Umí ptáci manipulovat s poměrem pohlaví svých mláďat?

Aby to bylo průkazné, není možné to stavět, tak jak jste to prezentoval. Protože u různých chovatelů jsou rúzné podmínky. Navíc u každého druhu to může být úplně jinak. Dle mého názoru to je práce na několik let - tedy pokud to má opravdu k něčemu být a ne jen jakási
" práce pro práci". Neuvedl jste kolik na to máte času. Jestli jde jen o semestr, tak
jistá šance by mohla být získat např.záznamy od dlouholetých chovatelů kanárů, popř. výstavních andul.To jsou asi jediní, kteří si vedou dlouholetou evidenci. Tam z čísel kroužků rod. párů by možná šlo vysledovat vliv/nevliv stáří partnerů na pohlaví potomstva atd...atd...Lépe bych to viděl u kanárů - mají daleko větší počty mláďat než výst. anduly.

Ještě úvaha o vlivu samců na pohlaví je u ptáků asi vedle, protože pohlaví ptáků je určeno pohlavními chromozomy Z a W. Samice jsou heterogametické (na rozdíl od savců) a jejich chromozomová sada obsahuje kombinaci pohlavních chromozomů ZW. Samci jsou homogametičtí, jejich chromozomová sada obsahuje chromozomy ZZ. Čili vliv na to, co se vylíhne závisí na tom, který chromozom "dodá" samice.Samci prostě jen "dodají" to své Z.
To jen tak ve zkratce.

peroqe napsal(a):
Zdravím všechny chovatele,

momentálně zpracováváme na katedře ekologie PřF UK téma týkající se ovlivnění poměru pohlaví ptačích mláďat. Nacházíme v první fázi před experimentem a snažíme se stanovit vhodnou hypotézu. Proto jsem se chtěl zeptat chovatelů, zda-li s touto problematikou nemají nějaké vlastní zkušenosti. Často se například traduje, že samice ve špatné kondici mají více samců nebo že pokud je v páru starší samec, tak se zvyšuje poměr pohlaví mláďat ve prospěch samic, atd...

Pokud by se opravdu dokázalo, že se dá pohlaví mláďat nějak regulovat, byla by to určitě vítaná příležitost pro mnohé záchovné programy, ale našla by se určitě i další využití. Proto předem děkuji za případné příspěvky.

Lubomír Tomiška

Zdravím, vzhledem k zastoupení pohlavních chromozómů je jasné, že pohlaví ovlivňují samice. Mé poznatky by se daly shrnout asi takto: Mladá samice = více samců, stářím se zvyšuje počet samic. První hnízdění = více samců, s počtem hnízdění se zvyšuje počet samic. Myslím ale, že v tomto ohledu není co dokazovat, to je stará známá věc, příroda si musí v zabezpečit podmínky pro přežití a vzhledem k tomu, že úmrtnost samců je mnohem vyšší, je třeba, aby se rodili za optimálních podmínek.

První hnízdění = více samců, s počtem hnízdění se zvyšuje počet samic. Myslím ale, že v tomto ohledu není co dokazovat, to je stará známá věc,

Zdravím, můžete toto svoje tvrzení nějak doložit, nebo je to jen "co se říká" ? (JPP)

Aby to nebylo jako s obsahem Fe ve špenátu
Jednou se jeden spletl s desetinou čárkou a všichni další to jen po mnoho let opisovali.....

Pokud máte dlouhodobější záznamy ze svého chovu neofém, rád si je prohlédnu.
Osobně si myslím, že hlavně u druhů žijících v páru to bude dlouhodobě více méně
fifty-fifty. Také hodně druhů hnízdí pouze 1 max. 2x ročně...čili výraznější disproporce
v poměru pohlaví by byla kontraproduktivní a to by matka příroda jistě nedopustila.
Navíc to i odporuje počtu pravděpodobnosti.

No já mám pár stejně starých inků a potvrdila se mi také ta "stará známá věc" - první hníždění= dvě samičky a za dva měsíce, ta samá mladá samice= dvě samičky... a z toho potom vzniká to pravidlo..., se kterým jsem vlastně spokojený.

Vplyv veku zvierat na pohlavie potomkov je stará známa vec. Pri niektorých druhov domácich zvierat to veľmi dobre vedeli naši bystrí prastarí rodičia. Konkrétne napr. pri chove „husi domácej“. Samozrejme poznatky z príbuzenskej plemenitby.

Písať študijnú hypotézu o tom, čo je z praxi známa realita, skutočnosť?

Foto - Kde sa konajú husacie hody

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tato teorie v praxi naráží na jednu "drobnost" . Např. drobné ptactvo přežívá v přírodě, když má kliku(nezabijou se o sklo, doprava, predátoři), tak do 3 - 4 let. Čili všichni zahynou poměrně mladí....

Jsem zvědav co nám k tomu dovysvětlí zadavatel...

lupus4 napsal(a):
První hnízdění = více samců, s počtem hnízdění se zvyšuje počet samic. Myslím ale, že v tomto ohledu není co dokazovat, to je stará známá věc,

Zdravím, můžete toto svoje tvrzení nějak doložit, nebo je to jen "co se říká" ? (JPP)

Aby to nebylo jako s obsahem Fe ve špenátu
Jednou se jeden spletl s desetinou čárkou a všichni další to jen po mnoho let opisovali.....

Pokud máte dlouhodobější záznamy ze svého chovu neofém, rád si je prohlédnu.
Osobně si myslím, že hlavně u druhů žijících v páru to bude dlouhodobě více méně
fifty-fifty. Také hodně druhů hnízdí pouze 1 max. 2x ročně...čili výraznější disproporce
v poměru pohlaví by byla kontraproduktivní a to by matka příroda jistě nedopustila.
Navíc to i odporuje počtu pravděpodobnosti.

Zdravím. Tak především. Nemám potřebu někomu něco dokazovat. Před mnoha lety mi to jen tak mezi řečí naznačil jeden, jak m.j. píše pan Pavelka, jeden bystrý chovatel, který se mnou podělil o své všímavosti. Já jsem to ve svém chovu léta využíval. Ti chytřejší si to možná zapamatují, protože jim to může být prospěšné. Ti druzí mohou klidně rozvíjet teorie pravděpodobnosti.

Ti chytřejší si to možná zapamatují, protože jim to může být prospěšné. Ti druzí mohou klidně rozvíjet teorie pravděpodobnosti.

