Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
26.11.2015 08:17
papouscci

XXX.XXX.187.22

Nema nekdo zkusenost jak odehnat postolku od volier.

26.11.2015 11:54
eli22

XXX.XXX.181.33

papouscci napsal(a):
Nema nekdo zkusenost jak odehnat postolku od volier.

Jednou jsem viděla u chovatele na voliéře maketu sovy. Jestli to ale pomáhá, nevím.

26.11.2015 17:10
barp58

XXX.XXX.20.42

papouscci napsal(a):
Nema nekdo zkusenost jak odehnat postolku od volier.

Bude to určitě poštolka? Ty by na voliery neměly ůtočit, jsou to spíše ptáci města a specializují se více na myši a hraboše. Řekl bych, že se spíše bude jednat o krahujce obecného, nebo jestřába lesního. To jsou specialisté na voliery.

26.11.2015 17:14
barp58

XXX.XXX.20.42

barp58 napsal(a):
Bude to určitě poštolka? Ty by na voliery neměly ůtočit, jsou to spíše ptáci města a specializují se více na myši a hraboše. Řekl bych, že se spíše bude jednat o krahujce obecného, nebo jestřába lesního. To jsou specialisté na voliery.

A krahujec se rád a často vrací na místo činu. Doporučuji vypozorovat na které místo přistává a tam umístit jestřábí koš s živou návnadou (hrdlička v malé kleci) a ůspěch se dostaví.

26.11.2015 17:23
venca13

XXX.XXX.168.241

Také bych to spíše viděl na krahujce, ten loví i ptáky v letu, poštolka je spíše na "pozemní cíle." No a jestřábí koš, pokud víte jak vypadá a jak funguje, tak nejspíš i víte, že jeho použití není legální. Navíc co poté s chyceným dravcem? Zkuste radši voliéry, je-li to možné nějak zabezpečit...

26.11.2015 17:32
Moudivláček

XXX.XXX.37.245

barp58 napsal(a):
A krahujec se rád a často vrací na místo činu. Doporučuji vypozorovat na které místo přistává a tam umístit jestřábí koš s živou návnadou (hrdlička v malé kleci) a ůspěch se dostaví.

Dobře jste odpověděl a poradil.
Poštolku bych též vyloučil, zatím není zle a drobní ptáci jako její kořist příjdou na řadu později. S blížící se zimou přibudou krahujci ze severu. Každý den jednu sýkoru nebo vrabce je záchovná dávka. Taky musí žít.
Krahujec bude na živou návnadu v koši raz dva. Jestřáb není lovcem v obcích. Zapomněl jste uvést, že chytáním, případným usmrcením se dotyčný dostává do rozporu se zákonem a podle finanční hodnoty se už nejedná o přestupek, ale trestný čin.
Ale, kde není žalobce, není soudce. Pokud máte tu jistotu.
Jednoduchá rada tazateli. Dvojitý strop, dvojité pletivo na bocích, stačí v horní třetině a je po problému. Jak jednoduché.
To jsou všeobecně známé věci a pořád nejsou jasné.

26.11.2015 17:37
papouscci

XXX.XXX.151.21

Moudivláček napsal(a):
Dobře jste odpověděl a poradil.
Poštolku bych též vyloučil, zatím není zle a drobní ptáci jako její kořist příjdou na řadu později. S blížící se zimou přibudou krahujci ze severu. Každý den jednu sýkoru nebo vrabce je záchovná dávka. Taky musí žít.
Krahujec bude na živou návnadu v koši raz dva. Jestřáb není lovcem v obcích. Zapomněl jste uvést, že chytáním, případným usmrcením se dotyčný dostává do rozporu se zákonem a podle finanční hodnoty se už nejedná o přestupek, ale trestný čin.
Ale, kde není žalobce, není soudce. Pokud máte tu jistotu.
Jednoduchá rada tazateli. Dvojitý strop, dvojité pletivo na bocích, stačí v horní třetině a je po problému. Jak jednoduché.
To jsou všeobecně známé věci a pořád nejsou jasné.

Dvojte pletivo mam. Jedna se my o to ze utoci a ptaci litaji jak zbesily.

26.11.2015 17:48
barp58

XXX.XXX.20.42

venca13 napsal(a):
Také bych to spíše viděl na krahujce, ten loví i ptáky v letu, poštolka je spíše na "pozemní cíle." No a jestřábí koš, pokud víte jak vypadá a jak funguje, tak nejspíš i víte, že jeho použití není legální. Navíc co poté s chyceným dravcem? Zkuste radši voliéry, je-li to možné nějak zabezpečit...

