Dobrý den, v tištěné Fauně jsem si přečetl článek pana Mojmíra Brázdila, kde popisuje jednotlivé mutace. Oproti chovatelům jiného ptactva, především papoušků, se názvosloví mutací nepatrně liší. Mohl bych se obrátit s dotazem na autora, ale spoléhám, že se ještě někdo vyjádří k tomuto tématu. Z článku jsem vydedukoval, že u zvonků existují tři primární mutace, které jsou všechny vázané na pohlaví, resp. vázané na X - chromozom. Papouškáři by řekli: Lutino, skořicová a izabela. Ostatní jsou jejich kombinace.Je tomu tak nebo existuje víc primárních mutací?
saroun
napsal(a):
Dobrý den, v tištěné Fauně jsem si přečetl článek pana Mojmíra Brázdila, kde popisuje jednotlivé mutace. Oproti chovatelům jiného ptactva, především papoušků, se názvosloví mutací nepatrně liší. Mohl bych se obrátit s dotazem na autora, ale spoléhám, že se ještě někdo vyjádří k tomuto tématu. Z článku jsem vydedukoval, že u zvonků existují tři primární mutace, které jsou všechny vázané na pohlaví, resp. vázané na X - chromozom. Papouškáři by řekli: Lutino, skořicová a izabela. Ostatní jsou jejich kombinace.Je tomu tak nebo existuje víc primárních mutací?
Životně důležité to pro mě není, ale dozvěděl bych se něco víc také rád. Dobrý večer.
redpoll
napsal(a):
Životně důležité to pro mě není, ale dozvěděl bych se něco víc také rád. Dobrý večer.
Dobrý den.Toto je velice zajímavý námět,samotného by mě to zajímalo,protože se věnuji chovu drobného ptactva,ale nejsem si jistý ,zda je někdo u nás na tuto otázku schopen erudovaně odpovědě.Možná by to chtělo přečíst nějakou cizojazyčnou literaturu a transformovat do české terminologie.P.Novák
saroun
napsal(a):
Dobrý den, v tištěné Fauně jsem si přečetl článek pana Mojmíra Brázdila, kde popisuje jednotlivé mutace. Oproti chovatelům jiného ptactva, především papoušků, se názvosloví mutací nepatrně liší. Mohl bych se obrátit s dotazem na autora, ale spoléhám, že se ještě někdo vyjádří k tomuto tématu. Z článku jsem vydedukoval, že u zvonků existují tři primární mutace, které jsou všechny vázané na pohlaví, resp. vázané na X - chromozom. Papouškáři by řekli: Lutino, skořicová a izabela. Ostatní jsou jejich kombinace.Je tomu tak nebo existuje víc primárních mutací?
Dobrý den, zatím nikdo nenašel odvahu?Tak zkusím vyzvědět podrobnosti. Začnu achátem a hnědým. Pan Brázdil píše, že obě mutace jsou vázané na pohlaví. Předpokládám, že mnozí mají zkušenosti s odchovem a všimli si mladých po vylíhnutí. Myslím, že určitě jedna z nich se bude projevovat načervenalým okem mláďat. Podle barvy na snímcích bych to odhadl na hnědého. Je to tak? Patně ani jedna ze jmenovaných mutací nebude mít oko tak tmavé, jako je májí mláďata normálně zbarvených zvonků.
saroun
napsal(a):
Dobrý den, zatím nikdo nenašel odvahu?Tak zkusím vyzvědět podrobnosti. Začnu achátem a hnědým. Pan Brázdil píše, že obě mutace jsou vázané na pohlaví. Předpokládám, že mnozí mají zkušenosti s odchovem a všimli si mladých po vylíhnutí. Myslím, že určitě jedna z nich se bude projevovat načervenalým okem mláďat. Podle barvy na snímcích bych to odhadl na hnědého. Je to tak? Patně ani jedna ze jmenovaných mutací nebude mít oko tak tmavé, jako je májí mláďata normálně zbarvených zvonků.
Pane Šaroun a ostatní !
