tomas21
napsal(a):
Zajímal by mne názor zkušených chovatelů na porovnání obtížnosti chovu hýlů a stehlíků.
Nemám zkušenosti s hýly kromě mexických, ale stehlíky chovám spolu s kanáry venku a tam taky přezimují. Dostávají stejné krmení jako kanáři, přidávám jim trochu konopí, jitrocele, pampeliškových semen a bodláku, nezralé obilí a kukuřici. Nemám strach, že by stloustli, protože jsou mnohem pohyblivější než kanáři a skoro pořád poletují. Stehlík se mi jeví jako nenáročný, jen při odchovu potřebuje trochu větší prostor než kanár a je lepší je nechat hnízdit o samotě.
mozaik
napsal(a):
Nemám zkušenosti s hýly kromě mexických, ale stehlíky chovám spolu s kanáry venku a tam taky přezimují. Dostávají stejné krmení jako kanáři, přidávám jim trochu konopí, jitrocele, pampeliškových semen a bodláku, nezralé obilí a kukuřici. Nemám strach, že by stloustli, protože jsou mnohem pohyblivější než kanáři a skoro pořád poletují. Stehlík se mi jeví jako nenáročný, jen při odchovu potřebuje trochu větší prostor než kanár a je lepší je nechat hnízdit o samotě.
Díky za názor, a co ostatní, kdo mají možnost srovnání těchto dvou našich krasavců, připojí se a přihodí sem něco? S nákupem ptáků jsem začal loni, stejně jako se stavbou volier, letos to chci poprvé zkusit. Mám pár hýlů obecných, 2 páry stehlíků obecných, pár čížků lesních a pár hýlů mexických. Každý pár má k dispozici chový box o rozměru d 2 x v 2 x š1m. Krmení dávám dá se říct podobné jako kanárům, ale pestřejší o divoká semena, vše lze na trhu koupit. Nakupuji od nejmenované brněnské firmy, dovoz z Belgie a Holandska. Samozřejmě doplňuji o bodláky (celé kytice), travní semena v mléčné zralosti, hýlům i pšenici v této zralosti, co nejvíce různých bobul jako jeřabiny a pupeny, především z jabloně a třešně. Občas nějaké ovoce a pomalu ja navykám na vaječnou míchanici suchou, do které přidávám trochu bílé perily a co nejmenší červy (ne moučné), které dokáži sehnat.
tomas21
napsal(a):
Díky za názor, a co ostatní, kdo mají možnost srovnání těchto dvou našich krasavců, připojí se a přihodí sem něco? S nákupem ptáků jsem začal loni, stejně jako se stavbou volier, letos to chci poprvé zkusit. Mám pár hýlů obecných, 2 páry stehlíků obecných, pár čížků lesních a pár hýlů mexických. Každý pár má k dispozici chový box o rozměru d 2 x v 2 x š1m. Krmení dávám dá se říct podobné jako kanárům, ale pestřejší o divoká semena, vše lze na trhu koupit. Nakupuji od nejmenované brněnské firmy, dovoz z Belgie a Holandska. Samozřejmě doplňuji o bodláky (celé kytice), travní semena v mléčné zralosti, hýlům i pšenici v této zralosti, co nejvíce různých bobul jako jeřabiny a pupeny, především z jabloně a třešně. Občas nějaké ovoce a pomalu ja navykám na vaječnou míchanici suchou, do které přidávám trochu bílé perily a co nejmenší červy (ne moučné), které dokáži sehnat.
Problem pri spolocnom chove farebynch kanarikov a stehlikov je azda trochu krmenie. Vzacnejsie dobroty urcene vo voliere len pre stehlikov, kanariky skonzumuju velmi radi tiez.
mozaik
napsal(a):
Nemám zkušenosti s hýly kromě mexických, ale stehlíky chovám spolu s kanáry venku a tam taky přezimují. Dostávají stejné krmení jako kanáři, přidávám jim trochu konopí, jitrocele, pampeliškových semen a bodláku, nezralé obilí a kukuřici. Nemám strach, že by stloustli, protože jsou mnohem pohyblivější než kanáři a skoro pořád poletují. Stehlík se mi jeví jako nenáročný, jen při odchovu potřebuje trochu větší prostor než kanár a je lepší je nechat hnízdit o samotě.
Pri spolocnom chove kanariky + stehliky vo voliere (jesennom a v zimnom obdobi), pozor na "bodláky (celé kytice)"!
Kanariky sa k porovnaniu ku stehlikom chovaju na bodliakoch ako nemotorni akrobati. Kanarik sa vie nalepit na bodliaky a ak nieje vcas vyslobodeni moze sa poranit. Nielen nechat na "kyticke" cas peria az pol kridla, ci chvosta., ale moze si vyklbit nohu, ktorou sa zachyti, visi a pod. !
Zaujimave, ze pri odchyte kanarikov z voliery sa domestikovany Cardueli c. major menej plasi ako dlhsie udomacneny domestikovany kanarik! Samozrejme stehlik je ostaritejsi a inteligentnejsi svojim prirodzenym chovanim.
Poznamenavam, ze som pravdepodobne jeden z mala chovatelov, ktory presiel od hoby chovat papagaja (Amazonan kubansky, zako liberijsky:) k euroazijskej faune a najrozsirenejsiemu, najviac modifikovanemu, mutacnemu kanarikovi
!
mozaik
napsal(a):
Nemám zkušenosti s hýly kromě mexických, ale stehlíky chovám spolu s kanáry venku a tam taky přezimují. Dostávají stejné krmení jako kanáři, přidávám jim trochu konopí, jitrocele, pampeliškových semen a bodláku, nezralé obilí a kukuřici. Nemám strach, že by stloustli, protože jsou mnohem pohyblivější než kanáři a skoro pořád poletují. Stehlík se mi jeví jako nenáročný, jen při odchovu potřebuje trochu větší prostor než kanár a je lepší je nechat hnízdit o samotě.
Jaké máte zkušenosti s hýly mexickými? Také mám jeden pár a samec se už začíná pilně ozývat a švitoří. Také je mám v samostatném boxu 2 x 2 x 1m, ale možná k nim přidám ještě páru čížků lesních, oba dva druhy jsou nekonfliktní a pro dva páry je tento rozměr podle mne vyhovující. Chováte je v kleci nebo voliéře?
