Ahojky holky megalomanky!!!

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

malachitová

19.9.2006 10:46
malachitová

Po zběsilých oslavách svátku, narozenin a výročí jsem zas tu. A mám zas další mazlíky. Včera jsem si koupila další dvě morčabátka a kamarádka mi v sobotu přiveze holčičku novozélandskou červenou. No a taky stále přemýšlím o té anglonúbijské krasavici. Jen se trochu bojím až budu na jaře dojit čtyři kozy tak se mi do pátý tolik chtít nebude, ale když ony jsou tak rozkošné! Jo a zamluvila jsem si na jaro dvě prasátka. Takže zoomegalomanství je asi neléčitelné a nakažlivé. Jen je děsně zajímavé, že si tu takhle povídáme jen holky, nebo je tu taky "megaloman"? Přikládám tu novozélandku co přijede.

20.9.2006 13:54

malachitová napsal(a):
Po zběsilých oslavách svátku, narozenin a výročí jsem zas tu. A mám zas další mazlíky. Včera jsem si koupila další dvě morčabátka a kamarádka mi v sobotu přiveze holčičku novozélandskou červenou. No a taky stále přemýšlím o té anglonúbijské krasavici. Jen se trochu bojím až budu na jaře dojit čtyři kozy tak se mi do pátý tolik chtít nebude, ale když ony jsou tak rozkošné! Jo a zamluvila jsem si na jaro dvě prasátka. Takže zoomegalomanství je asi neléčitelné a nakažlivé. Jen je děsně zajímavé, že si tu takhle povídáme jen holky, nebo je tu taky "megaloman"? Přikládám tu novozélandku co přijede.

podobně "postižený" chlap se určitě taky najde, jen musí ještě najít on odvahu se do matriarchátu vetřít
Já chci jet do Českého Dubu o víkendu na výstavu drob.zvířectva a snad si odtamtud i odvezu ušáka, chtěla bych fanc. berana-obra- holku. S těma AN kozama se to asi musí dlouho dopředu zmluvit, já se taky musím zas připomenout ať na mě v Krasolesí nezapomenou.
(snad se nebude nikdo zlobit, když sem dám staženou fotku z jejich www.)

20.9.2006 14:02

malachitová napsal(a):
Po zběsilých oslavách svátku, narozenin a výročí jsem zas tu. A mám zas další mazlíky. Včera jsem si koupila další dvě morčabátka a kamarádka mi v sobotu přiveze holčičku novozélandskou červenou. No a taky stále přemýšlím o té anglonúbijské krasavici. Jen se trochu bojím až budu na jaře dojit čtyři kozy tak se mi do pátý tolik chtít nebude, ale když ony jsou tak rozkošné! Jo a zamluvila jsem si na jaro dvě prasátka. Takže zoomegalomanství je asi neléčitelné a nakažlivé. Jen je děsně zajímavé, že si tu takhle povídáme jen holky, nebo je tu taky "megaloman"? Přikládám tu novozélandku co přijede.

