XXX.XXX.59.152
potřeboval bych poradit jakou zimu vydrží andulka,jestli může být ve venkovní volieře bez záletu. Děkuji
XXX.XXX.90.210
258852
napsal(a):
potřeboval bych poradit jakou zimu vydrží andulka,jestli může být ve venkovní volieře bez záletu. Děkuji
pokud nani nefuci primy vitr tak vklidu i minus dvacet aspon teda umne
XXX.XXX.42.178
258852
napsal(a):
potřeboval bych poradit jakou zimu vydrží andulka,jestli může být ve venkovní volieře bez záletu. Děkuji
Koukni na nemoderovanou d.,p.Záruba to tam v otázce Andulky venku,ze dne 11.1 dobře popsal.
XXX.XXX.74.17
vch
napsal(a):
Koukni na nemoderovanou d.,p.Záruba to tam v otázce Andulky venku,ze dne 11.1 dobře popsal.
Jen by mi podle statistiky zajímalo jestli se taková venkovní andulka dožije třeba 15 let, jako ta chovaná v létě venku a v zimě alespoň v +15° Asi mají ptáci na zimu menší práh citlivosti, když dokáže labuť zamrznout na rybníku a bez pomoci tam chcípne. A může si naše andulka vybrat, když je připíchnutá
v kleci a nikam nemůže odletět? Možná, kdyby měly ty chuděry na výběr, že by předvedly jak chtějí ztrávit zimu. Třeba by taky některé zmrzyly jako ta labuť, ale určitě mnoho z nich by se šlo schovat do tepla, jako ti ptáci co u mně teď sedají na otevřeném vykýři z kotelny. Už jsem tam dala i bidýlko aby se tam všichni vešli. A to si můžou vybrat jestli budou na zasněžené větvi nebo v teple u kotelny.
XXX.XXX.222.136
eden
napsal(a):
Jen by mi podle statistiky zajímalo jestli se taková venkovní andulka dožije třeba 15 let, jako ta chovaná v létě venku a v zimě alespoň v +15° Asi mají ptáci na zimu menší práh citlivosti, když dokáže labuť zamrznout na rybníku a bez pomoci tam chcípne. A může si naše andulka vybrat, když je připíchnutá v kleci a nikam nemůže odletět? Možná, kdyby měly ty chuděry na výběr, že by předvedly jak chtějí ztrávit zimu. Třeba by taky některé zmrzyly jako ta labuť, ale určitě mnoho z nich by se šlo schovat do tepla, jako ti ptáci co u mně teď sedají na otevřeném vykýři z kotelny. Už jsem tam dala i bidýlko aby se tam všichni vešli. A to si můžou vybrat jestli budou na zasněžené větvi nebo v teple u kotelny.
Dobrý den,
Rád bych reagoval na Váš příspěvek o labutích a ptácích u Vašeho vykýře, kde sálá příjemné teplo.
Jedna věc je příroda v ČR, druhá věc je příroda v Austrálii a další věc je chtíč mít australské ptáky v ČR.
Pokud se správně domnívám, tak v Austrálii je teď doba dešťů a tedy mnoho papoušků, včetně toho vlnkovaného hnízdí. Hned je tady jeden rozdíl oproti 99% andulek v ČR, které jsou zde několik generací odchovávány v létě evropském, nikoliv v době "zimy"-doby dešťů v Austrálii. tedy zde je první rozdíl. Andulky jsou velmi adaptalilní a tyto naše evropské jsou zcela jinak nastartované, než původní. Říkejme tomu domestikace. Protože se jedná o otužilý druh chovaný po mnoho desítek let v Evropě, mohou tyto adulky při dostatku krmení(nepřirozeně doávaného) přežít naší zimu stejně tak v pohodě, jako naše fauna přirozeně se živící v přírodě. Je super, že lidé sypou do krmítek, sníh téměř všem ptákům sebral možnost si najít přirozenou stravu.
Příroda si vše řídí velmi dobře, zákony přírody jsou jasné a tak by to mělo být. pak je tydy ale druh člověk, který chce mít australské papoušky v Evropě. Musí jim tedy zajistit takové podmínky, aby nemuseli denně bojovat o život tím, aby si našly krmnou dávku na celý další den. V přírodě přežívají jen nejsilnější jedinci, jednoho roku se z mláďat dožije tak 10%. Koukněte na kosy, co je všude po parcích hnízd na jaře a v létě, kolik kosů vidíte na podzim a kolik jich přežije do dalšího jara? Predátorů v podobě dravců je tolik, že má člověk u toho krmítka častěji sedící poštolku, než hejno stehléků, sýkorek, hýly, pěnkavy a jiné...Pokud má tyto ptáčky, je to jedině dobře, často však může pozorovat, že se tua a tam mihne dravec, kerý si nějakého odnese.
