Mizející ptactvo v naší přírodě

Kdyby myslivci střileli sojky a straky v takovým množstvi jako za komanču tak by to bylo v lese hned poznat.

Taky sleduji každoroční úbytek ptactva na zahradách, nicméně letos jsem u nás (lokalita Nový Jičín) pozoroval během listopadu a začátku prosince nejvíce koňadry v menším počtu i modřinky. S překvapením tady nepozoruji již žádné jiné druhy sýkor. Ještě před 5-10 roky zde byly babky, úhelničci parukářky, ale teď v převážné míře koňadry a modřinky. Od půlky prosince až někdy do konce února jsem pozoroval velké množství čížků, kteří tady lítali v hejnech a bylo jich na krmítku opravdu dost, spolu s čížkama jsem pozoroval hejna stehlíků, kteří čížky doprovázeli (zejména období leden a únor). Dále rovněž pěnkavy a velmi malé hejno vrabců. Častým návštěvníkem byl brhlík, zejména v prosinci. Hodně mě překvapila četná účast dlasků, během ledna jsem pozoroval na krmítku a pod ním na zemi dokonce 8 dlasků současně, což byl moc krásný pohled. Naopak letos vůbec nechodili kosi a strakapoudové, snad jsem nezáhledl ani jednoho, možná na stromě jednou šplhal, ale oproti dřívějšku opravdu nebyl skoro k vidění. Dříve lítalo k nám hodně zvonků, letos jenom něco málo ve srovnání s minulýma rokama hodně bídná účast ze strany zvonků. V minulém roce často zejména během února a ledna lítali hýli, letos jsem pozoroval hýly jen jednou, ale pouze po stromech na krmítku vůbec nic. Celkově lze shrnout, že letos velká účast čížků, mnoho stehlíků a koňader, dlasků a brhlíků, málo potom kosi, vrabci, strakapoudi, zvonci, hýli a vůbec jiné druhy sýkor kromě modřinky, hýli a červenky.

Je pravdou, že ptactva rok od roku ubývá. Ale je to alespoň podle mého názoru způsobeno především kácením veškerých remízků a keříků na okrajích lesů. Lidé se snaží lesy a především jejich okraje čistit, ale málokdo si uvědomí, že právě v těchto keřících houštinách hnízdí spousta ptáků, kteří si potom nemají kde postavit hnízda. Také se z krajiny vytrácejí veškeré jeřabinky, hlohy a šípky.
Proto se snažíme alespoň u nás v okolí zajistit dostatek míst k hnízdění pro co největší možné množství druhů ptáků. Jinak letos v zimě se u nás poprvé objevil dlask obecný, ale běžně je tu v zimě k vidění především spousta sýkorek, nejvíce jsou zastoupeny modřinky, babky a koňadry. Dále jsou u nás k vidění čížci, vrabci, brhlíci, strnadi a červenky. Z větších spousta kosů, strakapoudů a sojek.
Přidávám i nějaké fotky z krmítka. Ještě doplním, že jsme z okolí Vsetína.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ještě přidávám jen pro zajímavost fotky naší soví budky. Jsou u nás sýčci a puštíci. A v přírodě už si tito ptáci moc míst k hnízdění v dnešní době nenajdou.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Opravdu se zájmem jsem si přečetl nové netradiční nebo neobvyklé téma, které vítám.
Kdo chová ptáky v klecích má, nebo by měl mít zájem o život ptactva ve svém okolí.
Všichni, kdo chováme okrasné ptactvo jsme kdysi, dnes je to asi to jiné, jsme začínali se zájmem o naše pěvce. Názory mohou být různé, ale ti, co se zatím ozvali mají většinou pravdu.
Jen dodám, že mizející pšenice na krmítku skončí ve volátkých hrdliček, invazního druhu a 10 vrabců na krmítku nic není. Zimní přítomnost na krmítku a mizení skunečnice není ukazatelem početnosti druhu.
Ptactvo skutečně mizí, mám o tom text v říjnové a dubnové Fauně. Zájemcům mohu poslat i oponující text, který jsem ze Záchranné stanice u Prahy dostal a se kterým naprosto nesouhlasím. Není to jen strakama, sojkama a krahujci. Je to změna přírodního prostředí a chemizace. To platí hlavně pro ty zmíněné motýly. Platíme obrovskou cenu za vysoké výnosy.
Uveřejněná pozorování jsou lokální a proto nemohou být podkladem pro nějakou statistiku početnosti.30 ks vrabců přiživujících se u slepic a holubů zmizela jako potrava krahujce do 3 měsíců.
Jsem zvědav, zda se diskuze na toto téma rozvine.

pavli napsal(a):
Je pravdou, že ptactva rok od roku ubývá. Ale je to alespoň podle mého názoru způsobeno především kácením veškerých remízků a keříků na okrajích lesů. Lidé se snaží lesy a především jejich okraje čistit, ale málokdo si uvědomí, že právě v těchto keřících houštinách hnízdí spousta ptáků, kteří si potom nemají kde postavit hnízda. Také se z krajiny vytrácejí veškeré jeřabinky, hlohy a šípky.
Proto se snažíme alespoň u nás v okolí zajistit dostatek míst k hnízdění pro co největší možné množství druhů ptáků. Jinak letos v zimě se u nás poprvé objevil dlask obecný, ale běžně je tu v zimě k vidění především spousta sýkorek, nejvíce jsou zastoupeny modřinky, babky a koňadry. Dále jsou u nás k vidění čížci, vrabci, brhlíci, strnadi a červenky. Z větších spousta kosů, strakapoudů a sojek.
Přidávám i nějaké fotky z krmítka. Ještě doplním, že jsme z okolí Vsetína.

Nejvíce mě překvapil ten strnad, kteří za posledních 30 let z původních zimních hejn úplně zmizeli. Chemizací mizí hmyzí potrava, nejen hnízdní prostředí. Proč jsou pryč koroptve, když na hnízdění je plno nevysekaných mezí? Co by kuřátka žrala?

Moudivláček napsal(a):
Nejvíce mě překvapil ten strnad, kteří za posledních 30 let z původních zimních hejn úplně zmizeli. Chemizací mizí hmyzí potrava, nejen hnízdní prostředí. Proč jsou pryč koroptve, když na hnízdění je plno nevysekaných mezí? Co by kuřátka žrala?

Ano máte pravdu v tom, že by kuřátka opravdu neměla co jíst. Ale alespoň u nás ubylo i míst kde by mohli hnízdit. A když už se u nás výjimečně objeví i nějaký bažant tak ho střelí myslivec, což jsem zde za posledních deset let viděla vícekrát.
A ještě doplním k těm strnadům, že to je u nás asi nejpočetnější ptáček u krmítka. V zimě se jich tu sejde i kolem 30 najednou. Ale strnada pravděpodobně neuvidíte nikdy na krmítku. Je to ptáček, který upřednostňuje potravu na zemi pod krmítkem.

pavli napsal(a):
Ano máte pravdu v tom, že by kuřátka opravdu neměla co jíst. Ale alespoň u nás ubylo i míst kde by mohli hnízdit. A když už se u nás výjimečně objeví i nějaký bažant tak ho střelí myslivec, což jsem zde za posledních deset let viděla vícekrát.
A ještě doplním k těm strnadům, že to je u nás asi nejpočetnější ptáček u krmítka. V zimě se jich tu sejde i kolem 30 najednou. Ale strnada pravděpodobně neuvidíte nikdy na krmítku. Je to ptáček, který upřednostňuje potravu na zemi pod krmítkem.

Já třeba strnada v zimě vůbec nepotkávám. A to mám krmítko zavěšené pro sýkory a krmítko, no vlastně takový zásyp, pro ptáky, co radši sbírají krmivo na zemi. Ale v létě ho slyším zpívat, to jo.

