Neregistrovaný uživatel

Nevíte někdo náhodou,kolik stojí pár motýlků granatových,a jak se v klecích snesou z jinou drobotinou,např. zebřičky,chůvičky,pasovníci,am.gouldové?
Předem děkuji za odpovědi: Honza Ostrava
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nevíte někdo náhodou,kolik stojí pár motýlků granatových,a jak se v klecích snesou z jinou drobotinou,např. zebřičky,chůvičky,pasovníci,am.gouldové?
Předem děkuji za odpovědi: Honza Ostrava
Víme, v současné době minimálně 3 500, - Kč/pár. K mání jsou v Holandsku, ovšem převážně odchované pod chůvkami.
S přímými dovozy do západní Evropy je to již druhý rok velmi špatné, naše dovozní firmy je ještě ve své nabídce neměly.
V současné době nevím o žádném chovateli v ČR, který by je choval.
Zkuste motýlky modrobřiché. Podle mého názoru jsou
hezčí, zejména zeměpisná forma, u které má sameček bříško celé krásně svítivě fialovomodré.
Navíc motýlci modrobřiší se občas u našich dovozních firem vyskytují, cena za pár cca 1 200,- - 1 500,- Kč.
Snášejí se se všemi ptáky, kromě dalších motýlků. I když i zde existují vyjímky, ale nedoporučuji zkoušet.
Zdraví: Kristýna
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Víme, v současné době minimálně 3 500, - Kč/pár. K mání jsou v Holandsku, ovšem převážně odchované pod chůvkami.
S přímými dovozy do západní Evropy je to již druhý rok velmi špatné, naše dovozní firmy je ještě ve své nabídce neměly.
V současné době nevím o žádném chovateli v ČR, který by je choval.
Zkuste motýlky modrobřiché. Podle mého názoru jsou
hezčí, zejména zeměpisná forma, u které má sameček bříško celé krásně svítivě fialovomodré.
Navíc motýlci modrobřiší se občas u našich dovozních firem vyskytují, cena za pár cca 1 200,- - 1 500,- Kč.
Snášejí se se všemi ptáky, kromě dalších motýlků. I když i zde existují vyjímky, ale nedoporučuji zkoušet.
Zdraví: Kristýna
Motýliky granátové chovám tri roky.Sú znášanlivé so všetkými druhmi astrildov.Neznášajú sa iba s motýlikom modrobruchým. Ja ich chovam aj v čase odchovu v spoločnej voliere spolu s motýlikom červenouchým. Nikdy som nepozoroval šarvátku.
V súčasnosti mám iba samčeka, už rok zháňam samičku. Problém je ich zohnať v celej Európe. Samček je z dovozu.
Sú to vtáci dosť chúlostivý, náročný na teplo a svetlo.Minulý rok/bol extrémne teplý/som mal v hniezde tri mladé a predsa vo veku 12 dní zomreli na podchlademie. Následne som prišiel aj o samičku.Pritom mám vonkajšie voliery-presklenený domček vykurovaný.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Motýliky granátové chovám tri roky.Sú znášanlivé so všetkými druhmi astrildov.Neznášajú sa iba s motýlikom modrobruchým. Ja ich chovam aj v čase odchovu v spoločnej voliere spolu s motýlikom červenouchým. Nikdy som nepozoroval šarvátku.
V súčasnosti mám iba samčeka, už rok zháňam samičku. Problém je ich zohnať v celej Európe. Samček je z dovozu.
Sú to vtáci dosť chúlostivý, náročný na teplo a svetlo.Minulý rok/bol extrémne teplý/som mal v hniezde tri mladé a predsa vo veku 12 dní zomreli na podchlademie. Následne som prišiel aj o samičku.Pritom mám vonkajšie voliery-presklenený domček vykurovaný.
Zajímalo by mě také, čím se tito motýlkové krmí. Někde ve starší literatuře jsem četl, že berou i menší žížaly. Je to pravda? Mám na zahradě hodně žížal, takže si myslím, že by odchov neměl být až takový problém.
Možná, že nedostatek žížal byl také ve Vašem případě příčinou problému, tj., že uhynula mláďata ve hnízdě.Je všeobecně známo, že když je hlad, je i zima. Předpokládám, že by to mohlo být příčinou podchlazení mláďat.
