Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

4.9.2012 18:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.203

Dobrý den. Chci se zeptat, čím nejlépe pohnojit louky, nebo pastviny, na kterých se nepáslo? Mám pár luk, ale moc sena z nich není. Budu rád, za každý tip. Teda, kromě vyvezení hnoje...to znám:-(

Neregistrovaný uživatel

4.9.2012 21:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.229.90

posypat ledkem a novým travním semenem :):-)

Neregistrovaný uživatel

4.9.2012 21:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.50.200

My máme štěstí, že je u nás velká škrobárna, za které je potřeba na podzim vyvážet sposuta odpadní vody z vypírání bramborového škrobu, tzv. hlízovky. Tady to dělá jedna firma, škrobárna jí platí za likvidaci této vody a ta to zdarma zájemcům vyváží na pole a na louky. Už jsem to tak udělala podruhé po 3 letech a je to vynikající hnojivo, potvrdil mi to i agronom z místního družstva. V té vodě je dost draslíku a fosforu, méně dusíku, takže je vhodné to doplnit právě ještě tím hnojem. Na to se chystám letos.
Co máte proti hnoji? Myslím, že žádná chemie hnůj nenahradí. Dana

Neregistrovaný uživatel

5.9.2012 10:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.192.99

Něčím pohnojte a pak rozesejte travní směs a nechte si louku pořádně "provzdušnit" travními bránami. To dělá divy.

Neregistrovaný uživatel

5.9.2012 20:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.255.133

Díky za odpovědi. Já jsem právě vždy hnojil hnojem a na jaře rozvláčil, ale příjde mi, že pořád něco chybí....výnosy sena nejsou pořád to, co by to mělo mít.

Neregistrovaný uživatel

5.9.2012 22:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.192.99

Když není pořádná jarní vláha, tak tráva nenaroste :-(

Neregistrovaný uživatel

6.9.2012 20:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.255.133

To je pravda, vláhy letos moc nebylo a není doposud... Ale ostatní louky měly trávu celkem obstojnou, jen ty dvě nic moc... Musím je ted na podzim něčím účinným pohnojit, ať se to příští rok zlepši.

Neregistrovaný uživatel

6.9.2012 22:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.50.200

Jestli je ta louka stará, možná by nebylo od věci tam dosít, nebo jí úplně zaorat a začít odznovu. Dosívání se prý provádí pomocí disků, které rozřežou drn a do toho dosijou nové semeno. Ale ještě jsem to na vlastní oči nikdy neviděla.

Neregistrovaný uživatel

7.9.2012 09:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.162

Já mám taky některé louky, které jsou vlhčí a tam naroste trávy vždy více. Záleží na podloží, jak jsou otočené ke slunci .....

Neregistrovaný uživatel

7.9.2012 18:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.203

No, já se chci právě vyhnout tomu, že bych to zoral a zasel novou směs. Asi zase vyvezu hnůj a pak uvažuju o tom ledku. Kolik tak nějak stoji a kolik ho je potřeba na hektar? A co vápno, je to potřeba vápnit?

Neregistrovaný uživatel

7.9.2012 21:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.50.200

Nejsem odborník na hnojení, ale hnůj je dusíkaté hnojivo a ledek taky, nebo se pletu? Nebylo by lepší k hnoji přidat radši fosfor a draslík? A vápenec určitě nezaškodí.

Neregistrovaný uživatel

8.9.2012 10:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.235

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejsem odborník na hnojení, ale hnůj je dusíkaté hnojivo a ledek taky, nebo se pletu? Nebylo by lepší k hnoji přidat radši fosfor a draslík? A vápenec určitě nezaškodí.

..nebo si nechat udělat půdní rozbory. Pak budete vědět na čem jste.

Neregistrovaný uživatel

8.9.2012 16:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.54

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
..nebo si nechat udělat půdní rozbory. Pak budete vědět na čem jste.

přesně tak, rozbor půdy a pak spočítat, kolik z ní odvezu v podobě sena a prostě rozdíl musím doplnit. U extenzivních luk minimálně dvě dávky, jarní a pozdně letní

Neregistrovaný uživatel

9.9.2012 21:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.162

Hnůj je dusíkaté hnojivo, ale musíte jej zapravit do země, na povrchu dusík uteče do ovzduší. Ale první než koupíte umělé hnojivo tak se zamyslete jestli potřebujete tolik sena, aby jste nakupoval drahé hnojivo???

