Prosím o radu zkušenější :) Chci pořídit rodičům a 13ti letému bráchovi většího papouška (většího myslím tím aby byl trošku větší než andulka nebo korela)
Chtěla bych aby papoušek nebyl agresivní a aby se dobře naučil mluvit. ( Je mi jasné že to záleží na každém papoškovi ale chtěla bych aby k tomu měl alespoň dobré předpoklady)
Dřív měli korelu a andulku která mluvila a byl to prostě domácí miláček. Teď by chtěli ale většího papouška :)
Cenově tak do 2000kč.
Zatím jsem koukala na mníška šedého, ale na každém webu najdu jiné informace. Už jsem pro něho byla skoro rozhodnutá ale ted jsem se dočetla že musí mít pevné pletivo protože vše ničí.
Papoušek bude mít svou klec a celý velký pokoj jen pro sebe :)
Andulka měla klec furt otevřenou ale chodila tam pouze do krmítka jinak byla volně puštěná v pokoji.
Předem děkuji za rady :).
robatka

XXX.XXX.195.189
V požadované velikosti a cenové kategorii je nejlepší volba mníšek. Klec vám určitě nezničí, na to zase takovou sílu v zobáku nemá. Zároveň v něm máte i jednoho z nejlepších imitátorů řeči a zvuků.
Pyrury jsou často štípavé, tu moc nedoporučuji.
Podívejte se na youtube na videa quaker parrot a uvidíte, že se vůbec není čeho bát. Mníšek je totiž úžasný mazel a jde sehnat v různých barvách. Za 2000 seženete ručně dokrmovaného přírodního, možná modrého, zelený palid... Když byste chtěla něco barevnějšího, musíte trochu připlatit.
maartinkaaa
napsal(a):
Prosím o radu zkušenější :) Chci pořídit rodičům a 13ti letému bráchovi většího papouška (většího myslím tím aby byl trošku větší než andulka nebo korela)
Chtěla bych aby papoušek nebyl agresivní a aby se dobře naučil mluvit. ( Je mi jasné že to záleží na každém papoškovi ale chtěla bych aby k tomu měl alespoň dobré předpoklady)
Dřív měli korelu a andulku která mluvila a byl to prostě domácí miláček. Teď by chtěli ale většího papouška :)
Cenově tak do 2000kč.
Zatím jsem koukala na mníška šedého, ale na každém webu najdu jiné informace. Už jsem pro něho byla skoro rozhodnutá ale ted jsem se dočetla že musí mít pevné pletivo protože vše ničí.
Papoušek bude mít svou klec a celý velký pokoj jen pro sebe :)
Andulka měla klec furt otevřenou ale chodila tam pouze do krmítka jinak byla volně puštěná v pokoji.
Předem děkuji za rady :).
Mnisek jako domaci mazel vam nebude nic nicit, o nic vice jak andulka ci vámi zminovana korela.Je to jeden z nejnadanějších pap krom nekterych amazonanu nebo zaku.Jinou volbu bych rozhodne nevolil.
maartinkaaa
napsal(a):
Prosím o radu zkušenější :) Chci pořídit rodičům a 13ti letému bráchovi většího papouška (většího myslím tím aby byl trošku větší než andulka nebo korela)
Chtěla bych aby papoušek nebyl agresivní a aby se dobře naučil mluvit. ( Je mi jasné že to záleží na každém papoškovi ale chtěla bych aby k tomu měl alespoň dobré předpoklady)
Dřív měli korelu a andulku která mluvila a byl to prostě domácí miláček. Teď by chtěli ale většího papouška :)
Cenově tak do 2000kč.
Zatím jsem koukala na mníška šedého, ale na každém webu najdu jiné informace. Už jsem pro něho byla skoro rozhodnutá ale ted jsem se dočetla že musí mít pevné pletivo protože vše ničí.
Papoušek bude mít svou klec a celý velký pokoj jen pro sebe :)
Andulka měla klec furt otevřenou ale chodila tam pouze do krmítka jinak byla volně puštěná v pokoji.
Předem děkuji za rady :).
Mníšek i ta pyrura jsou myslím dobrou volbou S mníškem zkušenosti nemám, ale pyrurky mám dvě a jsou fajn, taky jsem měla ze štípání strach, ale asi jsem měla štěstí na ptáky, že neštípou, teda né že by to nikdy nezkusili, ale dalo se to ukočírovat. Pouze ta puberta je trochu složitější období, ale to si myslím že je u každého papouška :).
