Musím si u vás vylít srdíčko.. Už mi klesl tlak na normál, uvařila jsem si čaj a přestali se mi klepat ruce (i když ta prává ještě trochu).. Byla jsem obstart to své mini stádečko - beran, ovce, koza.. Co udeřily krutější mrazy, máme takový rituál : koza doma, ovce na noc doma, beran pořád venku.. Takže večer přijdu se dvěma kyblíkama (po dnešku mám už jen jeden, druhý sem roštípala o berana), ovcím do vaničky tvrdé pečivo, koze do domečku ječmen. Mezitím si jdu pro seno do seníku, když koza dodlabe, hodím ho do domečku. Nenažraná ovce se hrne dovnitř (má seno raději než pečivo) za ní beran, kterého včas odchytnu, zavřu domeček a hodím seno a ještě nějaké rohlíky ven do vaničky. Jasné jako facka, týden zaběhlé.. ALE DNES PROSTĚ NE! Rohlíky a ječmen proběhli, ale otevřela jsem dvířka abych hodila seno a koza v mžiku venku (ta chlupatá z domečku). Beran, to nadržený prase, na ní začlo okamžitě skákat a jelikož má asi o 50kg víc než ona, začala mu zběsile utíkat.. Za nimi já s klackem abych ji chuděru ochránila před tím tlusťochem chlupatým, no a ovce aby se nepřidala, že jo! A takle sme běhali okolo domečku asi 10 minut, za mého hlasitého klení, ze kterého měli jistě sousedi pozdvižení, když šli okolo venčit stádo svých uřvaných kólijí, keré řvou od rána do večera, tak jsem proho dila něco o pr.. i jejich směrem (těm kolijím, se sousedy máme dobrý vstah). No koza i ovce měli dnes nejspíš totálně zatměno, nevím jestli za to můžou ty mrazy, ale dvířka za kterými vykukovalo seno neustále míjeli.. Musela jsem nakonec změnit taktiku (mlácení do berana nepomáhalo) a vrhla sem se na kozu a společně v úprku před beranem jsem ji vrazila do domečku, zavřela a začala se bránit beranovi. Vycouvala jsem sio z výběhu pro lano a milého berana lapla a prřivázala k trámku (měla jsem ale obavu že střecha půjde dolů-- Potom jsem po dvou pokusech lapila i ovenu (při kterých jsem se válela i po zemi - v civilu dodávám, jelikož jsem přijela z práce) a nravala ji ke kozeně, zabednila a pustila berena, hodila mu seno a klepajíc, spocená i přes -10°C jsem odcházela domů, kde jsem prohlásila že ho nechám vyčinit..
Já vím že jsou to jen zvířata a můžu si za to sama, protože beranovi jedna ovce je málo (soused se chystá taky na ovce, tak si ho bude půjčovat - snad se trochu vyžije) a hlavně že jsem pitomej nervák a kdybych to řešila v klidu mám půl práce.. Ale ta zima je pro mě úmorné období, jsem venkovní člověk a trpim že nemůžu nic dělat, za světla jsem v práci, ze dne nemám nic, kůň mi také divočí.. To že jsem nerv, mi pak ještě víc vytáčí, že s tím nedokážu nic udělat.. No prostě už potřbuju jaro, světlo, teplo!
Je tu ještě někdo komu ta pitomá zima už leze na nervy???
Omlouvám se za román, ale nemám okolo sebe moc stejně založených lidí (posedlých zvířatama) jako já. Když to tak vemu, tak nikoho.. Ba ne, jednoho jo.. je mu 62 a mě 22, takže se v určitých názorech trochu lišíme..
Ještě se pmlouvám za chyby, opravdu jsem to po sobě nečetla.. Kdyžtak at to správce smaže..
