kalu napsal(a):
Jo, já jsem taky zastánce papíráčků a kříženců- sama mám jednoho papíráčka (devítiletý velký knírač) a jednu čtyřletou fenku nejasného původu (něco mezi leonbergerem a kavkazanem), kterou nám dali jako štěně sousedé, kteří jí v Ředhošti na trhu vyměnili za pytel pšenice.
Další pejsci budou buď papíráčci, nebo kříženci.

Moje řeč . Lezu po stránkách útulků a neustále tam mám nějaké své favority. A lezu po stránkách chovatelských stanic a neustále nad něčím slintám. Naštěstí nemám už žádný prostor - mladého ovčouna, patnáctiletou pudlí šampionku (furt pěkná) a sedmiletou kastrovanou pudlí hnusku z vlastní stanice (proti pudlím bezpapírákům fešanda, ale jinak fakt nic moc).

kalu napsal(a):
Caniche, přestože s tvým předchozím příspěvkem naprosto bez výhrady souhlasím, tak v tomhle musím dát trošku za pravdu i Elis.
Pracovala jsem jako psovod u m.policie a v podstatě až na jednoho AST, jednoho NO a mého kňoura jsme tam měli jako služební psy samé bezpapíráky . A makali perfektně, nikdo nikdy neřešil ani v podstatě nepoznal, jestli je pes papírový či nikoliv. A že zkoušky městské policie jsou pro psa velmi náročné. Cvičí se podle TARTu a zkouška psa městské policie (kterou pes i psovod obhajuje každé 2 roky, jinak nesmí do služby) je v podsattě TARTová obranářská speciálka trojka (OPT3). Je to nejtěžší zkouška, co se týče obrany a poslušnosti, jakou může pes v ČR složit. Má hodně společného se ZVV3, jen tam není stopa. A ještě dodám, že naším nejlepším psem, který se pravidelně umísťoval na stupních vítězů celorepublikových tartových a policejních závodů , byl zrovna bezpapírový RTW. Takže i bezpapírových psů, cvičících na vrcholové úrovni je dost.

Je fakt, že můj muž byl za komoušů u PS a tam měli vlastní chovy a kromě toho vykupovali i bezpapíráky - ale starší a podle povahy.
Pokud soudím podle lidí na cvičáku - když chtějí psa na vyšší výcvik, vybírají velmi pečlivě podle rodičů, štˇourají v rodokmenech, aby měl pes co nejlepší předky a tudíž zdravotní i povahové předpoklady. Netvrdím, že vždy to vyjde, ale riziko typu kouknu na inzerát s textem "prodám vlčáky bez PP", koupím a budu čekat, co mi vyroste, to nepodstupují. Jinak já jsem bojovník za papíráky a útulkáče, záměrné množení bezpapíráků a jejich neslavné konce nemám ráda. Ale taky jsme měli bezpapíračku - byla to vlkošedá fena od cikánů, dožila se ve zdraví šestnácti let, byla povahově bezvadná, i když žádná krasavice. Tedˇmám papíráka, povahově je vyrovnanější (ale za to může možná to, že nemá žádnou špatnou minulost jako měla ona), jinak stejně příjemný pes, ale podstatně líp vypadá.

e l i s napsal(a):
Já bych si taky koupila značkového psa, kdybych měla 100% záruku že nebude mít mít onemocnění která by se u nich měla vyšetřovat, ale skutečnost je jiná, dnes se posuzuje a bohužel oceňuje jenom jak jsou nohaté, naúhlené, jakou mají srst, apod. to opravdu ty peníze radši ušetřim a koupim si radši chodníkoví typ po pracovně vedených rodičích o kterých je nějaká naděje že když vykonávají vrcholově sport že jsou zdravé, než u těch krááásných chcí... na výstavách, kteří vykonávají jediný sport a tou gaučink.. samozřejně netvrdim že jsou takový všichni, ale co jsem koukala na CHs většina tak hromada výstavních oceněních a zkouška třeba ZVV1...

