Kdyz se nedari, tak se nedari 08 2018

Objednam ti z GB nahradni ruzovy brejle, kdyz uz mas masinku hezkou, ruzovouckou :

za sedmý měsíc celkem 7 mm srážek ve třech dávkách, keře na zahradě schnou a opadávají, stromům se taky dvakrát nedaří, přes den je kolem 35 °C a větřík, do rána klesá teplota na 27 °C,
jediné pozitivum je, že včera jsem jel mimo své běžné trasy a zjistil jsem, že na tom ještě nejsem tak špatně.

U nás 35,1, v osmi dávkách, tak co si stěžuju, že jo. Taky nám to schne. Přes den kolem třiceti, v noci i devatenáct. Jsme 580m nad mořem.
2017 86,7
2016 111,9
2015 19,8 !
2014 105,9
2013 54,9
2012 105,1.

Tož já si to srdíčko vyliju - hospodařit jsem začala tím, že jsem si bez rozmyslu koupila koně. První výplaty v práci, tak hurá, koupím si koně. Zrovna jsme začali rekonstruovat barák. To se stoplo a začalo se stájemi, stavění ohrad, sušení sena...však to sami znáte. To je deset let zpět. Postupně přibyly dojné ovce, masné krávy, dvě děti.3 týdny zpět jsem si musela přiznat, že to vše nestíhám - děti, zvířata, dělat sýry, domácnost. Přiznat si to, že není na čem pást. Snažila jsem se získat pozemky do pronájmu, ale ani na 5000, -/ha s výplatou předem, nikdo neslyší. Tradice družstva (i když už je to dávno jiný), je tu silná. Krom toho výpovědní lhůty 5-7 let. Tak jsme koně prodala. Obrečela jsem neskutečně. Do včera jsem měla stále nutkání vyhlížet je ve výběhu, pod stromy, kde se schovávali před sluncem. Při vjetí do dvora jsem koukala na jejich okno do stáje, zda je tam uvidím. Po večerech čekala na jejich zařechtání. Místo toho, na mě včera v poledne vypadnul dopis ze schránky. Jatka Hodonín...než jsem se tím 3 stránkových dopisem prokousala, než mi mozek dovolil pochopit realitu. Koník, které jsem měla od jeho 2 let, nikdy nic, krom pár škrábanců, se mu u nás nestalo, si fatálně zlomil u nového majitele nohu. Ten ještě nestihnul přepis majitele v průkazu a tak jatka poslali vyúčtování mě. Popis masa, orgánů, hmotnost...a u každého řádku jeho jméno. Já si nechala jeho sedlo šité na míru...co kdyby náhodou se vrátil, sem tam jsem mrkla na bazoš...co kdyby náhodou tam byl. Asi vám budu připadat jako blbá hysterka. Ale chápu, že zlomit nohu se stát může. Ale s čím se nedokáži popasovat je to, že ho "s urvanou zadní nohou" (jak mi řekl majitel, když jsem mu volala, co se stalo), naložili do vozíku a ze Zlína jeli do Holešova na jatka. Ve vozíku jel dvakrát v životě (ke mě jako dvouletý a pak k novému majiteli...měl z vozíku strach). Za zasraných 5700, - za maso z něj. Hned jak se to stalo, tak mi volal, že by potřeboval číslo mého hospodářství. Já se ještě ptala, jak se koník má. Vše OK. Číslo potřeboval na příjem na jatka. V lednici 40 l ovčího mléka, u krávy 4denní tele, které nechce pít z vemene a mě se vůbec nic nechce. Největší krize mého "hospodářského" života.

Soptik: Tezko Vam ted byt napomocna, ale uprimne te situaci hodne rozumim. Prestoze jsem se narodila v panelaku a ani u babicek se se zviraty nepotkala, kone jsem mela odjakteziva v srdci. Jsou mou neoddelitelnou soucasti. Dlouho jsem nemela vlastni (a ani nechtela), presto byli ti oddilaci na prvnim miste pred mym vlastnim pohodlim i zdravim. Clovek by za ne dychal, jako by to byly jeho deti. A stejne tak s nimi zije a proziva i ty tvrde stranky zivota. To, co se Vam stalo, je opravdu nestesti nejvyssiho kalibru a verim, ze to bude chtit dlouhy cas, abyste to zpracovala do nejake snesitelne podoby.
Doufam, ze vedle sebe mate nekoho, s kym to muzete sdilet, kdo Vas necha se dosyta vyplakat a budete mit dostatecne klidu se vratit do normalniho zivota.
Cloveka pak rozciluje a frustruje kazda dalsi komplikace, ale snad se radsi upnout na praci, nez se uzavirat do sebe nekde v ustrani..
Drzim palce, at se zas brzy zivot v lepsi obrati.

Jo, tohle je těžký... Jsou lidi, kteří to takhle mají, zvíře je zvíře, dost často pak mají jednodušší život... Taky mi to někdy dělá problém, a to už jsem viděla za ty roky lecos….

Jediný co se dá dělat, že člověk sám za sebe má nějaké hranice a zvířata netrápí. Kdysi jsem musela prodat své stádo vybudované od nuly a hodně jsem vybírala, komu ho prodám. Měla jsem štěstí zvířata (dnes už jen jejich potomci) se mají výborně, ale vím jak bych těžce nesla, kdyby ne.

Teď nás čeká odchod štěňátek a moc se netěším...

Nový majitel byl u nás dvakrát, popovídali jsme si, "prolustrovala" jsem jeho jméno přes FB, Google, nic špatného. Když kupoval toho mého zmínil se, že jeho kobyla si zlomila nohu, proto schání nového. Když mi pak volal, jak se mají řekl, že se koně (ten můj s jeho chlaďasem) trošku pokopali. Nohu si zlomil prý tak, že kopnul do přístřešku. U nás nic takového nedělal - strouhání kopyt, broušení zubů...u všeho stál jako beránek. Spíše si myslím, že ho nakopnul ten jeho okovaný chlaďas. To je už jedno. Lépe bych to prostě vstřebala, kdyby zavolal a narovinu řeknul co a jak. Kdyby řekl, zaplatila bych uspání + kafilerku. Kdyby... Nakládku prý sám nezvládnul, tak to přenechal kámošovi (je mi jasné, jak to muselo probíhat). Vynadala jsem mu do hovad, nic jiného...aspoň ten první tlak šel ze mě ven. Děkuji...

Tak k tomuhle už nemám co dodat. Deprese se prohlubuje.

soptik85: je to hrozny, vinu nese majitel, kdyz si zlomil nohu jeden kun, mel zjistit pricinu a ne hned kupovat dalsiho. Pravdepodobne ta pricina byla stejna i tentokrat. Jaka je asi pravedpodobnost. Aspon jste si trosku ulevila, dostal by kupu jinych lepsich jmen, asi bych si na nem ulevil i jinak, ale to nic nespravi. Vim ze to neni moc utecha, ale dejou se jeste horsi veci, jak zviratum tak lidem a nezbejva nic jinyho nez se s tim vyrovnat.

Napisu to zkratkovite a bez zbytecnych detailu.

Den pred porodem kravky, se propadla do stani kde jsou jen slipky, vsecko dobry na konec akorat prace pribyla.
Druhej den rano velka radost jalovicka jako lusk.
Tri hodiny na to jalovicka zalehnuta, velkej smutek.
Par hodin na to dobra nahoda a dopadla adopce 1,5 dne stary jalovicky.
Den dva jalovicka prujem z jersey mlika, neumela sat a navic vysoka, takze se dost neprohla aby mohla pit, takze drezura. Ted uz druhej den pije sama.
Kravka nasadila moc mlika, vemeno jak balon a struky malicky, mekky. Nejde masinove oddojovat, struky se neudrzi, rukou to kope i pri vyvazany noze. Ocistec.
No a zbejva vytahat mocku pod propadlejma dlahama a spravit stani.
Uuuuuz aby se ochladilo protoze nervy mam jen jedny a kravu bych nejradsi poslal z domu. A je fakt ze kakao me chutna vic z krabicaku nez z jesrejci smetany.
Do toho chodmi kazdej den po vyprahly pastvine a sleduju zelejn ostrukev az ho vykosou, abych opravil velkou ohradu a prehnal je tam a pak cekat na dyst.

Ve všem tom zmaru vidím tato pozitiva, kráva žije, adoptivní telátko žije, kráva má hodně mléka, ovce se mají kde pást a máte ještě i velkou rezervu krmiva. I vy jste živ. Co by za to jiní dali!

Asi tak před skoro deseti léty jsem říkal ženě - " jestli si domů někdy přivedu nějakou rohatou potvoru (myšleno krávu na dojení), tak mě prvně nafackuj a pak se sbal a prchni"
Choutky mám pořád, ale přesně podobné zkušenosti mě stále odrazují. Kráva není ovce., kráva - dojná, to už je vyšší level.

profesor: je to tak. To zalehnuti si beru na triko, ale hned jsem si vzpomnel jak chovatelum tady za kopcem potrhal vlk myslim ze 4 telata. To bych byl tak nas ranej, ze bych snad i sel po stopach abych je opravil. Takovou dobu to krava nosi a pak smitec.
A to dojeni, obdivuju kamarada co doji 2x denne prez 30 krav. Do toho prace okolo vseho. Ale je fakt ze pak uz jsou tak vycepovany, ze kazda prijde z pastvy na svoje misto.

Mastňáčku klid, když jí dojačka nedrží, tak dej tomu max týden a bude to ok.

tak jsem letos dostal výpověď z třetí parcely, že si to musí sekat sami když to nechávám tak přerůstat , na jednu se na jaře budu moc znova vrátit (a uklidit po stavbě ).

dad to mne mrzí, co to je přerůstat? Letos obzvlášt.

Taky jsem měla letos stejný problém jako dad. Já mám ve smlouvě 1x za rok posekat, ale oni si představují trávu neustále max.10 cm. Tak jsem jim řekla, že ten jejich pozemek nepotřebuju, klidně si to můžou nechat, další jsou rádi, že tam pasu, protože to nemusí sekat a nic si nevymýšlí. A oni nakonec ustoupili. Protože by to museli sekat sami, neměli by ani na daň. Nemohl jste jim to taky tak nějak vysvětlit? Údržba pozemku je práce, kterou budou muset dělat sami nebo někoho zaplatit, takže je to pro ně nevýhodné. Ale asi jsou nafoukaní a neuznají to.

Janinka - přerůstat je podle majitelů parcely všechno nad 5 cm, letos jsem krom (a do) sena nešel pod deset, od té doby jsem vlastně nečistil, takže tam jsou až 30(40)cm vysoké stonky trav a pár letních plevelů co se chytly na holinách + jeden trs kopřiv,
co se dá dělat, sbalím přístřešek, smotám dráty a ozvu se dalšímu co měl zájem, jen je to přes ves a tak tam nepůjde denně převádět, je to dva roky nesekané a v loni tam vykácel staré jabloně (jen je podřízl a odešel)
jestli se zadaří tak dotáhnu výměnu pozemků naší babi, to by znamenalo získat cca 8 ha orného do šesti kilometrů od baráku, a jestli se zadaří tak bude výměna používání a měl bych to na dohled
sci fi , asi mám dobrej matroš

Je dobré mít sny, dad. Nás nic nezlomí, řešení se vždycky najde.

Tip na plemeno kozy, která vypásá a neožírá, by tady někdo měl?
Děkuji.