Děkuji..
chypi
napsal(a):
Musím si u vás vylít srdíčko.. Už mi klesl tlak na normál, uvařila jsem si čaj a přestali se mi klepat ruce (i když ta prává ještě trochu).. Byla jsem obstart to své mini stádečko - beran, ovce, koza.. Co udeřily krutější mrazy, máme takový rituál : koza doma, ovce na noc doma, beran pořád venku.. Takže večer přijdu se dvěma kyblíkama (po dnešku mám už jen jeden, druhý sem roštípala o berana), ovcím do vaničky tvrdé pečivo, koze do domečku ječmen. Mezitím si jdu pro seno do seníku, když koza dodlabe, hodím ho do domečku. Nenažraná ovce se hrne dovnitř (má seno raději než pečivo) za ní beran, kterého včas odchytnu, zavřu domeček a hodím seno a ještě nějaké rohlíky ven do vaničky. Jasné jako facka, týden zaběhlé.. ALE DNES PROSTĚ NE! Rohlíky a ječmen proběhli, ale otevřela jsem dvířka abych hodila seno a koza v mžiku venku (ta chlupatá z domečku). Beran, to nadržený prase, na ní začlo okamžitě skákat a jelikož má asi o 50kg víc než ona, začala mu zběsile utíkat.. Za nimi já s klackem abych ji chuděru ochránila před tím tlusťochem chlupatým, no a ovce aby se nepřidala, že jo! A takle sme běhali okolo domečku asi 10 minut, za mého hlasitého klení, ze kterého měli jistě sousedi pozdvižení, když šli okolo venčit stádo svých uřvaných kólijí, keré řvou od rána do večera, tak jsem proho dila něco o pr.. i jejich směrem (těm kolijím, se sousedy máme dobrý vstah). No koza i ovce měli dnes nejspíš totálně zatměno, nevím jestli za to můžou ty mrazy, ale dvířka za kterými vykukovalo seno neustále míjeli.. Musela jsem nakonec změnit taktiku (mlácení do berana nepomáhalo) a vrhla sem se na kozu a společně v úprku před beranem jsem ji vrazila do domečku, zavřela a začala se bránit beranovi. Vycouvala jsem sio z výběhu pro lano a milého berana lapla a prřivázala k trámku (měla jsem ale obavu že střecha půjde dolů-- Potom jsem po dvou pokusech lapila i ovenu (při kterých jsem se válela i po zemi - v civilu dodávám, jelikož jsem přijela z práce) a nravala ji ke kozeně, zabednila a pustila berena, hodila mu seno a klepajíc, spocená i přes -10°C jsem odcházela domů, kde jsem prohlásila že ho nechám vyčinit..
Já vím že jsou to jen zvířata a můžu si za to sama, protože beranovi jedna ovce je málo (soused se chystá taky na ovce, tak si ho bude půjčovat - snad se trochu vyžije) a hlavně že jsem pitomej nervák a kdybych to řešila v klidu mám půl práce.. Ale ta zima je pro mě úmorné období, jsem venkovní člověk a trpim že nemůžu nic dělat, za světla jsem v práci, ze dne nemám nic, kůň mi také divočí.. To že jsem nerv, mi pak ještě víc vytáčí, že s tím nedokážu nic udělat.. No prostě už potřbuju jaro, světlo, teplo!
Je tu ještě někdo komu ta pitomá zima už leze na nervy???
Omlouvám se za román, ale nemám okolo sebe moc stejně založených lidí (posedlých zvířatama) jako já. Když to tak vemu, tak nikoho.. Ba ne, jednoho jo.. je mu 62 a mě 22, takže se v určitých názorech trochu lišíme..
Ještě se pmlouvám za chyby, opravdu jsem to po sobě nečetla.. Kdyžtak at to správce smaže..
Děkuji..
plně vás chápu, také se mi to občas stává a nejen v zimě, holt nám zvířátka občas připraví pořádné nervy, ale pak si to vylepší svým milým chováním po zbytek roku, alespoň u nás. Je pravda, že našemu beranovi taky občas rupne, ale na nás si nikdy nedovolil, to honění kolem domečku to znám
.Tak si z toho nic nedělejte, oni zítra už budou hodný
Iveta
iveta13
napsal(a):
plně vás chápu, také se mi to občas stává a nejen v zimě, holt nám zvířátka občas připraví pořádné nervy, ale pak si to vylepší svým milým chováním po zbytek roku, alespoň u nás. Je pravda, že našemu beranovi taky občas rupne, ale na nás si nikdy nedovolil, to honění kolem domečku to znám
.Tak si z toho nic nedělejte, oni zítra už budou hodný
Iveta
no to je právě ono.. Nejlepší je to vlétě - večer teplo, sednu si k nim do výběhu a oni mi přjdou ošťuchovat, balzám na nervy!