Děkuju za zájem o téma. Nicméně se domnívám, že naše domluva bude velmi obtížná. Jako když přijdete se sípajícím kanárkem k renomovanému veterináři s praxí s dobytkem. Genetika většiny evropského ptactva je často, v případě zvonků velmi blízká nebo analogická jako u kanárů. Nicméně ani tady není vše jasné. Já sám tohle vzdělání nemám a dělá mi problémy si představit nějaké obrázky šroubovic, chromozómů nebo jevu, zvaného crossing ower. Navzdory tomu, že třeba poslední termín dost často používám. To je taková odvolávka na něco, co nikdo neví dopředu proč, jestli a jak to dopadne. Vůbec nikdo asi neví, proč třeba zvonek a kanár jsou takoví vzoroví ptáci a proč u jiných ptáků se z běžné řady mutací (hnědá achát a isabel - v kanáří řeči klasický melanin) vyskytuje třeba jen nějaká a objeví se třeba až mutace opál, nebo phaeo (což zase v kanáří terminologii je nazýváno jako neklasický melanín) a v pořadí výskytu nebo třeba i dominance jsou těm prvně jmenovaným podstatně vzdálenější. Ostatně není ani zaznamenáno nebo známo ani z ústního podání, jak vznikl samotný žlutý kanár, původní je přece tmavý (žlutočerný). Takže od opravdového vysvětlování a porovnávání se základy genetiky, které jistě jsou pro papoušky i pěnkavovité ptáky společné se uhýbám. Nechť se na mne nikdo nezlobí, nevidím to pro svou praxi ani účelové, jsem si vědom, že do smrti nezvládnu si být jist ani praktickou stránkou která by jaksi mohla k spokojenosti chovatelské stačit, jako že neustále sleduji, že se jedná neustále o otevřenou učebnici v níž i skuteční odborníci v zahraničí neustále škrtají a opravují.
Mohu odpovědět samozřejmě bez problémů na konkrétní otázku, hnědí ptáci mají po vylíhnutí oči červené, ale postupně jim ztmavnou. Nemají vůbec černý melanin. Achátoví ptáci mají černý melanin ale je zesvětlený, mnohdy po vylíhnutí je obtížné je rozeznat od ptáků přírodních. Stupeň vybarvení stejné mutace může být různý, nejen v případě achátových. Mluví se o tom, že záleží na páření rodičů ale blíže to nikdo nevysvětluje. Stejná mutace se vizuálně může u jiného druhu jevit taky odlišně. Dost chyb je určitě ve vžitém názvosloví anebo v nesprávném pojmenování novinek. Na úrovni českého chovatelství pak se považuje za úspěch odchov mutačních ptáků, ani taková praktická genetika není vůbec vžitá, existují třeba kombinace kdy pářením dvou mutací můžeme získat barvu třetí, myslím že jsem v textu zmínil zrovna případ páření hnědé s achátem, kdy se vrátíme u odchovu na barvu přírodní, bohužel to bývá pro chovatele jakési rozčarování a neúspěch který od dalšího chovu odrazuje. Není to však taková věda, lze začít s teorií kanárů (W.Wiener), má to nějakou logiku a v zahraničí, kde se vůbec chovatelé chovem pěnkavovitých nebo našich ptáků zajímají nesrovnatelně více, k tomu určitě podle dotazů a diskusí na odborných fórech přistupují nesrovnatelně odpovědněji než na mne dělají dojem chovatelé mutací papoušků u nás. Tím si nechci papouškáře rozhněvat, vím že jsou výjimky ale asi dost málo. Podobná praxe je v naprosté většině i u chovatelů amadin gouldové, kde se argumentuje tím, že tak jako tak všechny mutace jsou poměrně velmi líbivé, žádané a tedy i prodejné. Ale je to škoda. Proč? Protože jak jsem na své kůži sám měl možnost poznat, štěstí má větší šanci u připravených. Bílého stehlíka jsme evidentně před lety v Čechách měli ale díky chovatelům furiantům nerozmnožili. Takže i papouškáři kteří jsou disponováni mají větší šanci vyšlechtit něco nového, podchytit případnou mutační změnu. Jinak pokud p. Šaroun chcete pokračovat, přesunul bych se na soukromou korespondenci, mohl bych se tu i v něčem utnout. Asi to taky málokoho zajímá, mnozí si rádi podiskutují třeba jen tak po návratu z procházky na téma \"bodlák\" a tímhle je přes míru trápíme.
