m1212 napsal(a):
Dobry den, prosim vas:

- Po akom case od kedy ste zacali s jazdenim ste si kupili vlastneho kona?

- Ako dobre by mal jazdec vediet jazdit aby bol vhodny cas na kupu vlastneho kona a mohol sa vybrat aj sam na vychadzku do prirody?

- Aky stary by mal byt kon ak hladam kludneho, nelakaveho kona na bezpecne vychadzky?

Dakujem vopred za kazdu radu

Já si pořídila vlastního koně až po tom, co jsem měla v pronájmu několik let jiné koně, po tom, co jsem strávila u koní X krát v týdnu (často každý den) za každého počasí celkem 13 let.
Především také po tom, co jsem měla vyřešené bydlení, auto a práci na dobu neurčitou. A k té ještě brigádu. Takže stálý finanční příjem zajištěn.

Myslím, že pokud nejste profesionální jezdec, nikdy se nebudeme sám/sama považovat za dobrého jezdce. Trocha pokory by tu vždy měla být. Já sama se za něj nepovažuji. A koně jsem si pořídila mladého, neobsednutého. Samozřejmě s rizikem, že ho můžu lehce zkazit.

Jinak si myslím, že obecně platí pravidlo, že koně se zklidňují okolo 7-10 roku života. A starší. Ale i takový patnáctiletý kůň dokáže jezdce potrápit. Takže o věku to úplně není :)

Jinak určitě krom věku volte také určité druhy plemen, které jsou přirozeně klidnější a především si zkuste koně prověřit sama - ať vám umožní jízdu do terénu na něm, třeba s dalšími jezdci. :)

Přeji úspěšný kup a ať vám to s koníkem šlape :)

kallisto napsal(a):
Zkuste si zavolat pana Hakra z Equiservisu.

https://www.equiservis.cz/sluzby/servis-a-pasovani-sedel-ve-staji/

Děkuji :)

turistka napsal(a):
Odkud jste?

Karlovarsko.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přihoďte 15 tisíc a nechte si ušít sedlo na míru. Zejména pokud soudíte, že kůň zaslouží nové sedlo.

Když koupíte sedlo za 25 tisíc, tak vám musí sedlář přijet sedlo posoudit, což stojí stejně jako měřící návštěva před novým sedlem. Pak sedláři sedlo dáte na úpravu, a to jen pokud půjde na toho koně napasovat (nebude dlouhé, úzké, jiný polštář, atd.). A čekáte stejně jako na nové sedlo. Pak sedlář sedlo přiveze a vyzkouší, stejné peníze jako za nové sedlo. A pak sedláři stejně zaplatíte za úpravu kolik peněz, najednou to sedlo stálo 35 tisíc i se všemi poštovnými, cestovnými, úpravou a vaším časem (nedejbože při nákupu více sedel pokud to první nesedí)...

A obávám se, že "typ BP" ve smyslu "typ barockpinto" ohledně tvaru hřbetu dost dobře neexistuje. BP pořád ještě je "každý pes jiná ves", bohužel.

Jak tak koukám na ty fotky, možná zkreslují, ale dělá to na mě dojem, že budete potřebovat hodně krátké sedlo na dlouhý kohoutek, to bude fuška. Zřejmě i spešl podbřišník...

Ano, máte pravdu. Fotka opravdu nezkresluje. Má krátký hřbet a nevýrazný dlouhý kohoutek.

BP - barokní pinto. Jezdila jsem dřív na frísovi, který byl postavově téměř identický. Jen můj valach je k tomu ještě trochu jemnější v plecích... Je to mladý kůň, tak se bojím nechat si ušít sedlo, abych ho za rok zase neměnila. I když zase je pravda, že se dá dovycpat sedlářek kde je potřeba. Ale jaká je čekací doba? Neumím si představit ho teď nechat třeba 5 měsíců stát :-O
Ale dost možná mi nic jiného nezbude.

Zdravím, jdu sem s dotazem, jaký typ sedel mi orientačně doporučíte na kulatějšího koně, s nízkým nevýrazným kohoutkem. Je to typ BP.
Sedlo co na něj mám mu teď po zimě a po tom, co chodí pod sedlo pravidelně již moc nesedí. Upravovat ho již nechci, je to staré sedlo a kůň si určitě zaslouží nové. Jestli máte nějaké typy, po kterých tak zhruba mám koukat? Budu jej pak chtít napasovat na míru sedlářem. Ideálně všestranné nebo drezurní, pouze anglie prosím. Cenově tak cca do 25 tisíc? Děkuji.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Arbora napsal(a):
A zdravotné problémy typu vredy(reakcie na podbrušník), či kissing spines máte vyriešené? Videl koňa nejaký fyzioterapeut? Sedlo sedí?

