Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Obvykle vídám, že lidi na základě takovýhle neposlušnosti svoje psy izolujou od ostatních psů. Jakože on nám za psama utíká, tak ho za nima nebudeme pouštět. Výsledek je, že se pes už nikdy nedostane z vodítka, protože bude chtít za psama víc a vic. A k tomu se jich ještě začne bát, když od nich bude furt izolovanej.
Zatímco pokud má pes hodně kontaktu a psích her, není to pro něj taková vzácnost a spíš se dokáže ovládnout a poslechnout - samozřejmě s patřičnou důslednou výchovou, nenechat ho neposlechnout, atd.

Když jsem u nějakého kamaráda co psa má, tak si spolu hrají a když jdu domů, tak není problém ho přivolat k sobě a připnout na vodítko. Problém je doma. Ještě nemáme postavený plot a asi bude ještě bude nějakou dobu trvat, než ho mít budeme. Soused na proti taky plot nemá a když můj pes vidí, jak tam ten jeho pobíhá, tak běží za ním. Ale to je ten shovívavý soused. Kousek níž od domu, bývají lidi, za kterými občas přijede jejich dcera s Rotvajlerem. Můj pes za ním někdy přiběhne k plotu, kde na něj poštěkává a kňučí, protože chce za ním. To se sousedům ale moc nelíbí, proto jsem šel tehdy za ním a utíkal mi k hlavní cestě. Kousek výš na námi bydlí sousedka s dcerou a obě mají čivavy. Opět ten stejný problém, že občas můj pes přiběhne k plotu začne poštěkávat. A zrovna k těm bych ho rád pustil, protože jsou hraví, jenomže paničky jsou hrozný hysterky a bojí se, že by jím můj pes něco udělal, tak ho k nim nepustí. Takže tam taky nemůže. Já když sním jdu na procházku, tak ho mám na volno a nechci ho moc učit na vodítko. Na vodítko ho připínám až u hlavní cesty, když se vracíme domů. Kdysi jsme ho vzali s sebou na výlet na jednu přehradu. Chtěli jsme jí obejít do kola a psa jsme měli volně puštěného. Potkali jsme slečnu, opět s Čivavou na vodítku. Můj pes ji jen očichával, radostně vrtěl ocasem, po nikom neskákal, nikoho neobtěžoval a slečna mi sprostě řekla, jetli bych si ho laskavě mohl uvázat a svého psa si vzala do ruky. A to ji jen očichával :( Zbytek přehrady jsme pak museli dojít se psem na vodítku. Problém je někdy i v lidech, proto než aby ho šlo slyšet, jak štěká přes plot na psa, ke kterým ho nechtějí pustit, tak pro něj raději dojdu, než poslouchat hysterky, jak si stěžují na to štěkání.

Máte pravdu s tím hraním. Je fakt že do styku s jinými psi moc nepřichází. I soused říkal, ať ho u něj nechám, ať si pohraje. Jenže nestrpím to, že neposlechl na přivolání a nechám to tak, ať mu to projde. Navíc soused je chápavý a je mu to jedno. Jiní tací být nemusí. Ale jak říkáte, asi je to špatně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Jednou už jsem se neudržel a plácl mu. Odnesl jsem ho domů a poslal na místo. Věděl že něco provedl, ale k ničemu to stejně nevedlo. Navíc jsem nejspíš udělal chybu, že jsem mu plácl a zavřel ho."

Vy jste ho potrestal po tom, co k vám tedy nakonec přišel?

Ano i ne, ale spíše ano. :( To jednou štěkal na psa od sousedů přes plot, protože si sním chtěl hrát. Mohl jsem na něj volat jak chci, ale stejně neposlechl a tak jsem šel za ním. Pořád přede mnou utíkal a vběhl až na hlavní cestu. K hlavní cestě je to cca 100 metrů a když se za ním musíte takhle hnát před sousedy, tak už to ve vás prostě vře. Nakonec vběhl až na hlavní cestu, kde fakt moc nechybělo a přejel ho autobus. Já jsem se ho nesnažil chytat ale jen vždy přivolat k noze a když už oparvdu přišel, tak jsem mu plácnul a odnesl domů. Poslal jsem ho na místo a nechal chvíli zavřeného. Samotného mě to pak mrzelo, nemělo by se to, ale už jsem měl vztek