Jinak bažantů je u nás málo, málo, to je svátek, aby člověk nějakého zahlédl nebo uslyšel. Natož nějaké koroptve. Ale co jsou pole vedle ve vesnici aspoň papírově bio, jsou tam k vidění skřivani.

Ach ano situàcia je takà polovnici maju zial ruky zviazanè, zàkonmi a dnes je straka, sojka chrànenà, to pseudo ochranàrstvo nikam nevedie tieto a ine druhy regulovala uz mària terezia;asi vedela preco dnes otom rozhoduje uradnik ktori mozno videl sykorku na fotke nemiznu len motyle ale vsetky druhy citlivè na zmenu zivotnèho prostredia, dnes tvory ako mlok;rosnicka prakticky vymizly, motyle ich nasleduju, obrovskè lany monokultur sposobuju traviace problemy zajacom, srnkàm, o pouzivani pesticidov ani nehovoriac Tam kde pred dvadsiatimi rokmi bola v krajne pestrà paleta plodin uz je fuc màme làny kukurice a repky;clovek zmenil krajinu znicil biodiverzitu, a druhy drobnèho vtàctva len tazko nesu napor ktory sme im nadelily.Ved predstavme si seba samych keby som vàm dal jest tolko ze prezijete, nutil zato 12 hodin pracovat a spat na zemi dokedy bysme vydrzali asi bysme dopadli ako to nase spevnè vtàctvo zial màm obavu ze moje vnucatà ak saich raz dozijem budu poznat mnoho druhov iba z fotiek a starych knih.

Je mi již přes 60 roků a jako kluk školou povinný jsem sledoval na zahradě a ve svém okolí ptactvo u nás v přírodě. Samozřejmě, že jsem tenkrát choval co se dalo a samozřejmě i andulky.
tenkrát bývalo skutečně na zahradách a asi i v lesích mnohem více zpěvného ptactva. Na krmítku se to v zimě pestrostí druhů jen hemžilo. Poslední roky je to jenom několik sýkor modřinek a několik kosů. Nic víc. Straky jsou zde v několika párech a myslím, že to je jeden z důvodů, ne samozřejmě ten hlavní, že ostatní ptactvo se zde příliš nezdržuje. Jak už někdo zde výše napsal, myslím si, že je to skutečně více faktorů a to hlavně vysekávání a čistění parků, okrajů lesů a remízků od křovin. Chemie na polnostech a hlavně změna životního prostředí všude kolem nás, působením člověka. Pole s obilninami u nás také zmizela a pamatuji jak se na pšeničných polích zdržovala obrovská hejna vrabců. Ti se také zdržovali spolu s jinými ptáky na zahradách lidí z důvodu, že lidé hodně chovali drůbež, kde se ptáci přiživovali. Myslím, že rostoucí populace lidí a s tím spojená jejich činnost jako stavby silnic a dálnic, satelitní městečka s anglickými trávníky, kde v některých je prý dokonce zakázáno chovat jakékoliv domácí zvířata venku, mají vliv na naší původní faunu i floru. To ale asi bude problém nejen u nás ale ve většině takzvaných civilizovaných států na celém světě. Kromě několika vyjímek, kde lidé jsou k tomu vedeni od dětských let, že chrání svoje životní prostředí.

Kdyz jedete po D5 a sjedete na nyřany tak je tam hnojnik a u něj asi 100 krkavcu dřiv byl krkavec snad jen v tatrach a na šumavě tak by mě zajimalo čim krmi mladý.

kunanec napsal(a):
Kdyz jedete po D5 a sjedete na nyřany tak je tam hnojnik a u něj asi 100 krkavcu dřiv byl krkavec snad jen v tatrach a na šumavě tak by mě zajimalo čim krmi mladý.

Myslím si, že místo v kafilérce nějaká zvířata skončí na skládkách a tak krkavci, kteří se ve sředověku živili u šibenic a požději v horách padlými mršinami, mají prostřený stůl. Na silnicích přejetých zvířat ubývá, stačí sotva pro káně. Jo, svět se mění a bude hůř.

Ja jsem z Krkonos a bydlim téměř na samote, lonsky rok ten byl hodne slabej na ptactvo asi nejhorsi co pamatuju...letos ke me litalo mraky ptaku i když byla hodne slaba zima, krome strnadu(letos jsem videl jen jednoho)snad všechny druhy od sýkorek po strakapoudy a sojky..jako bonus se jeden den objevil datel cerny az jsem se divil ze se odvazil az k lidskemu obydli..bohužel jsem ho nestihl vyfotit...jinak od listopadu do této doby jsem zkrmil necelých 150 kg slunecnice, pytel psenice,20 kg prosa a cca 3 kg domácího hovězího loje..:)plus nejake to jablko a jeřabiny co mam pro papousky

Asi bude pravda, že drobného ptactva je méně než dřív ale já bych to tak pesimisticky neviděl. Naopak za posledních 20 let jsem viděl na vlastní oči ptáky které jsem do té doby viděl jen na fotkách nebo kresbách.
Každý rok na podzim se zastaví u nás ve vesnici velké hejno vlh pestrých, když jsem je viděl poprvé a byla jich plná obloha tak mi nějakou dobu trvalo než jsem je identifikoval o jaký druh vlastně jde. O letních prázdninách se zase po zahradách potulují žluvy hajní, většinou rodinka s mladými. Tento druh je opravdu nádherný pták a řadil bych ho spíš někam do tropů než do Evropy. Poslední dva roky jsem je ale zaregistroval jen podle jejich charakteristického silného hlasu, nepodařilo se mi je zahlédnout.
Loni nebo předloni jsem také poprvé viděl dudka chocholatého, přímo před domem prozkoumával zobákem trávník. Taky super zážitek. A zrovna včera když jsem jel z nákupu tak vedle silnice za vesnicí na poli snad 20 volavek nehybně stojících, asi číhaly na myši. Lidi je mylně považují za čápi.
Co se týče krmítka tak co jsem stačil postřehnout koňadry, modřinky, zvonci, stehlíci, hrdličky ale za to ve velkých počtech. Litr slunečnice je pryč za půl hodiny. Kdybych jim sypal tolik kolik by spotřebovali tak asi zbankrotuji. Taky se občas objevil bažant ale přímo výstavní kus, hrál doslova všemi barvami.

Dokonce lze spatřit i ibise skalního.

Je hele támhle za oknem letí vy jste vtipalek

Nesmíte to vidět tak černě, někteří se už zase vrací...

http://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=1161489.

cecetka napsal(a):
Nesmíte to vidět tak černě, někteří se už zase vrací...

http://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=1161489.

Zvonohlíky zahradní mám velice rád, uvažuji o jejich chovu ale mám trochu vítr z byrokracie.

Já bydlím na Kladensku v jedné vesnici. Alespoň u nás mi posledních pár let přijde, že naopak přibývají. Stačilo mi, když jsem minulý rok pěstoval proso a slunečnici a co sýkorek a hlavně těch asi 150 vrabců, co mi ze všeho udělali paseku :D. Alespoň tady v našem okolí je jich docela dost. Ale je pravda, že nedaleko baráku vždy hodně vrabců hnízdí :). I těch kosů, konipasů a dalšího ptactva je zde dost :).