Samozřejmě, že vím. Vím z vlastní zkušenostil, že ten nebo ta(spíše to bude samice) se bude neustále vracet a způsobovat pěkný mumraj okolo volier, i dvakrát za den, i dva tři měsíce..Kopíruje ideálně terén i v metrové výšce a udeří na pletivo. Zabezpečíte to těžce, i přes dvojité pletivo se papoušci vylekají, a přece neobeženete voliery plechovým plotem? Jinak se jej buhužel budete těžko zbavovat a není problém ho vypustit do jiného teritoria . Jen chci poradit.

26.11.2015 17:55
papouscci

XXX.XXX.151.21

barp58 napsal(a):
Samozřejmě, že vím. Vím z vlastní zkušenostil, že ten nebo ta(spíše to bude samice) se bude neustále vracet a způsobovat pěkný mumraj okolo volier, i dvakrát za den, i dva tři měsíce..Kopíruje ideálně terén i v metrové výšce a udeří na pletivo. Zabezpečíte to těžce, i přes dvojité pletivo se papoušci vylekají, a přece neobeženete voliery plechovým plotem? Jinak se jej buhužel budete těžko zbavovat a není problém ho vypustit do jiného teritoria . Jen chci poradit.

Dik vsem za rady. Zitra zacne odchyt domluvil jsem se s kamaradem myslivcem.

26.11.2015 18:48
petajz

XXX.XXX.144.34

Moudivláček napsal(a):
Dobře jste odpověděl a poradil.
Poštolku bych též vyloučil, zatím není zle a drobní ptáci jako její kořist příjdou na řadu později. S blížící se zimou přibudou krahujci ze severu. Každý den jednu sýkoru nebo vrabce je záchovná dávka. Taky musí žít.
Krahujec bude na živou návnadu v koši raz dva. Jestřáb není lovcem v obcích. Zapomněl jste uvést, že chytáním, případným usmrcením se dotyčný dostává do rozporu se zákonem a podle finanční hodnoty se už nejedná o přestupek, ale trestný čin.
Ale, kde není žalobce, není soudce. Pokud máte tu jistotu.
Jednoduchá rada tazateli. Dvojitý strop, dvojité pletivo na bocích, stačí v horní třetině a je po problému. Jak jednoduché.
To jsou všeobecně známé věci a pořád nejsou jasné.

Jak to chcete vysvětlit těm ptákům ve voliéře že se nemusí bát když mají dvojité pletivo?Kdo zažil útok dravce na voliéry tak ví jaký chaos a děs to u ptáků vyvolá.A úhyny není není nic mimořádného.

26.11.2015 19:09
goose

XXX.XXX.120.166

Dravce u voliér jsem zažil minulý týden. Nevím o jakého šlo, ale přiletěl přes zahrady sousedů a sedl si na strom pár metrů od voliér.
Je to přesně jak píše petajz. Problémem není přímý útok, ale už jen pouhá přítomnost v blízkém okolí. Ani bych si ho nevšiml, ale ptáci se neskutečně poplašili a tak mě na jeho přítomnost upozornili. Ve volné přírodě by se snažili prchnout, ale ve voliérách nemůžou a jelikož se jedná o jejich pud sebezáchovy pak se lehko stane, že se můžou pomlátit o pletivo.
Dvojité pletivo tady nic neřeší. Ptáci se ho jistojistě leknou vždy když se ukáže na obzoru.

26.11.2015 19:14
barp58

XXX.XXX.20.42

goose napsal(a):
Dravce u voliér jsem zažil minulý týden. Nevím o jakého šlo, ale přiletěl přes zahrady sousedů a sedl si na strom pár metrů od voliér.
Je to přesně jak píše petajz. Problémem není přímý útok, ale už jen pouhá přítomnost v blízkém okolí. Ani bych si ho nevšiml, ale ptáci se neskutečně poplašili a tak mě na jeho přítomnost upozornili. Ve volné přírodě by se snažili prchnout, ale ve voliérách nemůžou a jelikož se jedná o jejich pud sebezáchovy pak se lehko stane, že se můžou pomlátit o pletivo.
Dvojité pletivo tady nic neřeší. Ptáci se ho jistojistě leknou vždy když se ukáže na obzoru.

Přesně tak jak píšete a uvádíme výše.

26.11.2015 19:33
calvusca

XXX.XXX.208.12

U mna tiez lovi a uspesne. No chyta hrdlicky, vrabce, sykorky. Je ich tu strasne moc, krmim ich. Zatial voliery mam z hora a zo zadu kryte, ale randal je poriadny ked utoci krahulec. Vsetko piska a krici. To dvojite pletivo nechapem. Myslim ze ked narazi na pletivo, mozno slabsie pretrhne ale ten krahulec uz nevzlietne a ani nic neulovy. Ked sa dostane cez pletivo zostane dolamany a nedostane sa von. Ked nepretrhne myslim tazko sa pozbiera. Videl som krahulca ako narazil do okna. Len mastny flak ostal po nom, no prezil ale hodinu bol mimo. Uz som zacal nieco vacsie na dvore 7x4 metre len pletivo zvarane,2mm hrubka drotu bez pevnej strechy. No mozno tam dam este jedno chovatelske pletivo, ale len z hora. Dali ste mi chrobaka do hlavy

26.11.2015 19:49
calvusca

XXX.XXX.208.12

eli22 napsal(a):
Jednou jsem viděla u chovatele na voliéře maketu sovy. Jestli to ale pomáhá, nevím.