Proč labutě zamrzají na rybníku? Jsou různé důvody, buď jsou slabé a nepřipravily se na zimu dostatkem krmení, neodlétly na řeku nebo je prostě do poslední doby u rybníka krmil člověk pečivem a ony neměly snahu odletět na řeku, což by bylo pro ně přirozené. Slabší jedinci nepřežijí, silné labutě jdou v zákonech přírody a následují své instinkty, které jim říkají, že mají odletět na řeku nebo do zimovišť, kde jsou celá hejna. taková labuť, která je celý rok krmena pečivem a kdejakou dobrotou člověkem, může být na podzim prostě líná hledat si přirozenou potravu a tedy neletí na řeku na plankton, aby hledala, zkoušela, měla to, co je pro ní přirozené. raději se nacpe rohlíkama a chlebem a čeká na další den. je naučená a divím se, že jim na krk lidé nedávají barevné mašle. S divokými kachnami je to podobné, původní forma ostražitých kachen bojujících v přírodě o přežití je vytlačena jim podobným hybridům, kteří jsou ve velkém chováni v bažantnicích, vypouštěny před dopeřením na rybník, aby je mohli na podzim vyplašit pádlama z loděk a tyto "divoké" kachny mohly být postříleny jako na jatkách "nadrženými" němci, kteří za odstřel každé kachny platí tolik všude zmiňovaná a oblíbená eura. je to divadlo lidí, s bažanty je to obdobné, chuděry pak pobíhají zmateně na silnicích a netuší, že auto není přijíždějící krmič, ale nebezpečná jistá smrt. Josu i taková divadla, že jsou pánům cizincům vyhazováni bažanti do vzduchu z přenosek, aby se dobře střílelo, letěl kam má a nebylo tolik ztrát pro některé chudší myslivecké spolky, které chtějí eura.
Člověk poravdu některé zákony přírody přizpůsobuje sobě, pokud zajistí svým svěřencům přizpůsobeným a domestikovyným takové podmínky, jako jsou v přírodě jako takové a ještě navíc, nevidím žádný problém v tom, aby nebyly andulky schopny žít spokojeně.
Vaše snaha pomoci některým ptákům otevřeným vykýřem, odkud sálá teplo je jakýsi boj proti nehostinným podmínkám přírody. Na druhou stranu je zde otázka, zda tato snaha je pro ptáky vhodná. Topíte stále? Krmíte v bezprostřední blízkosti vykýře? Nebo kotelna někdy sálá teplo a někdy ne, někdy se ptáci nakrmí na krmítku a jindy když je prázdné musí letět v mínut 15 st. k sousedům? Jde o rozdíly teplot z nějakých řekněme 15 plus do 15 mínus...Krátce za sebou, několikrát denně...je to zdravé nebo stále přilétá část nových ptáků, protože část jich tyto výkyvy teplot nezvládla? jen spekuluji a přemýšlím. je chválihodné, že se těmto ptákům snažíte pomoci a zajistit jim blahobyt a teplo, bojím se však, že je to jen krátkodobé řešení, které může mít špatné následky, obdobně jako labuť, která na rybníku zůstala, protože měla dostatek jídla. Jsou tady mrazy, potlačené instinkty s náhlým mrazem a výkyvem z mínus 2 do mínus 17 nepočítají, labuť tak zamrzne, protože neodletěla.
Myslím si, že je velmi vhodné ptákům pomáhat v podobě krmení v zimě. Osobně spotřebuji za rok pro papoušky tak pytel slunečnice, kupuji dva, jeden pytel pak padne na jaro, kdy přiletí čížci a po nich cca s týdenným spožděním zvonohlíci. Krmím vydatně a dělá mi radost púohled na spokojené ptáky. Má to však své meze, nemohu ptákům zimujícím u nás pomoci víc, než jim dát dostatek krmení. Snad ještě mohu ovlivnit to, kam dám krmivo, zda ke zdi, kde se snadno překvapivě objeví dravec nebo k nějakému křoví, kde nebezpečí útoku dravce je sníženo možností okamžitého úkrytu. Víc pomoci nemohu...Snad jen dojít k řece a přinést labutím něco k žrádlu.
Věřím, že kdokoliv se snaží vnímat své svěřence ví, jaké mají podmínky, jsou takové, jaké jim je uděláme. Tyto podmínky ovlivníme výrazně, v přírodě máme a měli bychom mít možnost ovlivnit jen minimální, mnohdy je totiž méně snahy pozitivnější, než velké zásahy do daných přírodních zákonů.
Pomáhejme, ale nepřehánějme naší snahu a také nemějme strach, že si příroda vše nezařídí sama. Bohužel dosti přírodu ovlivňuje člověk, ta pak nefunguje jak by měla, proto je zasse třeba pomáhat..je to stálý kruh a mohou na to být různé názory...
