Přibližná kalkulace: Pokud se vám podaří zakoupit 1-3 denní vysexované slepičky snáškových hybridů za cenu 30 Kč kus tak to je 30x50 1500Kč.
Doprava kuřátek minimálně 500Kč ,záleží na vzdálenosti . Elektřina zhruba 2000Kč ,krmení zhruba 3000Kč tak to jsme na 7000Kč. Nepočítám žádný úhyn ,nepočítám vybavení odchovny a počítejte s Každodenní starostí po dobu 20 týdnů . Nevím jestli vám to za to stojí. Možná i to krmení bude stát více.

Ještě jsem zapoměl: 6. Upravil jsem výkon topného tělíska na polovinu,bylo 80W ,tak jsem tam předřadil diodu a je to na polovinu tedy 40 W . Na tak malou líheň to stačí a teplota tam tak nelítá ,má to nižší tepelnou setrvačnost.Spíná častěji a těleso se tak moc nerozpálí. Předpoklad je že bude uteplená tím polystyrenem ,jinak by jí to nevyhřálo .

sbs777 napsal(a):
Dobrý deň. Máte už niekto vyskusanu liaheň AGF-36? Bol by som rád za referencie majiteľov a poprípade nejaké rady alebo poučenia. Ďakujem

O líhních mám načteno,líhně jsem stavěl z mrazáku a i ostatním radil jak takovou líheň postavit. A mnoho chovatelů podle toho líhne i já v takové líhnu.
Loni mě požádal kolega chovatel ,že jeho žena dostala k narozkám takovouto podobnou líheň jako je vaše a vůbec nic nevylíhli. Moc se mě do toho nechtělo ,ale byl to to kolega tak jsem se do toho pustil. Dělal jsem na tom 3 dny,pozorování a zkoušení teplot a vlhkosti zabere dost času.
Líheň byla o něco lepší než je vaše v tom, že měla nahoře průzory a i jakoby větrání a polystyrénový obal ,jako izolaci při líhnutí.
No závad k tomu aby líhla bylo dost. Ale nečekejte ,že tady s vámi budu o tom diskutovat ,na to opravdu čas nemám .Protože když napíšu udělejte toto ,bude dalších mnoho otázek jak. Tak se spokojte s tím ,že vám tady napíšu že musíte:1. Dát ji do polystyrenového obalu 2.Udělat přiměřené větrací otvory jak dole tak nahoře ,nahoře menší aby bylo sání-podtlak. Ale udělat je až přes ten polystyrénový obal . 3. Vykalibrovat termostat a správně nastavit teplotu líhnutí /byla úchylka -1,3°C/
4. Vykalybrovat vlhkoměr /byla úchylka 12%RV/. 5. Vyměnil jsem ventilátor ,původní byl moc hlučný a měl moc otáček a tedy to vysoušelo vejce.Měli to v bytě a v noci to bylo dost slyšet .Cena kvalitního ventilátorku byla 320 Kč.

No jak jsem psal na dálku vám to ani já nenastavím a pokud k tomu nemáte potřebné věci jako kalibrační teploměr tak to vykalibrujte alespoň podle lékařského a vlhkost podle digitálního jiného ověřeného.
Jediné co se mě na líhni líbilo bylo otáčení vajec ,ale to taky musíte nastavit .
Snad jsem vám pomohl,proto tady mnoho chovatelů píše ,že to nelíhne jak má když to má tolik nedostatků tak se nedivme.

Je nejvíce smutné to ,že tyto stránky nebo podobné takto úspěšné neprovozuje již dávno ČSCH a chovatelé registrovaní v ČSCH si musejí vylívat své srdce,řešit své problémy ,psát své připomínky a domlouvat se a inzerovat zde.

Tom.13 napsal(a):
Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti s infra žárovkou (červenou).Jestli jí někdo pro křepelky používá popř. kolika w žárovku pořídit pro 15 křepelek.

