Dobrý den,
poradí prosím někdo? Stavím na příští rok novou voliéru a mám ji na hodně slunečném místě,slunce tu svítí od poledne až do západu. Rád bych to zastínil nějakým živým plotem nebo thujemi apod.,aby se mi tam ptáci neupekli. Nemáte prosím nějaké zkušenosti s něčím co celkem rychle poroste a bude to dosahovat alespoň výšky 4m?
corvuscorax
napsal(a):
můžete použít břečťan, přírůstky tak 150cm za rok, vistárii přírůstek až 2m ročně, nebo různé letničky jako popínavky. Chmel otáčivý 4m ročně, svlačce apod.
Zdravím,děkuji za odpověď,taky mě to napadlo,ale moc tyhle rostliny neznám. Břečťanu sice doma trochu máme,ale někde jsem,nevím to jistě,četl,že je na něm něco jedovatého. Tu stěnu bych dělal tak 1,5m od čela voliéry,tak mám strach aby se papouši neotrávili,když jim tam spadne třeba trochu lístků. A z těch dalších rostlin nevíte jestli některé nejsou jedovaté?
nebojte, co je jedovaté lidem ptákům není. Mám břečťan okolo mých voliér a prorůstá dovnitř. Ptáci ho neokusují a plody po dozrání jim chutnají.Zebry v tom hnízdí a papoušci ví, že to není jedlé. Měl jsem jeden rok ve volíéře i oleadry (ty jsou prudce jedovaté) a papoušci je okusovali a nic jim nebylo. Možná je používali na odčervení , nevím. Myslím, že to mají v genech co je pro ně dobré a co není. Pozoroval jsem chování zeber ve voliéře a při chovu na volno a přízpůsobily se okamžitě venkovním podmínkám. Jsou často chytřejší než my.
corvuscorax
napsal(a):
nebojte, co je jedovaté lidem ptákům není. Mám břečťan okolo mých voliér a prorůstá dovnitř. Ptáci ho neokusují a plody po dozrání jim chutnají.Zebry v tom hnízdí a papoušci ví, že to není jedlé. Měl jsem jeden rok ve volíéře i oleadry (ty jsou prudce jedovaté) a papoušci je okusovali a nic jim nebylo. Možná je používali na odčervení , nevím. Myslím, že to mají v genech co je pro ně dobré a co není. Pozoroval jsem chování zeber ve voliéře a při chovu na volno a přízpůsobily se okamžitě venkovním podmínkám. Jsou často chytřejší než my.
Tak to je super,něco jsem si o tom břečťanu četl na netu a píšou,že jedovaté by měly být pouze plody a to jen pro lidi,pro ptáky ne,ostatně sám píšete že jim chutnají. Tím pádem se stává břečťan hlavním favoritem. Moc díky za odpovědi.
corvuscorax
napsal(a):
nebojte, co je jedovaté lidem ptákům není. Mám břečťan okolo mých voliér a prorůstá dovnitř. Ptáci ho neokusují a plody po dozrání jim chutnají.Zebry v tom hnízdí a papoušci ví, že to není jedlé. Měl jsem jeden rok ve volíéře i oleadry (ty jsou prudce jedovaté) a papoušci je okusovali a nic jim nebylo. Možná je používali na odčervení , nevím. Myslím, že to mají v genech co je pro ně dobré a co není. Pozoroval jsem chování zeber ve voliéře a při chovu na volno a přízpůsobily se okamžitě venkovním podmínkám. Jsou často chytřejší než my.
ty zebry přesne
fylip
napsal(a):
Dobrý večer,
také jsem někde četl, že je břečťan jedovatý a to i pro papoušky. Já bych doporučil psí víno, které roste rychleji než břečťan a ani není jedovaté.
Fylip
Zdravím,
s tím psím vínem máte nějaké zkušenosti osobně,nebo z doslechu? A to že není jedovaté je 100% ? A co plody,také nejsou jedovaté? Rostlinu neznám, děkuji za odpověď.
corvuscorax
napsal(a):
na podzim budete řešit jak odstranit opadané listí z přísavníku na voliéře. Neradil bych vám co sám nedělám. Břečťanu se bát opravdu nemusíte.
Děkuji,já sem jen chtěl vzít v potaz všechny možnosti,břečťan jsem samozřejmě nezavrhnul,to opadávání toho vína není asi v blízkosti voliéry moc dobré. A v některém dalším článku tu někdo dokonce psal,že je to při květu samá včela,tak to ten břečťan asi nakonec stejně vyhraje.
jarouš
napsal(a):
Dobrý den,
poradí prosím někdo? Stavím na příští rok novou voliéru a mám ji na hodně slunečném místě,slunce tu svítí od poledne až do západu. Rád bych to zastínil nějakým živým plotem nebo thujemi apod.,aby se mi tam ptáci neupekli. Nemáte prosím nějaké zkušenosti s něčím co celkem rychle poroste a bude to dosahovat alespoň výšky 4m?
