cermi napsal(a):
než vznikne nějaké nedorozumnění jedná se o kao jehož matka byla křížena s labradorem tak dalo to dost práce zlomit v něm jeho vrozenou ostrost ale tohoto psa jesem si pořizoval místo křížence leonbergera x rotvailer který zaůtočil na opilce který nám vlezl na pozemek jelikož díky souhře náhod mněl pejsek týden propadlej očkovací průkaz (veterinář odjel na dovolenou aniž by si ohlídal domluvený termín očkování ) v následných událostech jsme museli pejska utratit proto jsem byl pod nátlakem rodiny nucen pejska takto zlomit častokrát lituji že sem nevychoval kavkazáka jako takového ale na jednu stranu jsem rád protože pejsek je velice milý na děti když přijedou bratrovo děti pejsek sice s utrápenou tváří ale snáší tahání chlupů tahání za uši za ocas děti jsou sice vychováváni že nesmí ale znáte to jediný problém ve výchově nastal s příchodem tzv obdobím druhého vzdoru kdy nám za noc odlovil 32 slepic za což byl potrestán odloučením od lidské společnosti na týden byl na zahradě za domem po jeho opětovném návratu na dvůr se jeho ůtok neopakoval nyní už to je více než rok a pejsek dobře vychází stále s dětmi i domácímy zvířaty pokud máte dotazy na výchovu tak prosím přes icq 577896559 nebo na e mail cermi128@seznam.cz

kříženec KAO a labradora, fuj. To už se brzo budou prskat prasata s ovcema, to už nám potom dá jedno zvíře opravdu optimální univerzální užitek....

bylo to tu již správně řečeno, jedná se o utváření autority. Je bití a bití.
U mě to bylo stejné, okusování, tahání, bundu jsem měl jak strašák do zelí orvanou. Když už to zacházelo dál a dál, tak jsem to rázně skončil fakt jednou dobrou ránou, kterou jsem opakoval snad všehovšudy 3x v měsíci a jednou když na mě dorážela s výskokem tak jsem ji lehce nastavil koleno, její váha dodělala své. Od té doby si na mě neskočila. Je to půl roku, dnes si třeba pět minut hrajeme, různě se taháme, honíme. Když už nechci, zaujmu postoj vzpřímené postavy, ruku vystrčenou vpřed se zakloněnými prsty vzhůru a povel NE. A tím hra končí, každý z nás jde svojí cestou. Tu hru různě střídám s povely a pochvalou. Tímto se snažím dostat povely do jejího podvědomí.
Zní to sice sobecky, ale pán je ten kdo určuje jestli si bude hrát zrovna teď a nebo ne, i když pes mu podá několik výzev.
Jo a netvrdím, že mě můj pes poslouchá na slovo. Jsou to paličáci a musí mít důvod něco udělat. Kavkazáka nejde vycvičit, ten se musí vychovat. A jeho kouzlu jsem totálně propadl.