Dobrý den,
celý život žiji v malém městečku ve středních Čechách a na své poměrně velké zahradě a v jejím okolí pozoruji v průběhu let bohužel postupný úbytek jednak počtu v rámci druhu, tak i druhů jako takových. Počty běžných druhů (vrabec, kos, špaček, sýkora koňadra a modřinka) se snižují. Druhy, které u mne a v okolí dříve hnízdili, již bohužel nejsou vidět ani slyšet (mlynařík, slavík, červenka, sedmihlásek, konipasové, rehek, křivka, vlaštovka, jiřička atd.) Jelikož se za ta léta prostředí mé zahrady a okolí nezměnilo, jako jednu z hlavních příčin vidím značný výskyt strak a sojek. Ty dříve nebylo skoro vidět. V současné době hnízdí všude ve značných počtech. Pro vlaštovky, které hnízdili často ve stájích tak vpodstatě likvidace živočišné výroby ve středních Čechách znamenala konec možnosti zahnízdění. Pro mnohé majitele domů je i sedající ptactvo problém a opatřují svá sídla trny proti sedání, natož aby nechaly na svém domě ptáky zahnízdit.
Zdraví Míla tragopan.

Za chvíli tu zůstanou jen predátoři kteří se můžou živit myšima, těch je zatím dost a ještě pak divoká prasata. To to tady bude vypadat. Pamatuji bažanty a koroptve s mladýma na každém kroku když šel člověk na procházku třeba jen kousek za město. Na rybníku držíme bílou rybu aby se mohli lednáčkové kteří hnízdí vedle na potoku taky něčeho nažrat protože potok je od vyder tak vybílenej že tam není ani rybička. A to tam byli i raci a pstruzi. Než přišli ochránci s vydrama. Nechápu o co jim jde. Aby tu nic nebylo?

Můj názor je, že hodně škody, což dříve nebylo způsobuje kočka domácí a pes. Nikdy by mne nenapadlo, že pokud nechci aby mi cizí pes běhal po zahradě a venčil na ní, tak já tomu musím humálním způsobem zabránit a ne majitel psa. Všichni chodí do přírody na procházku se psy bez vodítka a ti vystopují každého bažanta a kočky se postarají o každé kuře.

Https://www.youtube.com/watch?v=EDjAlTjQGxQ&ebc=ANyPxKrIcsqg8oM_Gb5dcJ6PFSG2qbeTTGjACJJiTLbomCuuEYwfYdxwCnTqe4oYo5A3BLXceRkyJ-As0hDpefhVtnrhU3FRDQ.

Bydlím v podhůří orlických hor, před domem je trávník a hned za ním divoká orlice lemovaná keři a stromy, na krmítko podle ročního období létají čížci, rehci, kosy, spoustu vrabců, sýkory koňadry-modřinky-uhelníček-babky-lužní, stehlíci, hýlové, dlasci, červenky, pěnkavy, střízlíci, občas zavítá i žluna, špaček, strakapoud, strnad, sojky, straky, u řeky létá několik ledňáčků sem tam i když vzácně bílé volavky a černý čáp, za vesnicí pod lesem na louce skřivani. Před domem na krmítku je na co se dívat, nedávno se pod krmítkem zabydlel pár divokých kačen co sbírají spadlou potravu (minulý rok na řece vyvedli mladé) hrdličky beru jako celoroční samozřejmost, občas je na stromech k vidění holub doupňák nebo hřivnáč. Na podzim jsem zahlédl i skupinku brkoslavů.

Nemyslím si, že nějak naše ptactvo mizí. Naopak pozoruji u krmítek a i během jara a léta stále spoustu ptáků různých druhů. Řekl bych, že i stále více lidí se o ně v zimě více stará a častěji přikrmují, což jim jen prospívá.

To Vám celkem závidíme, že si užíváte takové pestrosti ptactva. Jak píšete, žijete v oblasti ještě nezdevastované takzvanou civilizací. Myslím si, že ptactvo rapidně ubývá v průmyslovějších oblastech a v městských částech. Některé druhy odolávají, některé se naopak více šíří, jako například už zmiňované straky a sojky. Také bych řekl, že některých dravců je dost, což vidíme zvláště v zimních měsících na stromech lemující silnice. Také si myslím, že dramaticky ubylo bažantů, zmizeli koroptve ale i jiné dříve běžné ptactvo, jako vrabec domácí. Možná mi to starší pamětníci potvrdí, že bývala zvláště na podzim veliká hejna. Zajímavé je, že třeba na Vltavě v zimním období hojné labutě a kachny jsou v celkem malých počtech. Co se ve městech ale jinak dobře množí jsou holubi.

chovatelaustralie napsal(a):
To Vám celkem závidíme, že si užíváte takové pestrosti ptactva. Jak píšete, žijete v oblasti ještě nezdevastované takzvanou civilizací. Myslím si, že ptactvo rapidně ubývá v průmyslovějších oblastech a v městských částech. Některé druhy odolávají, některé se naopak více šíří, jako například už zmiňované straky a sojky. Také bych řekl, že některých dravců je dost, což vidíme zvláště v zimních měsících na stromech lemující silnice. Také si myslím, že dramaticky ubylo bažantů, zmizeli koroptve ale i jiné dříve běžné ptactvo, jako vrabec domácí. Možná mi to starší pamětníci potvrdí, že bývala zvláště na podzim veliká hejna. Zajímavé je, že třeba na Vltavě v zimním období hojné labutě a kachny jsou v celkem malých počtech. Co se ve městech ale jinak dobře množí jsou holubi.

Uz som sa tu raz vyjadril, ale este by som dodal ze straka ;sojka v ovela mensej miere sa podla mna doslova stàva mestkym vtàkom tieto velmi inteligentnè vtàky prisli nato ze v blizkosti ludskych sidiel je ovela viac potravy, ved tieto vtàky su doslova likvidàtori vsetkèho kuska chleba po zdochlinu, a smeti je v okoli miest a obci alebo priamo v nich dost a pripadne uz tak malo pocetnè ostatnè vtàctvo im padne ako bonboniera, dalsim faktorom je neprimeranà ochrana druhov s pomedzi vtàctva kormoràn, straka, sojka, niekto tu spomina dravè vtàctvo v zime pri cestàch vo velkej miere ide o migrantov a pri cestàch skor nàjdu v zime potravu cize su viac na ociach neviem si predstavit kde by sedeli pri cestàch su akè takè aleje este zachovanè, a siroko daleko len lany ornic;na miznutie bazanta, jarabice a prepelice tu som mimochodom este vo volnej prirode nevidel ani nepocul, ze na tieto druhy su vystavenè takemu tlaku z kazdej strany ze nàsledky budeme mozno raz velmi draho odstranovat, zhrniem to asi takto 1, miznutie biodiverzity rozmanitè polno plodiny nahradily ohromnè monokultury
2, neprimeranà ochrana predàtorov liska tu za ochranu povazujem aj povinnu vakcinàciu dnes uz vykonàvanu stàtom letecky, nezàujem polovnikov na odstrele lisky neni vytvoreny trh na kozusiny ten byvaly zanikol
rusenie a likvidacia hniezd mackami, psami a a dalsou ludskou cinnostou
Toto su poznatky z polovnèho reviru kde sa v roku 1999 na stefànsskej polovacke strelilo 325 bazantov,135 zajacov
vysledok stefànskej polovacky v roku 2015
3 bazanty,6 lisok,1 diviak
vymera polovnèho reviru je 2450ha.

Zničené prostředí, dále doprava, skla, lov na tahu jsou snad jasné i bez diskuze
a v predaci jasně vedou pěvci (straka, sojka ) kontra "ostatní" droboť, pak hned tisíce koček...
Vliv pernatých dravců je min (do 10 %).

Čiže ak by sme to zhrnuli, najväčšia škodná je len a len človek. Darmo budete počítať stavy vtáctva na krmidlach. Podľa toho sa početnosť z odborného hľadiska nedá posudzovať. Je to len momentálny stav v čase núdze. Obsadenosť toho ktorého teritória a skutočná početnosť sa dá posúdiť len v stave hniezdnej aktivity. A tu je hlavný problém. Hniezdna možnosť kontra úživnosť. Predačný faktor je podľamňa selektivny. Vždy ak uprednostnime jeden druh na úkor iného nechtiac pomôžeme nebadane tretiemu, nie vždy nám zelanemu.