Díky
tomas21
napsal(a):
Jaké máte zkušenosti s hýly mexickými? Také mám jeden pár a samec se už začíná pilně ozývat a švitoří. Také je mám v samostatném boxu 2 x 2 x 1m, ale možná k nim přidám ještě páru čížků lesních, oba dva druhy jsou nekonfliktní a pro dva páry je tento rozměr podle mne vyhovující. Chováte je v kleci nebo voliéře?
Díky
Podle mě je by mohl být chov hýlů mex. a čížků lesních v jednom prostoru v pohodě.
Mexičáci u mě mají hnízdo asi 30 cm od hnízda kanárů a neděje se nic zlého. Je ale pravda, že sedící samice má postavené hnízdo v jakési otevřené budce bez horní plochy (stříšky), aby neviděla okolo a byla v klidu.Tak to mám u hýlů i kanárů. A v proletovačce jsem byl svědkem toho, jak odrostlá mláďata hýlů mex. krmila krátce odstavené čečetky a kanáry. R.M.
mozaik
napsal(a):
Podle mě je by mohl být chov hýlů mex. a čížků lesních v jednom prostoru v pohodě.
Mexičáci u mě mají hnízdo asi 30 cm od hnízda kanárů a neděje se nic zlého. Je ale pravda, že sedící samice má postavené hnízdo v jakési otevřené budce bez horní plochy (stříšky), aby neviděla okolo a byla v klidu.Tak to mám u hýlů i kanárů. A v proletovačce jsem byl svědkem toho, jak odrostlá mláďata hýlů mex. krmila krátce odstavené čečetky a kanáry. R.M.
Ak bude samcek cizika lesneho v toku neviem...?! Nemam takuto pokojnu skusenost s cizikom lesnym.
rastislavmpavelka
napsal(a):
Ak bude samcek cizika lesneho v toku neviem...?! Nemam takuto pokojnu skusenost s cizikom lesnym.
Já mám s čížkem zkušenost dobrou, ale byl to jen jeden samec mezi chovnou skupinou kanárů. Švitořil si pořád tu svou, v toku stoprocentně byl, ale vůči kanárům byl klidný. Kříženec po něm žádný nebyl, přestože byl v jedné voliérce s 1,3 kanáry.
mozaik
napsal(a):
Já mám s čížkem zkušenost dobrou, ale byl to jen jeden samec mezi chovnou skupinou kanárů. Švitořil si pořád tu svou, v toku stoprocentně byl, ale vůči kanárům byl klidný. Kříženec po něm žádný nebyl, přestože byl v jedné voliérce s 1,3 kanáry.
Ak by bol cizik aj v pohlavnom toku bol by predpoklad, ze pri urobeni "kolisky" na samicke kanarika vykona uspesnu kopulaciu, fyzicky spari sa! Az takto biologicky nadviazany vztah ho nuti partnerku branit, byt jej vernym partnerom skoro ako pri papagajov AGAPORNIS. Preto takyto samcek psychicky dominantny divoch moze zacat svoje okolie aj partnerku niekedy az terorizovat atd.!
Az potom zacina boj o teritorium vo volierke...
Na foto je krizenec cizik lesny (Carduelis spinus) x bielohneda s optickym modrym faktorom (R) samicka kanarika.
Otec tohoto krizenca cizik lesny bol v toku mimoriadny tyran. Syn mlady krizenec ma tiez dominantne bojovne vlastnosti azda este umocnene a zo zimovisky z voliery musel byt odchyteny do preletovacky pre svoju agresivnu povahu. Vo voliere na jeden meter okolo nesmel ani parkovat iny vtak!
Spevacke majstrovsto a navyse huzevnatost spevu cizikov a ich krizencov je typicka pre vsetkych hybridov... Do terminu vystavy Exota Olomouc sa nestihol doperit, preto namiesto bielocierneho krizenca s optickym faktorom bola vystavena jeho nezaujimava starsia sestra z prveho hniezda.
rastislavmpavelka
napsal(a):
Ak by bol cizik aj v pohlavnom toku bol by predpoklad, ze pri urobeni "kolisky" na samicke kanarika vykona uspesnu kopulaciu, fyzicky spari sa! Az takto biologicky nadviazany vztah ho nuti partnerku branit, byt jej vernym partnerom skoro ako pri papagajov AGAPORNIS. Preto takyto samcek psychicky dominantny divoch moze zacat svoje okolie aj partnerku niekedy az terorizovat atd.!
Az potom zacina boj o teritorium vo volierke...
Na foto je krizenec cizik lesny (Carduelis spinus) x bielohneda s optickym modrym faktorom (R) samicka kanarika.
Otec tohoto krizenca cizik lesny bol v toku mimoriadny tyran. Syn mlady krizenec ma tiez dominantne bojovne vlastnosti azda este umocnene a zo zimovisky z voliery musel byt odchyteny do preletovacky pre svoju agresivnu povahu. Vo voliere na jeden meter okolo nesmel ani parkovat iny vtak!
Spevacke majstrovsto a navyse huzevnatost spevu cizikov a ich krizencov je typicka pre vsetkych hybridov... Do terminu vystavy Exota Olomouc sa nestihol doperit, preto namiesto bielocierneho krizenca s optickym faktorom bola vystavena jeho nezaujimava starsia sestra z prveho hniezda.
Díky za příspěvky. Posílám několik foto boxových volier + chovance.
tomas21
napsal(a):
Díky za příspěvky. Posílám několik foto boxových volier + chovance.
další fotka
tomas21
napsal(a):
...a další
V tak vaznom chovatelskom zariadeni je predpoklad na uspesny odchov euroazijskej fauny. Taktiez krizencov s touto fanou a medzidruhovych krizencov navzajom medzi sebou.
V kazdom boxe sa odporuca, aby hniezdil len jeden chovny par. Susedny box v case hniezdenia urcite by nemal mat vzajomny vizualny kontakt, a zvlast kontakt len cez jedno pletivo. Vsetko kvoli bojovo naladenym samcekom chraniacich svoje teritorium. Takze pocas toku nemal by byt priamy kontakt cez pletivo, alebo vobec ziadny vizualny kontakt.
Krizence od hyla mexickeho x kanarika su na svetovych vystavach vidiet, ako najkrajsie ak su s kanarikom phaeo (hnedo bielo kresleny kanarik s cervenymi ocami). Najlepsie s kanarikom cervene phaeo mozaika, alebo biele phaeo. Alebo akekolvek beznejsie INO t.j. akykolvek kanarik s cervenymi ocami napr. zosvetleny farebny kanarik nazyvany saten.
