anděla

vojta
napsal(a):
Zajímalo by mě jestli máte obavy z této nemoci.A popřípadě jak jste na ni připraveny nebo jak např. zabezpečujete svůj chov.Já třeba mám místnost v domě a až to bude v ČR tak hnedka stěhuji všecky papoušky domů.Děkuji za vaše odpovědi
Mnoho chovatelských ůspěchů vám přeje Vojta.
všude v novinách píšou že k nám to nepříde tak se moc nebojim
vojta
napsal(a):
Zajímalo by mě jestli máte obavy z této nemoci.A popřípadě jak jste na ni připraveny nebo jak např. zabezpečujete svůj chov.Já třeba mám místnost v domě a až to bude v ČR tak hnedka stěhuji všecky papoušky domů.Děkuji za vaše odpovědi
Mnoho chovatelských ůspěchů vám přeje Vojta.
Nevyvolávejte paniku. To jestli se k nám chřipka dostane závisí na tom zda tažní ptáci - husy, havrani a pod. k nám ji donesou. U havranů, ale k výskytu chřipky nedošlo, teda zatím co já vím. Ale docela znepokojující je, že v Asii přenášel vir H5N1 vrabec, v čemž bych viděl daleko větší nebezpečí než v husách. Poněvadž vrabec se přeci jen do lidského obydlí dostane více!!! Ale jak říkám, to jsou pouze úvahy, nějak se ptačí chřipky neobávám!!! Co třeba SARS, Ebola, Španělská chřipka, nemoc šílených krav? Chce to dodržoivat HYGIENU a bude vše OK!! Takže klídek!!! Překonáme vše. Jen nevím jak překonáme, to až do nás narazí meteorit jak se prý za několik let má stat:-) :-) :-)
mexx
napsal(a):
Nevyvolávejte paniku. To jestli se k nám chřipka dostane závisí na tom zda tažní ptáci - husy, havrani a pod. k nám ji donesou. U havranů, ale k výskytu chřipky nedošlo, teda zatím co já vím. Ale docela znepokojující je, že v Asii přenášel vir H5N1 vrabec, v čemž bych viděl daleko větší nebezpečí než v husách. Poněvadž vrabec se přeci jen do lidského obydlí dostane více!!! Ale jak říkám, to jsou pouze úvahy, nějak se ptačí chřipky neobávám!!! Co třeba SARS, Ebola, Španělská chřipka, nemoc šílených krav? Chce to dodržoivat HYGIENU a bude vše OK!! Takže klídek!!! Překonáme vše. Jen nevím jak překonáme, to až do nás narazí meteorit jak se prý za několik let má stat:-) :-) :-)
Hlavně, že nepanykařte . To stím meteoritem bylo dobrý. Co stejně, už budeme i s papouchama pod kytkama
Takže to nemusíme řešit
vojta
napsal(a):
Zajímalo by mě jestli máte obavy z této nemoci.A popřípadě jak jste na ni připraveny nebo jak např. zabezpečujete svůj chov.Já třeba mám místnost v domě a až to bude v ČR tak hnedka stěhuji všecky papoušky domů.Děkuji za vaše odpovědi
Mnoho chovatelských ůspěchů vám přeje Vojta.
Já doufám že se k nám ptačí chřipka nedostane!!!Největší hrozbu tvoři vrabci a ostatní ptáci.Jestli je zakázán dovoz papoušku z ciziny tak je značnému nebezpečí zabráněno.
vojta
napsal(a):
Zajímalo by mě jestli máte obavy z této nemoci.A popřípadě jak jste na ni připraveny nebo jak např. zabezpečujete svůj chov.Já třeba mám místnost v domě a až to bude v ČR tak hnedka stěhuji všecky papoušky domů.Děkuji za vaše odpovědi
Mnoho chovatelských ůspěchů vám přeje Vojta.
Já bych spíše položil otázku zcela jinak.
Co dělala naše veterinární správa a hyg. stanice cca. před 6.-7. lety, kdy se začalo proslýchat o prvních případech ptačí chřipky v asijských zemích.
Kolik prošetřili za tu dobu uhynulých zvířat volně nalezených od té doby? A hlavně s jakými výsledky?? Mají to podchyceno zaregistrováním pitvaných zvířat, místo, doba a pod.? Je vůbec někdo v tomto státě na tuto otázku odpovědět?? Poslal jsem několik e-mailů na tyto instituce , a přátelé věřte, chcíp tam pták, pač nikdo neodpovídá.
