Bafallo

XXX.XXX.32.37
Prosím o radu, mám 2 prvorodičky, jedna ukázková mám z ní radost, krmím obě stejně, ale ta druhá při prvním připuštění po 14 dnech falešná březost, chlupy, hnizdo, dal jsem jí znova připustit. Teď po 14 dnech nejeví falešnou březost, ale když jsem jí dal k samci, tak byla jak prkno. Zatím jsem ji znova nepřipouštěl, myslíte si, že může mít mladé?
Nebo mám znova připustit? Je nutné aby se králík při ramlovàni vždy svalil?
Děkuji za odpovědi.
georgi

XXX.XXX.168.114
Proč připuštěnou samici strkáte znovu k samci ? Když jste jí připustil nechte jí v klidu jinak samice znervózní a výsledek je nejistý . Králík se při ramlování vždycky svalí . Hlavní je aby došlo ke spojení .Samice musí zvednout ocásek jinak se tam samec nedostane . Když to neudělá pak se samec může strhat a je to marný . Já jsem dneska připouštěl a dva skoky netrvaly dále než půl minuty . Pak jsem jí vyndal , prostě hotovo . Když je samice u samce jak prkno není v říji a je to o ničem . To se dá poznat během chvilky .
Bafallo
napsal(a):
Prosím o radu, mám 2 prvorodičky, jedna ukázková mám z ní radost, krmím obě stejně, ale ta druhá při prvním připuštění po 14 dnech falešná březost, chlupy, hnizdo, dal jsem jí znova připustit. Teď po 14 dnech nejeví falešnou březost, ale když jsem jí dal k samci, tak byla jak prkno. Zatím jsem ji znova nepřipouštěl, myslíte si, že může mít mladé?
Nebo mám znova připustit? Je nutné aby se králík při ramlovàni vždy svalil?
Děkuji za odpovědi.
Jak vam pise georgi, proc po 14 dnech pripoustite samice znovu?..to,ze samice stavi po 14 dnech hnizdo,nemusi znamenat,ze ma falesnou brezost...moje nektere samice si zkusmo hnizdo postavi,potom ho zlikviduji a stavi nove a normalne jsou brezi..
Je problem,m nechat samici v klidu, vydrzet jeste 14 dni? Zbytecne ji stresujete..
ančovička1
napsal(a):
Jak vam pise georgi, proc po 14 dnech pripoustite samice znovu?..to,ze samice stavi po 14 dnech hnizdo,nemusi znamenat,ze ma falesnou brezost...moje nektere samice si zkusmo hnizdo postavi,potom ho zlikviduji a stavi nove a normalne jsou brezi..
Je problem,m nechat samici v klidu, vydrzet jeste 14 dni? Zbytecne ji stresujete..
Někomu to prostě nedá a má pocit, že když je samice opět v říji, nestihne ji teď připustit, že pak delší dobu říje nepříjde a samice se mu pak nepodaří připustit. Proto je dobré se naučit pohmatem kontrola je-li samice březí, jsou-li na to samičky zvyklé, tak při kontrole jsou většinou klidné.