V prilizenom obrazku v hniezde je asi 15 dnovy farebny kanarik klasicky melanin a farebny kanarik extremne zosvetleny, nazyvany INO. (INO od tmavych rodicov, totiz INO moze byt aj od oboch svetlych lipochromovych kanarikov. Lipochromove kanariky su uz len celkom svetle a maju podsadu peria vzdy len cisto, ciro bielu!)
Konkretna farba vyobrazeneho mladatka svetleho kanarika; zlta izabela pastel INO A-intenzivny, co je aj kanarik saten. Co je spravne a vystizne vseobecne pomenovanie pre vsetkych cervenookych - kanarik "INO".
Konkretna farba vyobrazeneho mladatka klasickeho tmaveho (melaninoveho) kanarika; Zltocierny (zeleny) kanarik A-intenzivny
Takze vo volierke pocas chovnej sezony je lepsie mat menej vtakov a väcsi odchov , ako opacne. Stastni su ti, co sa ucia na chybach inych!
rastislavmpavelka
napsal(a):
V tak vaznom chovatelskom zariadeni je predpoklad na uspesny odchov euroazijskej fauny. Taktiez krizencov s touto fanou a medzidruhovych krizencov navzajom medzi sebou.
V kazdom boxe sa odporuca, aby hniezdil len jeden chovny par. Susedny box v case hniezdenia urcite by nemal mat vzajomny vizualny kontakt, a zvlast kontakt len cez jedno pletivo. Vsetko kvoli bojovo naladenym samcekom chraniacich svoje teritorium. Takze pocas toku nemal by byt priamy kontakt cez pletivo, alebo vobec ziadny vizualny kontakt.
Krizence od hyla mexickeho x kanarika su na svetovych vystavach vidiet, ako najkrajsie ak su s kanarikom phaeo (hnedo bielo kresleny kanarik s cervenymi ocami). Najlepsie s kanarikom cervene phaeo mozaika, alebo biele phaeo. Alebo akekolvek beznejsie INO t.j. akykolvek kanarik s cervenymi ocami napr. zosvetleny farebny kanarik nazyvany saten.
V prilizenom obrazku v hniezde je asi 15 dnovy farebny kanarik klasicky melanin a farebny kanarik extremne zosvetleny, nazyvany INO. (INO od tmavych rodicov, totiz INO moze byt aj od oboch svetlych lipochromovych kanarikov. Lipochromove kanariky su uz len celkom svetle a maju podsadu peria vzdy len cisto, ciro bielu!)
Konkretna farba vyobrazeneho mladatka svetleho kanarika; zlta izabela pastel INO A-intenzivny, co je aj kanarik saten. Co je spravne a vystizne vseobecne pomenovanie pre vsetkych cervenookych - kanarik "INO".
Konkretna farba vyobrazeneho mladatka klasickeho tmaveho (melaninoveho) kanarika; Zltocierny (zeleny) kanarik A-intenzivny
Takze vo volierke pocas chovnej sezony je lepsie mat menej vtakov a väcsi odchov , ako opacne. Stastni su ti, co sa ucia na chybach inych!
ještě zde mám jednu fotečku, páru hýlů obecných.
rastislavmpavelka
napsal(a):
Ak by bol cizik aj v pohlavnom toku bol by predpoklad, ze pri urobeni "kolisky" na samicke kanarika vykona uspesnu kopulaciu, fyzicky spari sa! Az takto biologicky nadviazany vztah ho nuti partnerku branit, byt jej vernym partnerom skoro ako pri papagajov AGAPORNIS. Preto takyto samcek psychicky dominantny divoch moze zacat svoje okolie aj partnerku niekedy az terorizovat atd.!
Az potom zacina boj o teritorium vo volierke...
Na foto je krizenec cizik lesny (Carduelis spinus) x bielohneda s optickym modrym faktorom (R) samicka kanarika.
Otec tohoto krizenca cizik lesny bol v toku mimoriadny tyran. Syn mlady krizenec ma tiez dominantne bojovne vlastnosti azda este umocnene a zo zimovisky z voliery musel byt odchyteny do preletovacky pre svoju agresivnu povahu. Vo voliere na jeden meter okolo nesmel ani parkovat iny vtak!
Spevacke majstrovsto a navyse huzevnatost spevu cizikov a ich krizencov je typicka pre vsetkych hybridov... Do terminu vystavy Exota Olomouc sa nestihol doperit, preto namiesto bielocierneho krizenca s optickym faktorom bola vystavena jeho nezaujimava starsia sestra z prveho hniezda.
Vážený - je potřeba trochu poopravit Váš příspěvek , Vaše bělohnědá kanářice / matka bíločerného křížence po čížkovi / nemůže být nositelka repraktifaktoru z jednoho prostého důvodu - ten důvod je , že tento faktor je pouze u žlutých kanárů a značí se nikoliv R / červenoocí nebo jen INA / ale S .Neberte tuto moji připomínku nikterak zle zajisté došlo jen k omylu .
Veselý L
lubos
napsal(a):
Vážený - je potřeba trochu poopravit Váš příspěvek , Vaše bělohnědá kanářice / matka bíločerného křížence po čížkovi / nemůže být nositelka repraktifaktoru z jednoho prostého důvodu - ten důvod je , že tento faktor je pouze u žlutých kanárů a značí se nikoliv R / červenoocí nebo jen INA / ale S .Neberte tuto moji připomínku nikterak zle zajisté došlo jen k omylu .
Veselý L
Urcite k omylu nedoslo
Aby ste mohli tvrdit to co pisete, museli by ste poznat minimalne aspon rodicov samicky, ci nie?!
rastislavmpavelka
napsal(a):
V tak vaznom chovatelskom zariadeni je predpoklad na uspesny odchov euroazijskej fauny. Taktiez krizencov s touto fanou a medzidruhovych krizencov navzajom medzi sebou.
V kazdom boxe sa odporuca, aby hniezdil len jeden chovny par. Susedny box v case hniezdenia urcite by nemal mat vzajomny vizualny kontakt, a zvlast kontakt len cez jedno pletivo. Vsetko kvoli bojovo naladenym samcekom chraniacich svoje teritorium. Takze pocas toku nemal by byt priamy kontakt cez pletivo, alebo vobec ziadny vizualny kontakt.