Pro Elis - vrcholově sportujících bezpapíráků s vrcholovými zkouškami jsou fakt mraky . Asi proto, že kynologičtí analfabeti, kteří si koupí psa za pětikilo v hospodě mají ambice a schopnosti složit s tímto zvířetem aspoň ZVV3 .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechci nadržovat ani jedné straně protože vlastnit psa s pp je plus ale né každému člověku se chce platit zbytečně astronomická suma za psa s pp v porovnání s bezpapírákem.To si radši koupí bezpapíráka od dobrého chovatele za mnohdy několikanásobně menší cenu s tím že má pejsek menší vady které pozná snad jen znalec plemene někdy ani to ne.Ale je pravda že záleží na plemeni a hlavně chovateli jestli určí rozumnou sumu.

Shrnula bych to asi takto: člověk, který objíždí výstavy a o kynologii se opravdu zajímá, má plemena tzv. "nakoukaná" tak, že prostě kvalitní zvíře od běžného bezpapíráka na první pohled pozná. Bezpapíráci plemen, která jsou množena "na chodníku" už x generací jsou prostě diametrálně odlišní od výstavních psů. To se týká běžných a rozšířených plemen - jezevčíků, kokršpanělů, pudlů, bíglů, kníračů, atd. Bezpapíráci těchto plemen vznikají jako produkty v podstatě náhodného páření jedinců s nejrůznějšími vadami - třeba i bez zlého úmyslu - ale jejich "chov" nikdo neřídí a je v rukou naprostých laiků, kteří prostě připouštějí Betynku s Beníkem, protože je to taky pudlík...
Ovšem člověk, který tomu tolik nerozumí rozdíl, nevidí. To je případ i paní zadavatelky s jezevčíky - ano, jsou to jezevčíci a jsou lepší než většina bezpapíráků. V typu jsou ale obě feny od ideálu plemene na hony daleko a kdo tomu trochu rozumí, na první pohled to vidí - jsou nohaté, neúhlené, chybí srst - celkově postrádají ten "šmrnc" pěkného jezevčíka. Ale samozřejmě je důležité, že jsou zdravé a povahově milé.
U plemen, která nejsou tak rozšířena je situace lepší, protože mají "papírové" předky jednu či dvě generace zpět - tady se běžně vyskytují zvířata exteriérově srovnatelná s jedinci s PP. Což je ovšem také jen otázkou času - stačí pár generací a chodníkový typ je na světě. Ale třebaže jsem odpůrce množení bezpapíráků, chápu, že je lidi kupují, protože šetří. Já si zase kupuju oblečení od Vietnamců a je mi fuk, že znalec hned pozná, že jsou to nemožný hadry . Ovšem psy musím mít značkový , každej má prostě jiný priority...

vitacit napsal(a):
Naše briardice má už 12,5 roku.

Koukám, že k tomuto tématu mám taky co říci . Střední stříbrná fena Argent Adrienne Cassiepia focená na výstavě ve věku 14 a půl roku. Jinak tedˇv létě ve svých patnácti s námi chodila denně kolem 8 km - prostě zatím čupr babička...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

V Olomouci je tetovaná ovčanda, exteriéračka.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

impact napsal(a):
Možná by bylo dobré ji vyfotit ve výstavním postoji. Takhle vypadá trochu jako vořech, kterých jsou plné útulky.

Proboha, kdo umí postavit ovčáka do výstavního postoje?! Pár chovatelů a vystavovatelů... A když to někdo neumí, tak pak je lepší vyfotit fenku, tak jak je, než se o něco pokoušet. A nevypadá jako vořech, má krásnou barvu, hlavu, hrudník... Škoda přeškoda těch uší!!! Ale jako super mazlík do rodiny by byla dokonalá.

navel napsal(a):
dobrý den,
barva je černá, znaky husky - nestandardní, ta lysinka by měla být čistě bílá bez toho tmavého fleku v ní. Jinak bude s věkem světlat ( jako všichni husky) - někteří jen lehce prostříbří, někteří jdou úplně do bílé, většina je stříbrná.
Každopádně je moc hezký a přeju mu at je i zdravý :)

Děkuji moc, mne zaujala ta kresba na hlavičce právě proto, že je tak dokonale symetrická a má vevnitř ten hnědý znak. Se zdravím to bude sázka do loterie - byl určen na zkrmení. Už mám doma takhle jednoho - samce aguti, kterého jsem koupila za šest korun na teraristické burze jako slepé mládě. Tedˇje mu rok a půl a protože je uměle odchovaný, tak je to fakt super mazel.

