Ztracený táta od rodiny

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
21.7.2007 11:45

musím se podělit o zážitek, zaplat bůh s dobrým koncem.
včera jsem šel k večeru na běžnou kontrolu mládých ve volieře u agapornisů.Jelikož tam chodím často, nějak jsem podcenil situaci při vchodu a sameček ( který je hlavní krmič mladých) frr a mizel přes zahrady.....krve by se mne v tu chvíli nedořezal...co teď? tři mláďatka, třítýdenní bez otce

Bydlíme na polosamotě za vsí na kopci, takže následovala túra za ním. Sledovali jsme ho asi hodinu, po marných pokusech přivolat zpět jsme nechali věc osudu. Ještě v půl desáté večer živě konverzoval s ostatními z asi 400m vzdálené lípy.

V noci krupobití, bouřka...

Ráno v šest hodin nás matka budí křikem - "motá se kolem voliéry" !! A opět čile konverzoval... V pyžamech jsme letěli ven a opravdu seděl poblíž voliéry. Udělali jsme několik pastí s klecí, které bohužel ignoroval, pokud jsme se snažili k němu přiblížit, okamžitě uletěl, ale držel se v okruhu asi 100 metrů. Poslední pokus - otevřít voliéru, samici chytit do klece, umístit uvnitř a čekat.... zhruba po třech hodinách k našemu obrovskému štěstí vlétl dovnitř. Doteď slavíme... :o)

Máte někdo nějaký podobný zážitek? Nejhorší je ten pocit bezmoci, když váš miláček sedí na 6 metru vysokém stromě a vy nemůžete dělat vůbec nic... nikomu z vás bych ho nepřál..

21.7.2007 12:57

darebak napsal(a):
musím se podělit o zážitek, zaplat bůh s dobrým koncem.
včera jsem šel k večeru na běžnou kontrolu mládých ve volieře u agapornisů.Jelikož tam chodím často, nějak jsem podcenil situaci při vchodu a sameček ( který je hlavní krmič mladých) frr a mizel přes zahrady.....krve by se mne v tu chvíli nedořezal...co teď? tři mláďatka, třítýdenní bez otce

Bydlíme na polosamotě za vsí na kopci, takže následovala túra za ním. Sledovali jsme ho asi hodinu, po marných pokusech přivolat zpět jsme nechali věc osudu. Ještě v půl desáté večer živě konverzoval s ostatními z asi 400m vzdálené lípy.

V noci krupobití, bouřka...

Ráno v šest hodin nás matka budí křikem - "motá se kolem voliéry" !! A opět čile konverzoval... V pyžamech jsme letěli ven a opravdu seděl poblíž voliéry. Udělali jsme několik pastí s klecí, které bohužel ignoroval, pokud jsme se snažili k němu přiblížit, okamžitě uletěl, ale držel se v okruhu asi 100 metrů. Poslední pokus - otevřít voliéru, samici chytit do klece, umístit uvnitř a čekat.... zhruba po třech hodinách k našemu obrovskému štěstí vlétl dovnitř. Doteď slavíme... :o)

Máte někdo nějaký podobný zážitek? Nejhorší je ten pocit bezmoci, když váš miláček sedí na 6 metru vysokém stromě a vy nemůžete dělat vůbec nic... nikomu z vás bych ho nepřál..

Mně uletěly tři chovné páry a za dva dny se zase vrátily zpět do voliery k svým mladým těsně před vyletěním.

Přidejte reakci

Přidat smajlík