Achát:
redpoll
napsal(a):
Pane Šaroun a ostatní !
Děkuju za zájem o téma. Nicméně se domnívám, že naše domluva bude velmi obtížná. Jako když přijdete se sípajícím kanárkem k renomovanému veterináři s praxí s dobytkem. Genetika většiny evropského ptactva je často, v případě zvonků velmi blízká nebo analogická jako u kanárů. Nicméně ani tady není vše jasné. Já sám tohle vzdělání nemám a dělá mi problémy si představit nějaké obrázky šroubovic, chromozómů nebo jevu, zvaného crossing ower. Navzdory tomu, že třeba poslední termín dost často používám. To je taková odvolávka na něco, co nikdo neví dopředu proč, jestli a jak to dopadne. Vůbec nikdo asi neví, proč třeba zvonek a kanár jsou takoví vzoroví ptáci a proč u jiných ptáků se z běžné řady mutací (hnědá achát a isabel - v kanáří řeči klasický melanin) vyskytuje třeba jen nějaká a objeví se třeba až mutace opál, nebo phaeo (což zase v kanáří terminologii je nazýváno jako neklasický melanín) a v pořadí výskytu nebo třeba i dominance jsou těm prvně jmenovaným podstatně vzdálenější. Ostatně není ani zaznamenáno nebo známo ani z ústního podání, jak vznikl samotný žlutý kanár, původní je přece tmavý (žlutočerný). Takže od opravdového vysvětlování a porovnávání se základy genetiky, které jistě jsou pro papoušky i pěnkavovité ptáky společné se uhýbám. Nechť se na mne nikdo nezlobí, nevidím to pro svou praxi ani účelové, jsem si vědom, že do smrti nezvládnu si být jist ani praktickou stránkou která by jaksi mohla k spokojenosti chovatelské stačit, jako že neustále sleduji, že se jedná neustále o otevřenou učebnici v níž i skuteční odborníci v zahraničí neustále škrtají a opravují.
Mohu odpovědět samozřejmě bez problémů na konkrétní otázku, hnědí ptáci mají po vylíhnutí oči červené, ale postupně jim ztmavnou. Nemají vůbec černý melanin. Achátoví ptáci mají černý melanin ale je zesvětlený, mnohdy po vylíhnutí je obtížné je rozeznat od ptáků přírodních. Stupeň vybarvení stejné mutace může být různý, nejen v případě achátových. Mluví se o tom, že záleží na páření rodičů ale blíže to nikdo nevysvětluje. Stejná mutace se vizuálně může u jiného druhu jevit taky odlišně. Dost chyb je určitě ve vžitém názvosloví anebo v nesprávném pojmenování novinek. Na úrovni českého chovatelství pak se považuje za úspěch odchov mutačních ptáků, ani taková praktická genetika není vůbec vžitá, existují třeba kombinace kdy pářením dvou mutací můžeme získat barvu třetí, myslím že jsem v textu zmínil zrovna případ páření hnědé s achátem, kdy se vrátíme u odchovu na barvu přírodní, bohužel to bývá pro chovatele jakési rozčarování a neúspěch který od dalšího chovu odrazuje. Není to však taková věda, lze začít s teorií kanárů (W.Wiener), má to nějakou logiku a v zahraničí, kde se vůbec chovatelé chovem pěnkavovitých nebo našich ptáků zajímají nesrovnatelně více, k tomu určitě podle dotazů a diskusí na odborných fórech přistupují nesrovnatelně odpovědněji než na mne dělají dojem chovatelé mutací papoušků u nás. Tím si nechci papouškáře rozhněvat, vím že jsou výjimky ale asi dost málo. Podobná praxe je v naprosté většině i u chovatelů amadin gouldové, kde se argumentuje tím, že tak jako tak všechny mutace jsou poměrně velmi líbivé, žádané a tedy i prodejné. Ale je to škoda. Proč? Protože jak jsem na své kůži sám měl možnost poznat, štěstí má větší šanci u připravených. Bílého stehlíka jsme evidentně před lety v Čechách měli ale díky chovatelům furiantům nerozmnožili. Takže i papouškáři kteří jsou disponováni mají větší šanci vyšlechtit něco nového, podchytit případnou mutační změnu. Jinak pokud p. Šaroun chcete pokračovat, přesunul bych se na soukromou korespondenci, mohl bych se tu i v něčem utnout. Asi to taky málokoho zajímá, mnozí si rádi podiskutují třeba jen tak po návratu z procházky na téma \"bodlák\" a tímhle je přes míru trápíme.