Zdravotní problém by být žádný neměl. Kůň se jinak neprojevuje nijak bolestivě, ani pod sedlem, ani ve volnosti. Převalí se přes záda bez problémů. Fyzio bylo na začátku podzimu v pořádku. Na jaře máme v plánu preventivně další návštěvu fyzioterapeuta. Veteřinář koně viděl v říjnu, zdál se mu v pořádku.
Sedlo se zdá, že sedí. Potí se pod ním rovnoměrně. Přesto momentálně pohledávám nové, tohle už hodně pamatuje.

Možná se špatně vyjadřuji a pak si nerozumíme. Rozhodně netvrdím, že je vše v pořádku. :)
Zhoršuje se úroveň vyhazování. Jak si začíná být jistější sám se sebou, když vyhodí, udělá to přísně a na prudko. Ale nevyhazuje pokaždé, když po něm něco chci nebo vždy, když je na louce. Jak říkám, z těch 13 klusacích úseků to bylo v první polovině, dvakrát za sebou. Před tím klid a potom také.
Samozřejmě o tom, že bych měla na tohle mít trenéra vím, nicméně mě zajímá, jestli to někomu kůň dělal taky a jak se s tím vypořádal. A jak bych si s tím případně mohla poradit sama. Například, méně cvalu na loukách, více klusu. Nebo více trénovat na loukách přechody a tak. Jde mi spíš o to, pochopit, proč takhle nereaguje v lese. V lese je milionový. A drtivou většinu vyjížděk po loukách taky. Nemyslím si, že by se mě chtěl cíleně zbavit. To by asi dělal víc blbin a po delší čas, než by se mě nezbavil.

Ono situace se zhoršuje - ano, ale ne vždy. Dnes jsme klusali celkem 13x (dle aplikace, kterou používám) a z toho 11x to bylo v klidu. Dvakrát s popisovaným vyhazováním. Z toho jednou od domova, kdy šel první a kůň za ním si to zprudka vycválal a podruhé směrem k domovu, druhý kůň šel vedle něj, napjatý, ale v klusu a nic nevyváděl. Tyto dvě situace byly dokonce i za sebou. Mezitím bylo ještě cca 10 min kroku s otočením se do směru domů.
Takže si nejsem úplně jistá, jestli bych tak tvrdě říkala, že se situace dramaticky zhoršila. Od otočení se domů a posledního vzteklého vyhazování jsme jely ještě 7x v klusu a to byl bez jakékoliv prudké reakce. A že energie by měl ještě dost. Takže únavou to nebylo, že už to bylo klidnější. Šel v klidu, chvílema i velmi uvolněně. Nemá tendence zrychlovat směrem k domovu.

Ano, to mě taky napadlo, že možná bude chyba komunikace mezi námi. Pak mi akorát nejde na rozum, že tato chyba komunikace nevzniká v lese.
Pobídky často ani nedávám, často ke zrychlení chodu používám pouze zamlasknutí. Je opravdu vnímavý, takže obvykle okamžitě reaguje. Pobídky holení prakticky používám v případě, že z nějakého důvodu nezareagoval na zamlaskání. A i tady stupňuji. Zamlaskání -> Lehký dotyk přiložením holeně -> Lehké stlačení a obvykle je hotovo. Málokdy musím pobídnout víc jak třikrát a to i když je něčím silně zaujatý (například po louce vyběhl člověk se volně pobíhajícími psy a jeho to prostě zajímá). Je takový lehce čumivější typ koně, ale zase poměrně nelekavý a důvěřivý. i když se mu něco nezdá a já mu dám pobídku, aby tudy šel, poslechne a udělá to. V tomhle je opravdu zlatý a řekla bych, že sklízím to, co jsem si zasela na ruce na procházkách, že se opravdu není čeho bát
Taky je pravda, že častěji vyhazuje a je protivný, pokud jdeme s jedním koněm, co takový povahově je. Často vyhazuje, hodně se vzteká, jakmile ho jezdkyně všude "nepustí" aby mohl letět. Ale je to prakticky jediná slečna, co má na nás čas a jsem za to vděčná. Zatím s ním ještě pod sedlem jezdit do terénu sama nechci

