Dobrý den,
před pár dny jsem psala téma o dokrmování andulky.
Mláďátko začalo samo zobat, celkem krásně se opeřilo (až na ocásek) je společenské (doslova mi utíká do dlaní když má možnost), nechá se hladit, ještě nelétá. Mám však nepříjemný pocit z toho, jak moc spí, nebo spíš jakým způsobem. A to téměř celý den i noc, jakmile se dostane někomu do rukou, zavírá očka a usíná, nejrychleji po drbání za hlavičkou. :-D Jakmile má možnost strčit hlavu někomu do dlaní, či prstů, prostě to zalomí. A to ikdyž je v kleci. Věřím, že časem nebude tolik spát, přecijen, je to pořád ještě mláďátko. Spíš mám strach, že se neodnaučí se "zahrabávat" hlavou napřed kamkoli to jen půjde.
Je to u mláďat normální?
Dobrý den, podle fotky je to ještě opravdu prcek který by byl normálně s ostatními mláďaty v budce (min.ještě 10 dní). Nemá dorostlé ani letky na křídlech ani ocásek. Je to úplné mimčo tak hledá teplo a proto se schovává do dlaní. A spát bude opravdu hodně, tak jako všechna mláďata. V budce taky spí nalepená na sobě a vzájemně se zahřívají. Dejte mu ke kleci lampu s žárovkou aˇse může vyhřívat. Pokud bude trpět chladem (pokojová teplota je málo) tak jej "podtrhnete" a může se mu zastavit růst a bude z něj takové nedochůdče. Přeji hodně zdaru.
Pokud jste s ní doma a máte ji volně, zkuste ji nosit u sebe v rukávníku nebo na rameni a přes ni šátek, aby byla v teple, bude se zavrtávat a spát, dokud nebude umět trochu regulovat teplotu - takhle malá ptáčata to prostě ještě nezvládají. Zkusila bych jí nabídnout do klece i látkové lůžko, jako mají hlodavci, a samozřejmě tu žárovku. Klec na chráněné místo, ne v průvanu, prostě v teple. Zrní zkuste namáčet, bude je brát ochotněji.
Vážení tazatelé,
svou reakcí si asi mnohé pupudím, ale ptáci a všechna zvířata nejsou lidé, za což je někdy tzv. mazlíičkáři považují. To je, jako bych chtěl chovat člověka jako andulku. Zkuste si to představit!
Tisíciletí vývoje dalo vzorce chování různým druhům a my jako tvor myslící bychom to měli respektovat.
To je, jako kdychom chtěli integrovat příchozího jiného náboženství, způsobu života atd. aby byl jako my do naší civilizace a ještě se pyšnili, jak mu pomáháme. To je otázka staletí, což si propagátoři této myšlenky, ať jsou sebechytřejší neuvědomují a nebo to zamlčují.
Zabrousil jsem z odbornosti do politiky, ale je to důležitější než náš koníček. Můžete mě za odsoudit.
Moudivláček
napsal(a):
Vážení tazatelé,
svou reakcí si asi mnohé pupudím, ale ptáci a všechna zvířata nejsou lidé, za což je někdy tzv. mazlíičkáři považují. To je, jako bych chtěl chovat člověka jako andulku. Zkuste si to představit!
Tisíciletí vývoje dalo vzorce chování různým druhům a my jako tvor myslící bychom to měli respektovat.
To je, jako kdychom chtěli integrovat příchozího jiného náboženství, způsobu života atd. aby byl jako my do naší civilizace a ještě se pyšnili, jak mu pomáháme. To je otázka staletí, což si propagátoři této myšlenky, ať jsou sebechytřejší neuvědomují a nebo to zamlčují.
Zabrousil jsem z odbornosti do politiky, ale je to důležitější než náš koníček. Můžete mě za odsoudit.