Achát:
Hnědý:
redpoll
napsal(a):
Hnědý:
Dík za informace ohledně očí, potvrdil se můj předpoklad. Hnědá je adekvátní skořicové mutaci . Název skořicová se používá u papoušků i drobotiny. Provás by to mohlo mít význam v tom, že skořicová dá populaci vitalitu, velikost, postavu, prostě je pro chov přínosem. Jsem si jist, že to bude platit i u zvonků. Bude jednodušší odchovávat lutino mutaci v kombinaci s hnědým než samotné lutino.
Achátová odpovídá izabelovým mutacím, tady vázaná na pohlaví, po narození oko nepatrně světlejší, celkové zesvětlení, zásadní pozitivní prospěšnost jsem nikdy nezjistil.
Vámi popisovaná izabela je jasná, je to kombinace předchozích dvou mutací.
Význam crosing oweru spočívá v souběžném přenosu dvou vloh ze štěpitelného samce na dvě mutace. Páříme - li například samce, štěpitelného na hnědou a achátovou, zkráceně na izabelu, obdobný případ by byl na hnědou a lutino, s normálně zbarvenou samicí, očekéváme v odchovu také izabelové samice. Zde se teorie malinko rozchází s praxí. Teoreticky odchováme 12,5 % samic v kombinaci. Praxe je ale taková, že ne a ne. U papoušků se v současné době s tímto problémem potýkají třeba chovatelé agapornisů, kteří se snaží odchovat rubino kombinaci u roseicol.Jakmile je samice v kombinaci, je vyhráno.
Moc by mě zajímal ten pastel. Co to je , má recesivní dědičnost? Fotku asi nemáte?
Jinak zdravím a hodně štěstí. Štěstí přeji proto, že si myslím, že je to to nejdůležitější na světě. Víc než zdraví, peníze a cokoliv zvlášť. (Na Titaniku byli zdraví a bohatí, ale neměli štěstí.)
saroun
napsal(a):
Dík za informace ohledně očí, potvrdil se můj předpoklad. Hnědá je adekvátní skořicové mutaci . Název skořicová se používá u papoušků i drobotiny. Provás by to mohlo mít význam v tom, že skořicová dá populaci vitalitu, velikost, postavu, prostě je pro chov přínosem. Jsem si jist, že to bude platit i u zvonků. Bude jednodušší odchovávat lutino mutaci v kombinaci s hnědým než samotné lutino.
Achátová odpovídá izabelovým mutacím, tady vázaná na pohlaví, po narození oko nepatrně světlejší, celkové zesvětlení, zásadní pozitivní prospěšnost jsem nikdy nezjistil.
Vámi popisovaná izabela je jasná, je to kombinace předchozích dvou mutací.
Význam crosing oweru spočívá v souběžném přenosu dvou vloh ze štěpitelného samce na dvě mutace. Páříme - li například samce, štěpitelného na hnědou a achátovou, zkráceně na izabelu, obdobný případ by byl na hnědou a lutino, s normálně zbarvenou samicí, očekéváme v odchovu také izabelové samice. Zde se teorie malinko rozchází s praxí. Teoreticky odchováme 12,5 % samic v kombinaci. Praxe je ale taková, že ne a ne. U papoušků se v současné době s tímto problémem potýkají třeba chovatelé agapornisů, kteří se snaží odchovat rubino kombinaci u roseicol.Jakmile je samice v kombinaci, je vyhráno.