Ahoj Mano! Jsem megalomanka jen ve snech. Mám velmi omezené prostory a tak mohu jen závidět.. Tedy ne že by se mi ještě nějaké zvíře nevešlo, ale na opravdovou péči jsem tak trochu sama, a to k zaměstnáni, velkému baráku , zahradě a dvěma rozlítaným pubošum v kombinaci s ne zcela kladnou peněžní rodinnou bilancí nejde až tak dohromady......Taky už ted den má jen 24 hodin a já prostě musim svých osm prospat, jinak se mátožím...Takže já vlastním jednu kozu Rózu,/ zítra už doufám budou dvě/, jednoho psa Báru , jednu kočku Mícu , devět slepic bezejména / slyší na " holky" a to i kohout / a dvě morčata PATa MAta / slyší na vrznutí ledničky a na " kluci " . Někdy mám dojem,. že synové se naučili reagovat na mou přítomnost stejně jako havět. Když se totiž objevím kdykoliv, kdekoliv, všechno dostane hlad...A to i synové. Když se objevím, ti co neumí mluvit, začnou pískat, mečet , mňoukat a slinat , a synové, co umí mluvit , se ptají co bude k večeři. A to i v situaci, kdy zcela jednoznačně stojím u sporáku a smažím květák... Jako by tomu do poslední chvíle nevěřili, či co.....Takže do sbírky havěti přidávám i dva puboče a zvíře nejproblémovější, nejnáročnější na chov a nejvíce nervyberoucí - přítele.
Ale chtěla jsem se zeptat : Co vás vede k tomu mít víc zvířat ? Co vede dnešního člověka k tomu mít klokana ? Máte přírodovědnou n ebo zemědělskou školu, nebo se učíte péči za pochodu, nebo jste ji zdědili od předku ?Zijete na vsi odjakživa, nebo jste utekli z města? Jaká máte prostory pro chov, co s čím bydlí a jak to máte daleko, a kolik vás to všechno stojí/ jak vidíte, vubec neuvažuji, že by se megalomankám / a megalomanum/ vyplatil jejich " hobby chov ". Začnu : psa mám na hlídání / skutečně psa musím hlídat !! , kočka se mazlí a chytá myši / pak je dává koze do žlabu . Kozu mám z nerozumu a ta druhá bude z trvalého pominutí smyslů a tayk aby se té první nestýskalo , morčata mám porotože nemám u televize cohladit..Klkana bych nechtěla. nejde s ním chodit na vodítku a na vesnici se k nám nehodí. Mám zemědělku, a to všechny vzdělávací stupně. Od učiliště po vysokou .Jako díte jsem pásla kuzlata a plakala jsem , protože kozy žraly švestky a neplivaly pecky a já se bála že umřou, protože pecky se plivat musí. Jsem puvodem z Malé Strany v Praze,starousedlická rodina bez jakéhokoliv zvířete a bydlím v přimestské skoro vilové čtvrti na jihu Čech. Prostory mám velmi stísněné, morčata bydlí v kuchyni, kočka je venkovní a koze se předelává chlívek .U kozy v jednom bydlí i slepice..Pes má boudu a celou zahradu ale je venkovní jen napul. Lepe řečeno, když přítel není doma, je pes vnitřní..Všechnu havět mám u baráku. Stojí me to : koza si vydělá na sebe, a nemusim se starat co s trávou,pokud občas koupím nový stromek, slepice jsou dotované, protože ven z ohrady mohou jen nekdy, a vajíčka zpravidla rozdám po příbuzných, takže nějaký efekt finanční veškerý žádný...Kočka chytá myši jako das, takže je také brána coby užitečná, pes je totální mazel a odrazuje jen svým majestátním trhacím zjevem. Ale protože radost nelze přemiklikovat na peníze, musím říci, že mě se zvířata vyplatí. a Pro mě josu důležitá. Hodně si u nich pdpočinu. I když .. když sedím v pul šestý ráno pod kozou, někdy mám dojem, že FAKT nejsem normální a že touhle dobou bych si měla malovat obličej ......A co vy? Helena