Dobrý den,
pánové lupus a zobase to vyjádřili naprosto přesně. Za vším je bohužel neuvážená činnost nás lidí. Podíváme li se na stav přírody globálně není snad druh ptáků a savců jejíž počet by stoupal. Díky mizejícímu životnímu prostředí a lovu mizejí vpodstatě všechna zvířata. Nejmarkantnější je pokud se podíváte jakě jsou početní stavy třeba velkých savců: sloni, nosorožci, tygři, lvi, lidoopi mnohé druhy a poddruhy již vymřeli a počet ostatních za posledních 100 let dramaticky klesá a de facto bojují o přežití. S ostatními zvířaty, ptáky nevyjímaje to není jiné.
Já také vidím v krmítkách dost ptáčků které v zimě přikrmuji, nicméně to naprosto nic nevypovídá o jejich celkovém počtu.
Zdraví Míla tragopan.

lupus4 napsal(a):
Zničené prostředí, dále doprava, skla, lov na tahu jsou snad jasné i bez diskuze
a v predaci jasně vedou pěvci (straka, sojka ) kontra "ostatní" droboť, pak hned tisíce koček...
Vliv pernatých dravců je min (do 10 %).

Vážený bojovníku za dobro všeho a všech, víte vlastně, co chcete? Straky a sojky tu jsou vedle těch všech drobných pěvců už po tisíce let, ale je zajímavé, že vyhubení všem těm druhům hrozí až hlavně v době, kdy se za jejich existenci chytili samozvaní vodborníci bojující za dobro pro všechny a všechno. Na jiném fóru se zde řeší, že jestřábi loví holuby a drůbež, jelikož v dnešní přírodě nemají dost přirozené kořisti. A vy jim chcete tu jejich nejčastější a nejpřirozenější snad ještě regulovat (straka, sojka)? Víte vlastně, co chcete?
A jak jste přišel k vlivu do 10 %. Na to existuje nějaká věrohodná studie? A kdo je dělal? A dle jaké metodiky? To je zase výstřel od pasu, že?

No tak že se velkou měrou na likvidaci drobných pěvců podílejí právě sojky a straky je bez debat..to že jsou tu s nimi po tisíce let je taky pravda..jen Vám trošku uniklo, že zatímco sojky a straky v současnosti z toho jak člověk negativně ovlivňuje životní prostředí (skládky, odpadky apod..) začali těžit..tak drobní pěvci jsou na tom právě naopak..nejsem žádný ekolog ani zelený ochranář..ale když se podíváte kolem sebe tak hnízdo straky ve svém okolí bez větších problémů najdete, zato najít hnízdo stehlíka, zvonka, strnada apod.. to už chce volný víkend a hodně velkou dávku štěstí. Viděl jste někdy, že by krahujec, káně, poštolka apod..což jsou asi nejběžnější dravci u nás ulovili straku nebo sojku? U toho bych chtěl někdy být...takže asi taky výstřel od boku že ?

Páni, netreba sa napádať za názory. Argument by mal vyvracat protiargument. To žetu sojky a straky boli je fakt. Ale všetci chceme žiť. I oni. Nám všakz určitých dôvodov ide o drobné vtáctvo ale podmienky vytvárame len pre tie straky a sojky.. Nevedomky, spontánne v duchu krajinotvorby, estetiky prostredia, ekonomiky, rentability. Ochranu prírody je treba chápať v širších súvislostiach. Prírodné životné prostredie je ako obrovská skladacka. Vypadnú nejaké dieliky a obrázok nie je kompletný.

Jinak ať jen neplkáme nesmysly tady máte něco málo pro čtení a kdo nechce číst má to i s fotografiemi.


http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/predatori-a-ptaci-hnizda-ekologie-a-evoluce-zajima.pdf
http://www.burunduk.cz/Upload/Pred%C3%A1tori.pdf.

raduz napsal(a):
No tak že se velkou měrou na likvidaci drobných pěvců podílejí právě sojky a straky je bez debat..to že jsou tu s nimi po tisíce let je taky pravda..jen Vám trošku uniklo, že zatímco sojky a straky v současnosti z toho jak člověk negativně ovlivňuje životní prostředí (skládky, odpadky apod..) začali těžit..tak drobní pěvci jsou na tom právě naopak..nejsem žádný ekolog ani zelený ochranář..ale když se podíváte kolem sebe tak hnízdo straky ve svém okolí bez větších problémů najdete, zato najít hnízdo stehlíka, zvonka, strnada apod.. to už chce volný víkend a hodně velkou dávku štěstí. Viděl jste někdy, že by krahujec, káně, poštolka apod..což jsou asi nejběžnější dravci u nás ulovili straku nebo sojku? U toho bych chtěl někdy být...takže asi taky výstřel od boku že ?

Pane mudrci, co ten krahujec na tom videu asi tak trhal? Že by mrkvičku?

https://www.youtube.com/watch?v=rLKdmpNWGeQ.

laik560 napsal(a):
Vážený bojovníku za dobro všeho a všech, víte vlastně, co chcete? Straky a sojky tu jsou vedle těch všech drobných pěvců už po tisíce let, ale je zajímavé, že vyhubení všem těm druhům hrozí až hlavně v době, kdy se za jejich existenci chytili samozvaní vodborníci bojující za dobro pro všechny a všechno. Na jiném fóru se zde řeší, že jestřábi loví holuby a drůbež, jelikož v dnešní přírodě nemají dost přirozené kořisti. A vy jim chcete tu jejich nejčastější a nejpřirozenější snad ještě regulovat (straka, sojka)? Víte vlastně, co chcete?
A jak jste přišel k vlivu do 10 %. Na to existuje nějaká věrohodná studie? A kdo je dělal? A dle jaké metodiky? To je zase výstřel od pasu, že?

Dobrý den,
použiji Váš výraz : A jak jste přišel na to že nejčastější a nejpřirozenější kořistí jestřába je straka, sojka?. Na to existuje nějaká věrohodná studie? A kdo je dělal? A dle jaké metodiky? To je zase výstřel od pasu, že?
Např. studie pánů Tomešek, M., Kratěna, L., Čermák, K., Tomešek, K.,2011 o potravním spektru jestřába lesního hovoří o naprosto jiném složení potravy než zmiňujete Vy.
Zdraví Míla tragopan.

Chce to přiložit i ruku k dílu a zavěsit budky.
Bohužel ti co hnízdí v korunách nebo nízkém křoví mají smůlu.
Strak a sojek je opravdu mnoho a po lidech jeto největší škodná.
Hnízdí tu i vlhy pestré ale i oslovená inspekce ž.p. s developerem který jim jejich stěnu chce zastavět nic nenadělá, odpověd, kolonie je příliš malá.

laik560 napsal(a):
Vážený bojovníku za dobro všeho a všech, víte vlastně, co chcete? Straky a sojky tu jsou vedle těch všech drobných pěvců už po tisíce let, ale je zajímavé, že vyhubení všem těm druhům hrozí až hlavně v době, kdy se za jejich existenci chytili samozvaní vodborníci bojující za dobro pro všechny a všechno. Na jiném fóru se zde řeší, že jestřábi loví holuby a drůbež, jelikož v dnešní přírodě nemají dost přirozené kořisti. A vy jim chcete tu jejich nejčastější a nejpřirozenější snad ještě regulovat (straka, sojka)? Víte vlastně, co chcete?
A jak jste přišel k vlivu do 10 %. Na to existuje nějaká věrohodná studie? A kdo je dělal? A dle jaké metodiky? To je zase výstřel od pasu, že?