Nevím kdo vám ublížil, že reagujete tak zapškle a se skrytými urážkami.
Lze to vidět i obráceně.Jedni bezmezně věří všemu, co jim kdo nabulíkuje, druzí až když si to ověří.
huesky den

saroun napsal(a):
Zdravím, vzhledem k zastoupení pohlavních chromozómů je jasné, že pohlaví ovlivňují samice. Mé poznatky by se daly shrnout asi takto: Mladá samice = více samců, stářím se zvyšuje počet samic. První hnízdění = více samců, s počtem hnízdění se zvyšuje počet samic. Myslím ale, že v tomto ohledu není co dokazovat, to je stará známá věc, příroda si musí v zabezpečit podmínky pro přežití a vzhledem k tomu, že úmrtnost samců je mnohem vyšší, je třeba, aby se rodili za optimálních podmínek.

dobrý den máte pravdu já to pozoroval u svých výstavních andulek mladý pár měl 3samce a nic a druhý 4letý pár měl 2samice a 2 samce takže čím starší tím mají více samiček

Já přece netvrdil, že to tak není, jen dělat závěry ze DVOU hnízd je kapánek předčasné

lupus4 napsal(a):
Tato teorie v praxi naráží na jednu "drobnost" . Např. drobné ptactvo přežívá v přírodě, když má kliku(nezabijou se o sklo, doprava, predátoři), tak do 3 - 4 let. Čili všichni zahynou poměrně mladí....

Jsem zvědav co nám k tomu dovysvětlí zadavatel...

Dobrý deň. Nie som zadávateľ, ale jedno vysvetlenie pre vás mám. Drobní /krátkovekí / vtáci mávajú oproti dlhovekým mnohonásobne vyšší počet mláďat. Príklad - drobné spevavce 4-6 mláďat v jednom hniezde, hniezdia 2x ročne. Orol - jedno mláďa a v nepriaznivých rokoch nemusí zahniezdiť vôbec.

aymara55 napsal(a):
Dobrý deň. Nie som zadávateľ, ale jedno vysvetlenie pre vás mám. Drobní /krátkovekí / vtáci mávajú oproti dlhovekým mnohonásobne vyšší počet mláďat. Príklad - drobné spevavce 4-6 mláďat v jednom hniezde, hniezdia 2x ročne. Orol - jedno mláďa a v nepriaznivých rokoch nemusí zahniezdiť vôbec.

Děkuji za odpověď, tak to snad je každému jasné. ale s daným tématem to vůbec nesouvisí.
Jde o to potvrdit, zda mladé samičky mají v hnízdě více 1,0 a starší více 0,1.Např. zvonek zelený, čížek nebo stehlík se v zajetí běžně dožije 10 i více let. V přírodě max 5 -6. Je-li tedy geneticky "nastaven" na 10 let a v přírodě zahyne mladý, tak dle této teorie by ve hnízdech 1, 2, 3 atd roky "starých" (vlastně mladých) samic by měla být jasná a výrazná převaha samců, osobně si myslím, že to tak není, ale nemám problem s tím změnit názor, pokud se mýlím a někdo dodá věrohodná pozorování, či záznamy.

Vážený příteli, určitě zajímavé téma. Předpokládám, že jako student UK nebudete svoji práci zpracovávat na podkladě lidových moudrostí. Tzn. např. určování zimy podle tloušťky cibule, určování pohlaví kyvadélkem atd. To do biologické práce asi nepatří, ale nic proti lidové tvořivosti a lidové moudrosti. Sám ji mám v určitém smyslu taky rád.

A teď ke struktuře Vaší práce. Experiment je metodika ke zkoumání určené hypotézy. Hypotéza je výchozí předpoklad, který je třeba ověřit. Zároveň hypotéza takové ověřování musí umožnit. Je tedy nejdříve nutné hypotézu vyslovit a teprve poté ověřovat!

Experiment jev pozoruje za kontrolovaných nebo řízených podmínek, zabývá se tedy pozorováním v budoucnosti. Tzn. ve Vašem případě, teprve na základě hypotézy „něco měříte“. Pokud povedete práci na základě informací z minulosti, jedná se pravděpodobně o Interpretaci, Systém, Indukci.

Nevím, jakou práci chystáte zpracovat (BP, DP, ročníkový projekt) a kolik prostoru na ni máte. Nicméně, pro zpracování správné statistiky, potřebujete velký počet vstupních informací, nejlépe exaktně získaných. Nejsem biologického vzdělání, ale domnívám se, že mimo počty 0,1 a 1,0 budou nutné další interakce. Stáří ptáků, druh, potrava, teplota, vlhkost, způsob chovu atd. To už je docela široké téma. Další, určitě důležitou částí bude způsob matematického zpracování. Nevím, zda se matematikou – statistikou dostatečně na UK zabýváte, aby jste byl schopen pořízené výsledky správně interpretovat.

Zkuste dané téma ještě konzultovat s VP. Možná by v případě menší práce stačilo pouze vypracovat metodiku, jak dané téma zkoumat. Pokračování můžete provést v navazujícím studiu.

Jinak chovám přes 15 let mutační a přírodní škrabošáky, roční odchov kolem 100 ks, 2-3 hnízda ročně, chovné páry od 1 roka do dožití. Nechávám si převážně první hnízdo a nikdy jsem nepozoroval přebytek samců, nebo nedostatek samic. Takže 50:50.

Přeju hodně radosti ze zkoumání Vašeho tématu.

Autor témy nastolil problém „ovlivnění poměru pohlaví ptačích mláďat“.

Rovnica, „že pokud je v páru starší samec, tak se zvyšuje poměr pohlaví mláďat ve prospěch samic, atd... „

Táto rovnica je v prípade v chove domácej husy, (resp. domáce husi v množnom čísle), z empirického hľadiska, práve opačne vyhodnotená, ako je uvedená hypotetická rovnica vyššie.

Pane Pavelko, SAMEC pohlaví mláďat u ptáků neovlivňuje i kdyby byl 100letej Ale to jako odborník na "fšecko" jistě díky znalosti genetiky víte.Proč to tak je, máte hned v mém druhém příspěvku v tomto tématu.

rastislavmpavelka napsal(a):
Autor témy nastolil problém „ovlivnění poměru pohlaví ptačích mláďat“.

Rovnica, „že pokud je v páru starší samec, tak se zvyšuje poměr pohlaví mláďat ve prospěch samic, atd... „

Táto rovnica je v prípade v chove domácej husy, (resp. domáce husi v množnom čísle), z empirického hľadiska, práve opačne vyhodnotená, ako je uvedená hypotetická rovnica vyššie.

1. Téma jsem pochopil jako schopnost manipulace pohlaví mláďat na základě všech okolních podmínek, nikoli pouze na základě stáří rodičů.
2. Pana Pavelku prosím o kontakt na informace o empirickém zpracování jeho příkladu.
3. V Slovenskom Gróbe jsem měl čest večeřet. Viz. Fotografie v Pivnici u Zlatej husy. Žádné podobné informace jsem tam ale nezískal.
4. Byla by škoda studentské téma degradovat demagogickou diskuzí o husách.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lupus4 napsal(a):
Pane Pavelko, SAMEC pohlaví mláďat u ptáků neovlivňuje i kdyby byl 100letej Ale to jako odborník na "fšecko" jistě díky znalosti genetiky víte.Proč to tak je, máte hned v mém druhém příspěvku v tomto tématu.