Děkuji za připomenutí a zvednutí nálady!
chypi
napsal(a):
no to je právě ono.. Nejlepší je to vlétě - večer teplo, sednu si k nim do výběhu a oni mi přjdou ošťuchovat, balzám na nervy!
Děkuji za připomenutí a zvednutí nálady!
Cha,ona je s nima vždycky sranda,teda občas ne.ale už aby bylo jaro a mohly lítat venku,ty naše dračice by doma jen spaly a jinakby strašily venku,ty otravnější by byly ochotné se i skamarádit s konmi.A hlavním cílem pro ty nenažrané mektalky je dostat se do konírny,kde mají blondýni nachystáno.Když nezavřeme dveře,tak se tam sprostě zabydlí....
janiska
napsal(a):
Cha,ona je s nima vždycky sranda,teda občas ne.ale už aby bylo jaro a mohly lítat venku,ty naše dračice by doma jen spaly a jinakby strašily venku,ty otravnější by byly ochotné se i skamarádit s konmi.A hlavním cílem pro ty nenažrané mektalky je dostat se do konírny,kde mají blondýni nachystáno.Když nezavřeme dveře,tak se tam sprostě zabydlí....
Já jsem svoje stádečko vypustila v neděli ven na sluníčko a to jste měli vydět . Koza se svým frajerem zůstali doma, ale ovedny šli na zdravotní procházku. A protože byl čerstvě napadaný sníh, taqk jsem myslela, že mám stádo jehňat. Pravda, začala ta nejmladší, letošní jehnička. Začala lítat po výběhu sem tam, skákat do vzduchu všema čtyřma a otáčet se v letu skoro o 180 stupňů a blbla tak dlouho, že se k ní přidala ovce, která má dva roky a je cca ve třetím měsíci a začala vyhazovat taky. Jediná, kdo na to koukal, je matka rodu .
Takže ono i v kruté, třeskuté zimě je občas veselo.
A´T to dlouho netrvá a brzy přijde jaro a s ním i teplo a světlo.
Evaux
evaux
napsal(a):
Já jsem svoje stádečko vypustila v neděli ven na sluníčko a to jste měli vydět . Koza se svým frajerem zůstali doma, ale ovedny šli na zdravotní procházku. A protože byl čerstvě napadaný sníh, taqk jsem myslela, že mám stádo jehňat. Pravda, začala ta nejmladší, letošní jehnička. Začala lítat po výběhu sem tam, skákat do vzduchu všema čtyřma a otáčet se v letu skoro o 180 stupňů a blbla tak dlouho, že se k ní přidala ovce, která má dva roky a je cca ve třetím měsíci a začala vyhazovat taky. Jediná, kdo na to koukal, je matka rodu .
Takže ono i v kruté, třeskuté zimě je občas veselo.
A´T to dlouho netrvá a brzy přijde jaro a s ním i teplo a světlo.
Evaux
A takhle to bude vypadat, až to jaro příjde. Těšme se...
evaux
napsal(a):
Já jsem svoje stádečko vypustila v neděli ven na sluníčko a to jste měli vydět . Koza se svým frajerem zůstali doma, ale ovedny šli na zdravotní procházku. A protože byl čerstvě napadaný sníh, taqk jsem myslela, že mám stádo jehňat. Pravda, začala ta nejmladší, letošní jehnička. Začala lítat po výběhu sem tam, skákat do vzduchu všema čtyřma a otáčet se v letu skoro o 180 stupňů a blbla tak dlouho, že se k ní přidala ovce, která má dva roky a je cca ve třetím měsíci a začala vyhazovat taky. Jediná, kdo na to koukal, je matka rodu .
Takže ono i v kruté, třeskuté zimě je občas veselo.
