Cisto teoreticky, preco nevyhladate nejakeho psieho trenera a nespytate sa na jeho nazor?

Ja tu nechcem s nikym rozporovat jeho nazor, ale pride mi, ze tu vsetci hodnotia chovanie bez toho, aby to osobne videli, minimalne na videu. Ja by som ucite vyhladala odbornika a nechala si poradit, ci sa jedna o to vyssie spominane pudove spravanie, alebo nieco ine, co sa da vychovou usmernit. Tolko moj nazor (uplny laik v online diskutovani a nulovy znalec kolii - tak to tak prosim berte) :)

domi.t napsal(a):
To sa veľmi teším A dúfam,že potom sa ozvete a pochválite sa novým chlpatým šťastíčkom

Pre diskutujúcich-toľko úvah,tipov,názorov a nakoniec sme dospeli k úspešnému koncu. Má to tu význam

Pre mna urcite 😊

Andrýsek3 napsal(a):
Jedna z mála pěkných diskuzí, která se nezvrtla. Kavalírci jsou fajn. Městské parky jsou opravdu o něčem jiném a budete to mit o hodne jednodušší, než se stafikem. Ai těch 40 km na kole půjde (v košíku).

Presne tak, nakoniec zo stafika skončime so zapriahnutym vozíkom za bikom a po meste budeme vozit v kocariku 😂😂😂

Dakujem vsetkym za reakcie, napady a cas. Padlo tu vela dobrych tipov na super plemena, o niektorych som ani nepocula. Niektore vase postrehy mi skutocne otvorili oci a ja dakujem hlavne kazdemu majitelovi stafika, ktory sa podelil aj o tie stranky, o ktorych sa moc clovek nedozvie na internete... V parku travime s detmi takmer kazde popoludnie po skole, radi piknikujeme a tesime sa zo spolocnosti dalsich kamaratov a psikov. Tu som jasne pochopila, ze so stafikom by to bol jednak risk, jednak asi dost velky zahul :)

Ostatne plemena ma neoslovili moc vzhladom a tak sme zostali pri nasom osvedcenom Cavalierovi, ktory (az na to linani) splna 90% nasich predstav o psikovi k nasej smecke :)

Moc diky!

domi.t napsal(a):
V podstate súhlasím s diskutujúcimi😊Keď som mala 10,dostal sa k nám anglický kokeršpaniel Frederick(čierny s pálením) to bolo najkrajších 6 rokov! Dokázal so mnou ujsť kilometre,či v meste alebo v parku. S tatinom sme chodievali na dlhé trasy lesom,samozrejme pohodovym tempom ,Fredy niečo bežal pri nás a potom som ho viedla v košíku. Ja viem,košík ste zamietli,ale ja ako decko som sa cítila veľmi dôležitou,že si veziem psa. A pohľad,ako sedí predo mnou v tom košíku,vlaju mu uška v jemnom letnom vánku a pred nami nás záhorácky les...na to nikdy nezabudnem❤️Zomrel skoro a nečakane,bola to pre nás všetkých obrovská rana. Chvíľu na to k 16 .narodeninám som dostala prvú retrieverku a to už som bola vo veku,kedy som vacsieho psa zvládla aj fyzicky...Mala som nádherné detstvo s psími kamarátmi,rodičia ma cez psíkov viedli k starostlivosti o živého tvora a vštepovali do mňa,že najskôr sa treba postarať onho-ci jedol,či má čistú vodu,či je vyvenceny,ucesany...

Držím palce,nech nájdete toho pravého psíka pre Vás a rodinku😉Lebo určite mi dajú všetci za pravdu,že detstvo s tým správnym psím partakom je to najlepšie detstvo.