Věřím tomu, že pokud by se toto zveřejnilo tak žádné nebezpečí nám nehrozí, a dotazovaný výsledek by byl 0, protože nebyl důvod proč to dělat.
A to "pako" co zakázalo ihned všechny výstavy, to je obyčejná trubka úředník, který sedí za stolem má kulatý razítko a v tu chvílu si říkal, co když se náhodou něco stane a já to nezastavím, udělal fláááák a beran na papíru a chovatelé máte po ......(ptákách). Proč nenechal navezené výstavy dojet do konce ?????????
V Německu jedna běžela až do pondělí, pouze zvýšený veterinární dozor a nic víc. Měl zájem pomoct vůbec organizacím a spolkům co tyto výstavy pořádali, přemýšlel o náhradách, co to pro dané organizace znamená a pod. ???
No a nakonec jedna perlička. Na ptačí chřipku zemře ročně prozatím několik desítek lidí na celém světě. A víte, že ročně zemře asi tisíc osob jen pro to, že se prochází pod palmami a náhodou jim spadne kokos na hlavu. Je to humorné, ale je to tak. Akorát že se kvůli tomu nepokácí celej kokosovej háj, ale kvůli chřipce padne celé hejno slepic ......
Takže já zatím desinfikuji vnitřní orgány jen domácí slivkou a jsem spokojený, chov stále snižuji, ale každé jaro mám víc a víc párů.
Přeji všem příjemný chov nejen po zbytek tohoto roku ale i příští sezony.
Radek
radek
napsal(a):
Já bych spíše položil otázku zcela jinak.
Co dělala naše veterinární správa a hyg. stanice cca. před 6.-7. lety, kdy se začalo proslýchat o prvních případech ptačí chřipky v asijských zemích.
Kolik prošetřili za tu dobu uhynulých zvířat volně nalezených od té doby? A hlavně s jakými výsledky?? Mají to podchyceno zaregistrováním pitvaných zvířat, místo, doba a pod.? Je vůbec někdo v tomto státě na tuto otázku odpovědět?? Poslal jsem několik e-mailů na tyto instituce , a přátelé věřte, chcíp tam pták, pač nikdo neodpovídá.
Věřím tomu, že pokud by se toto zveřejnilo tak žádné nebezpečí nám nehrozí, a dotazovaný výsledek by byl 0, protože nebyl důvod proč to dělat.
A to "pako" co zakázalo ihned všechny výstavy, to je obyčejná trubka úředník, který sedí za stolem má kulatý razítko a v tu chvílu si říkal, co když se náhodou něco stane a já to nezastavím, udělal fláááák a beran na papíru a chovatelé máte po ......(ptákách). Proč nenechal navezené výstavy dojet do konce ?????????
V Německu jedna běžela až do pondělí, pouze zvýšený veterinární dozor a nic víc. Měl zájem pomoct vůbec organizacím a spolkům co tyto výstavy pořádali, přemýšlel o náhradách, co to pro dané organizace znamená a pod. ???
No a nakonec jedna perlička. Na ptačí chřipku zemře ročně prozatím několik desítek lidí na celém světě. A víte, že ročně zemře asi tisíc osob jen pro to, že se prochází pod palmami a náhodou jim spadne kokos na hlavu. Je to humorné, ale je to tak. Akorát že se kvůli tomu nepokácí celej kokosovej háj, ale kvůli chřipce padne celé hejno slepic ......
Takže já zatím desinfikuji vnitřní orgány jen domácí slivkou a jsem spokojený, chov stále snižuji, ale každé jaro mám víc a víc párů.
Přeji všem příjemný chov nejen po zbytek tohoto roku ale i příští sezony.
Radek
Já s Radkem naprosto souhlasím .Ministři to zakázali jen pro to aby se lidi uklidnili ale ve výstavách se to nidky nezastaví!A oni nemaj paopoušky tak neví jak je težké se zbavit mladejch když je nekolik desítek nebo set.Oni akorát sedí za stolkem a co se knim dostane na to řeknou ne nebo ano co dělaj minystři to by dovedl 15 letej kluk.Štasný chov ve všech letek Ondřej.
radek
napsal(a):
Já bych spíše položil otázku zcela jinak.