Iný názor je kvôli genetike a gerontopsychológii.




Foto - zdroj net

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Iný názor je kvôli genetike a gerontopsychológii.

"Nerozumím reči tvojho kmeňa" přeloženo - už to nehul



Ještě jsem začne přispívat Mildo, a je po tématu...

Súhlas, akademická debata chce mať všetko zdokumentované. Roky študujem rôznu patentnú literatúru v inom odbore. Mimochodom A. Einstein bol istý čas zamestnaný na patentnom úrade. Môj názor je, že práve tam, mladý A. E. bol inšpirovaný, aby pochopil princíp všeobecnej relativity.

K problematike „ovlivnění poměru pohlaví ptačích mláďat“.

Na vidieku sa po stáročia chovali kŕdle husi. Gazdinky postupne kŕdle zmenšovali počas ročného obdobia podľa tejto postupnosti, že na jar, keď už boli vysedené mladé husiatka, na pekáč prvý bol povolaný gunár (samec). Tento bol samozrejme na budúcu sezónu nahradený mladým samcom. Dobré staršie husi sa ponechávali vždy viac chovných sezón. Následne sa v týchto chovoch v ďalších rokoch vyskytol nepomer. Problém, že v ďalších odchovoch bolo množstvo hus v neuveriteľne nepriaznivom pomere ku samcom. Takmer žiadny gunári!!!

Samozrejme, že chovateľ ktorý dôvod problému "pomer veku" postrehol, vykompenzoval pomer veku gunára a mladých chovných husi. Takto sa tento problém vyriešil.

Takéto poznatky poznám od rôznych chovateľov hus na Slovensku. Osobne som mal to šťastie, že vždy som sa kamarátil s rozmýšľajúcimi gazdami, dobrými chovateľmi.

Pôžitkársku spomienku mám taktiež z dobrého sviatočného chodu, kde nechýbala pečená hus a debata o husiach. Za čo som povďačný výbornej gazdinky našej mame a otcovi absolventovi Vysokej škola zemědelskej v Prahe. (teraz Česká zemědelská univerzita v Praze).

V súčasnosti, ako starobný dôchodca - výskumník vo svojom odbore, ale aj študent v genetike i množení, neustále rozmýšľam

P. S. Priateľ Ing. Miloš K. absolvent Lomonosovej univerzity v Moskve odbor genetika, sa mi čuduje, prečo sa na diskusii zdržujem? Moja odpoveď je; Mám vás rád

lupus4 napsal(a):
Iný názor je kvôli genetike a gerontopsychológii.

"Nerozumím reči tvojho kmeňa" přeloženo - už to nehul



Ještě jsem začne přispívat Mildo, a je po tématu...

rastislavmpavelka napsal(a):
Súhlas, akademická debata chce mať všetko zdokumentované. Roky študujem rôznu patentnú literatúru v inom odbore. Mimochodom A. Einstein bol istý čas zamestnaný na patentnom úrade. Môj názor je, že práve tam, mladý A. E. bol inšpirovaný, aby pochopil princíp všeobecnej relativity.

K problematike „ovlivnění poměru pohlaví ptačích mláďat“.

Na vidieku sa po stáročia chovali kŕdle husi. Gazdinky postupne kŕdle zmenšovali počas ročného obdobia podľa tejto postupnosti, že na jar, keď už boli vysedené mladé husiatka, na pekáč prvý bol povolaný gunár (samec). Tento bol samozrejme na budúcu sezónu nahradený mladým samcom. Dobré staršie husi sa ponechávali vždy viac chovných sezón. Následne sa v týchto chovoch v ďalších rokoch vyskytol nepomer. Problém, že v ďalších odchovoch bolo množstvo hus v neuveriteľne nepriaznivom pomere ku samcom. Takmer žiadny gunári!!!

Samozrejme, že chovateľ ktorý dôvod problému "pomer veku" postrehol, vykompenzoval pomer veku gunára a mladých chovných husi. Takto sa tento problém vyriešil.

Takéto poznatky poznám od rôznych chovateľov hus na Slovensku. Osobne som mal to šťastie, že vždy som sa kamarátil s rozmýšľajúcimi gazdami, dobrými chovateľmi.

Pôžitkársku spomienku mám taktiež z dobrého sviatočného chodu, kde nechýbala pečená hus a debata o husiach. Za čo som povďačný výbornej gazdinky našej mame a otcovi absolventovi Vysokej škola zemědelskej v Prahe. (teraz Česká zemědelská univerzita v Praze).

V súčasnosti, ako starobný dôchodca - výskumník vo svojom odbore, ale aj študent v genetike i množení, neustále rozmýšľam

P. S. Priateľ Ing. Miloš K. absolvent Lomonosovej univerzity v Moskve odbor genetika, sa mi čuduje, prečo sa na diskusii zdržujem? Moja odpoveď je; Mám vás rád

"Milý" Jozefe, vaše příspěvky k tématu jsou tak "přínosné" , že bych (a určitě i ostatní)
velmi ocenil, kdyby jste se zde už nevyjadřoval.
Děkuji.

saroun napsal(a):
Zdravím. Tak především. Nemám potřebu někomu něco dokazovat. Před mnoha lety mi to jen tak mezi řečí naznačil jeden, jak m.j. píše pan Pavelka, jeden bystrý chovatel, který se mnou podělil o své všímavosti. Já jsem to ve svém chovu léta využíval. Ti chytřejší si to možná zapamatují, protože jim to může být prospěšné. Ti druzí mohou klidně rozvíjet teorie pravděpodobnosti.

peroqe: ...pokud je v páru starší samec, tak se zvyšuje poměr pohlaví mláďat ve prospěch samic, atd...

saroun: Mladá samice = více samců, stářím se zvyšuje počet samic.

Pavelka: Mladšia samica viacej samcov. Staré samice majú s oveľa mladším samcom oveľa viac samíc.



Ilustračné foto - net

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pane Pavelko, nevím, kdy pochopíte (jestli vůbec někdy) že stáří samce má vliv POUZE na oplozenost vajec, nikoli na pohlaví. Jinak si sem dovolím zkopírovat příspěvek z nemoderky,
jelikož PAN chovatel nemá potřebu se tady to blbince, co se tu z toho díky některým "vševědům"stává přispívat (ani se mu nedivím)


S dovolením zareaguji na nemoderované diskusi tady, po delší době, kdy jsem na moderku nepřispíval, se mi nedaří přihlášení a nechce se mi znovu registrovat...

