conty napsal(a):
Pořád jsou tu jen morčátka a potkánci,tak přidávám křečky.Toto je můj Piňďa.Je úplně úžasnejTaky sem dejte fotky a pochlubte se svými mazlíčky!

Tak tohle je zachráněnec Šedulka (původně prodávaný na burze jako krmení) když byl ještě opravdu hodně maličký - jen taková hlava s nohama:-)

samyasa napsal(a):
co třeba tihle

Tak ti jsou parádní:-))) Těsně před Vánoci jsem zjistila že chováte i je, je skvělý že se tím někdo zabývá:-) Ještě napsat o nich na Vašem webu pár informací (i když je mi jasné že času není nazbyt), na webu je toho o nich strašně málo a tak vlastně jediný co jsem pořádně četla bylo kdysi v Květech o jedné malé mokince, kterou měla chovatelka ze zoo doma a ona jí dělala veletoče okolo trubek od topení:-D Tedy, jestli si dobře vzpomínám... Ale to už je hodně dlouho:-o

luca141 napsal(a):
ahojky všem, chtěla bych se zeptat jestli tu není někdo kdo studuje zoologii? Rozhoduju se kam na výšku, přemýšlala jsem o veterině nebo o zoologii. Zajímalo by mě co si myslíte o těchto oborech, zda mají u nás využití, pár lidí už mi třeba řeklo, že veterinářů je spoustu a že někteří tedy nemají ani práci.
tak díky

Studuju pátým rokem - první tři biologii na bakaláře, teď v magistru druhým rokem zoologii se specializací na obratlovce. Studium super, je to fajn učit se něco co člověka zajímá a baví, ale s tím uplatněním potom je to nevalný. Sama nechci vidět kam půjdu až skončim...:-( Zoologii chce totiž dělat hrozně moc lidí a je na ní málo míst. Lepší tedy je změnit názor a po absolvování biologie v bakaláři jít do magistra na molekulární biologii, algologii (řasy) nebo něco podobnýho, co má budoucnost. Speciálně na ty řasy se zrovna moc lidí nehrne, takže zájemci uplatnění určitě najdou. Ale to už tu všechno padlo, takže vlastně jen potvrzuju... Jinak když budeš trvat na zoologii, můžeš s tím jít do zoo dělat kurátora, jak už tu taky padlo, nebo zůstat na škole i po studiích a dělat výzkum, ale to je záležitost pro pár vyvolených který se na to sakra nadřeli... Většina lidí po škole skončí u něčeho úplně jinýho a vlastně pak maj takovej titul pro titul - jen aby měl člověk vyšší tabulkovej plat, na úplně jiný funkci.

bongani napsal(a):
A proč je třeba nechávat samečka celý život samotného? Měla jsem několik morčecích samců bydlících společně (vždycky po dvou), vydrželo jim to celý život, nikdy nebyly žádné problémy, prostě pohoda...A na fórech pořád čtu, jak se morčecí samci nesnesou. Možná jsem měla jenom štěstí?

Se dvěma samečky pohromadě jsem začínala. Taky jsem všude četla že se nesnesou, ale chovatelka říkala že je to v pohodě a tak jsem si spolu s rok a půl starým morčákem pořídila mládě-samečka. Jako k mláděti k němu dospělý přistupoval ohleduplně a když prcek vyrostl, snášeli se skvěle, protože poblíž nebyly samičky. Prý to takhle jde, ale jen dokud není nablízku samička, pak se rozhádají. JENŽE! Pohoda trvala dva a půl roku, pak ten starší onemocněl svrabem a musel být oddělen, aby nenakazil mladšího. A když bylo za dva měsíce po nemoci, už se nesnesli. Nepamatovali se na sebe, a reagovali jako dva dospělí samci kteří se neznají - přesně podle příruček. Takže dva samci ano, ale odmala (přinejmenším jeden z nich), bez samic a trvale.
Taky mě napadlo pořídit k tomu mýmu samotinkýmu samečkovi druhýho, mládě, takže by se měli snýst, ale z několika stran mi to bylo vymluveno, že prý i tak se ne vždy snesou a stává se že jakmile mladší dospěje, začnou hádky. To je o štěstí. No a mít o samotě dva, kdybych je musela rozdělit, to nechci.

hashlerka napsal(a):
ta šance je určitě větší, samozřejmě riziko existuje u každého zákroku v narkoze, nicméně pokud je šikovny veterinář a zdravé morče (bez vrozených vad), tak riziko zdravotnách problemu nebo smrti je pod 5%. Znám velké množství kastrovaných morčáků a kromě občasného vyskytu pooperačních komplikací jsem neslyšela, že by třeba některý následkem narkozy zemřel. Sama ted budu svého morčáka kastrovat, protože mi přijde horší nechávat samečka celý život samotného, než ho vykastrovat a poskytnout mu krásný život v harému :)