Co dělala naše veterinární správa a hyg. stanice cca. před 6.-7. lety, kdy se začalo proslýchat o prvních případech ptačí chřipky v asijských zemích.
Kolik prošetřili za tu dobu uhynulých zvířat volně nalezených od té doby? A hlavně s jakými výsledky?? Mají to podchyceno zaregistrováním pitvaných zvířat, místo, doba a pod.? Je vůbec někdo v tomto státě na tuto otázku odpovědět?? Poslal jsem několik e-mailů na tyto instituce , a přátelé věřte, chcíp tam pták, pač nikdo neodpovídá.
Věřím tomu, že pokud by se toto zveřejnilo tak žádné nebezpečí nám nehrozí, a dotazovaný výsledek by byl 0, protože nebyl důvod proč to dělat.
A to "pako" co zakázalo ihned všechny výstavy, to je obyčejná trubka úředník, který sedí za stolem má kulatý razítko a v tu chvílu si říkal, co když se náhodou něco stane a já to nezastavím, udělal fláááák a beran na papíru a chovatelé máte po ......(ptákách). Proč nenechal navezené výstavy dojet do konce ?????????
V Německu jedna běžela až do pondělí, pouze zvýšený veterinární dozor a nic víc. Měl zájem pomoct vůbec organizacím a spolkům co tyto výstavy pořádali, přemýšlel o náhradách, co to pro dané organizace znamená a pod. ???
No a nakonec jedna perlička. Na ptačí chřipku zemře ročně prozatím několik desítek lidí na celém světě. A víte, že ročně zemře asi tisíc osob jen pro to, že se prochází pod palmami a náhodou jim spadne kokos na hlavu. Je to humorné, ale je to tak. Akorát že se kvůli tomu nepokácí celej kokosovej háj, ale kvůli chřipce padne celé hejno slepic ......
Takže já zatím desinfikuji vnitřní orgány jen domácí slivkou a jsem spokojený, chov stále snižuji, ale každé jaro mám víc a víc párů.
Přeji všem příjemný chov nejen po zbytek tohoto roku ale i příští sezony.
Radek
Vyjádřit se o úředníkovi, že je „obyčejná trubka" a neudělat to anonymně, je obdivuhodná odvaha. Riziko, na které se pan ministr odvolává nespadlo z nebe ze dne na den a myslím si, že možnost zákazu výstav mohla být avizována klidně aspoň tři týdny s předstihem. Realizovaný postup mi v mnohém připomíná minulý režim.
redpoll
napsal(a):
Vyjádřit se o úředníkovi, že je „obyčejná trubka" a neudělat to anonymně, je obdivuhodná odvaha. Riziko, na které se pan ministr odvolává nespadlo z nebe ze dne na den a myslím si, že možnost zákazu výstav mohla být avizována klidně aspoň tři týdny s předstihem. Realizovaný postup mi v mnohém připomíná minulý režim.
Lidi zatim moc neblázněte. Vždyť ptačí chřipka už podle záznamů v ČR už u nás jednou byla. Já osobně mám papoušky přes zimu ubytované v místnosti. Takže snad kdyby něco, budou v pořádku.Ale ničemu nemúžete zabránit na 100%
vojta
napsal(a):
Zajímalo by mě jestli máte obavy z této nemoci.A popřípadě jak jste na ni připraveny nebo jak např. zabezpečujete svůj chov.Já třeba mám místnost v domě a až to bude v ČR tak hnedka stěhuji všecky papoušky domů.Děkuji za vaše odpovědi
Mnoho chovatelských ůspěchů vám přeje Vojta.
Komisia, ktorá má Slovensko pripraviť na celosvetovú epidémiu nebezpečnej chrípky, sa takmer dva roky neschádzala, povedal v rozhovore pre Pravdu člen tejto komisie, popredný slovenský virológ Fedor Čiampor. Do štátnych zásob sa neobjednali ani potrebné lieky na zdolávanie prípadnej chrípkovej pandémie.
Kedy ste sa zišli naposledy?
Vlani ani raz a tohto roku až začiatkom októbra.
Kto tvorí pandemickú komisiu a kto ju vedie?
Sú v nej zástupcovia prakticky všetkých rezortov a predsedom je hlavný hygienik. Čiže po nedávnom odchode Ivana Rovného z tejto funkcie sme vlastne bez šéfa.