Musim povedat, ze toto bol jeden z prispevkov, ktore mi prekopal moje uvahy. Predtym som rozmyslala nad psikovi k detom, ktory bude super povahovo, ale uz som tolko nedokazala vidiet, ze to 8-10 rocne dieta silneho psika nezvladne a v Prazskom parku si s nim s kamaratkami tolko nezablbne (viz reakcie na stafikov). Ked ste pisali o tom pocite hrdosti z vlastneho psika, tak som si uvedomila, ze to je presne to, co dcerka chce, po com tuzi. A tak mam aj vdaka Vam jasno a moc dakujem :)

janaa napsal(a):
A nedívala jste se na toho papillona? Je to větší sporťáček než kavalír, a přitom si myslím,že by vám vyhovoval. Každopádně myslím rozumné rozhodnutí

Papillon je super, ale ked už mám ist do společenského plemena, spravit kompromis vo vyzore, isla by som osvědčenou cestou.ale známa ho má a je nadšena

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přeju Vám, ať vyberete toho správného parťáka ke spokojenosti všech. S tím parkem si to fakt nedovedu moc představit na nějaké poklidné venčení. Ono v těch popisech plemen se moc nepíšou i ty horší stránky a vždycky je lepší počítat s tou horší variantou a bulové nejsou psi, který se mají snést s každým. Můj pes je takovej non plus ultra magůrek ( lehce řečeno ), na jednu stranu neskutečně chytrý, ale o to, je to s ním někdy těžší. Kámoška má taky stafíka, takovej opak mého, milouš, ťulpásek, většinou žádný problém se psy, dlouhé roky, ale párkrát jim ho serval pes a začal startovat po všem, bez výjimky, tak než být stále v nervech, venčí převážně mimo město. Nechci aby to vypadalo, že tady haním stafbulíky, pro mě je to úžasný plemeno a neměnila bych, ale já se mu přizpůsobila a jsem sama za sebe. Ale představa poklidného odpoledne, na trávě v parku, s vesele poskakujícím psem okolo na volno je pro mě scifi.

Diky moc, presne toto si uvedomujem a asi ten stafik môže prist za par rokov.

Zacinam vážne uvažovať, po vsetkych tych odporúčaniach, ze nakoniec ten Cavalier, ktoreho sme mali roky, je v tuto chvilu k deťom to najrozumnejšie.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jestli můžu poradit, tak stafíka bych Vám taky nedoporučila. Ono můžete mít kliku a snese ostatní psy, ale musíte počítat i s tou horší variantou, která je spíš normální, než to, že se bude kámošit s každým. A i když je to malý pes, tak má páru jak bejk. On dokáže slušně hnout i s dospělým který to nečeká. Taky nevidím nic špatného na tom, když desetileté dítě obejde barák se psem, ale když budete mít psa, který má takovou páru a nesnese ostatní psy, no tak si to ani nechci představit. Mám stafíka a s čistým svědomím můžu říct, že socializaci měl výbornou, ale dospěl a týden před prvníma narozeninama mi vystartoval po psu a bylo vymalováno, nesnese nic. Musíte zvážit, jestli jak psala Marcelaamax, jste ochotní vypustit třeba ty parky, protože ono s takovým psem je to pak o tom mít oči všude, hlídat aby k vám nepřiběhl cizí pes, byť i třeba hodný co si chce hrát. Nenechat ho chodit prvního na delším vodítku za roh ulice, protože co kdyby tam šel další pes a tisíc jiných věcí. A nějakej průšvih se může stát klidně i za těch pár minut před domem, rovnou u dveří a nedovedu si v takové situaci představit dítě. Můj pes nestartuje na první dobrou, ale dalo to sakra práce, nemám s ním problém chodit po městě a potkávat psy, ale stále ve střehu, protože dost často se na nás vyřítí pes, neposlušný, a nebo je majitel k.r.e.t.e.n, kterému je jedno, že na něj voláte ať si ho zavolá. Taky musíte počítat s tím, že můžete mít psa s velkým loveckým pudem. Co se týče aktivity, ten můj je akční až až, den doma a je to znát, počasí je mu jedno, v dešti, sněhu, blátě. Více dnů jsem s ním doma, jenom když je něco jemu, jinak i když mi je zle, tak s ním jdu ven ho utahat, než pak doma zažívat rodeo. . Jinak každé štěně kouše, ale příjde mi, že než si tyhle držticky uvědomí svojí velkou sílu v hubě, tak je to trošku horší, než co jsem zažila u jiných štěňat. Bylo by to vše snazší, být to třeba jinej pes " bezproblémový" , s kterým si můžete chodit mezi ostatní psy, na výletech neřešit, že na zahrádce u restaurace je volný stůl, ale vedle u stolu mají psa atd., já bych neměnila, ale člověk si musí zvážit i to proti.