A´T to dlouho netrvá a brzy přijde jaro a s ním i teplo a světlo.
Evaux
Prosím vás, já samozřejmě vím, že "vidět" se píše s měkkým i. Vůbec nevím ,jak se mi povedlo napsat takovou blbost. EU
evaux
napsal(a):
Prosím vás, já samozřejmě vím, že "vidět" se píše s měkkým i. Vůbec nevím ,jak se mi povedlo napsat takovou blbost. EU
Tak hlásím, včera večer a dneska ráno proběhly přesuny zvířectva v pohodě! Kozena mi nezdrhla takže nezbeda měl smůlu.. Takže já doufám že už se to bude lepšit..
Ted začínám mít spíše obavy z porodu oveny, bude to pro nás obě poprvé, už jsem tady študovala ostatní příspěvky, tak doufám že to u nás také proběhne v pořádku!!!
Jinak co se týká pravopisných chyb, to já vůbec neřeším, protože kolikrát napíšu takový zrůdnosti, že sama nechápu Za to můžou ty počítače - v ruce bych to napsala dobře
chypi
napsal(a):
Musím si u vás vylít srdíčko.. Už mi klesl tlak na normál, uvařila jsem si čaj a přestali se mi klepat ruce (i když ta prává ještě trochu).. Byla jsem obstart to své mini stádečko - beran, ovce, koza.. Co udeřily krutější mrazy, máme takový rituál : koza doma, ovce na noc doma, beran pořád venku.. Takže večer přijdu se dvěma kyblíkama (po dnešku mám už jen jeden, druhý sem roštípala o berana), ovcím do vaničky tvrdé pečivo, koze do domečku ječmen. Mezitím si jdu pro seno do seníku, když koza dodlabe, hodím ho do domečku. Nenažraná ovce se hrne dovnitř (má seno raději než pečivo) za ní beran, kterého včas odchytnu, zavřu domeček a hodím seno a ještě nějaké rohlíky ven do vaničky. Jasné jako facka, týden zaběhlé.. ALE DNES PROSTĚ NE! Rohlíky a ječmen proběhli, ale otevřela jsem dvířka abych hodila seno a koza v mžiku venku (ta chlupatá z domečku). Beran, to nadržený prase, na ní začlo okamžitě skákat a jelikož má asi o 50kg víc než ona, začala mu zběsile utíkat.. Za nimi já s klackem abych ji chuděru ochránila před tím tlusťochem chlupatým, no a ovce aby se nepřidala, že jo! A takle sme běhali okolo domečku asi 10 minut, za mého hlasitého klení, ze kterého měli jistě sousedi pozdvižení, když šli okolo venčit stádo svých uřvaných kólijí, keré řvou od rána do večera, tak jsem proho dila něco o pr.. i jejich směrem (těm kolijím, se sousedy máme dobrý vstah). No koza i ovce měli dnes nejspíš totálně zatměno, nevím jestli za to můžou ty mrazy, ale dvířka za kterými vykukovalo seno neustále míjeli.. Musela jsem nakonec změnit taktiku (mlácení do berana nepomáhalo) a vrhla sem se na kozu a společně v úprku před beranem jsem ji vrazila do domečku, zavřela a začala se bránit beranovi. Vycouvala jsem sio z výběhu pro lano a milého berana lapla a prřivázala k trámku (měla jsem ale obavu že střecha půjde dolů-- Potom jsem po dvou pokusech lapila i ovenu (při kterých jsem se válela i po zemi - v civilu dodávám, jelikož jsem přijela z práce) a nravala ji ke kozeně, zabednila a pustila berena, hodila mu seno a klepajíc, spocená i přes -10°C jsem odcházela domů, kde jsem prohlásila že ho nechám vyčinit..
Já vím že jsou to jen zvířata a můžu si za to sama, protože beranovi jedna ovce je málo (soused se chystá taky na ovce, tak si ho bude půjčovat - snad se trochu vyžije) a hlavně že jsem pitomej nervák a kdybych to řešila v klidu mám půl práce.. Ale ta zima je pro mě úmorné období, jsem venkovní člověk a trpim že nemůžu nic dělat, za světla jsem v práci, ze dne nemám nic, kůň mi také divočí.. To že jsem nerv, mi pak ještě víc vytáčí, že s tím nedokážu nic udělat.. No prostě už potřbuju jaro, světlo, teplo!