Chtělo by to asi širší diskuzi k této problematice tak, aby se technika chovu zvládla a motýlci granátoví se víc rozmnožili, zájemců o jejich chov je dost.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zajímalo by mě také, čím se tito motýlkové krmí. Někde ve starší literatuře jsem četl, že berou i menší žížaly. Je to pravda? Mám na zahradě hodně žížal, takže si myslím, že by odchov neměl být až takový problém.
Možná, že nedostatek žížal byl také ve Vašem případě příčinou problému, tj., že uhynula mláďata ve hnízdě.Je všeobecně známo, že když je hlad, je i zima. Předpokládám, že by to mohlo být příčinou podchlazení mláďat.
Chtělo by to asi širší diskuzi k této problematice tak, aby se technika chovu zvládla a motýlci granátoví se víc rozmnožili, zájemců o jejich chov je dost.
Problémom nebol hlad mláďat. Mali totiž voľatka plné. Ja zásadne krmím drobotinu mravčími kuklami a lietavým hmyzom. Mám veľmi zlé skúsenosti aj s múčnymi červami.Už rok ich v chove nepoužívam. Často mi po sezóne hynuli chovné vtáky alebo mali zažívacie problémi.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Problémom nebol hlad mláďat. Mali totiž voľatka plné. Ja zásadne krmím drobotinu mravčími kuklami a lietavým hmyzom. Mám veľmi zlé skúsenosti aj s múčnymi červami.Už rok ich v chove nepoužívam. Často mi po sezóne hynuli chovné vtáky alebo mali zažívacie problémi.
Souhlasím, mouční červi nejsou příliš vhodní pro drobotinu.Těma se mohl živit akorát v rámci předvolební kampaně Kremlička, ale stejně mu to moc nepomohlo.
Za ideální považuji u astrildů tzv. volný chov, kdy si mohou chovní ptáci v době hnízdění volně vyletovat z voliery a nachytat si dostatek hmyzu v přírodě. V době, kdy jsem to takto praktikoval jsem naprosto neznal např. problémy, které popisujete nebo vyhazování mláďat z hnízd
Ztráty na chovných ptácích byly minimální, efekt přímo nádherný. Vitalita mláďat úžasná, odchovy početné. Vzhledem k pokročilému věku již drobotinu nechovám, ale vzpomínám velice rád a hlavně je na co vzpomínat.
Přeji hodně trpělivosti a odvahy experimentovat.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Souhlasím, mouční červi nejsou příliš vhodní pro drobotinu.Těma se mohl živit akorát v rámci předvolební kampaně Kremlička, ale stejně mu to moc nepomohlo.
Za ideální považuji u astrildů tzv. volný chov, kdy si mohou chovní ptáci v době hnízdění volně vyletovat z voliery a nachytat si dostatek hmyzu v přírodě. V době, kdy jsem to takto praktikoval jsem naprosto neznal např. problémy, které popisujete nebo vyhazování mláďat z hnízd
Ztráty na chovných ptácích byly minimální, efekt přímo nádherný. Vitalita mláďat úžasná, odchovy početné. Vzhledem k pokročilému věku již drobotinu nechovám, ale vzpomínám velice rád a hlavně je na co vzpomínat.
Přeji hodně trpělivosti a odvahy experimentovat.
Rád bych viděl toho troufalce, který by se odvážil v současné době toulavých koček a dravých ptáků praktikovat chov vzácných astrildů s volným výletem do přírody. Tyto experimenty jsou možné u levnějších nebo větších ptáků, sám jsem úspěšně takto odchoval drozdce, Šámy, kardinály červené. Motýlky bych se ale neodvážil vypustit. Cyril
Dobrý den, letos začnu po dlouhé době s chovem zebřiček na okrasu. Mám možnost získat zebřičky z několikaletého volného chovu známého. Začlo to u něj tak, že jednou zapoměl zavřít dvířka u voliéry se zebřičkami a uletělo mu téměř všechno co tam měl, kromě ptáků sedících na hnízdech. Jenže v dalších dnech se postupně začali všichni vracet, a on jim udělal trvale otevřené okénko. Vypadá to u něj neuvěřitelně, hejno zebřiček potující po zahradě a poskakující mezi slepicemi jako vrabci... Snad se mi to taky takhle podaří.
Dobrý den,
nešlo by ty zebřičky natočit a dát odkaz na video? Zatím jsem viděl navolno leda chov andulek, což se mi velmi líbilo a plánuji to do budoucna zkusit. Kdysi dávno tak choval můj strýc mnichy, ale ti řvou a dělali velké škody v sadech, takže mu do nich i stříleli a musel toho nechat.
