Citová väzba - ako sa s tým vysporiadate

tak tohle řeším taky pořád :( je to ta nejškaredější stránka starání se o zvířátka. Není nic horšího než se loučít s ovečkou, kterou jste opatrovávali den co den. Tohle dokáží pochopit jen ti, co je baví starost o zvířátka a žijí pro ně. Když si vzpomenu s kolika "dětmi" jsem se musela už loučit.. slzy mi tečou po tváři. Ještě horší je, někomu zvíře dát a ono pak u nich umře. To jsou pak strašný výčitky svědomí, který trvají snad věčnost. Nejdůležitější je nevzpomínat moc často a najít si náhradu za ně. Já to tak teda dělám, sice když si vzpomenu na ty prodané děti, tak je mi smutno, ale nedá se nic dělat. život jde dál a já musím žít pro jiné ovčí děti,. Jedno ovčí dítě, které mělo jít na porážku, jsem si ale nenechala vzít. TO si obhajuji a budu obhajovat. Je to totiž moje první zachráněné a vypiplané jehňátko. Bedříšek :) viz fotka :) a na toho se soustředí všechny mé emoce a jsem ráda, že jsem si vybojovala aspoň jeho. jinak teda, soustředit se hned na jiné a moc často nevzpomínat, toť moje rada.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak mě letos poprvé umřelo jehňátko- holčička..Piplala jsem se s ní asi 6 dní, pak jí vet dal atb a do rána mi umřela..:(..obrečela jsem jí jak malé dítě. Ještě horší je vyhlídka, že ta mrňata všechna letos prodám..sice si přivezu jiné, ale není to ono..co doma vychováš, to je dítě no..

Ďakujem za povzbudzujúce odpovede, u nás sa príliš "nenosí", že má človek k svojim zvieratám nejaký vzťah, keď sú chované na mäso. To majú proste smolu citlivejšie povahy, už som si užila kopec posmešných poznámok. V určitých chvíľach je asi dôležité zostať chladnokrvný, ale keby sa to tak ľahko dalo. Andrea.

Já se přidám,protože pro mě tohle bude těžký,loučit se s našimi prvními kozlíčkyDnes jsem ale byla tak v šoku,že jsem myslela že se mi to snad jen zdá
Můj chlap se v práci pochlubil,že máme konečně první přírůstky a hned se mu kolega nabídnul,že si jednoho vezme.To by nebylo až nenormální a tak se odpoledne po práci cestou stavily pro jeho ženu a přijely.Já ty lidi viděla prvně a vůbec na mě neudělali dobrý dojem,zvlášt jak se tam dohadovali nad spícími kůzlaty kterýho,že si vůbec vezmou.Kozlíci se narodily teprve včera a už se mi nějací burani musejí cpát do chlívku,jako kdyby nemohli pár dní počkatPán vypadal rozumně,ale chtěla kozlíka spíš ona a o vyjadřování té dámy radši pomlčím.Taky mi navykládala,že mají zahrádku,pořídí si vlčáka aby spolu mohli běhat po zahradě a pro děti "dle jejích slov - hračka".Chtějí ho jen jako sekačku,zabíjet ho prej nebudou,ale přesto jsem znechucená..Říkám paní,že tráva je to poslední,co tyhle zvířata zajímá,jestli si je toho vědoma a že by neměl být sám..prej to nevadí.Jenomže mě vadí,že by byl kozlík sám,s vlčákem a řvoucíma otravnýma dětma.
Doma jsem chlapovi pak akorát vyčetla,že se o kozy nestará,v životě jim nedal ani blbej rohlík do huby a přitom si dovolí kozlíka odkejvat prvnímu blbečkovi který se přihlásí,bez toho aby mi o tom dal aspon vědět.Mě nezajímá že to je jeho známej z práce,já se tady mohla přetrhnout kolem březí kozy,po nocích lítala i v zimě do stodoly,s vařením a mícháním krmení se tady denně s prominutím seru pro zvířata,než abych se prvně "nažrala" já sama a vůbec se to člověk snaží udržovat ve zdraví a prospěchu,záleží mi svých svěřencích a stejně tak mi záleží na tom,komu to zvíře do rukou svěřím.I kdyby ho měli sežrat,ale potřebuju mít aspon malou jistotu,že se bude mít dobře,než přijde konec a né aby stál někde na metrovým řetězu u prázdného žlabu.Je mi z toho ouzko a z dnešních zájemců je mi na nic.Vzali mi iluze a i když jim ho nedám,bojím se že pro kozlíky nenajdu normální lidi s citem.At se na mě zlobí kdo chce,ale já prostě živého tvora nedám kde komu a už vůbec ne někomu,kdo se mi nezamlouvá (to že to byla napůl cikánka,nehrálo roli...) ale prostě...ne,nemůžuasi jsem přecitlivělá a pro zvířata první poslední i když mají skončit na pekáči,ale než takovým..to je radši pochovám v mrazáku než aby někde X let živořily
Do odstavu času dost a budu doufat,že se o kozlíky bude zajímat někdo,komu bych je s čistým svědomým svěřila..Tot' moje úplně první zkušenost se zájemcem.Nikdy jsem nikomu nedávala ani morče,natož větší zvíře..Co jsme si pořídily to u nás taky umřelo a nejspíš to tak dopadne i s kluky..(moc lidí tady v okolí kozy nemá) a na mazlíka dětem je mi proti srsti,zvlášt když to budou praštěný kozli (jejich tatík je taky magůrek) a možná rohatí po mamce..to si neumim s dětma prostě ani představit.
Takže mě čeká první rozhodnutí v životě...svěřit "někomu" s možnýma budoucíma výčitkama - nebo zabít,ale s vědomým,že se měly dobře.
K čemu by jste se přiklonily vy,kteří máte už s přesuny zvířat zkušenosti? Uznávám,že jsem trochu víc "cít'a",ale prvně bych poslala zvíře "pryč z domu" tak ani nevim,jak bych to prožívala...já bych jen chtěla mít jistotu,že to zvíře nebude u někoho trpět,ale to je nemožné si asi zajistit,zvlášt když se dneska nedá nikomu věřit.
jsem se trochu rozepsala,se omlouvám,ale musela jsem....ti lidi mě nějak rozhodily a donutily přemýšlet dopředu

