Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.176
Prodali jsme známé 2 jehňata. Staré byly cca 3 měsíce (chtěla malé kvůli ochočení) - do měsíce jí obě uhynuly v rozmezí cca 14.ti dnů. Druhé uhynulé dali na pitvu - podle MVDr. byla příčinou úhynu kokcidioza.
Podle tohoto MVDr. bychom měli vybít všechny ovce a pořídit vše nové.
Nám ale jehňata takhle velká neuhynula, (uhynulo nám měsíční - nejspíš na tetanus a pak několikadenní, ale spíš že se ovce nestarala jak měla) ani při porážce jsme si nikdy nevšimli změn na játrech...
Co si o tom myslíte Vy?
Díky za rady Monika.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.56.118
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prodali jsme známé 2 jehňata. Staré byly cca 3 měsíce (chtěla malé kvůli ochočení) - do měsíce jí obě uhynuly v rozmezí cca 14.ti dnů. Druhé uhynulé dali na pitvu - podle MVDr. byla příčinou úhynu kokcidioza.
Podle tohoto MVDr. bychom měli vybít všechny ovce a pořídit vše nové.
Nám ale jehňata takhle velká neuhynula, (uhynulo nám měsíční - nejspíš na tetanus a pak několikadenní, ale spíš že se ovce nestarala jak měla) ani při porážce jsme si nikdy nevšimli změn na játrech...
Co si o tom myslíte Vy?
Díky za rady Monika.
Myslím si, že by bylo vhodnější udělat nějaké rozbory a na jejich základě se rozhodnout. Ale pokud máte kokcidie v chovu, máte i zamořené pastviny a kokcidie přežívají v půdě i několik let. Takže vybít stádo a pořídit nové, se mi nezdá jako řešení. Spíše léčba. Dana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prodali jsme známé 2 jehňata. Staré byly cca 3 měsíce (chtěla malé kvůli ochočení) - do měsíce jí obě uhynuly v rozmezí cca 14.ti dnů. Druhé uhynulé dali na pitvu - podle MVDr. byla příčinou úhynu kokcidioza.
Podle tohoto MVDr. bychom měli vybít všechny ovce a pořídit vše nové.
Nám ale jehňata takhle velká neuhynula, (uhynulo nám měsíční - nejspíš na tetanus a pak několikadenní, ale spíš že se ovce nestarala jak měla) ani při porážce jsme si nikdy nevšimli změn na játrech...
Co si o tom myslíte Vy?
Díky za rady Monika.
Kokcidiozu má teď soused u jehňat . Fuj,fuj,. Já s ní mám zkušenost u králíků ,a není to žádný zázrak. Nicméně vybít stádo je blbost. Celé stádo přelečte sulfakokcem,klozanitem nebo baykokcem.Poraďte se s veterinářem.Kokcidioza se mohla rozhběhnout už u nového majitele.Odstav,nové prostředí ,stres....Držím palce. Kokcidiozu určíte z rozboru bobků. Renata
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.195.188
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prodali jsme známé 2 jehňata. Staré byly cca 3 měsíce (chtěla malé kvůli ochočení) - do měsíce jí obě uhynuly v rozmezí cca 14.ti dnů. Druhé uhynulé dali na pitvu - podle MVDr. byla příčinou úhynu kokcidioza.
Podle tohoto MVDr. bychom měli vybít všechny ovce a pořídit vše nové.
Nám ale jehňata takhle velká neuhynula, (uhynulo nám měsíční - nejspíš na tetanus a pak několikadenní, ale spíš že se ovce nestarala jak měla) ani při porážce jsme si nikdy nevšimli změn na játrech...
Co si o tom myslíte Vy?
Díky za rady Monika.
u králíků preventivně přeléčujeme sulfa... něčím z jara a na podzim. Máte někdo zkušenosti u koz a ovcí. Myslím tím preventivní podání léku bez rozborů?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
u králíků preventivně přeléčujeme sulfa... něčím z jara a na podzim. Máte někdo zkušenosti u koz a ovcí. Myslím tím preventivní podání léku bez rozborů?
