Už delší dobu se mi líbí Agapornisové Cana, na internetu je infa po málu a ještě řidčeji zkušenosti s chovem.
Pánvé chovatelé, máte Vy zkušenosti s chovem těchle nádherných Agapornisů? Jak jsou na tom ceny loňských/letošních mláďat, či chovných párů?
Jaké jsou nároky na chov?
Četl jsem, že sou na odchov těžší než Agapornis Pullaria a Tarranta, je to pravda? Jaký je chov v porovnání s normálně dostupnými druhy (Fishery, Roseicollis, Personata, Nigrigenis) agapornisů?
Jak jsou nároční na chovatelské zařízení a můžuje chovat v kleci, kde naspodu budou pobíhat čínské křepelky?
bartrand
napsal(a):
Už delší dobu se mi líbí Agapornisové Cana, na internetu je infa po málu a ještě řidčeji zkušenosti s chovem.
Pánvé chovatelé, máte Vy zkušenosti s chovem těchle nádherných Agapornisů? Jak jsou na tom ceny loňských/letošních mláďat, či chovných párů?
Jaké jsou nároky na chov?
Četl jsem, že sou na odchov těžší než Agapornis Pullaria a Tarranta, je to pravda? Jaký je chov v porovnání s normálně dostupnými druhy (Fishery, Roseicollis, Personata, Nigrigenis) agapornisů?
Jak jsou nároční na chovatelské zařízení a můžuje chovat v kleci, kde naspodu budou pobíhat čínské křepelky?
všetko toto je napisane v časopise nova exota, papousci a dokonca aj na strankach fauny bolo o tom pisane kopa clankov, od roznych chovatelov......
abogado
napsal(a):
všetko toto je napisane v časopise nova exota, papousci a dokonca aj na strankach fauny bolo o tom pisane kopa clankov, od roznych chovatelov......
Z těch vámi uvedených druhů agapornisů budou nejhůř odchovatelné bezesporu pullarie, znám min. 15 lidí, co odchovávají cany, ale u pullarií vím jen o dvou. Taranty jsou na odchov celkem jednoduché, při dodržení optimálních podmínek pro chov.
bartrand
napsal(a):
Už delší dobu se mi líbí Agapornisové Cana, na internetu je infa po málu a ještě řidčeji zkušenosti s chovem.
Pánvé chovatelé, máte Vy zkušenosti s chovem těchle nádherných Agapornisů? Jak jsou na tom ceny loňských/letošních mláďat, či chovných párů?
Jaké jsou nároky na chov?
Četl jsem, že sou na odchov těžší než Agapornis Pullaria a Tarranta, je to pravda? Jaký je chov v porovnání s normálně dostupnými druhy (Fishery, Roseicollis, Personata, Nigrigenis) agapornisů?
Jak jsou nároční na chovatelské zařízení a můžuje chovat v kleci, kde naspodu budou pobíhat čínské křepelky?
Cany jsem choval mnoho let a i tady na ifauně jsem již psal, že to byli neuvěřitelně nepříjemní a otravní papoušci, s jakými jsme se v chovu nikdy jinak nestřetnul. Taky proto jsme je dal časem pryč. Chov nebyl nijak náročný, odchovy se vcelku dařily, i když mladých bylo zřídka více než 3. Co bylo nepříjemné byl fakt, že jsem je prakticky nikdy neviděl - při příchodu do ptačí místnosti zmizeli v budce a po celou dobu, kdy jsem krmil nebo uklízel, mlátili zevnitř zobáky o stěnu budky a vydávali podivné bázlivé zvuky. Nikdy se to neodnaučili, naopak, na tento zvuk začali reagovat i další ptáci a vnášela se tak všude jakási nervozita a strach bez jakýchkoliv příčin.
Pokud budete mít cany v místnosti, kde s nimi budete mnoho hodin denně (v obýváku), asi si zvyknou, i když budou plašší než jiní agapornisové.
V ptačí místnosti, kam v pracovní dny člověk dojde nakrmit, ale nezdržuje se tam, se z nich - alespoň u mne - stali nezajímaví a otravní spolubydlící (pokud to tak mohu o ptácích říci, s prominutím...). Choval jsem z agapornisů fišeri, škrabošky, růžohrdlé a taranty, vše příjemní ptáci, z malých papoušků všechny papoušíčky, 3 druhy aymarů, X druhů pyrurů, tiriky atd., vše v pohodě. Cany v pohodě nebyli nikdy. Měl jsem 3 - 4 páry současně a zkušenosti obdobné. První pár co mne spatřil zmizel v budce, začal tlouct a vydávat varovné zvuky, ostatní zmizeli a bylo to. Když jsem kontroloval budku, samička šílela, když vylétla z budky plácala se. Naštěstí při tom téměř nikdy nezničili snůšku a mladé. Ale stalo se i to - chtělo to maximální opatrnost a "chodit po špičkách."
Shrnuji tedy svoje zkušenosti - chov can není náročný, dobrý pár odchová mladé, ale jinak je bude hodně náročné z nich udělat příjemné společníky.
forpus
napsal(a):
Cany jsem choval mnoho let a i tady na ifauně jsem již psal, že to byli neuvěřitelně nepříjemní a otravní papoušci, s jakými jsme se v chovu nikdy jinak nestřetnul. Taky proto jsme je dal časem pryč. Chov nebyl nijak náročný, odchovy se vcelku dařily, i když mladých bylo zřídka více než 3. Co bylo nepříjemné byl fakt, že jsem je prakticky nikdy neviděl - při příchodu do ptačí místnosti zmizeli v budce a po celou dobu, kdy jsem krmil nebo uklízel, mlátili zevnitř zobáky o stěnu budky a vydávali podivné bázlivé zvuky. Nikdy se to neodnaučili, naopak, na tento zvuk začali reagovat i další ptáci a vnášela se tak všude jakási nervozita a strach bez jakýchkoliv příčin.
Pokud budete mít cany v místnosti, kde s nimi budete mnoho hodin denně (v obýváku), asi si zvyknou, i když budou plašší než jiní agapornisové.
V ptačí místnosti, kam v pracovní dny člověk dojde nakrmit, ale nezdržuje se tam, se z nich - alespoň u mne - stali nezajímaví a otravní spolubydlící (pokud to tak mohu o ptácích říci, s prominutím...). Choval jsem z agapornisů fišeri, škrabošky, růžohrdlé a taranty, vše příjemní ptáci, z malých papoušků všechny papoušíčky, 3 druhy aymarů, X druhů pyrurů, tiriky atd., vše v pohodě. Cany v pohodě nebyli nikdy. Měl jsem 3 - 4 páry současně a zkušenosti obdobné. První pár co mne spatřil zmizel v budce, začal tlouct a vydávat varovné zvuky, ostatní zmizeli a bylo to. Když jsem kontroloval budku, samička šílela, když vylétla z budky plácala se. Naštěstí při tom téměř nikdy nezničili snůšku a mladé. Ale stalo se i to - chtělo to maximální opatrnost a "chodit po špičkách."
Shrnuji tedy svoje zkušenosti - chov can není náročný, dobrý pár odchová mladé, ale jinak je bude hodně náročné z nich udělat příjemné společníky.
Děkuji pane Smrček za vyčerpávající odpověď. Můžete ještě popsat, jací byli ve venkovních volierách? (Jestli jste je neměl jen v té místnosti a měly možnost výletu ven) A jakým způsobem si stavěli hnízda? Jestli jako jiní agaponisové, z větviček, slámy atd, nebo jestli měly jiný styl stavění?