Mně když kdykoliv něco uletělo, bylo to vždycky v trapu.
také jsem před léty choval zebry na volno. Držely se poblíž domu a hnízdily asi metr nad zemí. Chovaly se úplně jinak než ty ve voliéře, nekoupaly se, ale popelili jako vrabci. Nebraly míchanici, ale chytaly si hmyz nebo obírali mšice na růžích. Bydlel jsem na okraji vesnice a šlo to. Teď bydlím v městě a po pár marných pokusech jsem to vzdal. Krahujec, kočky a kuny mi je pokaždé zlikvidovali.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Souhlasím, mouční červi nejsou příliš vhodní pro drobotinu.Těma se mohl živit akorát v rámci předvolební kampaně Kremlička, ale stejně mu to moc nepomohlo.
Za ideální považuji u astrildů tzv. volný chov, kdy si mohou chovní ptáci v době hnízdění volně vyletovat z voliery a nachytat si dostatek hmyzu v přírodě. V době, kdy jsem to takto praktikoval jsem naprosto neznal např. problémy, které popisujete nebo vyhazování mláďat z hnízd
Ztráty na chovných ptácích byly minimální, efekt přímo nádherný. Vitalita mláďat úžasná, odchovy početné. Vzhledem k pokročilému věku již drobotinu nechovám, ale vzpomínám velice rád a hlavně je na co vzpomínat.
Přeji hodně trpělivosti a odvahy experimentovat.
Pane, dal jsem Vám hlas za toho Kremličku, ale dnes už většina neví jak a proč ten hmyz chroupal.
Ti vaši astrildi ve volnosti je už utopie. Byli za babku. To vše po ukončení dovuzu skončilo. Austrálie v šedesátých letech vše zarazila a přesto jsou australských ptáků plné klece a voliéry. Tak snad i ti astrildi jednou vstanou z mrtvých, ikdyž je pořád éra papoušků. Víte proč?
Tak z mojí zkušenosti. Zebry jsem poprvé vypustil loni na podzim.
"Návod" je jen z mých zkušeností, možná je i lepší způsob, každopádně mi to takto vyšlo bez problému.
Zebřičky musí mít před vypuštěním alespoň dva týdny výhled z voliéry do okolí. Ptáky je pak nejlepší vypustit nějaký klidný slunečný den. Nejdůležitější je nechat polovinu hejna v oddělené části voliéry, aby nemohly uletět, ale mohly vidět ven a volně poletující ptáky přivolávat, jelikož zebřičky zhruba první týden po vypuštění budou velice zmatené, budou posedávat po vrcholcích vysokých stromů a velice naléhavě volat(velký chaos). Na volání ostatnich reagují na velkou vzdálenost. Časem se spojí v hejno a uklidní se, před tím se ale může stát, že se na den všechny ztratí a začnou se postupně vracet až k večeru. (nějakou tu orientaci v krajině mají, i přes to že doposud trávily život jen v kleci)
Postupně se všechny začnou slétavat do nižších pater stromů za zbylými volajícími zebřičkami ve voliéře a nakonec se za nimi do voliéry vrátí průletem. Tento počáteční chaos mi v přežily všechny a všechny se nakonec v pořádku vrátily zpět.
Po tomhle období zmateného poletování a naléhavého volání které trvá asi týden nastává poklidný život hejna. Zebřičky se zdržují nejraději v okolních pichlavych a hustých keřích vždy v hejnu. Během dne hejno létá od zdroje vody (rybník) ke zdroji potravy ve voliéře, odpočívá v keřích a poskakuje po louce při lovu hmyzu a sběru travních semen atd. Na noc létají vždy do voliéry kam musí mít snadný přístup, ale zabezpečený před vniknutím predátorů. Zebřicky se brzy bezpečně zorientuji v krajině a zlepší své otupělé reakce na predátory, letové dovednosti se značně rozšíří. Postupně se jejich životní prostor rozšíří na 2 km v okruhu ale zdroje potravy (voliéra) se budou držet pořád, chovají se dost jako vrabci.
Druhou polovinu hejna je dobré pouštět po částech, nejlépe po jednom, já jsem je pouštěl každé další dva dny.
(Ještě detail: poté co jsem je poprvé vypustil ven, jsem jim předělal výlet tak, že mohou snadno dovnitř, ale hůře ven- v pletivu voliéry jsem na stropě udělal část z plotu s velkými oky, takže snadno proskočí dolů dovnitř voliéry. Ven se tímto průletem všichni naučí až po delší době a tak měli jednotlivci čas se v klidu seznámit s okolím a srovnat si to v hlavě )
Když byste někdo chtěl vidět video, tak mi napište
gallif
napsal(a):
Tak z mojí zkušenosti. Zebry jsem poprvé vypustil loni na podzim.