Já se přiznám, že málokdy poznám po čtrnácti dnech březost pohmatem. Většinou to na samici poznám podle toho jak se chová, co dělá a jak vypadá. Jsou ale samice které, jak se říká, dovedou klamat tělem. Chovat králíky není jenom o tom, že jim hodím krmení, nebo vykydám a jdu od toho. Někomu to připadá divně že člověk mluví na králíky nebo na slepice, ale bavit se se psem nebo kočkou jim příde normální. Normální je mluvit na všechny zvířata a být s nimi v kontaktu, hlavně všímat si co v jaké situaci dělají jak se chovají. Tak člověk nabírá zkušenosti a nemusí to být dlouhodobá záležitost, že jenom staří jsou zkušení. I mladí ty zkušenosti mohou nasbírat brzy, pokud se o to zajímají a krom toho, že tráví hodně času sledováním králíků, si něco o tom i nastudují. Aby jste to zase nebrali tak, že člověk si má dát ži ke králíkárnně a čučet dvanáct hodin na ně. I když by to někomu možná pomohlo. Prostě si je všímat když člověk něco dělá kolem. Se samicí je dobré co nejméně manipulovat. To pak reaguje jinak na lidskou ruku, nechá se pohladit a ani neútočí když ji člověk sahá do hnízda. To jsou, ale všeobecné základy chovu všech zvířat. A pokud jde o samotný ten akt připouštění, tak nevím s kým mám tu čest a jestli se mohu před nezletilým vyjadřovat tak jak to je. Ale vlastně proč ne. Když se už připravují učebnice pro mateřské školky (údajně na Slovensku) Kde jsou dokonce kreslené obrázky ejakulace při styku. Takže to ramlování kdy samec se tak nějak natřásá na samici, nejde o sex jako u lidí, ale zvířata mají na konci penisu hmatací orgán kterým hledají tu správnou dírku. Když ji naleznou tak prudce přirazí a dojde k ejekulaci (vystříkne sperma) a v tom momentě se svalí nebo převrátí, Dobré je když alespoň pár vteřin zůstanou jakoby spojeni i když na boku. Ale i když ne, tak i v tom případě je to dobré. Provádí se takzvaný dvojskok, údajně z toho důvodu, že při první ejakulaci bývá hodně spermií neaktivních, ale neni to až tak potřeba jelikož těch spermií je veliké množství. Jenomže se může stát, že ten samec se tím ramlováním tak vzruší, že ten příraz může být mimo pochvu. I proto radši dvojskok. Doufám, že je to dost polopaticky a že mne tady nebude někdo pronásledovat za sexuálně nevhodný vstup
horal
napsal(a):
Já se přiznám, že málokdy poznám po čtrnácti dnech březost pohmatem. Většinou to na samici poznám podle toho jak se chová, co dělá a jak vypadá. Jsou ale samice které, jak se říká, dovedou klamat tělem. Chovat králíky není jenom o tom, že jim hodím krmení, nebo vykydám a jdu od toho. Někomu to připadá divně že člověk mluví na králíky nebo na slepice, ale bavit se se psem nebo kočkou jim příde normální. Normální je mluvit na všechny zvířata a být s nimi v kontaktu, hlavně všímat si co v jaké situaci dělají jak se chovají. Tak člověk nabírá zkušenosti a nemusí to být dlouhodobá záležitost, že jenom staří jsou zkušení. I mladí ty zkušenosti mohou nasbírat brzy, pokud se o to zajímají a krom toho, že tráví hodně času sledováním králíků, si něco o tom i nastudují. Aby jste to zase nebrali tak, že člověk si má dát ži ke králíkárnně a čučet dvanáct hodin na ně. I když by to někomu možná pomohlo. Prostě si je všímat když člověk něco dělá kolem. Se samicí je dobré co nejméně manipulovat. To pak reaguje jinak na lidskou ruku, nechá se pohladit a ani neútočí když ji člověk sahá do hnízda. To jsou, ale všeobecné základy chovu všech zvířat. A pokud jde o samotný ten akt připouštění, tak nevím s kým mám tu čest a jestli se mohu před nezletilým vyjadřovat tak jak to je. Ale vlastně proč ne. Když se už připravují učebnice pro mateřské školky (údajně na Slovensku) Kde jsou dokonce kreslené obrázky ejakulace při styku. Takže to ramlování kdy samec se tak nějak natřásá na samici, nejde o sex jako u lidí, ale zvířata mají na konci penisu hmatací orgán kterým hledají tu správnou dírku. Když ji naleznou tak prudce přirazí a dojde k ejekulaci (vystříkne sperma) a v tom momentě se svalí nebo převrátí, Dobré je když alespoň pár vteřin zůstanou jakoby spojeni i když na boku. Ale i když ne, tak i v tom případě je to dobré. Provádí se takzvaný dvojskok, údajně z toho důvodu, že při první ejakulaci bývá hodně spermií neaktivních, ale neni to až tak potřeba jelikož těch spermií je veliké množství. Jenomže se může stát, že ten samec se tím ramlováním tak vzruší, že ten příraz může být mimo pochvu. I proto radši dvojskok. Doufám, že je to dost polopaticky a že mne tady nebude někdo pronásledovat za sexuálně nevhodný vstup
Protože máte nakrálikováno 😁 A více odšmírováno 😁 Tak se dovolím zeptat : Je možné, aby při delší nečinnosti samce pak byl nevyrovnaný vrh? Stalo se mi to již dvakrát, co to teď víc sleduji po roce, ( na zacatku léta poslední připuštění) , že samice byla dvakrát obskocená během dne nebo druhý den, byla v říji stopro, pak porodila a jedno mladé byl macek, jedno bylo mrtvé hned po porodu a druhé dvě pošli druhý den, ty tři byli opravdu hodně menší než to jedno. Loni pak další připuštění Ok, měla 6 mladých vyrovnané. Jedna se o Zhb. Není to samcem ani samicí stalo se mi to u vicero samic vzdy první vrh v roce po " přestávce "....