Mohu doporučit kombinaci :Led žárovky 3-5W na stalé svícení /15-16 hodin denně/+ k tomu klasickou žárovku 25-40 W ,kterou řídí termostat a udržuje nastavenou teplotu/zapíná a vypíná ji/.Popř topnou žárovku ,ale ta je dražší/190 Kč/. Vše mohu dodat informace na : lomaza@tlas.cz

Redlife napsal(a):
Můžu se zeptat.
Ná tady někdo zkušenosti ze stavením líhně?
A popřípadějaj se staví?(lehce)

Pokud máte zájem pošlu návod na stavbu líhně ze staré lednice,či mrazáku.Posílal jsem to již více chovatelům a úspěšně líhnou. Komponenty jako přesný nakalibrovaný termostat s alarmy kritických teplot ,vlhkoměr s teploměrem ,popř. ventilátorky a trafo na ventilátorky na 12V mohu vše dodat.Mám i jednoduché termostaty k odchovnám.
Celé vás to vyjde přibližně na 1200 Kč, s ručním obracením .Kapacita dle zvolené velikosti lednice či mrazáku 40-150 vajec. Obraceče jsou dost drahé ,ale pošlu odkaz ,které jsou vhodné a osvědčené.
Pošlete mě e-mail na: lomaza@atlas.cz a zašlu podrobný návod.

Zřejmě tedy na snůžku a samé slepičky ,tak to nejlépe tady a i vám je dovezou poku to bude 1500 ks najednou:
https://dominant-cz.cz/chov-drubeze/kurata/

Na toto velmi rád vložím svoji zkušenost. V roce 2013 jsem zakoupil rodiče hybridů Dominant hnědý /250Kč kus 14 týdenní/.Líhnul jsem si pak kuřata F1 sám a podle zbarvení poznal ihned kohoutky a slepičky po vylíhnutí .To trvalo 2 roky . Rodiče hybridů měli výbornou snášku ,veliké vejce až se vyčerpávali a třetí rok byli vynesené a zbyly z 12 ks 4 .Takže dva roky jsem líhnul F1. Potom tyto F1 křížil s kohoutem Hempšírky .Nevěděl jsem potom kolik mám kohoutků a kolik slepiček dokud nazačali kohoutům růst větší hřebínky ,krční závěs atp. A snáška od F2 již nebyla tak dobrá ,ale šlo to. Letos jsem si ponechal 38 kuřátek a bylo 24 kohoutků a 14 slepiček .I když na kohoutky mám odbyt pokud jsou v jatečné zralosti za 100-120 Kč ,tak se mě nevyplatí .Kohoutci toho moc sežerou ,víc jak slepičky když rostou a vůbec se to nevyplatí .Co jsem dal peněz za krmivo tak by těch 14 slepiček bylo lepší koupit před snážkou a bez starostí za 180-200Kč kus,opravdu .
Pokud někdo nevěří tak to může vyzkoušet.Dát pod kvočnu pár vajec a mít jich do 10ks ,tak OK .Pak kouhoutky dát na maso a slípky ponechat -dobrá .Ale ve velkém se vám to vůbec nevyplatí ,když se na vás vyřítí 22 dospívajících hladových kohoutů a 14 slepiček a k tomu 12 slepiček loňských ,které nyní přepeřují a také nic moc nenesou tak je ekonomika chovu ta tam.
Nyní již budu raději dokupovat 4- 6 slepiček hybridů každý rok ,jen pro sebe a rodinu a mám vystaráno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zdravím, rozhodla jsem se jako maturitní práci vypracovat podnikatelský záměr na chov králíků a tak bych se chtěla zeptat jestli kdokoliv nemáte nějaký informace, odkazy, doporučené publikace, osoby s případnými zkušenostmi atd. ohledně tzv. velkochovu. Budu ráda za jakoukoliv reakci, odpoveď i zprávu. Děkuji.

Opisovat se nesmí.

sikii napsal(a):
asitakhle. Nezlobte se, ale polovina toho co jste tady napsal jsou voloviny.

Nezlobte se, ale pokud tomu tak je tak sem napište jak je to správně a co je špatně podle Vás. A ne sem něco vystřelit od boku jen tak.

hepe napsal(a):
Dobrý den rád bych se zeptal zda lze křepelky chovat v nezatepleném kurníku.Jak zvládají přezimování.Také čím nejlépe krmit, kolik prostoru potřebují.Budu moc vděčný za pár dobrých rad od zkušeného chovatele do začátku.
Děkuji předem Petr.