Mnohdy člověk zachrání zvíře před špatným osudem, je to správně, jindy je zásah typu přinesení domů mladých srnčat, krmení dětí mladých hmyzožravých kosů v hnízdě piškotama a pšenicí zásahem naopak velmi špatným.
Co se týká věku andulek trvale chovaných venku, mám v chovu stále fit ptáky věku cca. 8 let, jsou sice bez kroužku, ale dodnes si pamatuji, kde jsem je koupil. Stále se jsou v dobrém zdravotnímu stavu a perfektní vitalitě. Jak dlouho budou v důchodu nevím, mnohé již odchovají to, co dříve, i jedno mládě za rok od původních ptáků mě však těší.
Přeji všem hodně úspěchů v záchraně hladových zobáků a spokojené svěřence ve všech zájmových chovech.
Doplnění: Má reakce není proti nikomu směřována a není podnětem pro hádky a nevhodné chování, je věcí osobního názoru, který může mýt každý zcela odlišný.
S pozdravem Martin Záruba
XXX.XXX.90.210
mitraton
napsal(a):
Dobrý den,
Rád bych reagoval na Váš příspěvek o labutích a ptácích u Vašeho vykýře, kde sálá příjemné teplo.
Jedna věc je příroda v ČR, druhá věc je příroda v Austrálii a další věc je chtíč mít australské ptáky v ČR.
Pokud se správně domnívám, tak v Austrálii je teď doba dešťů a tedy mnoho papoušků, včetně toho vlnkovaného hnízdí. Hned je tady jeden rozdíl oproti 99% andulek v ČR, které jsou zde několik generací odchovávány v létě evropském, nikoliv v době "zimy"-doby dešťů v Austrálii. tedy zde je první rozdíl. Andulky jsou velmi adaptalilní a tyto naše evropské jsou zcela jinak nastartované, než původní. Říkejme tomu domestikace. Protože se jedná o otužilý druh chovaný po mnoho desítek let v Evropě, mohou tyto adulky při dostatku krmení(nepřirozeně doávaného) přežít naší zimu stejně tak v pohodě, jako naše fauna přirozeně se živící v přírodě. Je super, že lidé sypou do krmítek, sníh téměř všem ptákům sebral možnost si najít přirozenou stravu.
Příroda si vše řídí velmi dobře, zákony přírody jsou jasné a tak by to mělo být. pak je tydy ale druh člověk, který chce mít australské papoušky v Evropě. Musí jim tedy zajistit takové podmínky, aby nemuseli denně bojovat o život tím, aby si našly krmnou dávku na celý další den. V přírodě přežívají jen nejsilnější jedinci, jednoho roku se z mláďat dožije tak 10%. Koukněte na kosy, co je všude po parcích hnízd na jaře a v létě, kolik kosů vidíte na podzim a kolik jich přežije do dalšího jara? Predátorů v podobě dravců je tolik, že má člověk u toho krmítka častěji sedící poštolku, než hejno stehléků, sýkorek, hýly, pěnkavy a jiné...Pokud má tyto ptáčky, je to jedině dobře, často však může pozorovat, že se tua a tam mihne dravec, kerý si nějakého odnese.
Proč labutě zamrzají na rybníku? Jsou různé důvody, buď jsou slabé a nepřipravily se na zimu dostatkem krmení, neodlétly na řeku nebo je prostě do poslední doby u rybníka krmil člověk pečivem a ony neměly snahu odletět na řeku, což by bylo pro ně přirozené. Slabší jedinci nepřežijí, silné labutě jdou v zákonech přírody a následují své instinkty, které jim říkají, že mají odletět na řeku nebo do zimovišť, kde jsou celá hejna. taková labuť, která je celý rok krmena pečivem a kdejakou dobrotou člověkem, může být na podzim prostě líná hledat si přirozenou potravu a tedy neletí na řeku na plankton, aby hledala, zkoušela, měla to, co je pro ní přirozené. raději se nacpe rohlíkama a chlebem a čeká na další den. je naučená a divím se, že jim na krk lidé nedávají barevné mašle. S divokými kachnami je to podobné, původní forma ostražitých kachen bojujících v přírodě o přežití je vytlačena jim podobným hybridům, kteří jsou ve velkém chováni v bažantnicích, vypouštěny před dopeřením na rybník, aby je mohli na podzim vyplašit pádlama z loděk a tyto "divoké" kachny mohly být postříleny jako na jatkách "nadrženými" němci, kteří za odstřel každé kachny platí tolik všude zmiňovaná a oblíbená eura. je to divadlo lidí, s bažanty je to obdobné, chuděry pak pobíhají zmateně na silnicích a netuší, že auto není přijíždějící krmič, ale nebezpečná jistá smrt. Josu i taková divadla, že jsou pánům cizincům vyhazováni bažanti do vzduchu z přenosek, aby se dobře střílelo, letěl kam má a nebylo tolik ztrát pro některé chudší myslivecké spolky, které chtějí eura.