"Návod" je jen z mých zkušeností, možná je i lepší způsob, každopádně mi to takto vyšlo bez problému.
Zebřičky musí mít před vypuštěním alespoň dva týdny výhled z voliéry do okolí. Ptáky je pak nejlepší vypustit nějaký klidný slunečný den. Nejdůležitější je nechat polovinu hejna v oddělené části voliéry, aby nemohly uletět, ale mohly vidět ven a volně poletující ptáky přivolávat, jelikož zebřičky zhruba první týden po vypuštění budou velice zmatené, budou posedávat po vrcholcích vysokých stromů a velice naléhavě volat(velký chaos). Na volání ostatnich reagují na velkou vzdálenost. Časem se spojí v hejno a uklidní se, před tím se ale může stát, že se na den všechny ztratí a začnou se postupně vracet až k večeru. (nějakou tu orientaci v krajině mají, i přes to že doposud trávily život jen v kleci)
Postupně se všechny začnou slétavat do nižších pater stromů za zbylými volajícími zebřičkami ve voliéře a nakonec se za nimi do voliéry vrátí průletem. Tento počáteční chaos mi v přežily všechny a všechny se nakonec v pořádku vrátily zpět.
Po tomhle období zmateného poletování a naléhavého volání které trvá asi týden nastává poklidný život hejna. Zebřičky se zdržují nejraději v okolních pichlavych a hustých keřích vždy v hejnu. Během dne hejno létá od zdroje vody (rybník) ke zdroji potravy ve voliéře, odpočívá v keřích a poskakuje po louce při lovu hmyzu a sběru travních semen atd. Na noc létají vždy do voliéry kam musí mít snadný přístup, ale zabezpečený před vniknutím predátorů. Zebřicky se brzy bezpečně zorientuji v krajině a zlepší své otupělé reakce na predátory, letové dovednosti se značně rozšíří. Postupně se jejich životní prostor rozšíří na 2 km v okruhu ale zdroje potravy (voliéra) se budou držet pořád, chovají se dost jako vrabci.
Druhou polovinu hejna je dobré pouštět po částech, nejlépe po jednom, já jsem je pouštěl každé další dva dny.
(Ještě detail: poté co jsem je poprvé vypustil ven, jsem jim předělal výlet tak, že mohou snadno dovnitř, ale hůře ven- v pletivu voliéry jsem na stropě udělal část z plotu s velkými oky, takže snadno proskočí dolů dovnitř voliéry. Ven se tímto průletem všichni naučí až po delší době a tak měli jednotlivci čas se v klidu seznámit s okolím a srovnat si to v hlavě )
Když byste někdo chtěl vidět video, tak mi napište
Docela mě to zaujalo. I bych to zkusil. Snad po vypuštění 30 kusů žijících ve voliéře by se tam něco vrátilo. Nějaké zkušenosti za pár desítek let byly zveřejněny, ale volný chov spíš pro agapornise, mníšky. U zeřiček nemám sebemenší zkušenost, ale když nocují v hnízdech, mohly by se vracet.
Napsal bych Vám, ale kam?
Moudivláček
napsal(a):
Docela mě to zaujalo. I bych to zkusil. Snad po vypuštění 30 kusů žijících ve voliéře by se tam něco vrátilo. Nějaké zkušenosti za pár desítek let byly zveřejněny, ale volný chov spíš pro agapornise, mníšky. U zeřiček nemám sebemenší zkušenost, ale když nocují v hnízdech, mohly by se vracet.
Napsal bych Vám, ale kam?
Na zebřičky se bohužel naučily sousedovic toulavé kočky, takže jsem bohužel musel polovolný chov ukončit. Nemohu u nás chovat volně ani holuby kvůli hojným dravcům, tak jsem měl alespoň krátký čas radost z volného poletování zebřiček. Nyní jsou opět ve voliéře, stejně jako dopadli i holubi. Musím ale říct, že za ten krátký čas jsem se o těchto ptácích dozvěděl tolik nového z jejich zvyků a schopností, co bych při chovu ve voliéře nepochytil snad za celý život.
https://youtu.be/_fnRvmBJfr8
https://youtu.be/ias7Guh1gVI?t=14
https://youtu.be/Z-YnRoUWIuM