Asi mate pravdu. Viem, ze stafici sú super k deťom, ale asi to mie je úplne ideál do pražského parku plného psov.

Zamerala som sa na lagotto, dalmatin, Maďarska viszla, seltie....este musim pozrieť toho austrálskeho teriera

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co treba australsky terier? Rodinny akcni pes co nelina, trimuje se. Je to kale, skladne, snasenlive. Bude se to valet doma ale bude to dost akcni na vejleteni a vyslapy....
Na toho jsem uplme zapomnela.

Diky moc, mrknem na viac info

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně. Sušička nutná.

tu mame :)

marcelaamax napsal(a):
SBT líná stejně jako dalmatin😉

jezis :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Labradoodle je velký omyl. Labrador líná, pudl ne. Potomci jsou půl labrouše, půl pudla, jak to asi bude s línáním?
Proč si pro podobného psa nedojít do útulku? Šance, že si vylosuji křížence, který líná úplně stejně jako labradůdl, je vysoká.
Nevíme povahu? U psů v útulku právě už víme, zatímco u křížence - totiž labradůdl není plemeno s ustálenou povahou, ale loterie, protože labradůdl je vždy jen potomek labrouše a pudla, ne že splácám důdla a důdla, takhle to nefunguje a povaha se rozhodně nedědí jen po rodičích.
Asi bych to vzala ještě jednou - atlas, střední společenská plemena, vyřadit teriéry, extra lovecké a kudrnaté.

No, ja som toho labradoodla dost precitala a podla toho, co sa pise, tak to uz nie je len tak krizenie prvej generacie (pudelxlabrador). Uz sa krizia napriklad 3.generacie, ktore uz spajaju obodvoch predstavitelov labradoodla. Takze ich vlastnosti by mali byt trosku jasnejsie, ako nahodne skrizenie. Ja by som si dokonca tipla, ze do par rokov bude labradoodle klasicke plemeno.

Tak isto sa obavam, ze taketo nelinajuce skrizenie nezozeniem len tak v utulku - predsa len labradoodle stoji okolo 50-60tis KC a bohuzial je koli ich vlastnostiam o ne obrovsky zaujem.

Psika z utulku by som si zobrala ihned, keby som nemala male deti a nemusela sa obavat, co si ten psik uz odzil a ako bude s detmi vychadzat. Na popisok z programu "chcete mne" sa v tomto pripade spolahnut nemozem.
U steniatok by som sa trosku obavala toho prekvapenia, co mi doma za 8m vyrastie :)

marcelaamax napsal(a):
Opravdu mají sílu, i když se to nezdá. Je sice pravda, že pokud pod mým dozorem dam vodítko s fenou do ruky dítěti, tak fena je vzorná, netaha. Ale pod mým dozorem, samotné bych je nepustila (a už vůbec ne ve městě). Děti jsou kamarádi na blbnutí, ale nebere je jako autoritu.

K negativum bych vám přidala to, že je to teriér, a tudíž je někdy celkem tvrdohlavý, s loveckým pudem.

Ale teď už je to opravdu o prioritách - pokud vás SBT nadchnul tolik, že jste ochotni se vzdát návštěv parku (v případě, že bude problém se psy) a jet psa vylitat někam za město, a ustoupit od toho, že bude venčit dcera, tak o něm asi můžeme uvažovat. I tak mi k tomu stylu života více sedí nějaký společenský pes, u kterého se dá počítat i s tím, že až bude dítěti třeba 12, tak ho bude moci vzít s kamarádkou sama na procházku, nebo právě do toho parku.