ChoKoz:
Mrtvá koza

ChoKoz: Jako chovatel koz to přece víte, tak proč se ptáte ? Pořiďte si ovce.

zásoby vlny začaly zbytečně zabírat místo, tak jsem se podíval na výkupy vlny a docela jsem nebyl potěšen, ceny 3-5 Kč za kg je vcelku výsměch, zvláště když se člověk podívá do Austrálie, jak tam ceny za posledních 5 let neustále rostou, nyní jsou na historických maximech, cca 2100 AUD/100 kg (pokud nechcete přepočítávat, tak to je cca 340 Kč/kg).

A nemaj to australani statem dotovany jako u nas za komara? Co jinyho ta zeme jeste produkuje, moc toho asi nebude. Neznam australskou znacku aut, elektroniky...v podstate niceho :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nemaj to australani statem dotovany jako u nas za komara? Co jinyho ta zeme jeste produkuje, moc toho asi nebude. Neznam australskou znacku aut, elektroniky...v podstate niceho :).

Klobouky a kabaty... Jsou bezva.

na subvence bych příliš nesázel, jde o burzovní ceny, chápu že se jedná o kvalitní jemnou Merino vlnu, ale i tak ten rozdíl je propastný, inu tržní mechanismus opět zapůsobil, v Číně už nechtějí umělá vlákna a tak poptávka po přírodním materiálu určitě výrazně těší chovatele Austrálie a blízkého okolí, otázkou je, co to ještě udělá s cenou jehněčího, při takové tržbě za vlnu je cena za maso už nebude asi výrazně zatěžkávat.

A jakou kvalitu má naše vlna? Vím, že je asi horší než australská, ale o moc? Myslím, že příčinou je i to, že u nás není žádný zpracovatel, který by se uplatňoval na mezinárodní úrovni. Představuju si to tak, že výkupce u nás tu vlnu nakoupí a prodá dál - ale kam? Kdyby byla dobrá, asi by našla odbyt tam, kde australská. Ale to jsou jen úvahy, jen mě to zajímá.

marion108: ja znam akorat skipiho

berrynator: aby to kluvi v AU a NZ neprepiskli, uz tak tam ta krajina stoji za prd. Teda hlavne v AU.

Tož zpracovatel by tu i byl, ale netuším, jestli vykupují, za kolik apod. Asi to najdete na stránkách:

http://www.ncv.cz.

PavelIV: Jenže nejspíš nakupují třeba tu australskou vlnu. Proto se ptám, jaká ta naše vlna je. Zelináři taky často nechtějí prodávat naše ovoce, protože je pobodané od vos, dřív se kazí atd., takže ho nakoupí a vyhodí. Jestli to podobně není s naší vlnou.

Tady třeba taky vlnu vykupují. https://www.naturwool.cz/vykup-ovci-vlny/ Nevím za kolik ani jak to máte k nim daleko.
Já svojí vlnu buď měním za výrobky z vlny a nebo jí můžu za 12kč/kg prodávat. Ano, je to výsměch oproti australským výkupním cenám. Oproti tomu v Austrálii nemaj žádné Sapsy, žádné dotace na krmné dny plemeníků, žádné nařízení o tom že uhynulá zvířata musí do kafiny, tam to prostě chodí tak, že buď se s chovem díky své produkci uživíš nebo ne.

Tak já bych řekl, že česká a australská vlna by mohla být úplně stejná, že záleží mnohem víc na plemeni. Ale nekamenujte mě, jestli je to jinak, rozhodně se nepovažuju za experta na vlnu.

hodně záleží na plemeni, způsobu chovu (čistota vlny) a obsahu lanolinu.

Ono to je taky prostě ovce od ovce v rámci jednoho plemene, při stejném systemu chovu i ustájení.

Dobře, ale vy jste chovatelé ovcí, střihači (někdo) a o vlně něco víte, když s ní zacházíte. I v té Austrálii jsou určitě rozdíly mezi jednotlivci. Kdysi se psalo, že naše vlna je hrubá, ale to byly valašky a šumavky. Ani tak se mi zpracovaná nezdála nijak hrubá a kousavá. Já myslím, že možná je rozdíl v kvalitě a také v pověsti, kterou má australská vlna a kterou nemá naše. Navíc té naší je jen malinko. Ale tím spíš by bylo dobré, kdyby byla něčím zvláštní .

Tak merino a např. suffolk, to ani nemluvím o zwartbles, to je přece velký rozdíl. U masných plemen je tvorba vlny potlačena.

Janinko, já se v ovcích nevyznám. Znamená to, že vlna ze suffolka není dobrá nebo co to znamená? Chci se poučit, proto se ptám . Jaký je rozdíl mezi naší a australskou vlnou, toho se chci dopátrat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Janinko, já se v ovcích nevyznám. Znamená to, že vlna ze suffolka není dobrá nebo co to znamená? Chci se poučit, proto se ptám . Jaký je rozdíl mezi naší a australskou vlnou, toho se chci dopátrat.

různá plemena ovcí mají různou vlnu. jak z hlediska rychlosti růstu, tak hlavně co se jemnosti týče. koneckonců když se podíváte na stránky schoku, u různých plemen tam máte informace o sortimentu vlny. to je přesně ono. některá vlna je hrubá, splývavé rouno, z toho uděláte tak hrubej koberec. některá vlna je jemná a dalo by se z toho udělat i vlněný na sebe.

jinak si nemyslím, že naše už vyhynulé merino mělo horší vlnu než merino australské. ale tam chovají ovce extenzivně na obrovských plochách a rentabilitou budou pravděpodobně jinde, než u nás, kde člověk staví oplůtky a pořád něco s ovcemi řeší.

no a taky. no. naše cukrovary taky nedělaly horší cukr než na západě a jak skončili, nepohodlná konkurence.

Děkuji.

nase merino, neco me rika ze to nikdy nase merino nebylo kdyz minimalne z pulky 19 stoleti jsou zminky o spanelskym merinu a krizeni s nim. Ale to jsem jen prelitnul ocima. Kdovi co je vubec to nase a jestli neco.

Australské mělo o vlnku-dvě navíc

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nemaj to australani statem dotovany jako u nas za komara? Co jinyho ta zeme jeste produkuje, moc toho asi nebude. Neznam australskou znacku aut, elektroniky...v podstate niceho :).

Speciálně pro vás je AUS zajimavá tím, že nepřijímá migranty

Bodlinko zas tu chceš vzývat komunismus? Cukru se u nás vyrobí tolik co v roce 89, ale kvůli mnohem větším výnosům není potřeba ani tolik hektarů osázených cukrovou řepou. Ano 90% cukrovarů se zrušilo, prodalo, zaniklo, ale těch 10% co tu zůstalo, navýšilo výrobní kapacity tak, že vyrábíme cukru to samé množství co před revolucí.
Co tu cukrovary taky omezovalo byly kvóty na cukr, ale to na nynější produkci nic nemění.

Jo a k té vlně... Tady nejde o to, že by australské ovce měly vlnu kvalitnější než ty naše, tady jde o to, že naše ovce jsou oproti těm jejich mnohem víc znečištěné a není rentabilní a mnohdy ani možné jí vyčistit.
Po roce 89 skončily dotace na vlnu, proto zanikly textilky co jí tu zpracovávaly. Cena vlny spadla o 90% dolů a zkostnatělá socialistická družstva se s tím nepopraly. Tak se ve velkym vybíjelo a částečně se začal chov orientovat na plemena s masnou užitkovostí.

kostey: Co píšeš, vypadá logicky. A protože není odbyt, nehledí se na znečištění. Už ovce asi málokdo češe .

Teď to je začarovanej kruh, není tu kvalitní vlna, tak tu nejsou zpracovatelé a protože tu nejsou zpracovatelé tak tu lidi kvalitu vlny neřeší.
A teď jde o to jak z toho ven.

Ono to bylo možná i trošičku jinak. Vlna se tady čistila nějakým chemickým bordelem, který se pak zakázal používat. Tak mě to řekl jeden zpracovatel, který mě zničeho nic polovinu vlny vrátil jako znečištěnou.

Analogie s dojnejma kravama...a nebo se stromama. Reze se, kaci se, pak si nekdo vzpomene ze stromy jsou potreba ale je sucho a mladej stromek chce vodu..a takhle vznilaj pouste a zanikaj prumyslovy odvetvi. Jako zaniklo zpracovani konopi, mozna i lnu.

když už se tu řeší ta vlna. Kam s ní, kdyžji nikdo nechce? Jak se likviduje, měla by se správně odvážet někam do kafiny?

Někde jsem četla, že je to dobré hnojivo, že zlehčuje půdu. Ale už si nepamatuju, ve které zemi to tak používají. A asi jo, jsou to minerály, tak proč ne. Proč do kafilerie? To není nic nebezpečného, aspoň myslím.

nedokážu si představit, jak by se vlna zapracovala do půdy, to mi nesedí. A dle mě se i dlouho rozkládá...no nevím...Kafilerka odváží uhynulá zvířata, ale sváží snad i odpad od jatek, tak jsem myslela, že ta vlna je takový podobný odpad jen z živého

Já to někde četla, taky nemám zkušenost, ale možná právě to, že se rozkládá dlouho, je dobré. Udrží vlhkost, třeba by se s tím dalo i mulčovat. Ale vypadalo by to určitě nezvykle .

No, vlastně by mě taky zajímalo, kam ofiko patří vlna. Protože to asi úplně komunál není. Stavební odpad taky ne, dokud z toho není izolace... na kompostárně by jim to asi pěkně zamíchalo procesem, takže do bia taky ne... ale na kafinu mi to taky nesedí.

Ohledně mulčování rounem jsem už taky slyšela. Ale moc jsem to nezkoumala, tak nevím.

Jsem zvědavá, co kdo napíše. Je fakt, že jí zbývá mraky, když se sečtou chovatelé, co jim to neodebere střihač, nebo si střihají sami. Já tu schovávám pro nějakého pána z inzerátu, ale už je to tu pár měsíců a pomalu mě to přestává bavit... takže asi nacpu popelnici

rozemletá vlna se používá jako hnojivo. Jako rozemletá se rychle rozloží.

Myslím taky, že tu někdo říkal, že kalifornské žížaly dokážou rychle rozložit vlnu.

Tak to bude muset bejt neco takovyho...by to nebyl spatnej podnikatelskej zamer :) A ta ceska vlna je navic plna prachu, hove n, nekdy ovsa, jecmene atd :)
https://www.youtube.com/watch?v=0aNawMsfS8E.

Ha
https://www.compo.com/cz/cz/magazin/Zazrak-prirody-Dlouhodoba-hnojiva-s-ovci-vlnou.html

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/compo-hnojiva-s-ovci-vlnou-vice-bio-to-proste-nejde

Sakrys, jeste tak prijist na to jak si to nadelat doma a bylo by pohnojeno. Takhle by si mohly ovce zajistit i lepsi pastviny a louky z vlastnich zdroju.

Máme vlnu ještě od loňska, nevím kam to dát, ale vím, že to nemůžeme dát do kompostu.
Takže to vypadá, že budeme kupovat nějakou řezačku na vlnu

Nebo zalozime druzsto na zpracovani vlny na hnojivo :) jako se vozi jabka do mostarny a clovek si odveze most. Kdo se toho ujme? :).

Asi to bude smíchaný hnůj s drcenou vlnou, o které psal Kostěj. Ten druhý odkaz mě zavedl někam jinam.
Mulčování ovčí vlnou jsem včera zase někde našla. To je aktuální pro zahrádkáře, když je teď sucho. Myslím, že by to bylo lepší než nějaká sláma, vlna by udržela víc vlhkost. Janinka by to mohla vyzkoušet v následujícím období a podat nám hlášení. A sýkorky a jiní ptáčci by měli k dispozici vlnu na stavbu jemných hnízd .

mastnacku, to je dobrý nápad. Mě se sice netýká, ale něco takového by se vážně dalo dělat.

hlásím se jako zásobovač

Ja to uz hledam jaka technika je potreba.
Mulcovat vlnou by u nas moc neslo, jsme na vydrholci, to bych namulcoval souseda pod kopcem. Leda castecne zpracovana a prispendlit k zemi poradne.