Podle mého osobního názoru je preventivní léčba sulfonamidy stejně jako ATB cesta do pekel . Až sem vlítne Martina jedovinka, tak vám to tady o kokcidióze vytmaví
. Hygiena, hygiena a ještě jednou hygiena !!! Ve stájovém prostředí je to stoprocentně v rukách chovatele. Na pastvinách máme trošku smůlu - teplé zimy posledních let nahrávají a budou nahrávat rozšiřování nemocí - můžete se pak zeptat pana Klause, z čeho jsou ty teplé zimy, když ne z globálního oteplování
, no to sem až tak nepatří, že? My zas můžeme dělat jen chovatelská opatření - na zimu pastviny vysekat co nejníž, důsledně odstranit všechnu posekanou hmotu a plochy k pastvě střídat s plochami k sečení. Nezapomenout na průběžnou důkladnou hygienu napaječek - ony všechny ty míčovky a podobné záležitosti moc šetří práci chovatele, ale dovedou taky nadělat paseku.
Správně tady uvedl někdo přede mnou, že nástup nemoci jako takové může vyvolat nějaký stresový faktor - kromě přemístění to může být třeba jednorázový odstav a pod.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.108.135
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podle mého osobního názoru je preventivní léčba sulfonamidy stejně jako ATB cesta do pekel . Až sem vlítne Martina jedovinka, tak vám to tady o kokcidióze vytmaví
. Hygiena, hygiena a ještě jednou hygiena !!! Ve stájovém prostředí je to stoprocentně v rukách chovatele. Na pastvinách máme trošku smůlu - teplé zimy posledních let nahrávají a budou nahrávat rozšiřování nemocí - můžete se pak zeptat pana Klause, z čeho jsou ty teplé zimy, když ne z globálního oteplování
, no to sem až tak nepatří, že? My zas můžeme dělat jen chovatelská opatření - na zimu pastviny vysekat co nejníž, důsledně odstranit všechnu posekanou hmotu a plochy k pastvě střídat s plochami k sečení. Nezapomenout na průběžnou důkladnou hygienu napaječek - ony všechny ty míčovky a podobné záležitosti moc šetří práci chovatele, ale dovedou taky nadělat paseku.
Správně tady uvedl někdo přede mnou, že nástup nemoci jako takové může vyvolat nějaký stresový faktor - kromě přemístění to může být třeba jednorázový odstav a pod.
Jiřina
Ha, změny na játrech - tak to jsme měli u té dospělé ovce - játra měla barvu jako plíce. No potěš
. Ovce letos celou zimu venku a pod přístřeškem a jak to vypadá, tak mají všechny možné i nemožné choroby
. A to jsem žila v domění, že jim venku bude líp než v zavřeném vlhkém chlívě. Dá se nějakým způsobem dezinfikovat pastvina, třeba i nejen proti kokcidiím????
PVc
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.100
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ha, změny na játrech - tak to jsme měli u té dospělé ovce - játra měla barvu jako plíce. No potěš
. Ovce letos celou zimu venku a pod přístřeškem a jak to vypadá, tak mají všechny možné i nemožné choroby
. A to jsem žila v domění, že jim venku bude líp než v zavřeném vlhkém chlívě. Dá se nějakým způsobem dezinfikovat pastvina, třeba i nejen proti kokcidiím????
PVc
jak na pastvinu nevím a s kozami a kokcidii taky zkušenosti moc nemám, ale vím, že králíkům a slepicím se může preventivně lít do vody ACIDOMID. Má to dobře- pozitivně působit na střevní bakterie a i prevence proti kokidioze (alspoň to píší) ale jestli to funguje i na kozy nevím
Hana zvířatomil
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.176
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jak na pastvinu nevím a s kozami a kokcidii taky zkušenosti moc nemám, ale vím, že králíkům a slepicím se může preventivně lít do vody ACIDOMID. Má to dobře- pozitivně působit na střevní bakterie a i prevence proti kokidioze (alspoň to píší) ale jestli to funguje i na kozy nevím
Hana zvířatomil
já jen vím, že kokcidie nemají (údajně) rádi kyselé prostředí, jenže polévat pastviny octem asi není moc reálné
monika
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.128.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prodali jsme známé 2 jehňata. Staré byly cca 3 měsíce (chtěla malé kvůli ochočení) - do měsíce jí obě uhynuly v rozmezí cca 14.ti dnů. Druhé uhynulé dali na pitvu - podle MVDr. byla příčinou úhynu kokcidioza.
Podle tohoto MVDr. bychom měli vybít všechny ovce a pořídit vše nové.
Nám ale jehňata takhle velká neuhynula, (uhynulo nám měsíční - nejspíš na tetanus a pak několikadenní, ale spíš že se ovce nestarala jak měla) ani při porážce jsme si nikdy nevšimli změn na játrech...
