Prodejci sena, nestydí se prodat plesnivé seno

Jde to, ale musí se hledat. Já každoročně kupuju asi 30q volně loženého sena sekaného MFkou a otáčené hráběma. Občas mám chuť se do sena sám zakousnout jak je pěkné. Stojí mě 120kč/q K tomu kupuju malé hranaté balíky od příbuzného tech co dělaj to volně ložené a to je taky naprosto prvotřídní seno jen je otáčené traktorem. Cena 180kč/q. Pak protože tito hospodáři nepokryjou mojí potřebu sena musím koupit nějaké velké kulaté balíky, kde to bývá trochu sázka do loterie, ale myslím, že jsem už našel člověka od kterého se ty balíky brát nemusím. Ale nechci říkat hop dokud nepřeskočím. Ještě jsem balíky od něj letos nenačal, tak uvidíme.

Soničko zkuste pána v Záhlinicích. Nedávno na něho dával kontakt pan... bischov.vlastimil.. pánovi někde z okolí Zlína. Vypadalo to, že byl se senem zpokojený. Určitě kozičky neprodávejte. A vždyť přece letos bylo krásného zeleného a kvalitního sena dost. Já jsem nad míru spokojená. Málo pršelo a spíše by bylo divné, kdyby někomu seno zmoklo. Akorát po suchém létě mám problém sehnat nějakou řepu. A to ji mají kozeny tak rády. Na průjem já, jak už jsem dříve psala, sypu kozičkám jednou denně na jádro sušené kvasnice. Tak to dělám, co jsem začala chovat nubie. Kvasnice jsou taková prevence na zažívání, když pak kozičky něco špatného sní, tak mikroorganismy v bachorech si s tím lépe poradí. Aspoň je to moje zkušenost. Tak držím palce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Existuje dnes vůbec někdo, kdo prodá opravdu kvalitní seno? Vím, že je letos sena nedostatek. Dvakrát jsem koupila velké kulaté balíky. Poprvé dva ze zemědělského družstva, balík za 650, -, na povrvhu zelený, voňavý, po rozbalení slepené černobílé plesnivé pláty, vrátili peníze. Pálila jsem ho celý den. U druhého prodejce jsem si balík nařízla a koukla tak 10 cm dovnitř, tahala i z boků a zdály se dobré. Po rozbalení doma zase tragedie - žlutá zatuchlá prašná hmota, ani na stlaní se to nehodí. Brala jsem 4 balíky. Už mám hrůzu koupit balík, ale čím krmit kozy? Kdo prodá, je to děs s kvalitou a kdo měl vloni kvalitní, neprodá. Nemám čím krmit kozy a kdo to nezažil, neví, v jak těžké situaci člověk je, když chcete koupit a nemáte kde a když koupíte, je to na úhyn zvířat, hlady ale být nemohou. Už nevím, kde sehnat dobré seno. Prosím pomozte, mám březí kozy a už začínají mít problémy z toho špatného sena - průjem. Už jsem uvažovala o prodeji koz, nemám je jak uživit, prostě dobré seno letos není. Děkuji.

Naopak jak píše paní, většina sena byla letos dobrého - jen ho bylo málo. Poučeni lety, kupujeme seno vždy hned z první seče a nejlépe je si vyčíhat i sušení a pak se domluvit přímo při balíkování, zda by vám hned něco neprodali. Odpadne tak dvojí převážení, když vám dovezou přímo z louky. Pravda je, že se jezedáci kroutí, seno z první seče moc prodávat nechtějí což je logické - napřed si musí sami udělat zásobu pro sebe. Ale pokud potřebujete jen pár balíků (jak je vidět), určitě nebude problém. Jinak ale nekřivděte prodávajícím, nemusí o tom ani vědět - stačí, když se do balíku při sečení dostane drn se zeminou, který neproschne, což se stane snadno, a pak začne seno plesnivět a prostě to nejde zjistit. Holt chce to kupovat zavčasu: pokud máte chov koz, určitě máte i skladovací prostory, jinak byste jistě nechovala. Nemůžete se při chovu spoléhat, že vám někdo průběžně něco prodá, to není zodpovědné vůči dobytku, musíte si udělat zásobu, abyste vyšla celou zimu.

Miško, Ovce z kopce, Kostey, děkuji. Miško děkuji za radu s kvasnicemi i tip na seno, ještě dnes pojedu kvasnice koupit. Ono to asi souvisí i s tím, že kozám chutná pivo a to také pomáhápři problémech Ovce z kopce - ano, máte pravdu. V mém případě je to ale i o zkušenostech. Chovám kozy od loňského ledna, vloni jsem takový problém neměla, jak píši, měla jsem seno mj. od jedněch koňáků, kde si paní pečlivě hlídala, jaké seno se balíkuje a byla jsem spokojená, ale také to bylo až napodruhé... Letos ale vzhledem k suchu neprodávají. Nějaké svoje seno jsem měla, ale protože mi letos přibylo od tří koz 8 koziček, seno se brzy zkrmilo, také proto, že vzhledem k suchu nebyla i dobrá pastva, tak ho více sežraly i v pozdním létě a na podzim.Seno svoje bylo usušené během tří dnů, klidně bych si z něj uvařila čaj, jak krásně vonělo a bylo zeleňoučké - Kostey . Netušila jsem, jaký problém bude ale letos sehnat seno.Příští rok to budu dělat, jak píšete. Na inzerát, co mi visí na Bazoš, mi odpověděla jedna jediná paní až z Čech. Pokud je nějakého málo sena na prodej na inzerci, je zdaleka a doprava by byla dražší, než seno. A to už nemám odvahu riskovat, že mi někdo doveze seno a bude takové, jako už teď podvakrát. Ono se ani lidem nelíbí a nejsou ochotní, že jim začnete balíky rozřezávat a zkoumat. Řeknou - nechcete, neberte...Ach jo. Vím, že prodejci do balíků nevidí a může se stát a nemusí to být vysloveně záměr, prodat špatné seno, ale myslím, že kdybych měla stovky balíků a z nich pár načala pro vlastní spotřebu, měla bych již nějakou představu, jaké seno je a s tím bych ho prodávala. Asi bych řekla, že to není prvotřídní kvalita a ptala se na kategorii zvířat, pro kterou chce zákazník to seno. Obecně, co zvládne ještě ovce bez problémů, může u Nubijí způsobit problém a co zvládne býk, nemusí tak dobře zvládnout kůň.

Taky jsem se kdysi dávno vyškolila když mi dovezli plesnivé seno. Ted beru seno od soukromníka naštěstí na těch loukách i pasu tak mám přehled kdy seče kdy suší a balíkuje, kdyby mu to jednou zmoklo nebo slisoval vlhké tak to nevezmu.Mám taky výhodu že je tu v JČ hodně luk a sena je tu vždy dostatek.Beru seno zásadně z louky, neberu již někde uskladněné a vybírám si co se mi líbí.Ještě seno má ale to pro vás bude strašně daleko jestli jste až od Zlína.Já senem i stelu protože sláma by mě tady vyšla asi stjně draho jako to seno.Co vám můžu poradit do budoucna, až seženete dobrého dodavatele domlouvejte se s ním vždy na seně na další rok dopředu a mějte ještě dalšího v rezervě, držím palečky at se vám zdaří a daří. Rosnička.

Rosničko, děkuji za odpověď i palečky Ano, tady je to větší problém...i na inzerci vidím, že u Vás v JČ je situace lepší. No jo, nám tady louky a pole spíše berou, než aby se tam hospodařilo, to je pak těžko Pořád se mluví, jak ubývá zem. půdy a tady se během letoška na krásných dvou polích vybudoval megalomanský sklad PPL a na druhém obrovský sklad všeho pro cyklisty. A zrovna včera jsem četla na stránkách obč.sdružení za čistotu Otrokovic, že se má na krásném poli mezi Otrokovicemi a Napajedly vybudovat sklad pneumatik na 40 000 m2. Naproti tohoto potencionálního skladu, kde se na obrovské louce pásli ještě nedávno koně, je fotovoltaická elektrárna, která zasahuje až k řece a protože pochybělo ještě místa, pokáceli kvůli ní kus aleje...

A ja si rejpnu. Kdyz nemam svoje pozemky na suseni, nechovam zvirata. Muj osobni nazor. Ze bylo letos sucho je pravda ale melo vlil pouze na otavy. Na ususeni prvniho sena bylo jako skoro kazdy rok okno maximalne tyden. Spis pet dni. Divim se vam lidi ze vam nevadi byt zavisly na nekom jinym co se sena tyce. Reci o tom ze mate vic zvyrat ( o mlade ) to je sice pekne, ale musela jste to vedet dopredu ze kozy budou rodit :) Dobry hospodar s timhle pocita i kdyby mel mit na pude seno jeste pristi rok.

Mastnacek...nevíte pořádně celé okolnosti a soudíte...máte však v mnohém pravdu a tohle mě ponaučilo, jsem začátečník. Však píši, že příští rok bych to ráda již udělala jinak. Jinak vloni problém nebyl, člověk míní, že nebude problém ani letos, proto jsem si kozičky ponechala. Jak jsem mohla letos předpovídat, že to, co koupím, bude tragedie, když vloni jsem byla spokojená. Proto jsem si i kozičky ponechala s tím, že je uživím. Víte, ono jádro pudla není v tom, že bych to seno nesehnala, ale v tom, že mi ho prodali nekvalitní...

Jinak, kdyby všichni, co chtějí chovat, byli odkázáni jen na to, co si sami usuší, kolik chovatelů by asi zbylo Mastnacek?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jinak, kdyby všichni, co chtějí chovat, byli odkázáni jen na to, co si sami usuší, kolik chovatelů by asi zbylo Mastnacek?

Malo a bylo by to dobre.

A ještě Mastnacek...s tím, že letos nebylo jen otav, tak právě to je ten hlavní důvod, že je sena málo. Vy máte jen svoje seno, jak jsem četla váš příspěvek, tudíž neslyšíte, co prodejci sena říkají...Obvolala jsem asi 30 možných variaant a převážná většina mi řekla, že je to letos se senem špatné a ti, co vloni bez problému prodávali, letos neprodávají, že mají akorát pro sebe, nebo míň, než vloni a nestačí pokrýt zájem, který vloni pokryli bez problémů. Je to vidět i v inzerci, vloni bylo nabídek zde z Moravy na výběr, letos skoro nic...

Dobře? Takže kupovat ty hnusy chemické v supermarketech, na pole místo hnoje dávat umělá hnojiva a podporovat dovoz masa a mléčných výrobků přes půl zeměkoule? Tímto diskuzi s vámi končím, vidím, že naše názory se absolutně neshodují, tudíž smysl debaty je pro mě nulový.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobře? Takže kupovat ty hnusy chemické v supermarketech, na pole místo hnoje dávat umělá hnojiva a podporovat dovoz masa a mléčných výrobků přes půl zeměkoule? Tímto diskuzi s vámi končím, vidím, že naše názory se absolutně neshodují, tudíž smysl debaty je pro mě nulový.

Berte to jak chcete, pro me ktery jsem v tom vyrostl je neprirozene aby chovatel nemel svoje krmeni kterym pokreje i nedostatek. Dobre, jeste zacatecnik, ale uz na zacatku jste vedela ze budete seno kupovat. To je cele. Neprijde me to zodpovedne. Kdyz uz nadavate na chemicke hnusy, kdyz neni krmeni, stado se ulozi do mrazaku :) Je to holt dnesni moda mit svoje eko bio, ale hrabe do ruky chce brat malo kdo. Nakulit balik kozam a ovcim umi kde kdo.

Mastňáček, není pravda, že sucho se týkalo pouze otav. My měli u prvního sena poloviční výnos. Louky stejně ošetřované, ale bylo fakt sucho. A na otavy u nás vůbec nedošlo.

Mastnacek naposled - prd víte, jak to mám, o kolik zvířat se starám, kolik sena jsem sama vlastnoručně nasušila a soudíte. Ano, je jednoduché nakulit balík, stejně, jako je jednoduché o někom psát, že jeho chovatelské umění je akorát v nakulení toho balíku...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mastnacek naposled - prd víte, jak to mám, o kolik zvířat se starám, kolik sena jsem sama vlastnoručně nasušila a soudíte. Ano, je jednoduché nakulit balík, stejně, jako je jednoduché o někom psát, že jeho chovatelské umění je akorát v nakulení toho balíku...

Vy si to totiz berete az moc osobne, to je pak kazda takovahle internetova diskuze obtizna.

strip napsal(a):
Mastňáček, není pravda, že sucho se týkalo pouze otav. My měli u prvního sena poloviční výnos. Louky stejně ošetřované, ale bylo fakt sucho. A na otavy u nás vůbec nedošlo.

Psal jsem ze na ususeni prvniho tady bylo okno tak pet dni. Je jiste ze jinde mohlo byt vetsi, nekde treba nezaprselo vubec mesic i pri prvnim sene, je to mozne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A ja si rejpnu. Kdyz nemam svoje pozemky na suseni, nechovam zvirata. Muj osobni nazor. Ze bylo letos sucho je pravda ale melo vlil pouze na otavy. Na ususeni prvniho sena bylo jako skoro kazdy rok okno maximalne tyden. Spis pet dni. Divim se vam lidi ze vam nevadi byt zavisly na nekom jinym co se sena tyce. Reci o tom ze mate vic zvyrat ( o mlade ) to je sice pekne, ale musela jste to vedet dopredu ze kozy budou rodit :) Dobry hospodar s timhle pocita i kdyby mel mit na pude seno jeste pristi rok.

No, každý nemá kde sušit, to zas ne, my máme třeba dost ovcí na to, aby všechno spásly. Ale taky máme už od července nabouchané kolny balíky přímo od "výrobce". A je pravda, měli jsme a máme nasmlouváno, bez toho to nejde. Seno kupujeme i teď, za 500, - balík, pěkné, naducané a rovnou jde do kruhu. Na zásoby sáhneme teprve až jako poslední, vždyť je můžou žrát i napřesrok.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A ja si rejpnu. Kdyz nemam svoje pozemky na suseni, nechovam zvirata. Muj osobni nazor. Ze bylo letos sucho je pravda ale melo vlil pouze na otavy. Na ususeni prvniho sena bylo jako skoro kazdy rok okno maximalne tyden. Spis pet dni. Divim se vam lidi ze vam nevadi byt zavisly na nekom jinym co se sena tyce. Reci o tom ze mate vic zvyrat ( o mlade ) to je sice pekne, ale musela jste to vedet dopredu ze kozy budou rodit :) Dobry hospodar s timhle pocita i kdyby mel mit na pude seno jeste pristi rok.

Mastňáčku teď si rejpnu já :) Tvoje příspěvky rád čtu a v drtivé většině se mi líbí, ale tentokrát s tebou nesouhlasim. Žiju na horách a mám malé stádo deseti bahnic a deseti koz. Spásám tu asi 6ha luk, sadu a strání. Pasu od června do září maximálně do října. To znamená že většinu roku mám zvířata na seně. Na ony pozemky co spásám se nedostane žádná technika a k sušení sena jsou naprosto nevhodné a ještě si představit že to budu dělat kosou a hráběma když se tam technika nedostane je strašná utopie.100q sena prostě nejsem schopnej nasušit ani kdybych se po... Podle tvého příspěvku bych teda zvířata chovat neměl. To by mělo za následek, že všechny tyto pozemky během pár let zarostou náletem, kopřivama a podobnym bordelem, protože se to ně nikdo starat nebude a bude tu jen jedna velká džungle. Oproti tomu o pár km dál je hezká otevřená krajina, kde jsou krásné louky plné všelijakých rozmanitých bylin a lidé co tam seno dělají ho po usušení pálili, protože pro něj neměli odbyt. Takže já nesuším, ale zkulturňuji zdejší krajinu a pomáhám těm málo lidem, kteří na své pozemky nekašlou a sekají je, s odbytem sena. Během toho co oni suší, tak já jsem zalezlej doma a vyrábím třeba sýry, které pak prodám a za vydělaný peníz koupím to seno. Každý děláme to, co umíme, to na co máme nástroje, techniku a žijeme tu v hezké symbióze. Co ty na to?

Ja na to jo, kdyz to funguje proc ne, ale na svym nazoru ze je lepsi mit krmeni pro svoje zvirata ve vlastnich rukach trvam. Urcite se najde vic takovych vyjimek kde bych primhouril oko treba i obe. Ale na veci to nic nemeni. Nemysli ja jsem nadelal uz takovejch bot, treba s uskladenim kulatejch baliku... radsi nemluvit :) ale porad to je vlastni krmeni a vim ze jsem d e b i l ja a nemusim na nikoho zehrat.
Jinak... jak strme strane spasach? Jsou hole? Rakusaci maj takovy stroje, jednoosaky, chodej za tim peskobusem ve strani, kde zakopnes a spis z ni spadnes nez ze by ses kutalel :).

Chovám kozy už poměrně dlouho a taky nemám pozemky na kterých bych usušila pro ně seno a i kdybych měla, jsem sama ženská a poměrně stará trafika, takže ani já bych mít kozy neměla . To bylo dost nešťasně napsané. Místní sedlák je rád, že má stálý odběr sena a obilí ve velkém, hnůj od koz a ještě mě naviguje, kam mám na jeho louky s kozama jít, aby mu tam vyžraly rákosí, bodláky a kopřivy.
Dost dobře si pamatuju, jak jsem v začátcích bojovala s nedostatkem sena, pokud člověk začíná sedlačit a nemá představu kolik, je to těžké. Zvlášť, když vyrostl ve městě a se sedlačením se teprve seznamuje.

Roklanko , naprostý souhlas a malá závist Já mít takového souseda, tak ho ozlatím Každý jednou začíná a i když už nějaké zkušenosti za ty skoro dva roky mám, vím, že jich ještě hodně sbírat budu a stejně nebudu nikdy dost chytrá...Zvláště, chovám - li kozy, ony totiž většinou přechytračí mě. Jedno vím ale jistě, chovat zvířata tak, aby byla v pořádku, najedená a zdravá, je velká dřina, pokud to člověk dělá sám a nemá na to lidi. A pokud to dělá sám, musí mít ke zvířatům vztah, bez toho to nejde. I ohledně slepic sbírám zkušenosti, králíků, krůt

roklanka napsal(a):
Chovám kozy už poměrně dlouho a taky nemám pozemky na kterých bych usušila pro ně seno a i kdybych měla, jsem sama ženská a poměrně stará trafika, takže ani já bych mít kozy neměla . To bylo dost nešťasně napsané. Místní sedlák je rád, že má stálý odběr sena a obilí ve velkém, hnůj od koz a ještě mě naviguje, kam mám na jeho louky s kozama jít, aby mu tam vyžraly rákosí, bodláky a kopřivy.
Dost dobře si pamatuju, jak jsem v začátcích bojovala s nedostatkem sena, pokud člověk začíná sedlačit a nemá představu kolik, je to těžké. Zvlášť, když vyrostl ve městě a se sedlačením se teprve seznamuje.

Nojooo tak jste me ukecaly. Beru par vyjimek, zatim jsou dve :) Kdo ma ale mladi a zdravy ruce, tomu to neodpustim :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nojooo tak jste me ukecaly. Beru par vyjimek, zatim jsou dve :) Kdo ma ale mladi a zdravy ruce, tomu to neodpustim :).

Ajaj tak to si našel jen jednu vyjímku, pokud počítáš právě mě. Já jsem totiž mladej, hezkej, silnej, šikovnej a mám obě ruce zdravý

Ale jinak já se nehádám o tom, že je lepší mít seno své a dělat si ho sám. Já bych to bral, ale situace mi to neumožňuje, tudíž si stojím za svým, že nesouhlasím s tím, že lidi co si nedělaj seno by neměli chovat zvířata, nebo jak že jsi to psal. :).

Kecy v kleci, Mastnacku. Jsme zvyklí na Vaše radikální názory, ale tady jste vedle jak ta jedle.
Ono pokud někoho ta zvířata živí, tak si je s největší pravděpodobností i sám ze svých zdrojů - protože pracuje na veliké výměře a žije i z dotací, tedy ekonomika chovu je úplně jiná. Bez strojů se neobejde, tedy je může využít i na výrobu krmiva. Než malochovatel, který svých pár zvířat většinou spíš dotuje a má je jako koníček (když nepočítám šikovné výrobce sýrů, kde se dá i s menším stádem "živit". Zase je to vykoupeno obrovským množstvím času výroby a investicemi do počátečního vybavení).
Už je tatam doba, kdy by bylo nutné být soběstačný. Většina z nás chodí normálně do práce a je téměř nereálné, abychom zvládali i práce spojené s výrobou sena a statkových krmiv pro naše zvířata. Naopak v té práci vyděláváme peníze, které můžeme (musíme) strkat zpět do zvířat, abychom je nakrmili přes mimopastevní období.
No prostě prosazováním tohohle názoru jste mě fakt hnul žlučí. Navíc, jak jste jistě stihl postřehnout, není tu nikdo, kdo by s Vámi souhlasil... rozumím, je to Váš názor, ale je zbytečné si ho tak vehementně prosazovat a dělat z ostatních budižkničemu..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kecy v kleci, Mastnacku. Jsme zvyklí na Vaše radikální názory, ale tady jste vedle jak ta jedle.
Ono pokud někoho ta zvířata živí, tak si je s největší pravděpodobností i sám ze svých zdrojů - protože pracuje na veliké výměře a žije i z dotací, tedy ekonomika chovu je úplně jiná. Bez strojů se neobejde, tedy je může využít i na výrobu krmiva. Než malochovatel, který svých pár zvířat většinou spíš dotuje a má je jako koníček (když nepočítám šikovné výrobce sýrů, kde se dá i s menším stádem "živit". Zase je to vykoupeno obrovským množstvím času výroby a investicemi do počátečního vybavení).
Už je tatam doba, kdy by bylo nutné být soběstačný. Většina z nás chodí normálně do práce a je téměř nereálné, abychom zvládali i práce spojené s výrobou sena a statkových krmiv pro naše zvířata. Naopak v té práci vyděláváme peníze, které můžeme (musíme) strkat zpět do zvířat, abychom je nakrmili přes mimopastevní období.
No prostě prosazováním tohohle názoru jste mě fakt hnul žlučí. Navíc, jak jste jistě stihl postřehnout, není tu nikdo, kdo by s Vámi souhlasil... rozumím, je to Váš názor, ale je zbytečné si ho tak vehementně prosazovat a dělat z ostatních budižkničemu..

Je to zvlastni. Prarodice i rodice to zvladali pri praci, vychovavali deti, dotace nemeli ani tezkou techniku. Pamatuju jeste dobu, kdy muj tata a dokonce babicka sekali kdejakou mez u lesa i par km od baraku aby bylo dost sena. Byly roky ze nasusili i vic nez se veslo na pudu a prodali to statkum. Pak prisla velka mechanizace MF70 a s tou jsem se neco najezdil, no spis co jsem se za ni nachodil. Velky louky nam sekal chlapik traktorem. Svazelo se domadelem nebo prijel nekdo se sberakem a rucne nahazet do fukaru. Sem tam ve chlive staly dve kravy, jejich telata a byk na vykrm. Vsechno se stihlo. Ja uz to mam jinak a vim ze bych nevydrzel ohanet se pul dne s kosou. Takze me nepovidejte ze to nejde. Jde to kdyz se chce. Mam to zazite. Kdyz se nechce, je to horsi nez kdyz to nejde. A lidi dneska nechtej, radsi to dotujou z penez z prace. Klidne tady po me prskejte siru, pro 11 koz clovek nasusi i kdyby fakt nechtel. Nehlede na to, ze pastvine udela jen dobre, kdyz si nekdy odpocne a jen se ususi. Jak pro samotnej drn tak to "prospeje" chamradi co pak ovce zuzuje. Hluboce se omlovam ze tady pani nechlacholim. Chapu to zoufalstvi, ja to zazival vloni, kdyz jsem blbe nastohoval baliky ( mel jsem je poprve ) a pulka sla na jare rozhazet mezi topoly. Napapal jsem se plisne a prace na sene prisla nazmar. Holt asi ty pohledy na vec u lidi co v tom vyrostli a tech co k tomu prisli v dospelosti budou vzdycky jine.

Ano, dřív se sekala každá mez, ale to ty meze byly všech.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, dřív se sekala každá mez, ale to ty meze byly všech.

To na veci nic nemeni. Ted ty meze neseka nikdo.

To je pravda a to je věc, co mě troch štve. A k tomu ty pozemky, které se posekaj traktorem metr od příkopu, příkop okolo silnice posekaj silničáři a ten metr co je mezi nima nikdo neřeší. Traktorista si nechce tupit nože, což sice chápu, ale pak okolo silnic vzniká to, co určitě znáte. A to samé je i na hranicích pozemků.
Vyjímkou je snad naše družstvo, které když si seká něco vedle mých ohradníků, tak mi radši posekaj i nějaké plastové tyčky, ale hlavně aby toho posekali co nejvíc.

To Mastnacek: "Holt asi ty pohledy na vec u lidi co v tom vyrostli a tech co k tomu prisli v dospelosti budou vzdycky jine."
Nemohu než souhlasit.
Ono je totiž něco jiného, když v tom je člověk od mala a učí se okoukáváním a napodobováním, nebo si to googlí a zkouší stylem pokus-omyl, co kde vyčetl na iFauně... a že je nás tu takovejch spousta..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To na veci nic nemeni. Ted ty meze neseka nikdo.

V krajině je v dnešní době tolik neudržovaných travnatých ploch - opuštěné zahrady, meze, stráně, ... že každý kdo trochu chce a má čas tak si trochu sena nadělá vždy a nemusí kupovat. Myslím samozřejmě pokud má pár zvířat např. ze dvě kozy a pár oveček... ono když ty pozemky leta nikdo neudržuje může byt nakonec rád že se najde nějaký dobrák který mu to zadara poseče.

Chovám ovce přes 11 let a za tu dobu jsem, vyrobil, maximálně 1t sena. protože na to zatím nemám čas... ale jen co seknu se stříháním ovcí tak se těším jak jej budu dělat i všechno ostatní, budu spokojený a doufám že i samostatný.


Pro většinu malo-chovatelů je jednodušší nakoupit ať již z důvodu pracnosti (absence mechanizace), nebo k vůli malém skladovacímu prostoru, málo zkušenostem,...

Nese to ale sebou to riziko kvality, nedostatku (velké poptávce na trhu...), mělo by ale být samozřejmé aby producenti krmiv drželi kvalitu a nezávadnost ! Bohužel dnes to není jak za časů našich dědů kdy se seno dělalo na krmení a ne na kšeft

Kostey, úžasně napsané. Navíc jsem dělala do ochrany krajin, mj. dlouho mapovala motýly právě kvůli biodiverzitě a potažmo managementu ochrany krajiny, kdy je právě spásání obrovským přínosem pro krajinu a zachování např. mnoha druhů motýlů a jiného hmyzu ( indikátorů stavu přírody) tím, že jejich živné rostliny nezmizí díky náletu a agresivním plevelům. A ještě úžasnější je, že dokonce využíváte dva druhy zvířat, co nespase koza, spase ovce a naopak. Moc Vám fandím. I A o tom to je, že ta symbioza s lidmi z Vašeho okolí je přínosem pro všechny tři strany - přírodu, Vás i Vaše sousedy a úplně v tom výčtu plusů zaniká význam tvrzení Mastňáčka, že chovat by měl jen mladý, pracovitý, který si sám na svých hektarech svojí kosou naseká, usuší, sklidí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kecy v kleci, Mastnacku. Jsme zvyklí na Vaše radikální názory, ale tady jste vedle jak ta jedle.
Ono pokud někoho ta zvířata živí, tak si je s největší pravděpodobností i sám ze svých zdrojů - protože pracuje na veliké výměře a žije i z dotací, tedy ekonomika chovu je úplně jiná. Bez strojů se neobejde, tedy je může využít i na výrobu krmiva. Než malochovatel, který svých pár zvířat většinou spíš dotuje a má je jako koníček (když nepočítám šikovné výrobce sýrů, kde se dá i s menším stádem "živit". Zase je to vykoupeno obrovským množstvím času výroby a investicemi do počátečního vybavení).
Už je tatam doba, kdy by bylo nutné být soběstačný. Většina z nás chodí normálně do práce a je téměř nereálné, abychom zvládali i práce spojené s výrobou sena a statkových krmiv pro naše zvířata. Naopak v té práci vyděláváme peníze, které můžeme (musíme) strkat zpět do zvířat, abychom je nakrmili přes mimopastevní období.
No prostě prosazováním tohohle názoru jste mě fakt hnul žlučí. Navíc, jak jste jistě stihl postřehnout, není tu nikdo, kdo by s Vámi souhlasil... rozumím, je to Váš názor, ale je zbytečné si ho tak vehementně prosazovat a dělat z ostatních budižkničemu..