Věřím, že něco vymyslíte .

už taky taky chvíli googlim, ale zatím bez výsledně...

poslušně hlásím, že mám k dispozici malou peletovací linku, vychytávám na ní výrobní drobnosti, potřebuju do ní materiál do 3(6) mm.

A sakra :) Tak zase me neco uniklo.

https://www.youtube.com/watch?v=SHLgsDiHn4s.

dad napsal(a):
poslušně hlásím, že mám k dispozici malou peletovací linku, vychytávám na ní výrobní drobnosti, potřebuju do ní materiál do 3(6) mm.

Jak jako, na co peletovací? Krmení? Zajímá mne to.

Janinka - na krmení je to čím krmím škoda,
reagoval jsem na hledání čím zpracovat vlnu + něco na granulované hnojivo
chtěl bych topit v automat.kotli agropeletou
zatím měním ložiska a zkouším správnou vlhkost materiálu, taky lovím problémy v elektrice, není to žádná sláva.

Vlnou mulčujeme roky. Rozložíte ji prostě kolem stromků, dobrá je na jahody (blbě se po ní leze slimákům). Vhodná je taky do vyvýšených záhonů jako spodní vrstva. Jinak ze zahrádky zkušenost - za ty roky se téměř nerozložila. Dobře drží vlhkost, plevel jí prorůstá hůř než běžný mulč. Vlna nám taky zachránila pár stromů usychajících a neustále podrytých myšima, snad se odstěhovaly nebo co, stromy zesílily a rostou.
Ke zpracování vlny: ze začátku mi jí bylo líto, sbírala jsem každý chomáč, sama si stříhala, prala jsem ručně jak bl/bec (kdo zkusil pořádně vyprat vlnu od lanolínu, chápe), schovávala do pytlů, nakonec šlo asi 25 kg na spředení do přádelny. Zahučela jsem tam za tisíce (cca 400, - za kg vlny v přízi, připravená na pletení, pouze vyprat). Pletu, pletu, vlnu mám na roky, ale nikdy se vám to nevyplatí. Jen mám dobrý pocit, že je to z vlny, která mi běhala po zahradě.

Ale to není přímo téma "nedaří se", to zas ne, prostě je to jen zkušenost.

ovcezkopce Bylo by foto? Zajímá mne, jak to vypadá. Mulčuji dosti, ale vlnou zatím ne. Vozíme ji do sběrného dvora.

Janinka Bosorka napsal(a):
ovcezkopce Bylo by foto? Zajímá mne, jak to vypadá. Mulčuji dosti, ale vlnou zatím ne. Vozíme ji do sběrného dvora.

Vyfotím v týdnu, musím sebou vzít foťák, v mobilu ho nemám.

mastnacek...jo, tak to by se mi líbilo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím taky, že tu někdo říkal, že kalifornské žížaly dokážou rychle rozložit vlnu.

Já to říkal.
Místo kde mám kompost a v kompostu kal-žížaly mě zároveň slouží jako "kafilérní box". Mám pocit, že to množství vlny které tam dávám - kůže, zaprasená vlna, ovce z "domácí porážky" se mění na kompost velmi rychle, ekoligicky, bez investic...

profesore, nebyl by nejakej vzorek k vyfoceni treba ve stadiu rozkladu? Cucek vlny prolezlej zizalou? Me by to libilo asi i vic nez ten peletovac, protoze vyvoj a vyroba ty masiny by stalo dost penez a navratnost nejista. Takhle bych domu natahal vlnu od lidi ktery me ji vnucujou a zurodnil bych si vsecko na cem pestujem, vcetne luk.

Jarouši co já bych pro vás neudělal, když si tak často názorově vycházíme vstříc Ikdyž nevím co vám foto pomůže. Stačí si představit to co píšete + prostor, který vám případný stroj-zařízení zabere. Ten samý prostor si můžete vyčlenit někde venku ve stinném koutě zahrady, případně jde i v budově( ale tady je potřeba udržovat vlhkost). Ale nemyslete si, že můžete takhle kompostovat metráky vlny! Vlna je spíše jen takový doplněk. To by jste musel mít obrovský kompostovací prostor.
Na fotce je vidět vlna která byla na povrch. Ta z hloubky je špinavá, tak asi vidět nebude. Kal-žížala potřebuje hlavně rostlinnou hmotu - seno, sláma, rostlinné zbytky ze zahrady. Jako zákusek padané ovoce, zbytky z kuchyně.....
Ještě mám jeden kompost, ale ten je kousek od domu. Kdybych tam nafotil něco lepšího tak dodám. Na to že žížaly v pohodě zpracují zbytky minimálně z 20 zabiitých zvířat na prostoru cca 1,5 x 5 m o hloubce tak 80cm myslím že pracují na jedničku. Chce to sem tam kousek promíchnout, případně nechat prohrabat slepicema.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

:) mame hnojniste cca 2,5 x 4m a na hloubku pod uroven zeme asi 1,5m. Nad zem pak podle toho kolik je hnoje. Vetsinou se to odveze kdyz to ma metr. Takze hmoty je hodne, jen uz tak rychle nepribejva jako driv kdyz ve chlive staly dve kravy na mliko, bejk na vykrm a telata. Ted je to jedna krava, prase, kralici. Slepice maj na nej pristup imrvere, takze vrsek je vzdycky prohrabanej. Je to ale az do odpolednich hodin na slunci. Dobrejch 30cisel je sussi, pak uz je to ulezely. Prihazuje se jen hnuj, sem tam nejaka ta nat atd. No a taky je to pohrebiste... Zbytky z kuchyne zpracuje prase + slipky. Tak nevim, bylo by jim tam dobre?
Metraky vlny ne, zase tolik toho nenastriham, v bigbagach na pude mam vlnu asi za 4 roky ze svejch. Ono by mozna pomohlo ji tam davat slisovanou?

Ono hnúj jako takový jim zas tolik nesvědčí, muselo by tam být hooodně slámy. Králičí jo, ale taky nesmí být bez vydatné podestýlky. Na klasickém hnojišti se držely taky, ale jen na okrajích u země. Hloubka jim taky moc nesvědčí, potřebují promíchávat, aby měly co žrát, protože zpracují to dole a nahoru, na čerstvé se jim moc nechce, protože nahoře je to suché. Nemyslím zbytky z kuchyně co dokážou efektivněji zpracovat slepice a prase, ale to ostatní. Hnijící ovoce jim svědčí nejvíc, tam jich bývají velké chuchvalce. Já jim přihazuji hnoje jen trošku a jen ten suchý z rohů. Prasečí vůbec.

Kaliformské žížaly se drží asi v 10cm vrchní vrstvě. Musí být přiměřeně vlhká. Musí se kropit. Když jsem dělala v družstvu v přidružené výrobě a bylo potřeba udělat něco, co nesneslo odklad, třeba jednotit cukrovku, pytlíkovat VERMIKO - hnůj zpracovaný těma kaliformskejma potvorama... tak jsem se o tom trochu dozvěděla. Tam dostávaly ke zpracování hnůj vykoupený od soukromníků, protože ten, ve kterém byly zbytky siláže jim nesvědčil.

Tak to me jsou zizaly na pr d

A já jsem zase skoro rozhodnutá si nějaké Američanky k těm tuzemským žížalám pořídit, nemůže to být na škodu, naopak.
mastnacku, jak jste to myslel, že by se zúrodnily pastviny atd? Rozházel byste tam ten kompost nebo jak byste to udělal? Mám k pasení jeden pozemek, kde je to bída, úplně chudé, ale nevím, jak ho pohnojit, abych tu trávu, co tam ještě roste, nezničila. Nemusím asi psát, že nechci žádné koupené hnojivo v prášku nebo granulích a tekutého nic nemám.

oreb1: mam nacteno ze se da louka zmladit i tim ze se zasype hlinou, kompostem. Jen tak aby se posecena zakryla. Takze asi tak 1cm mozna 2. Melo by to i zlikvidovat mech protoze ten se drzi dole a trava ho proroste. Nemam vyzkouseno ale nic nebrani to na maly plose zkusit.

Ne hned, ale zkusím to, pod tak malou vrstvou se asi tráva neudusí. Díky za radu.

na traviny rozmetám hnůj pravidelně, jelikož je vcelku pěkně proležený tak spíše připomíná kompost, ta účinnost je samozřejmě několikanásobně menší, než kdy se hnůj zaorá, ale když žádnou ornou nemám, tak přeci nebudu hnůj prodávat a kupovat umělá hnojiva, ten kompost by byl určitě ještě lepší, otázkou je, jak vypadá ta tráva, co na tom pozemku je, protože jestli je to už výrazně prořídlé, tak tomu až tak hnojení nepomůže a chtělo by to spíše přisít, jinak rozmetám na podzim, přes zimu se krásně většina hnoje rozpadne a víceméně zmizí a na jaře se zbytek pěkně rozvláčí a na travině je to pěkně znát.

Takže když to shrnu, docházím k závěru, že když tam na podzim poházím něco osiva, na to ten kompost v tenké vrstvě, mělo by to být v pořádku. Nebo možná zkusím nejdřív jen ten kompost a kdyby to bylo mizerné i pak, teprve přisiju. Nechci tam moc dávat kupované pastevní osivo, protože to, co je v travních směsích, kozy moc nechtějí a možná bych tím přísevem zahubila ty jejich oblíbené kytičky. Pozemek není můj a investovat do osiva z Planta naturalis se mi nechce. Ale stejně budu muset počkat na ten kompost, ještě ho nemám dost.

oreb1: Jelikož se doma topilo výhradně dřevem jen při opravdu velkých mrazech se dalo trochu černého uhlí, tak děda veškerý popel dával do sudu. Potom ho prosel a hodně brzo zjara s ním poházel louku. Mech se s popelem nemá rád a nějaké živiny to má taky.

Přezdívka, no vida, já taky topím výhradně dřevem. Ale dávám popel do kompostu.

já si kal.žížalky pořídil hlavně na zpracování hnoje, slámy je tam snad dost, padančata sypu hned vedle, kolem jsou záhony mulčované sekanou trávou, listím, stařinou,
jestli se ty kroužkovci rozutekli do mulče tak o ně brzo přijdu, za pár dní půjdou slepice na zahrádku, už tam stejně skoro nic není
jestli se ty chytřejší zavrtají do hnoje tak přežijou
mám je asi měsíc, tak jsem rád když občas nějakou najdu tam kde jsem je vysypal.

Kal-žížala v zemi nepřežije. Tím že jen tak pro zajimavost hnůj rozryjete, zjistíte kde je jich nejvíc, a tak poznáte co jim vyhovuje. Jak píše přezdívka - drží se v horní vrstvě, ale to pak musíte kropit, jinak zaleze níž a tam se tak nemnoží. Já se o ně tak nestarám, ale pokud chcete mít žížal hodně, tak kropit, provzdušňovat těch 10-20cm a přikrmovat nějakou rostlinnou hmotou. Kdo je dělá na kšeft, tak jim přisypává i obilný šrot.

oreb1...no a ještě jedna důležitá věc...chtělo by to déšť


To ty slepice žížaly nevyzobou?