Člověk poravdu některé zákony přírody přizpůsobuje sobě, pokud zajistí svým svěřencům přizpůsobeným a domestikovyným takové podmínky, jako jsou v přírodě jako takové a ještě navíc, nevidím žádný problém v tom, aby nebyly andulky schopny žít spokojeně.
Vaše snaha pomoci některým ptákům otevřeným vykýřem, odkud sálá teplo je jakýsi boj proti nehostinným podmínkám přírody. Na druhou stranu je zde otázka, zda tato snaha je pro ptáky vhodná. Topíte stále? Krmíte v bezprostřední blízkosti vykýře? Nebo kotelna někdy sálá teplo a někdy ne, někdy se ptáci nakrmí na krmítku a jindy když je prázdné musí letět v mínut 15 st. k sousedům? Jde o rozdíly teplot z nějakých řekněme 15 plus do 15 mínus...Krátce za sebou, několikrát denně...je to zdravé nebo stále přilétá část nových ptáků, protože část jich tyto výkyvy teplot nezvládla? jen spekuluji a přemýšlím. je chválihodné, že se těmto ptákům snažíte pomoci a zajistit jim blahobyt a teplo, bojím se však, že je to jen krátkodobé řešení, které může mít špatné následky, obdobně jako labuť, která na rybníku zůstala, protože měla dostatek jídla. Jsou tady mrazy, potlačené instinkty s náhlým mrazem a výkyvem z mínus 2 do mínus 17 nepočítají, labuť tak zamrzne, protože neodletěla.
Myslím si, že je velmi vhodné ptákům pomáhat v podobě krmení v zimě. Osobně spotřebuji za rok pro papoušky tak pytel slunečnice, kupuji dva, jeden pytel pak padne na jaro, kdy přiletí čížci a po nich cca s týdenným spožděním zvonohlíci. Krmím vydatně a dělá mi radost púohled na spokojené ptáky. Má to však své meze, nemohu ptákům zimujícím u nás pomoci víc, než jim dát dostatek krmení. Snad ještě mohu ovlivnit to, kam dám krmivo, zda ke zdi, kde se snadno překvapivě objeví dravec nebo k nějakému křoví, kde nebezpečí útoku dravce je sníženo možností okamžitého úkrytu. Víc pomoci nemohu...Snad jen dojít k řece a přinést labutím něco k žrádlu.
Věřím, že kdokoliv se snaží vnímat své svěřence ví, jaké mají podmínky, jsou takové, jaké jim je uděláme. Tyto podmínky ovlivníme výrazně, v přírodě máme a měli bychom mít možnost ovlivnit jen minimální, mnohdy je totiž méně snahy pozitivnější, než velké zásahy do daných přírodních zákonů.
Pomáhejme, ale nepřehánějme naší snahu a také nemějme strach, že si příroda vše nezařídí sama. Bohužel dosti přírodu ovlivňuje člověk, ta pak nefunguje jak by měla, proto je zasse třeba pomáhat..je to stálý kruh a mohou na to být různé názory...
Mnohdy člověk zachrání zvíře před špatným osudem, je to správně, jindy je zásah typu přinesení domů mladých srnčat, krmení dětí mladých hmyzožravých kosů v hnízdě piškotama a pšenicí zásahem naopak velmi špatným.
Co se týká věku andulek trvale chovaných venku, mám v chovu stále fit ptáky věku cca. 8 let, jsou sice bez kroužku, ale dodnes si pamatuji, kde jsem je koupil. Stále se jsou v dobrém zdravotnímu stavu a perfektní vitalitě. Jak dlouho budou v důchodu nevím, mnohé již odchovají to, co dříve, i jedno mládě za rok od původních ptáků mě však těší.
Přeji všem hodně úspěchů v záchraně hladových zobáků a spokojené svěřence ve všech zájmových chovech.
Doplnění: Má reakce není proti nikomu směřována a není podnětem pro hádky a nevhodné chování, je věcí osobního názoru, který může mýt každý zcela odlišný.
S pozdravem Martin Záruba
nenapsal bych to lip mohu jenom zatleskat
XXX.XXX.82.219
petule789
napsal(a):
nenapsal bych to lip mohu jenom zatleskat
Dobře napsané s vyčerpávající odpověďí. Jen bych chtěla podotknout, že otevřený vikýř není pro ptáky, ale proto aby kotelna větrala, to že ptáci začli sedat na otevřený rám mě donutilo udělat jim špryclík , aby mi nekadili na okno. Takže ne teplo pro ptáky, ale vzduch do kotelny. To že si teplo ptáci takto přisvojili s tím nic nenadělám.