Dnes jsem ve zverimexu narazila na tohle mládě a musela jsem ho prostě koupit - bylo by ho škoda na krmení . Může mi někdo z potkanářů říct, jaká je to barva a jak se říká tomuhle znaku (pokud to má nějaký název)? Díky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

alda napsal(a):
Mám stejný problém.Našli jsme odrostlejší kotě kříženečka s perskou a srst je v katastrofálním stavu-stejná jako u Vás.Zkoušela jsem ji taky ostříhat,ale je to šílené-podařilo se mi i párkrát trošičku zastřihnout,jelikož cucky jsou až na kůži.Ranky byly ihned ošetřeny.Čeká nás vyholení,jak u Vás.Mám z toho hrozné obavy,protože kotě je navíc polodivoké-není zvyklé na lidi.Poraďte jak nejlépe na něj co se týká oholení ( návštěva salónu pro psy ) a jeho výchovu ? Zvykne si na lidi? Zatím se snaží před lidmi schovat,ale občas se chytit nechá,ale jen v uzavřeném prostoru - místnosti.
Děkuji za rady.

Pakliže se jedná o polodivoké kotě, budete se muset patrně domluvit s veterinářem na narkóze či alespoň částečné sedaci. Holení peroucí se kočky je dost obtížné a jsou k tomu zapotřebí minimálně dva lidé (spíš tři). Ne každý pracovník salonu je ochoten nechat se pokousat a poškrábat - zavolejte do salonu a vysvětlete situaci, oni vám řeknou, jak v tomto případě postupují. Ostříhat zplstnatělou srst nůžkami nelze, je nezbytné použití profi strojku ) a i s ním to jde pěkně špatně a počítejte s tím, že kotě nejspíš skončí s nějakými těmi zástřihy do kůže).
Jinak koho zajímá osud Salome - má už nový, naprosto fantastický domov u hodných lidí.

caniche napsal(a):
Pod krunýřem byla naštěstí jen zdravá růžová kůže. Myslím, že ji ta plst uchránila před těžkým prochlazením, takže bylo štěstí, že ji původní majitel nečesal - rozčesaná peršanka by dlouhodobý pobyt na poli asi ve zdraví nepřežila.
Povaha Salome je fantastická - po hodině a půl. kdy ji dva lidé drželi a třetí z ní pomocí strojku škubal filc (jak jsem psala, mašina to nebrala a tahalo to určitě hrozně), poté, co jsme ji vykoupali a vyfénovali, jsem najisto čekala, že bude pěkně otřesená. Dala jsem ji do výstavní klece k topení a ona v momentě vymetla misku, trochu se přičísla a už se zas mazlila a předla. Z neurózy po holení tedy strach mít nemusím, evidentně je ráda, že to má dole (před tím se pořád neúspěšně pokoušela dát to do pořádlku,tedˇse konečně může upravovat). Špinavá byla taky děsně, i po holení z ní tekla spousta špíny. Zachránili jsme ocas, tak aspoň něco jí zůstalo
Ano, rýsuje se i zodpovědný zájemce, takže snad bude mít tenhle příběh \"perské polní kočky\" happyend.

Ještě fotka...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

orinka napsal(a):
já jsem včera celý den a večer na tu kočičku myslila a už netrpělivě čekala na ráno, jestli bude nějaká nová zpráva. Jsem moc ráda, že to takhle dopadlo a kočička je v pořádku, měla jsem strach, aby pod tím krunýřem nebylo nějaké nadělení. A i zájemce se rýsuje - děkuju Vám za profesionální zásah, bez Vás by to s ní dopadlo špatně.