Je tu ještě někdo komu ta pitomá zima už leze na nervy???
Omlouvám se za román, ale nemám okolo sebe moc stejně založených lidí (posedlých zvířatama) jako já. Když to tak vemu, tak nikoho.. Ba ne, jednoho jo.. je mu 62 a mě 22, takže se v určitých názorech trochu lišíme..
Ještě se pmlouvám za chyby, opravdu jsem to po sobě nečetla.. Kdyžtak at to správce smaže..
Děkuji..
Docela to chápu. Já jsem začala zavírat husy do chlívku, aby si holky zvykly, že tam jsou hnízda. První den vzorně napochodovaly, druhý den taky a třetí den jsem je tam ne a ne dostat. Husák neustále prolézal pod dvířky a huseny jdou samozřejmě za ním . Tak jsem za nima taky lítala a láteřila. Nakonec jsem je uštvala asedly si všechny do kouta jedna na druhou a já blbec jsem je nesla všechny 3 v náručí a narvala do chlívka. No a druhý den už zase napochodovaly jakoby nic. Prostě ,,zlatíčka,, Dana
chypi
napsal(a):
Musím si u vás vylít srdíčko.. Už mi klesl tlak na normál, uvařila jsem si čaj a přestali se mi klepat ruce (i když ta prává ještě trochu).. Byla jsem obstart to své mini stádečko - beran, ovce, koza.. Co udeřily krutější mrazy, máme takový rituál : koza doma, ovce na noc doma, beran pořád venku.. Takže večer přijdu se dvěma kyblíkama (po dnešku mám už jen jeden, druhý sem roštípala o berana), ovcím do vaničky tvrdé pečivo, koze do domečku ječmen. Mezitím si jdu pro seno do seníku, když koza dodlabe, hodím ho do domečku. Nenažraná ovce se hrne dovnitř (má seno raději než pečivo) za ní beran, kterého včas odchytnu, zavřu domeček a hodím seno a ještě nějaké rohlíky ven do vaničky. Jasné jako facka, týden zaběhlé.. ALE DNES PROSTĚ NE! Rohlíky a ječmen proběhli, ale otevřela jsem dvířka abych hodila seno a koza v mžiku venku (ta chlupatá z domečku). Beran, to nadržený prase, na ní začlo okamžitě skákat a jelikož má asi o 50kg víc než ona, začala mu zběsile utíkat.. Za nimi já s klackem abych ji chuděru ochránila před tím tlusťochem chlupatým, no a ovce aby se nepřidala, že jo! A takle sme běhali okolo domečku asi 10 minut, za mého hlasitého klení, ze kterého měli jistě sousedi pozdvižení, když šli okolo venčit stádo svých uřvaných kólijí, keré řvou od rána do večera, tak jsem proho dila něco o pr.. i jejich směrem (těm kolijím, se sousedy máme dobrý vstah). No koza i ovce měli dnes nejspíš totálně zatměno, nevím jestli za to můžou ty mrazy, ale dvířka za kterými vykukovalo seno neustále míjeli.. Musela jsem nakonec změnit taktiku (mlácení do berana nepomáhalo) a vrhla sem se na kozu a společně v úprku před beranem jsem ji vrazila do domečku, zavřela a začala se bránit beranovi. Vycouvala jsem sio z výběhu pro lano a milého berana lapla a prřivázala k trámku (měla jsem ale obavu že střecha půjde dolů-- Potom jsem po dvou pokusech lapila i ovenu (při kterých jsem se válela i po zemi - v civilu dodávám, jelikož jsem přijela z práce) a nravala ji ke kozeně, zabednila a pustila berena, hodila mu seno a klepajíc, spocená i přes -10°C jsem odcházela domů, kde jsem prohlásila že ho nechám vyčinit..
