harryz napsal(a):
Myslíte, že labrador může mít 2 páníčky, 2 ho cvičit, 2 s ním chodit na cvičák apod.

Naučili jste Vašeho labsíka nějakou "zkravinku" :-) ?
Přítel teď naši Besynku učí zdechni (aby si lehla na bok a dělala mrtvého psa)

Jaké máte zkušenosti s kynologickým klubem ve městě či na vesnici?

Já osobně jsem první navštívila cvičák ve městě. No a tam to byla hrůza. Přístup naprosto šíleně laxní, pan vedoucí se nám vůbec nevěnoval a cvičil svého NO. No prostě takový nezájem!!!
Já jsem si myslela jestli je to tak na všech cvičácích tak :-oooooooo

No ale pak jsem navštívila cvičák v blízké vesnici, to byl lidi milionový rozdíl. Hned se nám tam začali věnovat, podali nám všechny potřebné informace, je i čas vyhrazený speciálně pro štěňata, nabídli nám VELMI výhodné chovatelské pomůcky (vodítko parádní ruční práce, do ruky padne jak ....... no prostě parádně)

No prostě strašný rozdíl mezi městem a vesnicí.
Máte někdo podobnou zkušenost nebo to tak nebývá.

dita napsal(a):
Přesně tak, pokud se jedná o štěně tak je lepší že HLAVNÍMU výcviku se věnuje jen jeden - tím myslím opravdový výcvik, co se týče výchovy tak by měl poslouchat více lidí.
Pokud už pes povely zvládá a je kontaktní tak už mu je jedno kdo s ním cvičí, labrador za buřta opravdu poslechne skoro každého....

mluvím z vlastní zkušenosti, mám doma skoro 6ti letého, a teď s ním nezvládám cvičit (jsem už před porodem) a tak na cvičáku s ním může cvičit kdokoliv a on jde. Dokonce už i vyhrál 2x třetí místo s mýma kamarádama. Takže labrador s tím opravdu nemá problém

S tím buřtem máte fakt pravdu!
Když mám v ruce třeba takovou tu barevnou tyčinku z vloček, tak je naše Besynka jak na dálkové ovládání :-))))

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

chvd napsal(a):
odkaz na tuto diskuzi jsem zasla jak redakci ifauny tak webmasterovi

a na kterém fóru tohle podle tebe nedělají

wera napsal(a):
Zdarvím pejskaře a pejskařky. Narazila jsem na tuto fotku, dělá na mně dojem, ale nevím, co to je za plemeno. Identifikujete to někdo? díky

že by fotomontáž? :-)

nozka napsal(a):
Pokud je to vám někdo blízký (manželka,přítelkyně) a sdílí s vámi domácnost a chtlě by se zvířeti nadále věnovat (třeba jenom porcházky) je do dost dobré,někdy i důležité,aby se naučil respektovat i toho druhého a aby ten druhý vědel co a jak,my to taky tak děláme,ale máme kokra,ale tohle je snad u vše psů stejné

no já jsem slyšela, že labradoři respektují více páníčků, tak jsem chtěla vědět jaké s tím má kdo zkušenosti

Myslíte, že labrador může mít 2 páníčky, 2 ho cvičit, 2 s ním chodit na cvičák apod.

parkuracek napsal(a):
sem davejte fotky štěnátek

No a teď už má půl roku

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

parkuracek napsal(a):
sem davejte fotky štěnátek

Tady má Besynka 3 měsíce

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

parkuracek napsal(a):
sem davejte fotky štěnátek

Tady má naše Besy nějakých 10 týdnů

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Můžete mi poradit jaké konzervy by se hodily k Acaně?
Chci svému labrouškovi občas udělat nějakou změnu ale konzervy Acana nejsou (nebo jsem je aspoň nenašla)
Besynce je půlroku

nickdo napsal(a):
Prosiiim vsechny pejskare, aby nepousteli pejsky v civilizaci z voditek. Nam se to vymstilo, pesan bez naseho vedomi vypil nemrznouci smes do auta a ted pomalu umira... Nevim, jestli si na nej vzpominate, bernak Fanousek

Tak to je mi velmi líto. Je určitě pro Vás velmi těžké. Nedávno jsem strachy nespala, když mi moje půlroční labradorka na prochajdě sežrala něco co vypadalo jako přímo pro nějakého hafana schválně nastraženého.