Oreb:
Nevím, jak skladujete seno, ale pokud by jste měla možnost po rozbalení balíku, nebo u někoho, kdo má balíky na hladké ploše pometat ty vypadané zbytky, tak v tom je spousta druhově pestrých semínek a když to budete nosit na tu pastvinu, postupně ji dosejete. A to zvířata ráda.
Vlnou jsem mulčovala, hlavně tou pokaděnou ze zadků - výborné hnojivo a také jsem s ní úspěšně založila takové ty vyvýšené permakulturní záhony.
Dospoda se dávají větve a na ně pak různý organický materiál a bylo to dost suché a lezly do toho myši a tak jsem další rok udělala znova a dospoda dala vlnu (nepraná vlna odpuzuje myši) a moc se to zlepšilo. Vlna zadržuje vodu v horní vrstvě záhona.
permaweb.cz/photo/nemecka-kopa-2
blog.utrikocekmodroocek.cz/2014/05/africky-zahon-african-keyhole-garden.html.

oreb1: Tak to zkuste na kousku třeba jen 1 ar. A místo drahého osiva rozházet drolky ze sena a zasypat kompostem. Nebo promíchat s kompostem a hodit na louku. Ale chce to utužit. Travní osivo se přikulovalo válcem.

mine, Bekky, přezdívka - dobré postřehy a nápady, semínka z letošního sena budu mít. A třeba někdy bude ještě pršet.

Travni seminko se neseje hluboko.

Trávu jsem nesela, ale vojtěšku ano a to je vlastně taková lepší kulturní travina pícnina a ta se přivalovala, aby až začne po dešti klíčit, aby se měly klíčky čeho chytit, protože to semínčí je tak mrňavé, že kdyby se nepřikulilo, tak nemá šanci se uchytit.

Nečetl jsem celé - ale pokud řešíte, jak zlepšit kvalitu půdu a zároveň přisít pastvinu,
tak jeteloviny (jetel, vojtěška) jsou právě to nejlepší.
Na kořenech mají hlízkaté bakterie, které ze vzduchu umí vázat do půdy dusík.
Tím půdu (ne moc, ale přece jen) obohacují. Zároveň jsou kvalitní pícninou.
A hlavně - v těchto suchých letech se ukazují jako vhodná alternativa travin.
Pokud chcete dosévat, může se to dělat sennými smetky, jak je psáno výše, ale...
Pokud chcete dosévat a zároveň zkvalitňovat (krom té půdy i zvýšit množství píce
i získat druh odolnější suchu), sežeňte si (pokud z nějakého důvodu nezvolíte
ty jeteloviny) srhu laločnatou (dříve srha říznačka).
Je prostě neopakovatelná, suchu odolná, je z ní největší výhon nadzemní hmoty.

Jinak kompost je, co se dusíku týká, slabší, než rozleželý hnůj.
Máte-li dostatek kopřiv, můžete dělat hnojivé jíchy z nich, tím pak prolévat
pastviny. Ale dělá se to řekněme v dubnu nebo kdykoliv je normální počasí
a vlhko. Rozhodně ne nyní. Dtto prosévání zeminy, to pouze tehdy, je-li tráva
v plné vegetaci (to již několik měsíců není).

Vlnu kdysi bratránek pohodil za salaš, nerozložilo se to tři roky, jen to bylo
olezlé a zplihlé. A byl pod tím ráj myší. Asi jako pod Bodlinčinou plachtou
na její "zahrádce".

Kalifornské žížaly přežívají jenom tak, kde mají non-stop příjem potravy,
jinak hynou. Zároveň potřebují teplo z rozkládající se hmoty a nezámrznou
hloubku. Díky bohu. Jinak by to byl invazivní druh par excellence.

Honzo a jakým způsobem provádět ten přísev?

honzapm napsal(a):
Nečetl jsem celé - ale pokud řešíte, jak zlepšit kvalitu půdu a zároveň přisít pastvinu,
tak jeteloviny (jetel, vojtěška) jsou právě to nejlepší.
Na kořenech mají hlízkaté bakterie, které ze vzduchu umí vázat do půdy dusík.
Tím půdu (ne moc, ale přece jen) obohacují. Zároveň jsou kvalitní pícninou.
A hlavně - v těchto suchých letech se ukazují jako vhodná alternativa travin.
Pokud chcete dosévat, může se to dělat sennými smetky, jak je psáno výše, ale...
Pokud chcete dosévat a zároveň zkvalitňovat (krom té půdy i zvýšit množství píce
i získat druh odolnější suchu), sežeňte si (pokud z nějakého důvodu nezvolíte
ty jeteloviny) srhu laločnatou (dříve srha říznačka).
Je prostě neopakovatelná, suchu odolná, je z ní největší výhon nadzemní hmoty.

Jinak kompost je, co se dusíku týká, slabší, než rozleželý hnůj.
Máte-li dostatek kopřiv, můžete dělat hnojivé jíchy z nich, tím pak prolévat
pastviny. Ale dělá se to řekněme v dubnu nebo kdykoliv je normální počasí
a vlhko. Rozhodně ne nyní. Dtto prosévání zeminy, to pouze tehdy, je-li tráva
v plné vegetaci (to již několik měsíců není).

Vlnu kdysi bratránek pohodil za salaš, nerozložilo se to tři roky, jen to bylo
olezlé a zplihlé. A byl pod tím ráj myší. Asi jako pod Bodlinčinou plachtou
na její "zahrádce".

Kalifornské žížaly přežívají jenom tak, kde mají non-stop příjem potravy,
jinak hynou. Zároveň potřebují teplo z rozkládající se hmoty a nezámrznou
hloubku. Díky bohu. Jinak by to byl invazivní druh par excellence.

Honzo, pro mně to jsou velmi cenné rady, díky.

přísev provádím ručním rozhozením osiva (mám jen malé plochy), pak používám rotační brány se sítovým válcem nastavené na hloubku 0,5 cm, určitě by to šlo i za pomocí obyč bran(luční jsou lepší) na tupo a válce, přihnojím, a dá li ten nahoře a zaprší tak to vyklíčí
letos jsem sel vojtěšku do podsevu, sežral mi ji dřepčík, zůstala řidina, nechám ji vykvést a dozrát -samovýsev, přihnojovat vojtěšku se nevyplatí
vedle jsem zkusil jetelotrávu, znova do podsevu, bez vody to nejde, jetel tam sem tam je, trávy jsou suché, počkám na pár dešťů a pak se rozhodnu jestli to půjde regenerovat nebo budu zakládat nový porost
samovýsev je to nejlevnější co se dá udělat v případě slušného druhového složení porostu, jen seno (otava) je méně kvalitní, porost přezraje,
k.žížaly jsem nasadil do hnoje, doufám, že tam do jara přežijou a bude se jim dařit, vozím jim tam dvě až tři kolečka týdně.

trochu spojím toto téma s diskusí boj se suchem, když jsem tak koukal na ten paletovací stroj na vlnu, docela by mě zajímalo, jestli by ty granule s vlnou nefungovaly stejně jako nedávno zde zmiňovaný Hydrogel, určitě by to bylo několikanásobně levnější, otázkou je, jak by ta vlna v půdě fungovala v dobách, kdy by těch srážek bylo docela dost, jestli by to nebylo zase na obtíž, možná dobrý nápad na nějaký vědecký pokus, aby z toho byly relevantní výsledky a mohlo se to využít vícero v praxi.

předpokládám, že vlna v peletce se vlhkem povolí a vznikne porézní hmota s pory do 0,1 mm, tam se voda zadrží, stejně by fungovala peleta z vláknité rašeliny(kokosu, juty, konopí, lnu) jakmile v okolí bude méně vlhkosti než v peletce bude voda vyvzlínávat do okolí, funkce je podobná, hydrogel využívá osmotického tlaku
funguje to za předpokladu, že nějaká voda se do půdy s těmito kondicionéry dostane.

Z dostupnych informaci drzi vodu protoze ji pojme x krat vic ( ruzny prameny uvadej ruzny cisla ) nez sama vazi. A udajne odpuzuje slimaky kdyz se to posype po povrchu.

No tomu, že odpuzuje slimáky bych zas tak nevěřila. Slimáci mají rádi vlhko a tak zalezou pod vlnu a libují si jaké mají parádní podmínky pro kladení vajíček a rozmnožování.

s tema slimakama jsou na youtube nejaky videa ale tezko rict, amici jsou taky podvodnici :).

Dosev - povrch se rozruší - čímkoliv - podle plochy od kovových hrábí až po brány.
A pak se provede dosev - čímkoliv. Od ruky až po rozmetadlo. Uválet.
Určitě by se tam nemělo aktuálně pást, aby dosev měl klid na klíčení.
Zkusím vyfotit jednu takovou louku u nás.

Kompost - doufám, že na něj chodíte co nejčastěji čůrat.
Počůraný kompost - základ rychlého a úspěšného rozkladu.
Na každém kompostu by měla vyrůst čurabudka.

Čůrat se dá i bez budky, ne?
Mimochodem, kompostují se i lidské exkrementy.

Ještě mi tam vypadlo, že kompost by měl být na teplém chráněném místě,
ale ve stínu. Ideálně s východním osluněním, aby ho slunce po chladnější
noci rychle prohřálo, západní může být také.

Děda nedal na vojtěšku dopustit, doséval ji kde se dalo.
Za jeho časů tady na horách nedobře přezimovávala, byla vzácná.
Tyto problémy jsou už pryč, zimy už jsou jen symbolické.
Díky jejímu extrémnímu kořenovému systému je ona to pravé,
co si představujeme pod pojmem "péče o půdu, aby byla schopna
náhlý příval většího množství vody pojmout - vsáknout hlouběji".
O systému rozdělení větších ploch, znovuzavedení keřů-remízků
už jsem psal v Boji proti suchu, ale jaksi to tam zapadlo.

https://kramerius.uzei.cz/search/r.jsp?forProfile=facet&forProfile_sorting_dir=&debug=&sort=&q=lukarstvi&issn=&title=&keywords=&author=&rok=&udc=&ddc=&shelfLocator=&physicalLocation=&offset=0&fq=dostupnost:%22public%22

Vsecko to tam je :) Zadny novoty tady jeste nikdo nevymyslel.

Janinka Bosorka napsal(a):
Čůrat se dá i bez budky, ne?
Mimochodem, kompostují se i lidské exkrementy.

Takova separacni kompostovaci toaleta je super. Nespotrebuje vodu, vytvori se velmi kvalitni kompost a moc se sbira zvlast, necha odstat a je to take super hnojivo.

honzapm: Srha říznačka je pro kozy nejmíň chutná. Žerou ji jedině jako seno, když jiné není. Je to škoda, doporučujete správnou výnosnou trávu, ale nevysvětlím jim to .
Prováděl jste někdo dosev nebo nový výsev štírovníku růžkatého? Nedá se výnosem srovnat s jetelovinami, ale jetel i vojtěška jsou příliš výživné, navíc tu štírovník přirozeně roste.

Stirovnik je toxicky... Nevim, jak moc, ale moje kozy ho miluji. V tomhle suchu je to jedina zelen...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dosev jetele.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

marion108 napsal(a):
Takova separacni kompostovaci toaleta je super. Nespotrebuje vodu, vytvori se velmi kvalitni kompost a moc se sbira zvlast, necha odstat a je to take super hnojivo.

Já vím, používáme podobnou, separační, už sedm let. Kompostujeme jinde. Jsme naprosto spokojeni. Nejvíce proto, že není třeba vody na splachování.

honzapm - práce s půdou - stačí hluboká orba po vrstevnici(s koněm), hnojit organickým hnojivem(trusem, pole min.80 t / ha co čtyři roky), střídat plodiny(po sklizni zařadit zelené hnojení), omezit chemii, dosáhnete v brzké době mikro - makrobiálně aktivní ornici s podílem humusotvorných látek nad deset procent
ten dosev je v proužkách, to je schválně ?