Krizence od hyla mexickeho x kanarika su na svetovych vystavach vidiet, ako najkrajsie ak su s kanarikom phaeo (hnedo bielo kresleny kanarik s cervenymi ocami). Najlepsie s kanarikom cervene phaeo mozaika, alebo biele phaeo. Alebo akekolvek beznejsie INO t.j. akykolvek kanarik s cervenymi ocami napr. zosvetleny farebny kanarik nazyvany saten.
V prilizenom obrazku v hniezde je asi 15 dnovy farebny kanarik klasicky melanin a farebny kanarik extremne zosvetleny, nazyvany INO. (INO od tmavych rodicov, totiz INO moze byt aj od oboch svetlych lipochromovych kanarikov. Lipochromove kanariky su uz len celkom svetle a maju podsadu peria vzdy len cisto, ciro bielu!)
Konkretna farba vyobrazeneho mladatka svetleho kanarika; zlta izabela pastel INO A-intenzivny, co je aj kanarik saten. Co je spravne a vystizne vseobecne pomenovanie pre vsetkych cervenookych - kanarik "INO".
Konkretna farba vyobrazeneho mladatka klasickeho tmaveho (melaninoveho) kanarika; Zltocierny (zeleny) kanarik A-intenzivny
Takze vo volierke pocas chovnej sezony je lepsie mat menej vtakov a väcsi odchov , ako opacne. Stastni su ti, co sa ucia na chybach inych!
Opět trochu poopravím vaši stať na téma kříženci s mexickým hýlem a phaeo kanárem - z hlavy neznám genetiku phaeo mutaci u mexičanů ale dám ruku do ohně zato, že při párování phaeo kanára, a je jedno zda je použito samce nebo samičky, nemůžete v první generaci dostat phaeo křížence, po kanárovi / samcovi phaeo / nanejvíš hnědé křížence. Phaeo kříženci vzniknou při párování jedinců, kteří nesou phaeo mutaci tj. jak mexičan tak i kanár / nebo po štěpitelných rodičích tj. F2 /.
Veselý.L
rastislavmpavelka
napsal(a):
Urcite k omylu nedoslo
Aby ste mohli tvrdit to co pisete, museli by ste poznat minimalne aspon rodicov samicky, ci nie?!
Co sa tyka oznacenie optickeho modreho faktoru S (nazyvana tiez medzi holubarmi andaluzska modra) je to v mojom prispevku len preklep, co na podstate problemu;
Akej farby su rodicia samicky a ze samicka biela je nositelkou optickeho faktoru S, "nic nemeni! !!!
lubos
napsal(a):
Není potřeba znát rodiče této bílohnědé kanářice - jednou je dom. bílohnědá a tento faktor jak jsem už psal je jen u žlutých kanárů .
Veselý.L
Na foto je krizenec cizik lesny (Carduelis spinus) x bielohneda s optickym modrym faktorom (R) samicka kanarika.
Ve vaší větě není o nositelce tohoto faktoru ani zmínka - proto jsem reagoval , nic ve zlém .
Veselý .L
lubos
napsal(a):
Na foto je krizenec cizik lesny (Carduelis spinus) x bielohneda s optickym modrym faktorom (R) samicka kanarika.
Ve vaší větě není o nositelce tohoto faktoru ani zmínka - proto jsem reagoval , nic ve zlém .
Veselý .L
To je to takmer to iste co tvrdite pri bielohnedom kanarikovi samicke, ktora ma otca so zltym lipochromovym faktorom + S faktor (samozrejme ze otec je neklasicky melanin so zltym lipochromovym faktorom + optickym faktorom), a ze tato bielohneda samicka nemoze mat syna "bielocierneho krizenca so S optickym faktorom"! Neskor dodavate, ze nikde nebolo uvedene, ze samicka je dominantna so zltom faktor...
Pytam sa; Azda bielohneda recesivna samicka so S faktorom nemoze mat syna "bielocierneho krizenca so S optickym faktorom"???
&
Samozrejme PHAEO kanariky je kapitola sama o sebe, nieco by sme mohli k chovu phaeo prediskutovat s Jirkom Tichym, ktory PHAEO mal z nas ako prvy.
Asi pred 20rokmi cely svoj chov PHAEO predal na Slovensko, kedy som mal moznost cez kosickych neskusenych chovatelov vidiet co to u phaeo kanarikov robi, ak nemaju a nedaju na phaeo stepitelneho na PHAEO, ale klasickeho nestepitelneho, a najmä, ako sa phaeo INO degeneruje az po neustalom vybieleni cez izabelovu farbu az po ALBINO vymiera, ak medzi sebou sa viac generacii pouzije len phaeo x phaeo
P.S. Taktiez nic v zlom a dakujem za pochopenie a priatelsku diskuziu
Priloha ilustracne foto z netu - biely phaeo
rastislavmpavelka
napsal(a):
Je to fajn Otazka k dalsej dizkuzii znie; Preco chcete chovat euroazijsku faunu?
V prirode ma vtak vsetko, co mi chovatelia len inprovizujeme
Mimochodom pri krizencov s mexickym hylom opisujem, ze "najkrajsie krizence", ale nikde netvrdim ze "krasny krizenec = kanarik phaeo x hyl mexicky" ma CERVENE OCI
rastislavmpavelka
napsal(a):
To je to takmer to iste co tvrdite pri bielohnedom kanarikovi samicke, ktora ma otca so zltym lipochromovym faktorom + S faktor (samozrejme ze otec je neklasicky melanin so zltym lipochromovym faktorom + optickym faktorom), a ze tato bielohneda samicka nemoze mat syna "bielocierneho krizenca so S optickym faktorom"! Neskor dodavate, ze nikde nebolo uvedene, ze samicka je dominantna so zltom faktor...
Pytam sa; Azda bielohneda recesivna samicka so S faktorom nemoze mat syna "bielocierneho krizenca so S optickym faktorom"???
&
Samozrejme PHAEO kanariky je kapitola sama o sebe, nieco by sme mohli k chovu phaeo prediskutovat s Jirkom Tichym, ktory PHAEO mal z nas ako prvy.