Ahoj. Mám 9 měsíční štěně Jack Russella teriéra. Když nejsem v práci, tak je pořád se mnou a kam jdu já, jde i on. I třeba když jsem ve sprše, tak na mě čeká za dveřmi. Na procházkách ho mám volně puštěného a poslouchá na zavolání. Když ho chci připnout na vodítko, tak taky, ale když jsme doma a před barákem na louce uvidí psa od sousedů, tak mě naprosto ignoruje. Prostě se rozběhne a je mu úplně jedno, že ho volám. Mohl bych na něj volat třeba hodinu i zvýšených hlasem, ale stejně nepřiběhne. Když ho tam nechám se sním chvíli pohrát a pak ho zvolám, tak to mě poslechne, ale i tak se mu moc nechce a je to problém. Jednou už jsem se neudržel a plácl mu. Odnesl jsem ho domů a poslal na místo. Věděl že něco provedl, ale k ničemu to stejně nevedlo. Navíc jsem nejspíš udělal chybu, že jsem mu plácl a zavřel ho. Už to asi čeká a proto nechce přiběhnout. Poradil by mi prosím někdo, jak ho na tohle naučit poslouchat? Děkuji

Dobry den. Predem se omlouvam za pravopis a diakritiku. Pisi na telefonu. Jde mi o to, ze muj pes zere travu a dela to cimdal casteji. Navic mi pride, ze nema takovou chut k jidlu jako obvykle mene ji. Tak me napadlo, jestli treba nesnedl kost a ta mu nezustala nekde v zaludku. Z tohoto duvodu ho kostama nekrmime, ale casto se stava, ze od nekud pribehne a ma ji v tlame, nebo ji sni kdyz jsme u nekoho, kdo psa kostma krmi. Dekuji

Varaxi napsal(a):
Já střídám. Pravidelně kupuji 2 pytle granulí stejné (tj. na cca 2 měsíce). V létě máme jiné receptury než v zimě. Dáváme i lisované za studena, při přechodu na ně i z nich si chvíli zvyká. Tím myslím jen to, že je baští trochu pomaleji a opatrně, nikoli trávicí problémy.
Nějaké přecházení vůbec neřeším, postupně přimíchávám jen ty, které jsou v receptuře nějak výrazně jiné.

Ony se ty názory strašně různí, někdo říká, že lisované za studena zachovávají více živin, někdo zas, že se hůře tráví (asi jako když dáte psovi syrovou a vařenou mrkev - z té první si vezme výrazně méně, některým psům ji najdete ve výkalech prakticky tak, jak ji psovi podáte). Nevím, no, našemu to je asi fakt jedno.
Jinak ono to Ontario není nic super hyper kvalitního, takže mu střídáním vhodných značek můžete dost pomoct.

A se kterými granulemi jste nejvíce spokojeni? Mě vždy někdo doporučí značku, že jsou fakt super atd. atd. a později se stejně zase od někoho jiného dozvím, že moc dobré nejsou. Už by jsem potřeboval koupit něco, na čem se shodne i více lidí, že jsou opravdu dobré. O kterých značkách se tedy ví, že patří k těm lepším? Hodně lidí mluví třeba o Yoggies.

Lidé se dělí na 2 druhy.
Jedni krmí psa masem, a druzí celý život zjišťují, které granule alespoň malý podíl masa obsahují.
Tip první vědí naprosto přesně co jejich pes žere, ti druzí vědí, co by jejich pes žrát měl. Co ale skutečně žere, to věští z popisu složení na obale a kávové sedliny.

Něco na tom asi bude

lupus4 napsal(a):
je mi líto mu dávat to stejné pořád do kola

se nedivím, natož tohle
zkuste popřemýšlet

https://www.radaveterinare.cz/pes/clanky/barfovani-a-krmeni-psa-je-o-zdravem-selskem-rozumu-rika-veterinar-milan-stourac-94.

Můžete číst spoustu článků a ptát se spousty lidí, ale každý vám stejně řekne něco jiného. Každý si udělá svůj názor a krmí psa tím, co uzná za vhodné. Totéž platí pro granule. Je toho tolik, že si nevyberete a když se zeptáte ve zverimexu, nebo veterináře, která značka je lepší, tak vám pochopitelně poradí tu jeho a tu kterou potřebuje prodat. Když budete kupovat auto a ptát se lidí na názory, taky vám každý řekne něco jiného. Jakou značku granulí by jste mi teda doporučil vy? O barfování už jsem si něco četl, ale bál bych se, že ho nekrmím správně a měl obavy z infekcí. Příde mi to náročné

Vím, že by se granule střídat neměli a mělo by se zůstat u těch jedných, co psovi chutnají, ale je tu někdo, kdo granule pravidelně střídá a nemá s tím žádné problémy? Já krmím své pěti měsíční štěně granulemi Ontario a chtěl bych mu dávat i jiné příchutě této značky, protože je mi líto mu dávat to stejné pořád do kola

Zdravím všechny, moc bych prosil o váš názor. Máme doma teprve dva a půl měsíce staré štěně Jacka Russella a už má tendenci nám oskákat nohu, nebo ruku. Nevím, jestli je to v tomhle věku normální. Navíc nevím, jestli to má spojitost s tímhle, ale začíná byt hodně agresivní a kouše. Zakousne se do ruky, nebo nohy a snaží se ji oskákat. Nedá se už skoro ani pohladit a na slovo fuj, na které před tím reagoval dobře, teď vůbec nereaguje. Může na pejska v tak malém věku přijít puberta, nebo je ta agresivita špatnou výchovou? Děkuji