Pod krunýřem byla naštěstí jen zdravá růžová kůže. Myslím, že ji ta plst uchránila před těžkým prochlazením, takže bylo štěstí, že ji původní majitel nečesal - rozčesaná peršanka by dlouhodobý pobyt na poli asi ve zdraví nepřežila.
Povaha Salome je fantastická - po hodině a půl. kdy ji dva lidé drželi a třetí z ní pomocí strojku škubal filc (jak jsem psala, mašina to nebrala a tahalo to určitě hrozně), poté, co jsme ji vykoupali a vyfénovali, jsem najisto čekala, že bude pěkně otřesená. Dala jsem ji do výstavní klece k topení a ona v momentě vymetla misku, trochu se přičísla a už se zas mazlila a předla. Z neurózy po holení tedy strach mít nemusím, evidentně je ráda, že to má dole (před tím se pořád neúspěšně pokoušela dát to do pořádlku,tedˇse konečně může upravovat). Špinavá byla taky děsně, i po holení z ní tekla spousta špíny. Zachránili jsme ocas, tak aspoň něco jí zůstalo
Ano, rýsuje se i zodpovědný zájemce, takže snad bude mít tenhle příběh \"perské polní kočky\" happyend.

canis lupus napsal(a):
Dobry den,
kocku nemusite holit, staci odstrihat cucky. Mam podobnou kocku a srst ji plstnati i pri kratkodobem pobytu venku, treba o dovolene. Vystriham jednotlive cucky a srst brzy doroste. Kdybyste nenasli zajemce, rada se koci ujmu.

Pakliže by byly v srsti jednotlivé pucky, ani by mne nenapadlo kočku holit. Ovšem srst je zplsnatělá kompletně - kočku jsme holili přes hodinu a sundali z ní jednolitý na kámen tvrdý kabát plsti. Teprve když jsme se do toho pustili, viděla jsem, jak byla snaha o rozčesání zcela marná - tohle prostě nešlo. Opravdu nešlo - jak jsem psala, mám salon a rozčešu kdeco, včetně zanedbaných peršanek. Ovšem tohle zvíře nikdo nečesal měsíce. Byl opravdu problém i s holením, musela jsem vzít nejnižší hlavu (tři milimetry bylo moc a do srsti se ta hlava vůbec nedostala). I s tou nejnižší hlavou to šlo hrozně, a to mám profi strojek. Ale je to za námi, kočka vypadá hrozně, ale evidentně se jí ulevilo, po oholení jsme ji vykoupali a tedˇsedí u topení a přede.

orinka napsal(a):
jsem moc ráda, že se kočička při všem tom neštěstí dostala do nejlepších rukou. Prosím, uvažte ale, že pod tím škraloupem spečené srsti může mít kůži poraněnou od cizopasníků a nevím, jak dalece si s tím doma (i když jste šikovní a zkušení) poradite? Asi bych na vašem místě zkusila najít veterináře, co to umí s kočkami, protože problém nebude jen kosmetický, ona může mít vážné kožní problémy! Ta kůže nemůže dýchat.