Ahojte,
mám takový dotaz, jestli mi někdo neporadíte, jak se vypořádat s tím, co se momentálně děje.
Mám téměř pětiletého koně, obsednutého krátce, jezdíme pouze do terénu, jelikož u nás bohužel není možné jinak (svahovitý výběh, často podmáčené a hojně frekventované louky nebo ohrazené.) Měla jsem s koníkem problém, na který jsem se tu ptala. Většina lidí mi striktně řekla „nechat být, přenechat trenérům.“ Pak se tu ve vláknu objevilo ještě, abych nechala koně přes zimu být a začala znovu na jaře. Tento nápad se mi líbil a původně jsem se pro něj rozhodla. (Jednalo se o fakt, že kůň během šestikilometrové krokové vyjížďky v lese se pokusil 26x lehce vyhodit – koho zajímá více, připojuji odkaz na můj původní příspěvek: „Vyhazující remonta - obsedání https://www.ifauna.cz/kone/diskuse/detail/3993642/vyhazujici-remonta-obsedani?a=3993699#a3993699 )
A tak jsem chtěla tedy se opět vrátit pouze k procházkám na ruce. Nicméně jsem se nechala přesvědčit, zkusit to ještě jednou, cca po jednom týdnu pauzy s tím, že pokud se situace s hysterickým lehkým vyhazováním opakovat, dám mu pauzu a začneme spolu od znovu. Překvapil. Šel jako beránek, jak za koněm, tak i první. Dokonce jsem si dovolila naklusat, když jsem šla s ním první a z vyjížďky dlouhé 4,5 km jsme v klidu klusali 600 metrů (na čtyřikrát, vždy jen kousek). Vyhodil třikrát v jednom místě, když dostal pobídku do klusu. Při dalším naklusání již ne. Pobídky mu dávám jemné, je velmi citlivý a prakticky krok/klus i zastavení reaguje okamžitě na sotva lehké dotknutí se. V tom je úžasný. Kvůli brzké tmě jsem se s ním bohužel dostala ven na vyjížďku jen 4-6x za měsíc. Trénovali jsme na vyjížďkách přechody a zastavení. Ze zastavení vyklusat, z kroku vyklusat. Jít první i za koněm. Postupně jsme začali cválat. Ještě není dostatečně stabilní, takže se tu a tam do vycválání dostal tak, že si jakoby nadskočil, hodil hrbíka, lehce povyhodil a dál v klidu cválal. Kůň je v lese perfektní. Neřeší terén, dokáže odvodit vyjížďku i s koněm, co se zasekne a nechce jít první. Není problém – jde první celou dobu. Začala jsem postupně chodit i kousek vzdálené louky. Z počátku se nám dařilo dobře, na louce je sice trochu nervní, nerad chodí v kroku, ale vždy čeká na pobídku, kterou dostane, až když se zklidní a jde uvolněněji. Asi poslední tři nebo čtyři vyjížďky začal dost vyhazovat, jakmile má zrychlit chod – do cvalu. Vyhodí, udělá pár cvalových a vyhazuje znovu. Samozřejmě intenzita a prudkost vyhození stále stoupá. Z počátku šlo vidět, že si není jistý sám se sebou, ale teď je to vyloženě cílené – opravdu hodně prudké a je jedno, zda je to směrem od domova nebo domů. Takže má otázka zní: Jak se vypořádat s koněm, co cíleně vyhazuje pouze na loukách v otevřeném prostoru a v lese je jak beránek a to ve všech chodech?
Samozřejmě vím, že nejjednodušší by bylo přenechat to na odborníkovi. Ale mě zajímá, co pro to můžu udělat já sama. Díky moc

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nepoštípalo ho v tom lese něco, teď jak bylo to teplo, mouchy dělaly jako krvelačné saně, tipky nebyly pozadu, moje kobyla se oháněla i zadníma, švihala ocasem, nějaké dlouhé krokování nepřipadalo v úvahu, prostě těm potvorá utect, mormálně jsem jí musela pak narepelentovat jako v létě (a to jsem jí i dvakrát, teď na konci října, vzala hadicí po ježdění , krk a do půl těla, kýty a mezinoží)

Ničeho jsem si nevšimla, že by byl poštípaný nebo pokousaný. Ale je pravda, že se mi v jednu chvíli oháněl po nohách a štípal zubama za podbřišník. Ale to trvalo možná půl minuty, těsně před tím, než zkusil poprvé vyhodit. Ale nebyl odřený, ani spařený - přesto domů přišel vlhký (zátěž, bylo vedro a je pořádně nasrstěný). Stalo se to v neděli a znovu jsem mu místo pod podbřišníkem kontrolovala dnes a nikde ani tečka, nikde není nic jinak.

kallisto napsal(a):
Jestli jsem to správně pochopila, tak kůň chodí pod sedlo 1x za měsíc?