Ale to už jsem tady psal ! Lidi hledejte nejdříve, kdo má odpovídat to samé dokola !


Chov japonských křepelek
Japonské křepelky patří k druhům drůbeže, které si u mnoha chovatelů nacházejí stále větší oblibu. Jsou známy ve dvou typech, masné a nosné, nejčastěji se chovají divoce zbarvené, ale barevných rázů – ať už těch, které jsou uznané, nebo nově vznikajících – je daleko více.
Co bychom měli o křepelkách vědět?
Z hlediska zoologické taxonomie je křepelka řazena do třídy ptáci (Aves), řádu hrabavých (Galliformes), podřádu kurů (Galli), čeledi bažantovitých (Phasianidae), podčeledi koroptve (Perdix), rodu křepelka (Coturnix). Dříve byla křepelka japonská považována za jednu z šesti subspecií křepelky polní (Coturnix coturnix), ale dnes je řazena jako samostatný druh. S křepelkou polní se přirozeně nekříží.
Křepelky japonské jsou jediným domestikovaným druhem, další druhy křepelek se chovají jako okrasní ptáci.
Japonská křepelka žije divoce ve velké části východní Asie (Mongolsko, Rusko, Korea, Čína), je tažným ptákem, který většinou zimuje v Indii, Bhútánu, Thajsku a na Barmě.
První zmínky o chovu japonských křepelek jsou z 12. století z Japonska, důvodem chovu byl „zpěv“ samečků. Teprve ve 20. století se začaly chovat pro maso a vejce. K prošlechtění na produkci vajec došlo v Japonsku, masné křepelky (faraon) vznikaly v USA.