Děkuji všem za odpovědi. Mám nástroje i praxi (rozčesávali jsme peršanky dost často), takže jsem se do toho dnes pustila - ovšem zjistila jsem záhy, že v místě, které vyčešu, nezůstane žádná srst. Doslova žádná - doufala jsem, že bude sice řidší, ale jakžtakž tam něco málo zůstane, bohužel nikoli. Srst je v takovém stavu, že její rozčesání se rovná vytrhání dohola. Zatím jsem tedy odholila strojkem břicho, vnitřní strany stehen a hrudník. Kůže je zdravá, beze změn a parazitů (kočka měla antiparazitální obojek).
Holení zvířat je mi krajně proti srsti, bohužel v tomto případě není jiné cesty, nemá smysl vyrvat kočku na kůži - ve finále je výsledek stejný.
Doufala jsem, že číču perfektně vyčešu, trochu vykrmím (naprosto katastrofální, slovy nepopsatelný výživný stav), odčervím a najdu jí nový domov. Když ji oholím, tak mám strach, že nenajdu zájemce (zkušenosti s udáváním útulkových psů, dělám stránky Pudl v nouzi - oholené nabo zarostlé a zanedbané zvíře nikdo nechce, po úpravě srsti se najde osvojitel).
Kdybyste věděli o někom, kdo by si ji vzal - zodpovědný člověk, ne množitel bezpapíráků (koneckonců nikdo neví, jestli není kastrovaná), výhradně do bytu.
Salome (tak jsme ji pokřtili) má super vstřícnou a mazlivou povahu, nemá problém s dětmi, ke psům se chová přátelsky a beze strachu. Při česání byla velmi trpělivá - jistě bude později při péči o srst naprosto bezproblémová. Zájemci mohu zajistit samozřejmě zdarma oholení - je zbytečné ji dávat do narkózy, není problém odholit při vědomí - neklade výrazný odpor.
Věk si odhadnout netroufám, zuby má ale zdravé, bez zubního kamene, myslím, že se jedná o mladší zvíře.

efi napsal(a):
Dobrý den
Předně vám chci říct, že je skvělé, že jste se o kočičku postarala! Vážím si každého, kdo má srdce a pomáhá chlupáčkům v nouzi
Jinak nemám s tímto přímo osobní zkušenost u kočičky, ale myslím, že pokud odstřihnete ty nejhorší chuchvance co nejblíž pokožče a potom použijete nějaký kvalitní šampón proti plstnatění, že by se vám mohlo podařit dát srst do slušného stavu. Rozhodně bych nedoporučovala holit, protože vím, že to kočky snáší velice těžko, můžou u nich vzniknout i neurózy! Takže doufám, že se Vám bude dařit a kdyžtak dejte vědět, jak jste dopadli

No nedalo nám to, když jsme ji viděli v poli u silnice a v dohledu žádná civilizace... Tak jsme ji odchytli, nacpali do lepenkové škatule do auta se čtyřmi psy a laboratorním potkanem a dopravili domů
Číča je neskutečný mazel, mezi psy se pohybuje s naprostou suverenitou - ani náznak strachu, dokonce se o ně otírá (viz. foto s 16ti letou pudlicí, která jediná si to nechá líbit - ostatní psi včetně ovčáka před ní uhýbají).
Ohledně srsti - v podstatě se jedná o jednolitou "deku" naprosto tvrdých a špinavých filců (na fotce to vidět není, ale je to hrůza). Kočku nikdo nečesal měsíce, možná dokonce, že nikdy v životě. Běžné knoty a drobné filce se z peršanek vyčesat dají celkem dobře, ale ze zkušenosti ze salonu vím, že srst v takovémto stavu je problém i oholit - strojek se nemůže dostat ke kůži, doslova musíte holit milimetr po milimetru, hrozí i pořezání kočky. Ovšem s vyčesáním to taky nevidím valně, přestříhat filce napůl sice lze, ale stejně jejich zbytek je úplně tvrdý.
Jinak kočka má trochu červené a jakoby "papírové" uši, zřejmě omrzliny (doufám, že ne svrab).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dnes odpoledne jsme na v polích u Dynína (okres České Budějovice) nalezli tuto peršanku. Kočka je hrozně vychrtlá, má totálně zplstnatělou srst. Na krku měla obojek proti blechám. Je nesmírně mazlivá a absolutně se nebojí psů (máme tři pudly a německého ovčáka - pohybuje se mezi nimi s naprostou samozřejmostí).
Zajímalo by mne, o jakou barvu se jedná - podle knihy asi cameo, ale má modré oči. Rovněž bych chtěla vědět, zda je možné rozčesat takto katastrofálně zanedbanou srst - vytváří doslova \"kameny\" z filců. Nerada bych kočku holila, pracovala jsem v salonu na úpravu psů a čas od času jsme holili zanedbané peršanky - výsledek je dost strašný. Jakým způsobem při rozčesávání postupovat - nebo opravdu raději kočku oholit strojkem (nůžkami stříhat nelze, filce jsou až od kůže)?
Za rady děkuji.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