Nadchnul moc, ale som zase pragmatik a nechcem sa v tejto oblasti zachovat uplne iracionalne :) Je to rozhodnutie na vela rokov, tak to chceme fakt zvazit zodpovedne.

Dalmatin mi pride velky a lina. Labradoodle je stale v hre - i ked je velky, tak nelina.

A potom to lagotto - nelina a velkost fajn. Kiez by nebol taky "pudlikovy" :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
.....mně z toho vseho vychazí tazo plemena: grifon, papillon, malý knírač, maly nebo stredni pudl....neagresivni, sportovní, ovladatelný, prizpůsobivý, skladný a uzasní dětští parťaci.....

Ja viem, ale toto fakt nechceme. Ja uplne chapem logiku - na to boli vyslachteni, aby robili spolocnost. Ale naozaj nechceme uz takehoto psika.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A na tu kraťandu?
Je trochu větší než kooiker, ale absolutně klidný nekonfliktní pes. Za třináct let se nám nestalo, že by řešila jediný konflikt se psem - a to není žádná výjimka, u tohoto plemene je to prostě tak. Mimo jiné s ní chodí naše 9tiletá vnučka (tedy s naší přítomností, ale nezasahujeme) a v pohodě jí zvládá.
Jen to nevidím na dlouhý běh vedle kola, to jí nebude bavit. Před ní jsme měli středního knírače a ani toho to nebavilo.

Uprimne, nad koliou som nikdy nerozmyslala - neviem preco, pridu mi take "smutne a vazne tym svojim vyrazom". Ale budem si musiet o tom viac nastudovat.

Inak dik za tip na kooikere, nikdy som o nom nepocula :) - tak som to vygooglila a toto ma trosku odradilo:

"Většinou s dětmi vychází dobře, ale má rád svůj klid a pokud ho nemá, dokáže reagovat agresivně"

Varaxi napsal(a):
Pokud chcete obecně aktivního rodinného psa bez nějakých konkrétních požadavků a to kolo jste ochotná vypustit, tak se Vám otevírá více možností.
Zaměřila bych se primárně na plemena zdravá, střední či lehčí konstituce, s menším loveckým pudem (nějaký má i čivava, hledat psa bez něj nemá smysl) a relativně dostupná.
Zatím tu padlo víc než deset plemen. Zkuste si o nich něco zjistit a zamyslet se nad nimi jednotlivě; klidně tomu dejte týden dva, vášně opadnou, objevíte kompromisy, které jste dřív neviděla.
On třeba i obligátní NO může být zrovna pro Vás to pravé.
Staford, no, konec konců, proč ne, když se vypustí to kolo. Výlety a výšlapy zvládne, když se vezmou vycházkovým tempem a ne ve stylu „do oběda ujdem padesát km“, s dítětem sám nemůže žádný pes, takže to je jedno, docela rád si občas zalenoší... To pouštění na volno, to by se chtělo zeptat někoho, kdo je přímo má; dva ze tří stafíků (stafů? stafbulíků? prostě stafordšírských bulteriérů, těch nízkých), které znám, pustit s jiným psem na volno nešlo. Ale to mohlo být (ne)výchovou.
Nám v podobném systému fungoval zmiňovaný jakoželabrador. Dostala jsem ho k patnáctinám, chodila s ním sama ven, jedna procházka trvala minimálně hodinu, po lesích, loukách a pláních jsme natlapkali tisíce kilometrů. Chodila jsem s ním plavat do rybníka a Pálavu jsme prošli křížem krážem. Takže až na to kolo OK.

Proč stafordšírského bulteriéra vlastně vůbec chcete? Proč si myslíte, že je pro Vás to nejlepší možné plemeno?

Ano, ste tu vstetci fakt super, ze kazdy si najde cas poradit. Som to ani necakala - prevykrat som v diskusii na tejto stranke.