Dodnes nikto oficiálne nepovedal, prečo sa šéfhygienik vzdal svojej funkcie. Súvisí to aj s jeho vedením či skôr nevedením pandemickej komisie?
Neviem, je však zrejmé, že Slovensko oneskorene reagovalo na výzvy Svetovej zdravotníckej organizácie i jej Centra pre kontrolu a prevenciu ochorení v Atlante. Dnes vychádza najavo, že sa do štátnych zásob neobjednali ani potrebné lieky na zdolávanie prípadnej chrípkovej pandémie.
Má Slovensko aspoň svoj protipandemický plán?
Iba nedávno nám ministerstvo zdravotníctva predložilo návrh takéhoto plánu. Zástupca ministerstva síce pre médiá uviedol, že plán existuje dávno, teraz sa vraj iba aktualizuje, členovia komisie by však o tom museli niečo vedieť. Ak protipandemický plán vôbec existoval, tak iba v nejakých hrubých obrysoch.
Čo by takýto plán mal obsahovať?
Napríklad aj predstavu o tom, koľko ľudí bude nasadených v prípade vzniku krízovej situácie a kde budú nasadení. Protipandemické plány iných štátov EÚ počítajú aj s nasadením vojska, ktoré má zabezpečiť obmedzený pohyb obyvateľstva a ďalšie úlohy, aby sa nerozširovala nákaza. Len potom, keď vieme, koľko ľudí nasadíme, možno plánovať aj štátne rezervy liekov - antivirotík.
Ministerstvo zdravotníctva chce nakúpiť tieto lieky pre šesť percent obyvateľstva. Nie je to málo, ak Veľká Británia má zásoby pre 25 percent populácie?
Z druhej strany počúvam, že Dánsko má zásoby týchto liekov len pre dve percentá obyvateľov, ale nič mi to nehovorí. Najprv musíme vedieť, koľko ľudí bude bezprostredne v teréne riešiť krízovú situáciu. Lieky treba zabezpečiť predovšetkým pre nich, oni budú najviac ohrození. Verejnosti treba vysvetliť, že tieto lieky sa nedajú užívať preventívne, ale len v prípade ochorenia.
Všeobecne sa predpokladá, že nebezpečný vírus vtáčej chrípky skôr či neskôr dorazí aj na Slovensko. Sú naše laboratóriá a zdravotnícke zariadenia vybavené na jeho včasné rozpoznanie?
Laboratóriá áno, horšie sú na tom lekári v prvej línii. Vo svete už existujú veľmi rýchle diagnostické súpravy aj pre praktických lekárov, sú však pomerne drahé, na Slovensku ich preto nemáme.
V laboratóriách Virologického ústavu SAV už výskumníci pracujú s izolantmi vírusu vtáčej chrípky. Je medzi nimi aj vírus H5N1, ktorý je schopný nakaziť človeka?
Nie, lebo naše výskumné laboratóriá nie sú zatiaľ na to vybavené, nemajú až taký stupeň ochrany pre prácu so zvlášť nebezpečným biologickým materiálom. Vírus H5N1 sa skúma zatiaľ len v tých svetových laboratóriách, ktoré sú vybavené na výskum eboly alebo pravých kiahní.
Čo sa však stane, keď sa tento typ vírusu vyskytne i na Slovensku?
Potom ho máme, samozrejme, aj v našich laboratóriách, nič iné nám neostane.
V Rumunsku ho už predsa izolovali.
Mimochodom, prvýkrát bol tento typ vírusu u človeka identifikovaný pred ôsmimi rokmi. A odvtedy máme potvrdených len 60 prípadov, keď vtáčie chrípkové vírusy nakazili aj ľudí. Ale nešírili sa medzi nimi.
Čiže nie je dôvod na poplach?
Povedal by som, že nie je dôvod na paniku, treba však byť v strehu. Už len preto, že chrípkové pandémie sa v každom storočí vyskytujú najmenej trikrát, svedčia o tom historické záznamy. A od poslednej uplynulo už takmer tridsať rokov. Tú však v roku 1977 vyvolal vírus, ktorý pravdepodobne unikol z ruských laboratórií. Vo voľnej prírode vznikol pandemický vírus chrípky naposledy v roku 1968. Išlo o takzvanú hongkonskú chrípku, na ktorú zomrelo okolo 350 000 ľudí.