Koupila jsem velmi špatně vychovaného, ale krotkého pyruru od paní, co na něho neměla čas. I když vždy doporučuji andulku, v případě něčeho trochu většího - pyrura je OK. Nevím, jestli je to obecně platné, je to můj první, ale je chytrý jako opice, štípaní jsem ho odučila během týdne (slabo jsem ho vždy cvrnkla do zobáčku s důrazným zákazem "nekuš!" :). Nikoho zatím nepokadil, celkem k tomuto účelu chápe účel bidla na stojanu, nebo si alespoň odcupitá k okraji stolu a pokazí podlahu. Lze ho hladit, zalézá pod oblečení, je kontaktnější než andulka. Nevýhodou je hlásek, kterým dokáže fakt silně křičet jako poštolka i tiše skřehotat když si povídá s andulkami. Je úžasným letcem, potřebuje prolet... a nesnáší být sám. Vyvádí. To andulka zvládá lépe.
Krotká pyrura + krotký andulák je celkem dobrá kombinace. Mohou být ve společné, dostatečně velké kleci (u nás v bytové voliéře i se žakem). Navzájem se doplňují oba jsou velice hraví. Ale opakuji, to jsou mé první zkušenosti. Těžko zobecnit.
geldek
napsal(a):
Koupila jsem velmi špatně vychovaného, ale krotkého pyruru od paní, co na něho neměla čas. I když vždy doporučuji andulku, v případě něčeho trochu většího - pyrura je OK. Nevím, jestli je to obecně platné, je to můj první, ale je chytrý jako opice, štípaní jsem ho odučila během týdne (slabo jsem ho vždy cvrnkla do zobáčku s důrazným zákazem "nekuš!" :). Nikoho zatím nepokadil, celkem k tomuto účelu chápe účel bidla na stojanu, nebo si alespoň odcupitá k okraji stolu a pokazí podlahu. Lze ho hladit, zalézá pod oblečení, je kontaktnější než andulka. Nevýhodou je hlásek, kterým dokáže fakt silně křičet jako poštolka i tiše skřehotat když si povídá s andulkami. Je úžasným letcem, potřebuje prolet... a nesnáší být sám. Vyvádí. To andulka zvládá lépe.
Krotká pyrura + krotký andulák je celkem dobrá kombinace. Mohou být ve společné, dostatečně velké kleci (u nás v bytové voliéře i se žakem). Navzájem se doplňují oba jsou velice hraví. Ale opakuji, to jsou mé první zkušenosti. Těžko zobecnit.
Pyrury chovám, odchovávám a od třiceti páníků mám jen ty pozitivní reakce, jsou to suproví mazlové. Kvůli tomu to nepíšu, ale jen chci reagovat na to štípání. Oni totiž mají nějak snížený práh bolestivosti, protože když je vidíte v páru, jak se škádlí, tak to si kolikrát říkám, že je to musí bolet, že snad poteče i krev, ale ne, je to z lásky a mají se velmi rádi. Proto když štípou lidi, tak to taky tak myslí a je třeba jim dát najevo, že vy to máte jinak. Oni jsou strašně chytří a pochopí to velmi brzy.
Máme také pyrurku perlového, jsou mu teprve 4 měsíce, ale ještě jsme ho neslyšeli nějak křičet, je si tak brebentí a tak dvakrát za den silněji pískne, to proti němu dvě andulky co máme jsou, řvouni". Zatím ani nikdy neštípl, jen někdy lehce stiskne, když nastupuje na ruku. Byl z venkovní voliery, odchován jen pod rodiči, máme ho doma měsíc a tak čtvrtý den si troufl vzít prvně z ruky jablíčko, teď už přiletí na zavolání, třeba dvě hodiny mi sedí na rameni schovaný pod vlasy, když vařím a cokoli dělám. Zatím je skvělý, tak uvidíme, až přijde ta puberta, jak tady mnozí píší.
albí47
napsal(a):
Máme také pyrurku perlového, jsou mu teprve 4 měsíce, ale ještě jsme ho neslyšeli nějak křičet, je si tak brebentí a tak dvakrát za den silněji pískne, to proti němu dvě andulky co máme jsou, řvouni". Zatím ani nikdy neštípl, jen někdy lehce stiskne, když nastupuje na ruku. Byl z venkovní voliery, odchován jen pod rodiči, máme ho doma měsíc a tak čtvrtý den si troufl vzít prvně z ruky jablíčko, teď už přiletí na zavolání, třeba dvě hodiny mi sedí na rameni schovaný pod vlasy, když vařím a cokoli dělám. Zatím je skvělý, tak uvidíme, až přijde ta puberta, jak tady mnozí píší.
Zdravím. Nebojte se, pokud je odchovaný pod rodiči, v pubertě a následně nebudou problémy. Problémy v budoucnu bývají s dokrmenými jedinci.
badr5

XXX.XXX.195.189
eli22
napsal(a):
Zdravím. Nebojte se, pokud je odchovaný pod rodiči, v pubertě a následně nebudou problémy. Problémy v budoucnu bývají s dokrmenými jedinci.
To nemáte pravdu, mám zkušenost, že pyrury štípou jak odchovaní pod rodiči tak ručně dokrmení. To je prostě jeden z charakteristických rysů pyrur a je třeba se snažit si tu pyruru vychovat. Většinou se to ale nepodaří protože to k nim patří, rády se dobírají i v páru.
badr5