Stafika asi pre viac atributov - je super k ludom, super k detom, vyzera ako pes, ale stale je skladnej velkosti do bytu, do auta... Dokaze sa prisposobit temptu svojej rodiny - aktivita vs odpocinok. Nastudovala som si o nom vela a kazdy, kto ho ma, je tymto plemenom nadseni. Je s nimi sranda.
Zapory - negativne vnimanie verejnosti, blby vztah so psami, je to terier a extremne do prezubenia kuse - myslim, ze je to jedno z najkusavejsich steniatok, velka sila, ktoru deti nemusia zvladnut, ked sa s nim budu hrat (vencit) - znova opakujem, ze tym myslim kratke a postupne zapajanie dietata do starostlivosti o psika, nie hodinove prechadzky....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jééé krásnej :-) asi ho mají jako bodyguarda, což může fungovat, než agresor zjistí, že tenhle pes lidi moc nekouše, nebo do chvíle, než pes uvidí jiného psa a milé děti zavleče do silnice.
Musím říct, že zadavatelku absolutně nechápu, vybírat psa podle toho, jestli ho může venčit dítě. V Praze. Nic proti Praze.
Minulý týden jsem se praštila do hlavy, tak jsem se pro ten den rozhodla, že raději nebudu dělat nějaká vážná rozhodnutí.

Nechapem, preco by dieta okolo 8-10 rokov uz nemohlo vencit psika? Ja nehovorim, ze pojde sama na 5km prechadzku do parku a za 2 hodiny sa vrati. Ale ranna prechadzka okolo baraku, alebo ked pride zo skoly, mi uz na taketo dieta pride v pohode /aspon myslim, este som to neskusila). Sice ju este nepustam samu von, ale v parku sa hra samostatne s kamaratkami - nestojim jej za chrbtom. chcem sa vyvarovat presne narazkam typu , ze som negramotna matka, ktora pusti dieta von s "bojovym plemenom", ako vsetci na stafikov narazaju.

Ale ja nechcem odbiehat od hlavnej temy tejto diskusie. chceme rodinneho psika, aktivneho partaka k detom, k nasmu zivotnemu stylu a do bytu. Ak Vas nieco napadne, budem rada za tip. Lagotto romagnolo mi zatial splna asi najviac kriterii (povaha, velkost, aktivita, nelina....az na ten vzhlad je to fajn psik).

Diky

Jana

Varaxi napsal(a):
Jo.
Proto se zadavatelky ptám, jestli to kolo je lážo plážo lesní cestou, nebo v tempu. A marně čekám na odpověď. :)

No ja prave neviem, ako sa k tejto diskusii postavit, mozno som zbytocne naviedla na detaily, ktore prekryvaju celok :) Ja si strasne vazim vsetky nazory. Vsetky su uplne fairove a zalozene na Vasich skusenostiach. Ak by som mala jasnu predstavu a vedela, co chcem, tak sem nejdem pre radu, otvorim atlas psov a idem. ALE...

Ja by som sa nedrzala toho kola ako nejakeho klucoveho bodu. Nehladam psa ku kolu. Iba som tym chcela naznacit, ze zijeme aktivne a cez vikendy travime cas sportom. A to nechcem, aby bol psik doma/na hoteli zavrety na izbe - ale aby si to s nami vedel uzit. (mam 2 male deti - tie tak isto nezvladnu makat do kopca 40km). Ani ja neviem, kedy som bola naposledy na 40km vyjazdre - budem uprimna :) A verte mi, psa v kosiku ani ziadnom kocarku vozit fakt nehodlame.

Nie sme cyklo fanatici, ani netrenujeme na marathon. Ale zijeme aktivne. Cez tyzden najcastejsie travime cas v parku s detmi, kde je kopec psikov. Cez vikendy priroda-sport. Kazdopadne nie kazdy den, preto to musi byt psik, ktory aj trosku zvolni a rad lenosi.

Ono je pravda, ze sme si zatial neni isty, ci spravime kompromis vo vyzore, alebo v nejakej inej oblasti - pretoze vsetky atributy ziadny psik nesplni....