Někdo jednou řekl: Nikdy nevidíte do všech souvislostí, nevíte co dobrého Vám může smutná zkušenost přinést

dita napsal(a):
To je sice pravda, ale Jezinka má pravdu . Pokud se teď pejsek nenaučí si vás hlídat, tak pak ho už nebudete moc pustit z vodítka nikdy

ale ona si mě hlídá, vždycky trochu odběhne, a hned se ohlídne jestli tam ještě su. ale jak se rozdovádí tak se nezná :-/

jazzinka napsal(a):
Máš labíse tak je jasný, že poleze do vody a nijak mu to neuškodí. Můj pes se poprvé trochu nedobrovolně koupal ve 4 měsících v prosinci a taky to v pohodě přežil, naopak teď miluje vodu (a je to vlčák)
Fakt ji pouštěj, obvyklý postup je obrácený, štěně nejdřív na volno (přirozeně tě následuje) a pak se naopak zvyká na vodítko. Takhle si myslím že už teď musí mít špatnou socializaci.

Já se ptala jen jak dlouhé vodítko

marcha napsal(a):
Přesně tak
Já mám taky - na cvičení krátké, na obrany dlouhé a na procházky a do města a na cesty přepínací, které lze navíc snadno kamkoliv cvaknout a délka se dá měnit (max. je tuším 2m).
Taky mě ale zaujalo, že ji nepouštíš, i když jsi se na to neptala, takže promiň. Ale pokud ji nebudeš nikdy pouštět proběhnout jako štěně, v dospělosti to pak už nejspíš fakt nepůjde...

to víte, že ji pouštím, ale velmi opatrně, protože třeba teďka o víkendu mi škočila do řeky, tak jsem si musela vystřihnout scénku z Pobřežní hlídky :-)

Takže asi teda bude nejlepší koupit to 3m vodítko na prochajdy + 1,5m na cvičák

Chci si pořídit nové vodítko na svou půlroční fenku labradora, už mám vybrané, s kroužkem navíc na zkrácení, domácí práce jedné paní, fakt paráda. Jen nevím jak dlouhé, jestli 2m nebo 3m. Od této neděle začínáme chodit na cvičák a na procházky většinou chodíme na vodítku, mám strach ju poštět.

Která délka je ideální?
Už jsem objednala 3m ale nevím jestli nemám tu objednávku radči změnit.

Prosím poraďte

jessie napsal(a):
Tak vám musím napsat, co se mi přihodilo při dnešní večerní procházce. Mám labradorku - 1,5 roku, ke psům je nekonfliktní, z větších má respekt, ale nemá strach. V přírodě a na polních cestách chodíme zásadně navolno, ale když jsem už z dálky viděla, že proti nám jde pes, nejméně dvakrát větší než Jessie, radši jsem si jí připnula na vodítko. Jednalo se o Hovawarta, kterého vedla asi 17ti letá dívka. Když se blížil k nám, šel pomalu už jen po zadních, takže tlak na obojek byl jistě veliký (Nutno dodat, že dívka se držela a psa k nám nepustila ani na kousek). Jenže to by nesmělo být té "hloupé náhody", kdy obojek prasknul. Pes se okamžitě pustil do Jessie, která se točila na vodítku, ve snaze utéci. Nakonec všechno skončilo jenom velkým leknutím na straně páníků (tedy mě a slečny) i mého psa. Musím dodat, že pes byl naštěstí alespoň trochu ovladatelný a na třetí hlasité zavolání přiběhl, slečna se k tomu slušně omluvila.