Moc by mě zajímal ten pastel. Co to je , má recesivní dědičnost? Fotku asi nemáte?
Jinak zdravím a hodně štěstí. Štěstí přeji proto, že si myslím, že je to to nejdůležitější na světě. Víc než zdraví, peníze a cokoliv zvlášť. (Na Titaniku byli zdraví a bohatí, ale neměli štěstí.)
Čečetka pastel:
redpoll
napsal(a):
Čečetka pastel:
Hýl pastel: (pozn. obvykle bývá zbarvení tmavší, nemám zrovna dost dobře vhodný obrázek)
redpoll
napsal(a):
Hýl pastel: (pozn. obvykle bývá zbarvení tmavší, nemám zrovna dost dobře vhodný obrázek)
Stehlík pastel:
redpoll
napsal(a):
Čížek pastel - jednofaktorový:
Čížek pastel - dvoufaktorový:
redpoll
napsal(a):
Čížek pastel - dvoufaktorový:
Pastel je mutace recesívní, vázaná na pohlaví. Předvádím ji tu na ptácích přírodního zbarvení. Stejně tak se vyskytuje ale i na mutačních ptácích hnědých achátových nebo isabelových, a potom případně i na dalších mutacích (topaz,kobalt). Společná přítomnost dvou zesvětlujících faktorů se projevuje pak velmi výrazným zesvětlením.
V případě čížka je zajímavost, to má příroda ráda. Tady je pastel dominantní a proto může být jedno nebo dvoufaktorový. I tady dvoufaktorový pták je výrazně světlý. Tahle zajímavost se týká nejen evropského čížka ale i ohnivého a magelánského.
Na obrázku je pár čížků magelánských (černohlavých) v mutaci dvojitý pastel.
redpoll
napsal(a):
Pastel je mutace recesívní, vázaná na pohlaví. Předvádím ji tu na ptácích přírodního zbarvení. Stejně tak se vyskytuje ale i na mutačních ptácích hnědých achátových nebo isabelových, a potom případně i na dalších mutacích (topaz,kobalt). Společná přítomnost dvou zesvětlujících faktorů se projevuje pak velmi výrazným zesvětlením.
V případě čížka je zajímavost, to má příroda ráda. Tady je pastel dominantní a proto může být jedno nebo dvoufaktorový. I tady dvoufaktorový pták je výrazně světlý. Tahle zajímavost se týká nejen evropského čížka ale i ohnivého a magelánského.
Na obrázku je pár čížků magelánských (černohlavých) v mutaci dvojitý pastel.
Dobrý den, s dědičností pastel jste mě trochu zaskočil. U čížků je ale vysvětlení prosté. Pokud sedí dědičnost a mutace na fotografii má skutečně schopnost se vyskytovat ve dvou faktorech, resp. jako jednofaktorová a dvoufaktorová, tak by jí slušelo pojmenování straka. Nebo alespoň strakami se nazývají mutace u jiných druhů, s podobnými vlastnostmi. U pastelových zvonků mám pocit, že mezi chovateli dochází k různým výkladům předešlých mutací a kombinací, proto jedni mutaci nazývají pastel ostatní achát. Klasický pastel by měl být recesivní. Vaše poznámka o dvou zesvětlujících faktorech tomu nasvědčuje. Počkám, jestli se vám třeba v budoucnu nepodaří pastelovou mutaci objevit někde na fotografii.
saroun
napsal(a):
Dobrý den, s dědičností pastel jste mě trochu zaskočil. U čížků je ale vysvětlení prosté. Pokud sedí dědičnost a mutace na fotografii má skutečně schopnost se vyskytovat ve dvou faktorech, resp. jako jednofaktorová a dvoufaktorová, tak by jí slušelo pojmenování straka. Nebo alespoň strakami se nazývají mutace u jiných druhů, s podobnými vlastnostmi. U pastelových zvonků mám pocit, že mezi chovateli dochází k různým výkladům předešlých mutací a kombinací, proto jedni mutaci nazývají pastel ostatní achát. Klasický pastel by měl být recesivní. Vaše poznámka o dvou zesvětlujících faktorech tomu nasvědčuje. Počkám, jestli se vám třeba v budoucnu nepodaří pastelovou mutaci objevit někde na fotografii.
