Informace o uživateli:
Uživatel nezadal informace.
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 2. 11. 2022 11:20:41
- Témata ve kterých diskutuji
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Ráda bych také souhlasila s automatickými dvířky. V loňském roce, při stavbě nového kurníku jsem koupila AUTOMATICKÁ DVÍŘKA-KOMPLET DUAL-BATERIE+ADAPTÉR+EXTERNÍ SENZOR z Líhně-inkubátory.cz. Kurník mám vedený na dálku, takže ke slepičkám přijíždím ve čtvrtek a v neděli odjíždím. Uvedená dvířka mám na časový spínač. Musím říci, že jsou naprosto super. Fungují na baterie, neboť nám často vypínají elektřinu, ale i externí senzor na světlo skvěle funguje. Nechci dvířkům dělat reklamu, ale skutečně fungují tak jak mají. Scháněla jsem chytrý dvířka na WIFI, který bych mohla otvírat a zavírat pomocí mobilu, ale to ještě bohužel nevymysleli:-DD.
PetrPB
napsal(a):
Následující řádky jsou určeny pro ty, co chtějí přistoupit k chovu křepelek jinak, než je obvyklé. Upozorňují na možná úskalí a jejich řešení. Jsou mým pohledem, který nikomu nevnucuji.
Klasický způsob chovu křepelek, představuje jejich nacpání do miniklece a umístění do nějaké kůlny, či chovné haly s minimálním větráním a bez přístupu slunce. Krmí se zpravidla Energysem. Tento postup je ověřený, ekonomická výtěžnost vysoká, ale kvalita produktu i života zvířat je značně diskutabilní. Touto cestou jsem jít nechtěl. Zároveň jsem však nechtěl chovat křepelky pouze pro okrasu. Bylo nutné najít nějaký kompromis. Tím je venkovní klec, kterou popíši nakonec.
Křepelky
Zvolil jsem Italský Gigant. Křepelka i vejce je větší. Je klidnější a odolnější. Snáška téměř stejná jako u nosného typu. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými chovateli i jednotlivými kusy křepelek. Většina chovatelů moc neřeší příbuzenské páření a asi ani kvalitativní selekci. Dochází tak k postupné degeneraci. Kvalitu snášky zjišťuji tak, že křepelky dám odpoledne po jedné do různých papírových krabic ze supermarketu a po osmé večer je vracím do klece a zjišťuji, která snesla. Stačí to udělat 3x. zhruba v 8tém, 11tém a 14 tém týdnu. Ty co nesou, si označím stahovacím páskem. Výsledkem je, že mám kusy, které nesou stabilně jedno vejce denně, i když je v noci venku nula, nebo 35 ve dne. A i po změně krmení, např. přidání trávy. Některé nenesou skoro vůbec a ty jdou na pekáč. Zjištěné výsledky se dále v čase podle mých zjištění moc nemění.
Krmení
Používám směsi bez léčiv a GMO od VKS. VKS nenabízí směs pro křepelky. Míchám zhruba napůl N1 + KR1 a přidávám drcené skořápky, které před rozdrcením dám na chvíli do trouby, po té co se v ní něco dopeče. Zavádění této směsi při nákupu nových křepelek, není úplně bez problémů, protože Energys, kterým byly křepelky krmeny před tím, obsahuje léčiva proti kocidióze. Zatímco VKS má pouze byliny, které jsou logicky méně účinné. Některé křepelky tak dostanou průjem. Hned v úvodu tak přidávám do vody 1% octa a mák do krmení. Ne však po celou dobu. Po měsíci až dvou se situace stabilizuje. Záleží primárně na zdroji křepelek. Už v popisu složení Energysu jsou uvedeny látky, které jsou zakázány pro lidskou konzumaci. Proto jsem toto krmivo, a jakékoliv další s léčivy rovnou vyloučil. Jde mi primárně o kvalitu, nikoliv kvantitu. To samé platí i u slepic, které jsou ve velkochovech permanentně drženy pod antibiotiky kvůli kocidióze.
Krmnou misku je nejjednodušší vyrobit z plastové dózy s víkem, vysoké alespoň 15 cm. Se čtyřmi otvory o průměru cca 4 cm ve výšce spodní hrany cca 6 cm. Dochází pak k minimálním ztrátám krmiva. A v rozhazování krmiva jsou křepelky mistři. Dá se to vytunit ještě o něco více, návody jsou na netu. Spotřeba gigantů je u mě cca 35g/den při 15 – 20C. Pokud je to více, je to tím, že to vyhází ven.