Manipulace
Křepelky je potřeba chytat velmi opatrně, jde o křehká a plachá zvířata. Při vyrušení vylétávají nahoru nebo se snaží najít volnou cestu na zemi. Chytáme je do podběráků nebo jen rukou shora. Pak je umístíme na dlaň podobně jako slepice, přitom jemně přidržujeme běháky i křídla. Dokážou se šikovně vysmeknout. Pokud křepelku chytíme za peří, jeho chomáč nám zůstane v ruce. I u nich je vyvinuto úlekové pelichání.
Plemena japonských křepelek
Křepelky se chovají v jednom plemeni, vybírat můžeme ze dvou typů:
1. Nosné křepelky, snesou průměrně 300 vajec o průměrné hmotnosti 13 g, snáška začíná ve věku 5 týdnů, hmotnost samiček je 260 g, samečků 220 g.
2. Masné japonské křepelky, snášejí kolem 200 vajec o hmotnosti 16 g, snášet začínají v 6 týdnech, hmotnost samečků je 200 g, slepiček 370 g.
V současné době se oba typy nejvíce chovají v divokém rázu, z řady divokých zbarvení jsou známé např. zlatě divoké, tmavě divoké, plavé divoké, plavé šedě divoké i bílé a strakaté variety ať už plášťové, nebo skvrnité. Zmiňovány jsou i další barevné rázy.
Ustájení křepelek
Dospělé japonské křepelky je vhodné chovat jednotlivě v klecích, drobnochovatelé je však často mají ve voliérách ve skupinách.
V užitkovém chovu zaměřeném na produkci vajec chováme jen slepičky bez kohoutků.
Vhodné pro chov jsou snáškové klícky, které se dají umísit do více pater nad sebe. Vyrobeny mohou být např. z latí potažených králíkářským pletivem. Vhodné je i dno z pletiva, kterým trus propadává na trusník. Pokud je u klecí zešikmená podlaha, snesená vejce se „vykoulejí“ do žlábku. Na jednu slepičku se uvádí od 40 do 140 cm2 podlahové plochy.
Pokud křepelky chováme ve voliéře nebo na podestýlce v klecích, můžeme umístit snášková hnízda, ale většina slepiček bude vejce snášet volně po kleci. Je proto důležité zamezit znečištění vajec, a to jejich pravidelným vybíráním a udržováním čisté podestýlky.
Snášku snižuje nevyhovující teplota prostředí. Optimální je teplota 18–24 °C. Pokud máme křepelky ustájeny v chladnější místnosti, začnou nést později a jejich vejce bývají menší. Velikost vajec a jejich množství však závisí i na délce světelného dne. J. Nováčková ze zkušenosti uvádí, že pro snášku je důležitější délka světelného dne než teplota prostředí. Nevhodná teplota může vyvolat pelichání a přerušit snášku až na 2 měsíce.
Pokud máme křepelky ve venkovní voliéře a teplota klesne pod 18 °C, měli bychom je přestěhovat do vnitřních prostor. Křepelky snesou i nižší teplotu, pokud mají sucho a nejsou v průvanu, ve voliéře i přezimují. V chladu však nebudou snášet, popř. jen minimálně.
I v tomto případě však záleží na způsobu chovu, pokud se zvířata několik generací chovají venku, jsou otužilejší a snáší i v chladnějším období roku, ale snáška není vysoká. V chladném období musíme počítat s vyšší spotřebou krmiva.
Výživa a ustájení slepiček a kohoutků jsou důležité také při produkci násadových vajec, ovlivňují jak snášku, tak biologickou kvalitu a následně líhnivost a životaschopnost kuřátek.
Krmení
Relativní užitkovost japonských křepelek je podstatně vyšší než u slepic, proto pokud japonské křepelky chováme pro vejce, musíme se zaměřit na jejich výživu. Základem krmení by měla být krmná směs pro nosnice nebo krmná směs pro krůty, doplněná o zdroje bílkovin. Ve snášce by měla krmná dávka obsahovat 200 g N–látek na kg krmiva. Také pokud sestavujeme krmnou dávku z domácích zdrojů, nesmíme zapomenout na zdroje bílkovin, např. šrotovaný hrách, vojtěškovou moučku, přidat můžeme kyšku. Pamatujme, že produkovanými vejci se z organismu odčerpávají nejen bílkoviny, ale také minerály a další důležité složky, které musí zvíře dostat v krmné dávce. Pokud by je nepřijalo, odčerpávaly by se z organismu a užitkovost by se postupně snižovala.
Sledovat je potřeba výživný stav zvířat – snáška se sníží u tloustnoucích slepiček, v případě, že je výživa nedostatečná, začnou ubírat na váze, posléze pelichat a snáška se načas zastaví.
Křepelky jsou také poměrně náročné na doplňování vápníku, např. ve formě drcených skořápek. Pokud mají vápníku nedostatek, mění se struktura i barva skořápky. Vejce jsou bez skvrn, bílá nebo s nádechem do zelena, popř. narůžovělá. Povrch skořápky bývá drsný, skořápka tenčí, lehce porušitelná. Taková vejce se nehodí k líhnutí, snižuje se doba jejich skladovatelnosti.
Chovné hejno
U japonských křepelek sestavujeme kmeny 1,1 nebo 1,2 při chovu v klecích, při chovu ve voliéře je možné zařadit 2,6. Hejno je dobré sestavovat najednou a později už nepřidávat další zvířata, protože ostatní křepelky by je atakovaly. Křepelky mají tendenci „šikanovat“ také zvířata, která jsou jinak zbarvená, poraněná apod.
Snáška
Japonské nosné křepelky začínají snášet už ve věku 6 týdnů, ale stává se, že první vajíčka mnohdy najdeme už po 5 týdnech. Pokud mají vhodné podmínky, snáška se pohybuje okolo 300 vajec na slepičku za rok.
Hodnota vajec je poměrně vysoká, obsahují 74,6 % vody,13,1 % bílkovin,11,2 % tuku, aminokyseliny metionin, tryptofan, leucin a fenylalanin, z minerálních látek především vápník, fosfor a železo, obsahují i vitaminy, hlavně A, B1, B2 a kyselinu nikotinovou. Poměr bílku a žloutku je 65 : 35. Uvádí se příznivý účinek křepelčích vajec na lidské zdraví, používají se při podpůrné léčbě některých nemocí. Doba varu je 80 vteřin až 1,5 min. Křepelčí vajíčka mají silnější podskořápkové blány, proto se syrová rozbíjejí seknutím nožem.
Zajímavé je srovnání hmotnosti slepičích a křepelčích vajec: hmotnost křepelčích vajec (u japonských nosných křepelek) se pohybuje od 12 g (bývají větší), což je přibližně 10 % hmotnosti křepelky. Křepelčí vejce je jen asi 5× lehčí než slepičí. Slepice leghornky o hmotnosti 2 kg snáší vajíčka o hmotnosti 55 g, vejce tvoří asi 2,75 % hmotnosti slepice. Co se spotřeby krmiva týká, u křepelky je do 6 týdnů asi 600 g, v období snášky je denní spotřeba kolem 23 g, u slepice nosného plemene je to asi 9 kg do 20. týdne věku, poté 100 g za den.
Líhnutí
Kvokavost je zcela potlačena, pro líhnutí v líhni je vhodné sbírat vajíčka od dvou – až osmiměsíčních křepelek. U většiny líhní je potřeba upravit rozteče lísek.
Křepelky se líhnou za 17 dnů, při naklování vajec je důležité jejich mlžení. Líhnivost bývá až 90 %.
Odchov křepelčat
Odchov je podobný jako u kuřat, jsou však náročnější na obsah živin v krmné dávce. U některých líhnutí se mi stalo, že křepelčata měla podobně jako krůťata problém s nalezením potravy, u jiných začala zobat a pít bez problémů. Postup učení příjmu potravy a vody je stejný jako u krůťat.
Ustájení
Kuřátka po vylíhnutí umístíme ve vyhřáté odchovně, v prvních dnech můžeme zmenšit prostor např. kruhem z lepenky, který později odstraníme. Na podlahu je vhodná vlnitá lepenka (lze nahradit novinami), později hobliny. V prvních dnech po vylíhnutí jsou kuřata křepelek velmi citlivá na teplo, nemají dostatečně vyvinutou termoregulační schopnost a potřebují stálou teplotu nad 30 °C. První týden se doporučuje teplota 35–37 °C,2. týden 30–32 °C,3. týden 25–27 °C, u starších křepelčat 20–22 °C. V příliš teplém prostředí se zvyšuje spotřeba vody a snižuje se využitelnost krmiva. Velikost podlahové plochy na křepelku se u různých autorů liší. Orientačně u křepelek nosného typu počítáme do 14 dnů věku s 28 cm2 na kus, od 14 do 28 dnů s 56 cm2 na kus, od 28 do 42 dnů s 84 cm2 na kus, v dospělosti se 100 cm2 na kus. U masných křepelek je potřeba místa o 70 % vyšší. Při nedostatku prostoru se může ve skupině projevit kanibalismus. Pro křepelky do 6 týdnů je u klecí nebo voliér vhodná velikost pletiva nebo vzdálenost drátů 5 mm, pokud jsou na podlaze rošty, mají mít oka průměr 4–5 mm. U křepelek starších než 6 týdnů by oka pletiva neměla být větší než 25×25 mm, pletivo musí být i v horní části voliéry. Na dno klece je vhodný rošt o velikosti ok 1×1 cm, výška klece by měla být 25–30 cm. Při použití roštů vypadává trus na trusný tác posypaný hoblinami nebo pilinami, popř. na pás. Klece mohou být umístěny ve více patrech. V klecích počítáme na jedno dospělé zvíře nosného typu s plochou 150 cm2, u masného typu 250 cm2. Vlhkost vzduchu při odchovu má být 60–70 %. Při odchovu je důležitý také světelný režim. Čím je světelný den delší, tím rychleji křepelky pohlavně dospějí. První 2 týdny se doporučuje svítit 24 hodin, pak 12 hodin.
Křepelky se jako většina drůbeže rády popelí. Postačí tác s hlínou, popelem nebo pískem.