Já nevim, my jsme v dřevních dobách remonty zvykali právě na režim, pravidelnost a hlavně nějakou systematičnost.
Ze začátku nějaká lonž, navyknutí na pomůcky, pak chodili i dvakrát denně na patnáct minut, aby si zažili manipulaci, zvykali na zátěž na zádech atd a pak měli nějaký treninkový plán.

Za 1x měsíčně mi to nepřijde moc smysluplné.

Jak je kůň starý? V tom lese jste na něj nasedla pak ze země přes třmen, když jinak nasedáte ze stupínku? Sedlo se nepohnulo? Zuby v pořádku?

Pod sedlem byl dohromady cca 5x. Bez sedla cca 10x třeba jen na pár minut. Lonž díky terénu zde není absolutně možná. Snad zjara, až budeme v novém. Chceme zřídit kruhovku a nějakou menší jízdárnu.
Zvykala jsem na pobídky do kroku/klusu a zastavení ze země na otěži s tušírkou podle Kristýny z projektu Nech se nést. Reaguje prakticky okamžitě.

Koni byly na jaře 4 roky. Valach. Kastrován ve 2,5 letech. Zuby dělané na jaře - byly mu trhány vlčáky. Udidlo jsem začala dávat teprve po zhojení a kontroly huby a zubů veterinářkou dva měsíce po trhání. Ano, i v lese jsem nasedla z vyvýšeného místa. Nasedala jsem z pařezu.
Pravda... Sedlo bych mohla nechat zkontrolovat, zda sedí či nikoliv. Fyzio je již objednaná.

helas napsal(a):
On je sám?

Není sám.
Bylo ve výběhu 7 koní. Dva šli do jiného, jeden zemřel v létě. Teď tu jsou ve 4.

helas napsal(a):
Mně to trochu přijde, že toho koně neobsedáš, ale krotíš :-(

Asi bych se spokojila s tím, že snese sedlo a uzdečku a nechala mu do února od jezdění pauzu (nikoli od procházek na ruce a podobně, jinými slovy: být s ním co nejvíc k potěše obou, ale nejezdit).
Kdo ví, možná jsi moc pospíchala. On ten kůň při začátcích hlavně nesmí přijít na to, že by mohl vyhodit či cokoli takového. Ty se musíš přizpůsobit tomu, jak rychle či pomalu se učí. Plus i tomu, že nemusí být zdaleka ještě "na nohách" - koneckonců právě takhle to mohlo začít; že se bránil přílišné zátěži.
On ten kůň se musí napřed na jezdce nasvalit, aby ho mohl nosit, a to přecejen trvá. Možná to tak fakt je; on už chudák neví, jak ti to má říct. V tom lepším případě.

Pauza je někdy požehnaný pomocník. Dej mu ji - a pak začněte nanovo, jako úúúplně nanovo. S tím, že ty musíš přestat s čímkoli dřív, než koně to vůbec napadne, že už má dost.

To, co píšeš, se strašně mizerně odnaučuje - tak proč to koně vůbec učit?

Jistě, že i pak přijdou chvíle, kdy ti bude chtít sdělit, ať něčeho necháš. Ty to ale musíš zaslechnout hned - a abys v něm dokázala takhle číst, opravdu s ním musíš být co nejvíc, třeba jen tak. Hlavně aby ti zase začal věřit.

Jakýkoli jiný postup je jen a jen cesta do pekel, způsob, jak zkazit koně (nebo - s omluvou - tvorba koně, co chodí v pěti letech elka, v šesti eska a v devíti vůbec...).

No, a samozřejmě je to jak píšou ostatní. Obsedat a následně něco koně naučit je zcela odlišná věc, než jezdit koně hotového. Je to prostě úplně jiný živočišný druh, dá se říct. Bez trenéra se ti může podařit tak krokovka kolem komína. Taky bych nebyla nadšená ředstavou, že mi někdo někde nějak koně obsedne a vycvičí (teda pokud dotyčného neznám pomalu líp než sebe), ale ono to jde společně, spoluprací. Opravdu.
Jinak ne. On se i tím kozelcováním pěkně nasvalí a přivede ho k dokonalosti.

