marcelaamax napsal(a):
Jo, to mě napadlo taky, ale vůůůbec se mi do toho nechce , už jsem si to srovnala v mrazáku. Ale tak přemýšlím, že postupně jak budu vyndávat vnitřnosti, nechám rozmrznout a to co nezkrmím dám do malých balíčků zpátky do mrazáku....

A ještě prosím, kde berete nemražené?

Jinak teda u psa jsem si jistá, že ten přechod bude OK, ten může sežrat cokoli a zažívání v pohodě. Ale u feny si tak jistá nejsem, poslední dobou mi přijde, že stačí nějaký špatný pamlsek (co doveze návštěva) a už je to na ní znát, tak uvidíme...

Nezdá se mi to, že jednou rozmrazené maso chcete opět zamrazit. U lidí je to vyloženě nedoporučováno a ani pes není žádný "šroťák" na všechno, ale jedná se o zvíře s poměrně citlivým zažíváním.
Např.salmonela z kuřecího by byl asi ten nejmenší problém.
Jinak bych to řešil podobně jak píší přispěvatelé výše (pilka na železo, sekáček)
Já jsem zmrzlé maso dělil sekerou na dřevěném špalku, ale chápu, že pro ženu by to mohl být problém.

Docela té mámě přeju, aby se jí to jednou zrovna tak vrátilo, až se děti osamostatní a nebude jim už tak potřebná.

Já sice kuřák jsem, ale můj Nik žil v kotci na zahradě, jen v zimě spal doma a já kouřím venku nebo doma v kotelně, takže mým kouřením by to být nemělo.Bydlíme na vesnici, skoro na samotě, takže zplodinami taky ne. Celý život byl na oplocené zahradě, nikdy nebyl zavřený v kotci, podle mě měl pěkný život a vždy mě to dával najevo. Teď zpětně si myslím, že zdrav.problémy začaly koncem března, kdy se začal drbat po celém těle. Vetka mi řekla, že má alergii na drůbeží maso.Do té doby jsem ho krmil granulemi Fitmin z kuřecího masa, takže celých 11 let a úplně bez problémů.
Po diagnóze jsem koupil granule Calibra Lamb And rice, ale tyto granule mu asi vůbec nechutnaly, protože jedl míň než jindy.
Zas tak divné mě to ale nepřišlo, protože v letních měsících kvůli horku nikdy nejedl tolik co v zimě.Buď tu rakovinu už měl v sobě nebo byl zeslabený z těch nových granulí. Ale jak jsem psal včera, do konce srpna byl v pohodě. Začátkem září začal chroptět a vetka řekla, že má psincový kašel, dostal antibiotika. Vím jistě, že na veterině při vážení měl svých 40 kg. Při další návštěvě 29.9. už měl jen 32 kg, takže za 3 týdny zhubl 8 kg. A právě tehdy mu vetka objevila ten nádor na mandlích. Sama říkala, že takový nádor v těchto místech ještě neviděla, dokonce si ho vyfotila.
No a 1.10. po 2 probdělých nocích jsem ho musel nechat uspat.
Ten poslední den jsme celý prochodili v lesích, kde to měl rád, byl v pohodě, dokonce u souseda prohnal kočky, tak jako vždycky, ale žrát mu to nešlo. Ještě asi 15 minut předtím, než měla přijet vetka kvůli utracení jsem mu ukrojil kousek klobásy, ale vzal ji do tlamy a pustil ji na zem. Dříve by zhltnul celou na 3 kousnutí během několika vteřin. To už jsem věděl, že to musím udělat. Kdyby tu klobásu sežral, asi bych vetku odvolal a ještě bych to zkusil.
Věděl jsem, že to jednou přijít muselo, myslel jsem, že na to budu připravený. Ale nebyl jsem, bylo to hrozný. Měl jsem ho strašně rád a on mě taky. Byl to fantastickéj pes, přítel a kamarád. Jiného už nechci, protože bych ho musel stále srovnávat s Nikem a bojím se že už takovýho neseženu.

Já jsem musel nechat uspat před 3 týdny svého psa ve věku téměř 12 let. Měl nádor v krku na mandlích, přestával žrát a pít.
Nejhorší na tom bylo to, že chuť k jídlu měl, ale nešlo mu to polykat.Ještě v srpnu byl v pohodě a během září začal chroptět, z tlamy mu vytékal hlen, přestal žrát, veterinářka mu koukala do tlamy a konstatovala nádor v krku.
Byl jsem rozhodnutý, že ho nechám dožít, ale nedokázal jsem se dívat na to, jak se trápí a proto jsem 2 dny po návštěvě veteriny zavolal veterináře, aby ho přijela uspat. Bylo to nejhorší rozhodnutí v mém životě, ale věřím, že jsem udělal dobře. Na jeho poslední pohled do smrti nezapomenu a bolí to dodnes.