gaya napsal(a):
krátkosrsté kolie jsou psi vhodní pro začátečníky. Ne proto, že by je nebylo třeba vychovávat, ale proto, že velmi rádi spolupracují s člověkem a v rodině nemají tendenci pokoušet se šéfovat lidské smečce.
Ať se rozhodnete pro jakéhokoli psa, pro začátečníka je lepší pes s PP, u kterého můžete podle plemenné příslušnosti aspoň trošku odhadhout povahu.

Ujasněte si, co od psa očekáváte - jaké povahové vlastnosti by měl mít, kolik času mu můžete věnovat, chcete-li se věnovat výcviku či nějakému kynologickému sportu nebo chcete-li jen, aby na vás čekal doma nějaký nenáročný společník.
Podle toho pak volte - budˇvyhledejte plemeno, které vaše požadavky splňuje, zjistěte si maximum informací a pak si kupte štěně s PP. Nebo objedťe útulky, pohovořte s ošetřovateli a vyberte psa, který odpovídá povahovými vlastnostmi vašim představám. Jinak "malý tˇuntˇa" neznamená automaticky "snazší na výchovu" - záleží na spoustě okolností - u kříženců hlavně na tom, čeho jsou kříženci (např. kříženec pudla bude s největší pravděpodobností učenlivější a ovladatelnější než kříženec bígla). A když jsme u toho - krátkosrstou kolii vychováte s menší námahou než např. křížence huskyho
Atˇse rozhodnete jakkoli, vybírejte podle povahy, která vám vyhovuje, ne podle vzhledu plemene či voříška.

impact napsal(a):
Amen.

Impact: psala jsem ten příspěvek v době, kdy tam názor příspěvovatelky nade mnou ještě nebyl - kdyby tam byl, nepsala bych prakticky totéž

impact napsal(a):
Asi bych na tvém místě vyhledávala hlavně kontakt s druhými psy. A taky možná cvičák...

A pokud se stane to, že uvidíš, jak reaguje agresivně na nějakého psa, tak jí to okamžitě a rázně zarazit... Dát jí jasně najevo, že tohle teda NE!

Hele neproved jí některej "soused" pes něco? Ono se většinou takový chování nenastartuje samo od sebe...

A popravdě se mi moc nelíbí představa, že to dělá proto, že jí ty stačíš... Tam spíše může být problém v tom, že má mezery v socializaci a neumí se ve společnosti psů chovat...