Já vím že jsou to jen zvířata a můžu si za to sama, protože beranovi jedna ovce je málo (soused se chystá taky na ovce, tak si ho bude půjčovat - snad se trochu vyžije) a hlavně že jsem pitomej nervák a kdybych to řešila v klidu mám půl práce.. Ale ta zima je pro mě úmorné období, jsem venkovní člověk a trpim že nemůžu nic dělat, za světla jsem v práci, ze dne nemám nic, kůň mi také divočí.. To že jsem nerv, mi pak ještě víc vytáčí, že s tím nedokážu nic udělat.. No prostě už potřbuju jaro, světlo, teplo!
Je tu ještě někdo komu ta pitomá zima už leze na nervy???
Omlouvám se za román, ale nemám okolo sebe moc stejně založených lidí (posedlých zvířatama) jako já. Když to tak vemu, tak nikoho.. Ba ne, jednoho jo.. je mu 62 a mě 22, takže se v určitých názorech trochu lišíme..
Ještě se pmlouvám za chyby, opravdu jsem to po sobě nečetla.. Kdyžtak at to správce smaže..
Děkuji..
Ahoj,
na jaře loňského roku jsme dostali od kamarádky Pavlínky (tímto ji děkujeme a stále na ni myslíme) dar-nedar, nádherného kozlíka buráka Emánka. Problém je v tom, že je velmi společenský a chce být s lidmi. Takže když jsem večer čepoval v naší malé hospůdce na farmě hostům z okolí pivo, mnohokrát se na nás přišel podívat. Plot v kozím výběhu je z palet, ale on si vždy našel (nebo vyrobil) díru, aby mohl ven. Věta "Emánek utekl" mě přiváděla k šílenství. Začali se uzavírat mezi hosty sázky, kdo to déle vydrží. Nepomohly "kšíry" a úvaz, ze všeho se vyvlékl. Památný den jsem vždy načepoval všem pivo, chytil kozla, dal do ohrady, opravil díru, načepoval pivo, chytil kozla, dal do ohrady, opravil díru.... Zachránila mě až zavíračka o půlnoci, kdy se rozesmátí hosté zvedli, že jdou spát. Kozel jasně vyhrál a já omdlel do postele.
Takže pozor na dárky od kamarádů!!!
P.S. kozlík už ztloustnul a neutíká. Krásně se vybarvil a jsem zvědav, jaké potomstvo po něm letos bude. Doufám, že se nám nenarodí 10 malých Emánků..........!!!!
farmakliny
napsal(a):
Ahoj,
na jaře loňského roku jsme dostali od kamarádky Pavlínky (tímto ji děkujeme a stále na ni myslíme) dar-nedar, nádherného kozlíka buráka Emánka. Problém je v tom, že je velmi společenský a chce být s lidmi. Takže když jsem večer čepoval v naší malé hospůdce na farmě hostům z okolí pivo, mnohokrát se na nás přišel podívat. Plot v kozím výběhu je z palet, ale on si vždy našel (nebo vyrobil) díru, aby mohl ven. Věta "Emánek utekl" mě přiváděla k šílenství. Začali se uzavírat mezi hosty sázky, kdo to déle vydrží. Nepomohly "kšíry" a úvaz, ze všeho se vyvlékl. Památný den jsem vždy načepoval všem pivo, chytil kozla, dal do ohrady, opravil díru, načepoval pivo, chytil kozla, dal do ohrady, opravil díru.... Zachránila mě až zavíračka o půlnoci, kdy se rozesmátí hosté zvedli, že jdou spát. Kozel jasně vyhrál a já omdlel do postele.
Takže pozor na dárky od kamarádů!!!
P.S. kozlík už ztloustnul a neutíká. Krásně se vybarvil a jsem zvědav, jaké potomstvo po něm letos bude. Doufám, že se nám nenarodí 10 malých Emánků..........!!!!