XXX.XXX.82.219
eden
napsal(a):
Dobře napsané s vyčerpávající odpověďí. Jen bych chtěla podotknout, že otevřený vikýř není pro ptáky, ale proto aby kotelna větrala, to že ptáci začli sedat na otevřený rám mě donutilo udělat jim špryclík , aby mi nekadili na okno. Takže ne teplo pro ptáky, ale vzduch do kotelny. To že si teplo ptáci takto přisvojili s tím nic nenadělám.
Pochopitelně, že mně to nedalo a začínám hledat v knihovně. Takže první názor na chov andulek Annete Wolterová v knížce Andulka " Není správné tvrzení, že se andulka cítí lépe, když zůstává celoročně ve venkovní voliéře a že nepotřebuje pít. Je správné, že se andulka v teple cítí lépe. Jen při velkých vedrech není andulka aktivní, minusové teploty díky svému opeření snese jen krátce. Čilá a živá je při teplotách od 20°C. " Tolik jedna kniha. Určite najdu i další podobné statě od jiných autorů a uveřejním je tady. Nevím co mám považovat za správné. Já jsem nikdy andulky v mínusových teplotách nechovala, takže nemohu posoudit rozíl zdraví, životaschonost a délku života u ptáků chovaných pouze ve venkovních voliérách. Hodnotím pouze to co si přečtu v knihách.
XXX.XXX.6.162
eden
napsal(a):
Pochopitelně, že mně to nedalo a začínám hledat v knihovně. Takže první názor na chov andulek Annete Wolterová v knížce Andulka " Není správné tvrzení, že se andulka cítí lépe, když zůstává celoročně ve venkovní voliéře a že nepotřebuje pít. Je správné, že se andulka v teple cítí lépe. Jen při velkých vedrech není andulka aktivní, minusové teploty díky svému opeření snese jen krátce. Čilá a živá je při teplotách od 20°C. " Tolik jedna kniha. Určite najdu i další podobné statě od jiných autorů a uveřejním je tady. Nevím co mám považovat za správné. Já jsem nikdy andulky v mínusových teplotách nechovala, takže nemohu posoudit rozíl zdraví, životaschonost a délku života u ptáků chovaných pouze ve venkovních voliérách. Hodnotím pouze to co si přečtu v knihách.
Taky mám doma jednu knížku od Annette Wolterové.
Píše se v ní: POZVOLNA PTÁKA NAVYKEJTE NA TEPLOTY MEZI 5 A 250´C
Tak já půjdu Pepanovi zapnout troubu aby si pozvolna navyknul... 
XXX.XXX.6.162
evelin
napsal(a):
Taky mám doma jednu knížku od Annette Wolterové.
Píše se v ní: POZVOLNA PTÁKA NAVYKEJTE NA TEPLOTY MEZI 5 A 250´C
Tak já půjdu Pepanovi zapnout troubu aby si pozvolna navyknul...
XXX.XXX.82.219
evelin
napsal(a):
No vidíte tak to mě nenapadlo, že krom teplot 250° plus může některá kniha uvádět i 250° minus a odtud ten názor, že andulky vydrží všechno. Proto pro ně nejsou stavěny žádné zálety. Konečně příspěvek, který všechno objasnil.
XXX.XXX.82.219
eden
napsal(a):
No vidíte tak to mě nenapadlo, že krom teplot 250° plus může některá kniha uvádět i 250° minus a odtud ten názor, že andulky vydrží všechno. Proto pro ně nejsou stavěny žádné zálety. Konečně příspěvek, který všechno objasnil.
Jinak já tu knížku mám taky, ale je tam publikované něco jiného.
XXX.XXX.6.162
eden
napsal(a):
Jinak já tu knížku mám taky, ale je tam publikované něco jiného.
Já mám nějakou vydařenou verzi
Jedna paní ji poslala kdysi dávno do občanského juda (Nova) a vyhrála 1000 peněz za kuriozitu.
Odkaz na super stránky: http://adnort.webs.com/
XXX.XXX.82.219
evelin
napsal(a):
Já mám nějakou vydařenou verzi
Jedna paní ji poslala kdysi dávno do občanského juda (Nova) a vyhrála 1000 peněz za kuriozitu.
Odkaz na super stránky: http://adnort.webs.com/
Posílám ještě jednou snad to bude čitelnější.
XXX.XXX.82.219
eden
napsal(a):
Posílám ještě jednou snad to bude čitelnější.
Tak nečitelné ani podruhé. Bohužel nezkopíruju to.