Asi pred 20rokmi cely svoj chov PHAEO predal na Slovensko, kedy som mal moznost cez kosickych neskusenych chovatelov vidiet co to u phaeo kanarikov robi, ak nemaju a nedaju na phaeo stepitelneho na PHAEO, ale klasickeho nestepitelneho, a najmä, ako sa phaeo INO degeneruje az po neustalom vybieleni cez izabelovu farbu az po ALBINO vymiera, ak medzi sebou sa viac generacii pouzije len phaeo x phaeo
P.S. Taktiez nic v zlom a dakujem za pochopenie a priatelsku diskuziu
Priloha ilustracne foto z netu - biely phaeo
Myslel jsem , že moje připomínky vezmete jako dobrou radu - ale není tomu tak začínate zbytečně kličkovat / nevím proč - snad jen proto aby bylo vidět , že máte pravdu ?? / ALE najednou je bilohnědá kanářice recesivní což nemůže být pravda !! Zajisté se ptáte proč ten Veselý zase pochybuje ? Odpověď je jednoduchá pokud je tomu tak a jak jste napsal , že kanářice je recesivní - Nemůže mít bíločerného křížence po čížkovi , při takovém párování musejí být všichni kříženci žlutočerní .Položte si otázku jako budou mít barvu kanáři když dáte na recesině bílého kanára žlutý protějšek - ANO budou žlutí potažmo štěpitelní na recesvní bílou / což na povrchu těla není vidět / .
lubos
napsal(a):
Myslel jsem , že moje připomínky vezmete jako dobrou radu - ale není tomu tak začínate zbytečně kličkovat / nevím proč - snad jen proto aby bylo vidět , že máte pravdu ?? / ALE najednou je bilohnědá kanářice recesivní což nemůže být pravda !! Zajisté se ptáte proč ten Veselý zase pochybuje ? Odpověď je jednoduchá pokud je tomu tak a jak jste napsal , že kanářice je recesivní - Nemůže mít bíločerného křížence po čížkovi , při takovém párování musejí být všichni kříženci žlutočerní .Položte si otázku jako budou mít barvu kanáři když dáte na recesině bílého kanára žlutý protějšek - ANO budou žlutí potažmo štěpitelní na recesvní bílou / což na povrchu těla není vidět / .
Dakujem za odpoved, a konstatujem
1/ Mate pravdu, ze opticky faktor sa oznacuje S a nie R (co bol moj preklep, ale nie totalny omyl, ze v prispevku neviem co je INO a co je opticky faktor:)
2/ Nemate pravdu, „co ste teraz sam potvdil“, ze vyobrazeny krizenec od cizika lesneho nemoze mat opticky faktor od bielohnedej samicky kanarika. Tym viac, ze zlty faktor ma aj samcek cizika!!!
3/ Este ste nepotvrdil svoj zbytocny „postoj a omyl\\\", ze krizenec od hyla mexickeho x kanarika phaeo „moze byt pekny krizenec“.
Preco som dal do tohto dialogu tolko sluciek? Aby som s vami komunikoval korektne ako odbornik vam rovny. Totiz predpokladam, ze sme uz mali dialog na verejnosti. Mam na mysli;
Článek Farebné kanáriky - dve varianty neintenzívneho červeného (lipochrom) kanárika uveřejněn v čísle 4/2006 NOVA EXOTA. Pri tomto spominanom clanku redakcia skratila tento clanok na 1/3 textu, kde chybali dalsie 2/3 clanku v ktorych opisujum odborny dojem z vystavovanych kanarikov a opisu sucasne dvoch najväcsich nemeckych vystav. 53. Svetovu vystavu vtactva v Bad Salzuflen a o rok neskor Nemecku narodnu vystavu vtactva. Takze vazny clanok o situacii vo vtacom svete a o novom svetovom trende a novych typoch farebnych kanarikov vyznel takmer stupidne, takmer bez hlavy a päty. Ktomuto okresanemu nedokonalemu clanku, kde sa opisuje trend vo vyvoji v typoch INTENZIVNY, NEINTEZIVNY, MOZAIKOVY FAREBNY KANARIK. bola dost dlha POZNAMKA SPECIALISTY, predpokladam, ze tejto poznamky ste to boli autorom vy. Ak ano, tak ako odbornik ste urcite nepochopil ciel a pointu clanku! Kritika bola formalna a vedla, pricom ste sa odvolavali na standard, ako byrokrat ci uradnik. Obdobne ako teraz ?
Samozrejme Vas mam rad a urcite sa na Vas nehnevam. Velmi sa potesim Vasim odbornym prispevkom tu na nete. Najmä ak budu otvorene bez uctiutrhaniu, ako sme to teraz mi dvaja \\\"odborne jesitne predviedli\\\".
Priloha - Foto z 53. Svetovej vystavy vtactva v Nemecku rok 2005, starozitne vtacie klietky
rastislavmpavelka
napsal(a):
Dakujem za odpoved, a konstatujem
1/ Mate pravdu, ze opticky faktor sa oznacuje S a nie R (co bol moj preklep, ale nie totalny omyl, ze v prispevku neviem co je INO a co je opticky faktor:)
2/ Nemate pravdu, „co ste teraz sam potvdil“, ze vyobrazeny krizenec od cizika lesneho nemoze mat opticky faktor od bielohnedej samicky kanarika. Tym viac, ze zlty faktor ma aj samcek cizika!!!
3/ Este ste nepotvrdil svoj zbytocny „postoj a omyl\\\", ze krizenec od hyla mexickeho x kanarika phaeo „moze byt pekny krizenec“.
Preco som dal do tohto dialogu tolko sluciek? Aby som s vami komunikoval korektne ako odbornik vam rovny. Totiz predpokladam, ze sme uz mali dialog na verejnosti. Mam na mysli;
Článek Farebné kanáriky - dve varianty neintenzívneho červeného (lipochrom) kanárika uveřejněn v čísle 4/2006 NOVA EXOTA. Pri tomto spominanom clanku redakcia skratila tento clanok na 1/3 textu, kde chybali dalsie 2/3 clanku v ktorych opisujum odborny dojem z vystavovanych kanarikov a opisu sucasne dvoch najväcsich nemeckych vystav. 53. Svetovu vystavu vtactva v Bad Salzuflen a o rok neskor Nemecku narodnu vystavu vtactva. Takze vazny clanok o situacii vo vtacom svete a o novom svetovom trende a novych typoch farebnych kanarikov vyznel takmer stupidne, takmer bez hlavy a päty. Ktomuto okresanemu nedokonalemu clanku, kde sa opisuje trend vo vyvoji v typoch INTENZIVNY, NEINTEZIVNY, MOZAIKOVY FAREBNY KANARIK. bola dost dlha POZNAMKA SPECIALISTY, predpokladam, ze tejto poznamky ste to boli autorom vy. Ak ano, tak ako odbornik ste urcite nepochopil ciel a pointu clanku! Kritika bola formalna a vedla, pricom ste sa odvolavali na standard, ako byrokrat ci uradnik. Obdobne ako teraz ?