Asi nevnímáte ćtený text, kde jsem napsal, že je chci regulovat ? A vliv predace pernatými dravci do 10% je myšleno pouhých 10% z celkového úbytku ptactva, ale to je na vás "superdemagoga" zřejmě nepřekonatelný matematiclký oříšek...
Studie na to samozřejmě jsou, ale hledat si je musíte už sám...

tragopan napsal(a):
Dobrý den,
použiji Váš výraz : A jak jste přišel na to že nejčastější a nejpřirozenější kořistí jestřába je straka, sojka?. Na to existuje nějaká věrohodná studie? A kdo je dělal? A dle jaké metodiky? To je zase výstřel od pasu, že?
Např. studie pánů Tomešek, M., Kratěna, L., Čermák, K., Tomešek, K.,2011 o potravním spektru jestřába lesního hovoří o naprosto jiném složení potravy než zmiňujete Vy.
Zdraví Míla tragopan.

A na jak velkém vzorku ti zmínění ke svým závěrům došli? Že by taky jejich vědecké závěry byly podloženy rozborem vývržků od 317 hnízd (Greschik) a 231 žaludků (Rorig) - kde by je např. ten Tomešek v těch Chřibech tak asi nabral? Si už asi tady někteří fakt děláte legraci, že? To jsou celoživotní díla lidí, jež se tomu věnovali celý život, měli zdroje od preparátorů a spolupracovníků a ne dílka spíchlá na koleně od 25 až 30- letých študáků - a to nemyslím nijak zle.
U hnízd se zachovávají více zbytky ptáků než savců (Sládek in lit.- 1963) - to je logické a i já si prakticky nevzpomínám, že bych jakékoliv zbytky savců pod hnízdem kdy našel, přestože je běžně žerou.
Ptáci (asi 140 druhů,8451 ks = 90% kořisti: nejčastěji sojka (16,5% kořisti, holub domácí - 5,3%, vrány - 3,8%, drozd zp - 3,7%, brávník - 3,1% atd., atd.
Ve studii Glutz v. Blotzheim et al.1971 - najdete sojku dokonce od 24,2% do 4,7% - což je dáno nabídkou v dané oblasti.
Samozřejmě s menší nabídkou této kořisti se pak jestřábi logicky pouštějí do drůbeže - a na to snad žádnou studii ani nepotřebuji, každý chovatel to snad ví sám.
Jinak nevím, kde jste k těm sojkám došli. Já ji tu viděl naposledy v pár ks loni na podzim. Straky mi občas poletují po zahradě, na sousedovic hrušce mají i hnízdo a na naší hrušni - vzduchem asi 10 m mi každoročně vyhnízdí hrdličky střídavě s hřivnáči. Letos už tam zase sedí. Že by ty straky měly z hrdliček strach?

lupus4 napsal(a):
Asi nevnímáte ćtený text, kde jsem napsal, že je chci regulovat ? A vliv predace pernatými dravci do 10% je myšleno pouhých 10% z celkového úbytku ptactva, ale to je na vás "superdemagoga" zřejmě nepřekonatelný matematiclký oříšek...
Studie na to samozřejmě jsou, ale hledat si je musíte už sám...

Když jste to napsal, tak dejte zdroj. Na blbiny nemám čas. Hlavně mě zajímá, jak takovou pitominu někdo spočítal. Asi jim to ti dravci hlásili, že? A vy máte co jiné nazývat demagogy, když vypotíte takový nesmysl.
Ano, o jejich regulaci jste přímo nepsal, ale mě to tak přišlo - proto jsem tam použil to kouzelné slůvko: "snad". V tom případě ale i rozumím, že nemíníte se ani názorem zasadit = je vám to naprosto fuk, o nápravu zničeného prostředí, o snížení nebo eliminaci vlivu dopravy na ptáky, nárazů do skel, lovu na tahu a těch tisíců koček.

laik560 napsal(a):
Vážený bojovníku za dobro všeho a všech, víte vlastně, co chcete? Straky a sojky tu jsou vedle těch všech drobných pěvců už po tisíce let, ale je zajímavé, že vyhubení všem těm druhům hrozí až hlavně v době, kdy se za jejich existenci chytili samozvaní vodborníci bojující za dobro pro všechny a všechno. Na jiném fóru se zde řeší, že jestřábi loví holuby a drůbež, jelikož v dnešní přírodě nemají dost přirozené kořisti. A vy jim chcete tu jejich nejčastější a nejpřirozenější snad ještě regulovat (straka, sojka)? Víte vlastně, co chcete?
A jak jste přišel k vlivu do 10 %. Na to existuje nějaká věrohodná studie? A kdo je dělal? A dle jaké metodiky? To je zase výstřel od pasu, že?

No nedàmi oponovat vprvom rade si nastudujte obvyklu korist tych ktorych dravych vtàkov ;jastrab velky prirodzene lovi korist az do velkosti srncata drobnè spevavè vtàky si nevsima ak nato nie je odkàzany, naopak lovi bazanty, a zajace.sojku a straku ulovi len vynimocne.
Jastrab krahulec prirodzenou potravou je drobnè vtàctvo do velkosti kosa vsetko ostatnè je skor korist vynimocnà nudzovà.dalej sojku a straku polovnici ucinne regulovali, dnes vzladom nato ze sa stali alebo stàvaju tvz mestkymi vtàkmi kde je regulàcia populàcie klasickymi metodami nemoznà stavy tychto krkavcovitych nadobudli neunosnè rozmery vid stav kormorànov problemy svetoznàmych juhoceskych rybnikàrov, rakusàci ich uz strielaju, my stàle chrànime, tieto druhy sojka;straka, kormoràn sa regulovali tvz kràlovskymi dekrètmi uz vyse 200rokov;to co bolo ucinne a potrebnè sme zakàzali v ràmci ochranàrskeho populizmu.Prestal som aktivne polovat dnes ked si dàm flintu na plece je skor sviatok ;boli sme titulovany vselijako od pytliakov cez vrahov ale rocne poctivo kazdy jeden odmakà cez 150hodin v prirode;moze toto povedat osebe kazdy jeden ochranca prirody.Viem ze toto cosom napisal sem uplne nepatri ale nezabudnime ako tu uz odznelo vsetko spolu suvisi.

Súd prebieha za účasti oboch strán. Možno dospejeme k tomu že najlepší manager je príroda sama. Ale bohužiaľ človek s tým nie je spokojný. Je určite jednoduchšie minúť zopár nábojov ako vysadiť.niekde živý plot či alej a ponechať ju len tak, osudu vyššej moci. S tým som sa už dávno nikde nestretol. Toľko propgovana výsadba remizok- viete niekto o takejto činnosti vo svojom okolí? Alebo sa spytam inak. Čo by ste navrhli ako riešenie na pozdvihnutie podľa vás nízkych stavov spevavcov?

laik560 napsal(a):
A na jak velkém vzorku ti zmínění ke svým závěrům došli? Že by taky jejich vědecké závěry byly podloženy rozborem vývržků od 317 hnízd (Greschik) a 231 žaludků (Rorig) - kde by je např. ten Tomešek v těch Chřibech tak asi nabral? Si už asi tady někteří fakt děláte legraci, že? To jsou celoživotní díla lidí, jež se tomu věnovali celý život, měli zdroje od preparátorů a spolupracovníků a ne dílka spíchlá na koleně od 25 až 30- letých študáků - a to nemyslím nijak zle.
U hnízd se zachovávají více zbytky ptáků než savců (Sládek in lit.- 1963) - to je logické a i já si prakticky nevzpomínám, že bych jakékoliv zbytky savců pod hnízdem kdy našel, přestože je běžně žerou.
Ptáci (asi 140 druhů,8451 ks = 90% kořisti: nejčastěji sojka (16,5% kořisti, holub domácí - 5,3%, vrány - 3,8%, drozd zp - 3,7%, brávník - 3,1% atd., atd.
Ve studii Glutz v. Blotzheim et al.1971 - najdete sojku dokonce od 24,2% do 4,7% - což je dáno nabídkou v dané oblasti.
Samozřejmě s menší nabídkou této kořisti se pak jestřábi logicky pouštějí do drůbeže - a na to snad žádnou studii ani nepotřebuji, každý chovatel to snad ví sám.
Jinak nevím, kde jste k těm sojkám došli. Já ji tu viděl naposledy v pár ks loni na podzim. Straky mi občas poletují po zahradě, na sousedovic hrušce mají i hnízdo a na naší hrušni - vzduchem asi 10 m mi každoročně vyhnízdí hrdličky střídavě s hřivnáči. Letos už tam zase sedí. Že by ty straky měly z hrdliček strach?