Příprava na kombinaci zeleného hnojení a hnoje. Hnůj nedávám uleželý, což je trošku chyba, ale i tak je to supr. To že odoraná brázda zcela nedolehne na podklad, ale zůstane ležet na zaoraném hnoji + na hořčici je výborné pro lepší promrznutí. Na jaře je to pak radost jak se to sype.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

profesor: vy mate nakladac coz? Me od tehlech "hokusu" odrazujou vidle ctyrky...

Vcera jsem prochazel pastvinu, chradne to, trava mizerna. Vypada to ze jestli opravdu par dni nezaprsi a trava se nezmatori tak do 14dni zacnu krmit senem, ale pred tim to vymlatim, akorat ot neni kam dat

Kupte mrazák.

Mame dva a treti ma babicka + mrazak v lednicce a babicka mrazak v lednicce.) Dalsi mrazak to uz je pro 5 lidi prepych. I kdyz mozna to tak skonci ze jeden mrazak na osobu :).

Z meteorology dlouho hlášených dešťů sešlo, koukám.

Mrazák na osobu je akorát, jen nesměj zrušit el. Máme na maso třístovku pulťák a na ovozel šuplíkáč 210 a sklepy, a marmeládovokomponakl skříň. Taky sušit se maso dá, je to dobré. Uvařit guláš, zavařit.
Vykostit a kosti pejskařům.

mastnacku, Vy máte sena dost, tak proč je chcete vymlátit, když nepotřebujete? Není lepší, když můžete, porazit a mít čerstvé než tříleté maso z mrazáku? Ještě k tomu, že, jak jsem pochopila, není Vaše rodina takovou krmí nadšená . Nerýpu, ptám se doopravdy.
.

Janinka Bosorka napsal(a):
Z meteorology dlouho hlášených dešťů sešlo, koukám.

A na jaky web ci app koukate? Me to vsude ukazuje, ze ma prset...

Mně se zdá, že nemá cenu se koukat na předpověď nikam, protože tady už mělo xkrát pršet a nic z toho. Včera bouřka a hřmění, ale ani kapka. Už si na to počasí začínám zvykat. A kozám se to myslím líbí, jen se povalují a spotřebují míň krmiva, protože se nemusí zahřívat. Jen jeden tlustý kozel to snáší hůř. Ale to je ta obezita .

Tak chytre aplikace a weby pouzime hlavne na suseni sena... Tam se to fakt hodi.

Já to samozřejmě psala s nadsázkou. Podívat se na počasí na Seznamu je zbytečné, líp je podívat se z okna, ale tady u nás přímo opravdu počasí neodpovídá ničemu, co kde hlásí. O kilometr dál na všechny strany třeba prší, ale tady ne. Nejen letos.

oreb1: mame dost sena ale na zimu, ne na to zacit krmit od konce srpna. Ano rodina to ne zere.

https://www.yr.no/place/Czech_Republic/South_Bohemia/Nov%C3%BD_Kostelec/long.html.
Všude nejprve dlouho dopředu výstrahy a jak moc deště a chladna bude, ted se to smrskává, jako poslední dobou vždy, bohužel. Jestě sleduji https://mapy.in-pocasi.cz/ a https://www.meteocentrum.cz/.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/481434-do-rakouska-dorazila-studena-fronta-pet-tisic-lidi-odriznutych-od-sveta-zaplavy-a-krupobiti.html

Bosorka: poradne zavrete okenice

Janinka Bosorka napsal(a):
https://www.yr.no/place/Czech_Republic/South_Bohemia/Nov%C3%BD_Kostelec/long.html.
Všude nejprve dlouho dopředu výstrahy a jak moc deště a chladna bude, ted se to smrskává, jako poslední dobou vždy, bohužel. Jestě sleduji https://mapy.in-pocasi.cz/ a https://www.meteocentrum.cz/.

Jo tak norove me nenapadli, ale u nas ma prset i podle nich... Jen skrouhli mm...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně se zdá, že nemá cenu se koukat na předpověď nikam, protože tady už mělo xkrát pršet a nic z toho. Včera bouřka a hřmění, ale ani kapka. Už si na to počasí začínám zvykat. A kozám se to myslím líbí, jen se povalují a spotřebují míň krmiva, protože se nemusí zahřívat. Jen jeden tlustý kozel to snáší hůř. Ale to je ta obezita .

Já se na déšť těším. Podle předpovědi má u nás pršet dnes v noci. Trochu mi radost hatí moje děti, které jsou zapojeny na festivalu United a déšť si zrovna nepřejí.

Tak u nás pršelo mezi 4 a 5 raní, teď je 12 a začalo drobně pršet, ať to vydrží aspoň hodinu, aby to spláchlo prach. Zítra by mohlo být pod mrakem, chystá se tu výstava drobného zvířectva v Žirči, jsem pozván od vnučky, která tam bydlí, tak to bych měl jít a podívat se, nebyl jsem několik let.

hokrví napsal(a):
Tak u nás pršelo mezi 4 a 5 raní, teď je 12 a začalo drobně pršet, ať to vydrží aspoň hodinu, aby to spláchlo prach. Zítra by mohlo být pod mrakem, chystá se tu výstava drobného zvířectva v Žirči, jsem pozván od vnučky, která tam bydlí, tak to bych měl jít a podívat se, nebyl jsem několik let.

Tak, ať vám to s počasím výjde i zítra...a nezapomeňte se obléct. Horko končí.

Tady dnes pršelo asi půl hodiny, ale jen tak, že člověk klidně mohl venku pracovat a nebyl přitom mokrý. Přesto kozy mokrá pastva potěšila, nerady okusují to, co včera nakousla kolegyně, aniž by to bylo umyté .

dad napsal(a):
honzapm - práce s půdou - stačí hluboká orba po vrstevnici(s koněm), hnojit organickým hnojivem(trusem, pole min.80 t / ha co čtyři roky), střídat plodiny(po sklizni zařadit zelené hnojení), omezit chemii, dosáhnete v brzké době mikro - makrobiálně aktivní ornici s podílem humusotvorných látek nad deset procent
ten dosev je v proužkách, to je schválně ?

Právě - a proto nikdy nezapomenu, jak tu Bodlinka doporučovala "zkulturnit" pastvinu
tak, že by ji celou postříkala Round-Upem a až všechno chcípne, tak to osít.
Tahle holka už je legendární nejen na iFauně.

Dosev je v pruzích schválně. Letos už je to 2x sklizené - jak pěkně jetel roste.
Bude ještě 1 sklizeň. Z pruhů se rozšiřuje samovýsevem po celé ploše.
Louka se může sklízet plošně nebo selektivně na senáž.

honzapm napsal(a):
Právě - a proto nikdy nezapomenu, jak tu Bodlinka doporučovala "zkulturnit" pastvinu
tak, že by ji celou postříkala Round-Upem a až všechno chcípne, tak to osít.
Tahle holka už je legendární nejen na iFauně.

Dosev je v pruzích schválně. Letos už je to 2x sklizené - jak pěkně jetel roste.
Bude ještě 1 sklizeň. Z pruhů se rozšiřuje samovýsevem po celé ploše.
Louka se může sklízet plošně nebo selektivně na senáž.

To ale doporucili i na nejakym eko-bio institutu, kdyz pritel zakladal pole. Postrikat a zorat, pry se round-up rozpada na nejake neskodne prvni ci co... Nevim. Nerozumim.

Včera zas soused obcházel místa, kde roste jedna kopřiva nebo bodláček. A stříkal. Bylo mi na nic. Tito to dělají z lenosti a protože glyfosát si přinesou z práce.

marion 108 - to, že se glyfosát rozpadne(rozloží) při kontaktu s koloidní micelou jílu na neškodnou sloučeninu nás ještě učily na škole, dvacet let je pryč a už víme, že to tak úplně doopravdy není, mohlo by být - ale to by se musela tahle účinná látka používat jen k účelu za kterým byla vyvinuta, je to nejvíce používaná chemická sloučenina (levná), proto se zneužívá, přečtěte si příbalový leták a hned zjistíte na co je povolená, pak se rozhlédněte a uvidíte k čemu se používá, tento rozpor v použití je protizákonný, jen to nikdo nevymáhá, je to kvůli penězům, proto je určitě asi i ten odklad zákazu prodeje / použití.

honzapm - ono to občasné a správné použití glyfosátu je v některých případech ospravedlnitelné z hlediska času, málo kdo by chtěl čekat až sedm let při správném osevním postupu za použití jiných chemických sloučenin na konečný výsledek
bez chemie to prostě nejde v době kdy to většina chce hned

Před 2 lety sem přilétly bodláky. Nevím, co to je za svin*stvo, ale jsou strašně pichlavé - ne jako ty klasické "české". Množí se geometrickou řadou.
Protože se taky bráním zubynehty chemii, letos jsem se rozhodla, že tomu obětuji mnoho ze svého času, energie a peněz za pohonné hmoty a rozhodla se je sekat. Přestoře neroste zhola nic než plevel, tyto bodláky jsme sekali již 4x. Na jaře jsem to prvně brala hvězdicí až pod zemí. Bodláky se vesele rozrůstají do ještě bohatších trsů. Není reálné je fyzicky zlikvidovat. Každý je jinak vysoký, některé ani nejsou vidět, ale stejně nasadí na květ. U země dělají široké růžice listů, pod kterými umírá i ta trocha trávy, kterou tu ještě mám.
Obcházela jsem těch několik ha a šněrovala po výbězích a sekala křoviňákem jeden po druhém. I tak je jich tu jak naseto.

Jsem přesvědčená, že příští rok hned z jara, jakmile zvířata obpasou a odhalí tyhle zrůdy, koupím Roundup a projdu pastviny se štětečkem. Je to sice takový boj s větrnými mlýny, protože z neudržovaných okolních pozemků sem zase něco doletí, ale věřím, že příští rok už bude procento bodláků na pastvině opravdu vysoké. Jsem z toho zhnusená a nešťastná.
Ano, nejsem zemědělec, jsem jen "držitel" zvířat, ale o hospodaření v rámci mých možností (ez techniky) se zajímám a dělám, co můžu... jen mi na některé záležitosti síly nestačí.

Taky máme "bodlákové pole" hned vedle letní pastviny, dlouhé padesát široké deset m. Dříve tam rostly kopřivy, nyní jen bodlák. Zlehka oplotíme a hned zjara jak vegetace vystrčí růžky pustíme tam ovce. Uvidíme.

Taky mám bodláky a překvapuje mě, že je kamerunky semtam žerou. U některých zůstal jen stvol.

Suffolky je taky žerou, obzvláště mladé rostliny.

Naše ovce bodláky taky žerou, když kvetou, okusujou květy pokud jsou mladé. Letos nic moc, protože všechno hrozně rychle vyrostlo a je to už staré a to jim nechutná. Ale loni to nějak dobře vyšlo a na pastvinu, kde jich bylo opravdu hodně jsme dorazily v době, kdy začínaly kvést a hodně květů opásly. Určitě je to nezlikviduje, ale nemnoží se tolik. Mám na mysli ty bodláky s fialovými květy. Vrátíme do stáda opět kozy, už máme domluvená kůzlata na příští sezonu a myslím že se odbodlákování posílí.
Co se týká Roundupu, tak technické plodiny se tím před dozráním v nějaké nízké koncentraci stříkají, aby se urychlilo zrání a mohlo se sklidit, když neprší. To je dost hrozné.