Samozrejme Vas mam rad a urcite sa na Vas nehnevam. Velmi sa potesim Vasim odbornym prispevkom tu na nete. Najmä ak budu otvorene bez uctiutrhaniu, ako sme to teraz mi dvaja \\\"odborne jesitne predviedli\\\".
Priloha - Foto z 53. Svetovej vystavy vtactva v Nemecku rok 2005, starozitne vtacie klietky
Pokud jsem to byl já - který jak tvrdíte zvrtal váš článek někdy před dvěma lety v Nové Exotě - to už si nepamatuji a přece po mne nechcete abych šel do skříně hledat to číslo časopisu jen abych se o něčem přesvědčil , pokud jsem se k článku vyjádřil já -tak musí opětně napsat - udělal bych to znovu patrně byl pádný důvod . A pokud si myslíte , že ten kdo více křičí má vždy pravdu - tak žijete také i zde v omylu . Přeji dobrou noc .
Veselý .L
lubos
napsal(a):
Pokud jsem to byl já - který jak tvrdíte zvrtal váš článek někdy před dvěma lety v Nové Exotě - to už si nepamatuji a přece po mne nechcete abych šel do skříně hledat to číslo časopisu jen abych se o něčem přesvědčil , pokud jsem se k článku vyjádřil já -tak musí opětně napsat - udělal bych to znovu patrně byl pádný důvod . A pokud si myslíte , že ten kdo více křičí má vždy pravdu - tak žijete také i zde v omylu . Přeji dobrou noc .
Veselý .L
Nikdy nezabudnime sa obcas pozriet aj za seba a podla potreby sa nad sebou zasmiat
Pokojnu a dobru noc
rastislavmpavelka
napsal(a):
Nikdy nezabudnime sa obcas pozriet aj za seba a podla potreby sa nad sebou zasmiat
Pokojnu a dobru noc
Rasťo!
Zdravím Tě a vítám Tě na diskusi. Píšeš toho hodně, je to je občas nepřehledné. Navíc to šmodrcháš. Mnozí, kdo mne znají sice vědí, že s Lubošem obvykle táhnem za jeden provaz (co se týče genetiky ani není jiná možnost, to je exaktní jako násobilka, použiju-li přejatého připodobnění.) Tady nejde říct, že podle mého názoru – to prostě je jednoznačné, bylo by to totéž jako kdybychom diskutovali o případu, zda 1+1 = 2.
Nejsem schopen a myslím že nikdo z nás z podoby křížence čížka s kanárem pro jeho velikost na fotografii ani náhodou tipovat zda je nositelem optického modrého faktoru, většina chovatelů to nezná s určitostí ani na kanárech. Geneticky to možné je, ovšem jak to doopravdy vypadá na kříženci by bylo dobré porovnat když těch kříženců bude z jednoho hnízda víc, někteří s faktorem a jiní bez. Byly by rozhodně nutné kvalitnější obrázky, spíše živé ptáky.
Ovšem Luboš v žádném případě nepochybuje, naopak správně tvrdí, že onen kříženec (zdá se, že je modrý) a tudíž skutečně to nemůže být výsledek křížení čížek x recesivně bílá samička. Ta samice musela být bílá dominantní (německý bílý kanár).
Naprosto stejně má Luboš pravdu v případě ohledně křížení phaeo kanára s mexičanem stejně jako jakýmkoliv jiným tmavým přírodním ptákem. V první generaci s ohledem na recesivní dědičnost phaea kanárů není možný výsledek u žádného pohlaví zděděné phaeo, správně snad Luboš doplnil je možnost vzniku ptáka hnědého, ale to není phaeo. Jinak pak je tam zmínka že existují i phaeo mexičtí hýlové, kde ani sám také nejsem jist jejich dědičností ale to je jen odbočka, že možnosti phaeo kříženců jsou, zatím ovšem spíš teoretické.
Nevnímej to jako komlot proti Tvé osobě, genetika barevných kanárů stejně jako genetika kříženců je průzračná a jednoznačná, nelze ji takhle překrucovat. Mojmír.
Neregistrovaný uživatel

redpoll
napsal(a):
Rasťo!
Zdravím Tě a vítám Tě na diskusi. Píšeš toho hodně, je to je občas nepřehledné. Navíc to šmodrcháš. Mnozí, kdo mne znají sice vědí, že s Lubošem obvykle táhnem za jeden provaz (co se týče genetiky ani není jiná možnost, to je exaktní jako násobilka, použiju-li přejatého připodobnění.) Tady nejde říct, že podle mého názoru – to prostě je jednoznačné, bylo by to totéž jako kdybychom diskutovali o případu, zda 1+1 = 2.
Nejsem schopen a myslím že nikdo z nás z podoby křížence čížka s kanárem pro jeho velikost na fotografii ani náhodou tipovat zda je nositelem optického modrého faktoru, většina chovatelů to nezná s určitostí ani na kanárech. Geneticky to možné je, ovšem jak to doopravdy vypadá na kříženci by bylo dobré porovnat když těch kříženců bude z jednoho hnízda víc, někteří s faktorem a jiní bez. Byly by rozhodně nutné kvalitnější obrázky, spíše živé ptáky.
Ovšem Luboš v žádném případě nepochybuje, naopak správně tvrdí, že onen kříženec (zdá se, že je modrý) a tudíž skutečně to nemůže být výsledek křížení čížek x recesivně bílá samička. Ta samice musela být bílá dominantní (německý bílý kanár).
Naprosto stejně má Luboš pravdu v případě ohledně křížení phaeo kanára s mexičanem stejně jako jakýmkoliv jiným tmavým přírodním ptákem. V první generaci s ohledem na recesivní dědičnost phaea kanárů není možný výsledek u žádného pohlaví zděděné phaeo, správně snad Luboš doplnil je možnost vzniku ptáka hnědého, ale to není phaeo. Jinak pak je tam zmínka že existují i phaeo mexičtí hýlové, kde ani sám také nejsem jist jejich dědičností ale to je jen odbočka, že možnosti phaeo kříženců jsou, zatím ovšem spíš teoretické.