Zdravím, zřejmě máte pravdu, ale tady se konkrétně právě řeší chyba člověka "chovatele, který nesvědomitě prodal malého bezbranného tvora, který měl být ještě delší dobu u rodičů. Myslím, že kdyby to bylo naopak, teda čistě hypoteticky, kdyby zvíře mělo dát malého človíčka novému majiteli,
takhle by ho ze své náruče určitě nevyrvalo. Takový je jen a jen člověk.
Moudivláček
napsal(a):
Vážení tazatelé,
svou reakcí si asi mnohé pupudím, ale ptáci a všechna zvířata nejsou lidé, za což je někdy tzv. mazlíičkáři považují. To je, jako bych chtěl chovat člověka jako andulku. Zkuste si to představit!
Tisíciletí vývoje dalo vzorce chování různým druhům a my jako tvor myslící bychom to měli respektovat.
To je, jako kdychom chtěli integrovat příchozího jiného náboženství, způsobu života atd. aby byl jako my do naší civilizace a ještě se pyšnili, jak mu pomáháme. To je otázka staletí, což si propagátoři této myšlenky, ať jsou sebechytřejší neuvědomují a nebo to zamlčují.
Zabrousil jsem z odbornosti do politiky, ale je to důležitější než náš koníček. Můžete mě za odsoudit.
Pane Moudivláčku, vážím si Vašich zkušeností a Vaše příspěvky ráda čtu.
Tohle byla neserióznost chovatele, snad ale není špatné udělat vše, co je v lidských silách proto, aby mládě přežilo, i když je to pravděpodobně "jen" mazlík a striktně řečeno, taková nadstandardní pomoc je z hlediska přírodního výběru prostě proti přírodě.
Možná mazlíčkáři tolik třeba někdy ani zvířata nepolidšťují, ale spíš si uvědomují někdy více, že i člověk, byť "myslící tvor" je taky "jen" zvíře. Když se namátkou ohlédnete do historie lidské civilizace, určitě objevíte události, kdy přívlastek "myslící" je v uvozovkách skutečně právem a není na co být z hlediska přívlastku sapiens pyšný.
Je to asi o možnostech - pokud máte možnost pomoct, tak prostě pomůžete, pokud zvíře majitel neupečuje samou opičí láskou k smrti, tak proč nezachránit, no.
Ale kdyby nebylo lidí, co doma opečovávají "jen" mazlíky, bylo by papoušků o dost méně.
I v přírodě spolu koexistují různé živočišné druhy, a vzájemně přizpůsobují vlastní vzorce chování.
Moudivláček
napsal(a):
Vážení tazatelé,
svou reakcí si asi mnohé pupudím, ale ptáci a všechna zvířata nejsou lidé, za což je někdy tzv. mazlíičkáři považují. To je, jako bych chtěl chovat člověka jako andulku. Zkuste si to představit!
Tisíciletí vývoje dalo vzorce chování různým druhům a my jako tvor myslící bychom to měli respektovat.
To je, jako kdychom chtěli integrovat příchozího jiného náboženství, způsobu života atd. aby byl jako my do naší civilizace a ještě se pyšnili, jak mu pomáháme. To je otázka staletí, což si propagátoři této myšlenky, ať jsou sebechytřejší neuvědomují a nebo to zamlčují.
Zabrousil jsem z odbornosti do politiky, ale je to důležitější než náš koníček. Můžete mě za odsoudit.
Ač s Vámi mnohdy souhlasím, v tomhle případě ne. Už proto, že jsme papoušky a jiná zvířata vytrhli z jejich přirozeného prostředí a chováme je doma, tak bychom se o ně taky měli pak postarat. Přece se nebudu dívat na to, jak mládě umírá strachy a zimou, když mám možnost mu pomoci.Evoluce sice dala vzorce chování různým druhům, ale tím, že tyto druhy člověk z přirozeného prostředí vytrhl, má za ně v náhradním prostředí zodpovědnost.