Sovy sa pouzivaly (alebo maketa sovy vacsinou vyr skalny) na vyrovacku. Teraz uz zakazany sposob lovu. Posadili sovu na T-cko blizo ukrytu a vtaky ktore utocily na sovu sa strielali. Vacsinou to boli krkavcovite vtaky, ale je zname ze aj spevavce, skratka vsetko utoci na vyra. Mysiak vyhliadne maketu z kilometra. Preto sa to zakazalo. Padlo tam vela dravcov. Na krahulca neviem ako to funguje, ale asi aj ten utoci na neho. Nepomoze to. Samozrejme skusit to mozete. Tie makety sa daju kupit v polov.obchodoch.

26.11.2015 20:02
Moudivláček

XXX.XXX.37.245

petajz napsal(a):
Jak to chcete vysvětlit těm ptákům ve voliéře že se nemusí bát když mají dvojité pletivo?Kdo zažil útok dravce na voliéry tak ví jaký chaos a děs to u ptáků vyvolá.A úhyny není není nic mimořádného.

Ptákům nic vysvětlovat nebudu, jsou to ptáci a ne lidé. Vysvětlím Vám. Napíšu zkušenosti desítek let.
Máte pravdu, ptáci se poplaší a vyděsí. Mohou-li ve dne uniknout do kryté nebo vzdálené části, nic se neděje. V přírodě je také neraní z úleku. Máte - li voliéru holou, dvě bidla, tak krahujec na pletivu hrozí mrtvicí ptáků. U mně se astrildi schovají do křoví, papoušci zaletí do záletu nebo dovnitř, nic se neděje, přirozené reakce na nebezpečí. Pohyb jim není na škodu.
Bez dvojitého pletiva utržená jedna noha, nikdy dvě. Stejně v noci kuna, kočka.
Pane, trochu strachu ptákům neškodí, tedy ve dne. V noci se mohou umlátit i při dvojitém pletivu. Záleží na podmínkách a akademické rady jsou zbytečné.
Celé léto měli žaková přední stěnu volnou, ne v noci. K podzimu i ve dne druhý rám s pletivem.
Žako na pletivu neuskočí bleskurychlému útoku krahujce a noha by byla pryč. Astrildi nesedají po čelním pletivu a když krahujec narazí až se pletivo prohne, jsou v křoví. Tak to dělají i vrabci, lezou i ke kořenům jako myši a krahujec sedí 2 metry vedle a marně čeká.
Můžete uvést konkrétní příklad úhynu po útoku dravce, šelmy bez doloženého tělesného poškození, pouze stresem? Krevní podlitiny, oděrky při nárazech na pletivo a pod.

26.11.2015 20:19
corvuscorax

XXX.XXX.49.81

Zkuste dát do nějaké klece menší klícku s návnadou a na strop klece navažte oka z rybářského vlasce. Po odchycení krahujce ho dejte do přenosky a zavezte někam daleko do lesa.

26.11.2015 20:58
petajz

XXX.XXX.144.34

Moudivláček napsal(a):
Ptákům nic vysvětlovat nebudu, jsou to ptáci a ne lidé. Vysvětlím Vám. Napíšu zkušenosti desítek let.
Máte pravdu, ptáci se poplaší a vyděsí. Mohou-li ve dne uniknout do kryté nebo vzdálené části, nic se neděje. V přírodě je také neraní z úleku. Máte - li voliéru holou, dvě bidla, tak krahujec na pletivu hrozí mrtvicí ptáků. U mně se astrildi schovají do křoví, papoušci zaletí do záletu nebo dovnitř, nic se neděje, přirozené reakce na nebezpečí. Pohyb jim není na škodu.
Bez dvojitého pletiva utržená jedna noha, nikdy dvě. Stejně v noci kuna, kočka.
Pane, trochu strachu ptákům neškodí, tedy ve dne. V noci se mohou umlátit i při dvojitém pletivu. Záleží na podmínkách a akademické rady jsou zbytečné.
Celé léto měli žaková přední stěnu volnou, ne v noci. K podzimu i ve dne druhý rám s pletivem.
Žako na pletivu neuskočí bleskurychlému útoku krahujce a noha by byla pryč. Astrildi nesedají po čelním pletivu a když krahujec narazí až se pletivo prohne, jsou v křoví. Tak to dělají i vrabci, lezou i ke kořenům jako myši a krahujec sedí 2 metry vedle a marně čeká.
Můžete uvést konkrétní příklad úhynu po útoku dravce, šelmy bez doloženého tělesného poškození, pouze stresem? Krevní podlitiny, oděrky při nárazech na pletivo a pod.