Nevnímej to jako komlot proti Tvé osobě, genetika barevných kanárů stejně jako genetika kříženců je průzračná a jednoznačná, nelze ji takhle překrucovat. Mojmír.
Zdravím přispěvatele, mám dojem, že už se toto téma ubírá trochu jiným směrem, než si zakladatel původně přál. Čtenář už si dokáže udělat úsudek na čí straně je pravda, proto vás prosím, aby další případná výměna názorů mezi vámi proběhla formou e-mailů.
Děkuji za pochopení,
Zbyněk Pokorný
tomas21
napsal(a):
Zajímal by mne názor zkušených chovatelů na porovnání obtížnosti chovu hýlů a stehlíků.
Otazka k dalsej dizkuzii pre Tomasa znie (opakujem); Preco chcete chovat euroazijsku faunu?
V prirode ma vtak vsetko, co mi chovatelia len inprovizujeme.
Otazka je filozoficka, ako podnet k dalsej diskuzii, nie provokativna! Vsetko len, aby tema pokracovala spravnym smerom. Predsa priblizenim prirody - vtakov k nam, do volierky, nas moze len lepsie informovat pri pozorovani vtakov (zvierat) a nas neustale ucit, ako to v prirode chodi :)
rastislavmpavelka
napsal(a):
Otazka k dalsej dizkuzii pre Tomasa znie (opakujem); Preco chcete chovat euroazijsku faunu?
V prirode ma vtak vsetko, co mi chovatelia len inprovizujeme.
Otazka je filozoficka, ako podnet k dalsej diskuzii, nie provokativna! Vsetko len, aby tema pokracovala spravnym smerom. Predsa priblizenim prirody - vtakov k nam, do volierky, nas moze len lepsie informovat pri pozorovani vtakov (zvierat) a nas neustale ucit, ako to v prirode chodi :)
Určitě, člověk má možnost pozorovat a věnovat se tomu, co má rád a co se mu líbí.
Jsou to věci, které když jde přírodou a pořádně se dívá, také uvidí, ale rozhodně ne vše to, co mu naskytnou ptáci ve voliéře venku na zahradě. Dalekohled stále při ruce. Je-li voliéra vhodně osázena zelení, jde skutečně o krásnou podívanou.
rastislavmpavelka
napsal(a):
Otazka k dalsej dizkuzii pre Tomasa znie (opakujem); Preco chcete chovat euroazijsku faunu?
V prirode ma vtak vsetko, co mi chovatelia len inprovizujeme.
Otazka je filozoficka, ako podnet k dalsej diskuzii, nie provokativna! Vsetko len, aby tema pokracovala spravnym smerom. Predsa priblizenim prirody - vtakov k nam, do volierky, nas moze len lepsie informovat pri pozorovani vtakov (zvierat) a nas neustale ucit, ako to v prirode chodi :)
Já je chovám proto, že je to pro mě dostatečně obtížné, aby mě to bavilo. Druhý důvod: na svojí zahradě také nepěstuji banány a pomeranče ale švestky a jablka. Víc mě zajímá život "ÚPLNĚ BĚŽNÝCH" a "ZCELA VYHUBENÍM NEOHROŽENÝCH" ptáků, kteří poletují okolo mého domu. Můžu je ukázat každému kdo projeví zájem. Mnoho mých sousedů přátel a příbuzných dříve nepoznalo čížka nebo stehlíka ačkoliv tu s námi v Evropě žijí desítky tisíc let. V neposlední řadě žiju v oblasti kde to má tradici a prostě to na pomezí Krkonoš a Jizerek patří. Už je to o jasné? Pokud jde o otázku zda chovat nebo nechovat - říkám chovat kvůli pěstování odpovědnosti, šíření poznání a uchování tradice. Otázku jestli by jim bylo venku lépe mám vyřešenou. Venku by jich 90% zemřelo pravděpodobně během prvního roku života jako krmivo krahujců, koček, kun.... nebo obětí dopravního ruchu. Na mém krmítku je každý den několik desítek čížků, spousta zvonků a i pár vrabců. Občas přiletí dlask nebo jíkavec. Každý týden si jich pár odnese krahujec nebo sousedova kočka. V případě že bych tam pustil svoje po několik generací domestikované a na klec zvyklé ptáky byli by ti první na řadě.... Takže je nepustím. Tak krutý nejsem. Pokud víte něco o populační dynamice, ekologii a etologii tak víte že toto jsou fakta
.
P.S. fotku jsem pořídil minulý pátek na mojí zahradě... Nic proti - do přírody patří i krahujci.
datl
napsal(a):
Já je chovám proto, že je to pro mě dostatečně obtížné, aby mě to bavilo. Druhý důvod: na svojí zahradě také nepěstuji banány a pomeranče ale švestky a jablka. Víc mě zajímá život "ÚPLNĚ BĚŽNÝCH" a "ZCELA VYHUBENÍM NEOHROŽENÝCH" ptáků, kteří poletují okolo mého domu. Můžu je ukázat každému kdo projeví zájem. Mnoho mých sousedů přátel a příbuzných dříve nepoznalo čížka nebo stehlíka ačkoliv tu s námi v Evropě žijí desítky tisíc let. V neposlední řadě žiju v oblasti kde to má tradici a prostě to na pomezí Krkonoš a Jizerek patří. Už je to o jasné? Pokud jde o otázku zda chovat nebo nechovat - říkám chovat kvůli pěstování odpovědnosti, šíření poznání a uchování tradice. Otázku jestli by jim bylo venku lépe mám vyřešenou. Venku by jich 90% zemřelo pravděpodobně během prvního roku života jako krmivo krahujců, koček, kun.... nebo obětí dopravního ruchu. Na mém krmítku je každý den několik desítek čížků, spousta zvonků a i pár vrabců. Občas přiletí dlask nebo jíkavec. Každý týden si jich pár odnese krahujec nebo sousedova kočka. V případě že bych tam pustil svoje po několik generací domestikované a na klec zvyklé ptáky byli by ti první na řadě.... Takže je nepustím. Tak krutý nejsem. Pokud víte něco o populační dynamice, ekologii a etologii tak víte že toto jsou fakta
.
P.S. fotku jsem pořídil minulý pátek na mojí zahradě... Nic proti - do přírody patří i krahujci.