Pane Šaroun !
Určitě z nás dvou jste to Vy, kdo by měl větší předpoklady se k tématu genetiky vyjadřovat obecně. Přesto, byť moje znalosti jsou jen rutinní, nepodložené podrobnými teoretickými znalostmi, je to tak, jak jsem v podstatě na začátku předpokládal. Bylo by to jistě dobré, kdyby někdo genetické principy dokázal objasnit ve všech souvislostech, ale pro praxi chovatelů pěnkavovitého ptactva znalost genetiky papoušků je k ničemu. Ano, zmínil jsem, že některé nové mutace jsou pořád ještě neprozkoumané, přejmenovávají se apod. ale to jsou třeba novinky stehlíků. Naproti tomu zásadní barvy či mutace analogické jako u kanárů u nás popsal třeba W. Wiener a jejich platnost je v podstatě celosvětová, stejné barvy a plemena kanárů jako jsou chovány u nás se pěstují po celé Evropě ale i v třeba v Americe, Austrálii a stejná je i teorie jejich genetiky. Mám za to, že bychom to měli ukončit - samozřejmě že v dobrém. Srdečně zdravím - MB.
Neregistrovaný uživatel
redpoll
napsal(a):
Pane Šaroun !
Určitě z nás dvou jste to Vy, kdo by měl větší předpoklady se k tématu genetiky vyjadřovat obecně. Přesto, byť moje znalosti jsou jen rutinní, nepodložené podrobnými teoretickými znalostmi, je to tak, jak jsem v podstatě na začátku předpokládal. Bylo by to jistě dobré, kdyby někdo genetické principy dokázal objasnit ve všech souvislostech, ale pro praxi chovatelů pěnkavovitého ptactva znalost genetiky papoušků je k ničemu. Ano, zmínil jsem, že některé nové mutace jsou pořád ještě neprozkoumané, přejmenovávají se apod. ale to jsou třeba novinky stehlíků. Naproti tomu zásadní barvy či mutace analogické jako u kanárů u nás popsal třeba W. Wiener a jejich platnost je v podstatě celosvětová, stejné barvy a plemena kanárů jako jsou chovány u nás se pěstují po celé Evropě ale i v třeba v Americe, Austrálii a stejná je i teorie jejich genetiky. Mám za to, že bychom to měli ukončit - samozřejmě že v dobrém. Srdečně zdravím - MB.
Dobrý den, pane Brázdile, musím vám oponovat. Genetika je jenom jedna, je shodná pro papoušky, drobné pěvce, pro savce i pro rostliny. I pro chovatele pěnkavovitých je užitečná v okamžiku kdy se žačnou zabývat chovem mutací. Vyplývá to i z vašich předešlých příspěvků. Ani pan Wiener není bůh, který se v něčem nemůže mýlit. Ostatně znám ho spoustu let, vážím si ho a vím, že při určování nemusel mít všechny informace, takže omyl může vzniknout na tomto základě . Uvedu jeden příklad, proč je dobré včas poopravit názor. Začátkem sedmdesátých let k nám pronikla mutace papouška zpěvavého a od západních chovatelů jsme přejali její název a běžně se označovala jako lutino. Já jsem začátkem osmdesátých let začal chovat mutační formy, nejdříve agapornisy, vzápětí neofémy a okolnosti mě donutily se obeznámit se základními principy genetiky. Zjistil jsem tedy i rozpor v názvu této mutace a snažil se o tom přesvědčít pana Vašíčka, který byl tehdy redaktorem PIZ.Společně s panem Wienerem mě tehdy přesvědčovali, že název lutino je zaběhlý, chovatelé jsou na to zvyklí, že není nutná žádná oprava. Tvrdil jsem, že se jedná o skořicovou mutaci, že