I letos? Aby se urychlilo zrání? Mohlo se sklidit, když neprší? Ale co zas s tím nakoupeným glyfosátem, že jo.

Janinko, možná že letos ne, to nevím, ale jestliže loni a napřesrok zase, tak je to asi bohužel jedno.
Vždycky si říkám, co asi na té půdě vyčerpané technickými plodinami a prolité chemií může v budoucnu vyrůst... Přeci může nastat situace, kdy budeme opět potřebovat být soběstační v potravinách. A co podzemní voda... tam to už taky musí být.

Proto se snažím hodně si toho vypěstovat sama. Mouku kupuji zde http://www.zijembio.cz/www-zijembio-cz/1-O-NAS. Na obilí nemám pozemky ani techniku. Máme studnu. !ale! vím, že je to všude. No, snaha je.

Jo, máte pravdu, já to v současnosti nějak moc nestíhám, ale snad do budoucna... I když je fakt, že zelenina nebečí, když něco potřebuje, což je občas můj problém...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak, ať vám to s počasím výjde i zítra...a nezapomeňte se obléct. Horko končí.

Počasí se dle mého názoru podařilo, bylo pod mrakem a areál je v parku pod stromy,22 stupňů, kraťasy, košile s krátkým rukávem, pěkné a pohodové prostředí a to asi proto, že jsem se na výstavu dostal až po desáté hodině a to již ti co chtěli nakupovat již byli pryč. S vnoučaty jsme sledovali králičí hop a musím uznat, že šlo o docela srandovní zpestření. Má to holt taky něco do sebe.

hhippie, nemáte fotku těch bodláků? Zajímalo by mě, co je to zač. Shodou okolností včera jsem pozorovala dvě kozy, jak ochutnávají máčku ladní. Nic pichlavějšího asi neznám, ale opatrně si odkusovaly a zdálo se, že jim to docela chutná. Ale okolo byla pastva snadnější, tak toho brzy nechaly, ale kdyby nebylo nic, ty potvory si dokážou poradit.

hokrví: Co je králičí hop?

králičí překážková dráha.Když jsem ještě měla kozy, tak spolehlivě okousaly stříbné pichlavé smrky.

ruzicka: Stříbrný smrk naše taky okoušou, ale ta máčka je teď, když je tak sucho a odkvétá, strašná. Horší než ostropestřec. Ale ten taky zvládnou.
A ty králíky to baví? Možná se ptám hloupě, ale už je to moc dávno, co jsme měli králíky a tohle neznám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ruzicka: Stříbrný smrk naše taky okoušou, ale ta máčka je teď, když je tak sucho a odkvétá, strašná. Horší než ostropestřec. Ale ten taky zvládnou.
A ty králíky to baví? Možná se ptám hloupě, ale už je to moc dávno, co jsme měli králíky a tohle neznám.

myslím si že jo. koneckonců donuťte králíka skákat přes překážky, kdyby nechtěl.

kdysi jsem měla králíka a stavěli jsme mu se sestrou překážkové dráhy z věcí, co byly po ruce. to ještě králičí hop nebyl vůbec vynalezenej skákal to sám, ve volnosti.

Ty bodláky co mi nesežerou ovce, mi sežerou kozy. Občas si říkám že bych kozy nejradši uplně zrušil, ale já je zkrátka potřebuju na dopasení takovejhle zbytků po ovcích. Šťovík s nima taky dopásám, případně do nějakého ovčího stáda hodim pár koz, udělám nějaké příčky na pastvině aby se nedostaly k ovocným stromům a pak ovce žerou spodek a kozy okusují vršky travin a likvidují bodláky, šťovíky, a prostě to co ovce moc a nebo vůbec nechtěj.

V družstvu, pro které vypásáme ty bývalé plantáže mají půlročního bejčka, který ještě před narozením prodělal nějakou virózu, nebo má nedostatek růstového hormonu a je pořád velký asi jako beran, ale neváží tolik. Nabídli mi, jestli ho nechci na pastvu, když ho vykastrujou neví co s ním. Přemýšlela jsem, že ho naučím táhnout lehký vozík se sítěmi, nebo mu to dám na záda. Máte někdo zkušenost s krávou mezi ovcemi?

Bekky, nemám, ale považuju to za dobrý nápad. Mohl by možná fungovat jako kozel mezi ovcemi, nemyslím jako prubíř, ale trvalé soužití. Bude kurážnější než ovce a myslím, že když ho naučíte doopravdy poslouchat, povede je. Ale je to jen má představa. Mastnacek má myslím na jedné pastvině krávu a ovce.

Bekkky - mám Dextra a kozy, samozřejmě při prvním kontaktu kozy ježily hřbety a pokoušely se jalovičku zastrašit, poté co zjistily, že ji neodtlačí je klid
Hhippie - proč chcete použít glyfosát tam kde stačí MCPA ?

Ano Bekkky, mám nějaké zkušenosti s chovem dobytčat a ovcí dohromady. O co ti přesně jde?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ja tusim, ze Mastnacek ma mix kravy - ovce..

Dad: protoze nic jineho neznam
Moc rada si necham poradit. Az budu mit chvili, vezmu zrcadlovku a vyfotim a vlozim, at vite, o cem se tu bavime. Je mi jasne, ze to neni zadna exotika, ze i tyhle "nase" bodlaky ma jiste ve vybezich kazdy druhy, ale ja to proste neznala..takovyhle kaktus Stejne, jako jsem neznala zlatobyl, nez jsem se prestehovala ze severu k Berounce. Tady jsou veskere plochy, ktere nejsou obhospodarovavane, zarostle treba i z 80% hustoty potrostu zlatobylem.. Nastesti za par let, kdyz se to prepasa, se to umori. Blby je, ze se pod tim spatne chyta podrost. Ale to tu povidam casto. Predpokladam, ze je to proste kombinace vycerpanosti a zhutneni pudy, nespravne vyuzivani pozemku (nadmerne zatizeni) a sucha.

Jakube boží fotka, nádherná. Vánoční, už se to blíží a přiletí Ježíšek. Jak říkával můj hodný tatínek, budiž mu země lehká : Ježíšek přiletí na peruti a řekne: Na..ru ti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
hokrví: Co je králičí hop?

Jak napsala ruzicka, králčí překážková dráha. Dětem se líbylo jak každý králík reagoval jinak, některý skočil a přikrčil se, jiný zase pelášil celou dráhu, co kus to unikát, nikdo nevěděl co se stane.

S tím bejčkem (volkem) mi jde o to, zda se bude držet stáda. Protože když by se nedržel, dělalo by to ve stádu paseku. A taky zda se dá tak naučit, že přijde na zavolání, ale ne tak jako že občas, ale vždy a taky, zda půlroční zvíře bude mít dostatečnou výdrž až se vytrénuje, aby se stádem chodilo. S ohlávkou na vodítku už celkem umí.

Co jsem společně pásl 3 dobytčata různého stáří a stádečko ovcí, tak že by spolu kdovíjak kamarádili to se říct nedá, byly to takové samostatné jednotky. Kravky se pásly někde spolu a ovce byly roztroušené po pastvině. To jen v parných dnech se stádečka tak nějak sjednotily, protože vyhledávaly chladnější místa. Ale stačilo kdykoliv zavolat a všechno se to ke mně seběhlo. Pokud se na ně zavolalo tak jsem se občas bál o jehňata, protože kravky přecijen když se z kopce rozeběhnou, tak je to hora masa a nemaj tak dobré manévrovací schopnosti jako menší lehčí zvířata a brzdit umí i tak, že zapřou přední i zadní a 3m se ještě kloužou, dokud uplně nezastaví. Jinak pokud jsou v klidu, tak aspoň ty moje byly na jehňata opatrné. Čtyřikrát se pod sebe podívaly, než si lehly, aby něco nezalehly. Ale to je kus od kusu, některé to vůbec neřeší jestli lehnou na tele, vemenem do kravince... Pokud bys měla jen jednoho volka, tak se budu mnohem spíš držet se stádem ovcí, než když by měl jiná dobytčata okolo sebe ve stádě.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Bekky - u zakrslíka netuším jakou bude mít fyzičku v šesti měsících, když nebudete hnát klusem bude stíhat, jeho pohyb se stádem bude záležet hlavně na jeho povaze a kontaktech s Vámi nebo s nějakou ovcí, bude se držet s kamarádem,.

hhippie - než vyštětečkovávat na pastvině bodláky totálním herbicidem bych raději zvolil bodovou aplikaci selektivního herbicidu, dá se použít Bofix, Lontrel, Starane atd., jen pozor na OL
tohle je poslední zelené bodláčí v jednom výběhu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Účinkovalo by to i na lupinu? Posekali jsme v červenci další velmi spustošenou část louky, bude se rozšiřovat pastvina. Lupina tam je hojně zastoupena. Sucho nevadí lupině ani bodláku, zatím ji vytrhávám a odnáším mimo pastvinu. Na podzim posekám ještě jednou. Zjara se oplotí a přepase.

dad: Nejen poslední zelené bodláčí, ale i poslední zelené ve výběhu. Toho byste si měl spíš vážit .

Oreb: Taky jsem si říkala, že zrovna tenhle jedlý bodlák bych tam nechávala...
Každopádně díky, Dad. Mrknu na to...

však já ho (ten bodlák) nechávám, za stávajícího počasí je účinnost chemie mizerná
tyto postřiky (TM) zanechávají v porostu jen trávy, plošná aplikace je na pastvinách nežádoucí !, jejich pozitivem je zanechání travního porostu v místě aplikace, neničí vše.

Smulčované oseté letní pastviny. Za měsíc vyfotím zas. Zarostlá, co nás čeká. Vypadá, že by se dala sekat a krmit, ale je plná lupiny.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Lupina...už jsem si to konečně našla, o čem tu pořád mluvíte... To je tak nádherná kytka! Mám jí spojenou z dětstvím a chalupou ve Šluknovském výběžku, kam jsme na léta jezdili... rostla na málo udržovaných lukách v pohraničí a vytvářela velmi pestrobarevné shluky květů...

Dalsi jedovata mrcha...

Lupina je pro ovce smrtelně nebezpečná. Celá rostlina (ale především semena) obsahuje jedovaté alkaloidy a glykosidy a jejich jedovatost se nesníží ani sušením či silážováním.
Akutní otravy lupinou se projevují ztrátou chuti, poruchami dýchání a chronickým poškozením jater.
Velmi často způsobují úhyn zvířat (zejména lesní zvěře), která se na lupině napasou. U lidí jsou zaznamenány otravy především u dětí, které si lusky lupiny spletly s hrachovými.
Takže musíme potencionální pastvinu na podzim na nízko posekat, vše vyhrabat a odklidit. Lupině sucho nevadí, rychle znovu raší, musím vzít rýček a jednu po druhé podrýpnout a z louky odklidit. Brzy zjara uvidíme, jak bude rašit, bud rychle přepást, nebo znovu na nízko sekat či použít bodově herbicid.

Ahá, tak tohle je ta lupina, tak ta mi tu sem tam roste. Častokrát tam kde rostou i lilie, kterých bývá víc. Dokud jsem nevěděl, že je jedovatá tak jsem se jí nebál, teď jí začnu z pastvin asi teda likvidovat, ale problémy s otravou na místech kde roste jsem nikdy neměl.