Co si o tom myslíte Vy?
Díky za rady Monika.
My jsme si kdysi přivezli se stádečkem koz i kokcidiozu. Bohužel máme kozy pořád na jednom místě - víc není a tak holky v půdě zvesela přežívají. Dospělí jedinci si vypěstují jakousi odolnost - nic nám neuhynulo, ale problém je u kůzlat, když přecházejí na pevnou stravu. Objevili jsme preventivní opatření na bázi bylinek. Vyrábí to Bodit Tachov, jmenuje se to Ovikvas II. Kozám přidáváme do jádra těsně před porodem, po porodu - aby to už dostávala kůzlata v mléce a hned jak se postaví příkrm pro kůzlata, tak jim to míchám do jádra. Musím zaťukat, většinou nemáme problém. Pokud objevím pokaděné kůzle, dostane zaracha a dietu (jen seno) a počkám do druhého dne. Pokud se to srovná, je to posrání prosté (přežrání nebo přepití), pokud ne, přeléčím Sulfacoxem T. Zatím je klid a už je to tři roky, co to takto praktikuji. Pavlína
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.108.135
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
já jen vím, že kokcidie nemají (údajně) rádi kyselé prostředí, jenže polévat pastviny octem asi není moc reálné
monika
Jo Moniko, když na to přijde, tak ty tři hektary klidně octem zliju, jenom nevím, jestli tam ještě poroste tráva . Nicméně začátek letošního roku mě opravdu dokonale otrávil co se týče dalšího chovu, jediné, co by mě mohlo ještě zviklat je fakt, že nějak ty louky udržovat musím a sekat se mi nechce (a to nemluvím o tom, že nemám čím).
PVc
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prodali jsme známé 2 jehňata. Staré byly cca 3 měsíce (chtěla malé kvůli ochočení) - do měsíce jí obě uhynuly v rozmezí cca 14.ti dnů. Druhé uhynulé dali na pitvu - podle MVDr. byla příčinou úhynu kokcidioza.
Podle tohoto MVDr. bychom měli vybít všechny ovce a pořídit vše nové.
Nám ale jehňata takhle velká neuhynula, (uhynulo nám měsíční - nejspíš na tetanus a pak několikadenní, ale spíš že se ovce nestarala jak měla) ani při porážce jsme si nikdy nevšimli změn na játrech...
Co si o tom myslíte Vy?
Díky za rady Monika.
ono už odpověděla Jiřina.
Kokcidie má v sobě v nějakém prahovém množství každý teplokrevný živočich a preventivní léčba jen vyvolává rezistenci přeživších prvoků na léčebnou látku.
Kokcidie žijí v játrech, tvoří kolonie na střevech. Při pitvě vidíte bílá zrnka o velikosti prosa až čočky, která po rozříznutí vylučují hustou mazlavou kapalinu plnou jmenovaných potvůrek. Do živošicha se dostanou pozřením oocysty - olíznutí z těla matky, kontaminovaná píce, voda, sezobnutí z podestýlky.... Oocysta doputuje trávicím traktem na \"místo určení\" - a holky jsou specialistky na hostitele i část těla, kde budou bydlet (kočíčí kokcidie nenakazí nic jiného než jen další kočkovitou, jaterní zalezou jen do jater a střevní si také nespletou úsek střeva, do kterého patří). Ve svém orgánu se rozpustí ochranný obal oocysty a dvě, čtyři, několik (podle druhu) porvůrky - prvoci se začnou množit a vylučovat se v oocystách výkaly z těla hostitele ven. Za působení vzduchu pak zárodky v oocystě během pár hodin dozrají a jsou připraveny na další cyklus.
\"Vajíčko\"-oocysta je geniální v přežívání v nepříznivém vnějším prostředí. Pro hluboký mráz se zainkrustují a počkají si, vlko v trávě pastviny, podlahy chléva pod podestýlkou jim vyloženě vyhovuje. V oocystě v pohodě přežívají i několik let.
Na to, aby jste se jich zbavili z patviny, by znamenalo seškrábnout 20 cm vrchní hlíny, navést novou čistou, založit pastvinu a s první nakaženou ovcí, kozou začít nanovo. Dost blbost, stejně jako polití louky octem.