nebude dlouho trvat, objeví se skutečná lutino mutace a v tom okamžiku se chovatelé budou obtížně domlouvat. čas ukázal, že jsem měl pravdu, problémy samozřejmě byly. Ale určitě se nesnažím opravovat názvy mutací u zvonků. Jen mě to zajímá a chtěl jsem mít trochu jasno. Chtěl jsem jen vědět, jaké mutace vznikly u zvonků. Pro mě je totiž mutace, která vykazuje stejné znaky, má stejnou dědičnost, je shodná, včetně názvu, jak u papouška, zebry či zvonka nebo kanára, stejná , se stejným názvem.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, pane Brázdile, musím vám oponovat. Genetika je jenom jedna, je shodná pro papoušky, drobné pěvce, pro savce i pro rostliny. I pro chovatele pěnkavovitých je užitečná v okamžiku kdy se žačnou zabývat chovem mutací. Vyplývá to i z vašich předešlých příspěvků. Ani pan Wiener není bůh, který se v něčem nemůže mýlit. Ostatně znám ho spoustu let, vážím si ho a vím, že při určování nemusel mít všechny informace, takže omyl může vzniknout na tomto základě . Uvedu jeden příklad, proč je dobré včas poopravit názor. Začátkem sedmdesátých let k nám pronikla mutace papouška zpěvavého a od západních chovatelů jsme přejali její název a běžně se označovala jako lutino. Já jsem začátkem osmdesátých let začal chovat mutační formy, nejdříve agapornisy, vzápětí neofémy a okolnosti mě donutily se obeznámit se základními principy genetiky. Zjistil jsem tedy i rozpor v názvu této mutace a snažil se o tom přesvědčít pana Vašíčka, který byl tehdy redaktorem PIZ.Společně s panem Wienerem mě tehdy přesvědčovali, že název lutino je zaběhlý, chovatelé jsou na to zvyklí, že není nutná žádná oprava. Tvrdil jsem, že se jedná o skořicovou mutaci, že nebude dlouho trvat, objeví se skutečná lutino mutace a v tom okamžiku se chovatelé budou obtížně domlouvat. čas ukázal, že jsem měl pravdu, problémy samozřejmě byly. Ale určitě se nesnažím opravovat názvy mutací u zvonků. Jen mě to zajímá a chtěl jsem mít trochu jasno. Chtěl jsem jen vědět, jaké mutace vznikly u zvonků. Pro mě je totiž mutace, která vykazuje stejné znaky, má stejnou dědičnost, je shodná, včetně názvu, jak u papouška, zebry či zvonka nebo kanára, stejná , se stejným názvem.
Vidím, že se nezobrazil autor, tak jen se přiznávám.
saroun
napsal(a):
Vidím, že se nezobrazil autor, tak jen se přiznávám.
Pane Šaroun, i jména nás obou se po nějaké době dostanou tam kde je dnes jméno p. Wienera.
Bohužel, co se týče konkrétně zvonků, (a možná i mnoha dalších evropských ptáků) moje informace asi těžko může potvrdit ze své praxe někdo z českých chovatelů. Měl bych už výhrady k předchozímu příspěvku ohledně kombinace hnědých a lutino zvonků, přináší to komplikace. Pořiďte si je kdokoliv, vyzkoušejte a hned budete vědět jaké. A pocit o tom že pastel zvonka je totéž co achát, si myslím že už je opravdu trochu mimo, tady už se mě zastanou i kanárkáři. I kdyby třeba byla pravda že je vžité nesprávné názvosloví, je používáno celosvětově a jste první, kdo tento pocit má.
redpoll
napsal(a):
Pane Šaroun, i jména nás obou se po nějaké době dostanou tam kde je dnes jméno p. Wienera.