Podle mého názoru jde nedostatečnou socializaci, málo skutečné "práce" - výcviku (zřejmě žádný či jen amatérský) v kombinaci s dospíváním feny. Německý ovčák je plemeno, které vyžaduje od majitele poměrně hodně zaměstnání, měla bys chodit na cvičák. Fena bude v kontaktu s ostatními psy, bude muset za jejich přítomnosti pracovat. Bude tě mnohem víc respektovat, nedovolí si dělat nic, o čem ví, že dělat nesmí (napadat jiné psy).
To, že máte z obou stran sousedy neznamená, že by fena měla dostatek kontaktu s cizími psy - akorát na sebe řvou přes plot - to není žádným přínosem. Ona musí být ve styku s cizími psy na neutrálním území a s různými psy, nejen s těmi, které zná. Cvič poslušnost, to je základ - fena tě musí absolutně respektovat a za každých okolností bezpodmínečně a okamžitě poslechnout. Napadání předcházej - při hře s fenami jí dávej košík a pozorně sleduj chování, jakmile zjistíš, že se ježí či "prsí", okamžitě jí hrubě okřikni a odvolej.
Je možné, že si prostě s jinými fenami hrát nebude - tak ji k tomu nenutˇ - důležité ovšem je, aby feny bezdůvodně nenapadala, např, když se potkají na procházce.
Jinak drtivá většina ovčáků je snadno ovladatelná a udělá ti, co ti na očích uvidí, jen si s nimi musíš prostě dát trochu práce při výchově a výcviku.
Já mám dospělého psa NO - od malička je stále mezi psy a je velmi přátelský. Ovšem při hře s jiným dospělým psem jsem ostražitá - jakmile mám pocit, že se na sebe mládenci příliš "prsí", psa budˇodvolám nebo odvedu jejich pozornost jiným směrem.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hehe napsal(a):
Zdravím " Hortovou : a těší mě její názor. Prasnici , která nechce kojit - prvničce / možná dáme ještě jednou / JEDNU !!! / šanci a pokusíme se ještě jednou , jestli nedostane rozum. Pokud NEMŮŽE KOJIT jde hned. Ale rozhodně si po ní neodchováme další sviňku. O to šlo. Nesrovnávala jsem hospodářská zvířata jen tak náhodou. Pes má jistě jiné psychologické postavení než dejme tomu kráva. Ale upřímně řečeno ještě před nedávnem byla zvířata k nějakému užitku. A ten užitek se cíleně podporoval. Různý užitek : Buldoček byl kámoš, chrt chytal zajíce a vlky.A podle toho se to šlechtění skutečně provádělo. A ne jako dnes že se o kdejakém plemeni ví, že už se nechová tak jak to donedávna bylo. Dřív se dbalo na povahu mnohem víc, nejen na stavbu končetin .. Lhostejno , jestli psi zahřívali postele nebo hlídali ovce , vybíralo se nekomrpomisně. jako u hospdoářských zvířat. Pes je domácí stejně jako vepř je domácí. Když pes nehřál a kousal když byl k tomu šlechtěný - pryč s ním . Nehlídal a nekousal , když byl k tomu určený -- šel taky. Pokud pes / kráva, kůň , slepice, strom / nesplnoval požadavky na něj kladené měl smůlu. Jak jinak by vznikla ta užasná plemena o kterých tu krafáme? Já nemluvila o tom, co pro nás pes znamená,ale jaká by měla být pravidla pro jeho chov. Jde o to že toto zvíře není za co odměňovat. Jsou desítky týraných psu, které se takto nechovají a mohli si v životě prožít i horší věci.Vyrostl z něho grázl a já bych asi moc nehváhala a zbavila bych ho utrpení žít . Problém asi je, že je z útulku a je teda ten přehmat a to hezké charitativní gesto víc videt i pred veřejností, že jo. A jak je vidět ze zdejší diskuze, chce to z načnou odvahu. Helena

Marcha: děkuji za podporu, i já souhlasím s Vaším názorem. Drtivá většina psů by měla mít na hlavě svatozář za to, co dokáží přežít aniž by člověka plošně nenáviděli jako živočišný druh... Ale jsou samozřejmě výjimky, které se prostě s dispozicemi pro agresivní chování rodí. Některá plemena častěji, některá výjimečně - kdosi mne tu napadl, že border kolií se to netýká... Sousedi, rozumní a průměrně zkušení pejskaři dávali utrácet ročního anglického setra pro agresivitu vůči staršímu dítěti (zřejmě boj o pozici ve smečce). U tohoto plemene taky asi ne zrovna běžné chování.
Zároveň souhlasím i s Helenou. Nechci být špatným prorokem, ale ten pes stejně nejspíš skončí špatně (pokud nenajde nějakého troubu,, který mu bude vše tolerovat). Upřímně řečeno, nijak zvláštˇho nelituji, když si projedu útulky a příběhy z nich, je tam mnohem víc případů ke skutečnému litování než jeden atypický agresivní prevít. A jestli ho nová majitelka dává pryč opravdu z důvodu nesnášenlivosti ve smečce, či jen nechce uvést pravý důvod, to je rovněž otázka.