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Mám-li nejmenší pochybnosti - zvíře nedám.

Nedivím se Vašemu postoji a od jisté doby dávám na první dojem. Když cítím, že tam něco nehraje, zvíře nedám z ruky.

Další věc, se kterou se můžete setkat - já od jisté doby, pokud vím, že někdo chce kůzlata na maso, tak je raději nechám i sama porazit. Já blbá, dala kůzlata tchánům, že je chtějí na maso. Dle jejich slov jim je porazí řezník. Fajn, žáden problém. Nepátrala jsem, jak to s porážkou dopadlo. Jenže po půl roce dal do obecenstva na oslavě ožralý tchán historku o tom, jak onehdy se učil zabíjet kůzlata. Detaily nebudu popisovat, ale já mu tehdy nadala do mužského přirození a od té doby mi nesmí přes práh domu. Stejně do schytala i drahá polovička.

Teď se chystáme na pořízení masných býčků a on už vytahuje růžky, jak je bude porážet.

strip napsal(a):
Nedivím se Vašemu postoji a od jisté doby dávám na první dojem. Když cítím, že tam něco nehraje, zvíře nedám z ruky.

Další věc, se kterou se můžete setkat - já od jisté doby, pokud vím, že někdo chce kůzlata na maso, tak je raději nechám i sama porazit. Já blbá, dala kůzlata tchánům, že je chtějí na maso. Dle jejich slov jim je porazí řezník. Fajn, žáden problém. Nepátrala jsem, jak to s porážkou dopadlo. Jenže po půl roce dal do obecenstva na oslavě ožralý tchán historku o tom, jak onehdy se učil zabíjet kůzlata. Detaily nebudu popisovat, ale já mu tehdy nadala do mužského přirození a od té doby mi nesmí přes práh domu. Stejně do schytala i drahá polovička.

Teď se chystáme na pořízení masných býčků a on už vytahuje růžky, jak je bude porážet.