Bohužel, co se týče konkrétně zvonků, (a možná i mnoha dalších evropských ptáků) moje informace asi těžko může potvrdit ze své praxe někdo z českých chovatelů. Měl bych už výhrady k předchozímu příspěvku ohledně kombinace hnědých a lutino zvonků, přináší to komplikace. Pořiďte si je kdokoliv, vyzkoušejte a hned budete vědět jaké. A pocit o tom že pastel zvonka je totéž co achát, si myslím že už je opravdu trochu mimo, tady už se mě zastanou i kanárkáři. I kdyby třeba byla pravda že je vžité nesprávné názvosloví, je používáno celosvětově a jste první, kdo tento pocit má.
ani achátová čečetka, (nemá snad cenu předvádět další) nepřipomíná vyobrazení pastelové mutace:
redpoll
napsal(a):
Pane Šaroun, i jména nás obou se po nějaké době dostanou tam kde je dnes jméno p. Wienera.
Bohužel, co se týče konkrétně zvonků, (a možná i mnoha dalších evropských ptáků) moje informace asi těžko může potvrdit ze své praxe někdo z českých chovatelů. Měl bych už výhrady k předchozímu příspěvku ohledně kombinace hnědých a lutino zvonků, přináší to komplikace. Pořiďte si je kdokoliv, vyzkoušejte a hned budete vědět jaké. A pocit o tom že pastel zvonka je totéž co achát, si myslím že už je opravdu trochu mimo, tady už se mě zastanou i kanárkáři. I kdyby třeba byla pravda že je vžité nesprávné názvosloví, je používáno celosvětově a jste první, kdo tento pocit má.
Dobrý den, nic podobného netvrdím, Pro mě pastel musí být recesivní a jedná se o celkové recesivní zesvětlení, achát jsem srovnával s izabelovými mutacemi u ostatních druhů. Jsou vázané na X - chromozom, tedy vázané na pohlaví, pro úplnost - hnědá odpovídá skořicovým mutacím. Nechci nic opravovat, jen jsem si sám pro sebe chtěl ujasnit některé vazby. Jen jsem připoměl, že ani v životě ani v chovatelství nejsou neměnné pravdy, respektivě, že pravda je věc relativní.O různá prvenství a nepravování světa už mi vůbec nejde. Jednak jsem ve věku, kdy tyto cíle jsou tak nějak mimo mě, divil byste se, jaká přízemní přání a cíle jsou například díky zdravotním problémům.
saroun
napsal(a):
Dobrý den, nic podobného netvrdím, Pro mě pastel musí být recesivní a jedná se o celkové recesivní zesvětlení, achát jsem srovnával s izabelovými mutacemi u ostatních druhů. Jsou vázané na X - chromozom, tedy vázané na pohlaví, pro úplnost - hnědá odpovídá skořicovým mutacím. Nechci nic opravovat, jen jsem si sám pro sebe chtěl ujasnit některé vazby. Jen jsem připoměl, že ani v životě ani v chovatelství nejsou neměnné pravdy, respektivě, že pravda je věc relativní.O různá prvenství a nepravování světa už mi vůbec nejde. Jednak jsem ve věku, kdy tyto cíle jsou tak nějak mimo mě, divil byste se, jaká přízemní přání a cíle jsou například díky zdravotním problémům.
Udělal jsem, co je v mých silách, v mezích možné kapacity tohoto média. Přeji hodně zdraví i toho štěstí a úspěšný chov samozřejmě taky. MB.
redpoll
napsal(a):
Udělal jsem, co je v mých silách, v mezích možné kapacity tohoto média. Přeji hodně zdraví i toho štěstí a úspěšný chov samozřejmě taky. MB.
Dík, vám přeji stejné.
redpoll
napsal(a):
Životně důležité to pro mě není, ale dozvěděl bych se něco víc také rád. Dobrý večer.
Dobrý podvečer, p.Brázdil ubdivuji Vaše znalosti.Téma je mutace zvonků, ale jest-li se nepletu na smrku je krásné hejno Brkoslava severního.Chápu to jako krásnou ozdobu vánoc kdy nás jednou za čas tento krasavec poctí svoji návštěvou.Přeji mnoho štěstí a radosti.Jarda.