Chovám přes 40 let harcké kanáry (občas i některé další ptačí druhy), většinu let hekuji s několika desítkami, spíše stovkami samic. Od začátku mám pečlivě vedené záznamy o každém sneseném vajíčku, samozřejmě stáří rodičovského páru atd. No a protože jde v této odbornosti o zpěv, nikdy jsem nedal z domu odchov, u kterého jsem si nebyl jistý pohlavím.
Po zběžném studiu těchto svých záznamů si troufám tvrdit, že z nich nelze žádný vliv věku rodičů na pohlaví mladých vysledovat, je to naprostá pitomost. Jedině snad potvrdím platnost zákona schválnosti, kdy v hnízdě, na kterém mi nejvíc záleží, je samečků vždy nejméně .
Informace o vlivu event. strádání podat nemohu, vždy jsem se snažil svým svěřencům jen "podstrojovat".

Mirek

tady to blbince
oprava - tady do toho blbince

Určite nesmieme generalizovať konkrétnu poznatky - skúsenosti na všetky druhy vtákov.

Takže kontrolná otázka z iného súdka na dlhoročného chovateľa harzkých kanárikov.

Ak budete chovať Vašich harzkých kanárikov na dennom svetle s radostným využitím slnečného dňa v priestrannej voliére, kde budú mať vtáci celodenný slnečný svit a radosť zo života. Bude poznať tento vplyv normálneho života na spev harzkých kanárikov, ktorí sú po dlhšiu dobu chované v pološere a v obmedzenom v mini priestore?

rastislavmpavelka napsal(a):
Určite nesmieme generalizovať konkrétnu poznatky - skúsenosti na všetky druhy vtákov.

Takže kontrolná otázka z iného súdka na dlhoročného chovateľa harzkých kanárikov.

Ak budete chovať Vašich harzkých kanárikov na dennom svetle s radostným využitím slnečného dňa v priestrannej voliére, kde budú mať vtáci celodenný slnečný svit a radosť zo života. Bude poznať tento vplyv normálneho života na spev harzkých kanárikov, ktorí sú po dlhšiu dobu chované v pološere a v obmedzenom v mini priestore?

Vy víte, že je tak nechová ?
další věštec z koule
"intelekt" některých "vševědů" je fakt ....škoda času

lupus4 napsal(a):
Vy víte, že je tak nechová ?
další věštec z koule
"intelekt" některých "vševědů" je fakt ....škoda času

Kto ich tak nechová on, alebo Vy?

lupus4 napsal(a):
Vy víte, že je tak nechová ?
další věštec z koule
"intelekt" některých "vševědů" je fakt ....škoda času

Otázka bola;

Bude poznať tento vplyv normálneho života na spev harzkých kanárikov, ktorí sú po dlhšiu dobu chované v pološere a v obmedzenom v mini priestore?

peroqe napsal(a):
Zdravím všechny chovatele,

momentálně zpracováváme na katedře ekologie PřF UK téma týkající se ovlivnění poměru pohlaví ptačích mláďat. Nacházíme v první fázi před experimentem a snažíme se stanovit vhodnou hypotézu. Proto jsem se chtěl zeptat chovatelů, zda-li s touto problematikou nemají nějaké vlastní zkušenosti. Často se například traduje, že samice ve špatné kondici mají více samců nebo že pokud je v páru starší samec, tak se zvyšuje poměr pohlaví mláďat ve prospěch samic, atd...

Pokud by se opravdu dokázalo, že se dá pohlaví mláďat nějak regulovat, byla by to určitě vítaná příležitost pro mnohé záchovné programy, ale našla by se určitě i další využití. Proto předem děkuji za případné příspěvky.

Lubomír Tomiška

U niektorých druhov zvierat ma teplota pocas inkubacie vplyv na pohlavie jedincov...

everest1 napsal(a):
U niektorých druhov zvierat ma teplota pocas inkubacie vplyv na pohlavie jedincov...

To sice ano, u plazů, ale je to prokázáno jen u některých čeledí, např. Crocodylidae.
TSD (Temperature-dependent Sex Determination), V různých učebnicích genetiky se zmiňuje, že poikilotermní živočichové mají v buňce bohatší genetickou výbavu, prostě z toho důvodu, že se embryo nevyvíjí v takřka ideálně stabilním prostředí.
Pohlaví embrya je ve finálním důsledku závislé na poměru koncentrací hlavních pohlavních steroidních hormonů: testosteronu a estradiolu s jistou "pomocí" několika dalších.

To platí ovšem pro NĚKTERÉ plazy a ne ptáky, kde vývoj vajec probíhá rychle a za poměrně stabilních podmínek a pohlaví je jasně dané okamžikem oplodnění - ZZ, ZW.


Takže v našem případě vaše informace (pro mnohé možná překvapivá ) není relevantní.

lupus4 napsal(a):
Ti chytřejší si to možná zapamatují, protože jim to může být prospěšné. Ti druzí mohou klidně rozvíjet teorie pravděpodobnosti.

Nevím kdo vám ublížil, že reagujete tak zapškle a se skrytými urážkami.
Lze to vidět i obráceně.Jedni bezmezně věří všemu, co jim kdo nabulíkuje, druzí až když si to ověří.
huesky den

Zdravím. Zapškle? Nikoliv, docela mě to pobavilo a reakce je spíš otázkou nadhledu. Skrytými urážkami? Ne. Nic neskrývám. Jen dodám, že občas je vhodné využít zkušenností, protože ti, co vám je sdělí, ti je museli draze zaplatit, pracně získat. Škoda, že nemáte v profilu uvedený věk. Takto jen mohu soudit, že jste asi mladý hoch. Alespoň reakce tomu nasvědčují. Připomíná mi to dítě, které rodiče varují před ohněm, protože pálí. A ono si stejně sáhne. Začínal jsem stejnými druhy jako vy. Jenže mým prvním andulkám by bylo padesát let. Posléze jsem nakroužkoval tisíce ptáků. Jak velký vzorek byste považoval za prokazatelný? Pořád jsem bojoval s nadprodukcí samců. Starší samice byla vždycky výhra. A ještě existují ornitologická pozorování. Prostudujte.

Jenže mým prvním andulkám by bylo padesát let. Posléze jsem nakroužkoval tisíce ptáků.

Mno tak to jsme na tom stejně
Zdravím,jestli můžete tak naskenujte, či vyfoťte svoje záznamy (máte-li nějaké) pošlete mi je mailem, já to zpracuju a uvidíme . Jak prosté.
Zatím Vy a "gunár" tvrdíte jednu věc, 2 další (mamo a Mirek) jinou .