Inspektor Pišišvor napsal(a):
pak budete buď zavírat dveře, nebo si dáte do dveří do ložnice zábranu (jako pro děti), ale teď mu toho dost dlužíte, protože odtrhnout 5 týdenní štěně od matky a sourozenců je fakt prasárna. Navíc jste se tímto dopustili i porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, protože štěně můžete odebrat nejdříve ve věku 49 dní

Štěně bylo narozeno 26.10. My si pro něj byli 15.12. Takže se mi nezdá, že bychom něco porušili. A psal jsem že ho máme skoro SKORO tři týdny, ne, že ho MÁME tři týdny. Chcete vědět i jeho váhu, kdy bylo očkováno a jaké jsme mu dali jméno? Třeba je takové jméno zakázané.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
pokud to je realita......

je to mimino kterému bylo ublíženo, vzali jste mu rodinu, ve které mělo být, tak ji musíte nahradit
aktuálně bych mu dala jistoty, a k tomu ta postel může patřit, a na samostatnosti bych pracovala postupně, přiměřeně.....

a nebude pak pozdě ho odnaučit od postele?

marcelaamax napsal(a):
Štěně jakmile se vzbudí tak chce čůrat. A pak taky si hrát, neco dělat.

Takže bude lepší ho nechávat přes noc u sebe?

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Jsou mu 2 měsíce, a vy už ho máte 3 týdny doma … ?!

Já vím, asi jsme ho vzali moc brzy. S pánem jsme se po telefonu domlouvali, že by jsme ho vzali později, ale trval na tom aby jsme si přijeli ještě ten víkend, jinak ho prodá jinému zájemci. Nikde v okolí jiný k prodeji nebyl a my pro něj museli až do Olomouce. Když jsme tam přijeli, pochopili jsme, proc trval na svém. Už od pohledu, kde a jak bydleli šlo vidět, že mají hluboko do kapsy a potřebují peníze na dárky, popř chlast, protože už ve 12 hodin odpoledne to z nich táhlo. My ho nakonec vzali, když už jsme tam byli. Doma jsme ho okoupali a na druhý den jeli k veterináři na kontrolu a prášky na odčervení.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Problém to bude. Budete to muset zkoušet postupně. Zkuste do dveří koupelny dát dětskou zábranu, aby nemusel být zavřený, viděl, co se ve zbytku bytu děje, necítil se v koupelně odstrčený. Dávejte ho tam hodně unaveného, aby byl rád, že může spát a nikdo ho neruší, dejte mu něco dobrého na kousání, velkou kost, třeba tu umělou, ať si hlodá. Možná by stálo za úvahu, aby měl v koupelně misku a krmil by se tam.
A nebo se smiřte s tím, že bude spát s vámi v posteli - nebudete první, ani poslední.

V koupelně má všechno, Misky na krmení i hračky. On tam večer usne, ale jakmile se zbudí, tak už tam sám zůstat nechce

Právě jsem se tady u vás zaregistroval, takže zdravím všechny chovatele psů a hned bych vás poprosil o malou radu Už delší dobu jsem si přál Jacka Russella, tak mi ho moje přítelkyně s mými rodiči koupila a já jsem za něho moc rád. Jsem s ním skoro pořád a už se se mnou naučil jezdit i v autě. Problém je, že se na mě nejspíš stal závislý. Tedy alespoň si to myslím. Je mu dva měsíce, my ho máme skoro tři týdny a ještě není schopný zůstat sám v pelíšku. A ještě hůř, není schopný být beze mě, i když je s mými rodiči třeba jen ve vedlejší místnosti. Kamkoli jdu, tak jde se mnou. Teď máme trochu potíže se spaním. Udělal jsem chybu, že jsem si ho naučil do postele, takže když ho chci přes noc nechat u sebe, tak celou noc vylézá z pelíšku a žadoní ať si ho vezmu k sobě, u mých rodičů v ložnici být nechce a když už, tak taky jen v posteli. Chtěli jsme ho nechávat na noc v koupelně. Je tam podlahové topení a pelíšek měl hned pod ústředním topením, takže je mu tam teploučko. Už si na to i trochu zvykl, přes den už tam někdy chodí i sám si zdřímnout. Přes noc je to ale problém. V noci se zbudí a už ho nejde uspat, tak ho rodiče berou k sobě do postele a ráno už mi kňučí za dveřmi. Myslíte, že teď bude problém ho odnaučit chodit na postel a nechat samotného v koupelně? Děkuji za vaše názory