Máte sice zkušenosti desítky let, to já také.Papoušky chovám skoro čtyřicet roků a s krahujcem jsem se u mne setkal dvakrát.Poprvé v začátcích mého chovu.Když mi poněkolikáté zaútočil na voliéry, tak jsem na radu staršího chovatele naházel na voliéry nahusto větve šípku a byl pokoj.Jenže to jsem měl jen čtyři voliéry.Podruhé mě navštívil po letech když zřejmě zaútočil na vrabce sedícího na voliéře.Byla to taková rána do pletiva že si nedovedete představit co to udělalo se všemi papoušky ve voliérách.Tehdy to nepřežila jedna rozela a spousta ptáků byla potlučená, ale přežili.
Největší masakr po náletu krahujce jsem viděl u kamaráda.Přesto že jsme stáli pár metrů od voliér tak zaútočil přímo na ptáky ve voliéře.Žádného nezranil, ale bylo to v době kdy měl vylétlá mláďata králováků a spousty další austrálie.Odneslo to šest mladých a jeden chovný pták kteří se v panice umlátili o pletivo.Tady vůbec nejde o nějaký stres, ale o paniku vyvolanou už jenom přítomností krahujce.Máte pravdu že ptáky v přírodě neraní z úleku, to také nikdo netvrdí.Oni zkrátka někam uletí.To samozřejmě dělají i naši papoušci kteří ale mají v cestě pletivo.Bohužel.

26.11.2015 21:40
Moudivláček

XXX.XXX.37.245

petajz napsal(a):
Máte sice zkušenosti desítky let, to já také.Papoušky chovám skoro čtyřicet roků a s krahujcem jsem se u mne setkal dvakrát.Poprvé v začátcích mého chovu.Když mi poněkolikáté zaútočil na voliéry, tak jsem na radu staršího chovatele naházel na voliéry nahusto větve šípku a byl pokoj.Jenže to jsem měl jen čtyři voliéry.Podruhé mě navštívil po letech když zřejmě zaútočil na vrabce sedícího na voliéře.Byla to taková rána do pletiva že si nedovedete představit co to udělalo se všemi papoušky ve voliérách.Tehdy to nepřežila jedna rozela a spousta ptáků byla potlučená, ale přežili.
Největší masakr po náletu krahujce jsem viděl u kamaráda.Přesto že jsme stáli pár metrů od voliér tak zaútočil přímo na ptáky ve voliéře.Žádného nezranil, ale bylo to v době kdy měl vylétlá mláďata králováků a spousty další austrálie.Odneslo to šest mladých a jeden chovný pták kteří se v panice umlátili o pletivo.Tady vůbec nejde o nějaký stres, ale o paniku vyvolanou už jenom přítomností krahujce.Máte pravdu že ptáky v přírodě neraní z úleku, to také nikdo netvrdí.Oni zkrátka někam uletí.To samozřejmě dělají i naši papoušci kteří ale mají v cestě pletivo.Bohužel.

Děkuji za rychlou reakci. Rozumím Vám. Trnité větve, to jsou rady z literatury našeho mládí, hlavně proti kočkám.Také vím o čem mluvím. Je to 2 roky. Voliéra 2 krát 2 m, králičí pletivo, astrildi, amadiny. Vyměňoval jsem polykarbonát stropu. Klečím nahoře. Krahujec udeřil půl m ode mne, zůstal sedět foscinován zděšenými ptáky. Kdybych měl rukavice, chytil bych ho. Kdo zažil stisk jeho pařátů do holé ruky ví, proč jsem jen zíral.

27.11.2015 09:06
loskutakruda

XXX.XXX.211.160

Já měl to samé, když utočil na voliéry ale ptáci zalétli do přístavku.Po několikátém utoku během dne na jednu a tu samou voliéru, jsem to vyřešil tabulí silného skla, kterou jsem umístil mezi predátora a pletivo. Jeden nálet a byl pokoj.

28.11.2015 14:48
papouscci

XXX.XXX.151.21

loskutakruda napsal(a):
Já měl to samé, když utočil na voliéry ale ptáci zalétli do přístavku.Po několikátém utoku během dne na jednu a tu samou voliéru, jsem to vyřešil tabulí silného skla, kterou jsem umístil mezi predátora a pletivo. Jeden nálet a byl pokoj.

Tak je hotovo. Dravec odchycen a vypusten do jineho teritoria.

Přidejte reakci

Přidat smajlík