20.9.2006 14:30

hehe napsal(a):
Ahoj Mano! Jsem megalomanka jen ve snech. Mám velmi omezené prostory a tak mohu jen závidět.. Tedy ne že by se mi ještě nějaké zvíře nevešlo, ale na opravdovou péči jsem tak trochu sama, a to k zaměstnáni, velkému baráku , zahradě a dvěma rozlítaným pubošum v kombinaci s ne zcela kladnou peněžní rodinnou bilancí nejde až tak dohromady......Taky už ted den má jen 24 hodin a já prostě musim svých osm prospat, jinak se mátožím...Takže já vlastním jednu kozu Rózu,/ zítra už doufám budou dvě/, jednoho psa Báru , jednu kočku Mícu , devět slepic bezejména / slyší na " holky" a to i kohout / a dvě morčata PATa MAta / slyší na vrznutí ledničky a na " kluci " . Někdy mám dojem,. že synové se naučili reagovat na mou přítomnost stejně jako havět. Když se totiž objevím kdykoliv, kdekoliv, všechno dostane hlad...A to i synové. Když se objevím, ti co neumí mluvit, začnou pískat, mečet , mňoukat a slinat , a synové, co umí mluvit , se ptají co bude k večeři. A to i v situaci, kdy zcela jednoznačně stojím u sporáku a smažím květák... Jako by tomu do poslední chvíle nevěřili, či co.....Takže do sbírky havěti přidávám i dva puboče a zvíře nejproblémovější, nejnáročnější na chov a nejvíce nervyberoucí - přítele.
Ale chtěla jsem se zeptat : Co vás vede k tomu mít víc zvířat ? Co vede dnešního člověka k tomu mít klokana ? Máte přírodovědnou n ebo zemědělskou školu, nebo se učíte péči za pochodu, nebo jste ji zdědili od předku ?Zijete na vsi odjakživa, nebo jste utekli z města? Jaká máte prostory pro chov, co s čím bydlí a jak to máte daleko, a kolik vás to všechno stojí/ jak vidíte, vubec neuvažuji, že by se megalomankám / a megalomanum/ vyplatil jejich " hobby chov ". Začnu : psa mám na hlídání / skutečně psa musím hlídat !! , kočka se mazlí a chytá myši / pak je dává koze do žlabu . Kozu mám z nerozumu a ta druhá bude z trvalého pominutí smyslů a tayk aby se té první nestýskalo , morčata mám porotože nemám u televize cohladit..Klkana bych nechtěla. nejde s ním chodit na vodítku a na vesnici se k nám nehodí. Mám zemědělku, a to všechny vzdělávací stupně. Od učiliště po vysokou .Jako díte jsem pásla kuzlata a plakala jsem , protože kozy žraly švestky a neplivaly pecky a já se bála že umřou, protože pecky se plivat musí. Jsem puvodem z Malé Strany v Praze,starousedlická rodina bez jakéhokoliv zvířete a bydlím v přimestské skoro vilové čtvrti na jihu Čech. Prostory mám velmi stísněné, morčata bydlí v kuchyni, kočka je venkovní a koze se předelává chlívek .U kozy v jednom bydlí i slepice..Pes má boudu a celou zahradu ale je venkovní jen napul. Lepe řečeno, když přítel není doma, je pes vnitřní..Všechnu havět mám u baráku. Stojí me to : koza si vydělá na sebe, a nemusim se starat co s trávou,pokud občas koupím nový stromek, slepice jsou dotované, protože ven z ohrady mohou jen nekdy, a vajíčka zpravidla rozdám po příbuzných, takže nějaký efekt finanční veškerý žádný...Kočka chytá myši jako das, takže je také brána coby užitečná, pes je totální mazel a odrazuje jen svým majestátním trhacím zjevem. Ale protože radost nelze přemiklikovat na peníze, musím říci, že mě se zvířata vyplatí. a Pro mě josu důležitá. Hodně si u nich pdpočinu. I když .. když sedím v pul šestý ráno pod kozou, někdy mám dojem, že FAKT nejsem normální a že touhle dobou bych si měla malovat obličej ......A co vy? Helena

U nás to vzniklo vše nenápadně postupně. Manžel velký hadomilec dříve podporovaný rodiči kteří mu dovolili doma vše. Já ubohé dítko rodičů ,kteří zvířátka mohou jen z dálky. Kvůli manželovým hadům se zařídila myšárna,kupovat myši a potkany by nás za chvíli zrujnovalo.Tak se začalo jezdit na chalupu,kvůli myším.Louku se nám sekat nechtělo a tak se pořídily 3 ovečky a koza.Jen tak na vypásání.No a první kůzlátko,kozička se přece nemůže prodat,jehňátko taky ne...a tak najednou z ničeho nic tam mám 24 ovcí a 8 koz (když počítám i letošní kůzlata a jehnata).Velikým snem byl kůň,no samozřejmě jedné kobyle by bylo smutno a tak se za 2 měsíce kupovala druhá. Vietnamské prasinky na vykrmení také zůstala u nás naživu a potěšily nás selátky. A výdělek....nepočítám,asi žádný peníze za jehňata ted půjdou na opravu sekačky a tak zbyde zase prdlajs.Prostě jsme blázni,ale dětičky jsou štastné,mužíček vzteklý (ale to tyhle domácí mazlíci bývají)