Taky mam podbného známého, je to fajn člověk, ale hrozně ,,žravej". Takže při větě:,,Konečně se narodila jehňátka" přišla odpověď:,,hmm..budou na česneku?"....Mno, nejsem extra citlivka, ale jak jde o zvířata..to ne. Zatim jsem si do svýho mrazáku žádné jehně nedala, to je raději prodám po známých..
Jinak, jen by mě zajímalo, taky přemýšlím o masných býčkách, kolik tak chtějí za jednoho..? A budete je mít na pastvě, nebo v chlévě??

enducha napsal(a):
Taky mam podbného známého, je to fajn člověk, ale hrozně ,,žravej". Takže při větě:,,Konečně se narodila jehňátka" přišla odpověď:,,hmm..budou na česneku?"....Mno, nejsem extra citlivka, ale jak jde o zvířata..to ne. Zatim jsem si do svýho mrazáku žádné jehně nedala, to je raději prodám po známých..
Jinak, jen by mě zajímalo, taky přemýšlím o masných býčkách, kolik tak chtějí za jednoho..? A budete je mít na pastvě, nebo v chlévě??

Když se to teprve vylíhne, narodí a už jsou připomínky typu alá pekáč, jsem si nějak zbykla a jde mi to jedním uchem ven a druhým dovnitř. Ale tchán mě extra vytočil, protože si kůzlata vytrpěla svoje a já to tehdy fest obrečela. A možná budu hnusná, ale ty kůzlata pro mě znamenaly více, než on.

Býčci - ti budou na pastvě. Ve chlívku je plno ;). Obešla jsem pár zájmových chovů a býčci to zvládají venku přes zimu v pohodě (i ty letošní mrazy). Důležitý je nonstop přístup k senu, senáži a zastlání/poležení ve slámě. Co se ceny týče, to je jak kde...cca masné 80-100kč s dph za kilo.

Ani neviete ako ma teší, že je veľa ľudí, ktorí rozmýšľajú a cítia ako ja. Včera sme sa doma zase pohádali, kvôli ovciam, že vraj nikde nezoženiem nikoho kto by sa o ne postaral podľa mojich predstáv, lebo tak ako ja to vraj robí už len ZOO Bojnice, no na porazenie, keď som drahej polovičke vysvetľovala, na čo všetko sa má potencionálneho záujemcu spýtať, povedal, že to radšej zruší, že sa nebude strapňovať. Ja trvám na tom, že predáme buď do dobrých rúk - niekomu koho poznám, alebo ich zabijeme radšej my. Andrea.

a.durackova napsal(a):
Ani neviete ako ma teší, že je veľa ľudí, ktorí rozmýšľajú a cítia ako ja. Včera sme sa doma zase pohádali, kvôli ovciam, že vraj nikde nezoženiem nikoho kto by sa o ne postaral podľa mojich predstáv, lebo tak ako ja to vraj robí už len ZOO Bojnice, no na porazenie, keď som drahej polovičke vysvetľovala, na čo všetko sa má potencionálneho záujemcu spýtať, povedal, že to radšej zruší, že sa nebude strapňovať. Ja trvám na tom, že predáme buď do dobrých rúk - niekomu koho poznám, alebo ich zabijeme radšej my. Andrea.

Já jsem měkota jako vyšitá a ten můj kiks s darováním do rodiny si bude nejspíš navždy vyčítat. Opravdu, pokud si nejste jistá, nedávejte z ruky. Protože jak vidíte, ani v rodině nejde zaručit citlivý přístup...natož u cizích. A jestli se Vám někdo posmívá, tak to neřešte. Já jsem taky za exota, protože dotuji starou a nepojízdnou hajtru. Druhou mám pro radost a občasné svezení. Prostě černá díra na peníze a neustále musím vysvětlovat k čemu je mám, když užitek nulový. Když se ale zeptám, kolik tazatel prochlastá a prokouří za měsíc, tak je na částce 2,5 krát vyšší, než já co vrazím do koní.