No ono v dnešní době je asi nesmysl si dělat seno sám pokud ho potřebujete hodně a nemáte techniku při práci to stihnete těžko obzvláště když nemáte pevnou pracovní dobu a musíte dělat ne kdy chcete vy ale když je práce a chce to zákazník což může být právě v době kdy se má dělat seno, taky seno neděláme, když si totiž spočítám čas a všechno kolem tak mě ve finále vyjde levněji koupit hotové balíky a přispět tím jejich výrobci na splátky traktoru který se mi na pár hektarů ani nevyplatí pořizovat, je to normální dělba práce ve světě úplně běžná věc to jen tady v Čechách na tu spolupráci lidi díky tomu že všechno bylo znárodněné trochu zapoměli ve světě se lidé učí spolupracovat už od dětsví ve škole kde nemají ani lavice jako tady ale děti sedí po skupinách u stolečků a řeší úkoly dohromady - učí se spolupracovat, náš školní systém naproti tomu vychovává sólisty kteří pak v dospělosti spolupracovat ani neumějí, ale určitě když jezdíte autem taky po vás nikdo nechce aby jste měl kvůli tomu svoji vlastní automobilku...ML.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to zvlastni. Prarodice i rodice to zvladali pri praci, vychovavali deti, dotace nemeli ani tezkou techniku. Pamatuju jeste dobu, kdy muj tata a dokonce babicka sekali kdejakou mez u lesa i par km od baraku aby bylo dost sena. Byly roky ze nasusili i vic nez se veslo na pudu a prodali to statkum. Pak prisla velka mechanizace MF70 a s tou jsem se neco najezdil, no spis co jsem se za ni nachodil. Velky louky nam sekal chlapik traktorem. Svazelo se domadelem nebo prijel nekdo se sberakem a rucne nahazet do fukaru. Sem tam ve chlive staly dve kravy, jejich telata a byk na vykrm. Vsechno se stihlo. Ja uz to mam jinak a vim ze bych nevydrzel ohanet se pul dne s kosou. Takze me nepovidejte ze to nejde. Jde to kdyz se chce. Mam to zazite. Kdyz se nechce, je to horsi nez kdyz to nejde. A lidi dneska nechtej, radsi to dotujou z penez z prace. Klidne tady po me prskejte siru, pro 11 koz clovek nasusi i kdyby fakt nechtel. Nehlede na to, ze pastvine udela jen dobre, kdyz si nekdy odpocne a jen se ususi. Jak pro samotnej drn tak to "prospeje" chamradi co pak ovce zuzuje. Hluboce se omlovam ze tady pani nechlacholim. Chapu to zoufalstvi, ja to zazival vloni, kdyz jsem blbe nastohoval baliky ( mel jsem je poprve ) a pulka sla na jare rozhazet mezi topoly. Napapal jsem se plisne a prace na sene prisla nazmar. Holt asi ty pohledy na vec u lidi co v tom vyrostli a tech co k tomu prisli v dospelosti budou vzdycky jine.

Velký louky nám sekal chlapík s traktorem...Nebo přijel někdo se sběrákem...Nějak to odporuje vašemu tvrzení, že člověk si má sekat kosou, obracet hráběma a svážet na dvoukoláku A stále neodpovíte, jak si má sama žena jako jsem já, nebo třeba Roklanka, sama nasušit. Já totiž nemám ani ten traktor, ani sběrák a i když s kosou umím a nejsem lemra líná, za kterou mě považujete, která umí akorát tak nakulit balík , tak při nejlepší vůli nejsem schopna si sama tolik sena nasušit, nejen fyzicky, ale i časově. Ono chov zvířat není jen o sušení sena, taky se dojí, kydá hnůj, chystá krmení jiným zvířatům, do toho se vaří, pere, uklízí a pracuje ještě okolo zahrádky a v sadě. A člověk by to seno měl stihnout v dobrém počasí. A je na to žena všechno sama. To neznamená, že si stěžuji, žiji tím a mám dobrý pocit z nějaké soběstačnosti a radost ze zvířat. A kdybych při dnešních cenách si traktor pronajala, vlastně všechnu mechanizaci, kterou vy máte na seno a já ne, tak mě to sušení pro těch 11 koz s plemenným kozlem ( plus 50 králíků ), vyjde možná dráž, než když to seno koupím...A jelikož vím, že se seno dá koupit a já tím naopak pomohu někomu jinému, jak píše Kostey, neviděla jsem důvod, proč bych nemohla s chovem koz začít. Že je situace taková, jako letos, jsem neočekávala, nebyly zkušenosti. A opakuji, já seno sehnala, nebyla ale moje vina, že po rozbalení je nepoužitelné.

lesakm napsal(a):
No ono v dnešní době je asi nesmysl si dělat seno sám pokud ho potřebujete hodně a nemáte techniku při práci to stihnete těžko obzvláště když nemáte pevnou pracovní dobu a musíte dělat ne kdy chcete vy ale když je práce a chce to zákazník což může být právě v době kdy se má dělat seno, taky seno neděláme, když si totiž spočítám čas a všechno kolem tak mě ve finále vyjde levněji koupit hotové balíky a přispět tím jejich výrobci na splátky traktoru který se mi na pár hektarů ani nevyplatí pořizovat, je to normální dělba práce ve světě úplně běžná věc to jen tady v Čechách na tu spolupráci lidi díky tomu že všechno bylo znárodněné trochu zapoměli ve světě se lidé učí spolupracovat už od dětsví ve škole kde nemají ani lavice jako tady ale děti sedí po skupinách u stolečků a řeší úkoly dohromady - učí se spolupracovat, náš školní systém naproti tomu vychovává sólisty kteří pak v dospělosti spolupracovat ani neumějí, ale určitě když jezdíte autem taky po vás nikdo nechce aby jste měl kvůli tomu svoji vlastní automobilku...ML.

naprostý souhlas,.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mastňáčku teď si rejpnu já :) Tvoje příspěvky rád čtu a v drtivé většině se mi líbí, ale tentokrát s tebou nesouhlasim. Žiju na horách a mám malé stádo deseti bahnic a deseti koz. Spásám tu asi 6ha luk, sadu a strání. Pasu od června do září maximálně do října. To znamená že většinu roku mám zvířata na seně. Na ony pozemky co spásám se nedostane žádná technika a k sušení sena jsou naprosto nevhodné a ještě si představit že to budu dělat kosou a hráběma když se tam technika nedostane je strašná utopie.100q sena prostě nejsem schopnej nasušit ani kdybych se po... Podle tvého příspěvku bych teda zvířata chovat neměl. To by mělo za následek, že všechny tyto pozemky během pár let zarostou náletem, kopřivama a podobnym bordelem, protože se to ně nikdo starat nebude a bude tu jen jedna velká džungle. Oproti tomu o pár km dál je hezká otevřená krajina, kde jsou krásné louky plné všelijakých rozmanitých bylin a lidé co tam seno dělají ho po usušení pálili, protože pro něj neměli odbyt. Takže já nesuším, ale zkulturňuji zdejší krajinu a pomáhám těm málo lidem, kteří na své pozemky nekašlou a sekají je, s odbytem sena. Během toho co oni suší, tak já jsem zalezlej doma a vyrábím třeba sýry, které pak prodám a za vydělaný peníz koupím to seno. Každý děláme to, co umíme, to na co máme nástroje, techniku a žijeme tu v hezké symbióze. Co ty na to?

Nenapsala jsem to jako citaci, tak nepřehlédněte níže moji pochvalu tomuto Vašemu příspěvku, takže dodatečně i tady Vám

No a ještě se musím tedy pochlubit...Dnes jsem se byla dívat raději dopředu na ovesnou slámu, kterou mám záměr koupit a pán dělá i seno, samozřejmě už ale nemá. Ukázal mě ale to, co má pro sebe a úplně jsem slintala za moje kozy, mít ho tak doma - voňavé, zelené a...BYLO Z VELKÉHO KULATÉHO BALÍKU Takže ono to jde, udělat dobré seno, i do balíku. Tak jsme domluveni na příští rok, dokonce se mohu jet podívat před balíkováním na louku a seno se poveze rovnou z louky na půdu. I s dovozem a znedaleka. Mastňáček mě asi prokleje

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nenapsala jsem to jako citaci, tak nepřehlédněte níže moji pochvalu tomuto Vašemu příspěvku, takže dodatečně i tady Vám

...opravuji...výše moji pochvalu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To Mastnacek: "Holt asi ty pohledy na vec u lidi co v tom vyrostli a tech co k tomu prisli v dospelosti budou vzdycky jine."
Nemohu než souhlasit.
Ono je totiž něco jiného, když v tom je člověk od mala a učí se okoukáváním a napodobováním, nebo si to googlí a zkouší stylem pokus-omyl, co kde vyčetl na iFauně... a že je nás tu takovejch spousta..

Tak je to. A to ze se mnou tady nikdo zatim nesouhlasil je dusledek. Ti co to maji jako ja sem treba vubec nechodi. Popsal jsem praxi ktera je tady okolo. Neznam nikoho zdejsiho kdo by kupoval vetsinu krmeni. Vim jen o par z okoli a jsou to ti druzi jako vy :) hodne zvirat, malo zkusenosti, pozemky ze nestaci poradne ani na pastvu. Moje mechanizace je fakt oslniva. Karborobot jednoosak 50 let starej a k tomu konsky vercajky. Duzo mechanizace :) ze musi nekdo susit rucne jsem nepsal. Jen ze to jde taky. A kdyz neco nestiham, urcim si oriority a neco omezim. Okolo zvirat beham ja a mama. Manzelku tim nezatezuju. Takze mam o cloveka vic nez mistni samostatne zeny. A ze mamka ma metrpade, tak nadela vic prace nez dvoumetrovej chasnik.
Vsechno je vyhodnejsi a lehci koupit. I maso a mliko od velkochovatele, brambiry od velkopestitle. A presto lidi stavi domadely ze starych oktavek a sazej jaro co jaro. Proc? A tak je to se vsim. K tomuhle tematu uz nemam co napsat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak je to. A to ze se mnou tady nikdo zatim nesouhlasil je dusledek. Ti co to maji jako ja sem treba vubec nechodi. Popsal jsem praxi ktera je tady okolo. Neznam nikoho zdejsiho kdo by kupoval vetsinu krmeni. Vim jen o par z okoli a jsou to ti druzi jako vy :) hodne zvirat, malo zkusenosti, pozemky ze nestaci poradne ani na pastvu. Moje mechanizace je fakt oslniva. Karborobot jednoosak 50 let starej a k tomu konsky vercajky. Duzo mechanizace :) ze musi nekdo susit rucne jsem nepsal. Jen ze to jde taky. A kdyz neco nestiham, urcim si oriority a neco omezim. Okolo zvirat beham ja a mama. Manzelku tim nezatezuju. Takze mam o cloveka vic nez mistni samostatne zeny. A ze mamka ma metrpade, tak nadela vic prace nez dvoumetrovej chasnik.
Vsechno je vyhodnejsi a lehci koupit. I maso a mliko od velkochovatele, brambiry od velkopestitle. A presto lidi stavi domadely ze starych oktavek a sazej jaro co jaro. Proc? A tak je to se vsim. K tomuhle tematu uz nemam co napsat.

A o tom to je.. Dostane-li někdo pozemky, mechanizaci (byť starou) a zkušenosti od předků, hned to jde jinak.. No a někomu, na koho se rodina vykašle, nebo nemá na co navázat a začíná sám téměř od nuly, to jde mnohem hůř.. Dělat si vlastní seno je samozřejmě ideální, stejně jako být soběstačný atd., ale vyžaduje to určitou kontinuitu a spolupráci a to si člověk (bohužel) nevybírá..99% chovů je tak v podstatě "nouzovka", ale kdyby to tak nebylo, nejsou tu zvířata skoro žádná. A to už tak je jich tu málo.

Ono v podstatě, kdyby to bylo tak, že co si člověk nemůže dovolit, to nemá mít, bylo by tu tak 1% lidí, možná ani to ne, protože kdo dnes sám sebe uživí? Tzn. vypěstuje si pro sebe vlastní potraviny na vlastním pozemku? Většina lidí by tedy neměla ani existovat. I když je pravda, že v tomhle případě by tu hned bylo volněji a příjemněji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kostey, úžasně napsané. Navíc jsem dělala do ochrany krajin, mj. dlouho mapovala motýly právě kvůli biodiverzitě a potažmo managementu ochrany krajiny, kdy je právě spásání obrovským přínosem pro krajinu a zachování např. mnoha druhů motýlů a jiného hmyzu ( indikátorů stavu přírody) tím, že jejich živné rostliny nezmizí díky náletu a agresivním plevelům. A ještě úžasnější je, že dokonce využíváte dva druhy zvířat, co nespase koza, spase ovce a naopak. Moc Vám fandím. I A o tom to je, že ta symbioza s lidmi z Vašeho okolí je přínosem pro všechny tři strany - přírodu, Vás i Vaše sousedy a úplně v tom výčtu plusů zaniká význam tvrzení Mastňáčka, že chovat by měl jen mladý, pracovitý, který si sám na svých hektarech svojí kosou naseká, usuší, sklidí

Děkuji za pochvalu.

Každý z nás má ke zvířatům vlastní příběh. Taky bych mohla popisovat, jaká je kolem nás situace, ale nepotřebuji se tu "svlékat" :)
Každopádně jsem do tohoto kraje náplava (za manželem, rodilým) a chov zvířat přišel úplně přirozeně. Většina to tak měla - začala s pár kusy, ale pak si řekla, že by to šlo dělat i ve větším... mám jich pořád jen pár, a to z důvodů toho, že je tu každičký metr pozemků rozdaných, minimum zemědělské plochy, vše zastavěné nebo zalesněné (údolí Berounky)... na tom se moc vymýšlet nedá. Ale nevidím důvod, proč nemít pěkný hobby chov, který je pro radost nejen mě, ale i okolojdoucím a to, že si nejsem schopná nasušit, mě vlastně ani nikdy nenapadlo, že by mě mělo trápit. Přesně, jak píšou ostatní - každý se živí něčím. A tak podpořím místní rolníky koupí sena.
To Koza1: tak držím palce, ať už ho máte pod svou střechou! :)
PS: Já mám přesně takové nádherné. Bohužel sedláci nedali víc než 2 vlečky, protože tušili neúrodu... tak jsem taky pak sháněla, kde se dalo. Ono uživit pár oveček /koz je sranda, ale když k tomu má člověk ještě pár velkých, už to mizí jinak..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mastňáčku teď si rejpnu já :) Tvoje příspěvky rád čtu a v drtivé většině se mi líbí, ale tentokrát s tebou nesouhlasim. Žiju na horách a mám malé stádo deseti bahnic a deseti koz. Spásám tu asi 6ha luk, sadu a strání. Pasu od června do září maximálně do října. To znamená že většinu roku mám zvířata na seně. Na ony pozemky co spásám se nedostane žádná technika a k sušení sena jsou naprosto nevhodné a ještě si představit že to budu dělat kosou a hráběma když se tam technika nedostane je strašná utopie.100q sena prostě nejsem schopnej nasušit ani kdybych se po... Podle tvého příspěvku bych teda zvířata chovat neměl. To by mělo za následek, že všechny tyto pozemky během pár let zarostou náletem, kopřivama a podobnym bordelem, protože se to ně nikdo starat nebude a bude tu jen jedna velká džungle. Oproti tomu o pár km dál je hezká otevřená krajina, kde jsou krásné louky plné všelijakých rozmanitých bylin a lidé co tam seno dělají ho po usušení pálili, protože pro něj neměli odbyt. Takže já nesuším, ale zkulturňuji zdejší krajinu a pomáhám těm málo lidem, kteří na své pozemky nekašlou a sekají je, s odbytem sena. Během toho co oni suší, tak já jsem zalezlej doma a vyrábím třeba sýry, které pak prodám a za vydělaný peníz koupím to seno. Každý děláme to, co umíme, to na co máme nástroje, techniku a žijeme tu v hezké symbióze. Co ty na to?

Doch, doch,

já se sice se zvířatama proháním asi po 50 ha trávy a vřesu, ale sena na těch skalnatých krpálech neudělám. Okolo našeho městečka je dokupy dost luk na krmení na zimu, ale traktor se tam ani neobrátí (leda tak na střechu) a růčo dělat sena z 10 ha je totální pí...a.

Takže jako drobnochovatel si na každou zimu koupím 80-100 velkejch (150cm) balíků a nemusím řešit úvěry na techniku nebo se vztekat s nefungujícíma službama.
Chlapík od kterého to beru má sena asi 10 tis. balíků v hale, když je blbej rok, pokryje to loňským. Když po rozbalení zjistím, že je balík na prd, stáhne si ho a odečte z faktury. Jeden den brnknu a další mi toho 12 balíků doveze, nemusím ani řešit skladování.

Každej to holt má nastavený jinak. A když je spokojená krajina, chovatel i zvířata tak mi přijde mimo kafrat.

Kdo si chce seno dělat sám může, kdo ho chce koupit - taky v cajku, ne?

Pěkně jsi to shrnul, Tome, díky :).

Hhippie: já právě proto letos nebral žádná telata. Vždycky si na podzim vezmu třeba dvě týdenní jalovičky,3 měsíce je mám na mlíku, a pak jak je odstavuju a začnou žrát seno víc a víc tak to mizí pěkně rychle. Radši budu letos bez telat, než abych riskoval, že na jaře neporoste tráva a mě by docházelo seno. Jsem zvědavej na kolik se vyšplhá cena sena takhle k jaru. Hodně lidí brečí že je sena málo a už teď bylo znát, že jde cena nahoru a na jaře to bude myslím mnohem horší.

No vidíte, a já nabízel letošní i loňské uskladněné a zaručeně neprašné seno - ozkoušeno mnou - alergikem-astmatikem - a nikdo nereagoval. Tak jsme velkou část prodali známým z práce a ještě mám tak pět balíků navíc - co nespotřebuji. Tak spálím starou slámu a budu slepicím stlát naše pěkné voňavé seno.

Seno je ale takovej blbej artikl na převoz přes půl republiky

honzapm napsal(a):
No vidíte, a já nabízel letošní i loňské uskladněné a zaručeně neprašné seno - ozkoušeno mnou - alergikem-astmatikem - a nikdo nereagoval. Tak jsme velkou část prodali známým z práce a ještě mám tak pět balíků navíc - co nespotřebuji. Tak spálím starou slámu a budu slepicím stlát naše pěkné voňavé seno.

A co kralici? Ani nemusej mit kralikarnu, pokd mate prostory, tak ze svarovany site udelat kvadr a budou se mit krasne :).

honzapm napsal(a):
No vidíte, a já nabízel letošní i loňské uskladněné a zaručeně neprašné seno - ozkoušeno mnou - alergikem-astmatikem - a nikdo nereagoval. Tak jsme velkou část prodali známým z práce a ještě mám tak pět balíků navíc - co nespotřebuji. Tak spálím starou slámu a budu slepicím stlát naše pěkné voňavé seno.

Dobrý den, odkud jste? Já bych si těch 5 balíků, nebo kolik by jste prodal, odkoupila, jsem ale od Zlína.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, odkud jste? Já bych si těch 5 balíků, nebo kolik by jste prodal, odkoupila, jsem ale od Zlína.

Dobrý den, Karlovarsko - to je kousek.

honzapm napsal(a):
Dobrý den, Karlovarsko - to je kousek.

To je právě ten problém když čtu inzerci ohledně sena na prodej v čechách je sena na prodej dost a i levněji jak na moravě.Problém je v tom že na moravě konkrétně okolo Zlína není seno téměř vůbec k sehnání.

To víte, je tam více hospodářů, tak je větší spotřeba.
Také je tam větší teplo a sucho, tak tráva tolik nenaroste a sena se sklidí méně.
Já mám z hektaru 11 velkých kulatých balíků. A stačí mi tak 4-5.
Až se k loňskému senu dostanu (je před ním nepojízdná ještěrka), tak ho namulčuju na pole,
doprostřed dám krmelec se senem letošním, ať to ovce pořádně prohnojí a pak Seto zaorá.

honzapm napsal(a):
Dobrý den, Karlovarsko - to je kousek.

Dobrý den...tak to jsem se zrovna netrefila

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je právě ten problém když čtu inzerci ohledně sena na prodej v čechách je sena na prodej dost a i levněji jak na moravě.Problém je v tom že na moravě konkrétně okolo Zlína není seno téměř vůbec k sehnání.

Já seno kolem Zlína sehnala, od dvou prodejců, obojí je ale katastrofa nevhodná ke krmení...Kvalitní seno se fakt letos kolem Zlína sehnat nedá. Koupila bych i z větší dálky, ale i to začíná být problém, hlavně v tom, že nevíte, co Vám dovezou, nebo za čím pojedete. A i když se jedete podívat dopředu, do fest slisovaného balíku se pořádně nelze podívat. Zhora, i pár cm, kam se dostanete, vypadá třeba dobře, doma rozbalíte a uvnitř plesnivé, zatuchlé. Už jsem jednomu prodejci zavezla, co prodává - černobílé slepence, horší, než z kompostu. Ani hořet to nechtělo, když jsem ho vykulila na druhý den po dovozu ze stáje a chtěla spálit. Prostě plíseň nehoří, jsem zjistila...

Já bych to tak neglobalizovala. Střední Čechy jsou taky víceméně "bez sena" a prodává se od 600 - 650 Kč výš. Měla jsem nabídku i za 800 Kč a to ještě nebylo ani jasné, že nebudou další seče... takže to, že na Moravě je dráž než v Čechách, je myslím zbytečná dramatizace. Je to prostě o vazbách, známostech, informacích a i troše štěstí. Rozumím, že teď shánět, je vážně sázka do loterie. Já třeba vozím přes půl republiky, když jedu k našim (jednou za uherák), tak jedu s vlekem a přivezu si 2 balíky (víc se nevejde a půjčit si velký vlek, na to nemáme papíry). Takže budu za pitomce, že až pojedeme na svátky k našim, tak bude kufr plný dárků a za námi se bude třepetat seno... ale hlavně, že je odkud brát :)
Ale je fakt, že mám plný seník a tohle jsou jen "dozásoby"...

Já myslím, že sena je dost. Akorát dneska už tak nefunguje ten tok informací mezi lidmi.
Bych řekl. Třeba zrovna ve vedlejší vsi u vás je někdo, kdo má sena nadbytek a prodal by.
Tady u nás se to válí po loukách a čeká to na odvoz do biospalovny.
Ale to tmavé hnědé cosi žádná extra kvalita není, ale při nouzi...

Letos, když jsem prodával ovce, tak se ptám - nechcete k nim seno? (zdarma).
Ne, ne, děkujeme - sena máme dost.
Někdo holt má a někdo nemá. Kdo ví, co bude za rok, takže je určitě dobré si nějaké seno
schovat, ale moje skladovací prostory nejsou neomezené - nedostanu se pro seno ke dřevu, např. atd.¨
Při testu jsem zjistil, že ovcím šmakuje i to loňské, i předloňské - absolutně v tom nedělají rozdíl.
A to přitom ještě primárně pasou zelené a jablka.
Tj. není seno (starší) jejich jedinou nutností.
Letos mi naše vlastní seno přijde stébelnatější - i když načatý mám první balík
a ono i na těch 11 balících je vidět celkem dost velké rozdíly.
Část svahu je vlhčí (dříve pole), víc to tam naroste, část je spíš bylinná a nízká, atd.
Loňské a hlavně předloňské seno máme kratší, lepší, zelenější.
Ale zase je starší, ale má výhodnější konzistenci - ovce ho tolik nenechají, jako toho stébelnatého.

No a k nadpisu diskuse - Iva Janžurová zpívá v jedné pohádce:
"Do dýní a do lidí, nikdo z venku nevidí - i kdyby si to stokrát přál..."

Mno - a stejné je to i s balíkem sena.

honzapm napsal(a):
Já myslím, že sena je dost. Akorát dneska už tak nefunguje ten tok informací mezi lidmi.
Bych řekl. Třeba zrovna ve vedlejší vsi u vás je někdo, kdo má sena nadbytek a prodal by.
Tady u nás se to válí po loukách a čeká to na odvoz do biospalovny.
Ale to tmavé hnědé cosi žádná extra kvalita není, ale při nouzi...

Letos, když jsem prodával ovce, tak se ptám - nechcete k nim seno? (zdarma).
Ne, ne, děkujeme - sena máme dost.
Někdo holt má a někdo nemá. Kdo ví, co bude za rok, takže je určitě dobré si nějaké seno
schovat, ale moje skladovací prostory nejsou neomezené - nedostanu se pro seno ke dřevu, např. atd.¨
Při testu jsem zjistil, že ovcím šmakuje i to loňské, i předloňské - absolutně v tom nedělají rozdíl.
A to přitom ještě primárně pasou zelené a jablka.
Tj. není seno (starší) jejich jedinou nutností.
Letos mi naše vlastní seno přijde stébelnatější - i když načatý mám první balík
a ono i na těch 11 balících je vidět celkem dost velké rozdíly.
Část svahu je vlhčí (dříve pole), víc to tam naroste, část je spíš bylinná a nízká, atd.
Loňské a hlavně předloňské seno máme kratší, lepší, zelenější.
Ale zase je starší, ale má výhodnější konzistenci - ovce ho tolik nenechají, jako toho stébelnatého.

No a k nadpisu diskuse - Iva Janžurová zpívá v jedné pohádce:
"Do dýní a do lidí, nikdo z venku nevidí - i kdyby si to stokrát přál..."

Mno - a stejné je to i s balíkem sena.

No to jsou mi tedy tady v okolí hospodáři . Proč to nedají do inzerce a neprodají - balík klidně za 600. Inzerce je prostá prodeje sena ze zlínského okolí i ze vzdálenějšího a fakt se snažím, inzerci sleduji, volám, běhám a nic a když už jásám a tančím radostí, že se zadařilo, posléze brečím, když rozbalím Mě už je letos jedno, jestli je tam lístek, či stéblo, hlavně, ať to není žlutá, nebo černá zatuchlina, prášící na sto honů. Ale to snažení mělo alespoń jedno pozitivum, sehnala a zamluvila jsem na příští rok. Jinak v každém seně se přirozenou vlhkostí začínají s časem objevovat plísně, i když nejsou vidět, ani cítit, ale protože se předpokládá, že zvířata by neměla dostávat právě proto seno starší 2let, tak takové množství, co se tam za 2 roky utvoří, není škodlivé, pokud je seno správně skladováno. A také skladováním ztrácí seno živiny a o to víc se pak musí dokrmit něčím nutričně výživnějším. Také je to o kategorii zvířat. Ovce zvládne horší seno, než koza. Koze se zaplísní bachor a je velký průšvih.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych to tak neglobalizovala. Střední Čechy jsou taky víceméně "bez sena" a prodává se od 600 - 650 Kč výš. Měla jsem nabídku i za 800 Kč a to ještě nebylo ani jasné, že nebudou další seče... takže to, že na Moravě je dráž než v Čechách, je myslím zbytečná dramatizace. Je to prostě o vazbách, známostech, informacích a i troše štěstí. Rozumím, že teď shánět, je vážně sázka do loterie. Já třeba vozím přes půl republiky, když jedu k našim (jednou za uherák), tak jedu s vlekem a přivezu si 2 balíky (víc se nevejde a půjčit si velký vlek, na to nemáme papíry). Takže budu za pitomce, že až pojedeme na svátky k našim, tak bude kufr plný dárků a za námi se bude třepetat seno... ale hlavně, že je odkud brát :)
Ale je fakt, že mám plný seník a tohle jsou jen "dozásoby"...

Tak jsem se zasmála A já bych se zas za pitomce vůbec necítila, kdybych jako vánoční dárek vezla balíky dobrého sena Naopak by to pro mě byl letos dárek z nejdárkovatějších Že bych napsala Ježíškovi mé přání?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to jsou mi tedy tady v okolí hospodáři . Proč to nedají do inzerce a neprodají - balík klidně za 600. Inzerce je prostá prodeje sena ze zlínského okolí i ze vzdálenějšího a fakt se snažím, inzerci sleduji, volám, běhám a nic a když už jásám a tančím radostí, že se zadařilo, posléze brečím, když rozbalím Mě už je letos jedno, jestli je tam lístek, či stéblo, hlavně, ať to není žlutá, nebo černá zatuchlina, prášící na sto honů. Ale to snažení mělo alespoń jedno pozitivum, sehnala a zamluvila jsem na příští rok. Jinak v každém seně se přirozenou vlhkostí začínají s časem objevovat plísně, i když nejsou vidět, ani cítit, ale protože se předpokládá, že zvířata by neměla dostávat právě proto seno starší 2let, tak takové množství, co se tam za 2 roky utvoří, není škodlivé, pokud je seno správně skladováno. A také skladováním ztrácí seno živiny a o to víc se pak musí dokrmit něčím nutričně výživnějším. Také je to o kategorii zvířat. Ovce zvládne horší seno, než koza. Koze se zaplísní bachor a je velký průšvih.

Velmi zřídka vidíte inzerát na seno, zvlášť letos, seno se prostě neinzeruje, musíte sama shánět a oslovovat zemědělce ve vašem okolí - a osobně, ne volat. Kolem nás mají lidi sena dost, ale taky nikdo nenabízí. Spíš se ofrňují při prodeji a přitom okolo luk se jim válí balíky čekají na shnití nebo spálení. Když se zeptáte, prodá, ale že by sám nabízel, to ne. Ale dá se koupit i teď dobře. Normální cena se teď pohybuje okolo 500, - Kč. Jižní Čechy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych to tak neglobalizovala. Střední Čechy jsou taky víceméně "bez sena" a prodává se od 600 - 650 Kč výš. Měla jsem nabídku i za 800 Kč a to ještě nebylo ani jasné, že nebudou další seče... takže to, že na Moravě je dráž než v Čechách, je myslím zbytečná dramatizace. Je to prostě o vazbách, známostech, informacích a i troše štěstí. Rozumím, že teď shánět, je vážně sázka do loterie. Já třeba vozím přes půl republiky, když jedu k našim (jednou za uherák), tak jedu s vlekem a přivezu si 2 balíky (víc se nevejde a půjčit si velký vlek, na to nemáme papíry). Takže budu za pitomce, že až pojedeme na svátky k našim, tak bude kufr plný dárků a za námi se bude třepetat seno... ale hlavně, že je odkud brát :)
Ale je fakt, že mám plný seník a tohle jsou jen "dozásoby"...