20.9.2006 16:32

sara napsal(a):
U nás to vzniklo vše nenápadně postupně. Manžel velký hadomilec dříve podporovaný rodiči kteří mu dovolili doma vše. Já ubohé dítko rodičů ,kteří zvířátka mohou jen z dálky. Kvůli manželovým hadům se zařídila myšárna,kupovat myši a potkany by nás za chvíli zrujnovalo.Tak se začalo jezdit na chalupu,kvůli myším.Louku se nám sekat nechtělo a tak se pořídily 3 ovečky a koza.Jen tak na vypásání.No a první kůzlátko,kozička se přece nemůže prodat,jehňátko taky ne...a tak najednou z ničeho nic tam mám 24 ovcí a 8 koz (když počítám i letošní kůzlata a jehnata).Velikým snem byl kůň,no samozřejmě jedné kobyle by bylo smutno a tak se za 2 měsíce kupovala druhá. Vietnamské prasinky na vykrmení také zůstala u nás naživu a potěšily nás selátky. A výdělek....nepočítám,asi žádný peníze za jehňata ted půjdou na opravu sekačky a tak zbyde zase prdlajs.Prostě jsme blázni,ale dětičky jsou štastné,mužíček vzteklý (ale to tyhle domácí mazlíci bývají)

Tak já jsem matka dvou dětiček (3 roky a 9 měsíců), bydlíme v domě postaveném v roce 1840 a máme 6000 m2 pozemek (a milion dluhy ). Bydlíme na jižním plzeňsku, žijeme jak se dá a občas si pro potěšení vlastní i našich dětí pořídíme nějaké další zviřátko. Fakt je že pro prachy to fakt není. Spíš si kvůli penězům nemůžu pořídit ještě víc zvířat. Ale hrozně mě to baví a uklidňuje. Radši budu kydat než hovořit o politice, nebo sedět v kanclu a poslouchat zasvěcené hovory o výprodeji v Orseyi. Ale zae si ráda přečtu klasickou literaturu i tu neklasickou i poezii...... No ještě doplním, že v pátek mi bylo 25, jsem vdaná a nehledám přítele do nepohody. Zní to jako do seznamky, ale aspoň máte představu.

20.9.2006 16:57

hehe napsal(a):
Ahoj Mano! Jsem megalomanka jen ve snech. Mám velmi omezené prostory a tak mohu jen závidět.. Tedy ne že by se mi ještě nějaké zvíře nevešlo, ale na opravdovou péči jsem tak trochu sama, a to k zaměstnáni, velkému baráku , zahradě a dvěma rozlítaným pubošum v kombinaci s ne zcela kladnou peněžní rodinnou bilancí nejde až tak dohromady......Taky už ted den má jen 24 hodin a já prostě musim svých osm prospat, jinak se mátožím...Takže já vlastním jednu kozu Rózu,/ zítra už doufám budou dvě/, jednoho psa Báru , jednu kočku Mícu , devět slepic bezejména / slyší na " holky" a to i kohout / a dvě morčata PATa MAta / slyší na vrznutí ledničky a na " kluci " . Někdy mám dojem,. že synové se naučili reagovat na mou přítomnost stejně jako havět. Když se totiž objevím kdykoliv, kdekoliv, všechno dostane hlad...A to i synové. Když se objevím, ti co neumí mluvit, začnou pískat, mečet , mňoukat a slinat , a synové, co umí mluvit , se ptají co bude k večeři. A to i v situaci, kdy zcela jednoznačně stojím u sporáku a smažím květák... Jako by tomu do poslední chvíle nevěřili, či co.....Takže do sbírky havěti přidávám i dva puboče a zvíře nejproblémovější, nejnáročnější na chov a nejvíce nervyberoucí - přítele.
Ale chtěla jsem se zeptat : Co vás vede k tomu mít víc zvířat ? Co vede dnešního člověka k tomu mít klokana ? Máte přírodovědnou n ebo zemědělskou školu, nebo se učíte péči za pochodu, nebo jste ji zdědili od předku ?Zijete na vsi odjakživa, nebo jste utekli z města? Jaká máte prostory pro chov, co s čím bydlí a jak to máte daleko, a kolik vás to všechno stojí/ jak vidíte, vubec neuvažuji, že by se megalomankám / a megalomanum/ vyplatil jejich " hobby chov ". Začnu : psa mám na hlídání / skutečně psa musím hlídat !! , kočka se mazlí a chytá myši / pak je dává koze do žlabu . Kozu mám z nerozumu a ta druhá bude z trvalého pominutí smyslů a tayk aby se té první nestýskalo , morčata mám porotože nemám u televize cohladit..Klkana bych nechtěla. nejde s ním chodit na vodítku a na vesnici se k nám nehodí. Mám zemědělku, a to všechny vzdělávací stupně. Od učiliště po vysokou .Jako díte jsem pásla kuzlata a plakala jsem , protože kozy žraly švestky a neplivaly pecky a já se bála že umřou, protože pecky se plivat musí. Jsem puvodem z Malé Strany v Praze,starousedlická rodina bez jakéhokoliv zvířete a bydlím v přimestské skoro vilové čtvrti na jihu Čech. Prostory mám velmi stísněné, morčata bydlí v kuchyni, kočka je venkovní a koze se předelává chlívek .U kozy v jednom bydlí i slepice..Pes má boudu a celou zahradu ale je venkovní jen napul. Lepe řečeno, když přítel není doma, je pes vnitřní..Všechnu havět mám u baráku. Stojí me to : koza si vydělá na sebe, a nemusim se starat co s trávou,pokud občas koupím nový stromek, slepice jsou dotované, protože ven z ohrady mohou jen nekdy, a vajíčka zpravidla rozdám po příbuzných, takže nějaký efekt finanční veškerý žádný...Kočka chytá myši jako das, takže je také brána coby užitečná, pes je totální mazel a odrazuje jen svým majestátním trhacím zjevem. Ale protože radost nelze přemiklikovat na peníze, musím říci, že mě se zvířata vyplatí. a Pro mě josu důležitá. Hodně si u nich pdpočinu. I když .. když sedím v pul šestý ráno pod kozou, někdy mám dojem, že FAKT nejsem normální a že touhle dobou bych si měla malovat obličej ......A co vy? Helena