Díky všem za reakce Někdo tu psal,že když už,tak to raději rozdá po známým..jehéé,závidím Vám.Mezi známými nemam nikoho kdo by choval pouhou venkovní kočku,či rybičky,natož pak kozy.Je tu jen jeden chovatel koziček,znám ho,chodíme tam a on nám dováží i balíky...je fajn a jeho zvířata se mají super..ale kozlíky chtít nebude,ten má vlastního kozla,ted má po porodech,takže kozlíky má taky svoje (i na zabití) a tak navíc dva kousky nepotřebuje..tomu je nabízet ani nemá smyslJá bych to nějak zkousla kdybych měla prcky poslat pryč,ale opravdu záleží komu a do jakých podmínek,protože i když u někoho budou určený na pořážku,tak bych ráda aby se do tý doby měly fajn a nestrádali.Když se podívám po okolí kdo jak chová svá zvířata,od slepic po psy,tak se mi svírá žaludek..A ti co měli o jednoho kozlíka zájem,ty se snažím z hlavy vygumovat a dělat jako by tu nikdy nebyly,protože i dnes jsem z nich zralá na panáka ačkoliv nepiju.Ne,jim nedám,z toho bych výčitky měla,proto se tomu radši vyhnu i pro dobro toho zvířete.Nemohla jsem ani spát,už mě napadla i myšlenka,že jim dám kastr.gumičky a zůstanou ve stádě s tatínkem a hermoušem i kdybych měla seno žrát s nima ale to mi zase nejde dohromady s přírůstky na příští rok - mít zvíře ve stádě jen tak na parádu je tak trochu nadstandart a peníz navíc,tak se mi víc vnucuje jedině ta porážka,u které nejspíš raději nebudu,ale budu mít klid na duši,že za ten svůj "krátký" život dostali první poslední ve společnosti svého stádečka a né ve společnosti nevychovanýho vlčáka a řvoucíma dětma (viz.případ prvního zájemce) - Chlap jim to bude muset nějak vysvětlit,že ho nedám,ostatně je to jeho blbost..kůzlatům byl pouhý den kdy je sobecky "rozdával" bez mého vědomíAno,naštval mě,ale to hlavně z důvodu,že on se o to nestará.Všechno to musím stíhat sama,od krmení,přes kydání až po mazlení a mezi tím stíhat další a další..i blbé pevné hrazení u baráku si člověk musel udělat sám,aby mi žrouti nelezli na zahradu..jinak mají pastvinu na druhé straně jen z ovčího pletiva (ale zahrada je lákala,tak jsem musela vymyslet bytelnější část u zahrady).Tak když už se o to musím starat sama,tak i odchod mladých si rozhodnu sama,a né že on si přijde k "hotovému" a myslí si že budu vysmátá když pro ně sežene kde koho.
Stejné jak se slepicemi..v zimě nadával,že nenesou,že je pozabíjí - říkam že kdyby jim udělal pořádný kurník,tak by nesli (ale mi se sem nastěhovali koncem podzimu,tak i proto možná přestali snášet a protáhli si to i přes zimu),ale kurník neudělal,měli provizorní místo a tak jsem jsem po posledních mrazech byla celý den zavřená ve stodole a stavěla jim "bejvák",tak zas nadával že nestíham jiný věci...on prostě nechápe,že když už od nějakýho zvířete něco očekává,tak mu musí dopřát to co potřebuje a nemusí to být žádný luxus...Jo on má zvířata rád,ale práci kolem nich se vyhýbá,ale jen čeká co z nich vypadne za užitek..v tomhle je hodně sobecký,ale na druhou stranu,když on tohle nemusí,tak já nacházím u zvířat klid a dobrou náladu i když se zrovna ohánim vidlema,což on nikdy nepozná,když to chovatelství tak neprožívájééžiš,jsem se zas rozepsala a úplně někam odbočila i když to s tim vlastně i souvisí