Emane (teda Petře;)) a chypi, děkuji, krásné příspěvky
nikomu nepřeju průs... ale vidim že nejsem sama kdo toto řeší (nás tchán - majitel chalupy - pravidelně napomíná za ožrané stromy...)
chypi
napsal(a):
Musím si u vás vylít srdíčko.. Už mi klesl tlak na normál, uvařila jsem si čaj a přestali se mi klepat ruce (i když ta prává ještě trochu).. Byla jsem obstart to své mini stádečko - beran, ovce, koza.. Co udeřily krutější mrazy, máme takový rituál : koza doma, ovce na noc doma, beran pořád venku.. Takže večer přijdu se dvěma kyblíkama (po dnešku mám už jen jeden, druhý sem roštípala o berana), ovcím do vaničky tvrdé pečivo, koze do domečku ječmen. Mezitím si jdu pro seno do seníku, když koza dodlabe, hodím ho do domečku. Nenažraná ovce se hrne dovnitř (má seno raději než pečivo) za ní beran, kterého včas odchytnu, zavřu domeček a hodím seno a ještě nějaké rohlíky ven do vaničky. Jasné jako facka, týden zaběhlé.. ALE DNES PROSTĚ NE! Rohlíky a ječmen proběhli, ale otevřela jsem dvířka abych hodila seno a koza v mžiku venku (ta chlupatá z domečku). Beran, to nadržený prase, na ní začlo okamžitě skákat a jelikož má asi o 50kg víc než ona, začala mu zběsile utíkat.. Za nimi já s klackem abych ji chuděru ochránila před tím tlusťochem chlupatým, no a ovce aby se nepřidala, že jo! A takle sme běhali okolo domečku asi 10 minut, za mého hlasitého klení, ze kterého měli jistě sousedi pozdvižení, když šli okolo venčit stádo svých uřvaných kólijí, keré řvou od rána do večera, tak jsem proho dila něco o pr.. i jejich směrem (těm kolijím, se sousedy máme dobrý vstah). No koza i ovce měli dnes nejspíš totálně zatměno, nevím jestli za to můžou ty mrazy, ale dvířka za kterými vykukovalo seno neustále míjeli.. Musela jsem nakonec změnit taktiku (mlácení do berana nepomáhalo) a vrhla sem se na kozu a společně v úprku před beranem jsem ji vrazila do domečku, zavřela a začala se bránit beranovi. Vycouvala jsem sio z výběhu pro lano a milého berana lapla a prřivázala k trámku (měla jsem ale obavu že střecha půjde dolů-- Potom jsem po dvou pokusech lapila i ovenu (při kterých jsem se válela i po zemi - v civilu dodávám, jelikož jsem přijela z práce) a nravala ji ke kozeně, zabednila a pustila berena, hodila mu seno a klepajíc, spocená i přes -10°C jsem odcházela domů, kde jsem prohlásila že ho nechám vyčinit..
Já vím že jsou to jen zvířata a můžu si za to sama, protože beranovi jedna ovce je málo (soused se chystá taky na ovce, tak si ho bude půjčovat - snad se trochu vyžije) a hlavně že jsem pitomej nervák a kdybych to řešila v klidu mám půl práce.. Ale ta zima je pro mě úmorné období, jsem venkovní člověk a trpim že nemůžu nic dělat, za světla jsem v práci, ze dne nemám nic, kůň mi také divočí.. To že jsem nerv, mi pak ještě víc vytáčí, že s tím nedokážu nic udělat.. No prostě už potřbuju jaro, světlo, teplo!
Je tu ještě někdo komu ta pitomá zima už leze na nervy???
Omlouvám se za román, ale nemám okolo sebe moc stejně založených lidí (posedlých zvířatama) jako já. Když to tak vemu, tak nikoho.. Ba ne, jednoho jo.. je mu 62 a mě 22, takže se v určitých názorech trochu lišíme..
Ještě se pmlouvám za chyby, opravdu jsem to po sobě nečetla.. Kdyžtak at to správce smaže..
Děkuji..
Ahoj, tak tohle znám naprosto dokonale, úplně největší bomba je, když jsi na to sama a ty potvory to vědí. Ale pak jsem u nich, přikládám prcka k mamině, která ho nechce a jedno z těch starších se se mnou začne mazlit.....A vztek je pryč a proto je máme......