XXX.XXX.56.166
XXX.XXX.35.2
Já voliéry bez záletu nemám rád. Andulky chovám léta celoročně venku, ale vždy mají možnost úkrytu v záletu, nevytápěném, nyní dřevěném, kde mají pouze otvor 60mm na výlet.
Na léto vyndavám polykarbonátová okna. Andulky se běžně dožívají 12-14 let. Mám tu jednoho dědu 17let. Denně dávám vodu, někdo přes zimu dává jenom sníh.
XXX.XXX.89.198
Souhlasím s panem Zárubou i co napsal Eden. Austrálie a naše zima je věčné a vděčné téma. Vadí mi to vzájemné trumfování, kteří ptáci komu vydrželi větší mráz. Oni nemají možnost volby, jsou zavřený ve voliéře a prostě to buď dá a nebo ne. Doufám že tazatel má alespoň 3 strany voliéry kryté, vadilo by mě se dívat na ptáky, na které táhne ze všech stran. Chovám jen mníšky, ale i pro ně jsem voliéru stavěl tak, aby jim to maximálně vyhovovalo v létě i zimě. Jinak venkovní ptactvo přikrmuji, příroda je hodně v nerovnováze a máme co napravovat a slunečnicí pro sýkorky a jablky pro kosáky jim oplácím jejich služby.
XXX.XXX.89.198
Máte to krásně vymazlené.
XXX.XXX.89.198
Poklona patří pro pterodactyll.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.142.1
Andlky a vsechny ostatni druhy se maji chovat tak aby jim v zime neprimrzavala voda, to znamena v plusovich hodnotach, kdo chova ptactvo v mrazu tomu bych naparil tucnou pokutu, skoda ze neni ale takovi zakon, proto lide mohou tyrat zvirata.
XXX.XXX.157.2
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Andlky a vsechny ostatni druhy se maji chovat tak aby jim v zime neprimrzavala voda, to znamena v plusovich hodnotach, kdo chova ptactvo v mrazu tomu bych naparil tucnou pokutu, skoda ze neni ale takovi zakon, proto lide mohou tyrat zvirata.
Vy nevíte o čem mluvíte pane!
XXX.XXX.249.84
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Andlky a vsechny ostatni druhy se maji chovat tak aby jim v zime neprimrzavala voda, to znamena v plusovich hodnotach, kdo chova ptactvo v mrazu tomu bych naparil tucnou pokutu, skoda ze neni ale takovi zakon, proto lide mohou tyrat zvirata.
Ach jaj, daj sa liečiť pokiaľ je čas.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.142.1
stewe5
napsal(a):
Vy nevíte o čem mluvíte pane!
A vy to vite? vyskousel jsem nekolik let chov venku a chov v zime pri teplotach do 8st. Myslet si muzete cokoliv, treba i to ze jsem magor me je to fuk, ale ptactvo bylo spokojnejsi a ja nemusel resit pitominy.
XXX.XXX.37.245
stewe5
napsal(a):
Vy nevíte o čem mluvíte pane!
Reakce na simon 123, že andulky jen v plus stupních.
Diskuze obsáhlá, až moc. Jistě v plus je lepší než v mínus. Ale rozhodující je délka dne a vlhkost v poměru k teplotě, bidla dřevo, kov atd. V přírodě nepřimrznou prsty na kov, ve voliéře ano, někdy. V 50° zeměpisné šířky je v změ noc moc dlouhá a organismus hladoví, je třeba tučná potrava.
Já ne, ale dcera na Aljašce spala v autě v - 30 ° C. Já zažil jen 25 ° C a nosní chrupavka přimrzala. Je to o větru a vlhkosti a i krátkodobé aklimatiaci dané populace, jinak je to akademická diskuze plačících ochránců ptáčků. Kolikrát žasnu, co takový střízlík dokáže, že přežije zimu.
Pro australské ptáky jižních šířek je horší naše někdy mírná, sychravá zima než tvrdý, suchý mráz.
Ale to není diskuze pro zchoulostivělé přátele přírody sedíci u PC v 25 ° C.
XXX.XXX.158.34
Já mám anduly ve venkovních voliérách, na zimu je mám zadělané igelitem, a prodlužuji jim den svícením od 6:30 do 20:30 mám to zapojený na stmívač s časovačem. A když jsou silné mrazy tak nechávám svítit celou noc, kdyby náhodou je něco vyplašilo tak aby se nepomlátily a vrátily se zpátky na bidla.
XXX.XXX.35.2
york
napsal(a):
Máte to krásně vymazlené.
Díky za pochvalu, Teď na zimu jen přidávám polykarbonát, abych zamezil průvanu.
Andulky neví že mají mít 20 stupňů a světe div se celý den tráví venku a dovnitř se jdou nažrat a spát. To co tam zrovna teď vyvádějí nevypadá na to že by jim něco chybělo a to bylo v noci -8. Je pravda že pár kterému bylo loni deset let měl mladé pouze jednou. Já jich ale dvacet ani nechci.