Neregistrovaný uživatel

10.9.2012 08:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.255.133

No já právě pořád přemyšlím, čím to aspoň trošku pohnojit. Nechci do toho moc investovat, ale zase něčím to pohnojit musí. Louka byla delší dobu zanedbávaná, než jsem si jí pronajal. Ted už jí seču pravidelně 2x a na podzim ji ještě pomulčuju. Loni jsem na ni vyvážel hnůj od koní, ale moc to nepomohlo, protože letos sena moc nebylo. Sice bylo sucho, ale i tak, otava tam nevyrostla skoro žádná. Zkusít to letos s tím ledkem a povápním...

Neregistrovaný uživatel

10.9.2012 09:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.186.31

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No já právě pořád přemyšlím, čím to aspoň trošku pohnojit. Nechci do toho moc investovat, ale zase něčím to pohnojit musí. Louka byla delší dobu zanedbávaná, než jsem si jí pronajal. Ted už jí seču pravidelně 2x a na podzim ji ještě pomulčuju. Loni jsem na ni vyvážel hnůj od koní, ale moc to nepomohlo, protože letos sena moc nebylo. Sice bylo sucho, ale i tak, otava tam nevyrostla skoro žádná. Zkusít to letos s tím ledkem a povápním...

Je to louka anebo zatravnělé pole vtom je dost závažný rozdíl jako je druhová skladba půdní podmínky atd. pokud je to spíše zásušná pískovatá zemina tak tam toho moc nedokážete tráva potředuje vodu proto se dříve louky zakládaly na vlažných místech kde bylo sucheji tak pole.Z louky neuděláte pole a obráceně, asi se budete muset smířit s menším výnosem, tráva když nemá vodu tak vám ty dodané živiny nevezme prostě to tak je.smajlík

Neregistrovaný uživatel

10.9.2012 10:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.162

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No já právě pořád přemyšlím, čím to aspoň trošku pohnojit. Nechci do toho moc investovat, ale zase něčím to pohnojit musí. Louka byla delší dobu zanedbávaná, než jsem si jí pronajal. Ted už jí seču pravidelně 2x a na podzim ji ještě pomulčuju. Loni jsem na ni vyvážel hnůj od koní, ale moc to nepomohlo, protože letos sena moc nebylo. Sice bylo sucho, ale i tak, otava tam nevyrostla skoro žádná. Zkusít to letos s tím ledkem a povápním...

Koňský hnůj je úplně k ničemu!!!!! Používá se do pařeniště, protože vytváří teplo od spodu. Jinak je na dusík a jiné látky chudý. Dle možností bych louku nechal přepást a teprve potom nedopasky zmulčoval.

Neregistrovaný uživatel

10.9.2012 13:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.255.133

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koňský hnůj je úplně k ničemu!!!!! Používá se do pařeniště, protože vytváří teplo od spodu. Jinak je na dusík a jiné látky chudý. Dle možností bych louku nechal přepást a teprve potom nedopasky zmulčoval.

O pasení jsem tam uvažoval, ale náklady na ohrazení by byly dost vysoké a navíc tam není nikdy proud na ohradníky. Myslím si, že tam vláha je, protože v jednom místě je tam docela dost vlhká zem. Takže myslíte že ledek vkombinaci s vápnem by zabrat mohl?

Neregistrovaný uživatel

10.9.2012 14:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.162

Ledek zabere určitě, nesmí přijít velký slejvák, který ho vyplaví. Vápenec sráží kyselost půdy a urychluje uvolňování minerálních látek. Jestli tam nemáte mech, nebo nějaké velkolisté plevele, tak bych vápenec vynechal. Jinak el. ohradník včetně drátu, izolátoru a autobaterie se dá pořídit do 8000,-Kč. Kolíky koupíte na pile jako odpad při sámování desek. Myslím že do pěti let se vám náklady vrátí a máte přirozené hnojení.

