Mám dva 8mileté grifonky, se kterými jsme hodně v přírodě a Bravecto jsem použila už dvakrát, Naprosto bez problémů. Dlouhodobý účinek, a to víceméně přes celou sezónu.

Pokud psa k domu a ven, tak jsou vhodnější plemena. Taky jsem měla RR a určitě to není pes do voliéry. Nejen, že je prakticky bez podsady, ale je to pes, který je rád ve společnosti svého pána. Samota by ho deptala. Je poměrně měkká povaha a snadno se dá zklamat. A drilem s ním moc člověk nezmůže. Potřebuje citlivý a spravedlivý přístup. Pak je to úžasný a spolehlivý parťák.

Doporučuji k přečtení

http://www.databazeknih.cz/knihy/vlci-u-dveri-28995.

Splňovat by mohl labrador (pozor na klouby) a kraťanda...Myslím, že je v pořádku, že vybíráte. Zvlášť, pokud jde o Vašeho prvního psího parťáka. Taky netíhnu jen k jednomu plemenu a líbí se mi jich víc, ale to neznamená, že je mohu mít. Člověk musí zvážit svůj životní styl a občas se něco dozví, co mu prostě poupraví názor.
Každé plemeno bylo k něčemu vyšlechtěno… lovecká plemena, pracovní plemena, společenská plemena… Takže plus mínus budou vyžadovat to, k čemu byla stvořena. Placatá nesnesou turistiku v horkém létě, těžká plemena nebudou běhat u kola a beagla v lese nepustíte….

Souhlasím. Nepopiratelné kouzlo určitě mají. Ale také jsem si už pořídila jiné plemeno, protože jsem si chtěla užít "klidných" procházek. Slabost ovšem pro whippety mám stále a pokaždé se za nimi otočím

Tak nás lidi potkávali taky s whippety na volno. Denně jsme je pouštěli. Odmítala jsem je tahat stále na vodítku. Ale.... Ovšem netvrdím, že mezi nimi nemůže být výjimka. Jak směrem nahoru tak dolů. Určitě jsou klidnější a určitě jsou živější.... Některý bude mít v sobě asi i větší podíl toho teriéra.

No, my jsme se tedy opravdu nenudili a spousta lidí s námi. Byl to adrenalin .

S tím musím souhlasit. Whippeta jsem u cesty nikdy nepouštěla. To by se prostě nedalo. Pouštěli jsme za městem. Předtím jsem již 2 psy měla, tj. někde cca 20 let praxe se psy a jejich odvolání bylo spolehlivé (jezevčík a rr). S whippetem jsem chodila i na "cvičák" - ne klasický, ale formou zábavy a socializace se psy a tréninky agility. Za plotem byla spolehlivá, ale v přírodě nikoliv. Tolik moje zkušenosti s whippetem.

Jenom chci ještě doplnit, že moje drobná vipetice 47cm.., sama skolila srnu..., zajíc opravdu není maximum.

Když jsem si pořizovala whippeta, byla pro mě prakticky důležitá pouze jedna otázka, a to otázka ohledně přivolání. Zpětně musím říct, že chovatelé prostě mlží a snaží se vychvalovat. Snad jim to už ani nemám za zlé. Jelikož chrt loví zrakem a jeho zrychlení je z 0 na 100km/h, je tedy v řadě situací obtížné, být rychlejší, než on. Což mi praxe brzy potvrdila. Dokáže ho zaujmout papírový drak pouštěný dětmi na louce.. hejno ptáků, které se vznese..., veverka přebíhající ze stromu na strom, kočka, která se vyhoupne na plot nebo zaletí pod auto... Všechno situace, které jsme zažili. Dokáže jít hlava nehlava. Jestli tam jede zrovna rodina na kolech, nebo musí zdolat řeku..., prostě jde. O zvěři, která je dnes v lesích prakticky všude (i kousek za městem), ani nemluvím. Okamžitě se rozbíhá a loví. V krátkém okamžiku dokáže uběhnout opravdu velkou vzdálenost Ano, chrta pustíte a je to opravdu nádhera, ten pohyb. Chrt má opravdu charisma. Nádhera ! Ve spoustě situací ho normálně přivoláte, ale není na to spoleh. Nesmí vám to překazit situace shora... Měla jsem zkušenosti se psy již předtím, a to prakticky loveckými, ale whippet je opravdu v řadě situací neodvolatelný. Dnes se ze všeho dělá ideální plemeno do rodin a ke sportu. I agility jsem s nimi zkusila. Dokázaly parkur perfektně zaběhnout, ale jen jednou. Jinak neviděly důvod, proč po ni chci opakovat stejnou činnost . Ano.Je to super velikost, bezúdržbová srst a běžná domluva s ním je taky docela v pohodě, ale dle mého, není to pes, který se dá běžně pouštět. Navíc má doma poměrně snahu všude skákat a cca do roku to je opravdu demoliční četa, když můžu srovnat s ostatními psy, které jsem kdy měla a mám. V mládí je whippet hodně živý.Je to prostě krásný, ale specifický pejsek. Vše není jen o výchově, ale i o plemenu. Na to musí být člověk připravený. Co mu v mých očích dává body k dobru, že je to opravdu moc milý a absolutně nekonfliktní pejsek, který si umí získat, ať lidi, tak psy. Prostě oblíbenec .
PS : pár whippetů je už i u nás ve městě, většinou chodí na vodítku a tuhle jsem potkala jednoho běhat samotného mezi auty..., předpokládám, že za něčím utekl.

Mým životem prošly 4 fenky a 2 psi.. Různé rasy.
Momentálně mám obojí a na obou mám něco ráda a něco méně
Fenka se mi zdá opravdu šikovnější, učí se rychleji a je mírnější, něžnější…, soustředěnější, ovšem taky labilnější a rozhodně „hádavější a častěji si má potřebu dělat pořádek. Je samostatnější, v dobrém slova smyslu a dokáže se sama zabavit, stále ode mě něco nečeká.
Pejsek mi příjde pomalejší na učení, ale nesmírně se mi chce zavděčit a opravdu by mi snesl modré z nebe. Pejsci mi příjdou hravější, živější, zbrklejší a často víc hrom do police. Venku mají větší rádius, protože potřebují získat daleko víc informací. Přitom je ale spolehlivější a méně komplikovaný. A za mě jsou pejsci i mazlivější.
Suma sumárum, možná tíhnu víc k fenkám, ale pejsek se myslím zavděčí častěji než fenka.
Ta může být hodně svá a může to s ní být daleko komplikovanější, než s pejskem. Fenka je asi víc sázka do loterie.

Dlouhosrstý jezevčík - nejhravější, nejzábavnější a největší tulák
rhodéský ridgeback - nejoddanější, nejempatičtější a nejspolehlivější
2x whippet - nejelegantnější, nejrychlejší, nejcharismatičtější a nejkomplikovanější
2x griffonek - nejmazlivější, nejzávislejší a nejvtipnější
co bude jednou dál... uvidíme... pudl, knírač..., krátkosrstá kolie.. (agility).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii