Nějaké velké tropické druhý zvládnou klidně menšího motýla- viz třeba Toxododera. Ale hodně štěstí se sháněním :D. Myslím, že odrostlejší L1 nějaké Deroplatysky by se taky dala přinutit k tomu, aby snědla čerstvě narozenou dubii, ale Sphodromantis a Hierodula se líhnou relativně malé a slabé, takže to je bez šance.

Gynandromorf by asi vážně byl "půl na půl", ten mozaikový se, pokud vím, vyskytuje ještě méně často. Každopádně nejsem expert na strašilky, ale určoval bych podle konce zadečku, no a samozřejmě podle chování se samicemi...

Štíři mají z většiny noční aktivitu, takže ano, pokud mají možnost a netrpí extrémně špatnými podmínkami nebo značným hladem, tak budou zalezlí celý den, loví v noci. Již vzhledem k tomu, jak špatně vidí, je pro ně denní aktivita nevýhodná.

Je, Cornu aspersum

Poopravím- pokoutník tmavý (Eratigena atrica).

Ano, oba druhy se stále v ČR vyskytují, Parnassius apollo jen na kopci Kotouč ve Štramberku (uměle introdukovaná populace z r. 1986), pestrokřídlec se ještě roztroušeně vyskytuje na více lokalitách na Moravě, např. v NP Podyjí.

Není to ani jeden z nich, je to poměrně raritní lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina).

Dobrý den, věřím, že informace na netu jsou zrovna ohledně tohoto tématu značně zavádějící, protože ne vždy lidé, co ty stránky píší ví, o čem mluví. Proto doporučuji třeba naši fb skupinu Mantis Meet, kde najdete asi světově největší koncentraci (ochotných) odborníků v oboru a můžete se tam případně doptat na další dotazy. Ohledně péče jste vybrala poměrně rozdílné druhy, Hymenopusky jsou trochu méně suchomilné než Pseudocreobotry, do Helvií bych se zatím nepouštěl, má je u nás jediný člověk a jejich chov je zatím docela náročná věc sama o sobě. Každopádně začnu s tím, že doopravdy není potřeba tak vysoká vlhkost, 75% stálé vlhkosti reálně nepřežijí ani ty nejvíc nenáročné kudlanky. Skleněné tera jen s jednou malou větrací lištou je pro to dost nevhodné, protože poskytne minimum proudění vzduchu, případně plísně atd., proto se používají různé plastové kelímky/krabičky s velkým otvorem na boku pokrytým síťovinou+ to samé na víku, což většinou bohatě stačí. Plně sítěná terária mám osobně rád, ale tady na tyhle druhy se nehodí, voda se tam vyařuje až moc rychle (ikdyž Pseudocreobotra by to asi dala) Rosí se maximálně (a to je důležité si zapamatovat) obden, vždy tak, aby se voda stihla vypařit, ale aby se kudlanka zároveň stihla napít. Že před svlekem je třeba i nějaká vzdušná vlhkost už určitě víte. Tak snad to takhle zatím pomůže, kdyžtak se na mě nebojte obrátit :).

Určitě pisivky

Dendrolimus pini

Zkuste Facebook a tam skupinu Skákavky cz/sk, popřípadě třeba webové stránky Phidippus-eu jsou velmi užitečné :).

Bělásek rodu Pieris, zřejmě Pieris brassicae. Ale nevylíhne se

Zatím se zdá, že je to ovlivněno prakticky jen geneticky, spojitost s vlhkostí je patrná pouze u jedné nažloutlé varianty, která se při větší vlhkosti po svleku má tendenci barvit do zelena. Jinak to s prostředím zřejmě nesouvisí, i po několika úmyslně zelených generacích se u mě poměr zelených samic zvětšuje jen minimálně.

Anyphaena accentuata

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuji za rozšíření obzoru. Pochopila jsem správně, že je to jiný řád než rybenky?

Ano, ještě trochu primitivnější, ale blízké příbuzné rybenek. Dají se hojně najít v lesích, hlavně na menších skalách, kde se zdržují pod kameny nebo ve skulinách a vylézají za soumraku. Navíc se na slunci často krásně kovově lesknou :)) a pořádně skáčou

Je to chvostnatka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já taky - ale, to lidi už nepoznají ani mouchu? To mě zmátlo.

Když už, tak je to spíš octomilka, nějaká Drosophila (chtělo by to velikost, ale spíš D.hydei).

Jsou to pisivky

Můřice očkovaná, Thyatira batis

Lišaj borový, Sphinx pinastri