Neregistrovaný uživatel

11.9.2012 07:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.8.3

Ale jestli je na pozemku mizerný porost tak vám ani hnojení nemusí pomoc. Např. jestli to bylo bývalé pole oseté v době kdy začínaly dotace na zatravňování...to se používaly směsky produkční,často jetelotravní. Které potřebují intenzivní péči a na stanovišti vydrží tak 4, 6 let- postupem času pak ztrácí na kvalitě a pak musíte sít znovu. Pokud budete osívat, tak si vyberte směs s delší životností - dobré firmy to uvádějí alespoň v popisu jako vytrvalé nebo dlouhodobé směsi.
Jitka

Neregistrovaný uživatel

16.1.2013 11:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.230.6

Chtěl bych se zeptat, kdo má zkušenosti s hnojením ledkem. Našel jsem směs ledku s vápencem, je to lepší volba, než samotný ledek? Nemá někdo představu, kolik je ho potřeba na hektar? Asi nejlépe ho roznetet rozmetadlem na umělé hnojiva za traktor, že? A taky , je lépe za sucha, nebo za mokra? Případně před deštěm, aby se dobře vsákl? Po rozmetání je dobré to hned zavláčit, nebo to projet bránama před rozmetáním?
Díky za odpověd.

Neregistrovaný uživatel

16.1.2013 13:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.162

Kolik toho máte, že se toho tak bojíte?

Neregistrovaný uživatel

16.1.2013 14:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.29.18

Pokud není kvalitní zemina (podloží), pak výnos lepší jen tak nebude.
Chtělo by to zaorat, přidat velké množství kvalitního hnoje a minerální hnojivo, komplexní.

Jinak roste tráva v na humus bohaté půdě, jinak na jílu či na písku.
A hlavně - tyto materiály zcela jinak zadržují vodu.
Takže živin tam můžete cpát kolik chcete, ale je-li podloží porézní,
propustí vodu (a živiny v ní) a efekt se nedostaví.

Já bych osobně primárně zlepšil půdu, popř. udělal její rozbor a až poté přidával
jednotlivé výživové prvky.

Neregistrovaný uživatel

16.1.2013 17:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.163.101

Někde jsem v literatuře četl že tvorba kvalitní louky tak aby se všechny rostliny správně vzájemně vyvážily trvá 30let takže bych rozhodně louku neoral , orat se mají pole , ne louky tím se naruší jejich vývoj , nejlepší by asi opravdu bylo udělat nějaký rozbor a potom případně dodat cíleně chybějící prvky , nižší výnos může být také způsoben polohou , svažitostí , orientací ke světovým stranám a dalšími faktory , pokud tam byl nižší výnos odjakživa i v historii tak se s tím myslím mnoho nenadělá , pokud však byl v minulosti podstatně vyžší bude zřejmě někde chyba smajlíkML.

Neregistrovaný uživatel

16.1.2013 21:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.70

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O pasení jsem tam uvažoval, ale náklady na ohrazení by byly dost vysoké a navíc tam není nikdy proud na ohradníky. Myslím si, že tam vláha je, protože v jednom místě je tam docela dost vlhká zem. Takže myslíte že ledek vkombinaci s vápnem by zabrat mohl?

Dá se udělat přenosný el. ohradník z roxorů a pulsátor na akumulátor (baterku z auta)

Neregistrovaný uživatel

16.1.2013 21:36
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.29.18

Pokud můžete, zkuste tam vpravit bobovité.
Ideálně vojtěšku. Má nejmohutnější kořenový systém a jako všechny bobovité
váže v půdě vzdušný dusík. Rhizobní bakterie v jejích kořenových hlízkách
nahromadí onen vzdušný dusík a dodávají ho do půdy.
Takže bobovité jako jediné dusík z půdy neodebírají, ale jím půdu obohacují.
Ten silný kořenový systém vojtěšky (až 3 m a více) zase slepší strukturu půdy.

Osivo vojtěšky můžete koupit v různých "agro" prodejnách.
Narušte půdní drn třeba tím kultivátorem nebo čím (v agrotechnice se tedy nevyznám)
a zasejte tam bobovité. Uvidíte, třeba to pomůže.

Ale opět - nemáme základní charakteristiku vašich dvou problematických luk.
Nepíšete, jaká je expozice, svažitost, vlhkost a druh půdního substrátu, vaše poloha...

Neregistrovaný uživatel

14.9.2013 13:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.137.59

Dá. Pouzijte roxory 10mm, 200cm dlouhe, pres 150cm trubku to nabouchat do zeme. na to plastove šroubovací izolatory na tycky (kus cca 5,50,-Kc). pod izolatory je dobre nejprve namotat kus silnejsi lepici pasky, izolatory se obcas protoci a paska se dotyku roxoru a mlati to do zeme. Autobaterku nepouzivat, neni urcena na staly maly odber a nesmi se zcela vybit, tim ji oddelate. Je treba bud baterie trakcni (gelova), ktera je ale drazsi, nez bezna autobaterie, nebo pouzit suchy clanek (napr. od firmy Kamir) za cca 600,-Kc. v pripade dobreho uzemneni a ohrady ve slusnem stavu vydrzi rok i dele.

Neregistrovaný uživatel

19.9.2013 18:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.129.18

Také máme mizerné louky a pokud bychom je na jaře nepohnojili ledkem nebo močovinou tak tam bude poloviční výnos, je to dané složením půdy.
Takže radím na jaře /nyní se dusíkem nehnojí, do jara by se z půdy vyplavil/ pohnojit ledkem nebo i jiným dusíkatým hnojivem. Ledku tak do 200kg na hektar, močoviny méně má vyšší obsah dusíku. Zapravovat se nijak nemusí, rozpustí se rychle, pohnojit jak začne tráva růst. Dá se i dávku hnojiva rozdělit na dvě na jaře 75% a pak po sklizni sena zbytek pokud chctete otavy.
Uvidíte jakou budete mít trávu, je to obrovský rozdíl ve výnosu.

Neregistrovaný uživatel

19.9.2013 23:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.122

Reaguji na dříve psané rady. Pokud pohnojíte hnojem, tak zároveň nevápněte, to je špatně.
Když hnůj, tak rozhazovat na podzim uleželý,již uhnilý hnůj, né příliš slamnatý a na jaře ho
rozvláčit branami a zbylou slámu zhrabat a uklidit. Pokud máte možnost pohnojit louku močůvkou,
nebo hnojůvkou, vlastní nebo od družstva, obsahem septiku,nebo žumpy, který si lidé nechávají před zimou a na jaře vyčistit, tak dodáte louce hodně živin a tráva naroste, že se budete divit.
Jestli budete hnojit umělým hnojivem, použijte na jaře NPK, (dusík, fosfor draslík), což bohatě
obsahuje právě močůvka a další tekuté exrementy. Jestliže budete přihnojovat pouze ledkem.což
nevyhovuje obnově všech trav, použijte na jaře ledek 30%, 30% dusíku + vápenec a po senách
ledek 15 %.

Neregistrovaný uživatel

20.9.2013 08:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.192.99

Hnůj daný na podzim dodá možná trochu humusu, ale dusík uteče do ovzduší, nebo se při tání něhu vyplaví. Lepší je ho dát brzy na jaře a dobře zavléct bránami (dobře uhnitý). Močůvka je bomba, ale je lepší ji naředit vodou.

1.1.2016 16:53
eržika

XXX.XXX.86.96

Dobrý den, také teď řešíme, kdy a čím pohnojit louky. Ale jsou to louky, kde také část roku paseme. Na podzim jsme vyváželi hnojiště, je to uzrálý hnůj /kozy, ovce, králíci /. Bojím se ho ale použít, abychom si na louky nerozmetali zárodky červů.Nebo v uzrálém hnoji zárodky nepřežívají? Díky za radu.