Výživa a krmení
Zejména v prvních dnech musí mít křepelky snadný přístup k vodě a krmení. První dny je možné krmivo sypat na papír, později použijeme krmítka. Voda k napájení nesmí být, podobně jako u kuřat, studená. Vhodné jsou mělké kloboukové napáječky, po prvním týdnu mám dobrou zkušenost s niplovými napáječkami.
Křepelky jsou náročnější na obsah živin v krmné dávce, prof. J. Zelenka uvádí na 1 kg krmiva do 3 týdnů stáří obsah 12,1 MJ MEN,245 g dusíkatých látek,14,1 g aminokyseliny lyzinu a 8,4 g sirných aminokyselin, u starších křepelek 12,5 MJ MEN,195 g dusíkatých látek,11,5 g lyzinu a 8,4 g sirných aminokyselin.
V prvních 3 týdnech odchovu je vhodná kompletní krmná směs pro krůťata. Pokud máme k dispozici kompletní směs pro kuřata nebo obilní šroty, je potřebné doplnit je bílkovinným krmivem. Vhodné je natvrdo uvařené nadrobno nasekané vejce, tvaroh, kyška, osvědčilo se podávat syrovátku.
Ze zelených krmiv můžeme podávat salát, listy pampelišky, řebříček, popř. mladou trávu.
Preventivně se mohou použít antikokcidika. Nedoporučuje se podávat kuchyňské zbytky, mohou způsobit průjmy a jiné problémy.
Určení pohlaví
Křepelky brzy pohlavně dospívají, a proto pokud je chováme ve skupině, je dobré oddělit co nejdřív kohoutky od slepiček, aby nedocházelo k šarvátkám a kohoutci zbytečně neobtěžovali slepičky. Pokud to opomeneme, může se stát, že zvířata budou mít odřené, až zkrvavené hlavy a záda. Pokud necháme postižené zvíře ve skupině, ostatní křepelky jej budou stále obtěžovat, což může končit i úhynem.
Živá hmotnost samečků je o něco nižší než u samiček. Podle toho je však jejich rozdělení velmi nepřesné. Na pohlaví můžeme usuzovat i podle chování dopívajících jedinců. U jednodenních kuřat se ve velkochovech může aplikovat japonská kloakální metoda. U divoce zbarvených křepelek a jim příbuzných rázů můžeme kohoutky od slepiček odlišit po přepeření podle zbarvení peří na prsou, u slepiček jsou prsa „tečkovaná“. První peří mají obě pohlaví stejné. Jistě rozlišíme pohlaví v době pohlavní aktivity tak, že jemně zatlačíme na kloaku – u kohoutků se objeví bílý výron spermatu.
Kroužkování
U křepelek můžeme použít i holubí kroužky. Slepičkám i kohoutkům se navlékají kroužky o průměru 7 mm.