Je to tak, upřímně řečeno se dost divím, že se chovu evropského ptactva nevěnuje mnohem víc lidí, i když je to asi i věc toho, že těch kteří mají všechny ptáky zaregistrované je mnohem méně, než těch, kteří je mají z odchytu a případné odchovy si navzájem vyměňují, darují nebo pouštějí zpět do volné přírody. Nejsem si jist, jak dlouho tito vypuštění ptáci vydrží, podobně jako kříženky evropských ptáků s kanáry. Tyto jsou neplodné a určitě jich spoustu skončí ve volné přírodě, než je z jejich trápení vysvobodí např. zmiňovaný krahujec.
Pokud se člověk jen trochu dívá kolem sebe, a to nemusí být někde venku přírodě mimo civilizaci, stačí klidně i ve městě, může se mu naskytnout neobyčejná podíváná. Počínaje hlasitě štěbetajícím zvonohlíkem na tel. drátě, který si tímto zpěvem brání teritorium. To samé platí např. o stehlících, kterých je stále na vesnici spoustu, to jsou skutečně nádherní ptáci, dále zvonci, hnízdící i uprostřed měst v každé tůji apod. Naproti tomu např. konopky jsem ještě před pár lety pozoroval přímo před oknem na drátě, na jaře v krásném rudém šatě. Teď už je to aspoň 10 let a po krásném konopákovi ani vidu...
Možnost odchovu těchto pěvců v zajetí je velmi lákavá a doufám, že nás nadšenců, myslím těch mladších, bude stále dost a budeme si navzájem vyměňovat zkušenosti s těmito opeřenci. Jen o sobě vědět a nebát se tomu naprosto propadnout. Co se týče obtížnosti, o tom vůbec nepochybuji, rozhodně jsou lehčí disciplíny.
tomas21
napsal(a):
Je to tak, upřímně řečeno se dost divím, že se chovu evropského ptactva nevěnuje mnohem víc lidí, i když je to asi i věc toho, že těch kteří mají všechny ptáky zaregistrované je mnohem méně, než těch, kteří je mají z odchytu a případné odchovy si navzájem vyměňují, darují nebo pouštějí zpět do volné přírody. Nejsem si jist, jak dlouho tito vypuštění ptáci vydrží, podobně jako kříženky evropských ptáků s kanáry. Tyto jsou neplodné a určitě jich spoustu skončí ve volné přírodě, než je z jejich trápení vysvobodí např. zmiňovaný krahujec.
Pokud se člověk jen trochu dívá kolem sebe, a to nemusí být někde venku přírodě mimo civilizaci, stačí klidně i ve městě, může se mu naskytnout neobyčejná podíváná. Počínaje hlasitě štěbetajícím zvonohlíkem na tel. drátě, který si tímto zpěvem brání teritorium. To samé platí např. o stehlících, kterých je stále na vesnici spoustu, to jsou skutečně nádherní ptáci, dále zvonci, hnízdící i uprostřed měst v každé tůji apod. Naproti tomu např. konopky jsem ještě před pár lety pozoroval přímo před oknem na drátě, na jaře v krásném rudém šatě. Teď už je to aspoň 10 let a po krásném konopákovi ani vidu...
Možnost odchovu těchto pěvců v zajetí je velmi lákavá a doufám, že nás nadšenců, myslím těch mladších, bude stále dost a budeme si navzájem vyměňovat zkušenosti s těmito opeřenci. Jen o sobě vědět a nebát se tomu naprosto propadnout. Co se týče obtížnosti, o tom vůbec nepochybuji, rozhodně jsou lehčí disciplíny.
Naozaj, nasa priroda „euroazijska fauna“ je zivym velikanskym domovom k nam najblizsim. Nas domov nam dovoluje sporadicky vidiet a pocut svoje zive lietajuce poklady. Ak mame zivu volieru, osadenu takymito produktami az zazrakmi prirody, tak urcite mame dovolene mat moznost vidiet tieto zive !domace" stvorenia pravidelne.
Modifikacie, farebne uchylky vtakov (najmä zosvetlene farby) ktorehokolvek druhu fauny, nemaju dlhu sancu byt vo svojom velkom domove, v prirode, dostatocne v bezpeci. Taketo vtaky a vôbec vsetky zivocichy, ktore su vynimocne, su prvymi obetami v retazci pokrmu roznych predatorov.
Neraz kvoli svojej farebnej odchylke „verejne poznatelnej genetickej zriedkavosti“ su dokonca aj nevitanymi medzi svojimi vlastnymi sukmenovcami. To vsetko kvoli uputaniu pozornosti predatorov, kedze su vynimocne viditelnejsi, su provokujuco neziaduce, zive terce.
rastislavmpavelka
napsal(a):
Naozaj, nasa priroda „euroazijska fauna“ je zivym velikanskym domovom k nam najblizsim. Nas domov nam dovoluje sporadicky vidiet a pocut svoje zive lietajuce poklady. Ak mame zivu volieru, osadenu takymito produktami az zazrakmi prirody, tak urcite mame dovolene mat moznost vidiet tieto zive !domace" stvorenia pravidelne.
Modifikacie, farebne uchylky vtakov (najmä zosvetlene farby) ktorehokolvek druhu fauny, nemaju dlhu sancu byt vo svojom velkom domove, v prirode, dostatocne v bezpeci. Taketo vtaky a vôbec vsetky zivocichy, ktore su vynimocne, su prvymi obetami v retazci pokrmu roznych predatorov.
Neraz kvoli svojej farebnej odchylke „verejne poznatelnej genetickej zriedkavosti“ su dokonca aj nevitanymi medzi svojimi vlastnymi sukmenovcami. To vsetko kvoli uputaniu pozornosti predatorov, kedze su vynimocne viditelnejsi, su provokujuco neziaduce, zive terce.
Umela homta vytlaca aj povodny dreveny material z nasich domovov!
Ilustracne foto, "window/okienko do prirody" !
rastislavmpavelka
napsal(a):
Umela homta vytlaca aj povodny dreveny material z nasich domovov!
Ilustracne foto, "window/okienko do prirody" !
Nie len z novym oknom je domaca priroda zaujimava...
rastislavmpavelka
napsal(a):
Nie len z novym oknom je domaca priroda zaujimava...
Já si dovolím odpovědět v dobrém na otázku proč chovat u nás euroasijskou divočinu podobnou otázkou - proč třeba v austrálii chovají svou divočinu? Tam je taky chytlo to, co mají sice kolem sebe, ale potřebují to mít na očích pořád. U ptáků ze svého kontinentu taky často dosáhli jako první různých mutací.