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

mexin napsal(a):
Díky všem za reakce Někdo tu psal,že když už,tak to raději rozdá po známým..jehéé,závidím Vám.Mezi známými nemam nikoho kdo by choval pouhou venkovní kočku,či rybičky,natož pak kozy.Je tu jen jeden chovatel koziček,znám ho,chodíme tam a on nám dováží i balíky...je fajn a jeho zvířata se mají super..ale kozlíky chtít nebude,ten má vlastního kozla,ted má po porodech,takže kozlíky má taky svoje (i na zabití) a tak navíc dva kousky nepotřebuje..tomu je nabízet ani nemá smyslJá bych to nějak zkousla kdybych měla prcky poslat pryč,ale opravdu záleží komu a do jakých podmínek,protože i když u někoho budou určený na pořážku,tak bych ráda aby se do tý doby měly fajn a nestrádali.Když se podívám po okolí kdo jak chová svá zvířata,od slepic po psy,tak se mi svírá žaludek..A ti co měli o jednoho kozlíka zájem,ty se snažím z hlavy vygumovat a dělat jako by tu nikdy nebyly,protože i dnes jsem z nich zralá na panáka ačkoliv nepiju.Ne,jim nedám,z toho bych výčitky měla,proto se tomu radši vyhnu i pro dobro toho zvířete.Nemohla jsem ani spát,už mě napadla i myšlenka,že jim dám kastr.gumičky a zůstanou ve stádě s tatínkem a hermoušem i kdybych měla seno žrát s nima ale to mi zase nejde dohromady s přírůstky na příští rok - mít zvíře ve stádě jen tak na parádu je tak trochu nadstandart a peníz navíc,tak se mi víc vnucuje jedině ta porážka,u které nejspíš raději nebudu,ale budu mít klid na duši,že za ten svůj "krátký" život dostali první poslední ve společnosti svého stádečka a né ve společnosti nevychovanýho vlčáka a řvoucíma dětma (viz.případ prvního zájemce) - Chlap jim to bude muset nějak vysvětlit,že ho nedám,ostatně je to jeho blbost..kůzlatům byl pouhý den kdy je sobecky "rozdával" bez mého vědomíAno,naštval mě,ale to hlavně z důvodu,že on se o to nestará.Všechno to musím stíhat sama,od krmení,přes kydání až po mazlení a mezi tím stíhat další a další..i blbé pevné hrazení u baráku si člověk musel udělat sám,aby mi žrouti nelezli na zahradu..jinak mají pastvinu na druhé straně jen z ovčího pletiva (ale zahrada je lákala,tak jsem musela vymyslet bytelnější část u zahrady).Tak když už se o to musím starat sama,tak i odchod mladých si rozhodnu sama,a né že on si přijde k "hotovému" a myslí si že budu vysmátá když pro ně sežene kde koho.
Stejné jak se slepicemi..v zimě nadával,že nenesou,že je pozabíjí - říkam že kdyby jim udělal pořádný kurník,tak by nesli (ale mi se sem nastěhovali koncem podzimu,tak i proto možná přestali snášet a protáhli si to i přes zimu),ale kurník neudělal,měli provizorní místo a tak jsem jsem po posledních mrazech byla celý den zavřená ve stodole a stavěla jim "bejvák",tak zas nadával že nestíham jiný věci...on prostě nechápe,že když už od nějakýho zvířete něco očekává,tak mu musí dopřát to co potřebuje a nemusí to být žádný luxus...Jo on má zvířata rád,ale práci kolem nich se vyhýbá,ale jen čeká co z nich vypadne za užitek..v tomhle je hodně sobecký,ale na druhou stranu,když on tohle nemusí,tak já nacházím u zvířat klid a dobrou náladu i když se zrovna ohánim vidlema,což on nikdy nepozná,když to chovatelství tak neprožívájééžiš,jsem se zas rozepsala a úplně někam odbočila i když to s tim vlastně i souvisí

Chápu Vaši naštvanost na partnera. Já tohle měla ze začátku taky. Před známými dělal ramena, že chováme to a to a nehnul proto prstem. Jeho rodiče machrovali, že jejich syn má grunt. Nesnášela jsem tyhle blbé kecy, ale pomohlo mi si jin nevšímat a jí si po své cestě. Časem si ale našel ke zvířectvu cestu a dokonce sám navrhnul býčky na maso. Pomáhá mi se senem, v zimě naváží balíky, kydá...je truhlář a někdy toho má moc, lidi na něj tlačí, ať si pospíší se zakázkami, tak taky buchne jak sopka. Ale pak se jde poňuchat s koníky do výběhu a je klid.

strip napsal(a):
Chápu Vaši naštvanost na partnera. Já tohle měla ze začátku taky. Před známými dělal ramena, že chováme to a to a nehnul proto prstem. Jeho rodiče machrovali, že jejich syn má grunt. Nesnášela jsem tyhle blbé kecy, ale pomohlo mi si jin nevšímat a jí si po své cestě. Časem si ale našel ke zvířectvu cestu a dokonce sám navrhnul býčky na maso. Pomáhá mi se senem, v zimě naváží balíky, kydá...je truhlář a někdy toho má moc, lidi na něj tlačí, ať si pospíší se zakázkami, tak taky buchne jak sopka. Ale pak se jde poňuchat s koníky do výběhu a je klid.