Obsahuje 800g na kilogram látku Bendiokarb a přečtěte si níže jaké to je toxické svinstvo:

Bendiokarb (systematický název (2,2-dimethyl-1,3-benzodioxol-4-yl)N-methylkarbamát) je organická sloučenina ze třídy karbamátů používaná jako insekticid. Účinně hubí širokou škálu obtížného hmyzu a hmyzích přenašečů nemocí, je však toxický.

Prodej veškerých výrobků obsahujících bendiokarb byl v USA nedávnokdy? ukončen; výrobci je raději dobrovolně stáhli z trhu, než by nechali zpracovat další studie požadované EPA.[1] V jiných zemích se bendiokarb stále používá v domácnostech, na průmyslových rostlinách a v potravinářských skladech proti štěnicím, komárům, mouchám, vosám, mravencům, blechám, švábům, rybenkám a klíšťatům; lze ho ale kromě široké škály hmyzu používat i proti plžům a mlžům. Je jedním z 12 insekticidů doporučovaných WHO pro boj proti malárii.[2]

Bendiokarb není považován za karcinogenní, je však akutně toxický. Podobně jako jiné karbamáty reverzibilně inhibuje acetylcholinesterázu, enzym potřebný pro správné řízení přenosu nervových vzruchů. Bendiokarb se váže na tento enzym, což vede k akumulaci acetylcholinu a tím ke špatné funkci přenosu na nervosvalových ploténkách.[1]

Bendiokarb byl objeven v roce 1971 a na trh ho jako první uvedla firma Fisons. Nyní je v prodeji ve výrobcích mnoha značek, například Ficam, Dycarb, Garvox, Turcam, Niomil, Seedox, nebo Tattoo.