Pri odchove krížencov euroázijskej fauny s kanárikmi, je pre spev súci POTOMOK, talentovaný dobrý spevák „samček“. Samičky krížencov nespievajú. Sú skromne výnimky samičiek, avšak poznateľne menej že minimálne schopné spevu.

To bol a stále je hlavný dôvod napr. pri chove krížencov „stehlík pestrý x kanárik“, dokázať pravidelne odchovávať, čo najviac spevákov samčekov. Z tohto praktického dôvodu je vyššie polemizovaná "rovnica o vekovom pomere chovného páru na ich potomkov", vedome využívaná. Takto môžeme hovoriť o cieľavedomom verifikovanom chove. „Pavelkom verifikované“.

Som rád, že túto skutočnosť poznajú a využívajú pokročili chovatelia a sú ochotní o tom informovať verejnosť cez ifauna.cz

Poznamenávam, že v opačnom garde túto metódu „vekový pomer chovného páru“ používam pri odchove miešancovF2, podmiešancovF3.., pri chove ojedinele plodných potomkov od kríženca F1 stehlík konôpka x kanárik, odchov V. Vetrák z Brezna. Dôvod je dostatočne veľký počet samičiek pre úspešné testovanie plodnosti.

Chovu zdar!

jak je to u kurciat????? Na 100 sliepociek sa vyliahne1kohutik....a mozno aj ten pomer je v skutocnosti este vacsi..

Pohlavie sliepka a kohút / slepice a kohout je mimoriadne originálne zaujímavá téma. Neinformovaní vtáčkari majú šancu na tejto téme vyhorieť. Odporúčam založiť, ako téma v rubrike;

https://www.ifauna.cz/drubez/forum/r/


Foto pre radosť z dimorfizmu

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

rastislavmpavelka napsal(a):
Pohlavie sliepka a kohút / slepice a kohout je mimoriadne originálne zaujímavá téma. Neinformovaní vtáčkari majú šancu na tejto téme vyhorieť. Odporúčam založiť, ako téma v rubrike;

https://www.ifauna.cz/drubez/forum/r/


Foto pre radosť z dimorfizmu

...OK, islo o pohlavie exotov a ako priklad, ako je to mozne u tej "drubeze"??......

everest1 napsal(a):
...OK, islo o pohlavie exotov a ako priklad, ako je to mozne u tej "drubeze"??......

Moje prispevky su myslene o inkubacii vajec exotov, a vplyv teploty pocas inkubacie na pohlavie liahnutých exotov.....O zmene pohlavia už "dospelych" exotov-vtakov....to bola asi povodna tema.

everest1 napsal(a):
Moje prispevky su myslene o inkubacii vajec exotov, a vplyv teploty pocas inkubacie na pohlavie liahnutých exotov.....O zmene pohlavia už "dospelych" exotov-vtakov....to bola asi povodna tema.

....to NEBOLA asi povodna tema....
... nie bola ale-nebola....ospravednujem sa.

Foto - Jeanette Howard Huntingdon z Anglicka a sliepka (Gertie) znášajúca vajcia, ktorá sa stala kohútom (Bertie).

Zdroj - http://www.lifeslittlemysteries.com/1277-sex-change-chicken-rooster.html

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

rastislavmpavelka napsal(a):
Foto - Jeanette Howard Huntingdon z Anglicka a sliepka (Gertie) znášajúca vajcia, ktorá sa stala kohútom (Bertie).

Zdroj - http://www.lifeslittlemysteries.com/1277-sex-change-chicken-rooster.html

....ale ako som uz pisal povodna tema bola, ci je mozne ovplyvnit pohlavie exotov-vtakov pocas inkubacie....prvy prispevok na zaciatku "diskusie"...

everest1 napsal(a):
jak je to u kurciat????? Na 100 sliepociek sa vyliahne1kohutik....a mozno aj ten pomer je v skutocnosti este vacsi..

http://www.youtube.com/watch?v=JhKYBK4PcJ0

lupus4 napsal(a):
Jenže mým prvním andulkám by bylo padesát let. Posléze jsem nakroužkoval tisíce ptáků.

Mno tak to jsme na tom stejně
Zdravím,jestli můžete tak naskenujte, či vyfoťte svoje záznamy (máte-li nějaké) pošlete mi je mailem, já to zpracuju a uvidíme . Jak prosté.
Zatím Vy a "gunár" tvrdíte jednu věc, 2 další (mamo a Mirek) jinou .

Zdravím, nechápu sice, v čem jsme na tom stejně, ale to mi nevadí. Ale jestli si myslíte, že jsem spadl z višně, tak to jsem nespadl.

saroun napsal(a):
Zdravím, nechápu sice, v čem jsme na tom stejně, ale to mi nevadí. Ale jestli si myslíte, že jsem spadl z višně, tak to jsem nespadl.

No jo no, pokud nedokážete vnímat čtený text, tak v tom Vám nepomůžu.
Sem už nemá cenu něco psát, bratia to totálně zazdili nesouvisejícími bláboly..

Dobry den,

dekuji za vsechny prispevky. Tesi me velky zajem o toto tema.

Co se tyce charakteru prace. Momentalne zpracovavam bakalarskou praci, ktera je resersi dosavadnich studii. Zaroven zacinam s diplomovou praci, kde bych se pokusil o experiment, lepe receno pozorovani ve svem chovu. Modelovy druhy stale hledam, zatim se mi jevi jako nejvhodnejsi kandidat zebricka. Ovlivneni pomeru pohlavi ze strany rodicu nebo vnejsich faktoru je pomerne horke tema. Dulezitou skutecnosti je, ze vychyleny pomer pohlavi alespon u nekterych druhu opravdu existuje. V zasade to muze mit dve priciny, bud jsou ptaci v ramci evolucni adaptace schopni ho vychylit nebo je vychylen fixne. Az po analyze (kterou zatim nemame) vsech clanku budeme schopni odhadnout jaka varianta je pravdepodobnejsi. Pokus by mel probehnout kazdopadne.

Samozrejme nebudu stavet hypotezu na chovatelskych zkusenostech, ktere nemuzu nijak prokazat. Nicmene dat na tohle tema je opravdu malo a prave v ramci rozhodnuti mezi fixnim vychylenim pomeru a regulaci ze strany rodicu jsou pro me zkusenosti chovatelu dulezite. Koneckoncu kdybych nechoval ptaky a neprisel na vychyleny pomer pohlavi na zaklade svych zkusenosti a zkusenosti mych znamych, tak bych se k tomuto tematu nikdy nedostal.

Nekteri spravne zminili heterogametni roli matky. U ptaku maji samci chromozomy ZZ a samice ZW, tzn. je to opacne nez u savcu. Proto primo fyziologicky muze pomer pohlavi ovlivnit jen samice.

