Dobrý den, máme třetím rokem berana a tři ovce. zatím se narodili samí berani. jaká je šance, že bude některé jehně bahnice? máme raději vyměnit berana? funguje to s pohlavím jako u lidí, tzn. chromozom X a XY? nebo se obecně rodí méně bahnic? ehm..nějak moc otázek ..snad mi někdo odpoví. děkuji moc.
Uživatel s deaktivovaným účtem

No vidíte, nám se zase min. rok narodily skoro samé jehničky...
S tou genetikou, to mě také zajímá.
Uživatel s deaktivovaným účtem

liaj
napsal(a):
Dobrý den, máme třetím rokem berana a tři ovce. zatím se narodili samí berani. jaká je šance, že bude některé jehně bahnice? máme raději vyměnit berana? funguje to s pohlavím jako u lidí, tzn. chromozom X a XY? nebo se obecně rodí méně bahnic? ehm..nějak moc otázek ..snad mi někdo odpoví. děkuji moc.
U každého jehněte je vždy 50% šance, že to bude jehnice:) Genetika funguje stejně jako u lidí a poměr pohlaví je cca 1:1, ale to samozřejmě funguje jen na velkých číslech. Na čtyřech ovcích není nic neobvyklého, že "váš" poměr pohlaví je jiný.
Tento tip chromozomálního určení pohlaví (XX a XY) se jmenuje "savčí", tedy je společný pro lidi, ovce i další savce. Teoreticky by se mělo rodit 50 na 50, ale nefunguje to úplně přesně. Byly pozorovány různé mechanismy, které tento poměr vychylují, např. u zeber a dalších stádových kopytníků se rodí v hubených letech více samic, které, ač méně zdatné, reprodukčně uspějí, kdežto podvyživený méně zdatný samec by neuspěl. V tučnějších letech se poměr obrací. Poměr pohlaví se mění i během života, např. u lidí se počíná více chlapců, více se jich i rodí ale již o méně, neboť jsme větší bábovky a častěji hyneme -), před obdobím dospělosti se poměr obrací, takže děvčata nás musí nahánět, aby nebyla na ocet -) a v důchodovém věku je již výrazněji více žen.
Tolik věda, ale praxe je jiná a hlavně statistika je sviňa, na několika ovcích to neřešte, až budete mít 100 jehňat, pak se dá něco trošku začít počítat. Hlavně dobře odčervit!