Varaxi napsal(a):
40 km u kola, to jako v tempu, nebo pomalu lážo plážo klusem po lese? To je totiž podstatný rozdíl.
40 km staford nedá; chodili jsme s kámoškou na procházky, ona se stafem, já s bezPP labradorem - a náš labík si svým výkonem namazal stafa na chleba. Fakt, cca poloviční vytrvalost, v terénu ještě méně. Pak si staf urval vazy v koleni a bylo doprocházkováno.
Malý pes má oproti středně velkým a velkým tu výhodu, že ho skutečně můžete brát s sebou; na kole do koše, když budete lyžovat, počká na Vás v hotelu (bez ohledu na to, že se stafem Vás třeba ani neubytují), když budete slaňovat, tak slaníte knířače nebo pudla mnohem lépe. Nemusíte nutně pořizovat malé a toy a pudla nemusíte ostříhat na blbečka - existují i „nehomosexuální“ střihy.
Pro takové běhání a sport se více hodí psi lehčí konstituce - více uběhnou, jsou vytrvalejší a v případě nutnosti je unesete. Třicetikilový pes, který okulhá uprostřed lesů, je mnohem větší problém, než kulhající osmikilový kavalír.
Bígl... Nevím, no. Lepší než staford, ale zas je to lovec, honič, co hledá stopu. A když bude týden doma, protože děti mají horečku, udělá Vám z bytu kůlničku na dříví. Ale většinou dobře vycházejí s jinými psy.
Pokud menšího skladnějšího psa naprosto odmítáte, zkuste se mrknout na následující plemena: Apenzelský salašník, český strakatý pes, pyrenejský ovčák, dalmatin, chodský pes, kolie (klasická skotská), německý pinč. Kriticky si promyslete, jestli by to šlo, nebo spíš ne. Nevím přesně, jak to u Vás vypadá, třeba se zrovna u Vás dají uvážit i jinak málo pravděpodobná a spíše specifická plemena jako australský honácký pes, lousianský leopardí pes, šiba inu, erdelteriér apod.
Osmiletá dcera stejně nebude chodit se psem sama ven bez dozoru, tak kdyžtak pomůžete.
Línat ti psi budou, to se nedá nic dělat; kavalíra máme a líná tak nějak přiměřeně, spíš méně - pokud vadil ten, bude vadit skoro každý pes, který se netrimuje nebo není nahatý.
Jako problém vidím, že po tom psovi se bude chtít, aby běhal nebo šel, což není žádná psychická zábava; na těch tůrách si aspoň počichá (pokud bude tak vychovaný, aby mohl být navolno), ale to běhání nebývá pro většinu psů žádná echt zábava. Kromě toho běhání, co jinak psu nabízíte? Dělat se psem něco víc, než jen „tupé“ běhání, prostě nějak se psem na něčem spolupracovat, může otevřít nové možnosti.
Co mají Vaši známí, se kterými chodíte ven, za plemena? Třeba by se od toho dalo odpíchnout.

Diky moc za super postrehy a rady. Priznam sa, ze nas kavalier linal extremne - v zivote som nevidela, aby pes prebehol po izbe a za nim vzdy vo vzduchu "opar" z chlpov. Po kazdom pohladeni mi zostal v ruke chuchvalec chlpov. Chlpy vsade - to bolo nenormalne. Ale zase boli jemnucke. Ked si predstavim, ze by som mala to iste mnozstvo chlpov len pichlavych s Dalmatinom, tak ma trosku oblieva pot. Len tak rozmyslam, Dalmatin uz je dost velky - to uz je rovno na urovni labradora, nie?

Neodmietam stredneho psa - prave naopak. Len nechcem klasicke spolocenske plemeno, ktore je sice roztomile, ale uz by sme chceli nieco ine.
Pudlik je nielen ze mimo nas "vkus", ale zaroven sa ani nedaju zohnat - su zajednani na 2 roky dopredu a tiez extremne drahi. To sa mi zase nechce cakat a uprimne, ani platit...

Zatial mam teda top vyber stafordirsky bulterier (nie staford), dalmatin a lagotto romagnolo a labradoodle (aj ked tu teda velky kompromis ten vyzor :) ) Tie salasnicke psi mi nikdy nijak neucarovali - neviem preco.