XXX.XXX.195.189
Mimochodem na štípání pyrur odchovaných pod rodiči jsou vidět i stížnosti v diskuzích ve zde často doporučované FB skupině.
badr5
napsal(a):
To nemáte pravdu, mám zkušenost, že pyrury štípou jak odchovaní pod rodiči tak ručně dokrmení. To je prostě jeden z charakteristických rysů pyrur a je třeba se snažit si tu pyruru vychovat. Většinou se to ale nepodaří protože to k nim patří, rády se dobírají i v páru.
To já vím, k "štípání" a výchově jsem se vyjádřila výše.
I když mám jen první a krátkodobé zkušenosti s pyrurou, který byl (prý) dokrmován, ale nijak vychovávan, a min.2 měsíce u bývalé majitelky byl téměř celé dny doma sám v kleci, jsem přesvědčena, že pyrura vychovatelný bezpochyby je. Minimálně v mladosti. Také sem zvědavá, co se v době dospívání změní.
Zpočátku štípal, ale po cca 3 týdnech ho to ani jen nenapadne, přitom po setmění se od člověka nehne a rád zalézá pod oblečení. Ani nebylo potřeba mnoho úsilí ho štípání odučit. Původně přilétl jenom na hlavu, což u papoušků netoleruji. A nyní přiletí spíše na rameno. Ty pokroky jsou zcela nesporné.
Faktem ale je, že s výchovou papoušků již jisté zkušenosti mám. Není to ale nic složité, stačí vytrvalost, důslednost, jednoduché pokyny a pochvala, POCHVALA. Jako vlastně u vychovatelných mláďat všech druhů .
Zdravím. ;-) Jsem administrátorkou výše zmiňované skupiny na FB.
Pokud si některý z majitelů stěžoval ve skupině na štípání Pyrur, zkušenější chovatelé mu vždy dobře poradili a problém se vyřešil.
Nebrala bych to až tak vážně. Je to jen o výchově. Štípání jsme se zbavili po týdnu výchovy. ;-) Něco jiného je návštěva, tam si dovoluje více. Ale nikdy do krve! ;-) A samozřejmě puberta... s tou je třeba počítat. Ale nic co by se nedalo zvládnout, jak píše "geldek". ;-).
k_onderkova
napsal(a):
Zdravím. ;-) Jsem administrátorkou výše zmiňované skupiny na FB.
Pokud si některý z majitelů stěžoval ve skupině na štípání Pyrur, zkušenější chovatelé mu vždy dobře poradili a problém se vyřešil.
Nebrala bych to až tak vážně. Je to jen o výchově. Štípání jsme se zbavili po týdnu výchovy. ;-) Něco jiného je návštěva, tam si dovoluje více. Ale nikdy do krve! ;-) A samozřejmě puberta... s tou je třeba počítat. Ale nic co by se nedalo zvládnout, jak píše "geldek". ;-).
Přesně tak, co vím tak štípou i senegalci a mě dokonce štípaly i samice aymar atd. a přesto jsou tito papoušci stále chováni jako mazlíci. Kdyby to bylo tak šílené, byli by jen v chovu :)
badr5

XXX.XXX.195.189
bathory
napsal(a):
Přesně tak, co vím tak štípou i senegalci a mě dokonce štípaly i samice aymar atd. a přesto jsou tito papoušci stále chováni jako mazlíci. Kdyby to bylo tak šílené, byli by jen v chovu :)
Senegalci jsou agresivní hlavně samci a po dosažení dospělosti končí nabízeni v inzerci jako polokrotcí do chovu.
badr5
napsal(a):
Senegalci jsou agresivní hlavně samci a po dosažení dospělosti končí nabízeni v inzerci jako polokrotcí do chovu.
Asi jak kteří, já mám pár, samice 3 roky, samec 6 let, oba ručně dokrmení, samička je chytrá jak opice, zvědavá, mazlivá, ničeho se nebojí, ale jakmile se jí něco nelíbí, tak se snaží štípnout. Sameček je takovej bumbrlíček, bojí se nových věcí, když dostanou něco dobrého, tak samička si to svoje rychle sežere a běží mu sebrat to jeho a on se s ní většinou rozdělí.Sameček je mazlivý taky a nikdy nás neštípl. Je to i o povaze...
badr5

XXX.XXX.195.189
krabatka
napsal(a):
Asi jak kteří, já mám pár, samice 3 roky, samec 6 let, oba ručně dokrmení, samička je chytrá jak opice, zvědavá, mazlivá, ničeho se nebojí, ale jakmile se jí něco nelíbí, tak se snaží štípnout. Sameček je takovej bumbrlíček, bojí se nových věcí, když dostanou něco dobrého, tak samička si to svoje rychle sežere a běží mu sebrat to jeho a on se s ní většinou rozdělí.Sameček je mazlivý taky a nikdy nás neštípl. Je to i o povaze...
Vždy se najde výjimky se kterou se nedá počítat a navíc Vy je máte v páru. Samotně chovaný samec senegalce není po dosažení dospělosti vhodný rodinný mazlík. Stejně jako např. žako si vybere jednoho člověka jako partnera a i ten musí počítat, že ho občas může nepříjemně napadat.