Kakarici spí rovněž většinou vevnitř, ale někteří občas i venku.Nikdy ale ne na bidle ale na poličce kterou jsem jim udělal.Tak si v pohodě hřejí nohy. Jásné že by mohli na pletivu omrznout, ale není třeba podceňovat jejich inteligenci. Neměl jsem zatím nikdy v zimě úmrtí. Nejmladší andulka, která mě kdy padla, měla něco přes pět let, ale to byl výstavní samec.
Takže když to shrnu, pokud nemají průvan a vlhko, mají dostatek potravy, nemají s naší zimou problém. Bydlím na Vysočině, kde bývá i mínus 20, i když poslední zimy jsou mírnější.
XXX.XXX.37.245
mitraton
napsal(a):
Dobrý den,
Rád bych reagoval na Váš příspěvek o labutích a ptácích u Vašeho vykýře, kde sálá příjemné teplo.
Jedna věc je příroda v ČR, druhá věc je příroda v Austrálii a další věc je chtíč mít australské ptáky v ČR.
Pokud se správně domnívám, tak v Austrálii je teď doba dešťů a tedy mnoho papoušků, včetně toho vlnkovaného hnízdí. Hned je tady jeden rozdíl oproti 99% andulek v ČR, které jsou zde několik generací odchovávány v létě evropském, nikoliv v době "zimy"-doby dešťů v Austrálii. tedy zde je první rozdíl. Andulky jsou velmi adaptalilní a tyto naše evropské jsou zcela jinak nastartované, než původní. Říkejme tomu domestikace. Protože se jedná o otužilý druh chovaný po mnoho desítek let v Evropě, mohou tyto adulky při dostatku krmení(nepřirozeně doávaného) přežít naší zimu stejně tak v pohodě, jako naše fauna přirozeně se živící v přírodě. Je super, že lidé sypou do krmítek, sníh téměř všem ptákům sebral možnost si najít přirozenou stravu.
Příroda si vše řídí velmi dobře, zákony přírody jsou jasné a tak by to mělo být. pak je tydy ale druh člověk, který chce mít australské papoušky v Evropě. Musí jim tedy zajistit takové podmínky, aby nemuseli denně bojovat o život tím, aby si našly krmnou dávku na celý další den. V přírodě přežívají jen nejsilnější jedinci, jednoho roku se z mláďat dožije tak 10%. Koukněte na kosy, co je všude po parcích hnízd na jaře a v létě, kolik kosů vidíte na podzim a kolik jich přežije do dalšího jara? Predátorů v podobě dravců je tolik, že má člověk u toho krmítka častěji sedící poštolku, než hejno stehléků, sýkorek, hýly, pěnkavy a jiné...Pokud má tyto ptáčky, je to jedině dobře, často však může pozorovat, že se tua a tam mihne dravec, kerý si nějakého odnese.
Proč labutě zamrzají na rybníku? Jsou různé důvody, buď jsou slabé a nepřipravily se na zimu dostatkem krmení, neodlétly na řeku nebo je prostě do poslední doby u rybníka krmil člověk pečivem a ony neměly snahu odletět na řeku, což by bylo pro ně přirozené. Slabší jedinci nepřežijí, silné labutě jdou v zákonech přírody a následují své instinkty, které jim říkají, že mají odletět na řeku nebo do zimovišť, kde jsou celá hejna. taková labuť, která je celý rok krmena pečivem a kdejakou dobrotou člověkem, může být na podzim prostě líná hledat si přirozenou potravu a tedy neletí na řeku na plankton, aby hledala, zkoušela, měla to, co je pro ní přirozené. raději se nacpe rohlíkama a chlebem a čeká na další den. je naučená a divím se, že jim na krk lidé nedávají barevné mašle. S divokými kachnami je to podobné, původní forma ostražitých kachen bojujících v přírodě o přežití je vytlačena jim podobným hybridům, kteří jsou ve velkém chováni v bažantnicích, vypouštěny před dopeřením na rybník, aby je mohli na podzim vyplašit pádlama z loděk a tyto "divoké" kachny mohly být postříleny jako na jatkách "nadrženými" němci, kteří za odstřel každé kachny platí tolik všude zmiňovaná a oblíbená eura. je to divadlo lidí, s bažanty je to obdobné, chuděry pak pobíhají zmateně na silnicích a netuší, že auto není přijíždějící krmič, ale nebezpečná jistá smrt. Josu i taková divadla, že jsou pánům cizincům vyhazováni bažanti do vzduchu z přenosek, aby se dobře střílelo, letěl kam má a nebylo tolik ztrát pro některé chudší myslivecké spolky, které chtějí eura.