Nezapominejme, ze se nejedna o obecny problem. Pokud se da manipulovat s pomerem pohlavi, urcite tomu tak neni u vsech druhu a je dost mozne, ze se zde vyvinulo nekolik nezavislych mechanismu.

Urcite uvitam dalsi rozvijeni diskuze na toto tema. Klidne me muzete kontaktovat i na mailu - lubos.tomiska@seznam.cz. Timto tematem se zabyvam uz nekolik let a rad o nem s kymkoliv pohovorim a dozvim se tak neco noveho.

LT

kanariky napsal(a):

Užívateľ kanariky = p. R.M.Pavelka
Totožné IP ...

já osobně mám pocit, že dotyčný pán je duševně nemocen

Ahoj Luboši,
poměr pohlaví pravděpodobně samice dokáže jistým způsobem ovlivnit, ale nemyslím si, že je to vlivem stáří. To by hypoteticky znamenalo, že hodně starý pár bude mít v hnízdě pouze samice.. ;o)) to si nemyslím.
Doporučuji si vzít příklad ze záchraného programu kakapa sovího, tam bylo prokázáno, že na pohlaví mláďat má vliv kvalita potravy. Hnízdíci samičky přikrmovali vydatným krmením, které mělo za následek, že se líhli pouze samci a hrozilo vyhynutí druhu. Čím lepší krmení, tím vyšší kvalita mladých samečků, kteří budou mít vyšší šanci na spáření. Po několika letech, kdy se líhli pouze samci, začali podávat méně výživné krmení a začali se konečně líhnout i samičky.

Určitě k tomu na webu najdeš nějaké informace. Díky tomu si myslím, že to nebude způsobeno přímo stářím ptáků, ale bude to záviset na spoustě faktorů, potrava, druh ptáka, styl života, prostředí atd..

Podle mě to určitě nebude aplikovatelné na všechny druhy, kupříkladu andulky nebudou mít důvod ovlivňovat poměr pohlaví vzhledem k jejich množství. Spíš to budou využívat druhy kterým se líhne málo mláďat, aby mohli regulovat stav populace.

Měj se a držím palce při shánění materiálů
Jirka

Ahoj Jirko,

velmi spravne si uvedl zajimavy pripad s kakapem. Podobnych clanku, ktere se tykaji i jinych druhu mam nactenych spoustu. Rad se o ne podelim. Kdo bude mit zajem, at se klidne ozve.

Kazdopadne se hypoteza neda stavet na jednom prikladu. Proto me jeste hodne cteni ceka a sam jsem zvedavy k jakemu zaveru se dopracujeme.

Narozdil od sveho skolitele na katedre verim tomu, ze rodice ovlivnovat pomer pohlavi u nekterych druhu umi. Pravdepodobne existuje nejaky mechanismus, ktery ovlivnuje meiozu a rozchod chromozomu. Zasadnim okamzikem cele teto problematiky je ovulace, kdy samice vypusti vajicko bud s chromozomem W nebo s chromozomem Z. Verim, ze dany mechanismus (coz muze byt treba hladina hormonu) dokaze ovlivnit rozchod chromozomu a samicka pak uvolnuje prednostne vajicka s jednim pohl. chromozomem.

Jestli je regulace pomeru pohlavi zavisla na rychlosti reprodukcniho cyklu daneho druhu si nejsem uplne tak jisty. Nebo pri nejmensim me nenapada zadna pricina, proc by to tak melo byt. To, ze ma nejaky druh vice mladat ve snusce neznamena, ze nepotrebuje s pomerem pohlavi svych mladat manipulovat.

Uvidime, snad to nebude jen placani do vody a vyjde nam neco zajimaveho :)

Odporúčam oboznámiť sa s prácou "vypočítanie pohlavia", autor MUDr. Eugen Jonáš, Slovensko;

http://centrumjonas.com/index.php?option=com_content&view=article&id=2&Itemid=107&lang=sk

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

moje diagnóza je potvrzena

lupus4 napsal(a):
moje diagnóza je potvrzena

Ešte sa musíte naučiť rozmýšľať, nie iba čítať a zaškatuľkovať. Chýba Vám stále nadhľad. Ak Vám prekáža, že MUDr. Eugen Jonáš je veriaci človek, to je Váš osobný problém, nie problém 50 rokov autorom verifikovanej skutočnosti s presnosťou výpočtu pravdepodobnosti na 98% .

P. S.
- Pán doktor, môžem si v mojich rokoch ešte užívať?
- Môžete, pane, môžete, ale iba lieky!

Náhodou jsem se včera setkal s chovatelem hus českých. Na chov dostává dotaci, a proto si vede přesnou evidenci. Vyhověl mé žádosti na poměr pohlaví za 5 let a dnes mi zaslal zprávu. Bez dvou hus 50:50. V případě zájmu můžu předat kontakt.

mamo napsal(a):
Náhodou jsem se včera setkal s chovatelem hus českých. Na chov dostává dotaci, a proto si vede přesnou evidenci. Vyhověl mé žádosti na poměr pohlaví za 5 let a dnes mi zaslal zprávu. Bez dvou hus 50:50. V případě zájmu můžu předat kontakt.

Je predpoklad, že ako seriózny moderný chovateľ nepoužíval jednoročného samca na dvoj, troj, štvor, päť ročné príbuzné samice.

Hodnotný článok;

https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/7423/umeji-ptaci-manipulovat-pomerem-pohlavi-svych-mladat/.

Zdravím,
můj osobní názor je ten, že poměr pohlaví závisí na několika faktorech a stoprocentně se nedá odvíjet pouze od stáří jedince. V každém případě si uvedomte, že je třebá brát genetickou vybavenost daného jedince. Nehledejme v tom zas takový problém a zcela jednoduše bych se zaměřil na studie u lidí, tedy jaký vliv má na pohlaví člověka genetika, životní prostředí, stáří a hlavně životospráva. Jak zde již někdo uvedl problematiku kakapů sovích spojenou s výživou tak ta rozhodně bude hrát jednu ze zásadních faktorů. Ostatně u plodností lidí hraje velice důležitou roli stejně tak v jakém prostředí člověk či jedinec vyrůstá (zaměřeno na životní prostředí) Možná by nebylo špatné (zřejmě nedohledatelné) zkusit zjistit jaké pohlaví se líhla v dobách kdy na trhu s krmením existovala malá škála zrnin a neexistovaly průmyslově vyráběné směsi a porovnat to s dnešní dobou. Dané krmné směsi v sobě mohou obsahovat jisté látky, které nejsou zdraví škodlivé, ale mohou právě ovlivňovat pohlaví jedince. Ostatně se ale přikláním k evolučním zákonům a uvedu například, že v době po skončení první či druhé světové války, kdy došlo k obrovské ztrátě mužů se příroda s tím vyrovnala a prostě se začalo rodit více chlapců, je to prostě nějak v nás zakodováno! Nedá se to stoprocentně vyjádřit proč tomu tak je, prostě příroda! Víme jen, že se to dá jistými faktory ovlivnit, ale stoprocentně se nedá omezit pouze na věkovou kategorii či genetiku a výživu, vše spolu dohromady souvisí!