Sanace pastviny uvedla Jiřina. Oocystám vadí přímé prudké slunce - na něm hynou během pár dní a těch pár potvor schovaných ve stínu stélky mechu stádo nezlikviduje. A další likvidátor je vřelá voda a horká pára. A oheň (nemyslím založit požár, ale provádí se žíhání zdí plamenem - kluci budou vědět vo co gou)
Vrátím se zpět k podání léčiva. Sulf...... nezabije prvoky, ale donutí organismus, aby je vyloučil - živé a zdravé a dalších životních cyklů chopné - z těla hostitele. A že je to drasťárna potvrkí králíkáři. Mlaďoši po preventivním přeléčení na pár dní zhubnou, a když k medikaci neudělají i zoohygienické opatření, tak na kokcidie stejně zdechnou.
Množení kokcidií brání lehce kyselé prostředí v organismu (už proto je polití louky ostem blbost). Do napájecí vody se přidává ocet - lžíce na litr, nebo Acidomidy - ty mají v sobě ještě aminokyseliny. proto jsou relativně drahé. Z přírodních zdrojů je vhodný pelyněk černobýl, vrby, Jiřina bude z hlavy vědět víc kytek a keřů. Ale většina z nich jsou i abortiva, tak bacha u březích a čerstvě kojících.
A znovu opakuji, zabíjí jen tvrdé UV záření po dobu řádově hodiny a teploty nad 85°C. Všechny ostatní prostřebky jen zpomalí množení nebo donutí organismus vyloučit neporušené potvůrky. Vnitřnosti s nálezem neházet do hnoje, ale spálit nebo alespoň před zakopáním spařit.
A pro panikáře doporučuji zdravý rozum. Hodně drsně řečeno, když se posere chovatel, tak nemá automaticky salmonelu a stejně tak průjem a vyhublost není primárně invaze kokcidií, ale spíš něco, co ji spustí.
Přeji zdravé chovy a radost z mláďat
Martina
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.56.118
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
My jsme si kdysi přivezli se stádečkem koz i kokcidiozu. Bohužel máme kozy pořád na jednom místě - víc není a tak holky v půdě zvesela přežívají. Dospělí jedinci si vypěstují jakousi odolnost - nic nám neuhynulo, ale problém je u kůzlat, když přecházejí na pevnou stravu. Objevili jsme preventivní opatření na bázi bylinek. Vyrábí to Bodit Tachov, jmenuje se to Ovikvas II. Kozám přidáváme do jádra těsně před porodem, po porodu - aby to už dostávala kůzlata v mléce a hned jak se postaví příkrm pro kůzlata, tak jim to míchám do jádra. Musím zaťukat, většinou nemáme problém. Pokud objevím pokaděné kůzle, dostane zaracha a dietu (jen seno) a počkám do druhého dne. Pokud se to srovná, je to posrání prosté (přežrání nebo přepití), pokud ne, přeléčím Sulfacoxem T. Zatím je klid a už je to tři roky, co to takto praktikuji. Pavlína
Letos jsem si přinesla z líhně kuřata a 3 den se objevila v trusu krev. Po poradě se zkušenějšími, jsem je přeléčila na kokcidie ESB3 Bio od Biovety. Ale to je jen pro slepice a králíky.Na Sulfamidin? jsou kokcidie už prý rezistentní. Dana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.109.223
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
ono už odpověděla Jiřina.
Kokcidie má v sobě v nějakém prahovém množství každý teplokrevný živočich a preventivní léčba jen vyvolává rezistenci přeživších prvoků na léčebnou látku.
Kokcidie žijí v játrech, tvoří kolonie na střevech. Při pitvě vidíte bílá zrnka o velikosti prosa až čočky, která po rozříznutí vylučují hustou mazlavou kapalinu plnou jmenovaných potvůrek. Do živošicha se dostanou pozřením oocysty - olíznutí z těla matky, kontaminovaná píce, voda, sezobnutí z podestýlky.... Oocysta doputuje trávicím traktem na \"místo určení\" - a holky jsou specialistky na hostitele i část těla, kde budou bydlet (kočíčí kokcidie nenakazí nic jiného než jen další kočkovitou, jaterní zalezou jen do jater a střevní si také nespletou úsek střeva, do kterého patří). Ve svém orgánu se rozpustí ochranný obal oocysty a dvě, čtyři, několik (podle druhu) porvůrky - prvoci se začnou množit a vylučovat se v oocystách výkaly z těla hostitele ven. Za působení vzduchu pak zárodky v oocystě během pár hodin dozrají a jsou připraveny na další cyklus.