No, taky mi přišlo líto nechat ho samotného, ale našemu týmu veterinářů věřím, mockrát mi pomohli, a všichni tři se shodli že do toho nejdou, protože hrozí pooperační infekce. Kdybych tedy trvala na kastraci, musela bych jinam. Docela mě tím zvyklali, takže jsem si to honem rychle rozmyslela a místo toho mu průběžně nosím domů na dva tři měsíce nevěsty, aby nebyl pořád sám. Takže tak 1/3 roku sám přeci jen není - sice takový řešení napůl, ale aspoň něco...

cervel napsal(a):
Zajímalo by mě jak jste se dostali k chovu svých miláčků. Napište sem svůj příběh.

Dřív to většinou vypadalo tak, že v akvaristice měli naprosto nádherný nový přírustky, který jsem tam chodila pár dní okukovat a nakonec prohrála boj sama se sebou a nový mazlíček byl doma. Teď už se krotím, říkám si že musím být rozumná, když je víc zvířat, člověk už se jim pak tolik jednotlivě nevěnuje, musí ten čas přerozdělovat, a tak se jich snažím mít jen pár, ale někdy to přeci jen nedopadne:-) Takže poslední přírustek, v současnosti roční křeček, byl zachráněný z burzy kde byl prodáván coby krmení, ještě ani nebyl odstavený. Protože ten roztomilý růžový čumáček a vykulená očička prostě nemohly skončit v hadovi! No a tak, i když jsem byla zařeklá že křečka už domů nechci, neodolala jsem a vzala ho domů.Vypiplal se, i když původně to s ním vypadalo hodně nahnutě, a teď je to ten největší mazlík:-)

markemic napsal(a):
Dobrý den,
Nevím až do jaké míry je to třeba pitomost,ale máte někdo zkušenosti s kastrací samce morčete?Jka složitý zákrok je to pro tak malého savce?Popřípadě,jak dlouho se z toho dostává,zda to vůbec pomáhá,jestli tušíte tak i cenová relace?
Předem díky za užitečné odpovědi

Chtěla jsem dát svého morčáka vykastrovat, aby mohl bydlet s holkama - původně byl pořízený coby samice a nechtěla jsem ho stěhovat na samotku ve chvíli kdy veterinář určil diagnózu "samec":-) Ale na veterině mi nápad s kastrací vymluvili, že se to prý často špatně hojí a bývají s tím komplikace - druhotný infekce operační ranky a tak. Sice 80% šance na úspěch, ale šli byste do toho, vědět že na 20% to nevyjde a taky o morčáka můžete přijít? Tak jsem radši pořídila novou klec a bydlí zvlášť...

Luboš Jedlinský napsal(a):
dobrý den
dnes ráno jsem našel přededveřma mrtvého hlodavce, bohužel nikdy jsem nic takového neviděl, vkládám jsem několik fotek, bohužel fotky nejsou moc kvalitní, bydlíme na vesnici, kde vedle teče potok, za domem řeka a před domem je rybník, bohužel toto zvířátko jsem nikdy neviděl, máme tu potkani o proti potkanovi to má zvláštní hlavu jako by křeček, velice sploštělý ocas, a zvláštní podlouhlé zadní končetiny umístené blízko ocasu, na první pohled jsem myslel že se jedná o ondatru, kterých máme u domu plno, jenže nemá mezi prsty ani náznak blány a opět i na ondatru zvláštní končetiny v zadu, hlodavec i s ocasem měřil necelých 40cm, nevíte někdo prosím název. mnohokrát děkuji za pomoc. Luboš

Nenechte se poplést, tohle nemá s osmákem nic společného a ani nutrie to rozhodně není - ta by byla mnohem větší a více méně vzhledu bobra, až na ocas. Tohle je opravdu ondatra, jak už tu několikrát padlo.

esssi napsal(a):
Poraďte, chcem ho jako mazlíka, bude samo...

No sice nejsem žádný velkochovatel, měla jsem jen šest morčat, na druhou stranu možná právě proto že jsem nikdy neměla víc než dvě najednou jsem byla schopná víc se jim věnovat a vymazlit si je. Podle svojí zkušenosti bych řekla, že na mazlení spíš samečka.Hodně to je ale o povaze konkrétního zvířete, i sameček může být plachý.
Moje nejvymazlenější morčata, ta která si hlazení vysloveně užívala a třeba mi i usínala na klíně, byli ale vždycky samečci, a moji známí mají stejnou zkušenost. A znám pár opravdu hodně přátelských morčat, která celý den volně běhají po bytě a chodí své majitele vítat když přijdou z práce - a všechno to jsou samečci:-)