Uživatel s deaktivovaným účtem

1.1.2016 21:44
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vysoka teplota tleni v hnoji pry vetsinu breberek zabije. Je ale treba, aby byl hnuj dobre ulozely a rozlozeny.
Nikde se nepise o kompostu - mam moznost z obecni kompostarny zdarma ziskat material, ale nevim, jakou mocnost pouzit. A zda je k tomu dobry napad zamichat i vapenec. Resim "povzbuzeni" velmi zatizene pastviny (minuly rok se spasalo velmi nespravne ).
Predem diky za nazor! Eventuelne odkaz na nejaky material, podle ktereho by se zvladl zaridit i laik

2.1.2016 17:53
profesor1

XXX.XXX.192.98

Http://www.ifauna.cz/kone/clanky/r/detail/7742/pastviny-a-pece-o-ne/

Je to sice ve vztahu ke koním, ale je tam o kompostování a pod..

Uživatel s deaktivovaným účtem

2.1.2016 19:29
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dík, to mám už z dřívějška přeluštěný, ale tam toho moc člověk nenajde. Resp. z toho všeho vyplývá, že pokud nemáš širé pastviny, tak musíš sbírat hovna a že nejhorší je bránování a rozhrabávání trusu po trávníku (hlavně na podzim). Ale jak a kolik hnojit, jak dosývat, atp., to se tam člověk nedopídí. Nějak mám pocit, že tyto věci řeší víc ovčaři/kozaři, než koňáci... z rozdílného pohledu na využívání ploch...koňáci přemýšlí krátkozračejš, protože víc řeší potřeby koní (třeba aby se někteří jedinci nepřežírali, tak jsou prostě na vyžrané pastvině a to, že jí tím ničí, je vedlejší - třeba tak to mám i já, jen aby to nevypadalo, že pomlouvám cizí ). Kdežto lidi z této diskuse se naopak snaží o co největší úživnost pastvin, tedy se k nim chovají daleko šetrněji a to i z dlouhodobého aspektu.

4.5.2017 22:41
Jamarov

XXX.XXX.88.248

Tak právě dnes nám pohnojili louky okolo domu JZD... no a domlouvali jsme se, že okolo nás hnojit nebudou..., sousedka má studnu přímo na TTP a my pod ním, ale je to kopec, louky jsou podmáčené, vše nám stéká na naši pastvinu a k oběma studnám, které jsou do 12m...nevyšla nám pitná voda ani sousedce...hnojí tam spousty let.Z vedení řekli, že kolega měl nakázáno okolo nás nehnojit...ale asi aktivista...prý to nemáme řešit je to jen ledek a dusičnany...jaké máte zkušenosti?

5.5.2017 08:37
Jamarov

XXX.XXX.88.248

Jamarov napsal(a):
Tak právě dnes nám pohnojili louky okolo domu JZD... no a domlouvali jsme se, že okolo nás hnojit nebudou..., sousedka má studnu přímo na TTP a my pod ním, ale je to kopec, louky jsou podmáčené, vše nám stéká na naši pastvinu a k oběma studnám, které jsou do 12m...nevyšla nám pitná voda ani sousedce...hnojí tam spousty let.Z vedení řekli, že kolega měl nakázáno okolo nás nehnojit...ale asi aktivista...prý to nemáme řešit je to jen ledek a dusičnany...jaké máte zkušenosti?

Tak v noci právě přišel velkej slejvák...výše se píše, že ledek se vyplaví deštěm ...takže se nám to už dostává do studny.chtěla jsem zjistit rozbor půdy...jestli to pro nás může být škodlivý...ale ted po tom dešti fakt nevim...a že řekne vedoucí JZD to nic není...klidně vodu používejte mě moc neuklidnilo.

5.5.2017 08:53
profesor1

XXX.XXX.192.98

Jestli máte hodně hlubokou studnu a v ní spodní vodu, tak by to zas tak velký problém být nemusel, ale jestli do studny proudí povrchová voda, tak tam toho bude hodně. Každopádně dusičnany škodí a dětem hodně. Rozbor půdy pro vás není důležitý. Podstatný je rozbor vody ze studně.
Nevím jestli náhodou by se nedalo podat i trestní oznámení, protože všichni kromě vašeho vedoucího JZD určitě věděli že má každý den pršet. Tak že možná se ani za takového počasí hnojit nesmí. Nevím.