Niektorí odborníci už prirovnávajú najnovší vtáčí vírus k vírusu španielskej chrípky, ktorej v rokoch 1918 - 1920 podľahlo 20 až 40 miliónov ľudí. Čo si o tom myslíte?
Tu by som bol opatrnejší. Americkí vedci sa pokúšajú rekonštruovať vírus španielskej chrípky získavaním jeho častí z telesných pozostatkov ľudí, ktorí na ňu zomreli na Aljaške, kde je večne zamrznutá pôda. Skladaním týchto častí zistili, že vírus mal desať mutácií, kým terajší vtáčí má zatiaľ iba dve. Nevieme však, ako ešte zmutuje a či sa bude môcť šíriť aj medzi ľuďmi. Bez ohľadu na to netreba zabúdať, že od roku 1918 veda a medicína značne pokročili a že ľudstvo sa naučilo zvládať aj veľké epidémie.
Hovorili ste o nevyhnutnosti prijať mimoriadne opatrenia v prípade vzniku chrípkovej pandémie. Čo máte na mysli?
Ak vznikne pandémia, bude sa šíriť kvapôčkovou infekciou, čiže ľudia sa budú infikovať navzájom. Preto bude treba dočasne uzavrieť všetky miesta, kde sa zhromažďujú - školy, divadlá, kiná alebo diskotéky. Obmedzí sa pohyb medzi regiónmi a zrejme aj medzi štátmi. Chrípka má inkubačnú lehotu 24 až 72 hodín, z Grécka sa však na Slovensko dá docestovať za necelé dve hodiny. Aj u nás sa pravdepodobne udomácni zvyk nosiť rúško cez ústa a nos. Áno, je to katastrofický scenár, ale pracujú na ňom vo všetkých štátoch Európskej únie a výhodu budú mať tí, ktorí sa lepšie pripravia a ktorí nebudú šetriť financiami na prípravu preventívnych i protiepidemických opatrení.
Chrípka je veľký biznis pre farmaceutické spoločnosti. Ozývajú sa hlasy, že súčasná hystéria im vyhovuje. Čo vy na to?
Vlani sa objavili správy, že očkovacia látka proti chrípke vyvoláva neurologické príznaky. Výsledkom bola nízka, len 6-percentná zaočkovanosť slovenského obyvateľstva. Teraz prevládli informácie, že je dobre dať sa zaočkovať a máme tu opačný efekt - vakcína sa stáva nedostatkovým tovarom. Samozrejme, že firmy z toho profitujú. V USA majú až 68-percentnú zaočkovanosť. Som za rozumnú osvetu a zlatú strednú cestu. Zle informovaní ľudia ľahšie podliehajú panike.
Vy ste sa už dali zaočkovať?
Áno, samozrejme. Verejnosti treba vysvetliť, že táto vakcína nie je proti vtáčej chrípke, ale znižuje riziko ochorenia aj na túto chrípku. A zároveň znižuje riziko, že vtáčí vírus sa zmieša s ľudským. V dôsledku čoho môže vzniknúť nejaký tretí, veľmi agresívny.
Nie je lepšie počkať na vakcínu proti najnovšiemu pandemickému vírusu?
Príprava takejto vakcíny môže však trvať aj pol roka, pričom nebude stačiť hneď pre všetkých, ktorí ju potrebujú.
V čom je problém?
Ide o veľmi zložitú očkovaciu látku. Pripravuje sa množením vírusu na kuracích zárodkoch. Vírus ich zabíja a dosť ťažko sa množí, čiže výsledok je minimálny. Navyše výrobné zariadenia na produkciu takejto vakcíny si vyžadujú mimoriadne vysoký stupeň ochrany. Skúmajú sa preto možnosti použitia geneticky modifikovaného vírusu.
Vakcínu by mali prednostne dostať rizikové skupiny obyvateľstva. Ktoré?
Aj to je ešte otázne. Napríklad počas španielskej chrípky najviac zomierali 20- až 25-roční jedinci.
Dva typy antivírusových látok získali teraz v širokej verejnosti povesť skoro zázračných liekov. Čo by o nich ľudia mali vedieť?
Že tieto látky sa nevyvíjali proti vírusu H5N1 a že mnohé nové kmene vtáčích vírusov sú na ne už rezistentné. Pre istotu zopakujem, že antivirotiká sa používajú až vtedy, keď človek ochorie a nie preventívne. Ak sa pustia voľne do obehu a začnú sa užívať pri každom prechladnutí či respiračnej chorobe, ktorá sa tak ľahko zamieňa s chrípkou, v čase pandémie už nemusia byť účinné.