horadny napsal(a):
Zdravím,
můj osobní názor je ten, že poměr pohlaví závisí na několika faktorech a stoprocentně se nedá odvíjet pouze od stáří jedince. V každém případě si uvedomte, že je třebá brát genetickou vybavenost daného jedince. Nehledejme v tom zas takový problém a zcela jednoduše bych se zaměřil na studie u lidí, tedy jaký vliv má na pohlaví člověka genetika, životní prostředí, stáří a hlavně životospráva. Jak zde již někdo uvedl problematiku kakapů sovích spojenou s výživou tak ta rozhodně bude hrát jednu ze zásadních faktorů. Ostatně u plodností lidí hraje velice důležitou roli stejně tak v jakém prostředí člověk či jedinec vyrůstá (zaměřeno na životní prostředí) Možná by nebylo špatné (zřejmě nedohledatelné) zkusit zjistit jaké pohlaví se líhla v dobách kdy na trhu s krmením existovala malá škála zrnin a neexistovaly průmyslově vyráběné směsi a porovnat to s dnešní dobou. Dané krmné směsi v sobě mohou obsahovat jisté látky, které nejsou zdraví škodlivé, ale mohou právě ovlivňovat pohlaví jedince. Ostatně se ale přikláním k evolučním zákonům a uvedu například, že v době po skončení první či druhé světové války, kdy došlo k obrovské ztrátě mužů se příroda s tím vyrovnala a prostě se začalo rodit více chlapců, je to prostě nějak v nás zakodováno! Nedá se to stoprocentně vyjádřit proč tomu tak je, prostě příroda! Víme jen, že se to dá jistými faktory ovlivnit, ale stoprocentně se nedá omezit pouze na věkovou kategorii či genetiku a výživu, vše spolu dohromady souvisí!

Zdravím, nesouvisí tedy poválečná situace a věkové rozložení rodičů, v podstatě i problematika kakopo s prvkem stáří, vitality, které spolu bezesporu souvisí?

Sice jsem z nové fauny spíš v rozpacích, toto je ale tak zajímavé téma, že taky budu reagovat.

Jelikož jsem měl tu čest být studentem prof. Jaroslava Petra (biolog se zaměřením na reprodukci zvířat, doporučuji i jeho články v různých novinách...) napíšu sem některé informace, které jsem se od něj dozvěděl a které by mohly být zajímavé a některé se nevyskytují ani v tom novém článku ani v tomto vlákně.

To, že to ptáci umí (alespoň někteří) je neoddiskutovatelný fakt (ověřeno empiricky i vědecky).

Ten z páru, který ovlivňuje u ptáků pohlaví je z větší části nejspíš samice (zw), ale úlohu by mohl mít i samec (z) - a to tím, že by jeho spermie (z) oploďňovaly přednostně jen vajíčka s určitým chromozomem, tak aby vznikla samice, resp. Samec.

Samice by to mohla dělat tak, že by její folikuly s vejci s chromozomy z nebo w rostly (či zrály) rozdílně rychle. Např. U husy sněžné jsou první dvě vejce synové, potom dcery...

Stejně tak by mohly folikuly s nežádoucím typem chromozomu schválně zaniknout - a tedy neovulovat.

A nebo další možnost - ovulovat, ale mimo nálevku vejcovodu - tzn. Do temnoty vlastního těla, kde odumře (u kura domácího údajně až 40 % ovulací).

Samice by mohla umět i mobilizovat spermie získané od samce (a uchovávané) v dobu, kdy je ovulováno vajíčko s žádoucím chromozomem.

Mohla by i schválně poškodit nežádoucí formující se vajíčko vyloučením toxických látek do bílku.


Roli může hrát i rozdílná péče o vejce - viz. Strnadec bělokorunkatý - jejich synové se líhnou z větších vajec...

A co je ze všeho nejspíš nejzásadnější - to jsou nejspíš steroidní pohlavní hormony.

Samice ukládá testosteron do vajec, přičemž jeho hladina v jejím těle je rozdílná na začátku a na konci snůšky a je nejspíš rozdílná i s přihlédnutím k samotnému pořadí snůšky, resp. Jejímu věku...

U kura a páva bylo prokázáno, že vejce s vyšším obsahem testosteronu byli synové...

Ta hladina hormonů může být k tomu také reakcí na vnější podmínky - např.u zebřiček hladiny testosteronu u jejich samiček stoupají při kontaktu s atraktivním samcem a je závislá i na průběhu chovné sezony.

Další příklad je hýl mexický, jehož samice vylučují více testosteronu (a tedy i do vejce), pokud se pářila s méně atraktivním samcem - možná proto, že jsou samice krátkověké /v přírodě/ a mají průměrně jen 2 snůšky za život, proto nesmí být vybíravá a nepohrdne i horším samcem.


Jak vidíte těch měchanizmů může být opravdu celá řada, ale zdá se, že to skutečně funguje a at už přímo, nebo nepřímo, samička v tom nejspíš není sama co ovlivňuje pohlaví svých potomků. Myslím, že se tímto určitě zabývají i etologové a říkají tomu rozmnožovací strategie.

saroun napsal(a):
Zdravím, nesouvisí tedy poválečná situace a věkové rozložení rodičů, v podstatě i problematika kakopo s prvkem stáří, vitality, které spolu bezesporu souvisí?

Stopro souvisí vše se vším,. Jen bych nezůstával pouze u stáří jedince!

Dobrý den,
velice zajímavé téma. Něco málo o tom jsem již slyšela, jiné věci jsou pro mě zcela nové. Jen já jsem asi výjimka. Proč? Protože se mi líhnou většinou samičky. Chovám andulky a od miulého roku odchovávám i papoušíčky šedokřídlé. Co chovám vždy mám přebytek samiček. Vždy je to tak 1/3 samci a zbytek samičky. Jak to, to vážně nevím, stáří na to podle mě nemá vliv. Mám takto staršího samce v páru adulek a stejně se líhne více samiček, u papoušíčků šedokřídlých mám starší samičku a zase se líhne více samiček. Vždy byl některý z rodičů alespoň o rok starší.