Možná je to neobvyklé, ale jednu moji voliéru stíní chmel otáčivý, který jsem původně zlikvidoval při její stavbě v domnění, že je to jednoletá rostlina. Přátelé, jedovatost určitě nehrozí a jen lituji, že jsem udělal podlahu, jinak by byl i uvnitř. Nevím, jak by jim chutnaly šišky, ale mě se na ně hezky kouká. A čtyři metry není problém, tedy na výšku.
Mám takovej skromnej návrh. Co použít místo zeleně, která stejně ve výsledku dělá nepořádek nějakou přírodní stínící bariéru? Už léta používám klasické bambusové nebo rákosové rohože, vypadá to cca takto http://www.eshop-rohoze.cz/stinici-rohoze-rohoze-na-stenu/ . Efekt to splní, ptákům to zjevně taky nevadí
Pokud by jste vysazoval živý plot, tak mohu doporučit brest. Jedná se o rychlerostoucí opadavý listnáč, který dokáže vytvořit třímetrovou stěnu už za dva roky.. Sázeli jsme loni pod přestárlé rezavé tůje. Jednalo se o proutky tenčí než tužka, a dlouhé asi 25 cm. Za loňský rok se po výsadbě asi půl sezony skoro nepohnuly v růstu a čučely. Pak jsme pokáceli tůje protože nám opadávaly šišky do bazénu.. Jak k nim mohlo sluníčko tak za prázdniny a podzim vyhnaly do metru . Nyní jsme je zjara trošku přikrátili ať se více zahustí. Jde to super dřevina, a pokud vím není jedovatá.
pavel_kal
napsal(a):
Mám takovej skromnej návrh. Co použít místo zeleně, která stejně ve výsledku dělá nepořádek nějakou přírodní stínící bariéru? Už léta používám klasické bambusové nebo rákosové rohože, vypadá to cca takto http://www.eshop-rohoze.cz/stinici-rohoze-rohoze-na-stenu/ . Efekt to splní, ptákům to zjevně taky nevadí
Dobrý den, musím souhlasit. Zvolil jsem pro zastínění a ochranu ptactva ve voliéře rákosovou rohož a jsem naprosto spokojen. Výborně se s tímto materiálem pracovalo, má výhodu, že poskytuje ochranu i v době, kdy listnaté rostliny jsou opadané a navíc vypadá moc pěkně - přírodní materiál. Používám u astrildů, kteří nemají tendenci ji ničit. Vhodnou "vychytávkou" by se dala použít i u papoušků, aby na rohož nedosáhli. Co se týče trvanlivosti, zatím mám rohož třetím rokem a stále vypadá jako nová. Z jedné strany voliéry mám révu vinnou, která když obroste, tak s rákosem pěkně barevně kontrastuje.
rgreen
napsal(a):
Pokud by jste vysazoval živý plot, tak mohu doporučit brest. Jedná se o rychlerostoucí opadavý listnáč, který dokáže vytvořit třímetrovou stěnu už za dva roky.. Sázeli jsme loni pod přestárlé rezavé tůje. Jednalo se o proutky tenčí než tužka, a dlouhé asi 25 cm. Za loňský rok se po výsadbě asi půl sezony skoro nepohnuly v růstu a čučely. Pak jsme pokáceli tůje protože nám opadávaly šišky do bazénu.. Jak k nim mohlo sluníčko tak za prázdniny a podzim vyhnaly do metru . Nyní jsme je zjara trošku přikrátili ať se více zahustí. Jde to super dřevina, a pokud vím není jedovatá.
Jak se to jmenuje?Brest,když jsem dal do vyhledavače,tak mi to žádnou rostlinu nevyhledalo.K.
vaša
napsal(a):
turkestánský brest
Tak jest. Pán výše doporučuje rákosovou rohož, ta též není špatná, o tom žádná.. Ale nyní je již notný čas brest oproti réve plně zelený, alespoň zde na jihu moravy. To znamená že než začne působit svou funkci, přistiňuje pouze větvemi, ale to je stejně ještě doba kdy jsou ptáci vděční za každé sluníčko a přehřátí nehrozí. Jak začne být více teplo, již dávno plní svůj účel - protože je plně obrostlý..