Ano,ano,Váš popis mi silně připomíná mého partnera i jeho famílii,ovšem s tím rozdílem,že on si k nim tu cestu zatím nenašel a s tímto přístupem ani nenajde.A ano,i z jeho strany přišel nápad začít sice né s býčky,ale s čuníky..to je sice hezké,mě to ani nevadí,ale co zase...bude to moje starost - já se budu už kromě koz,čtyř psů a spousty jiných zvířat,starat ještě o prasata a on by si přišel akorát tak k zabíjačce.To bylo keců jak mi bude pomáhat až se přestěhujeme do domku a budeme moc chovat zvířata a pěstovat si zeleninku (kterou on zrovna nemusí)..to jo..pomoc nikde...jediný co je schopný,tak že občas vozí tvrdé pečivo ve velkém množství,že už to nemám ani kam uskladnitabych měla zvěř čím uplácet,ale on sám jim nikdy nedá.To že si pytle s pečivem musím odnosit po žebříku na půdu stodoly sama,to přehlížím,jsem ráda aspon za to Ale nevím jak ho přimět,aby se víc zapojil do dění kolem zvířat...sám na to asi nepřijde...přitom má zvířata rád,tak to nechápu

mexin napsal(a):
Ano,ano,Váš popis mi silně připomíná mého partnera i jeho famílii,ovšem s tím rozdílem,že on si k nim tu cestu zatím nenašel a s tímto přístupem ani nenajde.A ano,i z jeho strany přišel nápad začít sice né s býčky,ale s čuníky..to je sice hezké,mě to ani nevadí,ale co zase...bude to moje starost - já se budu už kromě koz,čtyř psů a spousty jiných zvířat,starat ještě o prasata a on by si přišel akorát tak k zabíjačce.To bylo keců jak mi bude pomáhat až se přestěhujeme do domku a budeme moc chovat zvířata a pěstovat si zeleninku (kterou on zrovna nemusí)..to jo..pomoc nikde...jediný co je schopný,tak že občas vozí tvrdé pečivo ve velkém množství,že už to nemám ani kam uskladnitabych měla zvěř čím uplácet,ale on sám jim nikdy nedá.To že si pytle s pečivem musím odnosit po žebříku na půdu stodoly sama,to přehlížím,jsem ráda aspon za to Ale nevím jak ho přimět,aby se víc zapojil do dění kolem zvířat...sám na to asi nepřijde...přitom má zvířata rád,tak to nechápu

U něj se to zlomilo, když si kobylka poranila nohu. Bylo třeba ji držet, když veterinář šil. On nesnáší krev a musel přitom držet sval, aby mohl veterinář šít. Pak za ní chodil s mrkví, drbal, mluvil s ní...jestli ji to bolí atd..

Já být Vámi, tak to nijak nelámu. On je takový, že kdybych ho do něčeho tlačila, tak by se akorát šprajcnul a byl by konec. Nechala jsem ho, aby si našel cestu sám. Max. jsem to vzala na něj oklikou. On rád organizuje, tak jsem ho nechala, aby objednával kováře, veta...cítil se důležitý a tak poznal, že se vším je práce a nejde to samo od sebe. A kdybych měla řešit jeho famílii, tak se buď zblázním a nebo se ze mě stane alkoholička.

dříve sem byla hrozná cíťa,ale jak zvířata přibývala nemohla sem si nechat vše co bych chtěla,prostě úděl některých zvířat je skončit na pekáči,důležité jaký měly život předtím,pokud se měly dobře byly s co nejmenším stresem zabiti tak to myslím není nic nemorálního,je mi líto všech zvířat která se musí zabít,ať je to králík,kačena,husa,slepice, atd,letos se mi narodil kozlík a kozička ,bohužel osud kozlíka je jasný,kozička má šanci zůstat u mě pokud druhá koza nebude mít bezrohou kozičku,ale ikdyby šla pryč tak ji prodám pokud možno do dobrých podmínek ,ale bez větších emocí ,samozřejmě se ji snažím ochočit,lépe se bude prodávat,ale netvořím si k malým extra vztah,řekla bych že s přibývající zvířata mi zabíjení a prodej míň a míň vadí,je to možná hrozný,ale život je takový,každý krk navíc co se musí živit a není z něj užitek si v dněšní době prostě nemůžu dovolit,teď dávám pryč koně,bohužel stojí hrůzu peněz a není z nich žádný užitek,je to drsný,nikdy bych neřekla že to takhle dopadne,ale je to buď koně nebo oprava domu,já si vybrala ,myslím že každý k té hranici kdy už vám to nevadí dojde,je to takový život,hlavně ať se zvířata mají po dobu života ikdyby krátkého dobře,snažit se najít dobré nové majitele a pak si nemáte co vyčítat