Jsem již 15 roků v důchodu a tato e-mailová doba mě tak trochu minula ale neodolal jsem abych sem nepřispěl.Po dobu 28 roků jsem si vedl podrobné záznamy o snůškách vajec.Ne z důvodů které zkoumá toto vlákno ale podstatně jednoduších.Jsou to větší ptáci kteří mě hnízdí jednou za rok a mívají vesměs dvě a někdy i tři mláďata.Mám jich více párů a tak jsem popisoval vajíčka v jakém pořadí jsou snášena a zkoumal jsem rozdílnost niancí mláďat po vylíhnuti ve vztahu k pořadí líhnutí abych se lépe orientoval v drobnostech které by mě pomohli zdokonalit se v odhadu bude li se u daného druhu jednat o samečka nebo samičku jelikož se to u tohoto druhu hned nepozná a testy DNA nebyly takovou samozřejmostí jako dnes.Vedl jsem si záznamy o tom jak krutá byla zima.Kdy přišly poslední mrazíky.Jestli přišlo jaro pozvolně nebo s nějakými výkyvy.Kdy se věšely budky atd.Zpětnou vazbou po prodeji jsem si ověřoval jednalo li se skutečně o samečka nebo samičku tak jak jsem si myslel.V roce 1997 po zavedení CITES se to podstatně zjednodušilo protože se museli nahlašovat adresy kupujících a tak zpětná vazba byla jednoduší.Teď když jsem to vytáhnul a zkoumal jsem v návaznosti na toto vlákno kolik samečků se líhnulo s prvního vajíčka kolik z druhého vajíčka atd.Jakou roli měla délka zimy.Její tuhost na pohlaví jasně se rýsuje fakt že není vidět podstatný rozdíl kolik samců či samic se líhlo z prvního, druhého či třetího vajíčka ale z faktu jaká ta zima byla a jaký byl nástup jara.Protože byli roky kdy se několik let po sobě líhnuli v hnízdech samičky až ve 100%.A v periodě kdy přišla změna v nástupu jara poměr se radikálně změnil až na 40% ku 60%.Ctělo by to ještě podstatně zdokonalit sledování těchto vlivů ale jednoznačně příroda v tom hraje hlavní roli.

dobromysl.oregano napsal(a):
Sice jsem z nové fauny spíš v rozpacích, toto je ale tak zajímavé téma, že taky budu reagovat.

Jelikož jsem měl tu čest být studentem prof. Jaroslava Petra (biolog se zaměřením na reprodukci zvířat, doporučuji i jeho články v různých novinách...) napíšu sem některé informace, které jsem se od něj dozvěděl a které by mohly být zajímavé a některé se nevyskytují ani v tom novém článku ani v tomto vlákně.

To, že to ptáci umí (alespoň někteří) je neoddiskutovatelný fakt (ověřeno empiricky i vědecky).

Ten z páru, který ovlivňuje u ptáků pohlaví je z větší části nejspíš samice (zw), ale úlohu by mohl mít i samec (z) - a to tím, že by jeho spermie (z) oploďňovaly přednostně jen vajíčka s určitým chromozomem, tak aby vznikla samice, resp. Samec.

Samice by to mohla dělat tak, že by její folikuly s vejci s chromozomy z nebo w rostly (či zrály) rozdílně rychle. Např. U husy sněžné jsou první dvě vejce synové, potom dcery...

Stejně tak by mohly folikuly s nežádoucím typem chromozomu schválně zaniknout - a tedy neovulovat.

A nebo další možnost - ovulovat, ale mimo nálevku vejcovodu - tzn. Do temnoty vlastního těla, kde odumře (u kura domácího údajně až 40 % ovulací).

Samice by mohla umět i mobilizovat spermie získané od samce (a uchovávané) v dobu, kdy je ovulováno vajíčko s žádoucím chromozomem.

Mohla by i schválně poškodit nežádoucí formující se vajíčko vyloučením toxických látek do bílku.


Roli může hrát i rozdílná péče o vejce - viz. Strnadec bělokorunkatý - jejich synové se líhnou z větších vajec...

A co je ze všeho nejspíš nejzásadnější - to jsou nejspíš steroidní pohlavní hormony.

Samice ukládá testosteron do vajec, přičemž jeho hladina v jejím těle je rozdílná na začátku a na konci snůšky a je nejspíš rozdílná i s přihlédnutím k samotnému pořadí snůšky, resp. Jejímu věku...

U kura a páva bylo prokázáno, že vejce s vyšším obsahem testosteronu byli synové...

Ta hladina hormonů může být k tomu také reakcí na vnější podmínky - např.u zebřiček hladiny testosteronu u jejich samiček stoupají při kontaktu s atraktivním samcem a je závislá i na průběhu chovné sezony.

Další příklad je hýl mexický, jehož samice vylučují více testosteronu (a tedy i do vejce), pokud se pářila s méně atraktivním samcem - možná proto, že jsou samice krátkověké /v přírodě/ a mají průměrně jen 2 snůšky za život, proto nesmí být vybíravá a nepohrdne i horším samcem.


Jak vidíte těch měchanizmů může být opravdu celá řada, ale zdá se, že to skutečně funguje a at už přímo, nebo nepřímo, samička v tom nejspíš není sama co ovlivňuje pohlaví svých potomků. Myslím, že se tímto určitě zabývají i etologové a říkají tomu rozmnožovací strategie.

Je to vzrušující debata.
K pohlavní strategii: samičky budou asi největší odborníci (protože v přírodě vždy vybírá žena - ona investuje cenná vajíčka). Již mnohokrát jsem viděla moji krotkou samičku aymary, jak ji nateče břicho a zduří kloaka, ale nic. Vejce se propadne jak píšete do "temnoty" těla. Prostě si to rozmyslí - není k dispozici budka a samec sice je, ale v jiné kleci s jinou samicí. A to jí nakonec stačí, aby se rozhodla šetřit svůj biologický materiál.
Myslím že i aymary by byly zajímavým kandidátem na pozorováni.
Dokonce jsem ve svém chovu u jednoho páru docházela k dojmu, že samice, která projevovala k mladým samičkám po opuštění budky agresi, protože v nich cítila konkurenci, se snažila v dalších snůškách o regulaci samic. A zajímavé bylo i chování ohledně barevných mutací. Pár štěpil na tři barvy, z nichž nejméně oblíbená byla creme-ino. Někdy je po vylíhnutí zahrabala a v jiných snůškách se tato barva neobjevila vůbec, už jenom tím, že byla vázaná na pohlaví a creme-ino byly vždy samice.

Jiný příklad samičí strategie jsem zahlédla kdysi v nějakem dokumentu patrně BBC, kde tuším samice modropláštníků, dokážou zahrát na samce jakési divadélko, kdy se normálně spáří. Ale když pak příjde atraktivnější samec, sperma vypudí a nahradí je spermatem od lepšího samce.