Já se s Vámi také nehodlám dohadovat. To, že jsou sojky a straky obecně přemnoženy je holý fakt. Stejně jako to, že se podílí na predaci hnízd drobných ptáků, chtěl jste podloženou studii - dostal jste ji i s fotkami. Je to pravda 10let staré dílko, ale vaše studie pochází z roku 1971 ( Glutz v. Blotzheim et al.1971) to je 45let! za tu dobu se stavy sojek a strak přeci jen poněkud změnily to snad uznáte i sám. Věk lidí, kteří se pak touto tématikou zabývají s tím snad nemá nic společného. Samozřejmě, že tito ptáci nejsou jediným faktorem, který by stál za úbytkem zpěvného ptactva. Za to může v první řadě člověk, to je také bez debat. To, že ptactva ubývá jde v ruku v ruce se ztrátou přirozeného prostředí což je opět díky činnosti nás lidí.
K těm dravcům a Vašemu videu netroufnul bych si tvrdit, že sojka a straka patří k nejčastěji loveným druhům, což je tedy pouze můj názor v současné době mají tito dravci mnohem větší výběr potravy a např holubi se za těch 45let určitě také dostali na úplně jinou pozici v potravním řetězci - navíc kdyby jste si dal tu práci a přečetl odkaz, který jsem vložil zjistil by jste i zajímavé fakta ( pro mě do této doby také neznámá) ohledně využití přítomnosti krahujce a hnízdících strak (pravda jedná se o krahujce menšího.

Přesvědčovat Vás asi nemá cenu - ROZHODNĚ netvrdím, že sojka a straka nesou hlavní podíl na úbytku ptactva, ale určitě hrají velkou roli obzvlášť v blízkosti měst apod. To by museli myslivci začít střílet i dravce, veverky ježky apod. Hlavní vinu bez debat nese člověk a jeho chování.

Za odkaz k videu děkuji, na mrkvičku to nevypadá - přesto jsem já na vlastní oči krahujce straky zatím lovit neviděl..

Jinak zajímavá debata, která dopadne bohužel stejně jako všechny ostatní...

Ad: jako001 - kolikrát jste viděl ulovit to srnče a zajíce? Ale bez myslivecké latiny - prosím.
Ad: raduz - určitě se nehodlám přít o tom, že ty výsledky jsou z určité doby. Každopádně ale tvrdím, že dnes je strak stejně jako někdy před 35 lety, jenom se jich mnoho z revírů přemístilo do obcí. Co by taky na těch otrávených polích asi tak žraly, jedině tak obilí z krmelců a kde by hnízdily. Už tak jsou i na vysokém napětí. A na určitých lokalitách nejsou vůbec, stejně jako nebyly před těmi 35 lety. To ale nevíme, proč? Když po pár stech metrech vzduchem přes řeku a les jsou zase celkem běžné.
A sojky? Snad nechcete tvrdit, že jich je stejné množství, když v té době jsem jich vídával na podzimním tahu možná i stovky a v posledních letech leda jednotlivce nebo žádnou. Ještě v 70. letech jich prý bývaly tisíce a lovci na ně běžně chodívali u nás k lesu. Každopádně jsou sojka a straka nejpřirozenější a s drozdovitými nejoblíbenější potravou pro oba druhy Accipiter a i sezónní nedostatek této kořisti vede pak k přeorientaci na kořist jinou - především hrdličku a holuby, což jsem podrobněji rozebíral snad na fóru o holubech = Dravce. Nechci se už opakovat. Samozřejmě, velmi oblíbení jsou i drozdovití a špačci a diskutér nad vámi by se asi divil, že i jestřábí samice po nich jede více než třeba po bažantovi. Samozřejmě tím chci i sdělit, že ty staré výsledky jsou zatím tím nejlepším, co světová ornitologie kdy shromáždila (dnes nemá nikdo šanci něco takového už zopakovat, takže všechny dnešní práce musí být proti tomu směšné) a jestli se něco trochu od těch výsledků odlišuje, tak je to leda proto, že tu hlavní kořist pro ně udělal méně dostupnou právě člověk. Ještě jsem zapomněl - velmi oblíbenou kořistí pro jestřába obojího pohlaví vždy byla vrána a havrani - jenže ještě v 80. letech jsem jich tu míval přes zimu v 30 000 - ových hejnech a dneska jich uvidím za zimu leda po jednotlivcích párkrát za zimu. Samozřejmě jsou i místní speciality dle možností - velmi oblíbená a neodolatelná je veverka a sysel.
Kdyby se měl jestřáb dneska spoléhat na zajíce a bažanty, už dávno by vyhynul.

Je to sice sokolnický pták, ale naprosto stejně ji uloví i ten divoký bez pomoci člověka, jak jste mohl vidět na tom předchozím odkaze. Znovu opakuji, je to pro ně se sojkou velice oblíbená kořist:
https://www.youtube.com/watch?v=LMeAsfdqHrU.

Tak jsem si našel čas a přečetl to, tak vám dávám okopírovaný závěr. Z něho vyplývá, že straka je pro drobné ptáky a jejich hnízda ještě mnohem méně nebezpečnější, než jsem si osobně myslel. To ale asi neudělá radost třeba lupusovi s jeho potřeštěnými názory na straky (u sojky má pravdu s predací drobotiny, já zase, že bez sojek se nám dravci vrhnou na domácí holuby). A taky jako001 snad konečně uzná, že střílet do strak kvůli jejich zobákům (kolik za ně dostáváte? 4 náboje jako u nás?) je z výše uvedeného důvodu naprostá hovadina.
Taky chci upozornit, že značná část (drtivá většina) zde uvedených predátorů hnízd drobných pěvců je naprosto běžně lovena minimálně jestřábem (ale i krahujcem) a to s intenzitou jednoduše vyjádřeno - kdekoliv a kdykoliv mají možnost je jen potkat:

Na 2135 snímcích bylo zaznamenáno celkem 13 druhů
predátorů (6 ptáků a 7 savců) a 12 dalších druhů obratlovců
(10 ptáků a 2 savci), kteří hnízda nepredovali.
Celkově bylo predováno 54 z 80 hnízd v roce
2004 (68%) a 57 hnízd z 80 v 2005 (71%). Nejčastějším
predátorem byla sojka (62 ze 160 hnízd,57%), dále
veverka (30 hnízd,38%), obě kuny (22 hnízd,28%),
strakapoud velký (18 hnízd,17%), mýval severní
(15 hnízd,14%) a myšice lesní (8 hnízd,7%).
Káně lesní a včelojed predovali po třech hnízdech,
ježek západní, puštík obecný, straka a lasice po jednom.
Myšice lesní je nejčastěji přítomný obratlovec na hnízdech
bez ohledu na jejich výšku nad zemí (celkem 505 fotografi í,
pozorována na 90 ze 160 hnízd, predace pouze u 8).