Člověk poravdu některé zákony přírody přizpůsobuje sobě, pokud zajistí svým svěřencům přizpůsobeným a domestikovyným takové podmínky, jako jsou v přírodě jako takové a ještě navíc, nevidím žádný problém v tom, aby nebyly andulky schopny žít spokojeně.
Vaše snaha pomoci některým ptákům otevřeným vykýřem, odkud sálá teplo je jakýsi boj proti nehostinným podmínkám přírody. Na druhou stranu je zde otázka, zda tato snaha je pro ptáky vhodná. Topíte stále? Krmíte v bezprostřední blízkosti vykýře? Nebo kotelna někdy sálá teplo a někdy ne, někdy se ptáci nakrmí na krmítku a jindy když je prázdné musí letět v mínut 15 st. k sousedům? Jde o rozdíly teplot z nějakých řekněme 15 plus do 15 mínus...Krátce za sebou, několikrát denně...je to zdravé nebo stále přilétá část nových ptáků, protože část jich tyto výkyvy teplot nezvládla? jen spekuluji a přemýšlím. je chválihodné, že se těmto ptákům snažíte pomoci a zajistit jim blahobyt a teplo, bojím se však, že je to jen krátkodobé řešení, které může mít špatné následky, obdobně jako labuť, která na rybníku zůstala, protože měla dostatek jídla. Jsou tady mrazy, potlačené instinkty s náhlým mrazem a výkyvem z mínus 2 do mínus 17 nepočítají, labuť tak zamrzne, protože neodletěla.
Myslím si, že je velmi vhodné ptákům pomáhat v podobě krmení v zimě. Osobně spotřebuji za rok pro papoušky tak pytel slunečnice, kupuji dva, jeden pytel pak padne na jaro, kdy přiletí čížci a po nich cca s týdenným spožděním zvonohlíci. Krmím vydatně a dělá mi radost púohled na spokojené ptáky. Má to však své meze, nemohu ptákům zimujícím u nás pomoci víc, než jim dát dostatek krmení. Snad ještě mohu ovlivnit to, kam dám krmivo, zda ke zdi, kde se snadno překvapivě objeví dravec nebo k nějakému křoví, kde nebezpečí útoku dravce je sníženo možností okamžitého úkrytu. Víc pomoci nemohu...Snad jen dojít k řece a přinést labutím něco k žrádlu.
Věřím, že kdokoliv se snaží vnímat své svěřence ví, jaké mají podmínky, jsou takové, jaké jim je uděláme. Tyto podmínky ovlivníme výrazně, v přírodě máme a měli bychom mít možnost ovlivnit jen minimální, mnohdy je totiž méně snahy pozitivnější, než velké zásahy do daných přírodních zákonů.
Pomáhejme, ale nepřehánějme naší snahu a také nemějme strach, že si příroda vše nezařídí sama. Bohužel dosti přírodu ovlivňuje člověk, ta pak nefunguje jak by měla, proto je zasse třeba pomáhat..je to stálý kruh a mohou na to být různé názory...
Mnohdy člověk zachrání zvíře před špatným osudem, je to správně, jindy je zásah typu přinesení domů mladých srnčat, krmení dětí mladých hmyzožravých kosů v hnízdě piškotama a pšenicí zásahem naopak velmi špatným.
Co se týká věku andulek trvale chovaných venku, mám v chovu stále fit ptáky věku cca. 8 let, jsou sice bez kroužku, ale dodnes si pamatuji, kde jsem je koupil. Stále se jsou v dobrém zdravotnímu stavu a perfektní vitalitě. Jak dlouho budou v důchodu nevím, mnohé již odchovají to, co dříve, i jedno mládě za rok od původních ptáků mě však těší.
Přeji všem hodně úspěchů v záchraně hladových zobáků a spokojené svěřence ve všech zájmových chovech.
Doplnění: Má reakce není proti nikomu směřována a není podnětem pro hádky a nevhodné chování, je věcí osobního názoru, který může mýt každý zcela odlišný.
S pozdravem Martin Záruba
Pane, napsal jste to docela pěkně, jen mám obavy, zda to mnozí celé přečtou. I pro mě to bylo dost dlouhé a to sám píšu mnohdy obsáhle, ale jinak to neumím.
Dnes je moderní stručná potázka, odpověď ano, ne. Podle toho pak odpovídá výsledek.
Největší chybou zde některých diskutujících je, že aplikují lidské city na zvířata a v dobré víře těm svým mazlíčkům mnohdy škodí.
Je zde propastný rozdíl mezi těmi co mají zvíře ne pro jeho přirozené potřeby, ale pro potřeby svých mylných lidských představ., kterým to jejich zvíže stejně nerozumí.
Proto na této diskuzi vidím jen zřídka zkušené chovatele.