud nevíš co je slovník tak tam už ti nepomůže nic.

Opět urážky a tykání?Vám by tu měl být znemožněn přístup, jelikož solidní chovatel s Vámi nemá nic společného.K.

Tykám lidem, ke kterým nechávám nejmenší úctu. Jsou to lháři a zbabělci a ty v sobě snoubíš obojí. Trestné to není a pokud s tím máš problém máš mé jméno i adresu. Můžeš mě navštívit. Já tě navštívit chtěl, ale úmyslně jsi mi poskytl lživé informace, jelikož jsi zbabělý. Pokud chceš ukázat další z tvých ryze ctnostných vlastností, můžeš začít také žalovat a nahlásit adminovi, ať mě zablokuje a pro mě to bude bez pochyby taková rána, že si to asi hodím.Jsi opravdu chudák a ne chlap.

Jinak, v této diskusi končím, nemá opět nic společného s teoretickou superfetací králíků. Dvěma věhlasným etologům přeji mnoho úspěchů při studiu kolonií zajíců, srn a slonů a pozor na smrtelnou otravu sójovými boby. S pozdravem Petr.

Trochu to odlehčím,
samice velké plemeno. Přípušťená 3.2, z 5ého na 6ého jsem našel jedno mladé, dost velké mrtvé v podestýlce.7ého začala stavět hnízdo a 8ého dalších 6 mladých. Proč je tam takový časový rozestup?

rabbit napsal(a):
Trochu to odlehčím,
samice velké plemeno. Přípušťená 3.2, z 5ého na 6ého jsem našel jedno mladé, dost velké mrtvé v podestýlce.7ého začala stavět hnízdo a 8ého dalších 6 mladých. Proč je tam takový časový rozestup?

To psala jiva - od dr. Martince:

Poměrně častý je i přerušený nebo protrahovaný porod - napřed se narodí 1 mládě a za 24 hodin ostatní - to při velkém počtu králíčat, kdy už jakoby děloha nestíhá (toho jednoho se "zbaví" dříve i 1 - 2 dny a ve správném termínu pak vše proběhne fyziologicky i se stavbou hnízda.

Vážení se zájmem jsem si přečetl všechny příspěvky. Ať již od normálních chovatelů tak i překopírované odborné příspěvky od MVDr. Téma znělo. Je možná dvojitá březost? Já osobně jsem se setkal poprvé co chovám králíky s případem, který jsem zde popsal. Od některých mi bylo podsouváno, že jsem asi narozená králíčata mohl přehlédnpout atd. No vím co vím. Je vidět, ale že i další chovatel se setkal s něčím podobným, ale jinak jsem si ohledně daného tématu tak vzpoměl na jednu velice dobrou hlášku z jednoho českého filmu:, ...já jsem vaší p... taky neviděl, ale věřím, že jí máte " a zrovna tak je to s těmi chovateli kteřívto ve svých chovech ještgě neviděli, že by se jim samice okotila dvakrát v rozmezí 2-4 dnů. ( promiňte mi ten výraz p...) Přeji Vám všem mnoho zdaru v chovech.

Prvnička: kotiště měla připraveno
14.4.2022
2 ks nalezeni mimo kotiště živé, vráceno do kotiště
15.4.2022
2 ks studení ale v hnízdě vice chlupů a dalších 8 ks ale o 1/3 menší
17.4.2022 stále živí

To je přerušovaný porod.
viz.už zde zveřeněná odpoveď

Po desetiletí bylo u nás opisováno - že u králíka je uterus duplex a proto je běžné přeplození (superfoetace) jako normální stav.

To byl nesmysl - je to sice možné - ale vyjímečně jako mimořádné a patologické.

Proces uplození je podstatně komplikovanější než setkání vajíčka se spermiemi v prázdné děloze, napřed běží složitý hormonální proces řízený z jednoho centra (hypotalamus-hypofýza) od zrání vajíček přes provokovanou ovulaci po uhnízdění vajíček ve sliznici dělohy a vývoj žlutých tělísek - principiálně musí být jednotná hormonální linie v celém organismu a zacílení na část je problematické a nefyziologické - proto je to vyjímečné a např, naopak falešná březost, dost častá.