Tak já lítal po pastvině a v sadu někdy od dubna do července s kosou a sekal selektivně jen lupiny a později i bodláky. Ale jestli to pomohlo, uvidím na jaře. Nenechal jsem snad žádnou odkvést a vysemenit. Asi je taky zkusím vyrýpat, teď když nic jinýho skoro neroste jsou dobře vidět

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ahá, tak tohle je ta lupina, tak ta mi tu sem tam roste. Častokrát tam kde rostou i lilie, kterých bývá víc. Dokud jsem nevěděl, že je jedovatá tak jsem se jí nebál, teď jí začnu z pastvin asi teda likvidovat, ale problémy s otravou na místech kde roste jsem nikdy neměl.

Lupina je hořká, takže zvířatům přirozeně nechutná.
Žrala by ji jen v nějaké nouzi nebo nějaký nestandardní-nemocný jedinec.

Do naší krásné vlasti ji zatáhli myslivci. Líbilo se jim, kolik z jediného semínka
dokáže vytvořit nadzemní hmoty (hodně), že je vytrvalá a sama se přesévá.
Jako všechny bobovité je velmi výživná.
Napadlo je, že ji houfně budou vysévat na kraje lesů, aby k ní lesní zvěř
měla blízko, pěkně ji spásala a oni tak získali rekordní přírůstky "bez práce".
Tak se také stalo. Jaké bylo jejich rozčarování, když jelenům nechutnala.

Ach ano, člověk je vlastně hrozně hloupý tvor a mívá imbecilní nápady.
Herbiciduje pastviny, rozšiřuje nutrie a introdukuje nepůvodní druhy květin.
Pak klidně umře a další generace po něm zas vynakládají obrovské úsilí,
aby se následků jeho imbecilního nápadu zbavily.

Lupina sekáním mládne. Jako růže. Pozor na to.

Pane Honzo, ten herbicid by byl krajní, nejkrajnější řešení. Až v případě, že bych si například zlomila obě ruce, z jednou zlomenou se likvidovat dá. Herbicid selektivní a bodově by použil manžel, ježto nemá takovou vytrvalost a urputnost jako já. Dala bych se přirovnat k lupině nebo bodláku.
Věřím, že ovce se lupině za normálních okolností vyhne, ale v době suché a obzvláště, když bych ji předložila v posekané kupě, by to sežrat mohly. Možná by nezdechly hned, ale játra by si poškodily nebo kdovíco. A to si nepřeji.
Takže posekat a pak rýček, pak posekat, pak možná přepást, když ji neuvidím. A pak to už bude dobré, máme už tuto zkušenost.

Tak dorazili plemenáři a mám za sebou vážení jehňat...

A?

No bída a děs. Pár papírových jehňat je sice relativně pěkných 30 kilových a nějaká jehňata od kříženek mají ještě víc, ale jinak je to prostě bída. Když jsem teď spočítal průměr vážení tak to je 21kg, který teda dost snižují opravdu špatné kusy - 2x dvojčata která přišla o matky ještě v době kdy potřebovaly mlíko, ale on i medián je slabý. Osvalení 3 - 4 ale jo, jsou tam nějaké 2 ale i pár 5 a i co se týče svalu z ultrazvuku tak pár kusů ho má větší než hmotnost, což je sice pěkné, ale jinak drtivá většina ho má nižší. Udržet ale bahnice v dobré laktaci těchto vedrech a takovym suchu je kor při ekologickym farmaření bez jakéhokoliv přikrmování prostě nad mé síly. Kdybych bahnil v zimě když byly bahnice na senážích tak by výsledky byly určitě lepší. Ale tady se na kdyby nehraje a jde o to co se reálně vyprodukuje.
Nu což, každý rok nemůže být posvícení. Příští rok to snad dopadne líp. Konrád s Dvořákem se ale shodly že na tu letošní bídu mám jehňata pěkné.
No nevim, nevim... čísla mluví jinak.
Holt zdražím jehněčí, aby se mi váhový deficity nějak kompenzovaly.

Tak myslím, že stejně jako ty a často hůř jsou všichni, kdo bahnili konec duben, květen. S tímhle nikdo nepočítal. A tak špatné to nejni.
Proč se nemůže v ekologickém farmaření přikrmovat?

Může, ale jen jen eko obilím a eko granulema, eko senem... a já se snažím o hodně extenzivní chov a do intenzifikace nechci zabředávat. Nehledě na to nemám spočítáno, zda by se to vůbec finančně vyplatilo.
Každopádně tuky jsem u jehňat neměl téměř žádné, což právě dokládá to, že nejsou přikrmovány. Takže když někdo váží ve 100 dnech 40kg jehňata, ale je tam 5kg tuku a ta zvýšená cena výkrmu s váhou JUTu moc nepohne, tak je pak otázkou, jak moc to je rentabilní.

k tomu všemu jsou EKO granule podstatně dražší. Přidávám se k bídnému vážení a též mi Konrád říkal, že jsou ještě dobré (že by slůvka útěchy ).

Dnes manžel porazil bahnici, snižujeme stav. Vybrali jsme nejtlustší a s možným problémem s vemínkem při budoucím kojení. Zjara měla zánět části vemene. Byla neskutečně zatloustlá, plná loje. Asi z jablek, švestek, a sem tam mačkaného ovsa. Takže nic, jen seno, voda, liz.

Ajaj já napsal "Konrád s Dvořákem se ale shodly"

Mine: Já si nepamatuju, že by mi někdy plemenáři co mi sem společně jezdí někdy řekli něco jiného než aspoň trochu pozitivního. Jo,2 roky zpět tu pěli ódy, minulý rok to bylo ok a letos to na tu bídu bylo prej dobrý. Nevím jestli to mám brát tak, že kvalita mého chovu se snižuje

Ale letos bylo prostě sucho, špatná kvalita pastvy hned po bahnění, jediné čemu se dařilo byla třezalka, což mi dělalo problém hlavně u jehňat, pak jsem tu na pár kusech řešil vlasovku, která pár kusů taky pěkně zabrzdila, ne-li vrátila o pár týdnů zpět. No prostě letos se to nepovedlo. Kdybych bahnil dřív a mohl bych si dovolit odstavit jehňata dřív a obcházet s nima lepší pastviny tak by to bylo lepší, ale prostě nic časově letos nevycházelo. Ale těším se na lepší zítřky.

honzapm: Dobře jste napsal, že lupina zvířatům nechutná, je hořká.
Koně se jí vyhýbají, kozy ukousnou sem tam kousek a jdou. Ale posekaná usušená v senu neublížila ani koni ani kozám. Ovce - nevím.
Tatínek ji vždycky posekal, usušil a kůň sežral seno. Lupina nedozrála, nevysemenila se, časem se oslabila. Nemůžu potvdit, že by to bylo, jak píše honzapm, že by snad obrážela z kořenů. Časem oprostě zmizela. Nikdy jsme si s ní nedělali starosti, ani u králíků kdysi. Ani jsem netušili, že bychom ji měli likvidovat .

Není lupina jako lupina oreb.

Janinko, to vím. Lupina vlčí bob je to, o čem píšu, planá lupina, ne zahradní. Myslím, že jedovatá jsou semena, ostatní části se zas tak jedovatě neprojevily. Ale třeba by to ovcím ublížilo, nevím.

Nemáme zrovna nálety lupin na pastvinách, ale jsou tam a pokud ovce projdou, nezbude jediný květ. Nikdy jim nic nebylo. A že by končily ve větším množství na potíže s játry, to také ne. Ale luskám se pokud možno vyhýbám, a ovce ani nejeví zájem.

Tak mě napadlo, že se vás zeptám...máme letos plno jablek a chtěla jsem je dát zmoštovat ale ouha, pán u kterého běžně moštujeme mi řekl, že letos nemoštuje, protože jsou zavalení švestkami a dělají slivovici..
Tak procházím nabídky na lis a šrotování na netu, že třeba by nebylo od věci mít něco vlastního, co bude po ruce a napadlo mě, že třeba někdo z vás má doma šrotovník+lis a třeba bude rád, když se ho zbaví.
Pokud bude funkční a za rozumnou cenu, ráda vám od něho pomůžu.

U nás jablka jsou fakt mizerný, každoročně moštujem, ale letos se na to asi vykašlem. Zásobu moštu máme ještě z minulýho roku a letos bylo sucho takové, že ani ty jablka nevyrostly a brambor bude taky málo.

Tyjo, vidis, Kubo. Pri te bide letosni od nas potvrzujeme, ze tedy vynos ovocnych stromu i orechu je letos enormni...zavezli jsme vlek jablek do mostarny, most rozdavame vsude kolem a jeste nejaka jablka na uskladneni budou..ale ono na uskladneni je relativni...jak nechemizujeme, tak ma skoro lazde nejakou vadu na krase a jal bylo sucho, tak jsou desne cervave a sezrane od srsnu.

Jakube, jak uchováváte mošt z loňska?

V mražáku, ne?

Mražák je nejlepší. V petkách vydrží hodně dlouho.

No jo, ale v petkách se nemá ani zahřívat, ani zamrazovat
Co mikrotensáčky? Děláte to někdo?

Něco se zmrazí a něco zavaří, tzn dosáhnout 85°C nalejt do klasické půllitrové skleněné pivní lahve až po uplnej okraj a zavíčkovat, (nic nepřidávat na sterilizaci).

Zkoušela jsem (už dříve )nahřát v troubě 5l lahve, pak náhřát mošt na 75 stupňů a zavíčkovat. Tehdy nám mošt vydržel až do ledna ale chutnal spíš jako šťáva z kompotu, než mošt. I proto jsem vloni mošt zamrazila do petek. Byl vynikající.

Tak asi určitě se shodneme na tom, že nejlepší je čerstvej, pak ten mraženej a nakonec ten zavařovanej. Ale i tak mi chutná. Spíš mě naštve, když si jdu do sklepa pro pivo a místo piva si donesu a otevřu mošt

Mám mnoho lahví skleněných od mléka, nejsou vratné a mají třičtvrtě litru. Chci zkusit do nich nalít horký mošt a zavřít. Nezkoušel někdo?

Zkuste zakonzervovat hrsti krenu... Je to vyborne, i kdyz si clovek musi zvyknout, ale tachovaji se cenne latky.

Edit
Tachovaji-zachovaji.

Profesore: to jsem neslyšela. Jako netvrdím, že je PET děsně ekobio, ale... něco se z něj uvolňuje i v tom mrazu? Děkuji za upřesnění.

https://www.novinky.cz/zena/zdravi/145042-vino-a-destilaty-do-pet-lahvi-nepatri.html
https://www.zahrada.cz/forum/mosty/uchovani-jablecneho-mostu-bez-sterilace-4858/?kotva=uchovani-jablecneho-mostu-bez-sterilace-377142
možno pročíst, v druhém nápady na uskladnění
na petky nemám chuť

Janinka Bosorka napsal(a):
Mám mnoho lahví skleněných od mléka, nejsou vratné a mají třičtvrtě litru. Chci zkusit do nich nalít horký mošt a zavřít. Nezkoušel někdo?

Janinko, já bych je nahřála v troubě, aby nebyly studené.

Jani: Já nebojuji za PET, ale... v článku se jedná o alkoholické nápoje, které poškozují stěnu PETlahví a uvolňují do nápoje nezdravé látky. Jestli se nepletu, v moštu, dokud nezačne kvasit, není přítomen žádný alhokol. Ten se uvolňuje až procesy působení cukrů a kyselin z ovoce...?

V druhém odkazu je rozsáhlá diskuze, kde se píše o pet více, jsou pro i proti. Je to na zvážení. V moštu jsou kyseliny zas a mražení samo o sobě může pet destruovat. Ale jak kdo myslí. Mně se do nich nechce. Nekupuji nic v pet. Piju vodu z naší studny, bylinné čaje, kávu, někdy zelený čaj.