Na tohle téma jsem četla článek. Doporučovali opakovat skok druhy den, to u mne nefungovalo. Již obskocena samice druhy den vždy “vrčí” .
Je fakt, ze mám i tak vrhy vyrovnané ( spis zbytečně moc mladých než málo).
Nicméně mám jen 4 samice a 2 samce a mladé každá 2-3 za rok. Pauzy mezi akcí samce jsou tedy značné, vrhy i tak 7-10 kousků.
Ještě zakrsliky 🐰ovsem ty nepočítám, kluci jsou vykastrovani a samice mladé 1x.
Je to možné, u samců totiž šourek není jenom na parádu. Aby byli spermie aktivní musí mít nižší teplotu než je teplota těla. Proto jsou varlata mimo tělo v šourku. Pokud jsou venkovní teploty příliš vysoké, mohla by to být ta příčina, ale stejné je to pak i se samicí. Jsou li příliš vysoké venkovní teploty, samice moc nežere, ztrácí energii a tělo se brání výdeji další energie, tím že uvolní méně vajíček. Je to příroda a některé věci se těžko vysvětlují a ještě hůř dokazují. V mládí jsem pracoval jako ovčák nebo chceteli bača a připouštěli jsme ovce inseminací. Byl to tehdy netradiční chov ovcí, ale i Herefordského skotu (hlavní zootechnik ing Dufka je přivezl z Kanady letadlem) v oplůtkách. Byla to soustava 80-100 ha oplocených pastvin kde se tihle zvířata točili. Aby mohli jehňata brzy ven na pastviny, bylo nutné, aby se rodili jehňata dříve. Začínalo se už připouštět od prvního září. A proč to píši? Proto že odběry se prováděli přímo v ovčíně od vlastních beranů. Prvním rokem to bylo tak, že přijeli ins. technici a odebrali berany, odvezli sperma do laborky kde ho naředili a kapalním dusíkem zamrazili. Pak nám ho přivezli, my ho museli nechat rozmrazit a inseminaci provedl náš mladý zootechnik. Právě, že ti technici si stěžovali na špatnou pohyblivost spermií a tak nám nemohli připravit dost dávek. Proto se příští rok technici nastěhovali na ovčín a odebíralo i připouštělo se denně.
Přístrojem se zkontrolovala životaschopnost spermat a posléze se namíchali dávky. Právě když bylo pár dní po sobě horko, což v září bývá často byli spermie línější, dokonce i dost neživých. Přesto jsem v tom roce byl oceněn diplomem a finanční odměnou za první místo v ČSSR v chovu masných ovcí. Proto si myslím, že že ve vašem případě by ta vyšší teplota eventuálně mohlo sehrát roli. Nevím jak bylo tenkrát v době kdy jste připouštěla, ale pokud jiné vrhy byli v pořádku, tak je to možné. Ale i kdybych věděl všechny informace, pořád to bude jenom moje domněnka a nikoliv fakta. A to že rodila dva dny, jste vlastně odpověděla sama, že byla samice úspěšně připuštěna dva dny po sobě. Tady mohlo dojít ke dvojí březosti a třeba je to i odpověď na to proč byli králíčata nevyrovnané. Je to opravdu jenom můj názor, nikoliv odborná rada.