Dost častá může být prodloužená březost - do 33- 34 dnů celkem normální průběh při velmi malémpočtu plodů

pomerně častý je i přerušený nebo protrahovaný porod - napřed se narodí 1 -2 mládé a za 24 hodin ostatní, - to při velkém počtu králíčat kdy už jakoby děloha nestíhá (toho jednoho,dvou se"zbaví" dříve i 1 - 2 dny a ve správném termínu pak vše proběhne fyziologicky i se stavbou hnízda.

Přeji hodně zdaru,
dr.Martinec.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je přerušovaný porod.
viz.už zde zveřeněná odpoveď

Po desetiletí bylo u nás opisováno - že u králíka je uterus duplex a proto je běžné přeplození (superfoetace) jako normální stav.

To byl nesmysl - je to sice možné - ale vyjímečně jako mimořádné a patologické.

Proces uplození je podstatně komplikovanější než setkání vajíčka se spermiemi v prázdné děloze, napřed běží složitý hormonální proces řízený z jednoho centra (hypotalamus-hypofýza) od zrání vajíček přes provokovanou ovulaci po uhnízdění vajíček ve sliznici dělohy a vývoj žlutých tělísek - principiálně musí být jednotná hormonální linie v celém organismu a zacílení na část je problematické a nefyziologické - proto je to vyjímečné a např, naopak falešná březost, dost častá.

Dost častá může být prodloužená březost - do 33- 34 dnů celkem normální průběh při velmi malémpočtu plodů

pomerně častý je i přerušený nebo protrahovaný porod - napřed se narodí 1 -2 mládé a za 24 hodin ostatní, - to při velkém počtu králíčat kdy už jakoby děloha nestíhá (toho jednoho,dvou se"zbaví" dříve i 1 - 2 dny a ve správném termínu pak vše proběhne fyziologicky i se stavbou hnízda.

Přeji hodně zdaru,
dr.Martinec.

Tak to se mě stalo teď.. termín teda 31 dní na sobotu..v pátek 2 mrtví u dvířek, tu sobotu nic..dneska hnízdo jak z výstavy a 3 mrtvý u dvířek..tak jsem ji tam nelez a nechám kontrolu na zítra abych ji už tak nestresoval..jestli něco žije..

Fatu napsal(a):
Tak to se mě stalo teď.. termín teda 31 dní na sobotu..v pátek 2 mrtví u dvířek, tu sobotu nic..dneska hnízdo jak z výstavy a 3 mrtvý u dvířek..tak jsem ji tam nelez a nechám kontrolu na zítra abych ji už tak nestresoval..jestli něco žije..

Mně se to letos stalo 2x u jedné samice poprvé 1 mládě v hnízdě,ale mrtvý a za 1,5 dne 8 mladých v hnízdě -živý a podruhé to samý jen těch živých bylo 9.
z prvního sice pak 1 vytáhla a 7 odchovalaa z druhého odchovala také7.

S dvojí březostí jsem se za čtyřicet let chovu setkal dvakrát . Poprvé na začátku a teď před čtyřmi měsíci . Napřed v hnízdě devět mladých a po dvou dnech dalších devět malých . Celkem jich tam bylo osmnáct . Nakonec jich zůstalo osm .Připouštění probíhalo tak ,že se samice nechtěla pářit a tak jsem jí nechal spolu se samcem běhat po králičinci pět dní . Při tom počtu králíků co jsem odchoval je to opravdu vzácnost .

georgi napsal(a):
S dvojí březostí jsem se za čtyřicet let chovu setkal dvakrát . Poprvé na začátku a teď před čtyřmi měsíci . Napřed v hnízdě devět mladých a po dvou dnech dalších devět malých . Celkem jich tam bylo osmnáct . Nakonec jich zůstalo osm .Připouštění probíhalo tak ,že se samice nechtěla pářit a tak jsem jí nechal spolu se samcem běhat po králičinci pět dní . Při tom počtu králíků co jsem odchoval je to opravdu vzácnost .

Ano, za 30 let chovu se mi to taky stalo dvakrát.
Ta pravděpodobnost se podobá výhře v loterii.
No nicméně pro samici je to záhul jako prase.
Bez podpůrných vitamínových a minerálních doplňků by to zcela určitě nezvládla.