Jee, tak to jsme na tom podobně. Já svého dodavatele sena mám, tady kousek za Zlínem. Ale když jedeme k sestře pro vánoční stromky na severní Moravu, do Lomnice u Rýmařova, tak sebou bereme za auto taky vozík a odvážíme si na zpět ne jen pěkné vánoční stromečky, ale i voňavé seno a to, taky do zásoby.. Co kdyby na jaře pochybělo? Dcera od mé sestry, má s manželem ekofarmu, hovězí mastný Simentál kolem 400 kusů a nějaké tažné koně chovají. Každý rok mají tři velké haly plné balíku sena a oproti našim soukromníkům ho mají i levné.300-350kč za balík. A každý rok jím jich kolem sta zbude. Tak letos zase pojedeme

Tak u nás v okolí co vidím cestou do města, tak zůstalo dost balíků na loukách, nebo u nás za lesem co se z louky skutálelo do křoví, do remízky,..to tam zůstalo.Tak nám se tu balíky válí a jinde nemají co krmit. my si seno z části děláme sami ručně a zbytek dokupujeme.pokaždé bylo pekne, vonave a co jsem šáhla do balíku v tom křoví u nás za lesíkem, tak je taky krásné, ale akorát tam shnije...nebo se bude hodit zvěři..balíků tam bude určitě víc, ale jak říkám..tady samý pěkný balíky na splesnivění, a jinde je krize..

mexin napsal(a):
Tak u nás v okolí co vidím cestou do města, tak zůstalo dost balíků na loukách, nebo u nás za lesem co se z louky skutálelo do křoví, do remízky,..to tam zůstalo.Tak nám se tu balíky válí a jinde nemají co krmit. my si seno z části děláme sami ručně a zbytek dokupujeme.pokaždé bylo pekne, vonave a co jsem šáhla do balíku v tom křoví u nás za lesíkem, tak je taky krásné, ale akorát tam shnije...nebo se bude hodit zvěři..balíků tam bude určitě víc, ale jak říkám..tady samý pěkný balíky na splesnivění, a jinde je krize..

U nás taky balíky hnijí na mezích, ale když to člověk sleduje zblízka, tak zjistí, že ty balíky vznikly jen a pouze kvůli dotacím (asi) či kvůli nějakým pokutám, nevím, ale sekané to bylo úplně ve špatné vegetační fázi. Až když to bylo skoro seno nastojato, dávno odkvetlé, plné osin. Jako seno je ten balík nepoužitelný.

MiškaLussy napsal(a):
Jee, tak to jsme na tom podobně. Já svého dodavatele sena mám, tady kousek za Zlínem. Ale když jedeme k sestře pro vánoční stromky na severní Moravu, do Lomnice u Rýmařova, tak sebou bereme za auto taky vozík a odvážíme si na zpět ne jen pěkné vánoční stromečky, ale i voňavé seno a to, taky do zásoby.. Co kdyby na jaře pochybělo? Dcera od mé sestry, má s manželem ekofarmu, hovězí mastný Simentál kolem 400 kusů a nějaké tažné koně chovají. Každý rok mají tři velké haly plné balíku sena a oproti našim soukromníkům ho mají i levné.300-350kč za balík. A každý rok jím jich kolem sta zbude. Tak letos zase pojedeme

Také máme za levno, letos jsem dala za 5ks vonavych bez prašných balíku 1tis i s dovozem.Loňský rok jsem brala od někoho jiného také 5ks za 2tis + nafta.ale byl to nespolehlivý člověk, měl zaplaceno předem a musela jsem ho uhánět..nynější dodavatel super.

Letos s chovem ovcí začínáme. Seno jsme sušili, ale pro králíky, víc nebylo. Koncem srpna jsme si zamlouvali 4 balíky sena. Po měsíci uhánění, otravování pán dovezl 1 balík. A já už mám 14 dní pocit, že zbytek už asi ani nebude. Tak jestli někdo víte o někom od koho se dá koupit ještě seno, prosím o kontakt. Jsme 20 km jižně od Českých Budějovic. Děkuji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás taky balíky hnijí na mezích, ale když to člověk sleduje zblízka, tak zjistí, že ty balíky vznikly jen a pouze kvůli dotacím (asi) či kvůli nějakým pokutám, nevím, ale sekané to bylo úplně ve špatné vegetační fázi. Až když to bylo skoro seno nastojato, dávno odkvetlé, plné osin. Jako seno je ten balík nepoužitelný.

Tak já asi to plesnivé seno koupila od někoho, kdo ho dělal z jiných důvodů, než je prodej kvalitního sena. Teď mi docvaklo, že ten pán má jiné seno pro sebe a jiné prodává. Peníze plynou a nikdo nehlídá, jak končí.

Balikovani je slozity na dodrzeni spranvyho postupu. Staci vetsi ranni rosa a nenechat to proschnout a je zadelano na problem. Ze vsech postupu co jsem kdy vyzkousel me vyslo volne lozene seno. U baliku co me kdo rikal tak kdyz je trosku vlhkost, tak se balik tolik nestahuje aby se vydejchal. Ale lidi jsou ruzne, masiny maji v ruznych stavech a ruzne vymakany a pak to takhle nekdy dopada. Litat s trachtorem a balikovacem umi kdejakej hnup, ale sahnout do sena a rict jo to je ok to uz je vyssi divci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Balikovani je slozity na dodrzeni spranvyho postupu. Staci vetsi ranni rosa a nenechat to proschnout a je zadelano na problem. Ze vsech postupu co jsem kdy vyzkousel me vyslo volne lozene seno. U baliku co me kdo rikal tak kdyz je trosku vlhkost, tak se balik tolik nestahuje aby se vydejchal. Ale lidi jsou ruzne, masiny maji v ruznych stavech a ruzne vymakany a pak to takhle nekdy dopada. Litat s trachtorem a balikovacem umi kdejakej hnup, ale sahnout do sena a rict jo to je ok to uz je vyssi divci.

Tentokrát s Vámi souhlasím

veraboskova napsal(a):
Letos s chovem ovcí začínáme. Seno jsme sušili, ale pro králíky, víc nebylo. Koncem srpna jsme si zamlouvali 4 balíky sena. Po měsíci uhánění, otravování pán dovezl 1 balík. A já už mám 14 dní pocit, že zbytek už asi ani nebude. Tak jestli někdo víte o někom od koho se dá koupit ještě seno, prosím o kontakt. Jsme 20 km jižně od Českých Budějovic. Děkuji.

Máte tam sedláků hromadu, neřikejte mi, že neseženete takový malý počet balíků... stačí vytipovat nějaké chovatele krav a zeptat se. Jinak mě napadá jeden chovatel. Kdybyste nesehnala a byla v koncích, ozvěte se na interní komunikaci (není to prodejce sena, ale jistě by pár balíků pro ovce začátečníka oželel ).

Koza1 - v podstatě souhlasím s názorem, že když se vám seno, které vám prodejci nabízejí, abyste si usušila lepší
A že nemáte na to další výměru, ani mechanizaci? My, když jsme před 30 lety začínali a drželi 2 krávy, jejich telata a kobylu s hříbětem, jsme dokonce i trávu denně museli nasekat, neměli jsme ani kde pást. Ani kde sušit - trávu jsem si vozila domů a sušila na dvoře. Koupit seno nebylo u koho...
Ale samozřejmě chápu, že pořídit si mechanizaci nebo přikoupit dokonce louku, je mnohem vyšší vydání než průběžně každoročně koupit seno, navíc ušetříte i spoustu času.
Podobně smýšlejí chovatelé v našem okolí a my jim tedy seno, které nám přebývá, prodáváme. Nemáme ve stodole odděleno "na prodej" a "pro nás", takže prostě a samozřejmě krmíme to, co krmí naši zákazníci. Do balíku člověk nevidí, na louce nejsou všude úplně stejné podmínky, jdete lisovat odpoledne a seno se zdá suché jak troud a končíte večer u lesa, nebo u potoka, nebo kde byl porost hustší a tolik neproschnul, nebo se tam při nahrabování nahrnula hlína z porytů od černé zvěře, takže ať se člověk snaží sebevíc a balíky při prodeji okukuje, zda jsou v pořádku, a máme spokojené zákazníky, i nám se nevyhne "reklamace", kdy chovateli seno nezdá dobré pro jeho koně, takže balík vrátí a dostane jiný (my to pak podle situace buď zkrmíme skotu celé, nebo balík přebereme a zkrmíme to lepší, nebo nasteleme pod krávy s tím, že něco zpod nohou si ještě vemou...). U sena tedy těch reklamací moc nebylo, hlavně nám neustále kritizoval seno jeden zákazník, u senáží toho bylo více - nejraději prodáváme senáž tak, že ji před naložením zákazníkovi rozbalíme, aby viděl, že je uvnitř OK, a zákazník ji pak hned krmí, ale když si někdo odveze kamion senáže, tak samozřejmě si ji rozbaluje postupně a může narazit na balík, který se nevyvedl (poškozená folie a pod.)
Takže - věřím, že se vám nikdo nesnaží úmyslně prodat plesnivé seno, že jste i vy sama kupované seno jistě co nejlépe zvenku kontrolovala, vytáhla si hrst, očichávala atd., ale i tak se stala chyba a jak píšete - vrátili i peníze. Takže osočovat někoho, že se "nestydí prodat plesnivé seno" mi přijde trochu drsné jednání z vaší strany. A do třetice - nemáte těch dodavatelů trochu moc?
Opět to vemu z pohledu výrobce - když je sena dost, bývali chytráci, co nám říkali - vy jste drahý, raději si koupím seno jinde. Koupili za polovic menší omoklé balíky, když vyhodili 10-20 cm obvodu, zbytek se dal krmit. Ale museli jet pro 2 balíky, když by jim na stejnou dobu stačil jeden. Někdo se vrátil moudře k nám, jiný šetřil déle a nyní řeší zdravotní stav koní, jiný kupuje balíky každý měsíc jinde, zkouší kdo mu dá levněji či co. OK, zákazník má právo výběru a neříkám, že úplně všichni, co nenakupují 100% krmiva u nás, kupují špatné seno. Problém je jiný - důvod, proč by měl chovatel kupovat u svého dodavatele, i když třebas má o 50 Kč dražší seno, je právě to, že pak patříte do jeho zákazníků a on s vámi počítá. Ti přebíhavci se pak diví, že pro ně už nikdo seno nemá.

No konečně diskuse, na které bych mohl trošku i vydělat. Jsem totiž od Zlína a mám na prodej seno
S "mastňáčkem" nesouhlasím vůbec v ničem. Lítat s balíkovačem že může každý hňup? Člověče, vy to zlehčujete... Ono se to sem tam taky pokazí a hlavně to chce údržbu. Vyšší dívčí není šáhnutí do sena, ale trefit ten první den ze čtyř, kdy nebude pršet, protože rosničky v televizi poslední dobou jen lžou ! No a hlavně je velmi dobře že někteří chovají zvířata a nemají krmení. Pak příjdou a nakupují, tak že mám kšeft. To že si sám nasuším seno mě stálo nejen skoro milión, ale skoro taky i manželství , tak že jsem rád, když se nějaká koruná vrátí. Ono je to všechno přesně jak napsal "Tom.Tady", že každý to má nastavené jinak. Já jsem blázen že jsem dal takové peníze za techniku a kupující je blázen, že dává takové peníze za seno A když si vzpomenu na dětství, kdy jsme ručně sušili seno pro 5-10 oven a králíky, tak dneska bych bez rozmýšlení raději koupil 10 balíků a měl klid. Těch 5tis. se dá vydělat pohodlněji. Případně snížím stavy a na jaře zase navýším.

aggitta napsal(a):
Koza1 - v podstatě souhlasím s názorem, že když se vám seno, které vám prodejci nabízejí, abyste si usušila lepší
A že nemáte na to další výměru, ani mechanizaci? My, když jsme před 30 lety začínali a drželi 2 krávy, jejich telata a kobylu s hříbětem, jsme dokonce i trávu denně museli nasekat, neměli jsme ani kde pást. Ani kde sušit - trávu jsem si vozila domů a sušila na dvoře. Koupit seno nebylo u koho...
Ale samozřejmě chápu, že pořídit si mechanizaci nebo přikoupit dokonce louku, je mnohem vyšší vydání než průběžně každoročně koupit seno, navíc ušetříte i spoustu času.
Podobně smýšlejí chovatelé v našem okolí a my jim tedy seno, které nám přebývá, prodáváme. Nemáme ve stodole odděleno "na prodej" a "pro nás", takže prostě a samozřejmě krmíme to, co krmí naši zákazníci. Do balíku člověk nevidí, na louce nejsou všude úplně stejné podmínky, jdete lisovat odpoledne a seno se zdá suché jak troud a končíte večer u lesa, nebo u potoka, nebo kde byl porost hustší a tolik neproschnul, nebo se tam při nahrabování nahrnula hlína z porytů od černé zvěře, takže ať se člověk snaží sebevíc a balíky při prodeji okukuje, zda jsou v pořádku, a máme spokojené zákazníky, i nám se nevyhne "reklamace", kdy chovateli seno nezdá dobré pro jeho koně, takže balík vrátí a dostane jiný (my to pak podle situace buď zkrmíme skotu celé, nebo balík přebereme a zkrmíme to lepší, nebo nasteleme pod krávy s tím, že něco zpod nohou si ještě vemou...). U sena tedy těch reklamací moc nebylo, hlavně nám neustále kritizoval seno jeden zákazník, u senáží toho bylo více - nejraději prodáváme senáž tak, že ji před naložením zákazníkovi rozbalíme, aby viděl, že je uvnitř OK, a zákazník ji pak hned krmí, ale když si někdo odveze kamion senáže, tak samozřejmě si ji rozbaluje postupně a může narazit na balík, který se nevyvedl (poškozená folie a pod.)
Takže - věřím, že se vám nikdo nesnaží úmyslně prodat plesnivé seno, že jste i vy sama kupované seno jistě co nejlépe zvenku kontrolovala, vytáhla si hrst, očichávala atd., ale i tak se stala chyba a jak píšete - vrátili i peníze. Takže osočovat někoho, že se "nestydí prodat plesnivé seno" mi přijde trochu drsné jednání z vaší strany. A do třetice - nemáte těch dodavatelů trochu moc?
Opět to vemu z pohledu výrobce - když je sena dost, bývali chytráci, co nám říkali - vy jste drahý, raději si koupím seno jinde. Koupili za polovic menší omoklé balíky, když vyhodili 10-20 cm obvodu, zbytek se dal krmit. Ale museli jet pro 2 balíky, když by jim na stejnou dobu stačil jeden. Někdo se vrátil moudře k nám, jiný šetřil déle a nyní řeší zdravotní stav koní, jiný kupuje balíky každý měsíc jinde, zkouší kdo mu dá levněji či co. OK, zákazník má právo výběru a neříkám, že úplně všichni, co nenakupují 100% krmiva u nás, kupují špatné seno. Problém je jiný - důvod, proč by měl chovatel kupovat u svého dodavatele, i když třebas má o 50 Kč dražší seno, je právě to, že pak patříte do jeho zákazníků a on s vámi počítá. Ti přebíhavci se pak diví, že pro ně už nikdo seno nemá.

Osočujete mě neprávem, nejezdím, kde je seno levnější a vůbec nějak nechytračím. Za kvalitu zaplatím a ráda. Seno jsem kupovala od dvou...To se Vám zdá moc dodavatelů? Že jsem seno vracela s tím, že jsem ho jela ukázat a navrhovala, ať se přijedou podívat poté, co mi bylo tvrzeno, že problém se senem nemají, že oni ho bez problémů krmí a přitom kdo ho u mě viděl, jen kroutil hlavou, jestli to nesu z kompostu, nebo popelnice. Nikomu jsem nikdy neříkala, že je drahý a nejezdila od jednoho k druhému...ono to jaksi ani nejde, když nikdo neprodává. To osočení bylo v kontextu, že přes evidentně plesnivé černobílé slepence jsem se setkala jen s arogancí, co že se mi nelíbí...Druhý dodavatel mi prodal 4 balíky a světe div se, netrefil se ani u jednoho, asi ne mě vybyly jen ty z kraje u potoka Z jednoho se práší při dotyku, jakoby byl x let starý a smrdí jen pracem, kozy kašlaly jedna přes druhou, když jsem jim ho dala do jeslí, druhý je žlutý, jak ovesná sláma a smrdí zatuchlinou, třetí je místy viditelně plesnivý a ze čtvrtého je krmitelá třetina po přebrání, zbytek zatuchlý, slepený...Vím, že se může stát, ale je otázka to potom rozumně pořešit a ne být ještě arogantní...Proto ten nápis...

U těch velkých balíků(120cm a více) je to s tou kontrolou problém. Některý je na povrchu zažlutlý, ale uvnitř může být kvalitní, jiný je na povrchu zelený a uvnitř ještě zelenší až černý. A tahat hrst sena z velkého balíku je trošku problém.

profesor1 napsal(a):
No konečně diskuse, na které bych mohl trošku i vydělat. Jsem totiž od Zlína a mám na prodej seno
S "mastňáčkem" nesouhlasím vůbec v ničem. Lítat s balíkovačem že může každý hňup? Člověče, vy to zlehčujete... Ono se to sem tam taky pokazí a hlavně to chce údržbu. Vyšší dívčí není šáhnutí do sena, ale trefit ten první den ze čtyř, kdy nebude pršet, protože rosničky v televizi poslední dobou jen lžou ! No a hlavně je velmi dobře že někteří chovají zvířata a nemají krmení. Pak příjdou a nakupují, tak že mám kšeft. To že si sám nasuším seno mě stálo nejen skoro milión, ale skoro taky i manželství , tak že jsem rád, když se nějaká koruná vrátí. Ono je to všechno přesně jak napsal "Tom.Tady", že každý to má nastavené jinak. Já jsem blázen že jsem dal takové peníze za techniku a kupující je blázen, že dává takové peníze za seno A když si vzpomenu na dětství, kdy jsme ručně sušili seno pro 5-10 oven a králíky, tak dneska bych bez rozmýšlení raději koupil 10 balíků a měl klid. Těch 5tis. se dá vydělat pohodlněji. Případně snížím stavy a na jaře zase navýším.

Ono je to vše v širším kontextu...není vše jen o penězích...Prostě chci chovat kozy, protože jejich mléko mi dělá dobře, je zdravé a i mléčné výrobky jsou zdravé. Ty blafy z obchodu nechci, raději budu chodit kolem koz a shánět jim dobré seno. A že je koziček víc, než jsou možnosti vlastního sena? No narodily se, zůstanou, protože matky jsou podílovky, tyhle už skoro 100% a to se zase promítne do chuti mléka a z nich si nechám dobré dojky atd. atd. Přece jak už jsem psala, nebudu se podřizovat jen tomu, že musím seno koupit a nechovat, když je dnes běžné seno koupit a jak píšete, je to otázka spokojenosti obou stran. Vy prodáte, já mám dobré seno a oba jsme spokojení, tak proč to tak nedělat, když nemám mechanizaci, ani síly a je to v dnešní době běžné. Že se letos nezadařilo beru, jako školu života a příští rok se podle toho zařídím. Nikdo učený z nebe nespadl. Můj mail je spvz@post.cz, jestli máte zájem a odvahu mi seno prodat, když jsem tak vybíravá . Děkuji.

profesor1 napsal(a):
No konečně diskuse, na které bych mohl trošku i vydělat. Jsem totiž od Zlína a mám na prodej seno
S "mastňáčkem" nesouhlasím vůbec v ničem. Lítat s balíkovačem že může každý hňup? Člověče, vy to zlehčujete... Ono se to sem tam taky pokazí a hlavně to chce údržbu. Vyšší dívčí není šáhnutí do sena, ale trefit ten první den ze čtyř, kdy nebude pršet, protože rosničky v televizi poslední dobou jen lžou ! No a hlavně je velmi dobře že někteří chovají zvířata a nemají krmení. Pak příjdou a nakupují, tak že mám kšeft. To že si sám nasuším seno mě stálo nejen skoro milión, ale skoro taky i manželství , tak že jsem rád, když se nějaká koruná vrátí. Ono je to všechno přesně jak napsal "Tom.Tady", že každý to má nastavené jinak. Já jsem blázen že jsem dal takové peníze za techniku a kupující je blázen, že dává takové peníze za seno A když si vzpomenu na dětství, kdy jsme ručně sušili seno pro 5-10 oven a králíky, tak dneska bych bez rozmýšlení raději koupil 10 balíků a měl klid. Těch 5tis. se dá vydělat pohodlněji. Případně snížím stavy a na jaře zase navýším.

Jinak doporučuji si přečíst všechny moje příspěvky v tomto tématu, ať jste v obraze o mém případě. Pokud se Vám do toho nechce, připomenu, že kozy mám druhým rokem a vloni problém nebyl. Tudíž ani nemohu být tím přebíhavcem, který lítá od jednoho k druhému kvůli 50ti koruně a pak se diví, že na něj nezbylo, když nejsem stálý zákazník. A také zde píši, že jsem již s jedním pánem domluvená na příští rok, jeho seno jsem před dvěma dny viděla, krásné. Ale už na prodej nemá. Sám mi navrhl, že před zbalíkováním se mohu přijet na seno podívat, v jakém je stavu. Za metrák chce 200 Kč. Z toho snad uznáte, že nepatřím mezi ty, se kterými máte vy špatnou zkušenost. a OD DVOU PRODEJCŮ JSEM KUPOVALA JEN PROTO, PROTOŽE OD PRVNÍHO bylo seno nekrmitelné...Bohužel od druhého také...

profesor1 napsal(a):
No konečně diskuse, na které bych mohl trošku i vydělat. Jsem totiž od Zlína a mám na prodej seno
S "mastňáčkem" nesouhlasím vůbec v ničem. Lítat s balíkovačem že může každý hňup? Člověče, vy to zlehčujete... Ono se to sem tam taky pokazí a hlavně to chce údržbu. Vyšší dívčí není šáhnutí do sena, ale trefit ten první den ze čtyř, kdy nebude pršet, protože rosničky v televizi poslední dobou jen lžou ! No a hlavně je velmi dobře že někteří chovají zvířata a nemají krmení. Pak příjdou a nakupují, tak že mám kšeft. To že si sám nasuším seno mě stálo nejen skoro milión, ale skoro taky i manželství , tak že jsem rád, když se nějaká koruná vrátí. Ono je to všechno přesně jak napsal "Tom.Tady", že každý to má nastavené jinak. Já jsem blázen že jsem dal takové peníze za techniku a kupující je blázen, že dává takové peníze za seno A když si vzpomenu na dětství, kdy jsme ručně sušili seno pro 5-10 oven a králíky, tak dneska bych bez rozmýšlení raději koupil 10 balíků a měl klid. Těch 5tis. se dá vydělat pohodlněji. Případně snížím stavy a na jaře zase navýším.

Omlouvám se, to patřilo ohledně toho, ať si přečte všechny moje příspěvky nicku Aggitta.

Já přeci psal že to má každý nastavené jinak :) taky vás plně chápu, ale jen taková poznámečka - uvědomte si, že stavy se stále navyšovat nemůžou, tak že se chtě nechtě dočkáte i toho snižování, nebo redukce stavu. Letošní rok byl špatný v tom že byla slabá pastva, proto hodně chovatelů krmilo seno už v létě, jinak otavy bývá častokrát málo. Před asi pěti lety bylo hůř. Sena se kvůli dešti nedaly usušit a pak otava nestihla narůst. Tak že nejen málo, ale i špatná kvalita. A zájem o prodej zatím moc velký nemám, protože zatím nenabízím, čekám až půjdou ceny nahoru , ale že jste to vy a že mám i tu odvahu , tak vám seno nabídnu. Doufám že jsme se v minulosti nesetkali na nějaké louce, kde jste mě kvůli motýlům zakazovala sečení

profesor1 napsal(a):
No konečně diskuse, na které bych mohl trošku i vydělat. Jsem totiž od Zlína a mám na prodej seno
S "mastňáčkem" nesouhlasím vůbec v ničem. Lítat s balíkovačem že může každý hňup? Člověče, vy to zlehčujete... Ono se to sem tam taky pokazí a hlavně to chce údržbu. Vyšší dívčí není šáhnutí do sena, ale trefit ten první den ze čtyř, kdy nebude pršet, protože rosničky v televizi poslední dobou jen lžou ! No a hlavně je velmi dobře že někteří chovají zvířata a nemají krmení. Pak příjdou a nakupují, tak že mám kšeft. To že si sám nasuším seno mě stálo nejen skoro milión, ale skoro taky i manželství , tak že jsem rád, když se nějaká koruná vrátí. Ono je to všechno přesně jak napsal "Tom.Tady", že každý to má nastavené jinak. Já jsem blázen že jsem dal takové peníze za techniku a kupující je blázen, že dává takové peníze za seno A když si vzpomenu na dětství, kdy jsme ručně sušili seno pro 5-10 oven a králíky, tak dneska bych bez rozmýšlení raději koupil 10 balíků a měl klid. Těch 5tis. se dá vydělat pohodlněji. Případně snížím stavy a na jaře zase navýším.

Vy jste to hlavne nepochopil. Psal jsem "Litat s trachtorem a balikovacem umi kdejakej hnup, ale sahnout do sena a rict jo to je ok to uz je vyssi divci." Muze byt sebelepsi mechanik a muze byt hnup, protoze k vam prijede, do sena nesahne a pak to nejak zabali. Pak je pr me hnup a ja jsem taky hnup, protoze jsem si nechal balikovat zatim jen 2x a nemam zkusenosti co a jak. Beru to z myho pohledu ja si vetsinou susim sam a pak me to jen nekdo sbali nebo odvizi k fukaru. Takze balikovac u me pocasi neresi.
Tahle diskuze se pohybuje v okruhu hobby chovatelu. Jestli vy jste dal milion do techniky na suseni, tak u nas to bylo v prubehu 30let maximalne 70. Vymera 3ha luk.
Ja kdyz si vzpomenu na detstvi, tak i ikdyz to byla otrava, tak jsem rad ze jsem delat musel. Decka potrebujou zaprahnout a mit nejaky povinnosti jinak to pak vypada tak jak to denska vypada.
Jediny s cim souhlasim je snizit stav pokud neni co krmit. Akorat pak navysovat z vlastnich zdroju radsi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jinak doporučuji si přečíst všechny moje příspěvky v tomto tématu, ať jste v obraze o mém případě. Pokud se Vám do toho nechce, připomenu, že kozy mám druhým rokem a vloni problém nebyl. Tudíž ani nemohu být tím přebíhavcem, který lítá od jednoho k druhému kvůli 50ti koruně a pak se diví, že na něj nezbylo, když nejsem stálý zákazník. A také zde píši, že jsem již s jedním pánem domluvená na příští rok, jeho seno jsem před dvěma dny viděla, krásné. Ale už na prodej nemá. Sám mi navrhl, že před zbalíkováním se mohu přijet na seno podívat, v jakém je stavu. Za metrák chce 200 Kč. Z toho snad uznáte, že nepatřím mezi ty, se kterými máte vy špatnou zkušenost. a OD DVOU PRODEJCŮ JSEM KUPOVALA JEN PROTO, PROTOŽE OD PRVNÍHO bylo seno nekrmitelné...Bohužel od druhého také...

Ale já nemám s odběrateli špatné zkušenosti, kde jste na to přišla? Jedině snad s tím jedním, který nám tu prohlížel balík po balíku a museli jsme za stodoly vyndat 10, než si nějaký po zevní kontrole vybral. Zbylých 9 si vzala kamarádka, co si jindy suší seno sama, ale nevyšla - a naše seno si pochvalovala, takže někdy holt zákazník neví, co chce. Jinak je mi fuk, že nějaký čas kupují jinde, protože většina se ráda vrátí. Jen se může stát, že pokud se "nevrátí" hned na začátku podzimu, tak v podjaří už třebas jsou všechny balíky zamluvené jinými zákazníky (kromě stálých tu a tam vykrýváme "zoufalce", co jinde nesehnali. A samozřejmě to, co není zamluvené, je k mání tomu, kdo přijde s penězi dřív). Dodáváme chovatelům koní, ovcí, muflonů, skotu, koz, králíků a činčil,
Raději hned napíšu, že to není cíleno na vás, u vás nepochybuji, že kritizované balíky v pořádku nebyly. Ale o arogantním jednání jste napsala až teď, původně jste napsala - vrátili peníze.
Cituji dále: "Za kvalitu zaplatím a ráda. Seno jsem kupovala od dvou...To se Vám zdá moc dodavatelů? Že jsem seno vracela s tím, že jsem ho jela ukázat a navrhovala, ať se přijedou podívat poté, co mi bylo tvrzeno, že problém se senem nemají, že oni ho bez problémů krmí a přitom kdo ho u mě viděl, jen kroutil hlavou, jestli to nesu z kompostu, nebo popelnice. Nikomu jsem nikdy neříkala, že je drahý a nejezdila od jednoho k druhému...ono to jaksi ani nejde, když nikdo neprodává. To osočení bylo v kontextu, že přes evidentně plesnivé černobílé slepence jsem se setkala jen s arogancí, co že se mi nelíbí...Druhý dodavatel mi prodal 4 balíky a světe div se, netrefil se ani u jednoho, asi ne mě vybyly jen ty z kraje u potoka
Z jednoho se práší při dotyku, jakoby byl x let starý a smrdí jen pracem, kozy kašlaly jedna přes druhou, když jsem jim ho dala do jeslí, druhý je žlutý, jak ovesná sláma a smrdí zatuchlinou, třetí je místy viditelně plesnivý a ze čtvrtého je krmitelá třetina po přebrání, zbytek zatuchlý, slepený...Vím, že se může stát, ale je otázka to potom rozumně pořešit a ne být ještě arogantní...Proto ten nápis..."

Sorry, ale popisovaná nekvalita balíků by měla být rozeznatelná už při přejímce. Psala jste, že jste nařízla a kontrolovala a doma zjistila, že je plesnivý do černa, od druhého dodavatele jeden prašný, druhý žlutý, další zatuchlé. Tomu opravdu nerozumím. Jestliže smrdí, musel být cítit už před rozbalením, tedy u sena před tím, než se z něho sundali provázky nebo síť. A vůbec, jaké rozbalování, balíky byly zabalené ve folii? Nebyla to nakonec senáž? Nebo je to tedy seno ve folii, které tedy nedýchá a může plesnivět?