\"Vajíčko\"-oocysta je geniální v přežívání v nepříznivém vnějším prostředí. Pro hluboký mráz se zainkrustují a počkají si, vlko v trávě pastviny, podlahy chléva pod podestýlkou jim vyloženě vyhovuje. V oocystě v pohodě přežívají i několik let.
Na to, aby jste se jich zbavili z patviny, by znamenalo seškrábnout 20 cm vrchní hlíny, navést novou čistou, založit pastvinu a s první nakaženou ovcí, kozou začít nanovo. Dost blbost, stejně jako polití louky octem.
Sanace pastviny uvedla Jiřina. Oocystám vadí přímé prudké slunce - na něm hynou během pár dní a těch pár potvor schovaných ve stínu stélky mechu stádo nezlikviduje. A další likvidátor je vřelá voda a horká pára. A oheň (nemyslím založit požár, ale provádí se žíhání zdí plamenem - kluci budou vědět vo co gou)
Vrátím se zpět k podání léčiva. Sulf...... nezabije prvoky, ale donutí organismus, aby je vyloučil - živé a zdravé a dalších životních cyklů chopné - z těla hostitele. A že je to drasťárna potvrkí králíkáři. Mlaďoši po preventivním přeléčení na pár dní zhubnou, a když k medikaci neudělají i zoohygienické opatření, tak na kokcidie stejně zdechnou.
Množení kokcidií brání lehce kyselé prostředí v organismu (už proto je polití louky ostem blbost). Do napájecí vody se přidává ocet - lžíce na litr, nebo Acidomidy - ty mají v sobě ještě aminokyseliny. proto jsou relativně drahé. Z přírodních zdrojů je vhodný pelyněk černobýl, vrby, Jiřina bude z hlavy vědět víc kytek a keřů. Ale většina z nich jsou i abortiva, tak bacha u březích a čerstvě kojících.
A znovu opakuji, zabíjí jen tvrdé UV záření po dobu řádově hodiny a teploty nad 85°C. Všechny ostatní prostřebky jen zpomalí množení nebo donutí organismus vyloučit neporušené potvůrky. Vnitřnosti s nálezem neházet do hnoje, ale spálit nebo alespoň před zakopáním spařit.
A pro panikáře doporučuji zdravý rozum. Hodně drsně řečeno, když se posere chovatel, tak nemá automaticky salmonelu a stejně tak průjem a vyhublost není primárně invaze kokcidií, ale spíš něco, co ji spustí.
Přeji zdravé chovy a radost z mláďat
Martina
Martino, za všechny vám děkuji
HAna zvířatomil
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.51.72
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Martino, za všechny vám děkuji
HAna zvířatomil
Úžasné,kloboukk dolů.. Takže teoreticky by pomohlo horské sluníčko. Renata
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.148
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
ono už odpověděla Jiřina.
Kokcidie má v sobě v nějakém prahovém množství každý teplokrevný živočich a preventivní léčba jen vyvolává rezistenci přeživších prvoků na léčebnou látku.
Kokcidie žijí v játrech, tvoří kolonie na střevech. Při pitvě vidíte bílá zrnka o velikosti prosa až čočky, která po rozříznutí vylučují hustou mazlavou kapalinu plnou jmenovaných potvůrek. Do živošicha se dostanou pozřením oocysty - olíznutí z těla matky, kontaminovaná píce, voda, sezobnutí z podestýlky.... Oocysta doputuje trávicím traktem na \"místo určení\" - a holky jsou specialistky na hostitele i část těla, kde budou bydlet (kočíčí kokcidie nenakazí nic jiného než jen další kočkovitou, jaterní zalezou jen do jater a střevní si také nespletou úsek střeva, do kterého patří). Ve svém orgánu se rozpustí ochranný obal oocysty a dvě, čtyři, několik (podle druhu) porvůrky - prvoci se začnou množit a vylučovat se v oocystách výkaly z těla hostitele ven. Za působení vzduchu pak zárodky v oocystě během pár hodin dozrají a jsou připraveny na další cyklus.
\"Vajíčko\"-oocysta je geniální v přežívání v nepříznivém vnějším prostředí. Pro hluboký mráz se zainkrustují a počkají si, vlko v trávě pastviny, podlahy chléva pod podestýlkou jim vyloženě vyhovuje. V oocystě v pohodě přežívají i několik let.
Na to, aby jste se jich zbavili z patviny, by znamenalo seškrábnout 20 cm vrchní hlíny, navést novou čistou, založit pastvinu a s první nakaženou ovcí, kozou začít nanovo. Dost blbost, stejně jako polití louky octem.