Kedy prestane chrípka sužovať ľudstvo? Ešte v tomto storočí?
Podľa mňa zostane problémom asi navždy. Chrípkový vírus má totiž niekoľko nepríjemných vlastností. Keď už má populácia dostatočnú hladinu protilátky a vírus cíti, že je na vymiznutie, tak jednoducho vymení jednu-dve aminokyseliny, prestane reagovať na protilátku a stane sa znovu vírusom schopným spôsobovať ochorenie. Okrem toho dokáže mutovať v rozličných častiach génov, ktoré menia jeho vlastnosti. A do tretice, ochrana organizmu očkovaním proti chrípke je krátkodobá, netrvá dlhšie ako jeden rok. To je zásadný rozdiel v porovnaní s obrnou alebo pravými kiahňami, kde vakcína pôsobí dlhodobo, prakticky celoživotne, vďaka čomu sa tieto ochorenia podarilo vo svete vykynožiť.
Čiže pokiaľ ide o chrípku, čaká virológiu skvelá budúcnosť?
Povedzme to tak, hoci aj v našom virologickom ústave skúmame možnosti, ako pripraviť univerzálnu vakcínu. Takú, ktorú nebude treba každý rok meniť a ktorá zapôsobí aj proti nečakane sa objavujúcim zvieracím vírusom chrípky. Zatiaľ je však chrípková pandémia časovanou bombou, ktorá stále tiká a môže už čoskoro vybuchnúť.
Nezdá sa vám pritom, že príroda hrá s ľudstvom akúsi čudnú hru?
Príroda iba reaguje na činnosť človeka. Čím viac sa usilujeme v nej niečo zlikvidovať, tým viac sa ona snaží tomu zabrániť. A vlastne bojuje o udržanie nejakého druhu pri živote a o určitú rovnováhu.
Máme vôbec šancu uspieť?
Uspieť tu znamená nájsť a udržať si zmysel pre mieru, a to vo všetkom. Napríklad aj v konzume a vo využívaní prírodných zdrojov. Ľudstvo vo veľkom ničí pralesy a dostáva sa do styku so živočíchmi, s ktorými človek nikdy predtým nemal takýto bezprostredný kontakt. Dnes sa už ukazuje, že opičí vírus pravých kiahní by mohol nahradiť ten, ktorý sme v minulosti zlikvidovali. Skrátka, príroda nás upozorňuje, aby sme sa miernili, ináč sa nám to nepríjemne vráti.
Prof. MUDr. Fedor Čiampor, DrSc. (63) - popredný slovenský virológ, v minulosti riaditeľ Virologického ústavu SAV, dnes člen predsedníctva Slovenskej akadémie vied a člen pandemickej komisie pri Ministerstve zdravotníctva SR.
PRAVDA - Vladimír Jancura
anděla

araraun
napsal(a):
Já doufám že se k nám ptačí chřipka nedostane!!!Největší hrozbu tvoři vrabci a ostatní ptáci.Jestli je zakázán dovoz papoušku z ciziny tak je značnému nebezpečí zabráněno.
ale Havrani nesjou nebezpečí vyděla jsem televizní pořad a tam říkali že: Vrabci kteří jsou nakaženi virem H5N1 nemohou moc dobře létat a při jejich rychlosti letu (poskakování) by se do čech dostali za týden ale inkubace trvá 2 dny takže by po cestě uhynuli
anděla

anděla
napsal(a):
všude v novinách píšou že k nám to nepříde tak se moc nebojim
můj zdroj novin METRO,LIDOVÉ NOVINY,24 hodin a vyzkoušela jsem i blesk
vojta
napsal(a):
Zajímalo by mě jestli máte obavy z této nemoci.A popřípadě jak jste na ni připraveny nebo jak např. zabezpečujete svůj chov.Já třeba mám místnost v domě a až to bude v ČR tak hnedka stěhuji všecky papoušky domů.Děkuji za vaše odpovědi
Mnoho chovatelských ůspěchů vám přeje Vojta.
Na téma "Ptačí chřipka" jsem četl už dost,ale tohle je docela zajímavé.Závěr si udělejte každý sám.
http://www.novinky.cz/special/chripka/index.html