Bendiokarb je vysoce toxický pro ptáky a ryby. Savci ho obecně rychle vylučují, v jejich těle se neakumuluje.[1

Slepička napsal(a):
Nakonec jsem nechala výběr na dětech, snad nebudeme litovat. Ale podle mě vypadají pěkně.
Jaký používáte přípravek na přeléčení proti koksidióze?

Když nic nemají tak je zbytečně ničím nedopujte. Kvalitní žrádlo a když je necháte v kurníku zavřené dva dny tak tím nic nezkazíte, hlavně je z něj nevyhánět aby věděli že tam jsou doma.

maximus.chov napsal(a):
pojímáky to se nepozná

Jak to že ne, když pán tvrdí že byl plodný a ve vejci je pojímák tak jsou oplozené.

Ty vejce co používáte do vaření zkontrolujte, přeci musí mít po rozbití viditelné, pojímáky, ty co jsou oplozené nebo je namá a oplozené nejsou. Snad víte o čem mluvím, ale to jste měly udělat i u starého kohouta a bylo by jasno hned.

Co takhle morče?

Bloondy napsal(a):
Dobrý den. Mám velký problem. Podedila jsem králíky, samice se okotila 6 mladých vše probíhalo ok až tři dny nazpět začala samička chátrat. Krmim ječmen, seno, sem tam mrkev na přilepšení výjimečně kukuřice. Celé tři tydny ok. Mláďata i samice prospivala pak ze dne naden samička prestala jíst ječmen skřípe zuby zkubla, sem tam si da seno. Teď je špatné i jedno mladé. Králíčci už začali trochu žrát ovesné vločky. Bojim se že samice už dloujo nevydrží mám zkusut odstavit? Diky za rady jsem začátečník.

Pokud skřípe zubama a je celkově pohublá může se s největší pravděpodobností jednat o kakcidiozu králíků a je nutné jí i mladým nasadit léčivo. /Sulfacox, sulfadimidin/ dává se to do pítí.
Současně vynechat zelené krmivo aby hodně pila i s mladými ponechat.Vyčistit kotec a vydesinfikovat, aby měli stále sucho.Pokud ještě žere a pije dá se zachránit, jak přestane je konec.Záleží na dnech a hodinách, jednejte rychle.

Také pokud není líheň otestována a zkalibrována vlhkost i teplota může mít na tom svůj podíl.Dokonce se mě dostala do ruky nová líheň co neměla v pořádku ventilaci vzduchu, a mnoho dalších nedostatků právě v nakalibrování teploty a i vlhkosti.Tovární nastavení není vždy to správné a nová neznamená vždy kvalitní. Tak na to také pozor.

chovatel 30 napsal(a):
Lihneme kuřata mnoho let, začínali jsme u starých dřevěných líhní a dnes máme manuální liheň Cleo. V loňském roce jsme zkusili poslední cca 3-5 dní vejce neotáčet. Měl jsem napsané různé archy, kdy jsem začínal a ž do loňského roku. Někde jsem nechal ležet právě tyto odbornosti a nemůžu to najít. Píši proto, že se chci zeptat, kdy přestat vejce před líhnutím otáčet. Je zde hodně o líhnutí psáno, ale po dvou dnech studování jsem to nenašel. Poradí někdo...?Někdy jsme otáčeli vejce až do konce, ale asi to dobré není...Děkuji za Vaše rady...

Vejce mám na obracáku na stojato a pak 19-tý den je položím na ležato do plastové bedýnky v líhni s perlinkou na dně a již s nimi namanipuluju.

petra2811 napsal(a):
objednali sme si liaheň YZ8-48 a nemá český ani slovenský návod...nemáte niekto prosím?

Pokud jste si ji objednali tak žádejte na dodavateli český návod.Pokud patříte mezi šetřílky co objednávají mimo území ČR levněji, tak se nedivte. Ale i tady je řešení a již jsem na to odpovídal, hledejte. Najděte si návod v angličtině a dejte stránku po stránce do překladače a vytiskněte.