Domů jsme se vraceli městem, vyhnuli se toulavému psu a šly přes náměstí, když naproti nám vyšli naši "romští" spoluobčané. Jednalo se o děti asi ve věku 11 a 12 let, které měly kuličkové pistole a začaly střílet do mého psa. Bohužel, Jessie je takové "telátko" a na tuto situaci reagovala podřízenou pozicí na zádech. Než jsem se stačila rozhodnout, co dál, utekli.

Toto se nám stalo poprvé a doufám, že naposled. Avšak můžu se zeptat - kdyby můj pes napadl cikánské chlapce, kdo je na vině?

No já jsem měla včera taky docela akční zážitek.
Šla jsem na procházku se svou půl roční fenkou labradora. Šly jsme kolem řeky a najednou hup a už byla Besynka ve vodě. Byl tam strašně vysoký a strmý břeh. takže následovala scéna jako z pobřežní hlídky. začala jsem utíkat a během běhu jsem odhazovala bundu, mobil a podobně. naštěstí to dopadlo dobře až na promočené boty :-) Besynka asi tu vodu přehlédla nebo nemá žádný pud sebezáchovy, nevím :-)
Stalo se vám někdy něco podobného?

ajulka napsal(a):
taky se mi to zdá příliš mnoho. Muj pesa váží 30 a je mu 18 měsícu, ale myslím že posoudit to může i tvuj veterinář, podle mě je to ale moc

Naše Besy má 6 měsíců a má 20 kilo

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

rendik napsal(a):
Ahojky lidičky! Tak u nás to bylo asi tak, že se psem jsem vyrůstala. Když mi byly 3 roky, přestěhovali jsme se do vlastního domku a rodiče si pořídili NO (takového toho vesnického vořecha, který vypadá jako ovčák), psa nějak extra necvičili, byl hzlavně jako hlídač, ale docela poslouchal, taťka s ním chodil všude na volno... Pes ale poslouchal opravdu jen rodiče (není se čemu divit když mi v době jeho pořízení byly 3) a já jsem asi tak od třetí třídy chtěla vlastního pejska. Nějakého malého, pudlíka nebo čivavu. Naši ale nechtěli a slíbili mi, že až nebudeme mít Kazana (to byl ten vořech NO), tak další pes bude můj. V zimě 2005 Kazan umřel a my jsme se chystali si na jaře pořídit nového psa, o kterého se budu starat já. Pořád jsme se nemohli dohodnout na plemenu, NO jsem nechtěla, líbil se mi briard. Toho zase nechtěl taťka, že se musí moc česat. Tak jsem si vybrala choďáka, ten se jim na hlídání domu zdál zase moc malý, tak jsme se takhle několik měsíců dohadovali, až mamka našla inzerát na novofundlanďany, zavolala tam a jednoho pejska zamluvila. Asi po dvou týdnech jsme nasedli do auta a jeli si přes 100 kilometrů pro štěňátko. A tak se u nás doma ocitl Kim - můj první pes. Naši předpoládali, že až zjistím co to je starat se o psa, přestane mě to bavit, ale to se spletli. Začala jsem s ním chodit na cvičák, pak jsem objevila dogdancing a i přesto, že mě od toho všichni zrazovali (nemůžeš přece tancovat s novofundlanďanem, je na to moc veliký, moc líný,...atd.), začala jsem ho učit otočky, dávat packy a podobně. Mě je 17, Kimovi rok a 4 měsíce, pořád chodíme na cvičák (naši si mysleli, že mě to přestane bavit), připravujeme se na canisterapeutické zkoušky, učím ho jezdit autobusem a začátkem července jsme byli na táboře dogdancing, kde jsme složili dvě zkoušky a na neoficiálních závodech jsme dokonce vyhráli jednu divizi...

ve 4 měsících? tak to je teda trochu fofr

ajulka napsal(a):
K tématu na nemoderce přidávám fotky svýho hafana, zdá se vám tlustý nebo akorát ?? je mu 14 měsíců , váží 35 kg a měří 56

já si taky myslím že je tak akorát