Sanace pastviny uvedla Jiřina. Oocystám vadí přímé prudké slunce - na něm hynou během pár dní a těch pár potvor schovaných ve stínu stélky mechu stádo nezlikviduje. A další likvidátor je vřelá voda a horká pára. A oheň (nemyslím založit požár, ale provádí se žíhání zdí plamenem - kluci budou vědět vo co gou)
Vrátím se zpět k podání léčiva. Sulf...... nezabije prvoky, ale donutí organismus, aby je vyloučil - živé a zdravé a dalších životních cyklů chopné - z těla hostitele. A že je to drasťárna potvrkí králíkáři. Mlaďoši po preventivním přeléčení na pár dní zhubnou, a když k medikaci neudělají i zoohygienické opatření, tak na kokcidie stejně zdechnou.
Množení kokcidií brání lehce kyselé prostředí v organismu (už proto je polití louky ostem blbost). Do napájecí vody se přidává ocet - lžíce na litr, nebo Acidomidy - ty mají v sobě ještě aminokyseliny. proto jsou relativně drahé. Z přírodních zdrojů je vhodný pelyněk černobýl, vrby, Jiřina bude z hlavy vědět víc kytek a keřů. Ale většina z nich jsou i abortiva, tak bacha u březích a čerstvě kojících.
A znovu opakuji, zabíjí jen tvrdé UV záření po dobu řádově hodiny a teploty nad 85°C. Všechny ostatní prostřebky jen zpomalí množení nebo donutí organismus vyloučit neporušené potvůrky. Vnitřnosti s nálezem neházet do hnoje, ale spálit nebo alespoň před zakopáním spařit.
A pro panikáře doporučuji zdravý rozum. Hodně drsně řečeno, když se posere chovatel, tak nemá automaticky salmonelu a stejně tak průjem a vyhublost není primárně invaze kokcidií, ale spíš něco, co ji spustí.
Přeji zdravé chovy a radost z mláďat
Martina
Martino, i když jsme měnily slámu co jsme mohli, stejně se ty potvůrky objevily, tudíž jsem ihned hledala pomoc a nyní kromě čištění čištění dávám zmiKňovaný Ovikvas2, a musím říci, že jsem velmi spokojená, přidala jsem sice i další bylinky, ale za 2dny mamka koza byla opět tlustější a né jak z dachau. průjem nemá, ale zhubla. Ale co jsem chtěla hlavně napsat, tak precizní vysvětlení, jsem nenašla ani veterinárních stránkách. Velmi Vám děkuji. Je to super. A to horské sluníčko by mě taky zajímalo!!! děkuji moc Wan
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Martino, i když jsme měnily slámu co jsme mohli, stejně se ty potvůrky objevily, tudíž jsem ihned hledala pomoc a nyní kromě čištění čištění dávám zmiKňovaný Ovikvas2, a musím říci, že jsem velmi spokojená, přidala jsem sice i další bylinky, ale za 2dny mamka koza byla opět tlustější a né jak z dachau. průjem nemá, ale zhubla. Ale co jsem chtěla hlavně napsat, tak precizní vysvětlení, jsem nenašla ani veterinárních stránkách. Velmi Vám děkuji. Je to super. A to horské sluníčko by mě taky zajímalo!!! děkuji moc Wan
Tvrdé UV záření spálí spoustu tfujtajblů, ale taky třeba kytky na okně. Horské sluníčko jsem používala s úspěchem na desinfekci sklepa po vybílení - týrala mě plíseň. Ale to byla prázdná holá místnost, bez oken. Zavařeniny šly spolu s regály až do "vypáleného". V praxi si nedovedu plošné použití UV lampy ve stáji představit. A při použítí UV lampy vzniká také ionizující záření - trojmocné molekuly kyslíku O3- a ty jsou zdraví neprospěšné.
Už jsem uvedla, že kocidie jsou obtížný protivník. Při podání jakéhokoli léčiva je třeba denně měnit podestýlku a důsledně dodržovat zoohygienu.
A k tomu patří i sanace podestýlky kompostováním, nerozmetávání čerstvého hnoje po pastvinách, lae až podzimní zaorání do pole.....
A pohlídat si stresory oslabující zvíře a dopouštějící následně přemnožení kokcidií v organismu.
Použijme selský rozum. Sterilní stáj je blbost a každý organismus se musí umět běžné nákaze bránit. Viz stájové vakcíny u skotu.
Martina