iisaabeel napsal(a):
dříve sem byla hrozná cíťa,ale jak zvířata přibývala nemohla sem si nechat vše co bych chtěla,prostě úděl některých zvířat je skončit na pekáči,důležité jaký měly život předtím,pokud se měly dobře byly s co nejmenším stresem zabiti tak to myslím není nic nemorálního,je mi líto všech zvířat která se musí zabít,ať je to králík,kačena,husa,slepice, atd,letos se mi narodil kozlík a kozička ,bohužel osud kozlíka je jasný,kozička má šanci zůstat u mě pokud druhá koza nebude mít bezrohou kozičku,ale ikdyby šla pryč tak ji prodám pokud možno do dobrých podmínek ,ale bez větších emocí ,samozřejmě se ji snažím ochočit,lépe se bude prodávat,ale netvořím si k malým extra vztah,řekla bych že s přibývající zvířata mi zabíjení a prodej míň a míň vadí,je to možná hrozný,ale život je takový,každý krk navíc co se musí živit a není z něj užitek si v dněšní době prostě nemůžu dovolit,teď dávám pryč koně,bohužel stojí hrůzu peněz a není z nich žádný užitek,je to drsný,nikdy bych neřekla že to takhle dopadne,ale je to buď koně nebo oprava domu,já si vybrala ,myslím že každý k té hranici kdy už vám to nevadí dojde,je to takový život,hlavně ať se zvířata mají po dobu života ikdyby krátkého dobře,snažit se najít dobré nové majitele a pak si nemáte co vyčítat

Ano,tak nějak to budu muset zmáknout.Naučila jsem se zabíjet králíky,slepice,i krůtičku která dokonce měla jméno..Jo,emoce a špatný pocit mám u každé naší porážky,ale to je právě to,že musím - nejde si nechávat všechno a bohužel to k tomu chovatelství patří.U kozlíků to bude asi emočně vypjatější,snad i proto,že to jsou naše první a kůzle jsem až tady u nás viděla snad poprvé (jinak spíš jen odrostlejší kousky kolem 5ti měsíců)..takhle malé je vidím opravdu prvněale pro svůj klid jsem se rozhodla,že zůstanou u nás s tím,že ten pekáč je teda asi nemine.Bohužel no,ale i toto se musím naučit,stejně jako s těmi králíky a drůbeží..protože opravdu nejde,nechávat si každé zvíře,zvlášt když se potřebujeme rozrůst o kozičky,takže kozlíci by mi tu byly k ničemu a akorát by "zabírali místo",zvlášt když už tu jednoho kozla mám (jejich otce)..ale to je takovej zmetek že bych nejradši zabila jeho
Poradte mi tedy,do jakého věku kozlíků jim musím dát kastr.gumičky??Myslela jsem že jako kastráty bychom je mohly porazit později (třeba v 6 měsících abych je ani nepřihlašovala),jinak se prý nekastrovaní porážejí kolem 3 měsíců kvůli kozlečině..Kozlíkům jsou 3 dny a gumičky musím teprve objednat,tak jestli musím co nejdřív po narození,nebo je možno i později??

udeální doba pro nasazení gumiček je třetí den života.

pridam sa aj ja. Uz treti rok mam kozu Kacenu. Doji v spicke okolo dvoch litrov denne - takze nic moc. Mal by som ju predat, aby som ju nemusel zbytocne zivit pri tak malej dojivosti. Jednoducho to ale nedokazem - je mila, inteligentna, poslusna a mam ju rad...

Michal H.

deko napsal(a):
pridam sa aj ja. Uz treti rok mam kozu Kacenu. Doji v spicke okolo dvoch litrov denne - takze nic moc. Mal by som ju predat, aby som ju nemusel zbytocne zivit pri tak malej dojivosti. Jednoducho to ale nedokazem - je mila, inteligentna, poslusna a mam ju rad...