4: Mastnacek - tak určitě jsem vás nepochopil na 100%, protože každý se tu nechá unést stavem a situací jakou má sám a nikdo se nevyjádří do posledního detailu, aby se přesně pochopit dal. Navíc jsem nevěděl že jste v životě nebalíkoval, ale jestli jste od mala sušil seno, tak by jste měl vědět že seno se nechávalo před uskladněním odpařit v kopách, na trojácích, v okršlích, na ostrevích... A jestli si někoho zavoláte zbalíkovat seno, tak většina přijede, zapne náhom a balíkuje, aniž by vylezl z traktoru - náš zákazník = náš pán, vy jste poručili, já balíkuju. Tak se pak tomu hňupovi za volantem nedivte? Nééé, bez urážky ! Taky je rozdíl balit kulaté a balit hranaté balíky. Ono když naskládáte hranaté na sebe, tak i kdyby byly vázány bez velkého lisování, tak se "udusí" vlastní vahou, proto jsou na plesnivění háklivější.
Nebojte nejsem žádný velkozemědělec, mám těch ha na sušení možná dvakrát, max. třikrát tolik jako vy,30- 40 ks oven + 3 - 5koz ale prostě jsem ty prachy do toho dal. Ono jen za ten traktor dáte baňu peněz, ale pak si s ním nachystáte dříví na zimu a za pět let je zaplacený. Dražší stroje jsem koupil hlavně kvůli senážování - dneska poseču, zítra sbalím, nebo zbalím a obalím a je uklizeno a hotovo, navíc perfektní krmení na zimu a zase perfektní artikl na prodej. Zeměďelské stroje se navíc drží v ceně, tak že zítra se vzbudím, zjistím že už se mě nechce tak to s menší ztrátou prodám a dám se na politiku
Taky jsem v dětství musel oproti ostatním makat, dneska už si to taky pochvaluji, ale za děti si můžeme sami, už jim tu práci holt nenajdeme a nezadáme a tak myslí jen na kraviny, ale byli by jsme stejní.
Stavy si klidně navýším i z cizího. Taky to tu někdo psal - nadělám pár kg ovčího sýru a mám vyděláno třeba na papírového kusa...
Tož tak pane... A jdeme něco dělat

Proferore, cena zemědělských strojů docela roste, takže když koupíte ojetinu za 50 000, za tři roky prodáte zase za 50 000 Kč, paradox. Jenže když si místo té ojetiny chcete pořídit stroj nový, stojí 350 tisíc. (uvádím jen poměr cen nové mašiny a ojetiny, ne skutečnou cenu nové mašiny, ta se liší typem stroje, výrobcem, prodejcem a způsobem úhrady)
S tím lisováním sena službou máte pravdu na 100% - většinou totiž si to objednáte u družstva či většího soukromníka (malý nemá na vaši louku čas - suší svoje seno), a oni pošlou zaměstnance. A ten není placený za to, aby vám lisování rozmluvil, že to ještě chce den sušení... ten je placený za práci a tak slisuje, i když vidí, že z toho "stříká voda"...
K redukci a následnému navýšení stavů - jestli ze svého nebo z cizího. Asi takhle, já tedy neregulovala kvůli krmení, ale jaksi tragickou událostí se zredukovalo nechtěně. Tenkrát jsem to využila a přikoupila velice kvalitní importovaná zvířata a říkala si: nakonec všechno zlé bylo k něčemu dobré, jinak bych do takové investice asi nešla...
Nyní už rozšiřuji jen ze svých příchovků, protože kvalitu už mám, jak říkám "první liga" (tedy nikoli "nejlepší v republice", ale srovnatelné se špičkou), a začínám si vážit toho, že mám zvířata odolná, bezproblémová, zdravá, plodná. Odchovů mám dost, takže hodně vybírám, co si nechat a co prodat.

No vsak prave ze co vozime sami na vleku to jde do kup. Co jde horalem se do kup nedava. Stejne tak pro baliky. Nekdo rika ze balik pak lip pracuje kdyz stoji placatym na podlozce nez kdyz kulatym. jasne ze jsem zakaznik a pan, ale ja kdyz nekomu neco delam, tak mu k tomu neco reknu, poradim. Kazdopadne letos jsem nasusil pekny, neco jsem se nalital s konskou obraceckou ale stalo to za to. Akora to uskladneni mam porad tka nejak na prd.
Vsechno co jsem k tomuhle tematu mel, bylo, ze kdyz ma clovek par kusu, zvladne to nasusit pro ne i bez velky techniky a nemusi pak brecet nad plesnivym balikem.

Já nikomu nic neberu. Taky tu jeden suší tak dva ha ručně a má nádherné seno. ALE! Maká mu na tom celá nejen nejbližší rodina a všichni jen nadávají a jsou znechucení a nasr...Spokojený jen on a jeho kravka. Určitě když do toho sena vjedete dvakrát mašinou tak kvalita klesá (oděr lístků) Mě to prostě nestojí za to dívat se na ty znechucené ksichty rodinných příslušníků
Někdo tu psal že letos se sušilo špatně. Tady seno myslím nezmoklo nikomu, tak že paráda.
Taky kvůli tomu uskladnění balíkuji. Zabere to o hooooodně míň místa. A jestli že vy seberete seno horalem a pak ještě přes výfuk, tak myslím že kvalita jde taky hodně dolů.
Zadavatelka myslím hlavně brečí nad tzím že ji někdo více méně vědomně ošulil, ale na druhou stranu už ji dost sprdla adžitta, protože ta kvalita jakou popisovala se určitě dala poznat vizuálně. Já ale musím mlčet, protože je to moje potenciální zákaznice
4: aggitta, traktor (zetor) zatím někdy prodáte ještě dráž než jste jej koupili, ale u strojů cena chcanechca padá. V průměru jste ale pořád na svých pokud nepříjde větší porucha.

Prodávali jsme (z důvodů koupě nového výkonnějšího) např. nahrabovač, rozmetadlo, rotačku, sečku, fekálek, sběrací vůz a pod., a opravdu většinou po 3 letech za pořizovací cenu (koupeno ojeté, prodáno dál)... Jednu sečku jsme prodali po 10 letech užívání, koupena za cenu šrotu, stejně tak prodaná, jen jsme někdy mezitím měnili semenovody, což si bohatě "odpracovala".
Jasně, že někdy oprava hýbne rozpočtem.
A ještě jednou ke kritizovanému senu - buď opravdu vypadalo zvenku vpořádku a pak ani prodejce netušil, že slisoval dovnitř mokřejší materiál, pak nejde o vědomé ošizení, nebo to byly balíky opravdu skrz naskrz plesnivé, zatuchlé, atd., ale to se poznat dá.
Plíseň vadí, a vadí i v partiích, kde nic nevidíte, a navíc pak to celé smrdí a většinou to ani zvířata žrát nechtějí.
Balíky, které se slisují "mokřejší" (někdy v deštivém roce to takto taky uděláme, aby vůbec seno bylo, lepší ho slisovat malinko před ideálním vysušením, než aby 2 týdny do něj pršelo) se následně nesmí hned uklízet do stodoly, ale musejí se nechat venku vydýchat, i když na něj vlastně prší (po balíku voda steče), někdy proběhne až karamelizace (zahnědnutí), ale zůstane chutné a zdravotně neškodí.
Kdysi se do sena ve stodole vháněl i vzduch ventilátory, aby se vydýchalo a proces zrání se udržel při nízké teplotě, vlhkost utíkala pryč.
Vyrobit dobré seno, je věda. A jak bylo řečeno, musíte dobře odhadnout počasí, kdy sekat, aby když tak přemoklo na pokosu, neobrácené, ale nepršelo do něj později.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Miško, Ovce z kopce, Kostey, děkuji. Miško děkuji za radu s kvasnicemi i tip na seno, ještě dnes pojedu kvasnice koupit. Ono to asi souvisí i s tím, že kozám chutná pivo a to také pomáhápři problémech Ovce z kopce - ano, máte pravdu. V mém případě je to ale i o zkušenostech. Chovám kozy od loňského ledna, vloni jsem takový problém neměla, jak píši, měla jsem seno mj. od jedněch koňáků, kde si paní pečlivě hlídala, jaké seno se balíkuje a byla jsem spokojená, ale také to bylo až napodruhé... Letos ale vzhledem k suchu neprodávají. Nějaké svoje seno jsem měla, ale protože mi letos přibylo od tří koz 8 koziček, seno se brzy zkrmilo, také proto, že vzhledem k suchu nebyla i dobrá pastva, tak ho více sežraly i v pozdním létě a na podzim.Seno svoje bylo usušené během tří dnů, klidně bych si z něj uvařila čaj, jak krásně vonělo a bylo zeleňoučké - Kostey . Netušila jsem, jaký problém bude ale letos sehnat seno.Příští rok to budu dělat, jak píšete. Na inzerát, co mi visí na Bazoš, mi odpověděla jedna jediná paní až z Čech. Pokud je nějakého málo sena na prodej na inzerci, je zdaleka a doprava by byla dražší, než seno. A to už nemám odvahu riskovat, že mi někdo doveze seno a bude takové, jako už teď podvakrát. Ono se ani lidem nelíbí a nejsou ochotní, že jim začnete balíky rozřezávat a zkoumat. Řeknou - nechcete, neberte...Ach jo. Vím, že prodejci do balíků nevidí a může se stát a nemusí to být vysloveně záměr, prodat špatné seno, ale myslím, že kdybych měla stovky balíků a z nich pár načala pro vlastní spotřebu, měla bych již nějakou představu, jaké seno je a s tím bych ho prodávala. Asi bych řekla, že to není prvotřídní kvalita a ptala se na kategorii zvířat, pro kterou chce zákazník to seno. Obecně, co zvládne ještě ovce bez problémů, může u Nubijí způsobit problém a co zvládne býk, nemusí tak dobře zvládnout kůň.

Prosím, chtěla jsem se jen zeptat: píšete, že máte okolo 10 koz a březích. Když jste věděla, jaký bude letos problém se senem - a o tom se mluvilo už o prázdninách leckde, ne že ne - proč jste kozy připouštěla? Vemte si, je listopad a vy už nemáte čím krmit a máte březí kozy. Co budete dělat v únoru...? To není zodpovědné, množit za každou cenu a pak plakat, ne? Samozřejmě vám přeju - tedy vašim zvířatům - ať do zvládnou. Ale jak k tomu přijdou?

Už tu kozu jednu (čte se to tak že? ) nechte na pokoji. Slíbil jsem jí že jí seno seženu, případně prodám, tak je to vyřešené! Týden stresu už má za sebou, je po problému, začal klidný advent
Vy by jste kozy živila celou sezónu jen tak bez užitku? Já teda ne. Krmení se vždy nějak sežene. A jestli se přírustky zadaří, tak se investyce vrátí.

profesor1 napsal(a):
Už tu kozu jednu (čte se to tak že? ) nechte na pokoji. Slíbil jsem jí že jí seno seženu, případně prodám, tak je to vyřešené! Týden stresu už má za sebou, je po problému, začal klidný advent
Vy by jste kozy živila celou sezónu jen tak bez užitku? Já teda ne. Krmení se vždy nějak sežene. A jestli se přírustky zadaří, tak se investyce vrátí.

Taky jsem chtel neco v tomhle duchu napsat, ale pak jsem si rikal, ono je dobre kdyz se clovek trosku podusi. Neni to mysleno zle, ale umocni to pozdejsi napravu :).

Možná se vrátí i investice, ne jenom investyce

Trošku sa vám tu vecpu do diskuze. Zajímalo by mě, jak řešíte reklamace balíků. Ono totiž jedna věc je usušit pěkné, suché seno a druhá věc je ho dobře uskladnit. Pokud někomu prodám sebesuchší seno a on ho doma hodí někam na beton, nebo na zem, prostě bez toho aby to větralo, tak si myslím, že při vlhčím počasí to tu vlhkost musí natáhnout a spráší sa to. A on za měsíc příjde, co jsem mu to prodal. Sice dělám malé kulaté balíky 60x70, kde to je pěkně poznat jaký ten balík je, ale přece jen, trošku sprášený může být.

Reklamace řešíme přímo u chovatele (chceme vidět, co tedy reklamuje), takže se dá hned poukázat na případné špatné skladování. Pokud nelze balík vidět, tak jeden balík "zkažený" uznáváme bez připomínek (může se, jak jsem napsala, stát leccos), pro pár stovek neztratím zákazníka. Pokud by si stěžoval opakovaně, tak nejjednodušší řešení je rozejít se, ať tedy kupuje jinde. Nemáme monopol, tak co.
Jak už jsem uvedla, většina zákazníků je velmi spokojena, takže proč se zlobit s "potížistou"?
Balíky ze stodoly krmíme také, takže máme průběžně kontrolu, že jsou OK, jsem ochotná uznat vyjímku, ale že by od nás někdo vzal fůru a celá byla špatně vyrobená, vylučuji.
Nevím, já myslela, že naopak malé balíky jsou náchylnější. Velké, pokud se nevejdou do stodoly, bez problémů krmíme svým zvířatům, maximálně se se síťkou vyhodí 2-5 cm omoklého omrzlého obvodu (seno funguje jako došek).

Aggitko, tak jsem si až v této fázi diskuse uvědomila, že jste "ve špatném vlákně" - vždyť Vás čtu vždycky jen na koních... a najednou mě překvapíte u kozoovcí
Pro všechny: myslím, že je dobře, že nám tady je ta iFauna k dispozici. Paní kozu zachránil pan profesor, já zase zachránila jinou paní, co byla ve štychu se senem v úplně jiném kousku naší malé země... a o tom to je. Taky jsem pro tuto debatu uzavřít, vše bylo řečeno.
To beest: to už je riziko podnikání, že se můžete setkat s "vyčůranými" odběrateli... já si myslím, že by mělo seno, pokud je v základu dobře uděláno a balík dobře utažen, vydržet pár měsíců i v nepříliš dobrých podmínkách. Místní rolnice má seno neuskladněné ani nezaplachtované a krmí ho až do jara a nevím o tom, že by měla zvířata zdrav. problémy (koně, krávy). Jistě může v místě, kde se dotýká země, natáhnout vlhkost, ale neměla by prostoupit celým balíkem, pokud se zkrmí do několika měsíců od výroby

profesor1 napsal(a):
Já přeci psal že to má každý nastavené jinak :) taky vás plně chápu, ale jen taková poznámečka - uvědomte si, že stavy se stále navyšovat nemůžou, tak že se chtě nechtě dočkáte i toho snižování, nebo redukce stavu. Letošní rok byl špatný v tom že byla slabá pastva, proto hodně chovatelů krmilo seno už v létě, jinak otavy bývá častokrát málo. Před asi pěti lety bylo hůř. Sena se kvůli dešti nedaly usušit a pak otava nestihla narůst. Tak že nejen málo, ale i špatná kvalita. A zájem o prodej zatím moc velký nemám, protože zatím nenabízím, čekám až půjdou ceny nahoru , ale že jste to vy a že mám i tu odvahu , tak vám seno nabídnu. Doufám že jsme se v minulosti nesetkali na nějaké louce, kde jste mě kvůli motýlům zakazovala sečení

Naopak, sečení je nutné, ale ve správnou dobu, nesekaná louka časem zarůstá jinak, než jak to mají motýli rádi.

Je otázka, kolik odpadu je z toho balíku co je venku, kolik toho ty zvířata nesežerou. Nevím, ale tomuto asi nikdy nepříjdu na chuť, když vím, kolik práce mně to stálo. Doma jsme dělali pouze volné seno, ale když bylo přes 20ha začala sa dělat i senáž ve velkých kulatých balících, ale seno jsem tak dělat nechtěl, prostě nebylo kam těch +- 100 balíků sena kam dát. Proto jsem šel do těch malých a celkem sa mně to líbí. Seno zatím neprodávám, ale pokud bude zbývat, tak proč ne. Tak díky za odpověď.

Balík...na okraji zelený. Vybírali jsme ho s agronomem družstva! Ani on nic nepoznal ! Anebo věděl, co bude uvnitř a neřekl, to už se nedozvím...nakonec jsem tady za blbku a lhářku, nicméně trvám na tom, že balík byl na okrajích pěkný, zelený, voňavý, uvnitř černý s bílou plísní. Takže je agronom buď také hlupák, jako já, podle některých přispěvovatelů - odborníků na sena, který nepozná špatný balík, nebo podvodník.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

aggitta napsal(a):
Reklamace řešíme přímo u chovatele (chceme vidět, co tedy reklamuje), takže se dá hned poukázat na případné špatné skladování. Pokud nelze balík vidět, tak jeden balík "zkažený" uznáváme bez připomínek (může se, jak jsem napsala, stát leccos), pro pár stovek neztratím zákazníka. Pokud by si stěžoval opakovaně, tak nejjednodušší řešení je rozejít se, ať tedy kupuje jinde. Nemáme monopol, tak co.
Jak už jsem uvedla, většina zákazníků je velmi spokojena, takže proč se zlobit s "potížistou"?
Balíky ze stodoly krmíme také, takže máme průběžně kontrolu, že jsou OK, jsem ochotná uznat vyjímku, ale že by od nás někdo vzal fůru a celá byla špatně vyrobená, vylučuji.
Nevím, já myslela, že naopak malé balíky jsou náchylnější. Velké, pokud se nevejdou do stodoly, bez problémů krmíme svým zvířatům, maximálně se se síťkou vyhodí 2-5 cm omoklého omrzlého obvodu (seno funguje jako došek).

Balík byl reklamován druhý den po dovozu, takže u mě újmu neutrpěl. Vybírali jsme ho s agronomem družstva, takže buď je hlupák, jako já, že nepoznal špatný balík, nebo mě vědomě podvedl. Zde máe vy ten balík na ohništi speciálně. Na okrajích je pěkné zelené seno a balík nesmrděl, zvenku voněl. No jo, ale vy si budete stejně mlít svoje pořád, když s tím obchodujete, že...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ovcezkopce napsal(a):
Prosím, chtěla jsem se jen zeptat: píšete, že máte okolo 10 koz a březích. Když jste věděla, jaký bude letos problém se senem - a o tom se mluvilo už o prázdninách leckde, ne že ne - proč jste kozy připouštěla? Vemte si, je listopad a vy už nemáte čím krmit a máte březí kozy. Co budete dělat v únoru...? To není zodpovědné, množit za každou cenu a pak plakat, ne? Samozřejmě vám přeju - tedy vašim zvířatům - ať do zvládnou. Ale jak k tomu přijdou?

Když jsem připouštěla svého plemenného kozla za 10 000, netušila jsem, že koupím takovou hrůzu. Opakuji už potřetí, seno na uživení koz jsem sehnala, že to bude hnus jsem v době připouštění opravdu nemohla tušit.

Opakovaně jsem četla, že žlutý balík na povrchu neznamená, že bude i uvnitř balíku takový...to k těm dalším balíkům Agitko. Byla jsem u pána, který měl balík na povrchu žlutý, ale jinak byl pěkně zelený, voňavý. Bohužel ty moje jsou žluté celé a uvnitř smrdí zatuchlinou a když se dobře podívám na denním světle, jsou poplísněné hnědou plísní. Mám sem dát zítra zase fotečku? Takovou pěkně žluťoučkou...škoda jen, že fotku nelze očichat Ale když vám do ní pěkně plácnu, tak ty kouřové signály prachu určitě uvidíte...Až mě napadá, nekoupila jsem to seno od vás, že tak obhajujete svůj byznys a mě stavíte na stranu potížistů a podobné dotěrné a neodbytné havěti ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky jsem chtel neco v tomhle duchu napsat, ale pak jsem si rikal, ono je dobre kdyz se clovek trosku podusi. Neni to mysleno zle, ale umocni to pozdejsi napravu :).

Mastňáček, přes počáteční nevoli vůči Vám Vám musím poděkovat a uznat, že to podušení ve vlastní šťávě ( shnilém seně ) zde v této diskuzi mi opravdu hodně dalo a pozdější náprava nastane, to Vám slibuji. Už nikdy nekoupím seno od gaunerů a tím podporovat jejich byznys a nikdy to nebudu řešit na diskuzi Ifauny. Mějte se krásně.

aggitta napsal(a):
Prodávali jsme (z důvodů koupě nového výkonnějšího) např. nahrabovač, rozmetadlo, rotačku, sečku, fekálek, sběrací vůz a pod., a opravdu většinou po 3 letech za pořizovací cenu (koupeno ojeté, prodáno dál)... Jednu sečku jsme prodali po 10 letech užívání, koupena za cenu šrotu, stejně tak prodaná, jen jsme někdy mezitím měnili semenovody, což si bohatě "odpracovala".
Jasně, že někdy oprava hýbne rozpočtem.
A ještě jednou ke kritizovanému senu - buď opravdu vypadalo zvenku vpořádku a pak ani prodejce netušil, že slisoval dovnitř mokřejší materiál, pak nejde o vědomé ošizení, nebo to byly balíky opravdu skrz naskrz plesnivé, zatuchlé, atd., ale to se poznat dá.
Plíseň vadí, a vadí i v partiích, kde nic nevidíte, a navíc pak to celé smrdí a většinou to ani zvířata žrát nechtějí.
Balíky, které se slisují "mokřejší" (někdy v deštivém roce to takto taky uděláme, aby vůbec seno bylo, lepší ho slisovat malinko před ideálním vysušením, než aby 2 týdny do něj pršelo) se následně nesmí hned uklízet do stodoly, ale musejí se nechat venku vydýchat, i když na něj vlastně prší (po balíku voda steče), někdy proběhne až karamelizace (zahnědnutí), ale zůstane chutné a zdravotně neškodí.
Kdysi se do sena ve stodole vháněl i vzduch ventilátory, aby se vydýchalo a proces zrání se udržel při nízké teplotě, vlhkost utíkala pryč.
Vyrobit dobré seno, je věda. A jak bylo řečeno, musíte dobře odhadnout počasí, kdy sekat, aby když tak přemoklo na pokosu, neobrácené, ale nepršelo do něj později.

Ještě pro vás podruhé spešl detailek...jak může vypadat balík po rozbalení, přestože si do něj člověk párkrát s panem agronomem rýpl. Jistě coby odbornice mi opět budete lát, že coby potížistka jsem i fotošopu schopna, jen abych kýžené peníze zpět dostala, ale věřte, Copperfield nejsem. A to bílé v detailku nejsou slisované kopretinky, to je plíseň a to zeleňoučké jsou přimíchané fragmenty z obvodu balíku, to jsem tam nepřimíchala v mrzké nenávisti vůči prodejci čerstvou travičku z louky, abych mu pak mohla šermovat fotkou jejich bezvadného sena před nosem a zpochybnit tak slova paní představené družstva, že ona jejich senem doma krmí králíky a ještě jí nezdechli...

aggitta napsal(a):
Prodávali jsme (z důvodů koupě nového výkonnějšího) např. nahrabovač, rozmetadlo, rotačku, sečku, fekálek, sběrací vůz a pod., a opravdu většinou po 3 letech za pořizovací cenu (koupeno ojeté, prodáno dál)... Jednu sečku jsme prodali po 10 letech užívání, koupena za cenu šrotu, stejně tak prodaná, jen jsme někdy mezitím měnili semenovody, což si bohatě "odpracovala".
Jasně, že někdy oprava hýbne rozpočtem.
A ještě jednou ke kritizovanému senu - buď opravdu vypadalo zvenku vpořádku a pak ani prodejce netušil, že slisoval dovnitř mokřejší materiál, pak nejde o vědomé ošizení, nebo to byly balíky opravdu skrz naskrz plesnivé, zatuchlé, atd., ale to se poznat dá.
Plíseň vadí, a vadí i v partiích, kde nic nevidíte, a navíc pak to celé smrdí a většinou to ani zvířata žrát nechtějí.
Balíky, které se slisují "mokřejší" (někdy v deštivém roce to takto taky uděláme, aby vůbec seno bylo, lepší ho slisovat malinko před ideálním vysušením, než aby 2 týdny do něj pršelo) se následně nesmí hned uklízet do stodoly, ale musejí se nechat venku vydýchat, i když na něj vlastně prší (po balíku voda steče), někdy proběhne až karamelizace (zahnědnutí), ale zůstane chutné a zdravotně neškodí.
Kdysi se do sena ve stodole vháněl i vzduch ventilátory, aby se vydýchalo a proces zrání se udržel při nízké teplotě, vlhkost utíkala pryč.
Vyrobit dobré seno, je věda. A jak bylo řečeno, musíte dobře odhadnout počasí, kdy sekat, aby když tak přemoklo na pokosu, neobrácené, ale nepršelo do něj později.

Já ten předchozí vzkaz vám nějak odklikla bez té krásné podzimní fotečky, tak napravuji...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

No tedy, a já bláhový chtěl za balík loňského 250, - a letošní 300-400, -.

Nechápu, co tady řešíte. Uzavřela jste nějakou kupní smlouvu, tak řešte reklamaci. Neplivejte na poctivé prodejce. Pindáním na diskuzi zvířata nenakrmíte.

aggitta napsal(a):
Ale já nemám s odběrateli špatné zkušenosti, kde jste na to přišla? Jedině snad s tím jedním, který nám tu prohlížel balík po balíku a museli jsme za stodoly vyndat 10, než si nějaký po zevní kontrole vybral. Zbylých 9 si vzala kamarádka, co si jindy suší seno sama, ale nevyšla - a naše seno si pochvalovala, takže někdy holt zákazník neví, co chce. Jinak je mi fuk, že nějaký čas kupují jinde, protože většina se ráda vrátí. Jen se může stát, že pokud se "nevrátí" hned na začátku podzimu, tak v podjaří už třebas jsou všechny balíky zamluvené jinými zákazníky (kromě stálých tu a tam vykrýváme "zoufalce", co jinde nesehnali. A samozřejmě to, co není zamluvené, je k mání tomu, kdo přijde s penězi dřív). Dodáváme chovatelům koní, ovcí, muflonů, skotu, koz, králíků a činčil,
Raději hned napíšu, že to není cíleno na vás, u vás nepochybuji, že kritizované balíky v pořádku nebyly. Ale o arogantním jednání jste napsala až teď, původně jste napsala - vrátili peníze.
Cituji dále: "Za kvalitu zaplatím a ráda. Seno jsem kupovala od dvou...To se Vám zdá moc dodavatelů? Že jsem seno vracela s tím, že jsem ho jela ukázat a navrhovala, ať se přijedou podívat poté, co mi bylo tvrzeno, že problém se senem nemají, že oni ho bez problémů krmí a přitom kdo ho u mě viděl, jen kroutil hlavou, jestli to nesu z kompostu, nebo popelnice. Nikomu jsem nikdy neříkala, že je drahý a nejezdila od jednoho k druhému...ono to jaksi ani nejde, když nikdo neprodává. To osočení bylo v kontextu, že přes evidentně plesnivé černobílé slepence jsem se setkala jen s arogancí, co že se mi nelíbí...Druhý dodavatel mi prodal 4 balíky a světe div se, netrefil se ani u jednoho, asi ne mě vybyly jen ty z kraje u potoka
Z jednoho se práší při dotyku, jakoby byl x let starý a smrdí jen pracem, kozy kašlaly jedna přes druhou, když jsem jim ho dala do jeslí, druhý je žlutý, jak ovesná sláma a smrdí zatuchlinou, třetí je místy viditelně plesnivý a ze čtvrtého je krmitelá třetina po přebrání, zbytek zatuchlý, slepený...Vím, že se může stát, ale je otázka to potom rozumně pořešit a ne být ještě arogantní...Proto ten nápis..."

Sorry, ale popisovaná nekvalita balíků by měla být rozeznatelná už při přejímce. Psala jste, že jste nařízla a kontrolovala a doma zjistila, že je plesnivý do černa, od druhého dodavatele jeden prašný, druhý žlutý, další zatuchlé. Tomu opravdu nerozumím. Jestliže smrdí, musel být cítit už před rozbalením, tedy u sena před tím, než se z něho sundali provázky nebo síť. A vůbec, jaké rozbalování, balíky byly zabalené ve folii? Nebyla to nakonec senáž? Nebo je to tedy seno ve folii, které tedy nedýchá a může plesnivět?

A když píši, že po obvodu byl při nákupu balík pěkný, těžko by to byla senáž, to bych jaksi přes tu neprůhlednou fólii neviděla a zase takového debila ze mě nedělejte, senáž od siláže i přes své chovatelské počátky rozeznám...Rozbalováním myslím odstranění ochranné sítě a odebírání sena. Ono pro 12 koz a 40 králíků nestačí odvinout z kola těch kritických 10 cm z obvodu, víte?

... Přátelé, všichni máte ve vašich příspěvcích kus pravdy, díky léty nasbíraným zkušenostem. Paní Kozu 1 už nechme být, tak jak psala hippie, už toho bylo dost a já říkám v nejlepším přestat.Nakonec jsou všichni spokojeni. Jak paní, tak někteří prodejci. Budou Vánoce, svátky klidu a myslím, že by byla škoda, aby se tato diskuze obrátila jiným směrem, než zněl její námět. Je mi jasné, že tohle téma by mohlo být ještě na hodně stránek, ale proč se zbytečně do sebe navážet? Vždyť už toho tady za ten týden zaznělo dost. A každý z vás měl ve svém příspěvku kus pravdy. Přeji všem dobrou noc

Tak jsm se prokousala tím to nechutným vláknem a chci jen dodat toto.
Koza 1 ve svém úvodním příspěvku napsala mimo jiné : PROSÍM POMOZTE, atd.
Mnozí jste jí tedy, opravdu pomohli " Za mě, můj názot, když neumíte pomoci,
raději nic nepište, uděláte lépe. Alespoň neublížíte.
Ještě dodám, že nemůžu suhlasit s tvrzením, že seno působí jako došek a že
z balíku sena ponechaném venku se odmotají 2-5 cm a je seno dobré. On déšť
nepadá kolmo dolů, ale většínou je hnán větrem. Potom balík promokne a natáhne
vodu z boku a zplesnivý až do jedné třetiny. Myslím tím plíseň, která je vidět,
kam až ale sahají spory plísní ve skutečnosti ?
Jak je asi zdravé mléko od krav, které takové seno žerou ?

Jarda556 napsal(a):
Nechápu, co tady řešíte. Uzavřela jste nějakou kupní smlouvu, tak řešte reklamaci. Neplivejte na poctivé prodejce. Pindáním na diskuzi zvířata nenakrmíte.