Křepelkám přidávám trávu, jetel a kopřivy. Ale až po té, co si zvyknou na novou směs. Když si zvyknou na živou trávu z truhlíku, už se jim moc nechce do trávy natrhané. Podobně jako u slepic, je poznat rozdíl v barvě žloudku, těch co trávu dostávají a těch co ne. I když méně než u slepic.
Klec
Nehodlám okolo křepelek moc skákat, a tak jsem klec postupně upravoval až do podoby, která je dost unikátem. Nicméně základ použitelný po většinu roku, se dá vyrobit snadno.
Celá klec je zastřešená. Je rozdělena na dvě části. Uzavřenou s pevným dnem a stěnami, a klecovou. Při čištění jedné části klece, stačí křepelky nahnat do druhé časti klece. Spodní rošt klecové části je vyndavací, kvůli snadnému čištění. To člověk ocení zejména po prodělaném průjmu křepelek. Stačí přejet rošt wapkou a za 10 minut je hotovo. Je ideální, aby na ploše roštu byl pouze rošt, žádné výztuhy atd. Boční pletivo je chyceno tak, aby křepelky nemohli vstupovat na trámkovou konstrukci klece. Běžně sehnatelné svařované pletivo 1,2mm x 16mm, není pro spodní rošt vhodné. Některým křepelkám se udělá zánět na noze. Výrazně lepší je pletivo 1,6mm x 12,7mm. To se shání hůře a je dražší.
V pevné části mám piliny. Ideálně proseté, aby minimálně prášily. Tam křepelky snáší většinu vajec. Voda i krmení je přístupná zejména venku a tak křepelky vyměšují většinou skrz rošt na zem. Piliny stačí měnit jednou za dva měsíce i déle. Použité piliny ze zateplené části nasypu pod rošt klece. Piliny nasávají vlhkost z trusu a to výrazně snižuje zápach.
Vodu zajišťuji z kanystru hadicí, přes čínská automatická pítka. Ty se dají zavrtat a zalepit tavným lepidlem do vodovodní trubky 20tky.
Pískové popeliště mám v klecové části, v uzavřené plastové krabici s jedním vstupním otvorem. Původně bylo na pekáči, ale písek byl křepelkami velmi rychle vyházen ven. Trus stačí jednou za čas prosít, písek vrátit a doplnit nový.
Uzavřenou a zateplenou část jsou schopny si křepelky sami vytopit, v závislosti na velikosti plochy, počtu křepelek uvnitř a velikosti větracích otvorů. 15 křepelek si vytopí zateplený prostor cca 0,7m2 o 8 až 13C oproti venku. Problém je v tom, že po čase křepelkám přestane být zima a přestanou se stahovat do zatepleného prostoru. Výsledkem je vyšší spotřeba krmiva a nižší snáška.
Dá se to řešit například tak, že na noc se křepelky naženou do zatepleného prostoru a ráno pustí ven. Já jsem hračička a tak jsem vyvinul klec verze 3.0, která čeká na zimní testování. Její dominantou je automatická clona, která sama zahání křepelky do zateplené části v závislosti na nastavené teplotě. Dále je instalováno dotápění pomocí infralampy a nucené větrání větráčkem z PC. Přístup k vodě i krmení mají z venku i zevnitř. Podrobnější popis klece a zkušenosti poskytnu, pokud by to někoho opravdu zajímalo.
Celý tento text jsem napsal zejména proto, že se mi nelíbí trápit zvířata v miniaturních klecích, šíleném zápachu a prostoru připomínajícím spíše mučírnu. Budu rád, když nás bude více, co chováme nejen křepelky více humálním způsobem.
Chovu zdar
Dobrý den, mohl by jste mi prosím poslat Podrobnější popis klece. Máte to opravdu vychytané. Ještě křepelky nemám, ale chtěla bych je pro svého vnoučka. Už jsem mu pořídila slepičky, ale těch se zatím bojí. :-DD
Tyto stránky jsou super a spoustu se tu člověk, začínající chovatel, dozví. V loňském roce jsem si pořídila 7 slepiček a kohouta. Kupovala jim N2 ale po čase jsem chtěla pro ně to nej a bez chemie, takže jsem, dle spousty pramenů na google, našla správnou.....směs plnou toho nej a nej. Jenže, ta mým slepičkám nechutná. Mám vydržet? V nouzi i to začnou zobat? Děkuji
B.Smrcinova

Dobrý den, mohl by jste mi prosím poslat také plánek na výrobu králíkárny. Jsem sice samouk ale snad to zvládnu. Místo desek budu používat čisté dřevo, tak snad nebudu mít problém. Děkuji Smrčinová- meil : B.Smrcinova@seznam.cz