Fatu napsal(a):
Tak to se mě stalo teď.. termín teda 31 dní na sobotu..v pátek 2 mrtví u dvířek, tu sobotu nic..dneska hnízdo jak z výstavy a 3 mrtvý u dvířek..tak jsem ji tam nelez a nechám kontrolu na zítra abych ji už tak nestresoval..jestli něco žije..

Tak v hnízdě 10 živejch mrnousu.. dohromady jich měla teda 15..tak uvidíme co přežije jsou opravdu malinký..

Máte pravdu , kdyby nebyla v dobré kondici tak to nedá I tak to pro ní byl záhul .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zadina a kol. V Chovu králíků píše: Superfetace je zvláštní biologický jev, který je popsán u zajíců.Je to vývoj plodů různého stáří v rámci téže březosti.Tento jev se vyskytuje u zajíců vyjímečně, u králíků se s ní nesetkáváme.
MvDr Vavrouch Chovatel 5/2011 z obsáhlého článku jen několik citací."V odborné literatuře se výskyt superfetace předpokládá ve vyjímečných případech u všech domácích zvířat.Já sám jsem se v praxi s tímto jevem nikdy u domácích zvířat nesetkal, a to ani u králíků, kde jsou pro to na reprodukčních orgánech samic nejvhodnější morfologické a fyziologické předpoklady.Ojedinělé sdělení chovatelů nebylo průkazné."
"Jestliže během gravidity dojde vyjímečně na některém vaječníku, zpravidla na opačné straně než je žluté tělísko a než tedy došlo ke graviditě, k dalšímu dozrání Graafova folikulu a k ovulaci, může dojít po připuštění k oplodnění dalšího vajíčka či vajíček a tím i k další březosti.K tomu však musí být splněny ještě další podmínky, a to především stejnostranná část dělohy musí být volná, neobřezlá, jinak by spermie při eventuálním připuštění nemohly proniknout přes dělohu do vejcovodu k vajíčku.Je jasné, že tato podmínka může být splněna tím spíše, čím menší je počet dosud usídlených embryí v děloze.U samice králíka jsou sice pro další březost vytvořeny příznivé morfologické předpoklady, ale ztěžuje ji přítomnost početnějších zárodků, které proto mohou být v obou částech dělohy.Mnohem příznivější je v tomto směru situace u zajíců, kde předpokládáme obdobné anatomické utváření dělohy, ale plodnost je podstatně nižší.Její průměr se udává 2,35 mláďat na vrh.Už to samo ukazuje na významný podíl vrhů o jednom mláděti a tím i jistotu obsazení jen jedné části dělohy.Pokud se týká možnosti odchovu mláďat po superfetaci, je u zajíců, zejména při vrzích jednotlivých mláďat, která se rodí vidoucí a osrstěná a jsou schopná krátce po porodu samostatného pohybu, přežití obojích mláďat pravděpodobnější, zvláště vezmeme-li v úvahu, že rozdíl věku je většinou do týdne.".

Ach jo. Tie mudroty bars kedy ... Niekedy je lepšie zahryznúť do jazyka alebo napísať niečo z praxe a nie stále iba teória

Dvojé oplodnenie môže nastať pri kontrolnom skoku... treba k tomu ešte koment???

Snehy napsal(a):
Ach jo. Tie mudroty bars kedy ... Niekedy je lepšie zahryznúť do jazyka alebo napísať niečo z praxe a nie stále iba teória

Ona ta teorie vysvětluje proč to u králíků je zcela vyjímečné a musí k tomu nastat vyjímečné podmínky,ale zase psaný text.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ona ta teorie vysvětluje proč to u králíků je zcela vyjímečné a musí k tomu nastat vyjímečné podmínky,ale zase psaný text.

Ja by som to celé uzavrel asi takto.
Fyziologický je to možné, aj som o tom už počul, že sa to stane po kontrolnom skoku ale osobne s tým skúsenosť nemám.
Tie druhé králiky ale väčšinou hynú.

Ma úcta dámy a páni

Snehy napsal(a):
Ja by som to celé uzavrel asi takto.
Fyziologický je to možné, aj som o tom už počul, že sa to stane po kontrolnom skoku ale osobne s tým skúsenosť nemám.
Tie druhé králiky ale väčšinou hynú.

Ma úcta dámy a páni

Mojí mamce se to jednou se samicí stalo,ale dopadlo to naopak, samice nechala první vrh uhynout a starala se o nový..