Samozřejmě, že jsem reklamovala, to byste ale musel nejdříve přečíst celou diskuzi, než začnete na jejím závěru pindat něco o plivání na poctivé prodejce. A s poctivými prodejci to nemá nic společného, píši o těch nepoctivých, kteří jsou jako všude jinde, seno není vyjímkou. Možná tím zvířata nenakrmím, ale předám zkušenost, co vše je možné.

No... přesně. Zase jsme chytřejší. Já měl zatím zkušenost jen opačnou. Kupoval jsem v nouzi zažloutlé až černé balíky (velké kulaté) a po odmotání horní vrstvy bylo uvnitř kvalitní. Balík ale neležel přímo na zemi.
A váš případ, kdy je balík na povrchu hezky zelený a voňavý, byl asi v letošním horkém létě možný. Balilo se nedosušené seno, kdy uvnitř to začalo plesnivět a povrch stihnul v tom vedru proschnout dost hluboko, aby plíseň nebyla cítit.

pajca napsal(a):
Tak jsm se prokousala tím to nechutným vláknem a chci jen dodat toto.
Koza 1 ve svém úvodním příspěvku napsala mimo jiné : PROSÍM POMOZTE, atd.
Mnozí jste jí tedy, opravdu pomohli " Za mě, můj názot, když neumíte pomoci,
raději nic nepište, uděláte lépe. Alespoň neublížíte.
Ještě dodám, že nemůžu suhlasit s tvrzením, že seno působí jako došek a že
z balíku sena ponechaném venku se odmotají 2-5 cm a je seno dobré. On déšť
nepadá kolmo dolů, ale většínou je hnán větrem. Potom balík promokne a natáhne
vodu z boku a zplesnivý až do jedné třetiny. Myslím tím plíseň, která je vidět,
kam až ale sahají spory plísní ve skutečnosti ?
Jak je asi zdravé mléko od krav, které takové seno žerou ?

Dobrý večer, s Vaším názorem souhlasím a děkuji za zastání. Nedělám si iluze o kvalitě krmení hospodářských zvířat po letošní zkušenosti a jak tady na diskuzích čtu, že se lidi také napálili se senem, nebo že přebírají plesnivé a co není plesnivé krmí...ono až je viditelná plíseň, tak to je ta špička ledovce. Stačí, když seno čpí zatuchle, to vlastně jsou cítit ty spory a už je závadné a krmit by se nemělo. Mě se zdál jeden balík jakž takž, sice trochu byl cítit, ale vidět nic ve stáji nebylo a když jsem si dala koš se senem na denní světlo a důkladně stébla prohlédla, byla na nich jemňoučká hnědošedá plíseň, při běžné manipulaci neviditelná. Kdybych tohle seno rozhodila a usušila, tak by bylo prašné, to je ta suchá plíseň. Proto se říká, že prašným senem nekrmit. Konkrétně u koz delší podávání takového sena může způsobit zaplísnění bachoru, pak ketózu a to už je koza ve velkém ohrožení života. A když vidím, co tady ve vsi jeden rolník naváží býkům, nechtěla bych od něj maso. Vidím jeho balíky skladované venku, jak jsou kolem dokola černé a také nevěřím, že když je takový balík do jara venku, že je vevnitř ok. Dokonce z jednoho balíku začala růst tráva ze semínek a jak ho pěkně deštík zaléval. Vždyť se popisuje jak na netu, tak v literatuře, že seno má být nejlépe ve větrané hale pod střechou. Ani přikrytí plachtou venku není ideální, seno nedýchá a saje vlhkost. A je fakt, že tady opravdu moc " pomocníků" nebylo, ale tři nicky se o to snažily a to MiškaLussy, Profesor. a Rosnička by také pomohla, ale je daleko.

profesor1 napsal(a):
No... přesně. Zase jsme chytřejší. Já měl zatím zkušenost jen opačnou. Kupoval jsem v nouzi zažloutlé až černé balíky (velké kulaté) a po odmotání horní vrstvy bylo uvnitř kvalitní. Balík ale neležel přímo na zemi.
A váš případ, kdy je balík na povrchu hezky zelený a voňavý, byl asi v letošním horkém létě možný. Balilo se nedosušené seno, kdy uvnitř to začalo plesnivět a povrch stihnul v tom vedru proschnout dost hluboko, aby plíseň nebyla cítit.

Na fotce balíku, co jsem zde umístila, je to vidět, jak je dokola zelený. Je to asi tak, jak to popisujete. Ale balení sena hlídá agronom a ten mi ten balík vybíral. To muselo být hodně vlhké seno, když až tak zplesnivělo. Viděl jste i tu detailní fotku? A té práce s jeho likvidací. Nakulila jsem balík do stáje, rozbalila a když jsem ho pak zase kulila ven, tak se mi odmotával, třetina ho zůstala po celém chlévě ) dlouhá ulička), smradu, prachu, uklízela jsem a vyvážela na ohniště tři hodiny, sama jsem měla respirátor, jinak bych se ukýchala. Hořet to nechtělo, pořád přehrabovat. V těch chvílích jsem měla sto chutí jim to vysypat v družstvu v kanceláři. Peníze vrátí, ale co ty ostatní potíže s tím a těch keců okolo jak mají dobré seno. Zvala jsem je na návštěvu a že si to "seno" může paní představená klidně pro ty králíky vzít a jestli jí doposud z jejich sena nezdechli, tak z tohodle určitě. Ale už zde na toto téma končím.

profesor1 napsal(a):
No... přesně. Zase jsme chytřejší. Já měl zatím zkušenost jen opačnou. Kupoval jsem v nouzi zažloutlé až černé balíky (velké kulaté) a po odmotání horní vrstvy bylo uvnitř kvalitní. Balík ale neležel přímo na zemi.
A váš případ, kdy je balík na povrchu hezky zelený a voňavý, byl asi v letošním horkém létě možný. Balilo se nedosušené seno, kdy uvnitř to začalo plesnivět a povrch stihnul v tom vedru proschnout dost hluboko, aby plíseň nebyla cítit.

Ano, vypadá to na seno balené ještě "živé", jak tomu říkáme doma, tedy nedosušené a hlavně asi poté hned svezené domů. Takže se nacpalo do seníku, kde se dnes už ventilátory nedávají, takže zplesnivělo.

PS: pomoc se senem jsem nenabízela, jsem z Čech, k nám to má paní daleko.

pajca napsal(a):
Tak jsm se prokousala tím to nechutným vláknem a chci jen dodat toto.
Koza 1 ve svém úvodním příspěvku napsala mimo jiné : PROSÍM POMOZTE, atd.
Mnozí jste jí tedy, opravdu pomohli " Za mě, můj názot, když neumíte pomoci,
raději nic nepište, uděláte lépe. Alespoň neublížíte.
Ještě dodám, že nemůžu suhlasit s tvrzením, že seno působí jako došek a že
z balíku sena ponechaném venku se odmotají 2-5 cm a je seno dobré. On déšť
nepadá kolmo dolů, ale většínou je hnán větrem. Potom balík promokne a natáhne
vodu z boku a zplesnivý až do jedné třetiny. Myslím tím plíseň, která je vidět,
kam až ale sahají spory plísní ve skutečnosti ?
Jak je asi zdravé mléko od krav, které takové seno žerou ?

Presne tak. Pro balik i kdyz je utazenej az na krev je nejhorsi dest z boku. S tim se totiz potykam ja, mam je venku na paletach. Jelikoz leto i podzim byly skoro bez deste, tak jsem je neprikryval nicim. Balik zezloutne do cca tech 5cm kdyz je fakt utazenej. Ale jak vitr nazene dest z boku a neni mezi balikama mezera tak tam zacne plesnivet, tot moje zkusenost. Mel jsem baliky nejdriv plochou stranou co nejvic k sobe ale i tak zateklo. Na prezrok uz snad vysetrim korunu na pristresek.

Ad zadavatelka - co se mi prostě nelíbí bez ohledu na to, že seno opravdu bylo špatné (spousta vět, co jsem sem napsala, se týkala sena obecně, ne toho vašeho), je, že jste napsala:
"Prodejci sena, nestydí se prodat plesnivé seno"
přitom reklamaci uznali a peníze vám vrátili.

To by člověk měl mít právo napsat o komkoliv podobnou kritiku, např. prodejce bot, nestydí se prodat boty, co nic nevydrží?
Já jsem nedávno koupila tlakový hrnec. Prohlídla jsem si ho v prodejně, doma dala vařit polévku. "Nechytil se", netěsnil. Důkladně jsem ho omyla, zkoumala čím to, zkusila jiné víko. Víkem to nebylo - sám hrnec netěsnil. Takže reklamace. Prodejce ji předal výrobci a ten ji uznal, peníze vráceny.
Nevidím důvod osočovat z podfuku výrobce hrnců, vždyť z toho, že mi prodal špatný hrnec, nic neměl za prospěch. Asi těžko budou v každém vyrobeném hrnci zkoušet vařit.

A podobně je to se senem - prodejce může prodat seno, které se nepovedlo. Peníze vrátili. A že jste měla s tím starosti? Já s tím hrncem taky - polévka se neuvařila, musela jsem do obchodu 3x (jednou kupovat nový hrnec, podruhé jej reklamovat, potřetí pro vyřízenou reklamaci) a nakonec vařím ve starém papiňáku, když mi tedy sousedka půjčila to víko na furt, že ho nepotřebuje.

Jinak, paní zadavatelko, nijak jsem nechtěla zpochybňovat váš názor na dané seno, jen jsem tu veřejně přemýšlela, čím to je, že se nekvalita sena navenek nepoznala, že nesmrdělo a přitom je tak hrozné. Mrzí mě, že jste si obecné poznámky brala osobně.

pajca napsal(a):
Tak jsm se prokousala tím to nechutným vláknem a chci jen dodat toto.
Koza 1 ve svém úvodním příspěvku napsala mimo jiné : PROSÍM POMOZTE, atd.
Mnozí jste jí tedy, opravdu pomohli " Za mě, můj názot, když neumíte pomoci,
raději nic nepište, uděláte lépe. Alespoň neublížíte.
Ještě dodám, že nemůžu suhlasit s tvrzením, že seno působí jako došek a že
z balíku sena ponechaném venku se odmotají 2-5 cm a je seno dobré. On déšť
nepadá kolmo dolů, ale většínou je hnán větrem. Potom balík promokne a natáhne
vodu z boku a zplesnivý až do jedné třetiny. Myslím tím plíseň, která je vidět,
kam až ale sahají spory plísní ve skutečnosti ?
Jak je asi zdravé mléko od krav, které takové seno žerou ?

Nemyslela jsem seno, ponechané celou zimu venku, myslela jsem seno, které, když hrozí déšť slisujete a ono omokne venku před svozem. To, co omokne, zase vyschne, většina vody sjede po balíku (nesákne do středu, protože hořejšek působí jako došek), a jestli tedy boční vítr omokne boky balíku, tak následná gravitace tuto vodu také nežene do středu balíku, ale voda stéká po slisovaném balíku dolů. Vody, co seno nasákne, je minimum a tato voda zase až vyjde sluníčko, vyschne. Seno ještě i v balících dosychá celé, ale nesmí být přikryté plachtou, kdy právě ta vlhkost nemůže odcházet a vrací se zpět do balíku.
Proto se zde mluvilo i o skladování balíků, že to chce dobrý suchý větraný prostor.

Na závěr - Vážím si všech solidních prodejců, kteří uznají, že prodali zmetek, aniž kolem toho mají arogantní řeči, že si vše výmýšlíte a uznávám svoji chybu v tom, že nadpis vlákna mohl znít šťastněji a mohl se dotknout těch, kteří jsou opravdu poctiví...Tedy - NĚKTEŘÍ PRODEJCI SENA, AROGANTNĚ VYDÁVAJÍ HUMUS ZA SENO A TVRDÍ VÁM TO DO OČÍ.

Já když chtěl reklamovat ženu, tak mě reklamaci taky neuznali a chovali sa arogantně
Ale teď vážně... chtěl jsem ještě říct, že je škoda plesnivé seno pálit. Já mám ještě z dob začátků podnikání v ČSSR ve starém hnojišti kalifornské žížaly, které mě ze špatného sena, slámy, padaných jablek, zbytků z kuchyně... dělají nádherný humus do květináčů a k zelenině. Jsou děsně žravé, a když mají potřebnou vlhkost tak vám to vše co jim dáte zpracovávají před očima.

profesor1 napsal(a):
Já když chtěl reklamovat ženu, tak mě reklamaci taky neuznali a chovali sa arogantně
Ale teď vážně... chtěl jsem ještě říct, že je škoda plesnivé seno pálit. Já mám ještě z dob začátků podnikání v ČSSR ve starém hnojišti kalifornské žížaly, které mě ze špatného sena, slámy, padaných jablek, zbytků z kuchyně... dělají nádherný humus do květináčů a k zelenině. Jsou děsně žravé, a když mají potřebnou vlhkost tak vám to vše co jim dáte zpracovávají před očima.

Jasna vec. I kdyz jestli to je hodne plesnivy tak to na kompost neni zrovna ok ? Ja to nastlal mezi topoly jako mulc, letos jsem mezi nima vubec nemusel ( ani nemoh ) sekat :).

profesor1 napsal(a):
Já když chtěl reklamovat ženu, tak mě reklamaci taky neuznali a chovali sa arogantně
Ale teď vážně... chtěl jsem ještě říct, že je škoda plesnivé seno pálit. Já mám ještě z dob začátků podnikání v ČSSR ve starém hnojišti kalifornské žížaly, které mě ze špatného sena, slámy, padaných jablek, zbytků z kuchyně... dělají nádherný humus do květináčů a k zelenině. Jsou děsně žravé, a když mají potřebnou vlhkost tak vám to vše co jim dáte zpracovávají před očima.

kdyby tak šlo partnera reklamovat, to bych ho před třemi lety jeho rodičům zabalila i do pozlacené krabice
Co se týká seno versus žížaly - já ho spálit musela, protože nebylo ho kam dát tak, aby se k němu kozy nedostaly a neožíraly ho. Hnojiště je kozám volně přístupné, ale jelikož tam vozím opravdu jen hnůj a nic jiného, kozy na něj vůbec nechodí, takže nemám obavy, že tam něco špatného sežerou. Balík by ale ožíraly, zvlášť, když už není pastvy. Jiný odpad kompostuji v kompostéru a tam by se mi balík nevešel Ale tip je to určitě dobrý.

Taky by mne zajímalo co těm potvorám na tom plesnivém senu tak chutná? Sůl mají, min.liz taky, seno taky a přesto se do toho pustí. Asi jim chutná (CH3)2C5H3NSO(COOH)NHCOR (pro méně znalé - penicilin)

profesor1 napsal(a):
Taky by mne zajímalo co těm potvorám na tom plesnivém senu tak chutná? Sůl mají, min.liz taky, seno taky a přesto se do toho pustí. Asi jim chutná (CH3)2C5H3NSO(COOH)NHCOR (pro méně znalé - penicilin)

Prý je plesnivé seno sladké a proto jim chutná. Ale nezkoušela jsem, ledaže bych byla, jako ten děda v tom vtipu -
...Má jet vládní kolona a děda na louce se cpe senem. Přijde k němu premiér a říká. " Dědo, co to tady děláte ? " " Mám malý důchod, nezbývá mi na jídlo, tak se dojídám senem ". " Tady máte 20 tisíc a zmizte, nedělejte ostudu". Děda zůstane na louce u cesty, dál se cpe senem, jde za ním ministr : " Dědo, co tady děláte?" " Mám malý důchod, nezbývá mi na jídlo, tak se dojídám senem ". " Tady máte 40 tisíc a jděte pryč, pojede tudy vládní kolona, nedělejte osudu ". Děda v očekávání 60 tisíc zůstane, až jede kolem Kalousek, zastaví, jde za dědou. " Co tady děláte člověče? ". " Mám malý důchod, nezbývá mi na jídlo, dojídám se senem ". Kalousek : " Ale to děláte úplně špatně. Teď se máte pást a seno si nechat na zimu ".

Koukám, že se to rozjelo v debatu větší než v poslanecké sněmovně. Jen jsem chtěla napsat, že mám 2 kozenky a nestydím se za to, že si seno kupuji. Nemám louky, nemám žádné pozemky a nemám ani čas na to abych tam lítala s hráběma. Nestydím se za to, že žiju konzumní život a né život úporného zemědělce, který časně ráno vstává a obhospodařuje svůj statek. Přesto chci kozenky mít a myslím, že nemusím přece pro ně pěstovat veškerou zeleninu, seno, vyrábět si krmení... To bych taky mohla přestat chodit do krámu a doma péct chleba, pěstovat brambory, česat vlnu na svetry atd. Nevidím nic špatného na tom mít doma kus venkova a přesto si pomoci nákupem sena a krmení atd.

No vidite to, a to já se zase styděl už hodněkrát! Hlavně teda druhý den po vystřízlivění

profesor1 napsal(a):
Taky by mne zajímalo co těm potvorám na tom plesnivém senu tak chutná? Sůl mají, min.liz taky, seno taky a přesto se do toho pustí. Asi jim chutná (CH3)2C5H3NSO(COOH)NHCOR (pro méně znalé - penicilin)

Nečetla jsem všechny předchozí komentáře, ale nemáte někdo seno na prodej? Co Vy, pane profesore?

Už jsem se lekl, že potřebujete penicilin, když jste ocitovala tento příspěvek. A hlavně tu nebrečte, nebo vás někdo sprdne a proškolí vás v tom, kdo může a nemůže chovat zvířata!
Jestli to nemáte daleko na Valašsko, a když budou ty vánoce, no a jestli všechno nevykoupí K1, tak si dokonce budete moci vybrat : velký kulatý 120cm, malý kulatý 60x60cm.

helujš napsal(a):
Koukám, že se to rozjelo v debatu větší než v poslanecké sněmovně. Jen jsem chtěla napsat, že mám 2 kozenky a nestydím se za to, že si seno kupuji. Nemám louky, nemám žádné pozemky a nemám ani čas na to abych tam lítala s hráběma. Nestydím se za to, že žiju konzumní život a né život úporného zemědělce, který časně ráno vstává a obhospodařuje svůj statek. Přesto chci kozenky mít a myslím, že nemusím přece pro ně pěstovat veškerou zeleninu, seno, vyrábět si krmení... To bych taky mohla přestat chodit do krámu a doma péct chleba, pěstovat brambory, česat vlnu na svetry atd. Nevidím nic špatného na tom mít doma kus venkova a přesto si pomoci nákupem sena a krmení atd.

Kdysi jsme bez pozemků uživili 2 krávy a kobylu. Sekali jsme tedy zahrady, meze, příkopy a pod., ale tenkrát žádní prodejci sena nebyli, všichni si sušili sami.
Dnes už je jiná doba a my co seno také prodáváme, jsme rádi, že ho jiný koupí. Třebas koňáci raději budou jezdit na koni, než sušit seno, že? Nehledě na to, že dnes koupit louku, nebo si ji aspoň pronajmout, není sranda, zejména když na "sušení hráběmi" potřebujete něco víceméně v intravilánu obce.
PS: pěstovat brambory bych nezatracovala - při té ceně v krámu

aggitta napsal(a):
Kdysi jsme bez pozemků uživili 2 krávy a kobylu. Sekali jsme tedy zahrady, meze, příkopy a pod., ale tenkrát žádní prodejci sena nebyli, všichni si sušili sami.
Dnes už je jiná doba a my co seno také prodáváme, jsme rádi, že ho jiný koupí. Třebas koňáci raději budou jezdit na koni, než sušit seno, že? Nehledě na to, že dnes koupit louku, nebo si ji aspoň pronajmout, není sranda, zejména když na "sušení hráběmi" potřebujete něco víceméně v intravilánu obce.
PS: pěstovat brambory bych nezatracovala - při té ceně v krámu

Bohuzel je to tak. Konaci ale ne jen konaci se radsi vozi, seno koupi. Lidi radsi zabavu nez odpovednost ( NE VSICHNI ). Jasne ze prodejcum se to libi a i tem kupujicim. Ale je to jedna z veci proc dnesni spolecnost vypada tak jak vypada. Proc bych ja neco delal kdyz muzu odsedet par hodin v praci a koupit si to. Vesnicky dvorky a vubec vesnice se pak meni na satelity s anglicanem a bazenem. Ale kdo chce kam...

profesor1 napsal(a):
Už jsem se lekl, že potřebujete penicilin, když jste ocitovala tento příspěvek. A hlavně tu nebrečte, nebo vás někdo sprdne a proškolí vás v tom, kdo může a nemůže chovat zvířata!
Jestli to nemáte daleko na Valašsko, a když budou ty vánoce, no a jestli všechno nevykoupí K1, tak si dokonce budete moci vybrat : velký kulatý 120cm, malý kulatý 60x60cm.

Na valašsku žiji skoro celý život. Proškolovaná jsem byla průběžně už od dětství od mého tatínka, ten choval vždycky tolik kusů, kolik předpokládal, že na svých polích uživí. A vždycky měl dost. Chci jít v jeho stopách, jenže jsem chovatel začátečník a velké balíky sena (měla jsem je poprve) jsem špatně uskladnila.
Dala bych přednost malým balíkům...a jestli chcete, můžeme se domluvit na mailu: arus@seznam.cz.

Prosím vás přestaňte už tady řešit jestli někdo kupuje seno nebo si jej sám usuší. Dříve to jinak nešlo, dneska je doba jiná. Proč bych magořil na poli, když jinde vydělám peněz více a seno si koupím. Prostě letos horší rok, tak sena nedostatek, ale spíše než nedostatek všichni čekají na jaro, kdy kupující budou ochotni dát za seno více peněz. Příští rok může být situace opačná a seno se koupí levněji. To už je riziko podnikání jako všude jinde. Každého věc co a jak dělá. Víte kolik já udělal kopanců! Učíme se všichni pořád, ať se tu tváříme búhví jak chytře. Že spousta koňáků raději jezdí jak suší... já se jim nedivím, nemůže být každý takový, že sušení sena bere jako určitý druh zábavy. Každý má raději zábavu než práci, kdo ne tak je magor.
Proč já bych svým dětem odpíral nějakou tu zábavu a nutil jim nějakou nesmyslnou práci. Práci jim tím stejně znechutím a pak mě stejně zdrhnou a začnou dohánět to v čem jsem jim bránil. Tak že všeho s mírou Důležitější je abych jim vštípil úctu nejen k člověku ale i k jiným věcem a nastavil jim nějaké hodnoty. Myslíte si že dříve byla morálka lepší? Nebyl internet a televize, tak se o tom nevědělo, ale jestli myslíte že dříve bohatí v městech a bohatí statkáři na vesnicích žili příkladným životem (a nejen bohatí) tak slezte na zem. Když už chce někdo moralizovat, tak nech napíše kolik on vychoval dětí a jestli se mu všechny "vydařily".
Včera jsem se nudil tak jsem přepl na koňáky a světe div se, tam se řeší kupování sena. Spousta chytrolínů tam taky moralizuje.

Tak jsem se trošku rozčílil a psaním se uklidnil

Arus to vůbec nebylo na vás, vlastně jen trošku, nějak se mě zdálo jako by jste se bála přiznat že prostě kupujete seno (co je koho potom, proč ho kupujete!)
Doufám že vám tu žádný chytrolín nezačne vysvětlovat jak se uskladňuje seno
Tak jako vedle na vlákně o kůzleti a koníkovi, který MOŽNÁ šlápl kůzleti na nohu. Zadavatelka si jasně byla vědomá rizika co se může stát, ale chtěla to tak, měla z toho radost a tak to tak má zařízené. Možná to jinak mít nemůže... No smál jsem se už předem a čekal jak se rychle moralisti ozvou. A nezklamali
Tož jdu vám napsat raději ten mail

profesor1 napsal(a):
Prosím vás přestaňte už tady řešit jestli někdo kupuje seno nebo si jej sám usuší. Dříve to jinak nešlo, dneska je doba jiná. Proč bych magořil na poli, když jinde vydělám peněz více a seno si koupím. Prostě letos horší rok, tak sena nedostatek, ale spíše než nedostatek všichni čekají na jaro, kdy kupující budou ochotni dát za seno více peněz. Příští rok může být situace opačná a seno se koupí levněji. To už je riziko podnikání jako všude jinde. Každého věc co a jak dělá. Víte kolik já udělal kopanců! Učíme se všichni pořád, ať se tu tváříme búhví jak chytře. Že spousta koňáků raději jezdí jak suší... já se jim nedivím, nemůže být každý takový, že sušení sena bere jako určitý druh zábavy. Každý má raději zábavu než práci, kdo ne tak je magor.
Proč já bych svým dětem odpíral nějakou tu zábavu a nutil jim nějakou nesmyslnou práci. Práci jim tím stejně znechutím a pak mě stejně zdrhnou a začnou dohánět to v čem jsem jim bránil. Tak že všeho s mírou Důležitější je abych jim vštípil úctu nejen k člověku ale i k jiným věcem a nastavil jim nějaké hodnoty. Myslíte si že dříve byla morálka lepší? Nebyl internet a televize, tak se o tom nevědělo, ale jestli myslíte že dříve bohatí v městech a bohatí statkáři na vesnicích žili příkladným životem (a nejen bohatí) tak slezte na zem. Když už chce někdo moralizovat, tak nech napíše kolik on vychoval dětí a jestli se mu všechny "vydařily".
Včera jsem se nudil tak jsem přepl na koňáky a světe div se, tam se řeší kupování sena. Spousta chytrolínů tam taky moralizuje.

Tak jsem se trošku rozčílil a psaním se uklidnil

Arus to vůbec nebylo na vás, vlastně jen trošku, nějak se mě zdálo jako by jste se bála přiznat že prostě kupujete seno (co je koho potom, proč ho kupujete!)
Doufám že vám tu žádný chytrolín nezačne vysvětlovat jak se uskladňuje seno
Tak jako vedle na vlákně o kůzleti a koníkovi, který MOŽNÁ šlápl kůzleti na nohu. Zadavatelka si jasně byla vědomá rizika co se může stát, ale chtěla to tak, měla z toho radost a tak to tak má zařízené. Možná to jinak mít nemůže... No smál jsem se už předem a čekal jak se rychle moralisti ozvou. A nezklamali
Tož jdu vám napsat raději ten mail

Nema smysl oponovat tem co seno prodavaji... jen blb by si kazil kseft.
Za 15 let se ozvu jak jsem vychoval nevychoval. Nevim no, casto tady ctu zrovna od vas jak nekdo neco nepopise a pak vznikaji informacni sumy a sam tady ze me delate nekoho kdo upira detem zabavu a ze je nekdo magor :) Mozna to chce klid, omlouvam se ze jsem tady sjel vaseho potencionalniho zakaznika. Uz na to hazim bobek. Holt nekdo utesuje placky se seneme nebo prislapnutou nozkou a nekdo jim rekne jses blba, muzes si za to sama mas predvidat. Co je z toho pro ponauceni lepsi at si kazdej udela obrazek. Osobni zkusenost, kdyz se utesuje, clovek casto zapomene ze to byla jeho vina a chybu zopakuje. Kdyz se v tom vymacha da si priste majzla. Uz se ani moc nedivim ze ten starej baca sem nechodi, zvrtlo se to tady trosku do mekoty.

Nemá cenu citovat- kopírovat a zabírat místo, jen blb by nepoznal komu vaše odpověď patří
(Zatím každému prvně nabízím levnější seno od konkurence, tak v tomhle jsem opravdu blb, to uznávám! Ale aspoň něco nabízím a nekritizuji pořád).
A ještě něco - znáte to o té potrefené huse?

profesor1 napsal(a):
Nemá cenu citovat- kopírovat a zabírat místo, jen blb by nepoznal komu vaše odpověď patří
(Zatím každému prvně nabízím levnější seno od konkurence, tak v tomhle jsem opravdu blb, to uznávám! Ale aspoň něco nabízím a nekritizuji pořád).
A ještě něco - znáte to o té potrefené huse?

V matrixu je mista dost i na takovy blbarny jako tady...

Tak proč tam nejste a kazíte si den čtením blbáren?
(...počůvajte kefalín a čo také vlastně ten metrix?...).

Ta Koza 1 by zasloužila, dát se takové téma , tak přece se teď pořád dokola nebudete kvůli senu dohadovat pánové?

profesor1 napsal(a):
Prosím vás přestaňte už tady řešit jestli někdo kupuje seno nebo si jej sám usuší. Dříve to jinak nešlo, dneska je doba jiná. Proč bych magořil na poli, když jinde vydělám peněz více a seno si koupím. Prostě letos horší rok, tak sena nedostatek, ale spíše než nedostatek všichni čekají na jaro, kdy kupující budou ochotni dát za seno více peněz. Příští rok může být situace opačná a seno se koupí levněji. To už je riziko podnikání jako všude jinde. Každého věc co a jak dělá. Víte kolik já udělal kopanců! Učíme se všichni pořád, ať se tu tváříme búhví jak chytře. Že spousta koňáků raději jezdí jak suší... já se jim nedivím, nemůže být každý takový, že sušení sena bere jako určitý druh zábavy. Každý má raději zábavu než práci, kdo ne tak je magor.
Proč já bych svým dětem odpíral nějakou tu zábavu a nutil jim nějakou nesmyslnou práci. Práci jim tím stejně znechutím a pak mě stejně zdrhnou a začnou dohánět to v čem jsem jim bránil. Tak že všeho s mírou Důležitější je abych jim vštípil úctu nejen k člověku ale i k jiným věcem a nastavil jim nějaké hodnoty. Myslíte si že dříve byla morálka lepší? Nebyl internet a televize, tak se o tom nevědělo, ale jestli myslíte že dříve bohatí v městech a bohatí statkáři na vesnicích žili příkladným životem (a nejen bohatí) tak slezte na zem. Když už chce někdo moralizovat, tak nech napíše kolik on vychoval dětí a jestli se mu všechny "vydařily".
Včera jsem se nudil tak jsem přepl na koňáky a světe div se, tam se řeší kupování sena. Spousta chytrolínů tam taky moralizuje.

