Náš pes měl autoimunitní onemocnění slinivky. Kortikoidy bral cca rok, než přestaly mít efekt. Bral i léky na srdce + kvůli těm kortikoidům něco na zmírnění negativních účinků, už si nepamatuju, co to bylo, je to dva roky co umřel. Byl po nich hodně žravý, což jsme i chtěli, protože bez nich nejedl. Nevim, jestli to bylo tím, ale přestaly mu růst chlupy např. po oholení veterinářem mu ta srst už nezarostla a na uších se mu dělaly lysá místa.
Kortikoidy ho držely při životě, bez nich by vyhladověl k smrti, protože prostě žrát nechtěl. Když ale přestávaly působit, už to nemělo smysl dál prodlužovat.

natalka napsal(a):
Nabídnu pohled majitele dvou číňanů. Je to samozřejmě malý vzorek, ale třeba pomůže. Oba psi jsou s PP. U tohoto plemene bych bez PP nepořizovala, i kdyby mi zlatem platili.
První pořízen v roce 2002 (po dlouhém přemlouvání partnera, který nechtěl o psu bez chlupů ani slyšet ). Jeli jsme pro fenu, ale vybral si nás pejsek. Dožil se 14-ti let, odešel na selhání ledvin. Byl zlatíčko. Miloval všechny lidi bez rozdílu a když vycítil, že ho někdo nemusí, razil teorii, budu se tak dlouho vtírat, až mě budeš mít rád. Byl to ale gaučák a kavárenský povaleč . Bydlíme na vsi, máme hospodářství, ale to se mu pod kůži nedostalo. Měl rád teplo a sucho a procházky jen mírné. Bláto, mokro a sníh byly sprostá slova. Také mu celý život vystačily dvě fleesové mikiny, v zimě se jen venčilo. Přes léto jsme praktikovali střídavou péči se sousedy Pražáky. Zbožňoval je, v pátek ve dvanáct už čekal na parapetu na okně, jakmile přijeli, zbalil batoh a přišel v neděli. Dostal se pod kůži celé naší širší rodině. Jediný vážnější zdravotní problém bylo suché oko, paní chovatelka tvrdila, že ho škrábla kočka, no neškrábla, kapali jsme celý jeho život. Zuby u tohoto plemene nekomentuji. Jo a nelepili jsme uši, tak je měl dolů.
Druhého jsme pořizovali poměrně krátce po smrti prvního, doma bylo strašné smutno. Našla jsem inzerát na cca 5 měsíců starého pejska z poměrně renomované chovatelské stanice. Paní nám ho přivezla až domů, bez smlouvy /prý se jí rozbil PC/, průkaz původu ale máme. No emoce v tom hrály dost roli, pejska jsme koupili, paní tvrdila, že ho chtěla sama do chovu. No když přezubil, tak mi došlo, proč se ho zbavovala jako dorostence, nenarostly mu druhé horní špičáky. No výstavní ani chovné ambice nemáme, tak jsem to nijak nehrotila. Ale tento číňánek je převlečený tasmánský čert. Myslím, že se v něm schovává chrt, pastevec, honák a obranář v jednom. Beru ho na vycházky s koněm, výšlapy v horách okolo 25 km nejsou problém, asistuje při práci na farmě i jinde, běhá u kola. Jako umí i gaučink, ale nějaká akce být prostě musí. Také jsem pro něj musela pořídit různé outdoorové oblečení, aby mohl fungovat venku i v zimě. Má takovou chrtí postavu, takže věci nakupuji v e-shopu pro chrty, super mu sedí a fungují i v náročném terénu a podmínkách.
Tím, že jsme ho pořizovali jako staršího a u chovatelky nebyla asi dobrá socializace (mluvila o tom, že má cca 15 naháčů), je velmi nedůvěřivý vůči cizím lidem. Na mě se upnul hned a dodnes je v tomto ohledu těžký závislák, partnera bere, ale např. moje mamina si ho pohladila až po roce. Venku /i ve městě/ je v pohodě, cizích lidí si prostě nevšímá, ale jakmile by se na něj někdo zaměřil, že ho chce pohladit, tak uhýbá, v případě zatlačení do kouta začne být nepříjemný. Věkem se to zlepšuje, širší rodinu toleruje, ale prostě to není sluníčkový pes milující každého, a tak ho bereme.
Popravdě pro mě je tento druhý pes značka ideál - miluje pohyb, introvert (taky moc lidi nemusím:-), ale mít ho jako prvního v pořadí, tak mi asi u partnera druhý neprojde.
Prostě vybírejte pečlivě chovatelskou stanici a dobře socializujte. Přeji štastný výběr a mnoho štastně prožitých let s novým parťákem.

Děkuji za velmi podrobnou odpověď. Já mám od přítele zákaz na naháče, ale labutěnka by mi prošla 😀 Pro mě by byl ideál mix obou.
Rozhodně chci psa s PP, ale nenašla jsem žádnou fb skupinu ani nic podobného, kde by lidé sdíleli zkušenosti s CHS, takže nemám absolutně přehled o jejich kvalitách. Můžete mi napsat z jakých chs jste naháčky měla?
Já jsem podrobněji hledala informace o dvou, co jsou mi nejblíže a to Pretty sweet a z Andělovy dlaně, ale zkušenosti ani s jednou nikde. Jen že z jedné jezdí na výstavy a z druhé ne, což pro mě není rozhodující.

Dobrý den,
jaké prosím máte zkušenosti s tímto plemenem? Přemýšlím o jeho pořízení, ale narazila jsem na diskuze, že se jedná o uštěkané a hysterické plemeno takový uzlíček nervů, jinde zase že je aktivní a pohodový, vhodný na agility a jiné psí sporty. A teď babo raď :)
Já bych s ním chtěla chodit na cvičák, výlety, váleníčko na gauči, zkusit agility, prostě takového partáka, kterého, když je potřeba, strčím do tašky. Pracujeme z domu, ale nedokážu zaručit, že to tak bude dalším 10-15 let, takže bych určitě učila i samostatnost. Máme i další zvířata včetně kocoura, takže vyloženě sám by nikdy nebyl.
Zajímalo by mě, jestli i při sebelepší snaze o socializaci, se z něj stejně může stát uštěkaná hysterka, zda je mu to prostě vrozené? Před cca dvěma lety nám umřel pejsek z útulku se separační úzkostí a nechtěla bych to zažívat znovu i s ohledem na sousedy.

Děkuji za názory.