Před časem jsem měla tu pochybnou čest přihlížet tomu, jak přišel koupený koník - milý, zlatý ze země - pod sedlem občas taky, ale nikdy nikdo nevěděl, kdy přepne a začne tanec. Byl nebezpečný. A prošel si přesně tím, co popisuješ.
Asi se ti to nečte snadno, ale tak to prostě je, no.

V pořádku, i takovou odpověď si ráda přečtu.
Kůň je můj mazlík. Mám ho ve svém, kousek od domova. Jsem s ním cca obden. Ze země bych řekla, že mi naprosto věří. Všude za mnou chodí, můžu dělat cokoliv a neleká se. Je takový zvídavý typ koně. Vlezlý. Hodný. Nechá si všechno líbit. Je to mazel. Na procházce se občas něčeho lekne, ale spíš jen sebou škubne. Strašně se bál vody. Nemohl projít ani v blízkosti louže. V létě jsem ho učila nebát se vody, do poloviny září jsme se několikrát týdně chodili na ruce plavit.
Ono přestat teď s tím, co se děje a začít úplně odznova příští rok není problém. Beztak je brzy tma a terén začne být hodně kluzký tady u nás, jakmile začne víc pršet. Na jaře máme v plánu přechod do nového, taky svého. Je v plánu zřízení kruhovky a mini jízdárny. Tak to možná necháme až na nové doma. A začneme asi tedy od úplného začátku. Přeci jen jsem čekala prakticky už rok a půl, tak mě další půl rok už nezabije. Na jednu stranu jsem doufala, že spolu budeme kráčet v kroku/klusu sněhem, kterého tu bývá poměrně dost. Ale snad tahle zima není naše poslední společná a třeba příští rok se dočkám. A do té doby můžu zatím znovu šetřit na trenéra, ať to máme z gruntu a pořádně :)
Díky za odpověď.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Upřímně, já bych si koně na výcvik neposlala. Aniž bych to měla pod kontrolou. A ještě bych si pečlivě vybírala. Ne všechny metody se mi líbí.

Ale na druhou stranu bych si netroufla obsednout koně sama. Takže jsem zpátky u toho trenéra, kterému věřím.

Já měla vybráno. Výcvik na tři měsíce s tím, že poslední měsíc bych docházela minimálně 1-2x týdně a trénovala na jízdárně se svým koněm pod dohledem. Cena cca 40-50 tisíc včetně ustájení po dobu obsedání. Jestli se závěrečné tréninky pak měly platit ještě zvlášť, to netuším.
Bohužel jsem o všechny finance na toto určené přišla (platba dvou pohřbů a kamene,...) a do toho jsem přišla o druhou práci, díky které jsem si mohla dovolit bez problémů na tyhle věci dávat peníze na stranu. A tak teď přemýšlím, zda se na to nevyprdnout a raději znovu nezačít šetřit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč rozmazlenec? Kůň, který 26x vyhodí (to jste fakt počítala?), tím něco dává najevo.

Nevidíme koně, nevidíme vás. Já bych postupovala s trenérem. Po vyloučení problému zdravotního nebo nepadnoucí výstroje.

Ano, vážně jsem to počítala :D :)
Nebylo to nic strašného a spíš mi to přišlo takové na protest. Přesto jsem si vzala číslo na fyzioterapeutku, ke které jsem koně rovnou objednala na zkontrolování. Dorazí za necelé dva týdny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Požádat o pomoc zkušenějšího. Od počítače vám nikdo neporadí, je potřeba tam být s tím koněm a reagovat na to, co dělá, okamžitě a dle situace.

Dnes je taková nepochopitelná móda, že si každý obsedá koně sám. Ne nadarmo se dřív koně prostě posílali na výcvik. Jasně, byl to třeba dril a třeba to bylo takové šablonovité, ale pro práci s mladým koněm je potřeba úplně jiný level zkušeností než pro běžné lesoježdění.