A jěště k dotazníku:
Jsme z vesnice, pak jsme bydleli ve městě, ale utekli jsme zas na venkov.
Péči se učíme za pochodu, z knih, rad a hlavně z vlastních zkušeností.
Mám maturitu z gymplu a z vejšky jsem asi třikrát zdrhla.
A vracet se tam už asi nebudu. Nemám na to abych se učila nazpaměť teorii, která má k praxi hodně daleko.

20.9.2006 22:00

malachitova napsal(a):
A jěště k dotazníku:
Jsme z vesnice, pak jsme bydleli ve městě, ale utekli jsme zas na venkov.
Péči se učíme za pochodu, z knih, rad a hlavně z vlastních zkušeností.
Mám maturitu z gymplu a z vejšky jsem asi třikrát zdrhla.
A vracet se tam už asi nebudu. Nemám na to abych se učila nazpaměť teorii, která má k praxi hodně daleko.

Já (ač brněnské panelákové dítko) jsem od mala utíkala ke koním. Před 6 lety jsem se seznámila se svým přítelem, to jsem měla 3 psy a on 1. Nastěhoval se k nám (mamince a mně), tak jsme dohromady měli 4 pesky a rybičky. Pak nějak ten počet psů stoupl na 6 a to byla ta chvíle, kdy jsme si řekli, že je ten pravý okamžik se vystěhovat z 3+1 v paneláku do nějakého domečku. Tak jsme si vzali hypotéku a našli domek na Vysočině. Strašně jsem se na to těšila a když už jsme věděli, že opustíme Brno, tak jsem sháněla literaturu a informace o chovu domácích zvířat. Jinak pejsky máme doma, byli na nás zvyklí, tak jsme je ven nestěhovali. Králíkárnu jsme postavili, starý chlívek jsme přestavěli na kurník, pro ovce a kozu je chlívek a na pastvině přístřešek. Jakmile se nám povede přesvědčit souseda a prodá nám přilehlou pastvinu, tak určitě přibydou 2 koně (asi něco menšího a nenáročného, typu fjord, hafling, hucul... ještě přesně nevíme). Jinak moje studium se zvířaty nemělo nic společného, byla jsem na hunamitních oborech. Po maturitě na gymnáziu jsem 2x z vejšky (Filozofická fakulta Masarykovi unoverzity) utekla (a taky se tam nemíním vracet).

Přidejte reakci

Přidat smajlík