No ono to asi dále nemá cenu rozebírat, shodneme se asi na tom, že celkově zpěvného ptactva ubylo, především díky nepříznivým vlivům lidské činnosti. Ať už je to nedostatek vhodných míst k hnízdění nebo v minulosti tolik používaných průmyslových hnojiv a pesticidů..které měli za následek nedostatek potravy apod..hlavní podíl zkrátka podle mě nese člověk.

Ke strakám a sojkám - podle mě nemůžete srovnávat výsledky 45let starého výzkumu se současným stavem..dnes se sojky i straky přeorientovaly na jinou potravu, především v městských zástavbách je straka i např havran zcela běžný pták, pocházím z malého města nedaleko Tábora a pokud budete mít někdy cestu přes Tábor navštivte park proti autobusovému nádraží...to jsou doslova legie havranů...sojky jsou dnes vidět alespoň u nás, také na spoustě míst..ať už průzkum a výsledky výše dělal člověk 25letý nebo 50sátník myslím si, že výsledky také hovoří za sebe:

Celkově bylo predováno 54 z 80 hnízd v roce
2004 (68%) a 57 hnízd z 80 v 2005 (71%). Nejčastějším
predátorem byla sojka (62 ze 160 hnízd,57%), dále
veverka (30 hnízd,38%), obě kuny (22 hnízd,28%),
strakapoud velký (18 hnízd,17%), mýval severní
(15 hnízd,14%) a myšice lesní (8 hnízd,7%).
odkaz: http://www.burunduk.cz/Upload/Pred%C3%A1tori.pdf

To jen k té debatě kolem sojek a strak..určitě je tam i spoustu jiných faktorů, ale predace hnízd ze strany sojek a strak je určitě nezanedbatelná.

A jak padlo několikrát výše, straky ani sojky rozhodně nestojí na pomyslném prvním místě v potravní pyramidě krahujce a ostatních dravců - proč také, když mají v současné době mnohem jednodušší možnosti...

Potrava
Ve zbytcích potravy na sledovaných hnízdišštích bylo zjištšěno 92,7%
ptákù a 7,3% savcù. Nejčastěji byli loveni holubi (30,1%), drozdi (21,9%)
a krkavcovití (16,9%) (více DIVIŠ 1990b).
odkaz: http://www.vcm.cz/data/files/Panurus_10-19/divis1_panurus_13_2003.pdf

Tohle by bylo asi na mnohem delší debatu..

tragopan napsal(a):
Dobrý den,
použiji Váš výraz : A jak jste přišel na to že nejčastější a nejpřirozenější kořistí jestřába je straka, sojka?. Na to existuje nějaká věrohodná studie? A kdo je dělal? A dle jaké metodiky? To je zase výstřel od pasu, že?
Např. studie pánů Tomešek, M., Kratěna, L., Čermák, K., Tomešek, K.,2011 o potravním spektru jestřába lesního hovoří o naprosto jiném složení potravy než zmiňujete Vy.
Zdraví Míla tragopan.

To on laik je Vodborník na slovo vzatý, předvádí to právě na horečnaté diskusi o holubech a tak si řekl, že rozšíří portfolio a bude vodborník i na naše ptactvo.

U nas krahujec nejradsi lovil vrabce kdyby jeho oblibena korist byla sojka a straka tak by jich v lese moc nelitalo jestrab prej rad lovi havrany no tak co ti premnozeni krkavci ? Kolik havranu lita po lese ? Zajici nejsou bazanti taky ne koroptve taky fuc krepelky jsem videl jednou v zivote podle me mu zbyli akorat holuby.

Ne màm za potrebu a z urcitych dovodov ani nebudem udàvat pocty jedno viem stràk a sojek pribuda, vytvorily sme im vynikajuce prostredie pre zivot a mnozenie, zmenily sme krajinu natolko ze drobne vtàctvo sa dostalo do kliesti z kazdej strany, treba im pomoct vesanim budok sadenim zivych plotov, vysadzanim remizok a aleji.Iked som polovnikom vsetko pernatè srstnatè povazujem za ziveho tvora nie korist pripadne trofej ;tak ako drobny spevavci aj straka a sojka patria do prirody len zial nasou cinostou sme prispeli a prispievame ze tieto druhy su v znacnej vyhode oproti drobnym spevavcom a este by som dodal ze za poslednych cca 5 rokov som minul najviac nàbojov na macky a tulavè psy v tomto smere dodrzujem polovnicky zàkon na 101%.A na zàver este by som dodal ze dufam a verim ze dnesnè pseudo ochranàrstvo prerastie do naozajstnèho ochranàrstva a spevavci sa vzchopia a budu vsade tam kde boli, a miesto plastovej flase pohodenej kdesi v jarku sa potknem o krtinec.ze mi vrabce znova vyzeru polovicu krmenia pre hydinu budem aspon vediet ze priroda sa spametàva.

Je zajímavé že sojku ještě krahujec uloví ale straku ne.Krkavcovití jsou velice chytří a dnes dokáží usmrtit i mládata dravců.
Budky jsou fajn jen těch křů ubývá, všichni to chtějí mít upravené, že v nich hnízdí drobné ptactvo je vůbec nezajímá.
Regulace těchto ptáků byla i za našich pradědů.
Jen chce vyjít ven a vidět vybraná hnízda od strak a sojek, jak straku pronásleduje rodič rehka když odnáší jeho mládě krkavci kteří napadnou srnče nebo seberou vrh zaječky.
Na dosti velkém území dokáží zdecimovat hnízda koroptví a bažantů.
Pak se dá tady diskutovat, jistě je prospěšná ale ne v takovém množství.
Bohužel za mnohé může člověk se svou krátkozrakostí.

Takhle u nás ráno a večer zpívají ptáci s tímto tématem souhlasím mě je teprve 13 a byl jsem svědkem, toho jak ze čtyř hnízd sojka vybrala mláďata a proto jsem zhotovil několik budek a doufám že letos situace bude lepší a malí ptáci vyvedou mladé

Pardon na poprvé to nevislo.mě to tam nejde dát.

Skusím to ještě.no nic tak alespoň moje andulky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý den.
Debata zajímavá, názory různé, ale to nevadí, každý má právo na svůj názor a ostatní si mohou vybrat. Já jenom malou laitskou poznámečku. Když jsem v roce 1970 získal byt v panelovém sídlišti, tak bylo všude spousty brabců a jiné drobotě. Sojku, nebo straku jsme mohli vidět jen na procházkách v lesích. Dnes je plné sídliště hnízd strak a po ostatní drobotině ani památky. To je jen takový malý postřeh.

Dobrý den,
taky dám svůj postřeh - v tom r.70 nám nad hlavami každoročně v zimě létala ještě milionová hejna havranů - ráno, od rozbřesku i 3 hod. nad hlavami bylo černo - kavoni letěli směr pole a před večerem stejnou dobu až do setmění jste slyšeli šustot jejich letek zase na cestě zpět do lesa. Zároveň jste přes ně neviděli oblohu a když seděli na 50 ha lánu, tak nebyl vidět přes ně sníh. Ještě v poč.80. let ta hejna tady byla 50 až 100 tisíci hlavá, poč.90. let jsem už větší než 10 000 ks asi už neviděl a letošní zimu jsem neviděl více, jak do 30 ks havranů najednou. A to asi leda 2x za celou zimu.
Ještě snad před 20 lety byla sídliště plná hnízdících jiřiček = 100 - vky obsazených hnízd. Dnes leda jednotlivé páry. Ještě v r.75 jsem ze svého okolí znal min.4 obsazené lokality sýčka - dnes tam nejsou žádní. Každopádně s těmi stračími hnízdy máte pravdu, jsou viditelné určitě. Dnes jsem musel velmi dlouho hledat loňské hnízdo stehlíka, i když jsem stál pod ním. Nakonec jsem ho našel a tokající samec nad hlavou mi připomněl, že sousedova hruška bude asi znovu houpat jeho letošní rodinku.
Ještě v 80. roku tu na rybnících byla snad 10 000- ová kolonie racka checht. Dnes tu už není a v létě neuvidíte více, jak do 10 - 15 ks mladých vyletěných racků. Naopak kormoránů tehdy jako do mariáše a dnes jsou tu snad celoročně v počtech různých - od jednotlivých ks do stovek. Taky potápek černokrkých byly desítky párů, prakticky jedna z nejběžnějších, nyní nic a prý je tu ohrožená. Takže to je zase moje poznámečka.