Ano, souhlasím. Ani jsem při jeho pořizování neměla vůbec v plánu sama obsedat, To, že toto vyšlo u předchozí kobyly před lety neznamená, že to štěstí mě potká znovu. Koně jsem si pořídila mladého. Kopal po lidech, kopal jim kolem hlavy, probourával ohrady, nezvedal nohy, nenechal se vyčistit. Koňský puberťák. Bylo v plánu ho nechat rok dorůst a pak jej odeslat na 3 měsíce na výcvik. Měla jsem vybraného trenéra, zajištěného člověka, co mi ho odveze, peníze na straně. Bohužel o rok později přišly velké finanční výdaje někde jinde, které se bohužel museli zaplatit. (Dva pohřby v rodině - kdo platil, tem ví, kolik tohle stojí...) a na trenéra už nezbyly peníze. Možná je to hloupost, možná jsem měla počkat ještě rok a zatím si částku znovu našetřit. Ale zkusila jsem to a teď to úplně nechci vzdávat. Samozřejmě, i tato myšlenka mě napadla. Vyprdnout se na to, rok se mu zase věnovat na procházkách a prostě počkat. Čeho se však obávám, zda za rok třeba už nepřijde na řadu rodina a já se k tomu už potom nikdy nedostanu.
Chápu, že poradit od počítače je těžké obecně. A ke všemu v takové situaci. Jen tak dumám, přemýšlím. Sama se sebou se momentálně peru, zda pokračovat nebo počkat.
A hledám hledám někoho, kdo by byl ochotný za poplatek za mnou dojet a poradit i přes to, že tu nemám žádné zázemí.

Ahojte.
Momentálně se potýkám s remontou, který zjišťuje, že by mohl umět vyhazovat.
Je teprve v době obsedání. Bez problémů na sebe nechá nasadit sedlo, i jej dotáhnout. Nechá na sebe nasednout jezdce z jakéhokoliv vyvýšeného místa (obvykle je to pařez, lavička, závora, kámen, klády na zemi,…). Nechá se povodit za ohlávku s jezdcem na zádech, poměrně dobře rozumí pobídce do kroku i zastavení. S jezdcem na zádech následuje jiného koně nebo i člověka samotného. Nedělá mu problém odejít od stáda, ani jít ve skupině. Umí se zařadit, raději však chodí první (asi zvyk z doby, kdy jsem s ním chodila sama na procházky na vodítku.) Nyní byl poněkolikáté v kroku na „vyjížďce“ s druhým koněm. Terén les. Převážně rovina. Občas se v minulosti stávalo, že se třeba po dvou kilometrech zabejčil, že chce jít domů a snažil se otáčet. Házel hlavou, zasekl se a odmítal jít dál. Obvykle se nechal přesvědčit a v cestě vpřed pokračoval. Pokud bylo nejhůř, slezla jsem, kousek převedla a znovu nasedla. Chodí opravdu zřídka. Cca 1x za měsíc. Tentokrát mi však udělal, že po převedení koně na ruce horším terénem (velmi kluzký mech a bláto – raději jsem sesedla a cca 500 metrů koně vedla) a opětovném nasednutí se začal vztekat. Jeho obvyklou pozici hlavu mezi nohy a otáčení se směrem domů tentokrát vyšpikoval ještě pokusem o vyhazování. Oběma zadníma, jen cca půl metru do vzduchu. Takže nic strašného. Celkem vyhodil dohromady 26x a z toho dvakrát se mu povedlo vyhodit už o něco víc. Nechtěla jsem z něj slézt, aby neměl pocit, že když tohle udělá, zbaví se jezdce. Tenhle jeho protest trval cca 1,5 km. Vyhazoval (nebo se spíš o to zatím jen pokoušel – ještě nemá moc dobrou stabilitu s jezdcem) s větším počtem opakování, pokud šel za koněm. Cca dvakrát vyhodil, pár metrů ušel a znovu se to opakovalo. Zkusila jsem s ním jít první. Intenzita vyhazování byla mnohem menší, ale nezmizela úplně. Zkusila jsem s ním na 300 metrů přerušovaně nadvakrát naklusat ve střídání s krokem. Uklidnil se a domů už došel v dobrém naladění. A teď mě zajímá, jak byste postupovali dál vy? Nemám ani jízdárnu, ani kruhovku. Výběh je v kopci, takže nějaká práce „na jízdárně“ nepřipadá v úvahu. Okolo nás je všude především les a soukromé pole. Pár luk tu je. Ale opravdu hodně frekventované (pejskaři) u hlavní silnice a nebo totálně podmáčené či oplocené s krávami. Takže potřebuju obsedat „za pochodu“ v lese jedině. Jiné možnosti momentálně nemáme. A s předchozí kobylou tohle byla hračka. Jenže tenhle rozmazlenec, to je úplně jiná sranda s ním. Díky za tipy a nápady co a jak :)