Michal H.

Tak kozu po třech letech bych nedokázala dát pryč snad už vůbec..Nedivím se Vám že to nejde jen tak..Mě tříletá koza právě kozlíky nadělila dva dny před mýma narozkama,krásný dárečky mi dala.S kozlíkama na porážce to bude těžký,ale jí bych pryč nedala za nic.Mám ji ráda,právě i proto,jaká je..i přesto že dojivost u ní bude zase taky kolem 2L.(to dávala i v době když jsme ji koupily).

Kastrační gumičky neřešte. Zabíjeli jsme kozly několikrát (v 9ti a 6ti měsících) a nikdy kozlečinou nesmrděli. je potřeba dát pozor na dotyk okolo rohů a pak na maso. pokud toto ři stahování dodržíte do roka kozlí maso smrdět nebude. Ovšem, pokud je venku a ne v zahovněné stáji.
Jinak, naše velké chovné kozy bych neprodala ani za nic. To už asi raději zabít a sníst, než aby je někdo choval nějak ošklivě. Jedině bych je dala třeba známým, kam bych chodila...a mladé nikdy prodávat nebudu, z toho stejného důvodu. Kdybych pak viděla nebo od někoho slyšela, že žijí ve špatných podmínkách, to raději na pekáči.
Veronika

ja kastracne gumicky riesit budem. capov nemozem oddelit a nechcem, aby kozicky zostali "v tom".

Michal H.

Každá porážka, či prodej je pro mě taky hodně emoční, ale beru to tak nějak s nadhledem. Zvířata miluji a mají se u mě jak na zámku, pomalu líp, než rodina Ale jakmile přijde jejich čas, jsem s nima až do konce.... Sama je řezníkovi držím, potichu ta zvířata odprosím a poděkuji jim za to, že tu se mnou byla a že jim děkuji i za to, že mi pomohou nasytit rodinu.... Funguje to, jsem klidnější a ony pak taky. Už dávno nepláču, když je porážíme....

deko napsal(a):
pridam sa aj ja. Uz treti rok mam kozu Kacenu. Doji v spicke okolo dvoch litrov denne - takze nic moc. Mal by som ju predat, aby som ju nemusel zbytocne zivit pri tak malej dojivosti. Jednoducho to ale nedokazem - je mila, inteligentna, poslusna a mam ju rad...

Michal H.

já mám kozenu, která také dává 2 litry a stačí mi to, nemusím dojit ráno.A je hodná, naučená, že jdeme dojit,nedala bych jiL.

já letos prodala 3 kozlíky pánovi od Ostravy, poslal mi i fotky, nádherný výběh, louka, salaška.Věděla jsem, že je mají na výpas a na zimu jdou po nůž, ale co s kozlíkama, než bych je zabila sama, jsem spokojená, že skoro rok jim bude dobře.Dokonce jsem jim prodala i kozla-tátu-dacana rohatýho.L.

gajdovka napsal(a):
já letos prodala 3 kozlíky pánovi od Ostravy, poslal mi i fotky, nádherný výběh, louka, salaška.Věděla jsem, že je mají na výpas a na zimu jdou po nůž, ale co s kozlíkama, než bych je zabila sama, jsem spokojená, že skoro rok jim bude dobře.Dokonce jsem jim prodala i kozla-tátu-dacana rohatýho.L.

Kdybych věděla,že kozlíci by šly do takových,či podobných podmínek,tak by mě to až tak netrápilo a přála bych jim (i ten dočasný život před porážkou) v takovém prostředí.Ale když se mi nabízejí samý pochybní lidé,někteří i bez základních znalostí,kteří ani neví co žere obyčejný králík,další zase že mu stlučou na zahradě boudu a bude muset být uvázaný kvůli psovi a kytkám,so samoty...Ne..vážně nee...smířila jsem se už s tím,že kozlíky porazíme sami.Jak už jsem tu psala..musela jsem se naučit (hlavně psychicky) zabít a zpracovat králíky,drůbež...musím se naučit zvládat i tohle,protože další kozlíci v budoucnu jistě ještě budou a nového majitele jim shánět již nebudu.Nemám na to nervy a ani chut' poslouchat ty rádoby chytré žvásty,i když je skutečnost přitom jiná...