Tak jsem se trošku rozčílil a psaním se uklidnil

Arus to vůbec nebylo na vás, vlastně jen trošku, nějak se mě zdálo jako by jste se bála přiznat že prostě kupujete seno (co je koho potom, proč ho kupujete!)
Doufám že vám tu žádný chytrolín nezačne vysvětlovat jak se uskladňuje seno
Tak jako vedle na vlákně o kůzleti a koníkovi, který MOŽNÁ šlápl kůzleti na nohu. Zadavatelka si jasně byla vědomá rizika co se může stát, ale chtěla to tak, měla z toho radost a tak to tak má zařízené. Možná to jinak mít nemůže... No smál jsem se už předem a čekal jak se rychle moralisti ozvou. A nezklamali
Tož jdu vám napsat raději ten mail

Profesore, seno jsem poctivě sušila, bylo to 5 velkých balíků, jenže nemám (zatím) přístřešek, nechala jsem balíky jen pod plachtou a to byla chyba. Zachránila jsem asi třetinu. Ovce jsem začala chovat letos na jaře a i přestože nemám zkušenosti, myslím si, že by mi těch 5 velkých balíků pro 5+3(jehňata) kamerunek stačilo na celou zimu.
Chov ovcí vyplynul z potřeby udržovat zděděný pozemek a mám radost, když sem tam, něco šoupnu do mrazáku
Těším se mail

profesor1 napsal(a):
Prosím vás přestaňte už tady řešit jestli někdo kupuje seno nebo si jej sám usuší. Dříve to jinak nešlo, dneska je doba jiná. Proč bych magořil na poli, když jinde vydělám peněz více a seno si koupím. Prostě letos horší rok, tak sena nedostatek, ale spíše než nedostatek všichni čekají na jaro, kdy kupující budou ochotni dát za seno více peněz. Příští rok může být situace opačná a seno se koupí levněji. To už je riziko podnikání jako všude jinde. Každého věc co a jak dělá. Víte kolik já udělal kopanců! Učíme se všichni pořád, ať se tu tváříme búhví jak chytře. Že spousta koňáků raději jezdí jak suší... já se jim nedivím, nemůže být každý takový, že sušení sena bere jako určitý druh zábavy. Každý má raději zábavu než práci, kdo ne tak je magor.
Proč já bych svým dětem odpíral nějakou tu zábavu a nutil jim nějakou nesmyslnou práci. Práci jim tím stejně znechutím a pak mě stejně zdrhnou a začnou dohánět to v čem jsem jim bránil. Tak že všeho s mírou Důležitější je abych jim vštípil úctu nejen k člověku ale i k jiným věcem a nastavil jim nějaké hodnoty. Myslíte si že dříve byla morálka lepší? Nebyl internet a televize, tak se o tom nevědělo, ale jestli myslíte že dříve bohatí v městech a bohatí statkáři na vesnicích žili příkladným životem (a nejen bohatí) tak slezte na zem. Když už chce někdo moralizovat, tak nech napíše kolik on vychoval dětí a jestli se mu všechny "vydařily".
Včera jsem se nudil tak jsem přepl na koňáky a světe div se, tam se řeší kupování sena. Spousta chytrolínů tam taky moralizuje.

Tak jsem se trošku rozčílil a psaním se uklidnil

Arus to vůbec nebylo na vás, vlastně jen trošku, nějak se mě zdálo jako by jste se bála přiznat že prostě kupujete seno (co je koho potom, proč ho kupujete!)
Doufám že vám tu žádný chytrolín nezačne vysvětlovat jak se uskladňuje seno
Tak jako vedle na vlákně o kůzleti a koníkovi, který MOŽNÁ šlápl kůzleti na nohu. Zadavatelka si jasně byla vědomá rizika co se může stát, ale chtěla to tak, měla z toho radost a tak to tak má zařízené. Možná to jinak mít nemůže... No smál jsem se už předem a čekal jak se rychle moralisti ozvou. A nezklamali
Tož jdu vám napsat raději ten mail

Jak jsem napsala, tak mě nevadí, že koňáci i jiní chovatelé raději seno koupí, než by si sami usušili. Jen jsem chtěla v této speciální diskuzi vyjádřit, že pokud bych neměla dobrého dodavatele sena, tak bych si pro 10 koz dokázala nasušit svoje, kvalitní. Protože jistě nesežerou víc jak 2 krávy a 1 kůň.
Nic víc, nic míň za mými DISKUZNÍMI příspěvky nehledejte.

Jo, pochopil jsem, že jste o pět balíků přišla. S tou plachtou je to chyba, když použijete ty obyč. barevné a seno pod nima není aspoň týden vydýchané. Já si předloni nechal skoro všechno seno kvůli poruše svého stroje zabalit do velkých. Ty jsem měl venku na paletách pod plachtou skoro celou zimu, protože prvně jsem zkrmil malé. A i na jaře byly pod tou plachtou a igelitem celkově OK Ale pod paletama jsem měl igelit a pod plachtou na balících jsem měl igelit. Ta obyč. barevná plachta vodu propouští a pak brání vyschnutí. Balíky jsem měl ale po uložení týden odkryté a pak jsem je ještě párkrát odkryl když bylo slunečno na pořádné vydýchání.
A mail jsem vám poslal hned po napsání příspěvku, tak už by jste jej měla mít. Jeslti ne, dejte vědět.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nema smysl oponovat tem co seno prodavaji... jen blb by si kazil kseft.
Za 15 let se ozvu jak jsem vychoval nevychoval. Nevim no, casto tady ctu zrovna od vas jak nekdo neco nepopise a pak vznikaji informacni sumy a sam tady ze me delate nekoho kdo upira detem zabavu a ze je nekdo magor :) Mozna to chce klid, omlouvam se ze jsem tady sjel vaseho potencionalniho zakaznika. Uz na to hazim bobek. Holt nekdo utesuje placky se seneme nebo prislapnutou nozkou a nekdo jim rekne jses blba, muzes si za to sama mas predvidat. Co je z toho pro ponauceni lepsi at si kazdej udela obrazek. Osobni zkusenost, kdyz se utesuje, clovek casto zapomene ze to byla jeho vina a chybu zopakuje. Kdyz se v tom vymacha da si priste majzla. Uz se ani moc nedivim ze ten starej baca sem nechodi, zvrtlo se to tady trosku do mekoty.

Já o vaší dceři nenapsal ani slovo, psal jsem o svých dětech. A taky jsem psal, že každý má raději zábavu než práci a kdo to má opačně tak... když už teda není magor, tak je podezřelý
A už nedávno jsem psal že se nikdy neshodnem!
Doufám že váš styl pomoci nebudete uplatňovat až budete svůj volný čas mrhat pobytem u rybníka nebo bazénu a začne se tam někdo topit!?
Proč mám pocit, že vy pro napravení té dnešní společnosti kterou stále kritizujete neděláte nic?
Asi vím, nech se v tom vymáchá, hodím na to bobek...
(nezavání to sobeckostí, která tuto společnost ovládá?).

Kde jsem psal ze mam dceru?
A jinak asi tak, kdyby se nekdo topil, tak na nej maximalne zarvu at vydrzi, nevypravel bych mu pribeh o tom ze jak se uz nekdo topil a dopadlo to vsechno dobre. A az bych ho se stestim vytah ( nejsem dobrej plavec ) tak bych se ho zeptal co tam blbnul a pak by dostal poradnou cocku!
Nemam potrebu napravovat spolecnost, nejvic tahnou spatny priklady a naivka nejsem abych veril ze je to jinak. Presne jak rikate, na spolecnost hazim bobek. Tady na ifaune a jinde na forech o cemkoli kdyz neco vim, napovim. Slunickar nejsem.

A nemáte snad dceru? Vítejte na internetu pane Ještě otázka: Já tady někomu JEN vyprávěl že někdo neměl krmení (seno) a že to dopadlo dobře? Potřebovaly seno, tak jsem jim ho zajistil. Jedna od konkurence, druhá kvůli manipulaci klidně dražší a menší odemne. Tak že přesně jak jsem psal hned na začátku (30.11.) - VYDĚLAL JSEM NA TOM. (Asi obnovím vozový park )
A máte pravdu, špatné příklady táhnou, tak raději nikoho nenapravujte.
Uf... ještě že plavu celkem dobře.

profesor1 napsal(a):
Jo, pochopil jsem, že jste o pět balíků přišla. S tou plachtou je to chyba, když použijete ty obyč. barevné a seno pod nima není aspoň týden vydýchané. Já si předloni nechal skoro všechno seno kvůli poruše svého stroje zabalit do velkých. Ty jsem měl venku na paletách pod plachtou skoro celou zimu, protože prvně jsem zkrmil malé. A i na jaře byly pod tou plachtou a igelitem celkově OK Ale pod paletama jsem měl igelit a pod plachtou na balících jsem měl igelit. Ta obyč. barevná plachta vodu propouští a pak brání vyschnutí. Balíky jsem měl ale po uložení týden odkryté a pak jsem je ještě párkrát odkryl když bylo slunečno na pořádné vydýchání.
A mail jsem vám poslal hned po napsání příspěvku, tak už by jste jej měla mít. Jeslti ne, dejte vědět.

Dívám se, proč nemám mail, který jste mi poslal...a vidím, že jsem napsala špatně mailovou adresu, tady je ta správná, prosím, přepošlete mi mail znovu. Díky. arus@centrum.cz.

aggitta napsal(a):
Jak jsem napsala, tak mě nevadí, že koňáci i jiní chovatelé raději seno koupí, než by si sami usušili. Jen jsem chtěla v této speciální diskuzi vyjádřit, že pokud bych neměla dobrého dodavatele sena, tak bych si pro 10 koz dokázala nasušit svoje, kvalitní. Protože jistě nesežerou víc jak 2 krávy a 1 kůň.
Nic víc, nic míň za mými DISKUZNÍMI příspěvky nehledejte.

A vy jste zas kdo? Vy tu taky diskutujete? Aaaaa už vím, prodejce, kvůli kterému společnost vypadá jak vypadá. No musíte ještě počkat, jste v pořadí, na vás si taky posvítím
Aha, nemám u vás hledat nic víc, nic míň, tak teda nebudu. I když zničit konkurenci by možná stálo za to
Nebojte, už nic nehledám, stejně nerostou :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dívám se, proč nemám mail, který jste mi poslal...a vidím, že jsem napsala špatně mailovou adresu, tady je ta správná, prosím, přepošlete mi mail znovu. Díky. arus@centrum.cz.

Teda to je neomluvitelné! Zvířata vám nemají co žrát a vy si píšete špatné mailové adresy
A jakto, že mě to nevyhodilo chybu? Asi bude někdo jiný koukat co mu to přišlo za psaní
Jdu na to.
.

profesor1 napsal(a):
Teda to je neomluvitelné! Zvířata vám nemají co žrát a vy si píšete špatné mailové adresy
A jakto, že mě to nevyhodilo chybu? Asi bude někdo jiný koukat co mu to přišlo za psaní
Jdu na to.
.

Mám statečné kamerunky, vědí, že může být hůř a tak senem šetří

Je tu nějak málo dobrejch rad.

Čistíme teď někomu opasem louku od ruderálu a musíme už (letos tedy dost brzo - fakt blbej rok) asi týden přikrmovat .

No a na "louce" kopy navezené štěpky, tak jsme na to prdli krmelce., ať zbytečně nehamtaj drn.
A jak se kozy hrabaly tou štěpkou - čumáky zabořené v hromadě až po uši.

Takže moje nevyžádaná rada je: není seno, dejte jim štěpku.

Lidi, měla bych se tu vyjádřit, když jsem to všechno vlastně způsobila, myslím to napsání všech těch příspěvků a jak to vlastně dopadlo pro mě. Resumé je, že společnost nikdy nenapravím, to je jasné Mohu se napravit maximálně sama. Tohle se týká ale sena a pokud si někdo z mého příběhu vezme, ať už je to prodejce, nebo zákazník, to, jaké seno neprodávat a jaké kupovat, budu ráda. Nicméně to je už na každém. Diskuze se zůčastnil člověk, který místo keců a prosazování svého názoru a la nenasušíš si sám na svém? nechovej !, mi činem pomohl. Nepřál mi vymáchání si huby dosytosti ve shnilém seně ( moje příspěvky a nářek byly dost výmluvné ve smyslu, že tutéž chybu už neudělám, proč mi to opakovaně přát a kdo to dělá, neměl by si potom stěžovat, že to mezi lidmi a ve světě vypadá, jak vypadá). Profesor1 mi pomohl a přestože mohl mlčet o konkurenci, udělal gesto, které svědčí o tom, že jeho děti se určitě za svého tátu stydět nemusí a potažmo v budoucnosti zase on se nebude muset stydět za ně...Sehnal mi seno. Dokonce s rozumným dovozem, což je bonus pro mě velmi příjemný. A fandím všem chovatelům ze zdejšího vlákna, kteří mají rádi svoje zvířata, dobře se o ně starají a přeji jim krmení jen kvalitní, protože zaplísněné krmení = hodně věcí špatných - mykotoxiny v mase ( prokázáno), v mléce ( prokázáno, včera jsem pročítala dvě bakalářky o mykotoxinech, dokonce do mléka jde jeden z nejnebezpečnějších), mezilidské vztahy, nezdravá zvířata, nezdravé prostředí stáje, seníku...a závěr - nezdravý, možná úplně nejvíc nezdravý člověk - řada mykotoxinů je karcinogenní a nešťastná psychika jim může dát zelenou splnit své karcinogenní poslání. Tak proč se nesnažit o dobré seno

No teda byl to boj to tu pročítat a radši jsem pak už držel pusu a nic nepsal. Jsem rád že to teda dobře dopadlo.

tom.tady napsal(a):
Je tu nějak málo dobrejch rad.

Čistíme teď někomu opasem louku od ruderálu a musíme už (letos tedy dost brzo - fakt blbej rok) asi týden přikrmovat .

No a na "louce" kopy navezené štěpky, tak jsme na to prdli krmelce., ať zbytečně nehamtaj drn.
A jak se kozy hrabaly tou štěpkou - čumáky zabořené v hromadě až po uši.

Takže moje nevyžádaná rada je: není seno, dejte jim štěpku.

Málo rad? Naopak. Pokecali jsme o tom, čím to, že seno jevící se dobře zvenku, bylo uvnitř plesnivé, o skladování, způsobu sušení, kdy balíkovat - a dostali vynadáno, že to sem nepatří, že máme jen nabídnout seno zoufalé chovatelce a rady si nechat
Ale podle mého názoru jsou diskuze zde stejné jako u stolu v hospodě - každý dá na téma nějaké svoje moudro, své zkušenosti, zážitky a tak. Nesmíte si brát obecné věci osobně a pokud, tak s humorem.

profesor1 napsal(a):
A vy jste zas kdo? Vy tu taky diskutujete? Aaaaa už vím, prodejce, kvůli kterému společnost vypadá jak vypadá. No musíte ještě počkat, jste v pořadí, na vás si taky posvítím
Aha, nemám u vás hledat nic víc, nic míň, tak teda nebudu. I když zničit konkurenci by možná stálo za to
Nebojte, už nic nehledám, stejně nerostou :).

No jo, já můžu za všechno, klidně si na mě posviťte, budu ráda, nejlépe když venku je tma - ty dny jsou hrozně krátký, světlo by se hodilo.
Konkurence? Dumala jsem, co vtipného k tomu napsat, nenašla. Zajímavé je, že my zemědělci se vnímáme jako konkurence jen při prodeji půdy, i když ti slušnější z nás se také dokáží domluvit a nepřeplácíme se. Jinak si pomáháme s polními pracemi, dokonce si dohazujeme kšefty (např., aby to bylo k tématu -když to má koňák blíž pro seno ke kolegovi, co vyrábí také kvalitní).
A na vysvětlenou - dřív jsme chovali 100 kusů skotu, ale společnost tak dobře podporuje zemědělství a živočišnou výrobu, že jsme prodělávání na skotu omezili a nyní přes zimu míváme zvířat tak 20-25. Louky máme stejné, zvířata míň spasou (na většině pastvin děláme první seče), odlehlejší louky jsme nepásli nikdy - tak tedy děláme 2-3 seče. Jak jsme utlumovali chov skotu, zároveň roste počet koní chovaných v okolí. Což se hodí - prodáme jim naše "přebytečné" seno. Raději jim, než do teplárny nebo do Německa, i když do toho Německa by to bylo za víc prachů a jednodušší - najedou kamiony hned po sklizni, kamarád to takto dělá, a pochvaluje si. My nějak hloupě chceme podpořit okolní chovatele, však také chovám koně, tak s těmi koňáky spolucítím.
Situace je taková, že koňák koupí chalupu, ale jen se zahradou, pole bývalý majitel prodal už kdysi, takže koně mají výběh, ale není louka na seno. Leda si usušit ručně na mezích, příkopech a jiných plochách, kam mechanizace nemůže. Také zahrady sousedů a intravián obcí skýtá hodně možností - před 25 lety se v každé vesnici takto uživilo neuvěřitelné množství zvířat - ovce, kozy, vykrmovaní býci. Dnes se vše poseká 20x za rok sekačkou a kratinká tráva se vhodí do bio-kontejnerů, protože taková se ani krmit nemůže.
My už tedy seno ručo-fučo nesušíme, ale stále obsekáváme vesnici a okolí a krmíme zelené z těchto ploch býkům, co máme doma zavřené. Spojíme užitečné s užitečným a trocha fyzické námahy nám neškodí, že.
Asi bych měla dodat, než se zase někdo urazí, že nikoho nenutím to dělat také.

Dobre napsane. Pridam predlonskou ( myslim ) prihodu. Traktorista nam omylem posekal krome louky na suseni i pastvinu. Takze jsem pak honil ovce a v te dobe i dve kravky po celem kopci za kdejakym drnem. Vedle mel louku znamej. Kuvli dotacim me na ni nechtel pustit, ze se tam past nesmi, jinak by mu to bylo sumafuk. Tenkrat jsem nemel traktor takze sekat a vozit rucne na karce se me nechtelo, tak jsem radsi prehanel kam se dalo.
Diskuze to byla prinosna, kdo mel jak pomoh. Akorat kdyby se to tak jeste netahalo az do osobni roviny a kdo ma jake deti, bylo by to fajn. Chapu ze nekdo muze zacit z toho cteni poskakovat na zidly, ale odcad pocad. A jak psala aggitta jeste o kousek vys, nebrat si obecne veci osobne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dívám se, proč nemám mail, který jste mi poslal...a vidím, že jsem napsala špatně mailovou adresu, tady je ta správná, prosím, přepošlete mi mail znovu. Díky. arus@centrum.cz.

Dík profesore1, za radu, jak příště přikrýt balíky sena...naivně jsem doufala, že zakrýt seno barevnou plachtou a nechat stát na paletě, postačí, přestože byl suchý rok, nestačilo to. Díky vám, teď už vím, jak na to...
Líbí se mi i váš styl psaní. Je humorný, s nadsázkou a přitom praktický. Ať se vám daří!

S těma dotacema je to dost složité, i to je důvod utlumení naší živočišné výroby. Uživili jsme na pastvinách 50 krav a 50 jalovic plus 10 koní a teď se rozhodlo, že smí být na hektaru TTP jenom 1,15 VDJ, přičemž kráva s teletem je 1,4 VDJ. Takže musíme mít něco zavřeného i po dosud provedené redukci a vypadá to, že krávy s plemenným býkem prodáme a necháme jen koně, ti minimum (0,3 VDJ/ha) splnit dokáží sami.
Ještě před lety jsem připouštěla cizí klisny, prostě šly na měsíc do našeho stáda ke hřebci, letos už toto kvůli "zastropování" dobytčích jednotek nemůžu.
Takže ano, můžete vidět cizí louku, ale přepást ji sousedovi nesmíte, měl by velký problém!

aggitta napsal(a):
S těma dotacema je to dost složité, i to je důvod utlumení naší živočišné výroby. Uživili jsme na pastvinách 50 krav a 50 jalovic plus 10 koní a teď se rozhodlo, že smí být na hektaru TTP jenom 1,15 VDJ, přičemž kráva s teletem je 1,4 VDJ. Takže musíme mít něco zavřeného i po dosud provedené redukci a vypadá to, že krávy s plemenným býkem prodáme a necháme jen koně, ti minimum (0,3 VDJ/ha) splnit dokáží sami.
Ještě před lety jsem připouštěla cizí klisny, prostě šly na měsíc do našeho stáda ke hřebci, letos už toto kvůli "zastropování" dobytčích jednotek nemůžu.
Takže ano, můžete vidět cizí louku, ale přepást ji sousedovi nesmíte, měl by velký problém!

Aggitta a jak je to u ovcí? V těch vašich zkratkách se neorientuji (TTP+VDJ). Můžu mít na necelých 2ha dospělých ovcí kolik chci?

TTP = trvalý travní porost - louka a pastvina
VDJ = velká dobytčí jednotka, složí pro přepočet zvířat, např. dospělý kůň, kráva = 1, tele a hříbě do půl roku = 0,4 bez ohledu na plemeno. Ovce+koza je 0,15 VDJ, musíte tedy mít 2-10 koz na hektar. Ne víc, ne míň. Pokud nežádáte dotace AEKO (nově od r.2015), tak samozřejmě můžete mít ovcí kolik chcete - je to pak "výběh" bez dotace.
Pokud chcete dotace z AEKO programu (jinak také "udržování TTP), tak samozřejmě i ovce s jehňaty musejí se vejít do rozmezí 0,3-1,15 VDJ/ha. Nám letos pomohlo, že část pozemků byla ještě v programu AEO, který dobíhal a při něm strop VDJ ještě nebyl, respektive byl na úrovni 1,5 VDJ/ ha veškeré zem. půdy, takže kdo jako my měl ornou půdu, neměl potíže se do toho vejít.

K jedničko : Tedááááááá... ani nevíte jak jste mě přivedla do rozpaků. (skoro k slzám, ale pšššššt, chlapi přeci nepláčou!) Tohle jste neměla, to je děsně zavazující... na druhou stranu se to hezky čte, aspoň tedy mě Raději to dál nebudu komentovat, protože bych zase něco plácnul, co by mohlo vyznít jinak. Jen vám řeknu že nemáte vůbec zač děkovat. V podstatě jsem pro vás nehnul ani prstem, i když to je nepřesné, protože udělat vám radost mě stálo jen to, že jsem tím prstem vyťukal pár tel. čísel a poptal se kdo má a zakolik seno v okolí na prodej.Tak že teď děkuji já vám, zítra už nemusím dávat za okno nůši, aby mě ji Mikuláš naplnil, vaše slova uznání jako dárek bohatě stačí A vy nemůžete za to že se to tu trošku zvrhlo, za to může naše hloupé chlapské ego! Vy můžete akorát za to, že všichni nakonec prokázali, že se můžou normálně domluvit a s úsměvem. Člověk musí jen chtít!
P.S. Jestli jste teda něco ušetřila za dopravu, tak si za to kupte nové rifle, ať se vaše nubijky za vás nestydí

Agito, jsem rád že jste mě pochopila správně. Víte před váma v podstatě smeká. Na zemědělce si víceméně ve srovnání s váma já jen hraji. Já vidět stohlavé stádo dobytka tak prchám A jako konkurenci by mě zašlápla vaše nejmenší kobyla! Přesto si neodpustím - víte nemůžete posuzovat ostatní podle sebe. Někdo opravdu nemůže po mezích a obecních parcích nasušit seno na zimu ani pro pár oven. U nás třeba opravdu není ani metr půdy volný a už vůbec ne na prodej. A kde je něco zanedbané, tak vám majitel řekne :... s váma zemědělcema nechci mít nic společného... Někdo vám závidí i to, že se skoro celé léto potíte na loukách jak magor a ráno večer trávíte ve chlévě.... Více až osobně, až příjdu s tou baterkou

Arus: Já jsem tady jen taková lékárnička, v které je jen ten základ - obvaz a desinfekce. No občas i škrtidlo Odborné znalosti nemám, na to jsou tu jiní, kteří mají neubývající trpělivost - bodlinka, hipíííí, rocklana, vlastimil, liloš... a ostatní na které jsem zapomněl
Vidíte, ještě že mám v té lékárničce tu vysoce univerzální desinfenci, hned si můžu připít tady některým na zdraví - Barborkám VŠE NEJ!
Jestli jsem na někoho zapomněl, dejte vědět. Teď jdu uříznout nějakou tu barboru do vázy

Jen pro profesora - naše nejmenší vás nezašlápne naopak, je potřeba dát pozor, aby nebyla zašlápnuta!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ještě jedno "skorokůzlátko".

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Aggitko: jo tak proto jste se přeorientovala na ovco/kozí diskuzi
Prófa: zase, tak jako vždycky, jste mě pobavil. Jsem ráda, že jste se nám po delší odmlce zase vrátil. Je prima číst někoho, kdo to má v hlavě srovnaný a přitom dokáže být nad věcí, se svou originální lehkostí bytí. Díky Jo a díky za to připomenutí Barborek. Hned jdu nějaký narvat, ať splním pranostiky.

Aggittko nebo někdo další zainteresovaný. Prosím o dovysvětlení - nechápu, jak se mohou kategorizovat zvířata podle druhu a ne podle plemene nebo jiného parametru. Přeci je absolutní nesmysl, mít tažné noriky s minihorsy ve stejné kategorii - "kůň". Nebo srovnávat suffolky s kamerunkama... tak pořád očekávám nějaký přepočet VDJ z např. hmotnosti jednotlivce nebo tak něco...

Seč 2013 nebo 2014 byla tam o tom v nejake prednasce rec. Jestli mate DVD.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Aggittko nebo někdo další zainteresovaný. Prosím o dovysvětlení - nechápu, jak se mohou kategorizovat zvířata podle druhu a ne podle plemene nebo jiného parametru. Přeci je absolutní nesmysl, mít tažné noriky s minihorsy ve stejné kategorii - "kůň". Nebo srovnávat suffolky s kamerunkama... tak pořád očekávám nějaký přepočet VDJ z např. hmotnosti jednotlivce nebo tak něco...

Písně jsou písně, ale nástěnky jsou nástěnky

Sorry, Tome, nechytám se...?

Nohavica?

Jakože úředník z okna kanclu na pastvinu nedohlédne...

Aha, promiň, jedu jiný songy
Jinak pravda pravdoucí... ono je to napříč všemi obory - že ti, co něco vymýšlejí od stolu, to těžko můžou vymyslet správně aplikovatelné v reálu. Bohužel pro nás všechny

Agito, tak to je supéééééér To jako děláte i do cirkusu? Opravdu to není plyšák?

Vyměním pět oven za jedno takové kůůůůňátko!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Aha, promiň, jedu jiný songy
Jinak pravda pravdoucí... ono je to napříč všemi obory - že ti, co něco vymýšlejí od stolu, to těžko můžou vymyslet správně aplikovatelné v reálu. Bohužel pro nás všechny

Https://www.youtube.com/watch?v=mV8DZGD4c2o.

Ale to byla taková cesta do pravěku, při práci s portálem farmáře sjíždím tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=Db7m1DiUItY.

A u toho druhého songu se koukáš na obrázky a slintáš, nebo fakt vyplňuješ tabulky?
PS: To je pro mě teď tak nejpřijatelnější pití. Po všem ostatním je mi blbě

profesor1 napsal(a):
K jedničko : Tedááááááá... ani nevíte jak jste mě přivedla do rozpaků. (skoro k slzám, ale pšššššt, chlapi přeci nepláčou!) Tohle jste neměla, to je děsně zavazující... na druhou stranu se to hezky čte, aspoň tedy mě Raději to dál nebudu komentovat, protože bych zase něco plácnul, co by mohlo vyznít jinak. Jen vám řeknu že nemáte vůbec zač děkovat. V podstatě jsem pro vás nehnul ani prstem, i když to je nepřesné, protože udělat vám radost mě stálo jen to, že jsem tím prstem vyťukal pár tel. čísel a poptal se kdo má a zakolik seno v okolí na prodej.Tak že teď děkuji já vám, zítra už nemusím dávat za okno nůši, aby mě ji Mikuláš naplnil, vaše slova uznání jako dárek bohatě stačí A vy nemůžete za to že se to tu trošku zvrhlo, za to může naše hloupé chlapské ego! Vy můžete akorát za to, že všichni nakonec prokázali, že se můžou normálně domluvit a s úsměvem. Člověk musí jen chtít!
P.S. Jestli jste teda něco ušetřila za dopravu, tak si za to kupte nové rifle, ať se vaše nubijky za vás nestydí

Agito, jsem rád že jste mě pochopila správně. Víte před váma v podstatě smeká. Na zemědělce si víceméně ve srovnání s váma já jen hraji. Já vidět stohlavé stádo dobytka tak prchám A jako konkurenci by mě zašlápla vaše nejmenší kobyla! Přesto si neodpustím - víte nemůžete posuzovat ostatní podle sebe. Někdo opravdu nemůže po mezích a obecních parcích nasušit seno na zimu ani pro pár oven. U nás třeba opravdu není ani metr půdy volný a už vůbec ne na prodej. A kde je něco zanedbané, tak vám majitel řekne :... s váma zemědělcema nechci mít nic společného... Někdo vám závidí i to, že se skoro celé léto potíte na loukách jak magor a ráno večer trávíte ve chlévě.... Více až osobně, až příjdu s tou baterkou

Arus: Já jsem tady jen taková lékárnička, v které je jen ten základ - obvaz a desinfekce. No občas i škrtidlo Odborné znalosti nemám, na to jsou tu jiní, kteří mají neubývající trpělivost - bodlinka, hipíííí, rocklana, vlastimil, liloš... a ostatní na které jsem zapomněl
Vidíte, ještě že mám v té lékárničce tu vysoce univerzální desinfenci, hned si můžu připít tady některým na zdraví - Barborkám VŠE NEJ!
Jestli jsem na někoho zapomněl, dejte vědět. Teď jdu uříznout nějakou tu barboru do vázy

Náhodou, mám i lepší gaťata ke kozám... pokud zrovna nebílím chlév vápnem. Uznávám, že na profilové fotce jsem trochu, jako mlynář... Ale v tu dobu jsem neměla jinou fotku s kozou, když už mám ten nick Koza jedna. A doslova mám tak pojmenovanou úplně první kozu Tak napravuji, ať se za mě tedy moje kozenky nestydí Ty fleky jsou na riflích záměrné, aby to nebylo z deště pod okap

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jj, přesně tuhle fotku a tyhle rifle s trhancema jsem měl namysli. Ono kdyby jste tu jednu nedržela a nenutila dívat se do videó, tak taky raději schová hlavu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Aggittko nebo někdo další zainteresovaný. Prosím o dovysvětlení - nechápu, jak se mohou kategorizovat zvířata podle druhu a ne podle plemene nebo jiného parametru. Přeci je absolutní nesmysl, mít tažné noriky s minihorsy ve stejné kategorii - "kůň". Nebo srovnávat suffolky s kamerunkama... tak pořád očekávám nějaký přepočet VDJ z např. hmotnosti jednotlivce nebo tak něco...