31.3. to bylo včera, už k nám na Slánsko, přiletěly první vlaštovičky.

25.03.2016 23:27 - jsem psal, že velmi oblíbenou a prakticky nejdůležitější srstnatou potravinovou základnou pro oba druhy dříve byly celoročně veverky v lesích a sezónně sysli v polní krajině. Žel o tuto potravu vlivem civilizace přišli, ale v lokalitách jejich dosavadního většího výskytu si tuto pozici stále drží. Tady si zhlédněte snímky z nějakého sysloviště na Slovensku:

http://birding.sk/index.php?option=com_observations2&id=71552&view=record&filterPosition=123&lang=sk.

Sem z Jihomoravského kraje a tady je pořád stejně ptactva i motýlů každý rok vidíme straky jak hnízdí a lítají přes zahrady, káně, sovy i zpěvné ptáky jak hnízdí motýli u nás lítají už teď, hlavně žluťásci a babočky a po louce se potulují koroptvičky, a taky máme pát známek toho že se k nám vrací křečci polní protože jeden starší zemědělec ještě se starýmy stroji a bez hnojiv přispívá křečkům na krmení takže krása.

Nějaký trouba výše zpochybňoval moje tvrzení, že jestřábi (dnes ještě dodávám, že obě pohlaví) loví velmi rádi a často vrány (dříve to byli v zimě kavoni). Já to viděl celkem mnohokrát, ale jaksi to nikdy nebylo tehdy čím zvěčnit, případně později na to nezbyl čas. Tak tady máte jednu akční a celkem povedenou fotečku, jak to nejčastěji uvidíte:

http://www.birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=1201440.

Dobrý den, asi to sem nepatří, ale prosím o radu. Pod zastřešenou terasou máme hnízdo s ptáčky - brhlíci. Hnízdo mají přímo 10 cm nad oknem. Prosím myslíte, že nemůžou mít nějaké potvůrky popř. štěnice ptačí. Mám strach, aby nám něco nenalezlo domů. Máme sítě, ale občas se něco najde i přes sít.

Dobrý večer,

jste si jistá, že se jedná o brhlíky? Tomu se mi nechce věřit, spíš se bude jednat o rehky domácí.
No - nic méně pokud máte až takový strach, tak většina breberek se drží přímo v hnízdě, takže až ptáci vyvedou mladé odstraňte hnízdo a je to vyřešeno. Jinak zabývat se tímhle problémem mě nikdy nenapadlo:).

Manžel je pozoruje a říká, že je to brhlík, ale specialista není tak to může být i rehek. Byl tam i minulý rok. Hnízdo sundáme až vyletí ptáčci. Jen jsem to někde četla, že to je možné. Tak jsem měla strach, aby nám něco nenalezlo domů. Píšou, že taková ptačí štěnice se v lidském obydlí nedokáže rozmnožovat, ale tak se ptám zda je to možné. Vím, že hmyz je součástí přírody, ale nějak doma ho nemusím. Každopádně děkuji za odpověď.

Brhlík hnízdí v dutinách jeho hnízdo byste asi viděla těžko. Spíše to bude ten rehek domácí, ten využívá pohostinnosti domů. Chtěl bych se malinko přidat do diskuse. Hlavní škodná je člověk. Bydlím v Brně, na zahrádce máme pár keřů, kde nám hnízdí pěnice černohlavé a občas se tu mihne i malý střízlík. Je pravdou, že ještě před pár lety jsem zkrmil pytel slunečnice na zahrádce a v nedalekém lesoparku. Teď jen pár kilo. Bývaly doby kdy každé místo na jaře svítilo pampeliškami a po odkvětu se na nich živila spousta stehlíků, zvonků, konopek nebo zvonohlíků. Dnes sotva povyroste tráva tak nastoupí "sekáči" se sekačkami a posečou všechno skoro až na hlínu. Viděl jsem rozsekané i malé zajíce, ale to nikoho nezajímá, mají sekat tak sekají. Před několika lety se nedostali za plot staré fabriky a tam se slétávaly celé skupiny stehlíků a jiných ptáků. Zateplené baráky zničily možnost hnízdění rorýsů nebo vrabců. Pozoroval jsem sojky jak nad obědvajícími sousedy na zahradě, vybíraly hnízdo kosů a ani pronikavý křik o pomoc je ani nedonutil zvednout hlavu od jídla a případně tu sojku odehnat. Spoustu lidí zajímá anglický trávník a Roundap zničí každý plevel na kterém by se mohli ptáci živit. Proto jich ubývá.

corvuscorax napsal(a):
Brhlík hnízdí v dutinách jeho hnízdo byste asi viděla těžko. Spíše to bude ten rehek domácí, ten využívá pohostinnosti domů. Chtěl bych se malinko přidat do diskuse. Hlavní škodná je člověk. Bydlím v Brně, na zahrádce máme pár keřů, kde nám hnízdí pěnice černohlavé a občas se tu mihne i malý střízlík. Je pravdou, že ještě před pár lety jsem zkrmil pytel slunečnice na zahrádce a v nedalekém lesoparku. Teď jen pár kilo. Bývaly doby kdy každé místo na jaře svítilo pampeliškami a po odkvětu se na nich živila spousta stehlíků, zvonků, konopek nebo zvonohlíků. Dnes sotva povyroste tráva tak nastoupí "sekáči" se sekačkami a posečou všechno skoro až na hlínu. Viděl jsem rozsekané i malé zajíce, ale to nikoho nezajímá, mají sekat tak sekají. Před několika lety se nedostali za plot staré fabriky a tam se slétávaly celé skupiny stehlíků a jiných ptáků. Zateplené baráky zničily možnost hnízdění rorýsů nebo vrabců. Pozoroval jsem sojky jak nad obědvajícími sousedy na zahradě, vybíraly hnízdo kosů a ani pronikavý křik o pomoc je ani nedonutil zvednout hlavu od jídla a případně tu sojku odehnat. Spoustu lidí zajímá anglický trávník a Roundap zničí každý plevel na kterém by se mohli ptáci živit. Proto jich ubývá.

Tak mám podobný zážitek také za sebou. V sobotu slyším křik ze zahrady a jdu se podívat co se děje. Samička kosa zděšeně křičela o kus dál na stromě a já ještě stačil zahlédnout straku jak s kosím mládětem v zobáku právě odlétá pryč. Hnízdo měli v hustých větvích thůje ale jak jsem se tam podíval, zjistil jsem, že už není co zachraňovat. Mláďata jsou pryč. Samička ještě nějakou dobu potom zděšeně pokřikovala, potom jsem ji viděl asi hodinu sedět a nechápavě zírat, co že se to stalo. Druhý den jsem tam kosí pár už nezahlédl. Zato stračí pár tam neustále přeletuje a vyhledává si další potravu. Dnes jsem je spatřil docela v jakémsi souboji se sojkou, když na sebe podnikali nálety. Asi souboj o teritorium? Beru to samozřejmě jako přírodu, kde obstojí jen nějací jedinci. Přiznám se však, že mi dost vadí, že nespatřím jako dříve, jiná mláďata vylétající z hnízd a vidím jen přelétávající straky které slídí co kde ještě vyrabovat.