5.5.2017 09:03
Jamarov

XXX.XXX.88.248

Hluboké studny nemáme ani my ani sousedka, nejhlubší je 12m, jinak 8m a 6m.Při čištění se nedá říct, že by tam byl pramen, můsí to být povrchová-odpovídá i stav vody podle sucha a deště.Rozbor jejich půdy nad naší studnou jsem chtěla udělat aby mi nemohl chlapík tvrdit, že tam nic škodlivého nedávaj...čím hnojí skutečně ví sám a co mi řekne je věc druhá.

Accuracy

5.5.2017 09:37
Accuracy

XXX.XXX.1.187

Jestli hnojí ledkem a dusičnany, tak to škodlivé je. V podstatě každé hnojivo je škodlivé, jde pouze o množství a o to, kolik se toho vyplaví.
Jestli Vám nevyšla pitná voda, tak ji nepijte. Dusičnanů se nezbavíte ani převařením. Naopak odpařováním ubyde vody, proto koncentrace dusičnanů vzroste.
Také je otázka, o kolik Vám to nevyšlo. Pokud je to na hranici, že ta voda je „skoro“ pitná, pak bych ji nedávala dětem, ale dospělým bych to asi riskla. Kolega ekolog tvrdí, že v západní Evropě jsou normy na vodu mírnější, proto je tam považovaná za pitnou i taková voda, která by tady pitná nebyla. Tuším, že v ČR byla norma 50 ml/litr, v Německu je 100, takže i dvakrát více dusičnanů je v Německu prý ještě oficiálně pitné.
Existují na to nějaké upravovače vody, ale v tom se neorientuju.

5.5.2017 13:24
Jamarov

XXX.XXX.88.248

Tak jsem prožila pěkné dopoledne hledáním informací a telefonováním na krajskou hygienu, ochrana životního prostředí-povrchových vod, studní až jsem došla k ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělství...a ještě dál...pokud nám dochází k poškozování vody tak je to náš problém-bylo by to omezování podnikání-kdyby jsme to řešili tak nevím zda se smát nebo brečet...není stanovená žádné ochrané pásmo jen doporučená vzdálenost min.12m od studny a to hloukové a především nové-ty staré studny nejsou brány v potaz...o pravidlu či zákoně-nehnojit před deštěm nikdo neví? pokud louku nepřehnojili tak ikdyž máme po včerejším dešti nad domem a studnou kaluž a řeku která pádí k naší studni tak se asi nemusíme bát, že by déšt stáhnul hnojivo sebou.
Tak už můžu být klidná...

5.5.2017 15:48
profesor1

XXX.XXX.192.98

Doufejte že hnojvo obsahovalo i fosfor, po fosforu prý rostou řasy. Dneska jsou dlouhé řasy IN

5.5.2017 15:57
Jamarov

XXX.XXX.88.248

profesor1 napsal(a):
Doufejte že hnojvo obsahovalo i fosfor, po fosforu prý rostou řasy. Dneska jsou dlouhé řasy IN

Tak to je dobře, ušetřím za lepidlo

6.7.2018 18:34
12matess3

XXX.XXX.85.252

Dobrý deň, mám malú lúku a každý rok sa pokosí na seno, tak isto sa tam aj odkáša domácim hospodárskym zvieratám čerstvá tráva, no lúka je chudobná, rastie tam niečo ako divá púpava, potom nejaká horšia tráva, ktorá pri včasnom nepokosení prejde do dreva. Lúka nieje moja, hľadám spôsob, ako ju lacno niečím vyhnojiť, aby bol zaručený efekt. Mám doma aj žumpu, ale to by asi susedom neurobila radosť, skosil som prvú trávu na seno, teraz už rastie otava, ale ešte nieje skoro žiadna... Čo je najlepšie? Alebo skúsiť slepačie exkrementy vymočiť v sude 200 l a pár vedier na kúsok vyliať pár dní za sebou a ak sa to zlepší, urobiť to na celom? Vďaka.

Přidejte reakci

Přidat smajlík