Jasně, že to vypadá jako nesmysl, když moje ponička s hmotností 100 kg má 1 VDJ stejně jako plemenný býk charolais s hmotností cca 1300 kg.
Zohlednit to mohu při výpočtu "pohnojení pastviny".

Ale nedokážu si představit ten bordel, kdyby si každý určoval, kolik tedy bude počítat své zvíře za VDJ. Nebo přesněji - jak by to páni úředníci zkontrolovali? Shetland může mít 100-250 kg dle KVH a celkové své mohutnosti, ten charolais od 500 (máme takovou krávu spíše v typu jersejky) do 1500 kg. Každé zvíře k nějakému datu povinně zvážit? (hmotnost se mění např. březostí, nebo vyspělostí zvířete, ani kondice není stálá).
Udělat nějaký průměr plemene? A kam hodit křížence?

Proto je to podle druhu, i když to zdánlivě nemá logiku. Ovšem, co se týče DOTAČNÍCH podmínek, tak tam moc logiky a selského rozumu nehledejte
Podmínky se nestanoví tak, aby to prospívalo přírodě, podmínky se stanoví, aby se daly kontrolovat.

Takže na jedné straně mám momentálně problém, že mám v poníkách moc VDJ, ale až prodáme krávy, bude to naopak - budu spokojená, že mi prckové "pokryjí" požadavek na VDJ a přebytek sena prodám.

profesor1 napsal(a):
Agito, tak to je supéééééér To jako děláte i do cirkusu? Opravdu to není plyšák?

Vyměním pět oven za jedno takové kůůůůňátko!

Kůňátka jsou vyprodaná, budou další na jaře. Kůňátko mezitím povyrostlo - viz foto 2
Do cirkusu neděláme - fotky jsou z výstavy.
Ale už naše kobylka "hrála" v reklamě, bohužel zahraniční (hříbátko ji doprovázelo) - foto 3.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ale někdy to u nás jako v cirkusu je.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Týýý jo, to jsou teda velké dobytčí jednotky
Dík za zpestření, nádhera.

To se to vlákno pěkně udobřilo
To Hippie: no, pracuju u toho. Za každý hlášení bez chyb panáka za odměnu.

Dobrý den profesore1, mám prosbu a to bližší info o kalifornských žížalách, kde je sehnat a postup vložení do starého sena. Díky za informaci a dobrého kompostu nikdy není dost.
AKI.

Jejda vůbec vám neporadím kde je sehnat. V 90tých letech se s tím nějak kšeftovalo, od té doby je máme ve hnojišti, kompostu... I když myslím že nějaký inzerát o prodeji jsem někde zahlédl.
Než se vám namnoží tak je lépe nějaké uzavřené hnojiště - kompost, protože je vyžírají myši, užovky... Nesmí být koncentrovaný hnůj. Nejlépe je králičí, sušší ovčí, seno sláma, jablka, hnilá řepa, brambory... Potřebují vlhkost jako normální žížaly, sem tam provzdušnit...
Kdyby jste jela na Valašsko ozvěte se, vemte velkou sklenici od okurek s uzávěrem, něco nalovím a prodám, teda předám
Ale nesmí být 15pod nulou.

Občas na jedu směrem na Rožnov, Vsetín. Ráda koupím nebo směním, třeba za kohouta.
A někdy neplánovaně, můžu požádat o kontakt na 722 918 063.
Díky AKI.

tak pro kohouta si přijedu až za dva roky, až budete mít jistotu, že s toho něco máte. Že za kohouta
Mě stačí ta sklenice na výměnu Záleží z které strany jezdíte na ten VS?
Aha dala jste tu telefon. Mě to tak rozesmálo, že jsem kontakt na vás přehlídl.
Ozvu se.

Od ceho ze tady jsou sourkome zpravy?

Masňáčku, je demoška, dělám si co chci!

Tak nasteti je tohle vlakno dost rozprcany kolem dokola. Ale jinak kdyby nekdo chtel hledat informace, tak se musi zbytecne protloukat kdejakou soukr. inzerci a kecanim mimo tema...
Tuhle vetu jsem casto slysel v druhy tride, kdyz padnul komanc. Jedne raznej ucitel takovy kriklouny pekne vytahal za pejzy az se staveli na spicky.

No vidíte to, zatím co vy jste v druhý třídě strouhal mrkvičku na vytahané křiklouny, tak já zvonil na Václaváku hlavně proto, abych mohl komukoli říct svůj názor.
Když už chcete o něčem poučovat mimo téma, tak laskavě JDĚTE PŘÍKLADEM a pošlete to tou soukromou zprávou. A raději mé příspěvky nečtěte, ať nemáte pořád špatnou náladu.

4: tom.tady - nechvalte den před večerem!
- a příště ty odkazy na imperialistický chlast (wííísky) raději taky soukrom zprávou!

Tak jste to nam mladakum hezky vycinkal :) Dekujeme.
Neni to poucivani, ale je to tak nejak nepsane pravidlo tam, kde je zdroj nejakych informaci. I kdyz je to tady pojmenovany diskuze. Napriklad na foru nasetraktory ( kde urcite tady pod nejakym profesorem dlite ), je sekce Putyka a ta je prave na to. Naladu mam vetsinu casu dobrou, ale jinak dekuji za starost.
Kdyz ono bez obecenstva to tak nejak neni ono to poucovani

Co mě to zase podsouváte? Jakým mlaďákům? Vás je víc? Vlastně jo, na vašem nicku vidím nějakého asi vola + nějakého skopce. S fórem o traktorech vás zklamu. Kdybych tam chodil, tak to by jste mě určitě poznal
Proč vám nějak tu vaši dobrou náladu nevěřím? A jestli ji máte, proč si ji necháváte jen pro sebe?
Jedno stále nechápu. Vadí vám že se tu tlachá mimo téma a sám nejste schopen soukromou zprávu využít. Tak přestaňte kázat vodu a přitom pít víno!
Mám takový pocit, že nedávno jste se tady snažil určovat kdo zde může a kdo nemůže psát dotazy a příspěvky, ale to jsem vám tehdá myslím už vysvětlil. Tak neděkujte a... a raději se tu sem tam podělte o tu dobrou náladu co míváte. (když tu není jiná možnost, tak palec nahoru vám musí stačit)

Dobrý den, tak jsem to tady dočetl do půlky. Našel jsem zde řadu poučných informací, za které děkuji.
Seno si dělám sám ručně, ale v roce 2015 jsem koupil na doplnění balík vojtěšky a dva balíky sena. Vojtěška a jeden balík sena byli plesnivé.
Napadlo mě, zda není lepší koupit volně ložené seno a uskladnit si ho na půdě. Nevím, jak se ale stanovuje v takovém případě cena, poradíte mně?

V takovém případě se nejlíp stanovuje cena domluvou.
Někdo vám volně ložené seno dá zadara, protože sušení sena bere jako relax, někdo si za ruční práci nechá dost zaplatit. Množství - váhu buď odhadnete, nebo použijete cca kubíkové vaky, naplníte senem a převážíte.

Cena se stanovuje dohodou
pokud chcete a je v dosahu mostní váha lze vážit
volné seno na louce bude mít jinou cenu než seno ze seníku, pokud se ho majitel nechce zbavit za odvoz.

Teď jsem zahodil jeden 800kg balík senáže, protože byl plesnivej a vzhledem k tomu že ty předchozí byly v pohodě a zvířatům moc chutnaly, tak nepoženu toho kluka co to vyráběl do situace kde mu budu říkat, že hele ono to je plesniivý a vrať mi za něj pětikilo, zkazit se to mohlo kdykoliv, mohlo to být tím, že jsem to převážel až po čase co se to zabalilo a uskladnilo, nebo pak při převozu jsem někde třeba udělal dírku a nevšiml si jí.

Víc než ztráta krmení mě ale štve pak ta práce s likvidací

Kubo, a nešlo by to nechat tak a naočkovat do toho nějakou hlívu
či jinou ušlechtilou houbu?

Neušlechtilé houby zničí ty ušlechtilé, tak že nešlo

Plesnivé balíky jsem dal na záhony, které byly zaplevelené, vytvořil jsem silný mulč. Nechci používat chemii.

No tak to je blbé ovšem. Ale i tak by z toho byl báječný kompost čili humus
nebo mulč. Roztahané seno kolem krmelce dávám pravidelně na políčko
ve vysoké vrstvě, neprorůstá plevel, půda netrpí zvětráváním, je krásně
kyprá a vlhká a takové okurky, cukety, patizony a další bejlí na tom roste
náramně. Přes sezonu se to rozloží, na podzim na to navozím hnůj od drůbeže,
zaorá Seto a na jaře pokračuji s roztahaným senem po zimě.
Pak rostou okurky, jaké Svět neviděl.

Honzo, podobně to dělám. Akorát mně štve soused, který rád používá Randap.

Petr Mirvald napsal(a):
Honzo, podobně to dělám. Akorát mně štve soused, který rád používá Randap.

Roundup je náhodou pecka.

ono leccos se perfektně zničí mulčem z plesnivého sena, ale akáty jsou svině.

Ne Roundup ne, prosím, ne.

Janinka Bosorka napsal(a):
Ne Roundup ne, prosím, ne.

Tak mi ty akáty můžete přijet poprosit, ať si z těmi kořenovými výmladky dají konečně pokoj

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak mi ty akáty můžete přijet poprosit, ať si z těmi kořenovými výmladky dají konečně pokoj

Vy máte ovce, žejo? Kozy by si s tím poradily raz dva .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy máte ovce, žejo? Kozy by si s tím poradily raz dva .

Na kozy je to malá plocha a taky z ní chci mít zahradu, ne kozí pastvinu.

Lidi, nic ve zlém, proč používáte přezdívky, stydíte se za jméno!?

Bodlinko, ty akáty zavazejí moc? Pokud ne, tak je nech vyrůst a použij je třeba na kůly u ohrady.

Dle mé zkušenosti stačí vše, co nechci aby rostlo buď vytrvale sekat nebo dostatečně zamulčovat. Letitá zkušenost. I s akáty, šípky, bezy, kopřivami a jinou zelení.

Nebo vzrostlou dřevinu vytrhnout traktorem i s kořeny.

Petr Mirvald napsal(a):
Lidi, nic ve zlém, proč používáte přezdívky, stydíte se za jméno!?

Bodlinko, ty akáty zavazejí moc? Pokud ne, tak je nech vyrůst a použij je třeba na kůly u ohrady.

Ano, vadí velmi. Ten pozemek je bývalá zahrádka, než se nastěhovaly plevele, a já bych ráda z toho místa zahradu zase měla, protože jaksi jiný kus půdy k dispozici nemám. Fakt tam nechci mít akátovou plantáž.

Janinka Bosorka napsal(a):
Nebo vzrostlou dřevinu vytrhnout traktorem i s kořeny.

LOL. I s plotem a kamennou zdí. Nehledě na to, že traktor neprojede brankou.

Nový plot zatím stavět nechci.

Sekání a mulč funguje, fajn. Ale sekání, mulč a roundup funguje ještě líp.

Petr Mirvald napsal(a):
Lidi, nic ve zlém, proč používáte přezdívky, stydíte se za jméno!?

Bodlinko, ty akáty zavazejí moc? Pokud ne, tak je nech vyrůst a použij je třeba na kůly u ohrady.

Nejde o to, že by se tu někdo styděl za jméno, ale stejně jako tady může každý napsat jakoukoliv přezdívku, lze napsat i jakékoliv jméno. A Marií, Petrů a nevímkoho ještě je spousta, tak k čemu by to bylo. Zvlášť když se tu (nejen tu) občas objeví i provokatéři. Mám s takovým jedním osobní zkušenost a nestojím o to.

Tak jo. V roce 2014 jsem v jednom červnovém horkém dni naplnila postřikovač a ne jeden silným roztokem Roundupu. Vydala se na nově pronajatou zpustlou pastvinu, kde se velmi hojně vyskytovala lupina mnoholistá, která je pro ovce toxická, a po celý den tam s odporem postřikovala. Celý boží den. Také jsem si myslela, že na toto není jiné řešení. Jinak tento jed nepoužíváme. Stříkala jsem cíleně na lupinu, at se zničí jen ona, byla jsem tedy logicky velmi blízko. Bylo horko, potila jsem se a hodně dýchala. Manžel měl po ureze kolena, nemohl chodit. Po pár dnech, když lupina zašla, tak jsem vzala křovinořez a pastvinu o velikosti 3000m celou posekala a odklidila.
Zjara roku 2015 mi diagnostikovali karcinom levé mandle.

A pak si jednu nedej, krasa

Janinka Bosorka napsal(a):
Tak jo. V roce 2014 jsem v jednom červnovém horkém dni naplnila postřikovač a ne jeden silným roztokem Roundupu. Vydala se na nově pronajatou zpustlou pastvinu, kde se velmi hojně vyskytovala lupina mnoholistá, která je pro ovce toxická, a po celý den tam s odporem postřikovala. Celý boží den. Také jsem si myslela, že na toto není jiné řešení. Jinak tento jed nepoužíváme. Stříkala jsem cíleně na lupinu, at se zničí jen ona, byla jsem tedy logicky velmi blízko. Bylo horko, potila jsem se a hodně dýchala. Manžel měl po ureze kolena, nemohl chodit. Po pár dnech, když lupina zašla, tak jsem vzala křovinořez a pastvinu o velikosti 3000m celou posekala a odklidila.
Zjara roku 2015 mi diagnostikovali karcinom levé mandle.

Stejně tak to může být náhoda.

Měl-li by Roundup do půl roku způsobovat rakovinu, tak už jsme doma všichni mrtví.

U roudupu je problém, že se používá - BĚŽNĚ - k urychlení sklizně, tzn. nastříká se na obilí, aby rychleji uschlo a pak se sklízí. Takže v potravinách jsou rezidua.

Když to fouknu na akáty, v potravinách z toho rezidua nemám. A horkém dni je stejně blbost to stříkat, roudup se potřebuje do rostliny dostat, a v červnovém horkém dni mají zavřené průduchy.

Netvrdím, že to byl jediný důvod, rakovina má multifaktoriálnídůvody, prekanceroza jistě byla přítomna. Ale kdoví, co vše působilo. Nekouřím, alkohol nepiju. Od té doby žiju ještě zdravěji než dříve. Dělám co je v mých silách. Nejen pro sebe. Dělám, co mohu. Mezi to patří nepoužívat potenciální karcinogeny.
Ne, rakovinu nedostanou všichni, ale nikdo neví, zda je v té skupině, která ano. Zda je tam on, jeho rodina či zvířata.

Presne tak, kdyz to vim nebo tusim ze to neco muze zpusobit, tak to vynecham pro klid duse. Ja bych teda akatovej hajecek uvital, kdo ma platit takovy love za akatovy kuly? :).

Málokdy s Bodlinkou nesouhlasím, ale tady jsem zkrátka ve druhém táboře. Roundup je pěkný svinstvo a sice dost dokáže ulehčit práci, ale pořád to je svinstvo. Já zatím zlikvidoval vše a nesáhnul jsem na něj. mám nově zasázenej hektar smrkového lesa a ano všechen ten bordel co tam mezi smrčkama rostě bych nejradši postříkal, ale radši chodím a co jde, tak vytrhávám s kořenama a co ne tak beru pilou na křoviňáku.

Petr Mirvald napsal(a):
Lidi, nic ve zlém, proč používáte přezdívky, stydíte se za jméno!?

Bodlinko, ty akáty zavazejí moc? Pokud ne, tak je nech vyrůst a použij je třeba na kůly u ohrady.

Nestydím se za jméno, ale když se mě to tu před 8 lety při registraci ptalo, jakou chci mít přezdívku, tak jsem napsal tu, jak mi říkali kamarádi na střední. Říkali mi Kostěj protože jsem hubenej a když jsem jí začal na netu používat, tak byla častokrát už obsazená a tak jsem si jí upravil na Kostey

Já se jmenuju Jana, manžel mi občas říká bosorko, skotský náhorní skot, takzvané beasts, jsou moje srdcovka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Málokdy s Bodlinkou nesouhlasím, ale tady jsem zkrátka ve druhém táboře. Roundup je pěkný svinstvo a sice dost dokáže ulehčit práci, ale pořád to je svinstvo. Já zatím zlikvidoval vše a nesáhnul jsem na něj. mám nově zasázenej hektar smrkového lesa a ano všechen ten bordel co tam mezi smrčkama rostě bych nejradši postříkal, ale radši chodím a co jde, tak vytrhávám s kořenama a co ne tak beru pilou na křoviňáku.

Křoviňákem jsem zničila to hlavní. Na větší stromy, přestárlé ovocné, jsem použila dřevorubce. Tím chcípla bršlice, co rostla v jejich stínu a její zbytek jsem zavezla shrabaným listím a větvemi, nerozchodila to. Pýr úpí pod mulčem, hrabou do něj slepice a spoustu jsem ho vykopala rýčem i s oddenky. Svízel vysemeňuje co jí sily stačí, ale na tu si beru motyku a beru jí hned malou. Kopřivy jdou vykopat rýčem. Mochna plazivá je nepříjemná, ale rýčem jde taky vykopat. Novou výsadbu prokládám mulčovací folií a na to mulč, pod tím snad nemůže přežít nic.

Ale akát můžu posekat, zmlazuje pak jak divý, když vykopávám kořeny, tak zmlazuje z kořenů a ty výmladky mají sílu zničit i tu mulčovací folii. Na dospělý stromy si na jaře vezmu sekeru a obřežu jím lýko kolem dokola s malým průchodem, to by je mělo pěkně vysílit. Ale dokud budou zmlazovat kde nemají, tak chemie to jistí.

Kdybych použila jiný herbicid, tak na ošetřeném místě několik měsíců nic neporoste.

Pěkný skot.

Já jsem chtěl udělat s Akátu, který jsem si dovezl z Moravy, malý lesík a oni mě všechny sazenice uschly.

Před šesti lety naše zahrada a sad byly už deset let bez zásahu a před tím od roku 1956 péči jednoho starého mládence. Ovocné stromy se staly jedlým lesem zarostlým křovinami, rostla pod tím prakticky jen bršlice. Různě šípky, bezy, šeříky i černé, hojně kopřiv. Sad jsme prořezali, vyřezali, spálili, sekali a sekali, přisívali trávu, skladba se měnila sama. No můžete se podívat třeba zde.http://kkjana.rajce.idnes.cz/Novy_Kostelec/ Na fotkách to vypadá nějak lépe Večer vám dám současný stav. Zvládli jsme to bez chemie.

Https://www.facebook.com/kkjana/media_set?set=a.10206545044924371.1073741872.1218360690&type=3
https://www.facebook.com/kkjana/media_set?set=a.10210142728184204.1073741884.1218360690&type=3
https://www.facebook.com/kkjana/media_set?set=a.10200781270153604.1073741833.1218360690&type=3.

Janinka Bosorka napsal(a):
Před šesti lety naše zahrada a sad byly už deset let bez zásahu a před tím od roku 1956 péči jednoho starého mládence. Ovocné stromy se staly jedlým lesem zarostlým křovinami, rostla pod tím prakticky jen bršlice. Různě šípky, bezy, šeříky i černé, hojně kopřiv. Sad jsme prořezali, vyřezali, spálili, sekali a sekali, přisívali trávu, skladba se měnila sama. No můžete se podívat třeba zde.http://kkjana.rajce.idnes.cz/Novy_Kostelec/ Na fotkách to vypadá nějak lépe Večer vám dám současný stav. Zvládli jsme to bez chemie.

Jo jo, džunglička. To moje vypadalo podobně, ale bršlice byla jen na kousku, převažoval metrový pýr. A ty akáty. Teď už mám stav napolo zahradní, ale ty akáty mě štvou pořád. Všechno ostatní jde vyřezat, spálit a sekat a spálit.

Náš pozemek má velikost 2600 m2, dosti starých stromů jsme ponechali a manžel je prořezává, máme taky asi dvacet pravých švestek. Dalo to práci. Nechtěné dřeviny, které nejde vykopat nebo vytrhnout traktorem, jsme seřízli až pod uroven země, aby pařez nepřekážel, výmladky stále sekali sekačkou, časem to vymizí. Skladba trávníku se stále mění, nejdřív všude bršlice, kopřivy, pak to šlo, ted hodně sedmikráska a co je nejvíc hnus je pryskyřník. Rozmáhá se, je záludný, sekáš ho, množí se oddenky, nesekáš ho, množí se semeny. Vadí králíkům.

Janinka Bosorka napsal(a):
Tak jo. V roce 2014 jsem v jednom červnovém horkém dni naplnila postřikovač a ne jeden silným roztokem Roundupu. Vydala se na nově pronajatou zpustlou pastvinu, kde se velmi hojně vyskytovala lupina mnoholistá, která je pro ovce toxická, a po celý den tam s odporem postřikovala. Celý boží den. Také jsem si myslela, že na toto není jiné řešení. Jinak tento jed nepoužíváme. Stříkala jsem cíleně na lupinu, at se zničí jen ona, byla jsem tedy logicky velmi blízko. Bylo horko, potila jsem se a hodně dýchala. Manžel měl po ureze kolena, nemohl chodit. Po pár dnech, když lupina zašla, tak jsem vzala křovinořez a pastvinu o velikosti 3000m celou posekala a odklidila.
Zjara roku 2015 mi diagnostikovali karcinom levé mandle.

Problém je ve špatném použití, glyfosáty se nadměrně vypařují a ztrácejí účinnost nad 20 °C
proč nepoužíváte selektivní herbicidy ?

Nepoužívám už naprosto žádné herbicidy. Na to vemte jed! Nebo herbicid?

Bodlinko, sežeňte si arboricid Garlon, aplikujte podle návodu a máte po starostech
problémy s pesticidy začaly, když si někdo chtěl ulehčit práci a zvýšit zisk, použití těchto látek mimo povolený rozsah je protizákonné, zahradnický obor už přišel o mnoho účinných látek jen kvůli nepovolenému zneužívání nebo kvůli blbcům co nečtou příbalové letáky a hrají si na bohy

dad napsal(a):
Bodlinko, sežeňte si arboricid Garlon, aplikujte podle návodu a máte po starostech
problémy s pesticidy začaly, když si někdo chtěl ulehčit práci a zvýšit zisk, použití těchto látek mimo povolený rozsah je protizákonné, zahradnický obor už přišel o mnoho účinných látek jen kvůli nepovolenému zneužívání nebo kvůli blbcům co nečtou příbalové letáky a hrají si na bohy

Setí nebo sázení jiných plodin než trav je možné nejdříve 6 měsíců po aplikaci.

To je právě ta největší výhoda roudupu. Já tam nechci trávu, sázím stromky, keře, dělám záhony na zeleninu. A když někde vystrčí nos akát, tak mu velmi pečlivě ošplíchám listy, aby roundup nepadl nikam jinam. Protože na spouště míst něco už roste, třeba na jaře jsem sázela višeň a při přípravě půdy jsem spoustu akátových kořenů vykopala a jiné jsem třeba jen narušila, a najednou v okolí té višně spoustu těch kořenů vyhodilo výmladky. Takže šly roudupem zase pryč. Vůbec když někde narazím na ty kořeny a mechanicky s nimi cokoliv udělám, roste to pak jak šílené.

Ale teď koukám, že je i na řezy a pařezy, tak to jo, to by mohlo na tuhle konkrétní věc pomoci. Můžu do toho namáčet uřezané konce těch vykopaných kořenů. A je tam jeden, který by šel pokácet celý, tak dostane garlon na pařez.

A zbytek zkusím fakt zlikvidovat tím odkorněním lýka. Prý se pak strom během několika let vyčerpá, jak se snaží vyživovat korunu jen tenkým proužkem, a pak po pokácení dá pokoj.

Je to na Vás, osobně bych na začátku vegetace klidně natřel i ty Vámi nařezané akáty ať to jde rychleji
jakmile akát vyhodnotí nadzemní (poškozenou) část jako neperspektivní okamžitě začne hledat její náhradu, proto ta pařezová - kořenová výmladnost.

Bodlinko: jo, je to prasárna, ale když navrtáte strom a aplikujete do něj Roundup, třeba opakovaně, pak časem uhyne. A nebo natírat některé listy dospělého stromu, pokud prostě potřebujete tohle zahubit od "matky". Co se pokácí a nechcete, aby vyhánělo zmladky, nutno natřít na řezu.
Taky ho nesnáším, ale vím, že se to používalo na sídlištích, když jsme kácely nálety, přímo štětečkem na pařezy. A že táta takhle likvidoval strom, co nám zasahoval do pergoly na chatě... (prosím bez komentáře ).

Terezko Bodlinko, jste mladá dívka, pár let po škole.
Už párkrát jste mi tou propagací RoundUpu hnula žlučí.
Mlčel jsem.

Prosím, opravdu prosím.
Nechte si poradit od zkušenějších a moudřejších.
RoundUp JE rakovinotvorné svinstvo. Prosím.

Taky bych to nepouzival ani podle navodu. Motorovka, sekyrka, maceta...

Je to jako s ohněm : dobrý sluha - zlý pán
Udržte použití pesticidů (ATB, odčervováků atd.) na nejnižší možné míře, pak budou fungovat jak mají s minimálními reziduálními škodami (rezistencí). Trestejte zneužití. Zaveďte osvětu. Nebo to vůbec nepoužívejte. Jak je libo. Jen začněte u sebe a ukažte světu (nejbližšímu okolí), že to jde. Příklady táhnou (bohužel i ty negativní).
Původně byli glyfosáty brané jako absolutně neškodné a proto se tak rozšířily. Co myslíte ? Nebudou dnešní odčervovací přípravky a ATB které se dnes masově používají za dvacet let pranýřované ze stejného důvodu ?

No, ony ty dnešní ATB nebudou za 20 let už vůbec fungovat... upadnou v zapomnění

K zamyšlení:

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U roudupu je problém, že se používá - BĚŽNĚ - k urychlení sklizně, tzn. nastříká se na obilí, aby rychleji uschlo a pak se sklízí. Takže v potravinách jsou rezidua.

Když to fouknu na akáty, v potravinách z toho rezidua nemám. A horkém dni je stejně blbost to stříkat, roudup se potřebuje do rostliny dostat, a v červnovém horkém dni mají zavřené průduchy.

.............. "Když to fouknu na akáty, v potravinách z toho rezidua nemám. ".......

Tak tenhle příspěvek jsem četl třikrát a vždy se ujišťoval kdo to napsal

Znám křišťálovou studánku,
kde akátový byl les.
Tam ptáci, laně už nechodí pít
tam už neroste ani vřes......

Kubo kořínek je nejúčinnější, když je rostlina vyzrálá. Aby jsi nemusel dlouho čekat, doporučuji stříknout rostlinku roundupem, ona ti hned "dozraje" a máš kvalitní kořínek

profesor1 napsal(a):
.............. "Když to fouknu na akáty, v potravinách z toho rezidua nemám. ".......

Tak tenhle příspěvek jsem četl třikrát a vždy se ujišťoval kdo to napsal

Znám křišťálovou studánku,
kde akátový byl les.
Tam ptáci, laně už nechodí pít
tam už neroste ani vřes......

Kubo kořínek je nejúčinnější, když je rostlina vyzrálá. Aby jsi nemusel dlouho čekat, doporučuji stříknout rostlinku roundupem, ona ti hned "dozraje" a máš kvalitní kořínek

Ujišťují vás, že druhová pestrost zahrádky - není to kurňa žádný akátový les, ty akáty jsou tam nálet, plevel, invazní rostlina, ono EU stejně plánuje povinnou likvidaci jak bolševníka - se silně zvýšila. Protože už tam roste taky něco jinýho než akát a pýr.

Když jste se tu tak hezky rozjeli máte nějaký tip na zničení popence v trávě? úplně mi zadusil část zahrádky a letos asi dojede ten zbytek, což mě hodně štve, páč zvířatům je popenec k ničemu.
zkoušela jsem vytrhávat/vypíchávat po centimetrech, i ten roundup cíleně, bylo snad i horší

Mě je jasné že nejde o nějaký akátles. Jen se mě nechtělo věřit té alibistické větě že v potravinach to nezůstane......
V obšlehlé básničce šlo spíše o tu vodu

profesor1 napsal(a):
Mě je jasné že nejde o nějaký akátles. Jen se mě nechtělo věřit té alibistické větě že v potravinach to nezůstane......
V obšlehlé básničce šlo spíše o tu vodu

No na potraviny si to neleju, takže není důvod, proč by něco mělo být v nich.

Narozdíl od kupovaných potravin, kde se roundup používá k urychlení sklizně, ale to nevidíte.

linduš napsal(a):
Když jste se tu tak hezky rozjeli máte nějaký tip na zničení popence v trávě? úplně mi zadusil část zahrádky a letos asi dojede ten zbytek, což mě hodně štve, páč zvířatům je popenec k ničemu.
zkoušela jsem vytrhávat/vypíchávat po centimetrech, i ten roundup cíleně, bylo snad i horší

Hluchavkovitý jsou mršky, ty se chemií prakticky nedají zničit. Na to je nejlepší to na jaře všechno vykopat a založit nový trávník.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hluchavkovitý jsou mršky, ty se chemií prakticky nedají zničit. Na to je nejlepší to na jaře všechno vykopat a založit nový trávník.