Bosorka odpověděla za mne, odkazy jsem nečetl, ale viděl jsem asi v telce nebo tady na netu že zamrazovat do pet mošt NE. Ale už opravdu nevím jestli mráz narušuje pet, nebo ty kyseliny z moštu, nebo něco jiného.

Někde jsem četla, že největší porevoluční obchodní a reklamní úspěch byl naučit pít Čechy balenou vodu... Přesto že kvalita normální vody u nás není vůbec špatná.

Karel slavíkem letos nebude, st. Váňa pardubickou nevyhraje . . . . to je teda blbý rok

profesor1 napsal(a):
Karel slavíkem letos nebude, st. Váňa pardubickou nevyhraje . . . . to je teda blbý rok

Ještě jste zapoměl dodat, že Gábina Koukalová nepojede biatlon...ale nesmuťte, je dost ovoce a rostou houby. A medvěd v našem kraji, taky není jen tak něco běžného.

arus, profesor udržuje vlákno o nedaření se za každou cenu. Takže aby se to sem hodilo, měla byste se přidat a psát, jak je to tedy hrozné, že nebude Zlatý slavík atd. . Vy ho místo toho utěšujete. To se sem fakt nehodí. Nějak mi blbnou smajlíci, nejdou smazat, ty spodní tam být neměli.

Janinko, k tomu moštu: marion psala o křenu, to funguje.
A k mrazení: Petky se narušují i kyselinou, ale ve zmrazeném stavu podle mě ta kyselina nemůže tak působit. Takže když jich někdo má dost, aspoň je ještě nějak využije (můj názor). Mléko jsem mrazila tak, že jsem vzala tetrapack, odřízla vršek, naplnila mlékem a zmrazila. To by šlo i s moštem. Pak jsem to vyklepla a tetrapack použila znovu. Mělo to výhodu v úspoře místa kvůli hranatému tvaru. A stejně se pak to zmražené musí do něčeho zabalit, ale použila jsem mikrotenové sáčky, které člověk všude dostává, ať chce nebo ne.

Jak pise oreb, v tetrapacku jsme mrazili vzdycky vyvar a moje babicka takovou tu zabijackovou polivku, co jsem jako dite nesnasela. Vylozilo se to sackem, naplnilo, zavazalo a dalo zmrazit, pak se to vyklopilo a byl velky kvadr vyvaru.

taky mrazívám v tetrapaku, aspoň se nějak využije a hranatá polívka je mnohem skladnější

Nojo...ale to načichne, ne? Ten Tetrapack nezavřete...?

Pro mě byl spíš problém vůbec nějaký tetrapack sehnat, mléko nekupuju, džusy taky ne a krabicák už vůbec ne. Proto jsem měla jen jeden obal na víc použití.

A taky najit rovnou plochu v mrazaku :)

Zkusím zkopírovat obrázek - kamarád ze Slovinska mi posílal mošt.Mají i domácí drtičku na jablka, tak si vše dělají sami.
Sterilují při 85 stupních.
Mě osobně už to zavařené moc nechutná, s křenem jsem též neměl úspěch,
ještě jsem slyšet přidat cokoliv stříbrného - stříbro jako krotitel prevítů.
No, nakonec nezbyde než starý dobrý mrazák po babičce, ale ten je plný
krůt a kachen a nikdo to už nechce jíst.
Takže díky za tipy a rady.
Jinak jsem dnes při hrabání spadaných hrušek dostal báječný nápad,
to se mi nestává tak často, zeptat se vás - Kdyby jste mohli vrátit čas,
co byste udělali? Napadlo mě to v souvislosti s tím, že jsem před dvěma
lety naivně řekl mému elektrikáři, že ty zářivky v maštali nemusí dělat,
protože budu dělat maštal celou novou, tak se to pak udělá při jednom.
A dneska už se zkazilo počasí a vnitřního světla by bylo více potřeba.
Maštal se nová samozřejmě "neudělala" a světlo tam taky nemám.
Tak jsem si, při tom hrabání, říkal, jakej jsem aktivní bl.bec, že jsem měl
tenkrát držet ubu a nechat ho dělat si svý. Mohl jsem svítit. A co vy?
Co se vám zpětně uplně nepovedlo?

Tak ještě zkusím. Tak nic, musí se to klasicky, zkopírovat to vypadá,že to jde, ale ve skutečnosti to nejde. Jsem to ale detektif.
Je zvláštní, že lahve nemá naplněné až po okraj - myslel jsem si,
že fígl je právě v tom.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

do tetrapaku nebo do krabičky od rýže. Hippie...nenačichne, do krabičky dám pytlík, naliju, co je třeba, nebo i na kostičky nakrájenou zeleninu, zagumičkuji, nebo udělám uzlík a druhý den vytáhnu. Když není, dám do doziček v pytlíku, funguje to stejně, druhý den vyndám z dozičky a v mrazáku mám jen kvádříky čehokoliv v pytlíku.

Honzo takhle nějak si to představuju ve skleněných lahvích od mléka. Jestli se přemluvím k realizaci.

Co by bylo, kdybych se v minulosti rozhodla jinak, tak teda s tím se nezabývám ani ve snu. Staré přísloví praví: Kdyby v pr..li byly ryby, nemusely by být rybníky.

Janinko, honzopm, takhle to půjde určitě. Na sterilaci musí být nějaký vzduch v nádobě, aby při ochlazení vtáhl víčko dovnitř a tím se láhev uzavřela, čili dva cm pod okraj by mělo být prázdno. Takže, Janinko, to půjde dobře, vydrží pár let, jen ta chuť je taková kompotová.
Honzo, k tomu nostalgickému návratu - téma je to pěkné, ale taky spíš sdílím názor Janinky Bosorky. Člověk se pak lehce zahrabe do nějakých sebelítostivých pocitů místo pořádné práce. I když může se to brát i s humorem.

Tak dnes mě tedy opravdu naštvala lhostejnost a nespolehlivost některých lidí .Ráno v osm hodin telefon,volal potencionální kupující,že chce od nás koupit kozičky a že to spěchá,že čím dřív,tím líp.Ale že může až ve 12 hodin.Říkám,že to nevadí,ať klidně přijede.Tak jsem šla hezky ke zvířatům si vše udělat a připravit.Celý den tu prší,z čehož bych za jiných okolností měla radost,dnes ale ne .Jdu mu ještě já husa pit.má naproti o čtvrt hodiny dřív,aby to nehledal(máme pozemek za vesnicí). Čekám tam celá promáčená a v 11:55 hodin mi přijde sms,že nepřijede.Žádné vysvětlení,omluva.. Proč to ti lidé dělají sakra?Nejdřív honem honem a pak nic

canka...tak to by mě teda pěkně namíchlo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
canka...tak to by mě teda pěkně namíchlo

Věřte mi,že jsem nebyla namíchnutá,ale pěkně nasr.ná

honzapm - tak obvykle se moc nezabývám tím, co jsem mohl udělat dřív líp. Ale na jednu věc si vzpomenu několikrát denně, je to trochu podobný vašemu příběhu se zářivkou.Když jsme před dvanácti lety rekonstruovali náš panelákový byt, u toalety (zavěšená) se mě dlaždič ptá, jestli dlažba kolem toho splachovače musí být vycentrovaná, že je to docela pakárna. Já řekl bez rozmyslu, že ne a teď na to koukám a s..e mě to při každý malý potřebě. Naštěstí ženě to nevadí - v sedě to není vidět

Pavle vydrž, příjde doba kdy na to budeš nejen sem tam chc. . ., ale i sr . . . . .

canka...věřím, jen neumím mluvit sprostě ani s tečkama

Jak tak dodělávám seník a přístřešek pro ovce, tak zjišťuji, že budu potřebovat venkovní rohože do mírného svahu. Terén je v lesíku, kde se drží vlhkost. Poradíte mi?Pokud si tak mlhavě vybavuji, tak kdysi cosi zmiňovala Hhippii, ale už jsem ten její příspěvek nenašla.
Určitě máte zkušenosti, nebo tipy. Díky za každou dobrou radu.

arus, hhippie psala o tosiplast.cz. Ale ona určitě napíše víc. Snad všichni odsud neuprchnou na FB.

26.09.18 05:19 -0,4 C BroumovOtovice 04:45 2 CLetos je vsecko o mesic posunuty, paradoxne i ta zima

Včera večer už bylo lezalé chladno, za šera jsem otrhala zbylá rajčata, beraní rohy,cukety a patizony. A po páté ráno dnes všude jinovatka. Zima je tady.

My rajcata nestihli otrhat... Je po nich, skoda...

Tady v Brně je taky jinovatka, ale my jsme výš než většina a mimo civilizaci. Ale už večer jsem si na pastvě říkala, že dnes si vezmu rukavice, bylo mi zima.

Super, mě to opravdu nevadí že hodinu píšu a pak nic

Zkráceno - večer -1. ráno -3

profesore, to je zkouška trpělivosti. A taky se to bude líbit mastnackovi, jak se naučíme zkracovat příspěvky. Teda mně to moc nejde. Každopádně tam máte pěknou zimu. To už je na zamrznutí vody.

Ahoj lidi. Jsem tady z toho taky zpruzena. Ostatne ted jako ze vseho,co se deje. Doufala jsem,ze si nekde prectu neco pekneho od kamaradu,ale uz se tu skoro nikdo nevyskytuje,protoze web nefunguje spolehlive Arus,ano,opravdu jsem nadsena z rohozi z firmy Tosiplast ;) problem s nimi je takovy,ze si pro ne proste musite osobne zajet na Pribramsko,coz je pro nektere nerealne,kdyz jich potrebuji jen par... Mrknete na Kone - tam jsem uz o nich kolikrat povisala. Jsou tam prispevky i jinych uzivatelu,kteri maji dalsi zkusenosti,tak si udelate obrazek ;)

Hhippie: nezofej, oni se nechali stavkokazem vyprovokovat ke stavce :)

Taky si postezuju: dneska jsem strihnul zrejme posledni stado :(

Tak tohle mě radost opravdu nedělá...Dopoledne v městském rozhlase nás varovali, ať nechodíme do lesa, že medvěd na okraji města napadl ovce a vyloupil úl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ahoj lidi. Jsem tady z toho taky zpruzena. Ostatne ted jako ze vseho,co se deje. Doufala jsem,ze si nekde prectu neco pekneho od kamaradu,ale uz se tu skoro nikdo nevyskytuje,protoze web nefunguje spolehlive Arus,ano,opravdu jsem nadsena z rohozi z firmy Tosiplast ;) problem s nimi je takovy,ze si pro ne proste musite osobne zajet na Pribramsko,coz je pro nektere nerealne,kdyz jich potrebuji jen par... Mrknete na Kone - tam jsem uz o nich kolikrat povisala. Jsou tam prispevky i jinych uzivatelu,kteri maji dalsi zkusenosti,tak si udelate obrazek ;)

Hhippii, díky. Příbramsko je pro mně daleko, pohledám něco poblíž.

arus: neni to krasa ta divoka priroda? hned bych tam poslal lupuse a dalsi divocaky aby ho nakrmili...

A me neudelalo radost zjisteni, ze nemuzu nechat barak prez zimu bez topeni byt bych vypustil vsechny trubky jak vodovodni, tak topeni. Mel jsem vic litat po strihani aby bylo na topeni pro dva baraky

A já nechci ty přízemní mrazíky, co jsou už 3 ráno. Je tam venku zimáááá

nitraner napsal(a):
A já nechci ty přízemní mrazíky, co jsou už 3 ráno. Je tam venku zimáááá

Ano, bude líp