horal
napsal(a):
Je to možné, u samců totiž šourek není jenom na parádu. Aby byli spermie aktivní musí mít nižší teplotu než je teplota těla. Proto jsou varlata mimo tělo v šourku. Pokud jsou venkovní teploty příliš vysoké, mohla by to být ta příčina, ale stejné je to pak i se samicí. Jsou li příliš vysoké venkovní teploty, samice moc nežere, ztrácí energii a tělo se brání výdeji další energie, tím že uvolní méně vajíček. Je to příroda a některé věci se těžko vysvětlují a ještě hůř dokazují. V mládí jsem pracoval jako ovčák nebo chceteli bača a připouštěli jsme ovce inseminací. Byl to tehdy netradiční chov ovcí, ale i Herefordského skotu (hlavní zootechnik ing Dufka je přivezl z Kanady letadlem) v oplůtkách. Byla to soustava 80-100 ha oplocených pastvin kde se tihle zvířata točili. Aby mohli jehňata brzy ven na pastviny, bylo nutné, aby se rodili jehňata dříve. Začínalo se už připouštět od prvního září. A proč to píši? Proto že odběry se prováděli přímo v ovčíně od vlastních beranů. Prvním rokem to bylo tak, že přijeli ins. technici a odebrali berany, odvezli sperma do laborky kde ho naředili a kapalním dusíkem zamrazili. Pak nám ho přivezli, my ho museli nechat rozmrazit a inseminaci provedl náš mladý zootechnik. Právě, že ti technici si stěžovali na špatnou pohyblivost spermií a tak nám nemohli připravit dost dávek. Proto se příští rok technici nastěhovali na ovčín a odebíralo i připouštělo se denně.
Přístrojem se zkontrolovala životaschopnost spermat a posléze se namíchali dávky. Právě když bylo pár dní po sobě horko, což v září bývá často byli spermie línější, dokonce i dost neživých. Přesto jsem v tom roce byl oceněn diplomem a finanční odměnou za první místo v ČSSR v chovu masných ovcí. Proto si myslím, že že ve vašem případě by ta vyšší teplota eventuálně mohlo sehrát roli. Nevím jak bylo tenkrát v době kdy jste připouštěla, ale pokud jiné vrhy byli v pořádku, tak je to možné. Ale i kdybych věděl všechny informace, pořád to bude jenom moje domněnka a nikoliv fakta. A to že rodila dva dny, jste vlastně odpověděla sama, že byla samice úspěšně připuštěna dva dny po sobě. Tady mohlo dojít ke dvojí březosti a třeba je to i odpověď na to proč byli králíčata nevyrovnané. Je to opravdu jenom můj názor, nikoliv odborná rada.
Nene špatně jste to přečetl , bylo to teď v zimě ,po delší době od posledního porodu, takze přehřátí nehrozí. A u samce byla dvakrát buď během dne nebo jeden den a pak jeste druhy den. Rodily všechno naráz. Jen me překvapuje ze tam byly tak velké rozdíly ve velikosti a tim padem i životaschopnosti. U zakrslych vim , ze tam geneticky je větší procento šance úhynu po porodu. Sem tam se mi stane, jedno mladé, ale ze vždy první vrh v roce , po přestávce a s takovými rozdíly ve velikosti mi uz náhoda nepřijde :) . Další pripousteni je vlastně po odstavu asi tři měsíce po porodu a tam se nic takového neděje a jsou pripoušteny stejně... tak nevim jsou to věci mezi nebem a zemí 😁
Já tam četl, začátkem léta. Také vždy říkám, že občas se stanou věci které nejdou vysvětlit. A je zbytečné se tím zatěžovat, pokud se to neopakuje. Vícekrát jsem se setkal s názorem, že když není samec rozskákaný je lepší ho nechat skočit vícekrát. U beranů se to nepotvrdilo, ale králík je přeci jenom jiný než beran tak třeba je to i možný, že ta plodnost bude nižší.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jestli se jedná o zakrslíka,jak píšete Zhb,tak je to genetická vada peanut neboli buráček.Nejznámější genetické onemocnění přisuzované recesivnímu projevu genu zakrslosti.Tato mláďata mají výrazně nižší porodní váhu a rodí se buď mrtvá nebo brzy uhynou.Obsáhlý článek je v časopisu Chovatel 5/2011
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jestli se jedná o zakrslíka,jak píšete Zhb,tak je to genetická vada peanut neboli buráček.Nejznámější genetické onemocnění přisuzované recesivnímu projevu genu zakrslosti.Tato mláďata mají výrazně nižší porodní váhu a rodí se buď mrtvá nebo brzy uhynou.Obsáhlý článek je v časopisu Chovatel 5/2011
Dekuji , o tom jsem mluvila, ze je to u zakrslíků běžné , ale během roku uhynou 1-2 , ale první vrh minimalně polovina 😁To mi přijde divné , kouknu jestli si ten článek dá dohledat