Máš pravdu asi to jinak nepůjde, ale tohle teď nezvládnu.
chtělo by to nějakou méně bolestivou metodu

linduš napsal(a):
Máš pravdu asi to jinak nepůjde, ale tohle teď nezvládnu.
chtělo by to nějakou méně bolestivou metodu

Na cokoliv jinýho bych dala herbicidy na plevele v trávníku, ale hluchavkovitý se tomu akorát vysmějí. a pod tím popencem už stejně není drn. že se tam vlastně ten popenec takhle rozšířil znamená, že tam nebyl pořádný drn ani předtím, ono pěkný trávník tam tyhle plazivky nepustí. takže už to je důvod k začátku od nuly.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No na potraviny si to neleju, takže není důvod, proč by něco mělo být v nich.

Narozdíl od kupovaných potravin, kde se roundup používá k urychlení sklizně, ale to nevidíte.

Vidím, psal jsem o tom...

Ten popenec je plazivá potfora. Jestli nechcete chémii, což vám chválím, tak odstínit pozemek co to půjde a po posečení, nebo jednou za čas železnýma hráběma vyhrabávat-vytrhávat oddenky. Tím jej zredukujete. Případně zjistit jaké ph půdy mu vyhovuje/nevyhovuje a trošku mu znepříjemnit růst.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na cokoliv jinýho bych dala herbicidy na plevele v trávníku, ale hluchavkovitý se tomu akorát vysmějí. a pod tím popencem už stejně není drn. že se tam vlastně ten popenec takhle rozšířil znamená, že tam nebyl pořádný drn ani předtím, ono pěkný trávník tam tyhle plazivky nepustí. takže už to je důvod k začátku od nuly.

Ona se chyba stala loni při těch vedrech, tráva schla a ten blbinec prosperoval.
něco s tím musím udělat.
původně tu byli jen metrové kopřivy a bodláky a když se začne dařit, tak přijde tohle

Pomůže kypření, hrabat a hrabat. Atd. co píše profesor1. Ale nechápu, co píšete o tom, že zvířatům je popenec k ničemu. Jaká máte zvířata, že jim popenec nemůžete dát?

profesor1 napsal(a):
Vidím, psal jsem o tom...

Ten popenec je plazivá potfora. Jestli nechcete chémii, což vám chválím, tak odstínit pozemek co to půjde a po posečení, nebo jednou za čas železnýma hráběma vyhrabávat-vytrhávat oddenky. Tím jej zredukujete. Případně zjistit jaké ph půdy mu vyhovuje/nevyhovuje a trošku mu znepříjemnit růst.

Jak psala bodlinka, ta chemie podle všeho opravdu nezabírá a jelikož je to zahrádka pro zvířenu (a to mě hodně baví), nějaké drastické chemické metody ani nejdou použít. i když v tomhle případě bych už nějaký fungující selektivní herbicid brala.
díky za rady, něco takového bych letos vyzkoušela.
napadá mě: vertikutační hrábě, vápno, nějak přitáhnout vodu což je trochu problém, zastínit...s tím mám taky trochu potíže. můžu leda něco vysadit (což pomalu dělám) a nesmí to být moc vysoké a agresivní a mělo by to být jedlé (ne zas moc ). rybíz, angrešt atd...už mám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pomůže kypření, hrabat a hrabat. Atd. co píše profesor1. Ale nechápu, co píšete o tom, že zvířatům je popenec k ničemu. Jaká máte zvířata, že jim popenec nemůžete dát?

Morčata, králík to nežerou, slepicím to nenatrhám, když je ta potvora přisedlá. a ani ty nějak nejeví zájem. prostě plocha k ničemu, můžu tam nalejt beton

linduš napsal(a):
Morčata, králík to nežerou, slepicím to nenatrhám, když je ta potvora přisedlá. a ani ty nějak nejeví zájem. prostě plocha k ničemu, můžu tam nalejt beton

Slepice by to nejspíš vyzobaly, ale trhat jim to bych taky nechtěla. Když to zkypříte mezi rostlinami a přisejete tam něco vyššího, popenec nezůstane jen při zemi a budete ho moct i sekat spolu s tím ostatním. A pak to můžete i usušit pro morčata . Snad se podaří se k tomu dopracovat.

linduš napsal(a):
Jak psala bodlinka, ta chemie podle všeho opravdu nezabírá a jelikož je to zahrádka pro zvířenu (a to mě hodně baví), nějaké drastické chemické metody ani nejdou použít. i když v tomhle případě bych už nějaký fungující selektivní herbicid brala.
díky za rady, něco takového bych letos vyzkoušela.
napadá mě: vertikutační hrábě, vápno, nějak přitáhnout vodu což je trochu problém, zastínit...s tím mám taky trochu potíže. můžu leda něco vysadit (což pomalu dělám) a nesmí to být moc vysoké a agresivní a mělo by to být jedlé (ne zas moc ). rybíz, angrešt atd...už mám.

...přitáhnout vodu..... on má vodu rád, ale díky hustému kořensystému vydrží i sucho.

Už jsem tady nějakou dobu nebyl , ale k tomu akátu:

Metody používané k likvidaci akátu je možné rozdělit na biologické, fyzikální, mechanické, chemické a kombinované. Níže uvedené poznatky vycházejí převážně z praktických zkušeností pracovníků správ velkoplošných chráněných území, soukromých firem i zahraničních odborníků. Použitelnost některých metod v nelesním prostředí srovnává Veverková (2009). Vymezením stanovišť, kde z pohledu ochrany přírody není žádoucí akát odstraňovat, stejně jako doporučením konkrétní metody pro jednotlivé biotopy se dosud nikdo nezabýval.

Biologické metody

Využití herbivorního hmyzu, patogenních organismů nebo hub v regulaci invazních druhů není zatím v ČR realizováno (Křivánek et al.2004). Možností biologické kontroly akátu na území Evropy se zabývá Sheppard et al.(2006). V Itálii se k tomuto účelu využívá severoamerická klíněnka Phyllonorycter robiniella, která při přemnožení způsobuje předčasné zasychání a opad listů. V ČR ale ani silné napadení nemá vliv na životaschopnost akátu, což potvrzují i Mlíkovský et Stýblo (2006). Početnost klíněnky je kontrolována zejména zimní mortalitou imág, příchodem předčasných podzimních mrazů a také parazitoidy (Šefrová 2002). Vážnějšího škůdce akát v Evropě nemá, chybějí další přirození nepřátelé, kteří by se zaměřili na ostatní části rostliny, např. na dřevo nebo semena. Přitom v Severní Americe jej považují za více poškozovaný dřevokazným hmyzem a jádrovou hnilobou než ostatní autochtonní listnaté dřeviny, takže se jeho pěstování pro produkci dřevní hmoty nedoporučuje (Huntley et al.1990).

Pastva ovcí a koz je v poslední době meto­dou relativně často používanou k ome­zování výmladnosti akátu na xerotermních lokalitách (obr.5), kde navíc podporuje rozvoj bylinného patra. Pastva koz byla pro tento účel úspěšně testována i v sousedním Německu (Böcker et Dirk 2004). Také Veverková (2009) jednoznačně preferuje kozy, které akát aktivně vyhledávají a ožerou jak listy, tak mladé výhony a kůru. Pastvu koz doporučuje jako ideální prostředek následné dlouhodobé péče po mechanické likvidaci akátů. Naproti tomu Trylč (2007) upozorňuje na to, že při pastvě, stejně jako při kosení, nedojde k úplné likvidaci nad­zemních částí akátu a vzniklý rozvětvený pařez je zdrojem pro neustálou regeneraci rostliny. Pozitivní dopad má tento typ mana­gementu na úbytek pokryvnosti expandujících vysokých trav, zejména ovsíku (Arrhenatherum elatius) a pýru (Elytrigia repens).



Obr.5 V PR Na Babě brání rozšiřování akátu na vrcholový plochý hřbet pastva. Na lokalitě je hojný koniklec Pulsatilla pratensis subsp. bohemica (26.4.2011).

Fyzikální metody

Jedná se zejména o vypalování akátových porostů, které však nelze v žádném případě doporučit. Kromě jiného podporuje enormní zmlazení akátu, a to jak vegetativní, tak generativní cestou. Akátová semena na obnažené půdě snadněji klíčí, požár stimuluje i odnožování.

Mechanické, chemické a kombinované metody

V lesnické praxi jsou mechanické metody nejčastěji používané pro přeměnu plošně rozsáhlejších akátin. ISSG (Invasive Species Specialist Group, zřízená při IUCN) obecně nedoporučuje používat výhradně mechanické metody likvidace akátu (www.issg.org), protože jen stimulují výmladkovou schopnost a rychlé klonální šíření. Trylč (2007) zjistil na stepních lokalitách v chráněných územích Prahy, že pouhá mechanická likvidace akátů bez použití herbicidů nevede k jejich vymizení z lokality ani po 30 letech od zásahu, a to i přes pravidelné odstraňování výmladků sekáním či pastvou v intervalu 1–2krát do roka. Následující rok po pokácení dochází k bouřlivému zmlazení až do vzdálenosti 15 m od odstraněného jedince.

Rothröckl (1986) rozdělil možné způsoby mechanické likvidace akátu takto:

Totální smýcení všech jedinců řezem provedeným u země, který se doporučuje provést v létě. Akát sice obrazí, ale výmladky nestačí zdřevnatět a v zimě částečně pomrznou. Tento způsob likvidace uvádí např. CHKO Labské pískovce.
Totální smýcení všech jedinců řezem provedeným cca 1 m nad zemí, po 2–3 letech provést řez u země. Podle Společnosti pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí se množství výmladků sníží na 15 % při kompletním oloupání kůry pahýlu.
Vytrhnutí 5–10 let starých jedinců i s kořeny, což však vede k hojnému zmlazení z kořenového systému. Wolf (1985) uvádí desetinásobné zvýšení počtu výmladků klonální populace po dvou letech od zásahu.
Další mechanické metody

Kroužkovací metoda, kdy je z kmene v prsní výši ořezán pruh lýka. Celou škálu variant s různou účinností uvádí Veverková (2009). Jako výhodnější než okroužkování kolem dokola, kdy dochází v krátké době ke tvorbě výmladků, je ponechání neporušeného pruhu kůry na jedné straně kmene. Strom je schopný transportovat živiny i několik let, nicméně pomalu odumírá, aniž by začal obrážet. S tímto způsobem likvidace mají pozitivní zkušenosti i ve Švýcarsku. V Německu a Rakousku naproti tomu kroužkují na úplný kroužek, což se neosvědčilo ani na území ČR (obr.6,7), ani na Slovensku. Nejvhodnější dobou zásahu je jaro nebo začátek léta, tedy období intenzivního růstu. Z hlediska ochrany stanoviště proti erozi a přílišnému oslunění se tento způsob jeví jako vhodný do nepřístupného terénu. Nelze ho doporučit v oblastech, kde by odumírající stromy mohly představovat nebezpečí pro lidi nebo stavby.
Igelitování, tj. pokácení stromu na cca 1m vysoký pařez, který se v horní polovině zabalí do tmavého, pevného igelitového pytle s ponecháním volného prostoru nad pahýlem a u dolního okraje pevně zaváže. Patřičný efekt přináší tato metoda jen tehdy, je-li aplikována v červnu až červenci, kdy výmladky z pahýlu v pytli odumřou následkem tepelného šoku, zbylé pomrznou v průběhu zimy. Kvůli fyzické a časové náročnosti doporučuje Veverková (2009) tuto metodu pro malé plochy o několika stromech.
U stromků do průměru kmene 5 cm uvádí Trylč (2007) jako velmi účinný řez ve výšce 10–15 cm nad zemí a následné vertikální rozštípnutí pařezu ve tvaru kříže.


Obr.6Obrážející akát v PR Máslovická stráň, kde byl proveden pokus o likvidaci akátiny na stanovišti skalní stepi kroužkovací metodou (17.5.2011).



Obr.7Kořenovými výmladky šířící se akát na stejné lokalitě jako na obr.6, a to i na plochy, kde se před asanací dříve nevyskytoval (17.5.2011).

Böcker etDirk (2004) na základě desetiletého sledování na trvalých plochách s porosty ve stáří 70–120 let (čisté akátiny i smíšené porosty s akátem) v jihozápadním Německu doporučují mechanickou likvidaci pouze u starých porostů před stadiem rozpadu. Kroužkovací metodu hodnotí sice jako účinnou, ale nákladnou a vhodnou jen pro odstranění jednotlivých stromů. U obou metod musí následovat soustavné odstraňování výmladků. Velmi účinná byla pastva koz s maximální výškou nárůstu výmladků 30 cm, zatímco na kontrolní ploše výmladky dosáhly až 220 cm.

Cílenou přeměnou akátových porostů se od roku 1997 zabývají v NP Podyjí, ročně převádějí 1,5–3 ha akátinových ploch na lesy s přirozenou druhovou skladbou – Quercus petraea, Q.robur, Carpinus betulus, Tilia cordata, Acer sp. a Sorbus sp. (Vančura, ústní sdělení). Těžba je většinou realizována přímo bez předchozí přípravy. Méně často se v předešlém roce v září až počátkem října pomocí sekery nebo pořízu poškodí obvodová část vodivých pletiv v souvislém pásu o šířce asi 20 cm, ve výšce 1,5 m od paty kmene. Postup je možno zopakovat na jaře odstraněním pásu kůry pod poškozením podzimním. Důsledkem oslabení strom často hyne. Při následné těžbě je vhodné nevytvářet holé seče větší než 0,3 ha a vyvarovat se tvorby pruhových holých sečí s porostními stěnami delšími než 200 m (Novák 2005).

Vytěžený materiál je nutno co nejdříve odstranit. Žádoucí je jeho spálení, kompostování není vhodné (www.cps-skew.ch). V místech svozu dřeva, kde dojde ke shrnutí organického půdního horizontu a k obnažení minerální půdy, se v masivním počtu uplatňují semenáčky akátu. Trylč (2007) napočítal až 350 semenáčků na m2.

Chemické metody likvidace

K použití čistě chemické metody likvidace akátu se přistupuje v případě, že je žádoucí uschlé stromy v porostu ponechat. Tato strategie je vhodná do nepřístupného terénu, kdy je třeba asanované stanoviště chránit před erozí a přílišným náhlým osluněním. Je nutné počítat s tím, že akátové dřevo je velmi odolné a na rozdíl od jiných dřevin se jen pomalu rozkládá.

Používá se některá z injektážních technologií, kdy se do otvoru nebo záseku živého stojícího stromu aplikuje silný roztok herbicidu, např. ve speciální patroně (EZ-Ject) nebo pomocí hypo-sekerky. Otvor musí být dostatečně hluboký, aby herbicid vnikl až do dřeva. Nejvhodnější je konec vegetačního období, kdy jsou živiny stahovány do kořenů. Oba způsoby injektáže byly testovány při likvidaci akátu i v ČR. Novák (2005) hodnotí použití hypo-sekerky jako příliš nákladné, s účinností, která neodpovídá požadovaným standardům.

Kombinace mechanické a chemické metody

Většina zdrojů uvádí jako nejefektivnější kombinaci mechanické metody s následným použitím herbicidu na pařez, list nebo část kmene po oloupání kůry. Aplikaci herbicidů rozprašováním na listy lze doporučit jen u jedinců dorůstajících maximální výšky 4 m; u vyšších hrozí nebezpečí zasažení jiných druhů v okolí. Výběrem vhodného postřiku se zabývá Gover et al.(1993), který doporučuje používat směs herbicidů, v níž je základní složkou glyfosát (např. RoundUp). Jeho výhodou je efektivnost, dobrá znalost jeho aktivity a chování v životním prostředí i snadná dostupnost. Další složkou směsi může být např. imazapyr (např. Arsenal), metsulfuron-methyl (ESCORT XP) nebo triclopyr (Garlon 3A). Podrobnější informace jsou uvedeny na www.issg.org. Na území ČR se schopností přípravku RoundUp likvidovat akát zabývali Ing. Petr Matuška s Mgr. Janou Pekárovou a firmou Monsanto. Dále ověřovali, zda nezanechává v půdě rezidua a v jakém ročním období je jeho aplikace nejúčinnější. Doporučují v době od srpna do listopadu pokácet akát na nízký pařez a řeznou plochu natřít neředěným přípravkem.

Gover et al.(2002) srovnával účinnost aplikace herbicidu na pařez a do pruhu ve výšce 30–45 cm nad zemí, kde byla odstraněna kůra po celém obvodu stromu. U kroužkovací metody zjistil méně výmladků, ovlivnění kořenového systému ale bylo velmi proměnlivé. Správa CHKO Moravský kras financovala na podzim 2006 těžbu akátu v PR Velký Hornek na ploše cca 0,43 ha, při níž byla použita metoda kácení na nízký pařez se zatřením řezné plochy přípravkem RoundUp. Vzniklá holina byla bezprostředně po těžbě zalesněna převážně dubem. V následujícím roce však došlo k masivnímu zmlazení akátu, výmladky byly ustříhány a pahýly opět zatřeny herbicidem. Na části plochy bylo nutné zásah ještě v témže roce opakovat. V dalším roce však bylo akátové zmlazení výrazně řidší a na menší ploše (Franc, ústní sdělení). Podobně byly odstraňovány akáty v průběhu září na výchozech skal v PP Želízky (CHKO Kokořínsko), po čtyřech letech byly zlikvidovány výmladky (Urbanová, ústní sdělení). Identicky byl akát odstraněn také na lokalitách NPP Křéby a NPR Pouzdřanská step (Čechová 1998). V roce 2007 Magistrát hl. města Prahy asanoval kombinací vysokého řezu cca 1 m nad zemí a aplikací herbicidu RoundUp 15–20 let staré akátiny v PP Baba (Trylč 2007). Předpokládané přednosti, tj. snadno odstranitelné intenzivní zmlazování celého kmene a naopak minimální tvorba kořenových výmladků, se nepotvrdily. V důsledku aplikace herbicidu kmeny obrazily až v dolní části, kořeny si rovněž zachovaly životaschopnost, čímž došlo k velmi intenzivnímu zmlazení. Touto metodou byly odstraňovány porosty akátu i v PR Velký Hornek (CHKO Moravský kras; 2007) nebo v NPR Větrušické rokle (CHKO Kokořínsko; 2008). Na posledně zmiňované lokalitě byl ponechán pařez vysoký cca 40–70 cm a zatřen Round­Upem. Čechová (1998) testovala účinnost kroužkovací metody se zatřením obnažené části RoundUpem v PR Velatická slepencová stráň a PP Santon. Další lokalitou je PP Ronov (CHKO Kokořínsko). V CHKO Český kras tímto způsobem likvidují staré stromy v nelesních společenstvech, teplomilných doubravách a lesostepích nebo na okraji porostů, kde hrozí jejich další šíření. Mladší jedince vyřezávají a řeznou plochu ošetřují RoundUpem (Tichý, ústní sdělení).

V CHKO Kokořínsko byla metoda kácení na vysoký pařez ve srovnání s kroužkováním akátů a kácením na nízký pařez (v obou případech v kombinaci s RoundUpem) empiricky vyhodnocena jako nejúčinnější, s nejmenším počtem výmladků (Urbanová, ústní sdělení). Při kroužkování byl zjištěn menší počet výmladků než při kombinaci kácení na nízký pařez a aplikaci herbicidu, ale zásah musel být po pěti letech opakován (Urbanová, ústní sdělení). Naproti tomu Matuška (ústní sdělení) kácení na dlouhý pařez stejně jako kroužkování akátů ze svých zkušeností na jižní Moravě považuje za pracné a neefektivní a doporučuje kácení na nízký pařez (viz výše).

V Maďarsku vyhodnotili jako nejefektivnější metodu, spočívající ve vyvrtání 4–7 cm hluboké díry s průměrem cca 8 mm do kmene akátu, která však nesmí směřovat do středu, ale přibližně paralelně s kůrou v úhlu 10° ke xylému. Díra se kompletně naplní herbicidem a následně utěsní vápenným tmelem. Na každých 10 cm obvodu kmene by měla být vyvrtána jedna díra, nejlépe ve druhé polovině srpna až září. Tímto způsobem odumře nejen samotný strom, ale kompletně se zastaví i regenerace kořenového systému (Šefferová-Stanová et al.2008).

ISSG doporučuje na konci vegetační sezony vytvoření záseků sekerou až na lýko a následnou aplikaci herbicidu. Jednotlivé záseky by měly směřovat shora dolů, být pravidelně rozmístěny po celém obvodu stromu a odděleny od sebe cca 10 cm vysokou vrstvou nenarušené kůry. Do záseků se pak aplikuje herbicid v koncentraci 33–100 % v závislosti na zvoleném přípravku. Na rozdíl od metody, kdy je kůra odstraněna po celém obvodu kmene, se herbicid dostane floémem až ke kořenům. Výhodou je použití malého množství herbicidu a jednoduché vybavení. Pokud má být odstraněn vzrostlý akátový porost, preferuje ISSG pokácet ho až poté, co dojde k uschnutí vrcholových partií koruny. Pokud mají uschlé stromy zůstat stát, je třeba počítat s tím, že se akátové dřevo rozkládá mnoho let, na rozdíl např. od pajasanu (Ailanthus altissima), kterému stačí dvě vegetační sezony.

Optimální doba asanace a další technické detaily

Kácení je nejvhodnější provádět v pozdním létě (druhá polovina srpna, začátek září), jelikož výmladky zmrznou a během zimy uhynou. Matus et al.(2003) nedoporučují odstraňovat nejsvrchnější vrstvu půdy, protože obsahuje druhově nejbohatší semennou banku. Také použití herbicidu je účelné směřovat do konce vegetačního období, většina autorů se shoduje na srpnu až říjnu, kdy je herbicid vstřebán vodivými pletivy rostliny a transportován do kořenů. Vzhledem k tomu, že akát má obzvláště mohutný rozvětvený kořenový systém, který kořenovými srůsty často propojuje několik sousedních jedinců (vytváří jakýsi “rošt“), je podle Matušky (ústní sdělení) i Nováka (2005) nejefektivnější likvidovat akátový porost vždy celý včetně hraničních stromů. Pokud se kácí po částech (často v desetimetrových pásech), RoundUp se rozmělní do velkého objemu kořenů i jedinců sousedního nepokáceného porostu a účinnost zásahu rapidně klesá. Procházková (AOPK ČR Brno, ústní sdělení) navrhuje přimíchání barviva do herbicidu, což usnadní přehled o již ošetřených pařezech. Řezné plochy by měly být zarovnány, aby herbicid nestékal, a ošetřeny ještě před zaschnutím rány kvůli maximálnímu vstřebání účinné látky. Zatímco Křivánek et al.(2004) udávají, že se tato doba u akátu pohybuje okolo 10 minut, Matuška (ústní sdělení) doporučuje první nátěr provést bezprostředně po kácení, druhou, případně třetí aplikaci po cca 10 minutách. Také v použité koncentraci přípravku RoundUp nepanuje shoda. Novák (2005) ověřil postačující koncentraci pro pařezy o celkovém průměru do 5 cm 50 %, nad 5 cm jen 40 %, jiní odborníci preferují neředěný roztok. Účinnost přípravku snižuje použití kovových nebo znečistěných předmětů k ředění, příp. vody kontaminované sinicemi nebo řasami. Důležité je provádět zásahy za bezdeštivého počasí s teplotami nad nulou (ideální je více jak 10 °C). Novák (2005) považuje za optimální slunečné počasí s dobou expozice 8–12 hodin, bezvětří, bez ranní rosy, přeháněk nebo deště. Křivánek et al.(2004) udávají možnost snížení účinnosti zásahu ze 100 % až na pouhých 20 % při špatné volbě roční doby a počasí při aplikaci.

Likvidace výmladků

Pro obnovu přirozených společenstev po odstranění akátu je důležitá nejen vlastní metoda, ale též následná péče o asanovanou plochu. Většinou se doporučuje kon­trolovat výmladnost akátu následujících 3–5 let. Roční výškový nárůst výmladků v primárním areálu akátu zjistil Fowells (1965) – 3 m, Vítková (2004) v České republice až 4 m. Podle Matušky (ústní sdělení) je optimální likvidovat výmladky od července nebo srpna do října pomocí glyfosátu, a to buď 15% postřikem (pokud možno bodovým) nebo shodně s Novákem (2005) nátěrem 40% roztoku. Nátěr se provádí na místech s cennější vegetací, mnohem efektivnější postřik se použije na ruderální nitrofilní vegetaci v podrostu odstraňované akátiny. Také Trylč (2007) vyhodnotil jako nejúčinnější variantu odstraňovat akátové výmladky cíleně, a to dvakrát ročně (vždy v červnu a září), protože pouhé pravidelné sekání nebo přepásání nevedlo ani v dlouhodobém horizontu 30 let k jejich úplné likvidaci. Rovněž v CHKO Labské pískovce aplikují dva postřiky za sezonu – první v červenci a druhý v srpnu. Koncentrace herbicidu, kterým byl zprvu Round­Up a později Garlon, se pohybuje mezi 5 a 10 %; úspěšnost zásahů je 80–90 % (Bauer, ústní sdělení). Po aplikaci herbicidu je žádoucí výmladky ponechat a odstranit až následující rok, např. překosením v červnu. Pokud by se místo zásahu mělo kosit později, aplikuje se na ně raději glyfosát. Veverková (2009) doporučuje použít postřik 2x ročně (v létě a časném podzimu) v kombinaci s vyklučením vzrostlejších částí, zatřením řezů herbicidem a pastvou. Tuto činnost je třeba každoročně opakovat, jinak akát rychle regeneruje. Je známo, že schopnost akátu tvořit výmladky s věkem klesá (např. Nízký 1986, Novák 2005). Plochy s intenzivním zmlazováním akátu mají průkazně vyšší obsah nitrátů v půdě, což souvisí se zvýšenou aktivitou nitrifikačních bakterií na stíněných stanovištích a účinnou fixací dusíku hlízkovými bakte­riemi na kořenech zmlazujícího akátu Frantík (1985). To pak společně se zástinem působí negativně na vitalitu zbytků původní vegetace nebo brání jejímu návratu.

Obnova přirozené druhové skladby lesa

Obnovení druhové skladby po odstranění akátu v lesy původního složení bývá často spojeno s pomalou kolonizací přirozenými stromovými druhy a lesními bylinami (např. Hruška 1991, Dzwonko etLoster 1992, Lee et al.2004). Jako nejoptimálnější způsob řešení rekonstrukce přirozených lesů Novák (2005) vyhodnotil proces přirozené obnovy. Regenerace tak probíhá rychleji na stanovištích s blízkým zdrojem diaspor původních druhů (Halassy etTörök 1996). Zalesnění semenáčky i sazenicemi se vyznačuje vysokým procentem ztrát. Síje sice při pokusech vykazovala uspokojivé výsledky, s touto metodou však nejsou dlouhodobější zkušenosti (Novák 2005). Trylč (2007) varuje před zalesňováním ploch po odstranění akátu borovicí lesní kvůli její řídké koruně, která dostatečně nezastiňuje podrost a nezabraňuje tak vzniku a růstu výmladků akátu. Čaboun (2003) dále pozoroval, že borovice vysazené na pozemcích po odstranění akátů vykazovaly od určitého věku nižší vitalitu a byly častěji napadány škůdci. Negativní ovlivnění růstu bylo zaznamenáno také ve smíšeném porostu akátu a břízy. Matuška (ústní sdělení) doporučuje na základě dlouholetých praktických zkušeností s přeměnou akátových porostů vysazovat cílové dřeviny minimálně až po třech letech od vykácení, a to pouze v případě, že výmladnost akátu je jen nepatrná. Velkou chybou je často prováděná výsadba hned v následujícím roce po zásahu s obvykle vysokým procentem ztrát.

Sukcesní vývoj na stepních lokalitách

Na xerotermních stanovištích se ve vybraných chráněných územích jižní Moravy sukcesním vývojem po asanaci akátu zabývala Čechová (1998), v několika chráněných územích Prahy Frantík (1985), na jehož výsledky navázal Trylč (2007). V krátkodobém aspektu (4–5 let) zjistila Čechová (1998) shodně s Frantíkem (1985) expanzi vysokých trav, zejména ovsíku, na jižní Moravě též třtiny křovištní, v Praze i pýru. Trylč (2007) v dlouhodobějším časovém horizontu (30 let) pozoroval na shodných stepních lokalitách jako Frantík (1985) přetrvávající expanzi ovsíku a pýru pouze na plochách, které nebyly v průběhu let pravidelně sekány či spásány a zároveň byly částečně stíněny porostem okolních keřů, příp. se vyskytovaly v blízkosti akátiny. Na plochách, které byly pravidelně udržovány, tyto druhy již neexpandovaly, obecně došlo ke statisticky významnému poklesu jejich pokryvnosti. Dále Trylč (2007) zjistil statisticky významný nárůst pokryvnosti přirozených druhů teplomilných trávníků třídy Festuco-Brometeaa pokles pokryvnosti nitrofytů. Rovněž se statisticky významně snížila nitrofilie a vlhkomilnost porostů, na­opak vzrostla jejich teplomilnost.

Rice et al.(2004) upozorňují na blokování sukcesních pochodů směřujících k obnově původních rostlinných společenstev po odstranění akátu snadnou dostupností dusíku pro rostliny. V souladu s tímto tvrzením probíhala sukcese nejrychleji na lokalitě, kde docházelo ke každoročnímu odstraňování biomasy, čímž se postupně snižovaly hodnoty obsahu humusu, dusíku, fosforu, draslíku a nasycenosti sorpčního komplexu (Čechová 1998). K obnově stepní vegetace nejdříve došlo na vyvýšených místech, tj. na hřbítcích, hranách svahů, skalkách atd. s rychlejším úbytkem živin. Vliv na rychlost sukcese mají ale i další faktory – kromě topografie lokality též kontaktní rostlinná společenstva, stupeň zasažení akátem, vzdálenost obnovovacích zdrojů nebo prezence či absence invazních rostlin.

Celý článek je trochu delší, tak tady je odkaz:
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/pece-o-akatove-porosty/